1.
SKLADBA
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci

2.
ZAŘAZENÍ UČIVA DO RVP
SKLADBA
- Věta jednoduchá a souvětí.
- Základní skladební dvojice.
1. období
- Spojuje jednodušší souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy.
- Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné
jazykové i zvukové prostředky.
2. období
- Vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici
označuje základ věty.
- Odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí.
- Užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje.
SKLADBA
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

3.
SKLADBA
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
1. Věta – stavba věty, grafická a zvuková podoba
věty, druhy vět, větné celky
2. Věta jako jednotka textu
3. Stavba věty jednoduché – větné členy a jejich
vztahy
4. Souvětí – skládání vět
5. Řeč přímá a nepřímá

4.
SKLADBA
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
1. Věta

5.
POJMY
 Věta
 Druhy vět podle komunikačního záměru mluvčího (věta oznamovací –
rozkazovací – tázací – přací)
 Větný celek (věta jednoduchá – souvětí)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

6.
OPERACE S VĚTOU
1. ročník  Poznávání vět a tvoření vět
 Opis a přepis vět s velkým písmenkem na začátku a tečkou
na konci
2. ročník  Druhy vět podle komunikačního záměru mluvčího, jejich
rozpoznávání, zápis a čtení se správnou modulací
 Podle komunikačního záměru mluvčího zaznamená
správně interpunkci na konci věty
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

7.
SKLÁDÁNÍ A ROZKLÁDÁNÍ VĚT
1. ročník
VĚTA se skládá ze SLOV. Každé slovo píšeme zvlášť.
2. ročník
SLOVA jsou ve větě uspořádána.
Kdo chce napsat větu,
která se má k světu,
začne velkým písmenem,
jinak musí z kola ven!
Za větou je znaménko,
pamatuj si, Helenko!
Puntík, tečka, dost,
dělej nám radost!
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

8.
ROZKLÁDÁNÍ VĚT ZE SLOV
ÚKOLY:
 Spočítej počet slov ve větě.
 Najdi v testu větu s největším počtem slov.
 Rozděl věty správně na slova. Kolik je řešení?
VEPŘIJSOUVEPŘI.
 .
1 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.
2 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník, 2. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
1
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba
2

9.
SKLÁDÁNÍ VĚT ZE SLOV
ÚKOLY:
 Uspořádej slova tak, aby vznikly věty (práce s textem, manipulace s lístečky se slovy).
Věty napiš.
Alík doma psa mám.
Srst hebkou černou má.
U vrátek boudu má na dvoře.
Naši nejraději Míco prohání.
 .
3, 4 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník, 2. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
4
3
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

10.
SKLÁDÁNÍ VĚT ZE SLOV
ÚKOLY:
 Us
 Vytvoř věty s danými slovy, slovními spojeními.
5 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. VILDOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1992.
5
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

11.
SKLÁDÁNÍ VĚT ZE SLOV
ÚKOLY:
 Doplň slova, která ve větách chybí (práce s testem nebo poslechem – učitel čte test a
vynechává určitá slova nebo konkrétní slovní druh, např. slovesa).
6 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník, 1. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
6
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

12.
SKLÁDÁNÍ VĚT ZE SLOV
ÚKOLY:
 Napiš věty o jedno slovo delší.
Anežka přinesla košík.
Sněží.
Vlak zastavil ve stanici.
 Adam měl domácí úkol. Měl napsat 10 vět do sešitu. Ale odpoledne šel s kamarády
ven a na úkol zapomněl. Vrátil se až večer a všechny věty se mu popletly. Vzpomněl
si jen na jednotlivá slova. Pomoz mu sestavit správně věty, nezapomeň na předložky.
silnice jedou auta
leze kočka strom pták
Pavel kolo jede horské
žijí voda ryby sladkovodní
7 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník. Olomouc: Prodos, 1997.
8 ŠTĚRBOVÁ, L. BEDNÁŘOVÁ, L. Čeština pro 4. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.
8
kino zítra půjdeme společně
zajíc pes bouda vyletěl
Pavlína mléko šla samoobsluha
7
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

13.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
2. ročník
- Rozlišuje druhy vět podle komunikačního záměru mluvčího, rozpozná oznámení,
otázku, výtku, rozkaz, přání.
Rozlišujeme věty oznamovací, tázací, rozkazovací a přací:
VĚTA OZNAMOVACÍ něco OZNAMUJE. Píšeme za ní tečku.
VĚTOU TÁZACÍ se PTÁME (tážeme). Píšeme za ní otazník
VĚTOU ROZKAZOVACÍ ROZKAZUJEME nebo někoho k něčemu vyzýváme.
Obvykle za ní píšeme tečku.
Za důrazným rozkazem píšeme vykřičník.
VĚTOU PŘACÍ vyslovujeme PŘÁNÍ. Začíná slovy AŤ, KÉŽ, NECHŤ, KDYBY...
Obvykle za ní píšeme tečku.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

14.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
2. ročník
-Moduluje melodii výpovědi podle svého záměru, v krátké výpovědi opraví chybnou
modulaci.
2./3. ročník
Druhy vět Melodie hlasu Znaménko
VĚTA OZNAMOVACÍ .
VĚTA TÁZACÍ
a) zjišťovací (ano / ne) ?
b) doplňovací ?
VĚTA ROZKAZOVACÍ . !
VĚTA PŘACÍ . !
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

