Prezentace pro U1STZŠ. Pozor, na slajdu 5 je v příkladu polysémie uvedena možnost koruna ve formě platidla. Koruna jako platidlo je však považována za homonymii, neboť došlo k velkému vzdálení od původního významu a tzv. rozpadu polysémie. Mezi korunou stromu a korunou = měnou již polysémii prokázat nelze.

1. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
kamil.kopecky@upol.cz
Univerzita Palackého v Olomouci -
Pedagogická fakulta

2. Slovní zásoba češtiny obsahuje přibližně
milion slov.
Individuální slovní zásoba:
1. Aktivní (5-10000 slov)
2. Pasivní (cca 40-50000 slov, 3-6x víc než
aktivní)
Slovní zásobou se zabývá lexikologie,
základní jednotka - lexém (=slovo).

3. Každé slovo má stránku obsahovou
(významovou) a formální (zvukovou,
grafickou).
Slovo má význam:
a) slovní (lexikální)
PES = zvíře
b) mluvnický (gramatický)
PES = podstatné jméno v 1. pádě čísla
jednotného

4. Jedno slovo může označovat jednu
skutečnost/předmět, ale i více předmětů:
1. Slova jednoznačná – mládež, chlapec..
(termíny, vlastní jména, zeměpisné názvy…)
2. Slova mnohoznačná – list, koruna

5. KORUNA
- od corona (věnec, kruh)
A. Základní význam:
- odznak panovnické hodnosti
B. Další významy:
jednotka měny (švédská koruna), rozvětvená
část stromu (koruna stromu), vrchol (skladba
je korunou jeho tvorby), koruna květu, …

7. Homonyma (souzvučná slova) mají stejnou
podobu (grafickou, zvukovou), ale jiný
význam. Vznikla nezávisle na sobě.
Pravá homonyma = shodují se ve výslovnosti
i pravopisu. (kolej, kynout, raketa…)
Nepravá homonyma:
a) homofona (shoda ve výslovnosti) být/bít
b) homografa (shoda v pravopisu) panický

8. Synonyma mají různou formu, ale stejný
nebo podobný význam.
Synonyma úplná – mají zcela stejný význam,
v textu je lze libovolně zaměňovat. (dům /
budova / stavba / obydlí)
Synonyma částečná/neúplná – mají téměř
stejný význam, ale liší se významovým
odstínem (zubní kaz / vada řeči, volat / ječet,
hulit / kouřit, pěkný / sličný).

9. Slova protikladná (antonyma, opozita)
jsou významově opačná, protikladná,
označují jevy stejného druhu, ale opačných
vlastností.
Den/noc, vysoký/nízký, nahoře/dole, jít/stát…
Antonyma polární = kontrast (malý x velký)
Antonyma komplementární = dvě poloviny
pojmu (ano x ne, učí se x neučí se)

10. Paronyma – slova, která podobně znějí, ale
jejich význam se liší.
Historický / hysterický
Bojler / brojler
Skolit / školit
Povědomí / podvědomí
Kánon / kanón

12. 1. Změny významu slov
2. Spojování slov v pojmenování
3. Přejímání slov
4. Překládání z cizích jazyků
5. Tvoření nových slov
- Derivace
- Kompozice
- Abreviace

13. 1. Změny významu slov
a) rozšiřování významu
-> zápas („za pás“) -> boj
b) zužování významu
-> máslo („mazadlo“) -> tuk
Přenášení významu:
Metafora, metonymie (synekdocha)

14. Přenesení pojmenování na základě vnější
podobnosti předmětů. Existuje společný
nápadný znak.
Zebra Zub

15. Přenesení pojmenování na základě věcné,
vnitřní souvislosti.
vypít sklenici (vodu v ní)
číst Čapka (přenos: autor -> dílo)
nosit králíka (zvíře -> část zvířete)
taška na učení (děj -> předmět)
Synekdocha – záměna části za celek.
Sál utichl (lidé v něm), otevřete, policie
(policisté), celá škola šla do kina (žáci)…

