1.
SLOH
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci

2.
ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMŮ
SLOH (STYL) JAZYKOVÉHO PROJEVU
je způsob výběru a využití jazykových prostředků a jejich uspořádání v jazykových
projevech.
Rozdíly ve výběru, využití i uspořádání jazykových prostředků jsou způsobovány
různými SLOHOTVORNÝMI ČINITELI.
SLOHOTVORNÍ ČINITELÉ
A) subjektivní (individuální)
B) objektivní
SLOH
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

3.
ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMŮ
A) SLOHOTVORNÍ ČINITELÉ SUBJEKTIVNÍ
 Intelektuální vyspělost jedince a jeho vzdělání
(děti, které více čtou a dobře se učí, mají bohatší slovní zásobu, dovedou lépe
formulovat své myšlenky a v jazykovém projevu jsou samostatnější)
 Temperament a povahové rysy
(temperamentnější děti mívají rychlejší projev, jsou pohotovější, ale i zbrklejší,
používají expresivnější výrazy, klidnější děti se vyjadřují pomaleji, klidněji,
souvisleji, uspořádaněji, extroverti se rádi projevují veřejně, introverti ne)
 Vyjadřovací pohotovost, zkušenost ve stylizování projevů, vyjadřovací návyky…
 Prostředí, ze kterého žák pochází
 Osobní sklony a vztah žáka ke zvolenému tématu
(témata, která spadají do oblasti zájmu žáku, zpracovávají raději a snáze)
 Momentální duševní stav
SLOH
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

4.
ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMŮ
B) SLOHOTVORNÍ ČINITELÉ OBJEKTIVNÍ
 Funkce (záměr) projevu (nejdůležitější slohotvorný činitel)
(je to okolnost, pro kterou projev vzniká, u malých dětí je funkce prostě
sdělovací – snaží se sdělit obsah svých myšlenek)
 Prostředí, v němž dochází k projevu
(soukromé × veřejné, bezpečné prostředí, vztah mezi žákem-učitelem-žáky třídy,
jejich hodnotící komentáře atd.)
 Přítomnost × nepřítomnost adresáta, online × offline
 Připravenost × nepřipravenost projevu
 Dialogická × monologická forma projevu
 Přítomnost prvků rozumových a citových
 Druh jazykového materiálu
(projev mluvený × psaný)
SLOH
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

5.
ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMŮ
STYLY
A) STYL INDIVIDUÁLNÍ (styl autora) je souhrn stylistických rysů v projevech téhož
jedince.
B) STYLY OBJEKTIVNÍ jsou vzhledem k daným podmínkách a potřebám obvyklé a
typické způsoby výstavby projevu.
Nejdůležitějšími z nich jsou FUNKČNÍ STYLY.
FUNKČNÍ STYL je soustava norem, pravidel a zvyklostí, podle nichž se vybírají a
organizují prostředky jazykového systému v projevech stejné funkce a téhož
zaměření.
A) STYL PROSTĚ SDĚLOVACÍ
B) STYL PUBLICISTICKÝ
C) STYL ADMINISTRATIVNÍ
D) STYL ODBORNÝ
E) STYL UMĚLECKÝ
SLOH
A) STYL PRODUKČNÍ
B) STYL REPRODUKČNÍ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

6.
ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMŮ
SLOHOVÝ POSTUP
je výběr obsahových prvků daných volbou tématu, jejich spojování a řazení v souvislé
jednolité pásmo.
Uskutečňováním slohového postupu vzniká SLOHOVÝ ÚTVAR.
A) Slohový postup vyprávěcí  VYPRAVOVÁNÍ
B) Slohový postup popisný  POPIS
C) Slohový postup výkladový
D) Slohový postup informativní  ZPRÁVA a OZNÁMENÍ
STYLOVÁ NORMA
je regulátor celkového stylistického charakteru projevu (vedle normy gramatické,
ortoepické a ortografické).
SLOH
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

7.
ZAŘAZENÍ UČIVA DO RVP
1. období
- Plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti.
- Porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti.
- Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru.
- Pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost.
- V krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči.
- Volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních
i mimoškolních situacích.
- Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev.
- Zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním.
- Píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky;
kontroluje vlastní písemný projev.
- Píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení.
- Seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
KSV (KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA)

8.
ZAŘAZENÍ UČIVA DO RVP
2. období
- Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.
- Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk,
podstatné informace zaznamenává.
- Posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení.
- Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta.
- Vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku.
- Rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě.
- Volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru.
- Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační
situace.
- Píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry.
- Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
KSV (KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA)

9.
ZAŘAZENÍ UČIVA DO RVP
UČIVO
 ČTENÍ
- Praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků
v textu).
- Věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova).
 NASLOUCHÁNÍ
- Praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem).
- Věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní – zaznamenat slyšené, reagovat.
otázkami).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
KSV (KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA)

10.
ZAŘAZENÍ UČIVA DO RVP
UČIVO
 MLUVENÝ PROJEV
- Základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování
závislé na komunikační situaci.
- Komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení,
vypravování, dialog na základě obrazového materiálu.
- Základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí
mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika,
gesta).
 PÍSEMNÝ PROJEV
- Základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku,
zacházení s grafickým materiálem).
- Technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu).
- Žánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka. zpráva,
oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis; jednoduché tiskopisy (přihláška,
dotazník), vypravování.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
KSV (KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA)

11.
SLOHOVÝ VÝCVIK
OBSAH SLOHOVÉHO VYUČOVÁNÍ
Obsah lze rozdělit do 4 oblastí:
1. Postupné UTVÁŘENÍ NÁVYKU URČITÝCH JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ se zřetelem
k podmínkám a funkci projevu.
2. VYTVÁŘENÍ DOSTATEČNÉ SLOVNÍ ZÁSOBY větných i souvětných konstrukcí pro
projev mluvený i psaný.
3. ROZŠIŘOVÁNÍ, ZPŘESŇOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY A POSUZOVÁNÍ JEJÍ VHODNOSTI
v konkrétní situaci.
4. VÝCVIK DOVEDNOSTI KOMPOZIČNÍ A STYLISTICKÉ při vytváření souvislých
jazykových projevů.
SLOHOVÁ VÝCHOVA
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

12.
SLOHOVÝ VÝCVIK
CÍLE SLOHOVÉHO VYUČOVÁNÍ
CÍLE V OBLASTI DOVEDNOSTÍ
Naučit žáka, aby se vyjadřoval spisovně po stránce lexikální i mluvnické, aby se
vyjadřoval souvisle, uspořádaně, jasně a jazykově správně v projevech mluvených i
psaných.
CÍLE V OBLASTI VĚDOMOSTÍ
Žák by měl získat základní vhled do stylistické problematiky (aby uměl v dané situaci
pracovat s vhodnými jazykovými a výrazovými prostředky.
Do 3. ročníku by měly převažovat ÚSTNÍ formy slohového výcviky, ve kterých se
budeme zaměřovat na lexikální a syntaktické vlastnosti slov, slovních spojení a vět.
Od 4. ročníku se přidává i PÍSEMNÁ forma slohového výcviku, v níž už si více všímáme
také stylizace.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