15.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
ÚKOLY:
 .
9 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 3. ročník, 1. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
9
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

16.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
ÚKOLY:
 Přečti správně dané věty. Jakou mají melodii?
 Naznač melodii následujících vět.
10 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 3. ročník, 1. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
10
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

17.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
ÚKOLY:
 Vymysli otázky a odpovědi podle vzoru.
11
11 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

18.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
5. ročník
OTÁZKY mohou být ZJIŠŤOVACÍ – Odpovídáme na ně ANO / NE.
DOPLŇOVACÍ – Obsahují tázací slovo (Kolik? Jak? Kde?...)
Vyžadují odpověď, která doplňuje informaci.
Otázky zjišťovací a doplňovací se liší také v intonaci.
VĚTA ROZKAZOVACÍ vyjadřuje žádost, nařízení, rozkaz, ale také mírnou nebo naopak
usilovnou výzvu nebo prosbu.
Jen když něco zjišťujeme,
ano nebo ne,
hlásek vzhůru pozvedneme,
tím se zeptáme.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

19.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
ÚKOLY:
 Rozhodni, které z následujících vět jsou oznamovací, tázací, rozkazovací, nebo přací
(barevné označování, manipulace s lístečky s napsanými větami...).
 Vytvoř větu O / T / P / R.
 Vyhledej a vyznač znaménko za větou.
 Doplň správná znaménka za větami.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

20.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
VĚTA TÁZACÍ
ÚKOLY:
 O čem si povídají? Rozdělte si úlohy a rozhovory si zahrajte. Dávejte pozor na melodii
vět.12
12 ŠTĚRBOVÁ, L. BEDNÁŘOVÁ, L. Čeština pro 4. ročník základní školy B. Úvaly: Jinan, 1993.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

21.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
VĚTA TÁZACÍ
ÚKOLY:
 Odpověz na otázky.
 k
13 ŠTĚRBOVÁ, L. BEDNÁŘOVÁ, L. Čeština pro 4. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.
13
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

22.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
VĚTA TÁZACÍ
ÚKOLY:
 Vymysli otázky k následujícím odpovědím.
Otázka: ___________________________ Odpověď: Nejmladší princezna byl nejkrásnější.
14 ŠTĚRBOVÁ, L. BEDNÁŘOVÁ, L. Čeština pro 4. ročník základní školy B. Úvaly: Jinan, 1993.
14
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

23.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
VĚTA TÁZACÍ
ÚKOLY:
 Utvoř věty tázací s danými slovy a napiš je.
Kde __________? Kam __________? Kdy __________? Jak __________? Proč __________?
 O čem si povídají osoby/zvířata na obrázku? Vytvoř otázky a odpovědi.
 Vytvoř z vět oznamovacích větu tázací a naopak.
(Např. Martin se ptal maminky, jestli pojedou k babičce.
Má Mirek psa?)
 K následujícímu vypravování vytvoř
3 otázky zjišťovací a 3 doplňovací.
15
15 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník, 2. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

24.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
VĚTA ROZKAZOVACÍ
ÚKOLY:
 Utvoř věty rozkazovací s danými slovy a napiš je:
Dones _________________. Podej _________________. Nezapomeň _________________.
 Jaké rozkazy / příkazy / zákazy často slyšíš doma, ve škole...
 Hledejte tabule s příkazy a zákazy ve vašem okolí.
 Utvoř věty rozkazovací z vět oznamovacích.
(Např. Maminka mi řekla, abych umyl nádobí.)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

25.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
VĚTA ROZKAZOVACÍ
ÚKOLY:
 Která věta vyjadřuje žádost, nařízení, přísný rozkaz, výzvu nebo přátelskou prosbu?
Alenko, prosím tě, půjč mi sešit z matematiky!
Aleno a Mirku, okamžitě umyjte a utřete to nádobí!
Připravte si pero a papír a podepište se v pravém horním rohu.
Tati, prosím prosím, nech mě dívat se na ten fotbal až do konce.
 Použij daná slovesa a utvoř žádost, prosbu, přísný zákaz:
Přezouvat se, sbírat, nerušit, pomáhat...
 Seřaďte příkazy podle naléhavosti:
Mirku, nech mě na pokoji!
Mirku, běž už konečně spát!
Honzo, mohl bys zalít květiny?
Honzíku, zalil bys květiny?
Už ani slovo, Honzo, a zalij okamžitě květiny!
Honzo, zalij květiny.
Honzíku, zalil bys, prosím tě, květiny?
Honzo, tak zaliješ už konečně ty květiny?
16, 17 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 5. ročník, 1. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
16
17
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

26.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
VĚTA PŘACÍ
ÚKOLY:
 Utvo
18 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. VILDOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1992.
18
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

27.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
VĚTA PŘACÍ
ÚKOLY:
 k
 Utvořte věty přací s danými slovy a napiš je:
Ať ____________________. Kéž ____________________. Kdyby ____________________.
 Vytvoř věty přací z následujících vět oznamovacích:
Chceme, aby všichni chránili přírodu.
19 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.
19
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