16. 2. Spojování slov ve víceslovná pojmenování
Tímto způsobem vznikají samostatné
jednotky s vlastním významem:
a) sousloví (vysoká škola)
b) frazémy/frazeologismy
(rčení, pořekadla, pranostiky)

17. 3. Přejímání slov z cizích jazyků
A. Zdomácnělá slova
(nevnímáme původ jako cizí)
klobouk (turečtina), salám (italština)…
B. Cizí slova (různá míra zdomácnění)
Doktor (lat.), škola (lat.), vzduch (rus.), hřbitov
(něm.), knedlík (něm.), baret (fran.), tempo (it.),
hokej (ang.), hardware (ang.), jogurt (tur.),
arašíd (arab.), čaj (čín.)…

18. 4. Překládání slov z cizích jazyků
Kalkování -> kalky (doslovné překlady)
Geografie -> zeměpis
Objekt -> předmět
Skyscraper -> mrakodrap
Idiomy – frazémy, které nelze jednoduše
překládat do cizího jazyka
Počasí bylo pod psa. Nechat na holičkách.
To je pro mě španělská vesnice.

19. 5. Tvoření nových slov
- Odvozování = Derivace
- Skládání = Kompozice
- Zkracování = Abreviace

20. Každé slovo lze rozdělit na morfémy (nesou
význam) -> afixy.
a) Kořen - radix (nejmenší společná část
příbuzných slov),
b) Předpona - prefix (mění význam, nemění
slovní druh)
c) Přípona - sufix (mění význam, mohou měnit
slovní druh),
d) Koncovky – flektivní sufixy (mění tvar, mají
gramatický význam).

21. e) Interfixy (kompoziční morfémy, stojí mezi
„kořeny“ u kompozit – vod-o-vod, mrak-o-
drap)
f) Infixy (spojují části slov – mali-li-nkatý, asi-j-
ský, sp-ink-at)
g) Cirkumfixy (kombinace předpony a přípony
v rámci 3. stupně – nej+krásn+ější)
h) Postfixy (stojí na absolutních koncích slov za
koncovkou – zdali, kdosi, což, cokoli, tenhle,
této, tímto)

22. Nejčastější způsob tvoření slov v češtině.
Odvozováním vznikají slova odvozená.
Ryb-a -> ryb-ář (příponou)
Les – pra-les (předponou)
Trn – trn-í (koncovkou)
Pata – Pod-pat-ek (kombinace)
Při odvozování může docházet k alternacím.

23. Tvoření jednoho slova ze dvou či tří slov nebo
slovotvorných základů. Skládáním vznikají
slova složená (kompozita).
1.Vlastní složeniny (nejdou rozdělit na 2
samostatně existující slova)
trojúhelník, horolezec, jihozápad, zeměpis,
dějepis, svítiplyn
2. Nevlastní složeniny (jdou rozdělit)
Okamžik (mžik oka), obranyschopný (schopný
obrany), žáruvzdorný, chvályhodný… nahoru.

24. Způsob tvoření nových pojmenování ze
zkrácených částí -> zkratky a zkratková slova.
Zkratky:
1. Grafické (jen v psaném projevu)
Např., tzv., atd., dr., ing., doc., čs., …
2. Graficko-fonické (z iniciálových zkratek)
AMU, DAMU, OSN, ODS, BBC, USA
3. Fonické (zvukový i tvaroslovný charakter)
Čedok, scifi, nashle, bezva, matika, sívíčko (CV)

25. Zkratková slova – vznikají spojováním hlásek či
slabik několikaslovného názvu, odpovídají
často fonickým zkratkám (Čedok, sitkom,
Sazka)

26. Lexikografie = nauka o slovnících.
1. Překladové
2. Výkladové
- Naučné (encyklopedie)
- Jazykové
Příruční slovník jazyka českého (250 000 h)
Slovník spisovného jazyka českého
- Slovník spisovné češtiny pro školu a
veřejnost
- Speciální

27. Speciální slovníky:
Cizích slov
Frazeologické
Etymologické
Frekvenční
Historické
Retrográdní
Terminologické – konkrétní vědní obor
Dialektologické
(varianty textové, obrázkové, kombinované)