13.
ZVLÁŠTNOSTI SLOHOVÉHO VYUČOVÁNÍ NA 1. ST.
1. Slohový výcvik sice začíná ve škole, ale podmínky k němu se začínají vytvářet již
dříve, často i v jiném prostředí, bez našeho přičinění, přímého zásahu atd. Úkolem
školy je s těmito podmínkami při slohu počítat a vhodnými metodami je zlepšovat.
2. Písemné vyjadřování přidáváme až od 4. ročníku, do té doby je projev hl. ústní.
3. Začíná se metodami dialogickými (odpovědi na otázky, rozhovor, vyprávění podle
obrázkové osnovy, která žáka vede), později přecházíme k monologickém metodám.
4. Používá se tzv. kolektivní skládání (kolektivní tvorba slohových postupů).
5. Žáci musí zvládnout základní komunikační dovednosti:
- Naučit se vystupovat a vyjadřovat před širším kolektivem než je parta kamarádů
nebo rodina, při projevu používat vhodnou slovní zásobu, mimiku i gestiku.
- Naučit se mlčet, poslouchat a naslouchat (neskákat do řeči zvládají žáci lépe, když
se baví se učitelem, než když se baví navzájem), vytvářet vnímavé a přátelské
publikum – nácvik probíhá i pomocí předčítání.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

14.
SLOHOVÝ VÝCVIK
PŘEDPOKLADY SLOHOVÉHO VÝCVIKU
Předpokladem úspěšného vyučování slohu jsou celková myšlenková úroveň a s ní
související jazyková úroveň žáků.
JAZYKOVOU ÚROVEŇ ovlivňují zejména tyto jazykové schopnosti:
schopnost napodobit jazykový projev jiného člověka,
schopnost pamatovat si určité způsoby vyjádření při vyjadřování téže skutečnosti,
schopnost samostatně kombinovat různé jazykové prostředky k vyjádření skutečnosti,
schopnost používat určitou slovní zásobu,
schopnost dělit kontext na významové celky,
schopnost vyjádřit se zjednodušeným způsobem, vyjádřit obsah určité části textu,
schopnost najít vhodný výraz, či synonymní výraz,
schopnost kompozice.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

15.
ORGANIZACE VYUČOVÁNÍ SLOHU
Vyučování slohu v 1.–5. ročníku se zaměřuje buď na aktivní stylizaci jazykového
projevu, nebo má charakter průběžných cvičení.
Průběžná cvičení je možno zařazovat do hodin mluvnice, někdy také čtení (odpovědi
na otázky za textem, reprodukce textu).
Nácvik souvislého jazykového projevu je lepší zařadit do hodin následujících za sebou,
aby se neprodlužovala doba nácviku.
Je třeba zvážit, zda by měla mít hodina KSV své pevné místo v rozvrhu, nebo by měla
být pohyblivá. Při pohyblivé hodině lze lépe koordinovat slohový výcvik s mluvnickým
(stylizační cvičení) i jiným učivem, lze těžit z aktuálního zážitku dětí (= psychologické
hledisko). Slohové vyučování nasazené fixně do rozvrhu (např. pravidelně 1 hodina
týdně), není obecně příliš vhodné, protože je v rozporu s přirozenou aplikací
jazykových prostředků, se kterými žáky seznamujeme v rámci jazykové výchovy. V této
podobě se jedná spíše o nepřirozený až násilný komunikační a slohový výcvik.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

16.
METODY A FORMY VYUČOVÁNÍ SLOHU
DIFERENCIACE VE VÝUCE SLOHU
a) Obsah učiva i metoda jsou stejné – jde o individuálnější přístup k žákům realizovaný
např. častějším vyvoláváním některých žáků, různou obtížností otázek atd.
b) Obsah učiva je týž, ale metoda je různá – žáci se rozdělí do 2–3 skupin podle
schopností (schopnější žáci pracují samostatně, děti s problémy trénují více
s učitelem) – nedávat šikovnějším žákům navíc práci, kterou nepotřebují dělat
(nemělo by jít o přidělování mechanické práce, která má žáky zaměstnat, aby učitel
získal čas věnovat se žákům s problémy).
- Např. vypravování (šikovnější žáci dostanou nějaké speciální zadání navíc – např.
ve vyprávění se musí objevit nějaké postava, musí použít nějaký soubor slov, musí
tam být problémová situace atd.).
c) Obsah učiva je různý, ale metoda je táž – ve slohu na 1. stupni nemá využití.
d) Obsah učiva je různý, metoda je také jiná – v rámci slohového výcviku by
vyžadovala příliš složitý nácvik, aby to děti zvládly.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

17.
METODY A FORMY VYUČOVÁNÍ SLOHU
SKUPINOVÁ PRÁCE VE VÝUCE SLOHU
Využití skupinové práce je efektivní jen v případě, že je platný, důležitý a
nepostradatelný každý její člen (každý člen skupiny má svou práci, která dosáhne
plného významu jen ve spojení s prací ostatních členů skupiny).
Rysy skupinové práce
- Skupinová práce je vhodná pro žáky cca od 10 do 18 let.
- Efektivní jsou malé skupiny (3-6 dětí), skupiny by měly být vyrovnané výkonem,
v každé skupině by měl být min. jeden organizátor.
- Je třeba zadávat práci, kterou lze ve skupině vykonávat.
- Je také nutné počítat s tím, že slabší děti budou potřebovat pomoc od schopnějších
dětí ve skupině.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

18.
KONTROLA VE SLOHOVÉ VÝCHOVĚ
OPRAVA PÍSEMNÉHO PROJEVU
Objektivně lze opravovat pouze chyby mluvnické a pravopisné – ty jsou
nezpochybnitelné, protože je lze konfrontovat s jazykovou normou. Stylistické
a kompoziční chyby jsou subjektivní (dáme-li opravit stejnou písemnou práci nezávisle
členům odborného kolektivu, ve většině případů se stane, že touž písemnou práci
hodnotí někteří jako chvalitebnou, jiní jako dostatečnou či nedostatečnou).
Stylistickým a kompozičním chybám se věnujeme spíše v předchystaných cvičeních
nebo textech, ne v pracích žáků.
Opravovat stylizaci neznamená vždy zlepšovat (stylizace učitele nemusí odpovídat
vyjadřovacím schopnostem žáka, žák s navrženými úpravami nemusím umět pracovat,
protože podobné formulace nepatří do jeho způsobu komunikace…). Méně zásahů od
učitele žáka více povzbuzení do další práce.
Vedeme žáky k důsledné opravě označených chyb.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

19.
KONTROLA VE SLOHOVÉ VÝCHOVĚ
OPRAVA MLUVENÉHO PROJEVU
Opravu mluveného projevu (výslovnost, gestikulace, celkový projev žáka…) přenášíme
především do jiných oblastí českého jazyka a jiných předmětů, nespojujeme ji jen se
slohem, nebo lépe vůbec se slohem. Narušovala by projev žáka i jeho výkon a
sebevědomí.
Při opravě ústního slohového projevu se pak můžeme více soustředit na jeho
plynulost, obsahovou a stylistickou stránku. Pokud jde jen o drobnosti, hodnocení
provádíme až poté, co žák domluví.
Při opravě mluveného projevu může žákovi pomoci také audionahrávka, kterou si
pak poslechne. Tento způsob je pro žáky zajímavý a aktivizuje je, je ale náročný na čas.
Velmi dobrý efekt to má na žáky, kteří neochotně přijímají kritiku ze strany učitele
nebo žáků.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