28.
DRUHY VĚT podle komunikačního záměru mluvčího
5. ročník
Druh věty Použitá slovesa jsou obvykle ve způsobu:
VĚTA OZNAMOVACÍ slovesa ve způsobu oznamovacím
VĚTA TÁZACÍ slovesa ve způsobu oznamovacím
VĚTA ROZKAZOVACÍ slovesa ve způsobu rozkazovacím,
ale mohou být i ve způsobu oznamovacím:
Žádáme naše zákazníky, aby při nákupu skládali zboží pouze do vozíků.
Vstup povolen pouze zaměstnancům.
VĚTA PŘACÍ slovesa ve způsobu podmiňovacím nebo oznamovacím
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA – grafická a zvuková podoba

29.
SKLADBA
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
2. Věta jako jednotka textu

30.
OPERACE S VĚTOU
VĚTA jako jednotka textu
2. ročník  Řazení vět v textu
3. ročník  Práce s větnými celky - věta jednoduchá × souvětí
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

31.
USPOŘÁDÁNÍ VĚT
2. ročník
VĚTY jsou v textu USPOŘÁDANÉ. Pořádek vět nemůžeme libovolně měnit.
VĚTA jako jednotka textu
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

32.
USPOŘÁDÁNÍ VĚT
ÚKOLY:
 Spočítej počet vět v textu.
 Uspořádej věty tak, aby vytvořily příběh.
 Rozděl text na věty a napiš je. Nezapomeň na velká písmena na začátku a znaménka
za větami.
VĚTA jako jednotka textu
20 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník, 2. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
20
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

33.
VĚTNÉ CELKY
2. ročník
TEXTY jsou buď psané, nebo mluvené. Jsou složeny z VĚTNÝCH CELKŮ.
Konec větného celku poznáme v řeči podle koncové melodie a pauzy, v písmu podle
tečky, otazníku nebo vykřičníku.
Spojíme-li dvě nebo více vět do jednoho celku, vznikne SOUVĚTÍ.
3. ročník
Větným celkům, které se skládají jen z jedné věty, říkáme VĚTA JEDNODUCHÁ.
VĚTA jako jednotka textu
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

34.
SKLADBA
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
3.Stavba věty jednoduché

35.
POJMY
 Tradiční syntax a valenční syntax
 Větný člen základní a rozvíjející; řídící a závislý; holý a rozvitý;
několikanásobný
 Přísudek (predikát) slovesný (verbální) – slovesně-jmenný
(verbonominální), jmenný (nominální)
 Podmět (subjekt), Podmět vyjádřený a nevyjádřený; všeobecný podmět
 Doplnění ve valenční syntaxi
 Skladební dvojice (základní skladební dvojice, ostatní skladební dvojice)
 Základní věta v tradiční syntaxi a základová věta ve valenční syntaxi
 Věta holá a rozvitá , podmětná a přísudková část věty
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba

36.
OPERACE S VĚTOU JEDNODUCHOU
4. ročník  Vyhledávání základní skladební dvojice ve dvojčlenné větě
 Ve větách s nevyjádřeným podmětem tvoří základní
skladební dvojici za pomoci příslušných osobních zájmen
 Ostatní skladební dvojice
 Věta holá a rozvitá
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

37.
VĚTNÉ ČLENY
4. ročník
VĚTNÝM ČLENEM je PLNOVÝZNAMOVÉ SLOVO, které je součástí věty.
Větným členem může být: a) jedno plnovýznamové slovo,
b) spojení jednoho plnovýznamového slova s jedním nebo
více slovy gramatickými (předložky, pomocná a
způsobová slovesa).
Za jeden větný člen pokládáme:
1. spojení předložky a jména
2. zvratné sloveso (pokud je povinně zvratné)
3. složený slovesný tvar
Mezi víceslovné větné členy může být vložen další větný člen.
VĚTNÝMI ČLENY NEJSOU spojky a částice. (Nejsou ani jejich částmi.)
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
na poli pro mladé za ní na milion
pil jsem bude pršet byl by přišel
díval se stěžoval si
na poli
úrodném
VS
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
TS = tradiční syntax
VS = valenční syntax

38.
ZÁKLAD VĚTY
4. ročník
Základ věty tvoří PŘÍSUDEK a PODMĚT . Najdeme je téměř ve všech větách.
Dohromady tvoří ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ DVOJICI. V jedné větě může být jen jedna ZSD.
PŘÍSUDEK je většinou SLOVESO v určitém tvaru. Ptáme se na něj CO DĚLÁ?
PODMĚT je nejčastěji PODSTATNÉ JMÉNO nebo ZÁJMENO v 1. pádě.
Ptáme se na něj KDO? CO? něco dělá?
Divoká husa vyletěla z rákosí.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
Co dělala
husa?
Kdo? Co?
vyletěla?
PŘÍSUDEK
PODMĚT
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

39.
ZÁKLAD VĚTY
ÚKOLY:
 Označ základní skladební dvojice v daných větách.
 Spoj spolu podmět a přísudek, kteří k sobě patří a doplň větu.
 Vymysli podmět k daným přísudkům / vymysli přísudky k daným podmětům.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

