Jazyk (mateřský, národní, přírodní a umělý, živý a mrtvý, ohebný a neohebný) Funkce jazyka Jazykověda a její disciplíny Útvary národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary) Spisovná čeština, hovorová čeština Nářečí a nadnářečí, profesní mluva, slang a argot Úzus × jazyková norma a kodifikace Teorie šíření jazyků Indoevropské jazyky (jazyky slovanské, germánské a románské) Čeština v systému světových jazyků

1. MATEŘSKÝ JAZYK
Mgr. Veronika Krejčí, Český jazyk – Mateřský jazyk
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci

2. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
OBECNÉ POUČENÍ O JAZYCE
DEFINICE:
JAZYK
JAZYK je nejdokonalejší a nejužívanější prostředek lidského dorozumívání.
Zkoumáním a popisem jazyka, jeho užíváním a jazykovědnými jevy se zabývá
JAZYKOVĚDA (LINGVISTIKA).
FUNKCE:
- dorozumívací (komunikativní)
- národně-reprezentativní
- myšlenková (mentální)
- výrazová (expresivní)
- výzvová (apelová)
- estetická
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

3. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
OBECNÉ POUČENÍ O JAZYCE
JAZYK
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
DEFINICE:
JAZYKY PŘIROZENÉ vznikly z přirozené potřeby člověka komunikovat přirozeným
postupným vývojem.
JAZYKY UMĚLÉ jsou vytvořené uměle (např. esperanto, programovací jazyky, znaková
řeč hluchoněmých apod.).
JAZYKY MRTVÉ jsou ty, které již nemají žádné rodilé mluvčí (např. latina), na rozdíl od
JAZYKŮ ŽIVÝCH.

4. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
OBECNÉ POUČENÍ O JAZYCE
JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY
d) Frazeologie
e) Onomastika
f) Lexikografie
GRAMATIKA (MLUVNICE) popisuje mluvnickou stavbu jazyka.
LEXIKOLOGIE je nauka o slovní zásobě.
STYLISTIKA je nauka o slohu.
a) Hláskosloví
b) Morfologie (tvarosloví)
c) Syntax (skladba)
- Ortografie (pravopis)
a) Slovotvorba
b) Sémantika
c) Etymologie
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

5. SPISOVNÉ ÚTVARY NESPISOVNÉ ÚTVARY
Zeměpisné kritérium Sociální kritérium
SPISOVNÁ ČEŠTINA NÁŘEČÍ (DIALEKTY) PROFESNÍ MLUVA
HOVOROVÁ ČESTINA NADNÁŘEČNÍ ÚTVARY
(INTERDIALEKTY)
SLANG
ARGOT
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
OBECNÉ POUČENÍ O JAZYCE
NÁRODNÍ JAZYK
DEFINICE:
NÁRODNÍ JAZYK je jazyk národa nebo etnika.
ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA:
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

6. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
NÁRODNÍ JAZYK
DEFINICE:
SPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA
SPISOVNÁ ČEŠTINA je nejdokonalejší forma českého jazyka, kterou se dorozumíváme
na celém území ČR. Je to oficiálním jazyk a reprezentativní útvar pro český národ.
Obsahuje neutrální slova, knižní výrazy, poetismy, termíny.
HOVOROVÁ ČEŠTINA je mluvená podoba spisovné češtiny
používaná v běžné komunikaci.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

7. NÁŘEČÍ (DIALEKT) je nespisovný útvar
užívaný jen na určité části jazykového
území se specifickými hláskovými,
tvaroslovnými, skladebnými odchylkami.
V České republice se nářečí seskupují
do čtyř nářečních skupin:
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
NÁRODNÍ JAZYK
DEFINICE:
NESPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA
1 MUŽÍKOVÁ, Olga. MARKVARTOVÁ, Barbora a kol. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7, 104 str.
Nářečí česká Dej mouku ze mlýna na vozejk. Dlouhej.
Nářečí středomoravská (hanácká) Dé móku ze mléna na vozék. Dlóhé.
Nářečí moravskoslovenská (východoslovenská) Dej múku ze mlýna na vozík. Dlúhý.
Nářečí slezská (lašská) Daj muku ze mylna na vozik. Długy.
Oblasti nářečně různorodé
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
1

8. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
NÁRODNÍ JAZYK
NESPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
2 IHNED.cz [online]. Dostupné na https://img.ihned.cz/attachment.php/970/49539970/sncJRBbwGP1NkIVxT6eKUuQl28gFzavH/jak.jpg
2

9. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
NÁRODNÍ JAZYK
DEFINICE:
NESPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA
NADNÁŘEČÍ (INTERDIALEKT) je nespisovný útvar národního
jazyka, který vznikl postupným stíráním rozdílů mezi nářečími
a zachovává jen jejich základní rysy společné pro většinu území
(obecná čeština vzniklá ze středočeského nářečí, obecná
hanáčtina, obecná moravská slovenština, obecná laština).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

10. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
NÁRODNÍ JAZYK
DEFINICE:
NESPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA
PROFESNÍ MLUVA (PROFESNÍ SLANG) je mluva určité skupiny zaměstnanců
(např. šraňky, exnout, slechy, spálit šanci, supl).
SLANG je mluva zájmové skupiny (např. bágl, pedák, komp, rodičák, stípko).
ARGOT je mluva společenské spodiny, kriminálníků, korupčníků… vzniklá snahou utajit
skutečný význam slov (např. chlupatý, love, dát si bacha, sedět v chládku, kapříci).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