20.
KONTROLA VE SLOHOVÉ VÝCHOVĚ
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY
NEJČASTĚJŠÍ STYLISTICKÉ CHYBY
1. Nadbytečná slova (zájmena, některé spojky – když, a, příslovce – potom, pak).
2. Nevhodné opakování výrazu – neumí pracovat se synonymy, s nevyjádřeným
podmětem, neumí pracovat se zájmeny.
3. Neobratná vyjádření, nepřesná vyjádření plynoucí z pasivní znalosti slov.
4. Rozvleklé vyjadřování – příliš dlouhá nečleněná souvětí.
5. Nesprávný pořádek slov ve větě.
6. Stereotypně se opakující větná schémata.
NEJČASTĚJŠÍ PRAVOPISNÉ CHYBY
Interpunkce v souvětí.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

21.
HODNOCENÍ VE SLOHOVÉ VÝCHOVĚ
PRAVIDLA HODNOCENÍ
Hodnocení by nemělo být zdrcující.
Nehodnotit žáky jejich vzájemným srovnáváním.
Probouzet radost z vlastní práce.
Při hodnocení bychom si měli všímat nejprve stylizace, pak kompozice, nakonec
obsahové stránky. Hodnotíme i úpravu.
V hodnocení písemných projevů můžeme upustit od komplexního pohledu a
soustředit se jen na některé aspekty – např. úpravu (dopisnice, dopis), kompozici
(vypravování) nebo stylizaci (popis).
Není třeba klasifikovat každou práci. Hodnocení je lépe prodiskutovat se zkušenějšími
kolegy.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

22.
SLOHOVÝ VÝCVIK
FÁZE NÁCVIKU SOUVISLÉHO JAZYKOVÉHO PROJEVU
I. INVENCE
- Vytyčení obsahu tématu (vymezení provádíme formou
rozhovoru, ověřujeme znalosti tématu, aktivujeme slovní
zásobu) a specifikace tématu (je upřesněno např. nadpisem).
II. KOMPOZICE
- Utřídění obsahových prvků, které byly shromážděny v invenci,
důležitá je práce s osnovou.
III. STYLIZACE
- Nácvik jazykového ztvárnění obsahu na dané téma (vycházíme
ze spontánního vyjadřování žáků, které kultivujeme).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

23.
SLOHOVÝ VÝCVIK
NÁVRH REALIZACE STYLIZAČNÍCH A KOMPOZIČNÍ CVIČENÍ PODLE ROČNÍKŮ
3. ročník
Žáci se vedou k rozlišování jazykových prostředků spisovných a nespisovných. Užívají
vhodných výrazů pro předměty, činnosti a vlastnosti. Člení řeči na věty. Dbá se na
časovou posloupnost vypravování dětí. Jednoduchá stylizační cvičení na výběr slov,
tvoření vět (např. na daná slova), doplňování a jednoduché obměny vět. Otázky
a odpovědi.
4. ročník
Žáci se vedou k rozlišování jazykových prostředků spisovných a nespisovných,
k uvědomování si slohové různosti jazykových prostředků, zvláště slov běžně užívaných
a citově zabarvených. V rámci nácviku vypravování i popisu se dbá na výstižnost výrazu,
zejména vhodnou volbu sloves.
5. ročník
Cvičení ve spojování vět v souvětí, užití přímé řeči, cvičení v užívání jednoduchých
přirovnání.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

24.
SLOHOVÝ VÝCVIK
STYLIZAČNÍ CVIČENÍ vhodná pro samostatnou práci
ANTONYMICKÁ A SYNONYMICKÁ CVIČENÍ S IZOLOVANÝMI SLOVY
USPOŘÁDÁNÍ SLOV NA ŘÁDKU DO VĚTY
TVOŘENÍ VĚT NA DANÁ SLOVA
DOPLŇOVÁNÍ VHODNÝCH VÝRAZŮ (ZPAMĚTI NEBO Z VÝBĚRU V ZÁVORCE) DO VĚTY
TVOŘENÍ VĚT Z DANÝCH SLOV
DOPLŇOVÁNÍ VĚT O NĚKTERÝ VĚTNÝ ČLEN
ODPOVĚDI NA OTÁZKY
SPOJOVÁNÍ VĚT V SOUVĚTÍ
ČLENĚNÍ SOUVĚTÍ NA VĚTY
ZÁMĚNA NĚKTERÝCH SLOV V ÚPLNÉ VĚTĚ SYNONYMY
PSANÍ ADRESY
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

25.
SLOHOVÝ VÝCVIK
STYLIZAČNÍ CVIČENÍ pro samostatnou práci po důkladné ústní přípravě
PSANÍ STRUČNÝCH REPRODUKCÍ NEBO KRÁTKÝCH POPISŮ
PÍSEMNÁ PRÁCE PO KOLEKTIVNÍ PŘÍPRAVĚ (PO TZV. KOLEKTIVNÍM SKLÁDÁNÍ)
CVIČENÍ KOMPOZIČNÍ
USPOŘÁDÁNÍ POMÍCHANÝCH VĚT
PÍSEMNÁ PRÁCE PODLE OBRÁZKOVÉ OSNOVY
PŘEPISOVÁNÍ KONCEPTU NA ČISTO
CVIČENÍ INVENČNÍ
PŘÍPRAVA POPISU OBRÁZKU, ILUSTRACÍ
PÍSEMNÉ VYPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ K ČÍTANKOVÝM ČLÁNKŮM
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

26.
SLOHOVÝ VÝCVIK
Na prvním stupni ZŠ se v rámci slohového výcviku věnujeme hlavně těmto útvarům.
SLOH dělíme na REPRODUKČNÍ (opakování zapamatovaného textu) a PRODUKČNÍ
(tvorba vlastního textu).
REPRODUKCE
VYPRÁVOVÁNÍ
POPIS
ZPRÁVA, OZNÁMENÍ, VZKAZ, POZVÁNKA, INZERÁT
FORMY SPOLEČENSKÉHO STYKU (pozdrav, oslovení, prosba, poděkování,
omluva, přání)
FORMULACE OTÁZEK A ODPOVĚDÍ
ADRESA, DOPIS, POZDRAV Z PRÁZDNIN, BLAHOPŘÁNÍ, OMLUVENKA
JEDNODUCHÉ TISKOPISY (přihláška, dotazník)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

27.
PRÁCE S OSNOVOU
TYPY OSNOV
A. OBRÁZKOVÁ OSNOVA
B. HESLOVÁ OSNOVA
C. CITÁTOVÁ OSNOVA
D. OTÁZKOVÁ OSNOVA
Osnova plní výchovný cíl (žák si ujasní smysl
práce, základní postup a její jednotlivé fáze),
pomáhá rozvíjet logické myšlení.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

28.
PRÁCE S OSNOVOU
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA
VYUŽITÍ OBRÁZKOVÉ OSNOVY PŘI
SESTAVOVÁNÍ ZÁPISŮ A JEJICH
REPRODUKCI V NAUČNÝCH PŘEDMĚTECH

29.
PRÁCE S NADPISEM
CHARAKTERISTIKA NADPISU
Nadpis je vyšší forma tvorby osnovy. Jedná se o jazykové ztvárnění děje 1–3 slovy.
NÁMĚTY
VYMÝŠLENÍ NOVÉHO NADPISU
OBMĚNA STÁVAJÍCÍHO NADPISU
NADPIS S PODMÍNKOU
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

30.
REPRODUKCE
TYPY REPRODUKCE
A. DOSLOVNÁ – Doslovné opakování textu (přednes literárního textu).
B. VĚRNÁ – V naprosté většině detailů se shoduje s textem, ale není doslovná.
- Cílem je rozvoj slovní zásoby (učí nová slova a slovní spojení).
- Vhodnější je kratší text.
C. VOLNÁ – Žák se drží původního textu, ale více jej stylizuje.
- Žák aktivizuje vlastní slovní zásobu.
- Vhodnější je delší text.
D. STRUČNÁ – Stručný obsah textu.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