40.
ZÁKLAD VĚTY
4. ročník
Základem věty je SLOVESO v určité tvaru.
Spojení slov bez slovesa nelze považovat za větu.
Sloveso a všechna slova, která k němu patří, tvoří ZÁKLADNÍ / ZÁKLADOVOU VĚTU
(mluvnicky správnou a úplnou větu). Je to nejmenší část věty, která dává smysl a které
rozumíme.
ZÁKLADNÍ VĚTA je složena ze ZÁKLADNÍCH / ZÁKLADOVÝCH VĚTNÝCH ČLENŮ:
PŘÍSUDEK PODMĚT DOPLNĚNÍ.
Základem některých vět může být:
pouze přísudek,
přísudek a podmět,
přísudek , podmět a doplnění,
přísudek , podmět a několik doplnění.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
Prší. Hřmí. Blýská se.
Tatínek spí. Lampa svítí.
Maminka potkala tetu. Petr nedůvěřuje reklamám.
Jana darovala kamarádce kotě.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

41.
ZÁKLAD VĚTY
4. ročník
PŘÍSUDEK je SLOVESO v určitém tvaru. Ptáme se na něj CO DĚLÁ?
PODMĚT je nejčastěji PODSTATNÉ JMÉNO nebo ZÁJMENO v 1. pádě.
Ptáme se na něj KDO? CO? něco dělá?
DOPLNĚNÍ je ten člen věty, který přísudkové sloveso (přísudek s podmětem)
významově doplňuje.
Teprve s ním vznikne mluvnicky správná a významově úplná věta.
Ptáme se na něj pádovými otázkami a zbytkem věty nebo
otázkami s tázacími slovy (KAM, JAK, JAKÝ).
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

42.
ZÁKLAD VĚTY
ÚKOLY:
 Naznač základní věty.
Venku celý den prší. Nad vzdálenými vrcholky hor každý večer hřmí. Po bouřce se ještě dlouhou chvíli
blýská v dálce. České a holandské růže na výstavě květin kvetou jako o závod. Náš dědeček v sobotu
konečně posekal vysokou trávu na zahradě. Velké modré nákladní auto s plechovými sudy na korbě
zamířilo k dálnici na Jihlavu. Po tom včerejším hokejovém zápasu vypadá brankář našeho týmu velmi
unavený. Miroslavova sestra Eva darovala to černé kotě kamarádce Heleně.
 Utvoř mluvnicky správné věty.
Anežka vypadá _____________________
Vlak přivezl ________________________
Lékař navštívil ______________________
Sousedka potkala ___________________
21, 22 HIRSCHOVÁ, M. MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 5. ročník základní školy, 2. díl. Olomouc: Prodos, 1996.
21
Kočka nese _______________________
Prodavači obsluhují ________________
Auto zajelo _______________________
Petr se zdá _______________________
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
22
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

43.
VĚTNÉ ČLENY
PŘÍSUDEK
4. ročník
Přísudek je nejdůležitější větný člen. Spolu s podmětem je součástí základní skladební
dvojice.
Obvykle jej tvoří určité sloveso.
Na 1. stupni ZŠ pracujeme pouze s přísudky jednoduchými. Nejprve začínáme se
slovesnými přísudky v jednoduchém slovesném tvaru, potom přidáváme složené
slovesné tvary.
Zařazení přísudků jmenných se sponou je na 1. stupni ZŠ problematické.
Problematická jsou také zvratná slovesa, neboť žáci na 1. stupni ZŠ nejsou schopni
rozlišit povinně zvratná slovesa (kde je se/si součástí přísudku) od nepovinně zvratných
sloves (kde je se/si předmětem). Zařazení těchto sloves je tak třeba velmi zvážit.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

44.
VS
VĚTNÉ ČLENY
PŘÍSUDEK (predikát) (není učivem 1. stupně ZŠ)
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
a) SLOVESNÝ (predikát verbální)
– Je vyjádřeny určitým slovesem,
případně ještě dále pomocným
slovesem.
– pomocné sloveso: BÝT, DÁT, NECHAT
b) SE ZPŮSOBOVÝM (MODÁLNÍM) NEBO
FÁZOVÝM SLOVESEM
– způsobová (modální) slovesa: CHTÍT,
MUSET, MOCI, MÍT (povinnost), SMĚT
– fázová slovesa: ZAČÍT, PŘESTAT,
ZŮSTAT...
c) SLOVESNĚ-JMENNÝ (predikát
verbonominální) / JMENNÝ SE SPONOU
– Je složen ze spony a jména
– spona: BÝT, STÁT SE / STÁVAT SE, MÍT
d) NESLOVESNÝ (predikát nominální) /
JMENNÝ BEZ SPONY
– používá se především tam, kde je
obvyklé zkratkovité vyjadřovaní
(telegram, nadpis, heslo, přísloví)
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

45.
VĚTNÉ ČLENY
PODMĚT
4. ročník
a) VYJÁDŘENÝ – Je ve větě zastoupen.
b) NEVYJÁDŘENÝ – Není ve větě přímo uveden, ale poznáme ho podle tvaru slovesa
nebo podle kontextu.
Nejprve pracujeme s podmětem vyjádřeným podstatným jménem v 1. pádě, poté
přidáváme podmět vyjádřený zájmenem a nevyjádřený podmět. Nakonec doplňujeme
podmět několikanásobný.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