11. ÚZUS je ustálený zvyk, obecně přijímané pravidlo.
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
NÁRODNÍ JAZYK
ÚZUS × NORMA  KODIFIKACE
DEFINICE:
JAZYKOVÁ NORMA je souhrn ustálených jazykových prostředků a závazných způsobů
jejich užívání.
KODIFIKACE je zpracování jazykové normy
zachycené v oficiálních příručkách (slovnících,
v mluvnici, v pravidlech pravopisu a výslovnosti).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

12. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
NÁRODNÍ JAZYK
ÚZUS × NORMA  KODIFIKACE
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

13. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
SYSTÉM JAZYKŮ
Podle nejrozšířenější divergentní teorie vznikly
všechny jazyky z několika prajazyků, které se začaly
dále štěpit na jednotlivé rodiny.
TEORIE ŠÍŘENÍ JAZYKŮ
Podle konvergentní teorie se původně velmi
odlišné jazyky začaly vlivem blízkého soužití
vzájemně přibližovat.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

14. SYSTÉM JAZYKŮ
JAZYKOVÉ RODINY
DEFINICE:
Příbuzné jazyky vytvářejí skupiny, tzv. JAZYKOVÉ RODINY:
- indoevropské jazyky (většina jazyků evropských, indických a některé asijské jazyky)
- uralské jazyky (ugrofinské jazyky – např. maďarština, finština, estonština, laponština)
- altajské jazyky (turkotatarské jazyky – např. turečtina, kyrgyzština, mongolské jazyky)
- tibetočínské jazyky (např. čínština, vietnamština, thajština)
- semitohamitské jazyky (např. hebrejština, arabština, somálština)
- africké jazyky (domorodé jazyky – např. bantu, křovácké jazyky)
- australské jazyky (domorodé jazyky)
- austronéské jazyky (jazyky východních ostrovů – např. malajština, indonéština)
- indiánské jazyky
- eskymácké jazyky
- japonština
- korejština
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

15. INDOEVROPSKÉ JAZYKY jsou zeměpisně nejvíc rozšířenou jazykovou rodinou.
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
SYSTÉM JAZYKŮ
INDOEVROPSKÉ JAZYKY
DEFINICE:
- indoíránské jazyky (indické – staroindický sanskrt, bengálština, romština, hindština)
(íránské – kurdština, perština, afgánština)
- italické jazyky (latina, umberština)
- románské jazyky (italština, španělština, portugalština, francouzština, rumunština,
moldavština, rétorománské dialekty)
- germánské jazyky (angličtina, němčina, holandština, vlámština, švédština, norština,
islandština, dánština)
- keltské jazyky (velština, skotština, irština, bretonština)
- baltské jazyky (litevština, lotyština)
- arménština - řečtina - albánština - slovanské jazyky
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

16. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
SYSTÉM JAZYKŮ
EVROPSKÉ JAZYKOVÉ RODINY
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
3 MUŽÍKOVÁ, Olga. MARKVARTOVÁ, Barbora a kol. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7, 104 str.
3

17. SLOVANSKÉ JAZYKY mají původ v praslovanštině, která byly společným prajazykem
všech Slovanů v období 2000 let př. n. l. až 6. stol. n. l. Konstantin a Metoděj k nám
ze Soluně přivezli staroslověnštinu a vytvořili 1. slovanské písmo (hlaholici).
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
SYSTÉM JAZYKŮ
SLOVANSKÉ JAZYKY
DEFINICE:
Hlaholice
(1. slovanské písmo)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

18. ČEŠTINA je indoevropský slovanský, resp. západoslovanský
jazyk. Je to jazyk přirozený a živý. Patří k jazykům ohebným.
Je národním jazykem lidí české národnosti a pro většinu z nás
také mateřským jazykem.
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
SYSTÉM JAZYKŮ
SLOVANSKÉ JAZYKY
ROZDĚLENÍ:
Podle zeměpisného rozmístění se slovanské jazyky dělí do podskupin:
a) západoslovanské jazyky (čeština, slovenština, polština, kašubština, horní a dolní
lužická srbština),
b) východoslovanské jazyky (ruština, běloruština, ukrajinština),
c) jihoslovanské jazyky (slovinština, makedonština, bulharština,
srbština, chorvatština).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

19. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
SHRNUTÍ
CO BYSTE MĚLI ZVLÁDNOUT?
DEFINOVAT TERMÍNY
Jazyk + jeho funkce
Jazyk přírodní × umělý
Jazyk mrtvý × živý
Jazyk národní
Jazyk mateřský
Jazyk ohebný × neohebný
Jazyková rodina
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ROZDĚLIT, DEFINOVAT + PŘÍKLADY
Vrstvy národního jazyka
VYSVĚTLIT
Zařadit češtinu do systému světových jazyků
(všechny termíny vysvětlit)
ROZDĚLIT, DEFINOVAT
Jazykověda a její disciplíny

20. MATEŘSKÝ JAZYK
Mgr. Veronika Krejčí, Český jazyk – Mateřský jazyk
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
DĚKUJI ZA POZORNOST.