31.
REPRODUKCE
TYPY REPRODUKCE
REPRODUKCE VÝBĚROVÁ – z textu vybíráme pasáže, které jsou zajímavější a důležitější.
REPRODUKCE S OBMĚNOU – je na rozhraní mezi slohem reprodukčním a produkčním
(např. dokončení příběhu s otevřeným koncem).
METODICKÝ POSTUP
Reprodukci předchází dialogická forma odpovědí na otázky učitele, které postupně
přechází ve více monologický samostatný souvislý projev žáka.
Můžeme se opřít o osnovu nebo obrázkovou osnovu.
Můžeme použít metodu tzv. skládání (každý žák bude reprodukovat 1 bod osnovy).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

32.
REPRODUKCE
TÉMATA PRO REPRODUKCI
Od nejmenších ročníků ŘÍKANKY, BÁSNĚ.
Do 3. ročníku – v próze spíše POHÁDKY.
Od 4. ročníku – v próze spíše PŘÍBĚHY S DĚTSKÝM
HRDINOU.
Reprodukce je hojně využívána i v naučných předmětech.
CHYBY
- Žáci nezachovávají logickou ani časovou následnost děje (reprodukují překotně,
odbíhají od jedné věci ke druhé, nedokončí hlavní dějové pásmo, jsou strháváni
dějovými detaily, neoddělují věci základní od podřadných).
- Nefunkčně střídají řeč přímou a nepřímou.
- Při ústní reprodukci užívají příliš mnoho ukazovacích a odkazovacích slov.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

33.
VYPRAVOVÁNÍ
CHARAKTERISTIKA SLOHOVÉHO ÚTVARU
Úkolem vypravování je vylíčit příběh nebo sled událostí tak, aby si je posluchač nebo
čtenář dokázal přesně, ale především živě představit (tím se liší od zprávy, která má za
úkol informovat).
Charakteristickým znakem je
dějové napětí (tím se liší od
popisu pracovního postupu),
zápletka, důležitá je časová
následnost i příčinnost.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

34.
VYPRAVOVÁNÍ
OSNOVA VYPRAVOVÁNÍ
I. ÚVOD (expozice) – vystižení prostředí, seznámení s postavami, naznačení základní
situace.
II. STAŤ (vlastní vypravování)
- zápletka,
- stupňování napětí,
- kolize, konflikt, vyvrcholení,
- rozuzlení (řešení).
III. ZÁVĚR – zobecnění, vyvození poučení.
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
Typická jsou slovesa v minulém čase (v 1. nebo 3. osobě).
Dynamiku děje určuje délka vět.
Charakterizace (přímá řeč, spisovnost/nespisovnost).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

35.
VYPRAVOVÁNÍ
DĚJOVÉ OBRÁZKY – ČASOVÁ SOUSLEDNOST
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

36.
VYPRAVOVÁNÍ
VYPRÁVĚNÍ PODLE OBRÁZKOVÉ OSNOVY
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Při vyprávění podle
obrázkové osnovy
pomáháme žákům
otázkami:
Co/kdo je na obrázku?
Co dělají osoby na
obrázku?
SLOHOVÁ VÝCHOVA

37.
VYPRAVOVÁNÍ
DĚJOVÉ OBRÁZKY – ČASOVÁ SOUSLEDNOST, DOMÝŠLENÍ DĚJE
?
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

38.
VYPRAVOVÁNÍ
DĚJOVÉ OBRÁZKY – ČASOVÁ SOUSLEDNOST, DOMÝŠLENÍ DĚJE
?
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

39.
VYPRAVOVÁNÍ
VYPRAVOVÁNÍ POMOCÍ OBRÁZKŮ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

40.
VYPRAVOVÁNÍ
VYPRAVOVÁNÍ POMOCÍ OBRÁZKŮ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

41.
VYPRAVOVÁNÍ
VYPRAVOVÁNÍ POMOCÍ OBRÁZKŮ A ZADANÝCH SLOV
PŘÍBĚH NA ZADANÉ VĚTY (věty mohou žáci vystříhat např. z novin či časopisů).
PŘÍBĚH NA ZADANÁ SLOVA
- na slovní druhy
(1 podstatné jméno,
1 přídavné jméno,
1 sloveso, 1 příslovce
a 1 citoslovce),
- na vyjmenovaná slova,
- na názvy pohádek, filmů,
písniček.
PŘÍBĚH K OBRÁZKŮM
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

42.
VYPRAVOVÁNÍ
DALŠÍ NÁMĚTY VYPRAVOVÁNÍ
VYPRAVOVÁNÍ S OBRÁZKY
NEGATIVNÍ POHÁDKA (všechna
slovesa začínají na NE-)
VYPRAVOVÁNÍ S VYNECHANÝMI
SLOVESY (žák dostane neúplný text
bez sloves, slovesa doplní)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

43.
VYPRAVOVÁNÍ
VYPRAVOVÁNÍ PODLE VLASTNÍ FANTAZIE
VYPRAVOVÁNÍ PŘÍBĚHU PO VĚTÁCH
Ráno jsem se probudila a zjistila jsem, že …
… jsem sněhulák.
… jsem na kosmické stanici.
Bylo nebylo …
PERSONIFIKOVANÉ VYPRAVOVÁNÍ (učitel napíše na
tabuli pár názvů věcí – např. zrcadlo, židle, nákupní
košík, zubní kartáček – každý žák si vybere 1 věc,
do které se „vtělí“ a napíše 3 řádky o tom, co včera jako ta věc zažil, ostatní pak mohou
hádat, čím je).
VYPRÁVOVÁNÍ SE ZÁMĚNOU ROLÍ (kluci vypravují zážitek… jako holky a naopak).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

44.
VYPRAVOVÁNÍ
DALŠÍ NÁMĚTY VYPRAVOVÁNÍ
DENÍK
VÍKENDOVÝ DENÍK
(zážitek z víkendu)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

45.
VYPRAVOVÁNÍ
NÁVRH REALIZACE VYPRÁVOVÁNÍ PODLE ROČNÍKŮ
2. ročník
Krátká ústní vypravování na základě vlastní zkušenosti nebo podle obrázku.
3. ročník
Krátká vypravování ústní, později písemná s ústní přípravou (učitel může dát žákům
osnovu, mohou pracovat kolektivně podle návodu).
4. ročník
Krátká vypravování, ústní nebo písemná (učitel může dát žákům osnovu, nebo ji žáci
mohou sestavit kolektivně, mohou pracovat kolektivně podle návodu).
5. ročník
Vypravování ústní nebo písemné, na podkladě osnovy dané učitelem nebo kolektivně
sestavené, vypravování na podkladě samostatně sestavené osnovy.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

46.
VYPRAVOVÁNÍ
TÉMATA VYPRAVOVÁNÍ
A. Převyprávění vlastních zážitků, nebo událostí, u kterých jsme byli.
Při počátečním výcviku je lépe volit stejné téma a vyprávění sestavovat společně.
B. Reprodukování děje čteného či slyšeného.
C. Domýšlení děje zachyceného na obrázku.
D. Vymýšlení děje podle vlastní fantazie.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
CHYBY
- Vyprávění vlastních zážitků žáky motivuje, ale mohou se nechat unést svými emocemi
(žáci mají problém verbalizovat své emotivní zážitky).
- Nedodržují dějovou linii (menší žáci prioritizují události, které byly pro ně emočně
důležité, proto události nevypravují tak, jak se staly v toku času).
- Žáci nedokáží posoudit důležitost informací (příliš rozebírají nějaký nepodstatný
detail, ale opomíjí okolnosti, které jsou důležité k pochopení vyprávění posluchači).
SLOHOVÁ VÝCHOVA