46.
VĚTNÉ ČLENY
PODMĚT (subjekt) (není učivem 1. stupně ZŠ)
VŠEOBECNÝ PODMĚT – hovoříme o něm v případě, že podmět není vyjádřen
a neznáme ho, protože jím nemyslíme konkrétní osobu, ale
všeobecně lidi, člověka, někoho.
GENITIVNÍ PODMĚT – zřídka se používá také podmět ve druhém pádu:
V přehradě ubylo vody. Přibylo mi starostí. Napadlo hodně sněhu.
– V číselném výrazu s číslovkou od pěti výše je také podmět
genitivní: Cílovou čárou proběhlo najednou pět chlapců.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

47.
VĚTNÉ ČLENY
PODMĚT (není učivem 1. stupně ZŠ)
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
.
.
1 Podstatné jméno
v 1. pádě Otec mi se vším pomohl.
ve 2. pádě - GENITIVNÍ PODMĚT V přehradě ubylo vody.
2 Přídavné jméno Mladí dnes nepřijdou.
3 Zájmeno Já s tím nesouhlasím.
4 Číslovka Hned druhý odpověděl správně.
5 Sloveso v infinitivu Potkat úspěch není snadné.
6 Příslovce Každé proč má své proto.
7 Předložka Na je předložka.
8 Spojka Když je spojka podřadící.
9 Částice V uších nám znělo jeho kategorické ne.
10 Citoslovce Ze zubařovy ordinace se ozývalo zoufalé au.
VS
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

48.
ROZVÍJENÍ VĚT
4./5. ročník
Když mluvíme nebo píšeme, užíváme nejenom věty základní.
V rozhovorech s lidmi, v knížkách nebo v časopisech často potřebujeme složitější věty.
Na základních větných členech obvykle závisejí další slova. Říkají nám, jaké co je,
jakým způsobem někdo něco dělá, kdy, kde nebo proč se něco stalo apod.
Tím základní větné členy dále obohacují, rozvíjejí, proto jim říkáme
VĚTNÉ ČLENY ROZVÍJEJÍCÍ.
Rozvíjení vět je ve valenční syntaxi věnována velká pozornost (na rozdíl od tradiční
syntaxe).
Postupná syntéza vět (skládání vět ze slov), která bývá zahájena ve 2. ročníku ZŠ,
je velmi důležitá pro analýzu vět, kterou provádíme při rozlišování větných členů a jejich
vztahů. Žáci, kteří prošli výcvikem syntézy věty, zvládají rozbor vět obvykle mnohem
lépe!
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

49.
ROZVÍJENÍ VĚT
ÚKOLY:
 Naznač
23
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
23 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.
VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

50.
ROZVÍJENÍ VĚT
ÚKOLY:
 Utvoř a napiš rozvité věty s určenými slovesy.
běžel, kreslí, pomáhala, nechce, přinesli
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
24 MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 3. ročník základního školství, 1. díl. Olomouc: Prodos, 1996.
24
1
VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

51.
ROZVÍJENÍ VĚT
ÚKOLY:
 Utvoř větu. Přiřaď otázky KUDY? KDO? KDY? JAK? k jednotlivým částem věty.
 Doplň sloveso odpověďmi na otázky, aby vznikla srozumitelná věta.
Musíš odpovědět na všechny otázky?
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
25, 26 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.
25
26
VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

52.
ROZVÍJENÍ VĚT
ÚKOLY:
 U
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
27 ŠTĚRBOVÁ, L. BEDNÁŘOVÁ, L. Čeština pro 4. ročník základní školy B. Úvaly: Jinan, 1993.
27
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

53.
ZÁKLADNÍ / ZÁKLADOVÁ VĚTA
ÚKOLY:
 Nazn
28 MĚCHUROVÁ, A. HORÁČKOVÁ, K. ŽÁČEK, J. Český jazyk pro 5. ročník základní školy. Pracovní sešit. Praha: Fortuna, 1996.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
28
VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

54.
ROZVÍJENÍ VĚT
ÚKOLY:
 Manipulativní činnost – sestavování základních vět a následně doplňování dalších
slov, kterými by se dala věta rozvít.
 Soutěž.
Ze zásobníku slov sestav základní věty. Doplň je dalšími slovy. Na nejvyšším řádku
bude základní věta, podřízené členy budou vždy o řádek níž než členy nadřazené.
Skladební dvojice spojuj čarami.
Vítězí ten, kdo nejdříve spotřebuje kartičky a sestaví gramaticky správné věty.
_________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________
29 HIRSCHOVÁ, M. MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 5. ročník základní školy, 2. díl. Olomouc: Prodos, 1996.
29
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

55.
SKLADEBNÍ DVOJICE
4. ročník
Větné členy se spojují do SKLADEBNÍCH DVOJIC.
Slova, která spolu tvoří skladební dvojici, poznáme otázkou. Jedním ze slov se
můžeme zeptat tak, že si druhým odpovíme.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VS
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

56.
SKLADEBNÍ DVOJICE
4./5. ročník
Člen skladební dvojice, kterým se ptáme, je ČLEN ŘÍDÍCÍ / NADŘÍZENÝ.
Ten, kterým odpovídáme, je ČLEN ZÁVISLÝ / PODŘÍZENÝ.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
ČLEN
ŘÍDÍCÍ
ČLENY
ZÁVISLÉ
VS
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

57.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
Maminka vaří.
Moje maminka vaří.
Maminka vaří oběd.
Moje maminka vaří oběd.
ROZVÍJENÍ VĚT
4./5. ročník
VĚTNÝ ČLEN HOLÝ je ten, na kterém už žádný další člen nezávisí.
VĚTNÝ ČLEN ROZVITÝ je ten, na němž závisí alespoň jeden další větný člen.
Pokud jsou ve větě všechny členy holé,
pak se jedná o VĚTU HOLOU.
Pokud je ve větě alespoň jeden větný člen rozvitý,
pak jde o VĚTU ROZVITOU.
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

58.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
Maminka vaří.
Moje maminka vaří.
Maminka vaří oběd.
Moje maminka vaří oběd.
ROZVÍJENÍ VĚT – část podmětová a přísudková
4./5. ročník
Větné členy, jež rozvíjí podmět,
tvoří PODMĚTOVOU ČÁST.
Větné členy, které rozvíjí přísudek, tvoří
PŘÍSUDKOVOU ČÁST.
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

59.
ROZVÍJENÍ VĚT
ÚKOLY:
 Vymysli větu s Hpo a Hpř,
Hpo a Rpř,
Rpo a Hpř,
Rpo a Rpo.
 Rozviňte holý podmět / přísudek v dané větě.
 Uprav následující věty tak, aby byly rozvité.
 Vytvoř a napiš rozvité věty s těmito slovesy:
Běžel, kreslí, pomáhala, nechce, přinesli.
 V daných větách určete část podmětovou a přísudkovou.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

60.
VĚTNÉ VZTAHY, SKLADEBNÍ DVOJICE
4./5. ročník
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
maminka umyla okna
Naše ráno v bytě pečlivě velká
základní
větné členy
rozvíjející
větné členy
ZÁKLADNÍ VĚTA
Naše maminka umyla ráno v bytě pečlivě velká okna.
TS
VS
TS
VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

61.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VĚTNÉ ČLENY NĚKOLIKANÁSOBNÉ
4./5. ročník
VĚTNÉ ČLENY mohou být NĚKOLIKANÁSOBNÉ.
Mezi členy několikanásobného větného členu může být: a) čárka,
b) spojka,
c) čárka a spojka.
O PŘÍSUDKU NĚKOLIKANÁSOBNÉM hovoříme, pokud mají slovesa jeden společný
rozvíjející člen. Jestliže je každé sloveso samostatně rozvito, jedná se o spojení několika
vět – SOUVĚTÍ.
Rozlišování několikanásobného přísudku je tak na 1. stupni ZŠ velmi problematické!
Několikanásobný větný člen může být také ROZVITÝ.
TS VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

62.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
VĚTNÉ ČLENY NĚKOLIKANÁSOBNÉ
4./5. ročník
Petr kreslí, čte a píše.
Několikanásobný podmět
Několikanásobný přísudek
Petr, Maruška a Honza kreslí. Petr, Maruška a Honza kreslí.
Petr kreslí, čte a píše.
Pavel potkal Honzu, Věru a Janu.
Babička mi přivezla šálu a čepici.
Několikanásobné doplnění
TS VS
VS
VS
VS
TS
TS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

63.
VĚTNÉ ČLENY NĚKOLIKANÁSOBNÉ
ÚKOLY:
 Sp
 k
30, 31 ŠTĚRBOVÁ, L. BEDNÁŘOVÁ, L. Čeština pro 4. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.
30
31
TS VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba

64.
VĚTNÉ ČLENY NĚKOLIKANÁSOBNÉ
ÚKOLY:
 Podtrhni ve větách několikanásobné větné členy.
 Nahraď několikanásobné podměty jedním nadřazeným výrazem.
Žito, pšenice a ječmen se sklízí kombajny.
V sadu postupně rozkvetly třešně, jabloně a hrušně.
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
TS VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

65.
VĚTNÉ ČLENY NĚKOLIKANÁSOBNÉ
ÚKOLY:
 Rozhodni, zda se v následujících případech jedná o věty jednoduché
s několikanásobným přísudkem nebo o souvětí.
Naše babička každý den vaří oběd, umývá nádobí a uklízí celý byt.
Naše babička celý rok opatruje a udržuje naši domácnost.
Podzimní vichřice ohýbala a lámala větve stromů i keřů.
Prudká vichřice ohýbala větve stromů, některé staré stromy vyvrátila.
Malé děti vesele jásaly a radostně na sebe pokřikovaly.
Malé děti jásaly, poskakovaly a výskaly na školní zahradě.
Objednaní zahradníci prořezali a prostřihali okrasné keře.
Objednaní zahradníci keře nejprve prořezali, potom je ještě prostřihali zahradnickými nůžkami.
Hejno kachňat plavalo, čvachtalo se a potápělo v mělkém rybníce.
Malá kachňata se nejprve čvachtala u břehu rybníka, ale pak se osmělila a potápěla se v hlubší vodě.
32 HIRSCHOVÁ, M. MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk pro 5. ročník základní školy, 2. díl. Olomouc: Prodos, 1993.
32
VĚTA JEDNODUCHÁ – stavba
TS VS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