47.
VYPRAVOVÁNÍ
METODICKÝ POSTUP
1. STYLIZAČNÍ TRÉNING
- Vybereme podstatná jména a k nim vymýšlíme přídavná jména.
- K vybraným slovesům vymýšlíme synonyma.
- Zopakujeme příslovečná určení času (večer, navečer, vpodvečer, za tmy…). Apod.
2. OSNOVA (obrázková, heslovitá…)
- Žáci ji sestavují sami, nebo spolu s učitelem.
- Při nácviku řadí body, nebo obrázky osnovy tak, jak postupovala dějová linie.
3. KONCEPT
- Průměrný žák by měl ke každému bodu osnovy napsat 3–4 věty (+-).
- V menší třídě můžeme některé chyby v konceptu opravit a ostatní žáky na ně
upozornit, jinak si je ale žáci opravují sami, případně koncept opíší a doopraví doma.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

48.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 1
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ÚVOD
Představení postav
(kompozice)
To je
___________
____.
Co o něm můžeš zjistit
z obrázku?
Které informace říkáš
o kamarádovi, když ho
někomu představuješ?
SLOHOVÁ VÝCHOVA

49.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 1
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ÚVOD
Představení postav
(stylizace)
To je Tomáš.
Je mu deset let.
Má rád lodě.
Rád plave.
Rád čte.
Má rád mušle.
Má rád Itálii.
Co by se dalo napsat lépe?
SLOHOVÁ VÝCHOVA

50.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 1
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ÚVOD
Představení situace
O čem asi chlapec vypráví?
Co můžeš vyčíst z tohoto
obrázku?
Informace uspořádej a zapiš
alespoň 3–5 větami.
SLOHOVÁ VÝCHOVA

51.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 1
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ÚVOD/STAŤ
Představení prostředí
Co můžeš vyčíst z tohoto
obrázku?
Informace uspořádej a zapiš
alespoň 3–5 větami.
SLOHOVÁ VÝCHOVA

52.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 1
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
STAŤ
Zápletka
Co se děje ve vodě?
Vžij se do chlapce a vyprávěj,
co bys na jeho místě dělal/a.
Napiš o tom 3–5 vět.
V této fázi vyprávění je
prospěšné situaci sehrát jako
scénku. Dramatizací se žákům
přirozšíří škála jazykových
prostředků, které mohou využít.
SLOHOVÁ VÝCHOVA

53.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 1
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
STAŤ
Stupňování napětí
Co se děje na pláži?
Jak se asi tváří paní, která je
k nám otočena čelem?
Dokresli jí obličej.
Napiš k obrázku 3–5 vět.
Co se asi stalo dál???
SLOHOVÁ VÝCHOVA

54.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 1
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
STAŤ
Vyvrcholení a rozuzlení
Co se stalo?
Jak asi reagoval chlapec?
Jak asi reagoval potápěč?
Jak asi reagovali lidé na
pláži?
Napiš o tom 3–5 vět.
SLOHOVÁ VÝCHOVA

55.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 1
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ZÁVĚR
Poučení,
ukončení vyprávění
Co se stalo po návratu
domů?
Napiš o tom 3–5 vět.
SLOHOVÁ VÝCHOVA

56.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 2
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ÚVOD
Představení postav
(kompozice)
SLOHOVÁ VÝCHOVA

57.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 2
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ÚVOD
Představení situace
SLOHOVÁ VÝCHOVA

58.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 2
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ÚVOD/STAŤ
Představení prostředí
SLOHOVÁ VÝCHOVA

59.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 2
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
STAŤ
Zápletka
SLOHOVÁ VÝCHOVA

60.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 2
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
STAŤ
Stupňování napětí
SLOHOVÁ VÝCHOVA

61.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 2
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
STAŤ
Vyvrcholení a rozuzlení
SLOHOVÁ VÝCHOVA

62.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 2
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření vypravování s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ZÁVĚR
Poučení,
ukončení vyprávění
SLOHOVÁ VÝCHOVA

63.
VYPRAVOVÁNÍ – Zážitek z prázdnin 3
METODICKÝ POSTUP – Navazující aktivita směřující k vlastní produkci
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Podívej se na obrázky v příběhu. Čím jsme začínali, co jsme psali potom…
OBECNÁ OSNOVA
1. Seznámení s postavou (Jak bychom postavu představili ostatním?)
2. Seznámení se situací (O jaký zážitek jde? Kdy se stal?)
3. Seznámení s místem (Kde se to stalo?)
4. Zápletka (Co se stalo?) a stupňování napětí
5. Vyvrcholení a rozuzlení (Jak to dopadlo?)
6. Ukončení vyprávění a poučení (Jak celý příběh skončil? Z toho vyplývá?)
Podle této obecné osnovy mohou žáci vyprávět svůj vlastní zážitek.
SLOHOVÁ VÝCHOVA

64.
POPIS
CHARAKTERISTIKA SLOHOVÉHO ÚTVARU
Úkolem popisu je výstižně, přesně a jasně vyjádřit
vlastnosti a znaky osob, věcí, činností a jevů, tak
aby si je čtenář nebo posluchač dokázal představit.
TYPY POPISU
I. A. POPIS PROSTÝ – usiluje o co největší názornost.
B. POPIS ODBORNÝ – usiluje o co největší přesnost,
včetně vysvětlení funkcí a vztahů.
C. POPIS UMĚLECKÝ – líčení (citově zabarvený popis).
II. A. POPIS STATICKÝ – vnější popis předmětu, živočicha, osoby,
charakteristika (vnitřní popis osoby).
B. POPIS DYNAMICKÝ – popis děje, pracovního postupu, návod.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

65.
POPIS PROSTÝ
OSNOVA POPISU
I. ÚVOD (expozice) – seznámení s předmětem/živočichem/osobou, důvod popisu.
II. STAŤ (vlastní popis)
- celkový vzhled (velikost, barva, materiál),
- jednotlivé části, jejich vlastnosti, vztahy, funkce.
III. ZAVĚR – shrnutí předností/nedostatků, význam, využití, doporučení.
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
Typické jsou jednoduché věty s několikanásobnými
větnými členy, přídavnými jmény a slovesy
v přítomném čase.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

66.
POPIS PROSTÝ
NÁMĚTY POPISU
K popisu vybíráme jednodušší předměty, živočichy atd., které bude mít žák při popisu
před sebou (např. hračky, vycpaniny oblíbených zvířat, výrobky, nástroje a nářadí,
předměty ze ztrát a nálezů…).
Nejprve pracujeme s reálnými předměty, pak s jejich modely, nakonec s obrazovým
znázorněním…
Pozor na popis skutečnosti, ke které má dítě citový vztah – citový vztah sice působí jako
motivace, ale může dítě odvádět od popisu k vyprávění zážitků.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

67.
POPIS PROSTÝ
METODICKÝ POSTUP
1. NÁCVIK POZOROVÁNÍ POPISOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ
- Nejprve žáky učíme si popisovaný objekt dobře prohlédnout.
- Pozorování řídíme otázkami a připomínkami, budeme zjišťovat znaky a viditelné
vlastnosti.
PROBLÉMY
- Žáci nemají dostatečně rozvinuté pozorovací schopnosti. Zda jim činí problémy
pozorování nebo jazykové vyjádření můžeme ověřit tak, že je necháme pozorovanou
skutečnost nakreslit. Díky tomu zjistíme, zda reprodukují správně barvu, tvar,
poměrné velikosti a detaily.
NÁMĚTY NA TRÉNINK
Najdi v prostoru (třída/obrázek) osobu/zvíře/věc, která je…
Najdi na obrázku podstatná jména / vyjmenovaná slova…
Půl minuty si prohlížej obrázek, pak ho otoč. Co sis zapamatoval?
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

68.
POPIS PROSTÝ
METODICKÝ POSTUP
2. TŘÍDĚNÍ POZOROVANÝCH ZNAKŮ
- Učíme znaky třídit podle podstatnosti (např. sepíšeme všechno, co děti vidí a pak
informace setřídíme). Dětem bude trvat delší dobu, než pochopí logiku třídění
(pomůže např. to, že si předmět nakreslí – při kreslení budou začínat
nejpodstatnějšími znaky).
- Podstatné znaky jsou ty, které si od předmětu nedokážeme odmyslet (např. plochá
deska na 4 nohách, baňatá nádoba s uchem). Nápadný znak je ten, který nejvíc
upoutá naši pozornost (typická barva nebo velikost květu). Nahodilý znak je ten,
který může u pozorované skutečnosti zaměnit (např. barva stolu).
PROBLÉMY
- Žáci nemají dostatečně rozvinutou schopnost řadit vnímané prvky do určitého
systému, nedokáží posoudit důležitost informací (příliš rozebírají nějaký
nepodstatný detail).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

69.
POPIS PROSTÝ
METODICKÝ POSTUP
3. JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA
- Společně hledáme synonyma (hlavně ke slovesům, přídavným jménům…).
- Na tabuli napíšeme odborné termíny a pravopisně obtížná slova, na která během
popisu narazíme (slova a jejich pravopis žákům vysvětlíme).
4. VLASTNÍ POPIS
- Postupujeme od CELKU k ČÁSTEM,
od ZNAKŮ PODSTATNÝCH k NÁPADNÝM a NAHODILÝM,
z POPŘEDÍ do POZADÍ,
ZPRAVA DOLEVA / ZLEVA DOPRAVA / ze STŘEDU do STRAN.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

70.
POPIS ZVÍŘETE
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření popisu s žáky 2. ročníku
1. PŘEČÍST TEXT (společně, samostatně)
2. VYTVOŘIT VÝČTOVOU LINII TYPICKÝCH ZNAKŮ NA TABULI
Pes je domácí zvíře.
Pes rád žije s člověkem.
Pes je člověku vždy věrný.
Pes má dlouhou srst.
Pes má ostrý čich.
Pes se živí masem…
Věty vymýšlí žáci, učitel je
zapisuje na tabuli, nebo
na pruhy papíru.
Text bude dále stylizován.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
3. STYLIZACE – Co není v textu v pořádku? (opakování stejného slova, schematičnost…)
Žáci spojí informace ze dvou vět do souvětí, ve druhé větě vynechají podmět.
např. Pes má dlouhou srst a ostrý čenich.
Často se opakující slova nahradí synonymy.
SLOHOVÁ VÝCHOVA

71.
POPIS ZVÍŘETE
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření popisu s žáky 2. ročníku
Český jazyk pro 2. ročník. Praha: Alter.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

72.
POPIS ZVÍŘETE
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření popisu s žáky 3. ročníku
 Která slova se hodí pro popis a charakteristiku kočky? Vypiš a doplň.
Tlapky – vousy – spí v boudě – prská – mečí – tiše se plíží – hlídá dům – honí myši – srst –
svine se do klubíčka – má výcvik – přiběhne na zavolání – hodně spí – mňouká – dává pac –
ladné pohyby – dlouhý ocas – aportuje – velké oči – přívětivá – nedůvěřivá – šplhá na stromy
– žije v kleci – pyšná – vrtí ohonem.
 Podle čeho můžeme rozeznávat kočky?
Podle stáří a pohlaví, podle vzrůstu, podle
barvy srsti, podle povahy (temperamentu)…
 Popiš kočku, kterou znáš.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

73.
POPIS ZVÍŘETE – Savec
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření popisu s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
PŘÍPRAVA
Osnova popisu
1. ?
2. TĚLO
Co můžeme popisovat?
- Výšku, délku,
- pokrytí těla, barvu…
Rozděl tělo na části.
SLOHOVÁ VÝCHOVA

74.
POPIS ZVÍŘETE – Savec
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření popisu s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
PŘÍPRAVA
Osnova popisu
3. ČÁSTI TĚLA
Ze kterých části se tělo
skládá?
- Hlava, krk, trup,
končetiny, ocas.
V jakém pořadí je budeme
popisovat?
SLOHOVÁ VÝCHOVA

75.
POPIS ZVÍŘETE – Savec
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření popisu s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
PŘÍPRAVA
Osnova popisu
4. HLAVA
Jaká je? Co můžeme popisovat?
- Tvar, velikost…
5. ČÁSTI HLAVY
Z jakých částí se skládá?
- Oči, čumák, tlama, uši, fousy…
Části dokresli do obrázku.
Co u nich můžeme popisovat?
- Barvu, tvar, velikost…
SLOHOVÁ VÝCHOVA

76.
POPIS ZVÍŘETE – Savec
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření popisu s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
PŘÍPRAVA
Osnova popisu
6. KRK
Co můžeme popisovat?
- Tvar, délku…
7. TRUP
- Tvar, výšku/délku…
8. KONČETINY
- Počet, tvar, délku…
9. SPODNÍ ČÁST KONČETIN
- Zakončení nohy, tvar, drápy…
10. OCAS
- Délka, tvar, poloha…
11. ?
SLOHOVÁ VÝCHOVA

77.
POPIS ZVÍŘETE – Savec
METODICKÝ POSTUP – Ukázka tvoření popisu s žáky 3./4. ročníku
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ÚVOD
1. SEZNÁMENÍ s popisovaným živočichem.
Čím bychom mohli živočicha představit?
- Jméno, kde žije, čím je zajímavý…
STAŤ
Popis živočicha podle připravené osnovy (2.–10).
ZÁVĚR
Co bychom mohli napsat na závěr?
11. …
SLOHOVÁ VÝCHOVA

78.
POPIS VĚCI
NÁMĚTY
KRESLENÍ PODLE POPISU – Žák dostane jednoduchý obrázek, který začne nahlas
popisovat, ostatní žáci podle jeho popisu obrázek kreslí (metoda pomáhá žákům
s uvědoměním si hierarchie znaků nebo s postupem nějakým směrem).
GEOMETRICKÝ DIKTÁT – Diktát geometrických útvarů, kterým lze trénovat názvosloví,
pojmenovávání jednotlivých útvarů, jejich vzájemnou polohu…
SKLÁDANÝ POPIS VĚCI – Učitel vybere nějakou věc, každý žák o ní řekne jednu větu.
ZRAKOVÉ HÁDANKY – Vidím ve třídě předmět, který je….
HMATOVÉ HÁDANKY – Žák sáhne do pytle, kde je schovaný předmět. Ohmatá ho a
začne popisovat. Ostatní budou hádat, co je v pytli schováno.
KVARTETO S POPISEM VĚCÍ + jeho kresba
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

79.
POPIS ZVÍŘETE A VĚCI
NÁMĚTY
MYŠLENKOVÁ MAPA
POVÍDÁNÍ O ZVÍŘATECH
POPIS ŽIVOČICHŮ V PRV A PŘV
HÁDANKY – Napiš 3 různé informace
o věci nebo živočichovi, které vidíš na
obrázku. Ostatní budou hádat, o co
se jedná.
NAHRÁZOVÁNÍ ČÁSTI TEXTU JEDNÍM SLOVEM NEBO SLOVNÍM SPOJENÍM (např. velký
lichokopytník původem ze stepi, člověkem ochočený a užívaný k tahu a k jízdě = kůň)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

80.
POPIS ZVÍŘETE A VĚCI
NÁMĚTY
VYMYŠLENÝ/MIMOZEMSKÝ ŽIVOČICH
Jeho tělo tvoří hlavohruď se 4 páry končetin. Tvarem
těla tedy připomíná pavouka. Na hlavě má osm očí,
které umožňují vidět i v úplné tmě. Hlava je zakončena
množstvím kusadel a jedovou žlázou, která oběť
snadno usmrtí. Jeho tělo obsahuje rovněž snovací
bradavky, pomocí kterých je schopen vytvořit velmi
silná vlákna, tlustá až několik centimetrů, po nichž
se dovedně pohybuje. Dosahuje výšky až 4 metrů, jeho
končetiny mají rozpětí 6–7 metrů.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

81.
POPIS OSOBY
METODICKÝ POSTUP, NÁMĚTY
Nedoporučuje se vybírat osoby, ke kterým mají žáci vřelý citový vztah, protože při
popisu vzniká odosobněný jazykový projev, kterým je citový vztah žáka k popisované
osobě zevšedňován a otupován. Vhodnější je popis
neznámé osoby na obrázku nebo fotografii.
HÁDANKY – Vyber si 1 osobu na obrázku
a popiš ji + napiš 1 nepravdivou informaci
(4. – 5. věta). Ostatní budou hádat, o koho
se jedná.
POPIS A KRESBA POHÁDKOVÉ POSTAVY – Každý žák si vybere 1 pohádkovou postavu,
kterou popíše sousedovi. Pak se vymění. Nakonec každý žák nakreslí pohádkovou
postavu, kterou mu soused popsal.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

82.
POPIS OSOBY
NÁMĚTY
Na 1. stupni se cíleně nezabýváme
CHARAKTERISTIKOU (popis povahových
vlastností). Žáci se s ní ale setkají v LV.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

83.
POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU
OSNOVA POPISU
I. ÚVOD (expozice) – informace o výrobku, jídle nebo pokusu.
II. STAŤ (vlastní popis pracovního postupu)
- příprava pomůcek, pracovních nástrojů, potřeb…,
- postup s logickou a časovou posloupností,
- závěrečné úpravy, dokončovací práce (podávání), tipy.
III. ZÁVĚR – zhodnocení práce, využití výrobku, výsledek pokusu.
PROBLÉMY
- Žáci mají problém s udržením posloupnosti děje („krok za krokem“).
NÁMĚTY NA TRÉNINK
Seřaď popis pracovního postupu (obrázky nebo věty), jak šel děj za sebou.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

84.
POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU
NÁMĚTY PRO POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU
Jako námět může sloužit popis přípravy pokrmů a nápojů (vaření čaje, vajíček, špenátu,
pečení vanilkových rohlíčků…), popis jednoduchých experimentů, popis denních
činností (pomocí dějových obrázků).
POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU PODLE VÝROBKU V PČ, VV
PŘEKLAD ANGLICKÉHO POPISU PRACOVNÍHO POSTUPU PODLE OBRÁZKŮ
PROGRAMOVÁNÍ ROBOTA, který pracuje v domácnosti.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

85.
POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU
NÁMĚTY PRO POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU
POKUSY
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

86.
POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU A DĚJE
DALŠÍ NÁMĚTY NA POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU A DĚJE
PŘÍPRAVA NÁPOJE NESMRTELNOSTI
LEHKÁ VEČEŘE PRO VÍLU
ČIŠTĚNÍ ZUBŮ OBRA KOLODĚJE
PEČENÍ DORTU PODLE KOČIČKY A PEJSKA
SVAČINA PRO KAMENOŽROUTA
JAK DOJÍT ZE TŘÍDY DO JÍDELNY
JAK DOJÍT ZE ŠKOLY DOMŮ
KARKULČINA CESTA K BABIČCE
RANNÍ PROBUZENÍ
MEDVĚDÍ UKLÁDÁNÍ K ZIMNÍMU SPÁNKU
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

87.
POPIS
NÁVRH REALIZACE POPISU PODLE ROČNÍKŮ
2. ročník
Jednoduché popisy věcí denní potřeby a popisování rostlin, zvířat, věcí a přírodních jevů
na základě pozorování ve věcném učení (podle otázek učitele).
3. ročník
Pozorování a popisování jednoduchých předmětů, které přispívají k výchově vkusu žáků.
Popis jednoduchých, přehledných obrazů, na nichž jsou zachyceny předměty, děje,
krajiny.
4. ročník
Pozorování a popisování předmětů (zejména těch, které přispívají k výchově vkusu žáka).
Popis jednoduchých dějů (skutečných nebo na obraze).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

88.
POPIS
NÁVRH REALIZACE POPISU PODLE ROČNÍKŮ
5. ročník
Pozorování a popisování zajímavých staveb současnosti i minulosti, jednoduchých
výrobků.
Popis jednoduchých dějů (skutečných nebo na obraze).
Popis prací v domácnosti nebo ve školní dílně, popis zařízení dílny.
Popis hlavních vnějších znaků známých osob.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

89.
ÚTVARY INFORMATIVNÍHO STYLU
CHARAKTERISTIKA SLOHOVÝCH ÚTVARŮ
OZNÁMENÍ popisuje událost, která se chystá (např. informace o začátku výuky
plavání).
Zpočátku píšeme stručná oznámení (1 věta), později 2–3 věty.
Typická jsou slovesa v budoucím čase, ale slovesa mohou být
úplně vynechána.
ZPRÁVA popisuje událost, která proběhla.
Typická jsou slovesa v minulém čase.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

90.
ZPRÁVA A OZNÁMENÍ
NÁVRH REALIZACE PODLE ROČNÍKŮ
3. a 4. ročník
Jednoduchá zpráva.
5. ročník
Jednoduché zprávy, oznámení a výzvy.
TÉMATA
Budeme vycházet z konkrétních situací, např. sdělení na ŠKOLNÍ NÁSTĚNKU, pro ŠKOLNÍ
ROZHLAS, ŠKOLNÍ WEB nebo TŘÍDNÍ KRONIKU.
Zpráva a oznámení se často objevují také v dopisech.
ZPRÁVA K NOVINOVÉMU TITULKU
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

91.
FORMY SPOLEČENSKÉHO STYKU
POZDRAV (UVÍTÁNÍ A ROZLOUČENÍ)
Pozdrav je projev úcty, proto ho
musíme vyslovit zřetelně a pěkně
se podívat na toho, koho zdravíme.
(2. ročník)
OSLOVENÍ
V rozhovoru používáme oslovení vždy, když je to možné. (2. ročník)
Český jazyk pro 3. ročník. Jinan.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

92.
FORMY SPOLEČENSKÉHO STYKU
PROSBA A PODĚKOVÁNÍ
Za všechno, co nám kdo dobrého udělá, poděkujeme.
Způsoby poděkování jsou nejčastěji tyto: Děkuji. Děkuji pěkně. Děkuji mnohokrát.
Srdečně děkuji. Díky.
Chceme-li něco od lidí, musíme o to poprosit, např.: Maminko, prosím tě…
Když něco provedeme, je slušné se omluvit.
Pravidlům slušného chování se musíme učit. Budeme-li se jimi v životě také řídit,
bude nám mezi lidmi dobře. (2. ročník)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

93.
ODPOVĚDI NA OTÁZKY
ROZDĚLENÍ TÉMAT PODLE ROČNÍKŮ
2. ročník
Odpovědi na otázky.
3. ročník
Odpovědi na otázky, odpovědi na základě obrázků (odpovědi tvoří stále souvislejší celek).
4. ročník
Odpovědi na otázky, odpovědi na základě obrázků (odpovědi tvoří souvislý celek).
Vedeme žáky k tomu, aby na otázky odpovídali přesně, výstižně a v rámci rozvoje
komunikačních dovedností v Komunikační a slohové výchově také celou větou.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

94.
ROZHOVOR
TELEFONOVÁNÍ
2. ročník
Český jazyk pro 3. ročník, Jinan.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

95.
DOPIS
METODICKÝ POSTUP
Dopis není samostatný stylistický útvar, protože sdělení, která dopis obsahuje, mohou
být vypravováním, popisem, žádostí, zprávou, objednávkou, oznámením…
1. ZAMĚŘUJEME SE NA SPRÁVNOST PO FORMÁLNÍ STRÁNCE
- Datum (je důležité např. pro situace, kdy se dopis ztratí), oslovení, úvod (někdy je
zbytečný), vlastní sdělení, závěr, podpis.
- U dopisu pro kamaráda tolerujeme dětskou řeč, hovorové i nespisovné výrazy.
2. KOMPOZICE
- Nejprve stačí oddělit pouze oslovení, sdělení a závěr, po nacvičení trénujeme také
dělení na odstavce.
- Nácvik dopisu by měl vždy končit písemnou formou (na rozdíl od ostatních útvarů).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

96.
DOPIS
TÉMATA
Český jazyk pro 3. ročník. Jinan.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA
Oprav chyby.
(Tento úkol slouží
také k recepci
formální úpravy
dopisu a
informací
potřebných pro
adresu).
Žáci na 1. stupni
by se měli
seznámit také
s psaním emailu.

97.
DOPIS
TÉMATA
Snažíme se využívat vhodné situace.
DOPIS K NEJRŮZNĚJŠÍM SKUTEČNÝM UDÁLOSTEM (nemocnému kamarádovi,
k narozeninám, k svátku, z prázdnin, výletu, zájezdu, pro Ježíška…)
DOPIS PRO MÉ BUDOUCÍ JÁ (dopis se pošle nejdříve za rok)
DOPIS PSANÝ ZA NĚKOHO (např. dopis Boba Bobkovi,
Popelky princi, hajného vlkovi…)
DOPIS FIKTIVNÍ POSTAVĚ (např. Ježíškovi)
DOPIS S PODMÍNKAMI (např. musí obsahovat vtipnou
historku, vymyšlenou informaci…)
DOPIS S DETEKTIVNÍ ZÁPLETKOU
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

98.
ADRESA
METODICKÝ POSTUP
ZAMĚŘUJEME SE NA KONTROLU SPRÁVNOSTI, ÚPLNOSTI I ÚHLEDNOSTI
Žáci mohou v rámci vycházky dopis poslat.
Do plánu města mohou vyznačit cestu k poštovní schránce.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

99.
ADRESA
METODICKÝ POSTUP
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

100.
PRÁCE S TEXTEM
NÁVRH REALIZACE PODLE ROČNÍKŮ
- Vysvětlování slov, slovních spojení a obrazných pojmenovávání z textu.
2. ročník
Cvičení v správném používání slov, v uvědomělé tvorbě výrazů a v tvoření jednoduchých
vět.
Úplné odpovědi na otázky po obsahu textů i ilustrací.
Vyprávění pohádek a krátkých příběhů z četby nebo jejich epizod podle otázek nebo dané
osnovy.
Cvičení v spojování vět v kratičké jazykové projevy a v uvědomělém členění mluvených
projevů na věty.
3. ročník
Úplné odpovědi na otázky po základním obsahu čteného textu.
Vypravování pohádek, pověstí a reprodukce děje nebo epizod i jiných vypravování podle
dané osnovy.
Rozhovor o ilustracích k textům.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

101.
PRÁCE S TEXTEM
NÁVRH REALIZACE PODLE ROČNÍKŮ
4. ročník
Odpovědi na otázky o hlavních událostech, jednajících osobách a jejich činech. ústní
reprodukce příběhu nebo jeho části podle dané osnovy, u krátkých epických textů i bez
ní. Vyprávění přečtené pohádky.
5. ročník
Úplné odpovědi na otázky při výkladu obsahu i jazyka textu. Uvést hlavní jednající osoby
a jejich charakteristické činy a dokládat je příklady z textu. Kolektivně stanovit sled dějí
v krátkém vypravování a sestavit jednoduchou osnovu. Vyprávění děje kratších textů
nebo ucelených epizod z delších textů podle kolektivně sestavené osnovy.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

102.
PRÁCE S TEXTEM
TÉMATA PRO PRÁCI S TEXTEM
DOHLEDÁVÁNÍ CHYBĚJÍCÍCH
INFORMACÍ
CO JE V TEXTU NEPRAVDIVÉHO
- pověsti
- fake news
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

103.
ROZVOJ STYLISTICKÝCH DOVEDNOSTÍ
DALŠÍ NÁMĚTY
MINUTOVÁ ŘEČNICKÁ CVIČENÍ
SCÉNKY KOMUNIKAČNÍCH SITUACÍ (např. telefonní rozhovor, rozhlasový a TV přenos)
KOMUNIKAČNÍ HRY (Dám ti deset korun. Co si koupíš? Kde? Proč)
(Cestou ze školy zjistíš, že jsi zapomněl ve škole čítanku. Co uděláš? Proč?)
TRÉNINK ARGUNENTACE (Má tučňák kolena? Proč stromy nechodí?)
SESTAVOVÁNÍ BÁSNÍ
AUTORSKÁ KNIHA (žákovské práce můžeme seskupovat do knihy)
NAHRÁVÁNÍ MLUVENÝCH PROJEVŮ ŽÁKŮ a jejich přehrávání
Slohovému výcviku pomáhá nácvik různých didaktických postupů (PRÁCE S OSNOVOU,
STYLIZAČNÍ CVIČENÍ zaměřená na výběr vyjadřovacích prostředků, KOMPOZIČNÍ
CVIČENÍ ve správném uspořádávání dějových prvků).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

104.
ROZVOJ STYLISTICKÝCH DOVEDNOSTÍ
DALŠÍ NÁMĚTY
NOVINOVÝ GULÁŠ (žáci vystříhají z novina a časopisů slova, ze kterých potom sestaví
nový text)
JAKO (žáci mají za úkol napsat co nejvíc výrazů, které je napadnou, když se řekne např.
jako medvěd…, jako telefon…, jako růže…)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOHOVÁ VÝCHOVA

105.
SLOH
Mgr. Veronika Krejčí, , Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
Děkuji za pozornost!