66.
SKLADBA
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
4. Souvětí, spojování vět

67.
POJMY
 Vzorec souvětí
 Věta hlavní – vedlejší
 Souvětí souřadné – podřadné
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SOUVĚTÍ – spojování vět

68.
OPERACE SE SOUVĚTÍM
SOUVĚTÍ – spojování vět
2./3. ročník  Spojování vět spojkami
3. ročník  Spojování vět spojovacími výrazy
 Větný vzorec – vytváření vzorců
tvoření souvětí podle vzorců
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

69.
SPOJOVÁNÍ VĚT V SOUVĚTÍ
2./3. ročník
- Spojuje krátké věty do souvětí a užívá k tomu vhodné spojovací výrazy.
- Obmění spojovací prostředky podle potřeby svého projevu nebo podle zadání učitele.
TEXTY jsou buď psané, nebo mluvené. Jsou složeny z VĚTNÝCH CELKŮ.
Konec větného celku poznáme v řeči podle koncové melodie a pauzy, v písmu podle
tečky, otazníku nebo vykřičníku.
Spojíme-li dvě nebo více vět do jednoho celku, vznikne SOUVĚTÍ.
SOUVĚTÍ – spojování vět
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

70.
VĚTA JEDNODUCHÁ A SOUVĚTÍ
ÚKOLY:
 Spočítej počet vět v daných větných celcích.
 Rozhodni, zda se jedná o věty jednoduché nebo souvětí.
 Vypiš z textu větné celky, které jsou tvořeny jen jednou větou.
 Vyjádři souvětí větou jednoduchou a napiš ji.
např. Když se Ondra vrátil, šel na hřiště. Velmi mě překvapilo, když jsem dostal dárek.
SOUVĚTÍ – spojování vět
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

71.
TVOŘENÍ SOUVĚTÍ
ÚKOLY:
 Dopiš neúplná souvětí:
např. Každý den se učím, protože __________. __________, protože chci být zdravý.
 Doplň souvětí.
Děda vysadil na zahradě ořešák a ______________________________.
, ale ____________________________.
, protože _________________________.
, ačkoli __________________________.
, a proto _________________________.
, aby ____________________________.
 Dopiš souvětí a doplň čárky.
např. Než začnou prázdniny _______ Když jsme potkali Petra ________ Než jdu večer spát _____
SOUVĚTÍ – spojování vět
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

72.
SOUVĚTÍ – spojování vět
SPOJOVACÍ VÝRAZY
2./3. ročník
Věty v souvětí bývají spojeny SPOJKAMI, ale někdy jsou jen postaveny vedle sebe.
Mezi větami v souvětí píšeme čárku.
Jsou-li spojeny spojkami A, I, ANI, NEBO, čárku zpravidla nepíšeme.
3./4. ročník
SPOJOVACÍMI VÝRAZY mohou být SPOJKY nebo jiná slova (jaký, který, kde, kam, kdy, co...).
5. ročník
SPOJOVACÍMI VÝRAZY jsou SPOJKY (a, ale, že, když, aby, poněvadž...),
VZTAŽNÁ ZÁJMENA (kdo, co jaký, který, čí...)
a
VZTAŽNÁ PŘÍSLOVCE (kde, kam, kdy, jak, odkud...).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

73.
SPOJOVACÍ VÝRAZY
ÚKOLY:
 Podtrhni v textu spojky. Rozhodni, zda spojují slova nebo věty.
 Spojky a další spojovací výrazy.
33 JIRKŮ, Z. Český jazyk 5. Pracovní sešit pro 5. ročník, 2. pololetí. Brno: Nová škola, 2006.
SOUVĚTÍ – spojování vět
33
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

74.
SPOJOVÁNÍ VĚT
ÚKOLY:
 Spoj následující věty do souvětí. Použij vhodné spojky:
A, protože, i, ani, až, nebo jestliže, že, poněvadž, avšak, ale.
 Doplň do vět znaménka.
SOUVĚTÍ – spojování vět
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

75.
SOUVĚTÍ – spojování vět
VĚTNÝ VZOREC
3. ročník
STAVBU VĚTY můžeme vyjádřit VZORCEM:
Jirka nakupuje Mirek zametá
a .
jsem se neučil
protože .
,
Dostal jsem pětku
rostliny se zazelenaly .
Když se oteplilo a květiny rozkvetly
,
V1 a V2.
Když V1, V2 a V3.
V1, protože V2.
V1 a V2 .
V1 protože V2 .
,
V1 V2 .
, a
Když V3
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

76.
VĚTNÝ VZOREC
ÚKOLY:
 Zapiš vzorce daných souvětí.
 Vymysli souvětí podle vzorce.
 Tyto dvě věty lze pomocí daných 3 spojek spojit do 4 souvětí. Víš, jak? Napiš i vzorce
utvořených souvětí.
Dnes k nám přijede strýček. Zůstanu doma. a proto, neboť, protože
SOUVĚTÍ – spojování vět
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

77.
SOUVĚTÍ – spojování vět
SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ A PODŘADNÉ (není učivem 1. stupně ZŠ)
SOUVĚTÍ je větný celek, který se skládá ze dvou a více vět.
Věty v souvětí jsou HLAVNÍ nebo VEDLEJŠÍ.
VĚTY HLAVNÍ nejsou mluvnicky ani významově závislé na jiné větě.
Mohou stát samostatně. (Honza zvítězil ve všech disciplínách a získal zlatou medaili.
Honza zvítězil ve všech disciplínách. Získal zlatnou medaili.)
VĚTA VEDLEJŠÍ je závislá na jiné větě v souvětí (ta je pak větou řídící).
(Děti utíkaly domů, protože se spustil prudký déšť.)
SOUVĚTÍ PODŘADNÉ obsahuje jen jednu větu hlavní.
SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ obsahuje dvě a více vět hlavních.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

78.
SKLADBA
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
5. Řeč přímá a nepřímá

79.
OPERACE S ŘEČÍ PŘÍMOU A NEPŘÍMOU
5. ročník  Rozpoznání věty přímé a nepřímé, vyvození jejich funkce
 Převádění věty nepřímé na přímou a naopak
 Správný zápis věty přímé
ŘEČ PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

80.
FUNKCE PŘÍMÉ ŘEČI
Budka
Adam prosil tatínka, aby pověsil na zahrádku
ptačí budku. Jistě se tam na jaře nastěhuje nějaký
pták a vyvede tam mladé.
Tatínek řekl Adamovi, že žádnou budku nemají.
Adam mu odpověděl, že by ji mohli udělat a že
mu bude pomáhat.
Tatínek přinesl prkýnka a Adam nářadí. Tatínek
ho poprosil, aby mu podal pilku, protože musí
nejdříve nařezat stejně dlouhá prkýnka.
Potom...
Adam měl z budky obrovskou radost. Řekl, že to je
vlastně jejich první společný výrobek. Tatínek mu
odpověděl, že příště spolu mohou vyrobit novou
boudu pro Alíka.
ÚKOLY:
 Čím se od sebe tyto ukázky liší?
ŘEČ PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ
34
34 ŠTĚRBOVÁ, L. BEDNÁŘOVÁ, L. Čeština pro 4. ročník základní školy B. Úvaly: Jinan, 1993.
Budka
Adam prosil tatínka: „Pověs na zahrádku ptačí
budku. Jistě se tam na jaře nastěhuje nějaký pták
a vyvede tam mladé.“
Tatínek řekl Adamovi: „Vždyť žádnou budku
nemáme.“ „Tak ji uděláme, tati, já ti budu
pomáhat!“
Tatínek přinesl prkýnka a Adam nářadí. „Podej mi
pilku,“ požádal ho tatínek. „Nejdříve musíme
nařezat prkýnka, aby byla stejně dlouho.“
Potom...
Adam měl z budky obrovskou radost. „To je náš
první společný výrobek, viď, tati,“
„Víš co, Adame,“ řekl tatínek, „příště spolu
vyrobíme novou budku pro Alíka. A budeš mi zase
pomáhat.“
„Huráááá! zakřičel Adam.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

81.
FUNKCE PŘÍMÉ ŘEČI
4. ročník
PŘÍMÁ ŘEČ uvádí řeč mluvčího přímo, doslova. Opakuje to, co někdo řekl, nebo napsal.
Píšeme ji do uvozovek.
UVOZOVACÍ VĚTA stává před přímou řečí, za ní, nebo je do přímé řeči vložena.
ŘEČ PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ
U_________:
Mikuláš řekl:
„P_______________________________________________.!?“
„Když detektivové hledají stopy zločinců, potřebují baterky.“
„P_______________________________________________,!?“
„Když detektivové hledají stopy zločinců, potřebují baterky,“
u_________.
řekl Mikuláš.
„P________________________________,!?“
„Když detektivové hledají stopy zločinců,“
u_________,
řekl Mikuláš,
„p______________.“
„potřebují baterky.“
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

82.
PŘÍMÁ ŘEČ A JEJÍ STAVBA
ÚKOLY:
 Doplň uvozovací věty.

ŘEČ PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ
35
35 ŠTĚRBOVÁ, L. BEDNÁŘOVÁ, L. Čeština pro 4. ročník základní školy B. Úvaly: Jinan, 1993.
36 JIRKŮ, Z. Český jazyk 5. Pracovní sešit pro 5. ročník, 2. pololetí. Brno: Nová škola, 2006.
36
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

83.
APLIKACE ŘEČI PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ
ÚKOLY:
 Převeď přímou řeč do řeči nepřímé a naopak.
ŘEČ PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

84.
SKLADBA
APLIKACE UČIVA O SKLADBĚ NA PRAVOPIS
 VELKÁ PÍSMENA NA ZAČÁTKU VĚT
 INTERPUNKČNÍ ZNAMÉNKA ZA VĚTAMI
(druhy vět podle komunikačního záměru mluvčího)
 KONCOVKY PŘÍČESTÍ MINULÉHO
- shoda přísudku s podmětem
- shoda přísudku s několikanásobným podmětem
 PSANÍ ČÁREK V SOUVĚTÍ
 PŘÍMÁ ŘEČ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci