1. Tento text s názvem Příběh inženýra lidských duší byl předlohou pro ústní referát v semináři
české poválečné literatury. Text byl následně odevzdán vyučujícímu v písemné podobě.
Téma referátu jsem si vybrala sama z nabídky, kterou vytvořil vyučující. Referát byl jednou
z podmínek ukončení předmětu. Poválečná literatura, konkrétně próza, je vedle studia jazyka
(mluvnice češtiny) mým oblíbeným tématem a díky tomu také český jazyk a literaturu
studuji.
Josef Škvorecký – Příběh inženýra lidských duší
Josef Škvorecký se narodil roku 27. 9. 1924 v Náchodě, kde roku 1943 také maturoval
a byl zde totálně nasazen do zbrojní továrny. Po válce vystudoval KU – angličtinu a filosofii,
poté učil na školách blízko rodiště. Později pracoval jako redaktor světové literatury.
Překládal americkou prózu. Od roku 1969 působil jako profesor na univerzitě v Torontu, kde
1
kromě toho vedl spolu se Zdenou Salivarovou nakladatelství 68 Publishers. Zemřel 3. 1.
2012. Škvorecký bude vždy platit za významného spisovatele: mezi jeho nejvýznamnější díla
patří Zbabělci, Tankový prapor, Legenda Emöke, Lvíče, Mirákl, Prima sezóna a samozřejmě
kniha, která se stala tématem mého referátu, a sice Příběh inženýra lidských duší.
Příběh inženýra lidských duší byl poprvé vydán roku 1977 v Torontu. Jedná se rozsáhlý
dvoudílný román s autobiografickými prvky a podtitulem Entrtejnment na stará témata o
životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti.
1
Galík, J. Česká literatura po roce 1945, Olomouc 1991, str. 198

2. Jedná se o panoramatický román konfrontující prostřednictvím životních osudů
spisovatele-emigranta autoritativní středoevropské režimy s demokratickým klimatem
kanadského exilu.2
Ústřední postavou a zároveň vypravěčem je Škvoreckého typický hrdina Danny
Smiřický. V tomto díle Dannyho zastihneme jako téměř padesátiletého vysokoškolského
profesora angloamerické literatury žijícího v emigraci v Torontu.
V románu najdeme dvě dějové linie – jedna se odehrává v přítomnosti zhruba v 60. a
70. letech – v Torontu na univerzitě a v české komunitě. Druhou linii tvoří retrospektivně
uspořádané vzpomínky na kamarády a mládí prožité v Kostelci. Mezi obě linie jsou navíc
vkládané dopisy především od Dannyho přátel – např. od Přemy, Lojzy, Rebeky a Jana, citace
z literatury a latinské citáty.
Román je rozdělen na čtyři kapitoly – ty nesou názvy podle slavných spisovatelů: Poe,
Hawthorne, Twain a Crane. Základem výše zmíněné první linie jsou hodiny literatury, které
vyučuje Danny. Studenti na nich rozebírají Poeova Havrana, Hawthornovo Šarlatové
písmeno, Twainova Tajemného cizince a Cranův Rudý odznak odvahy. Danny v knize
komentuje pokusy studentů o interpretaci těchto děl a také minulost a vzpomínky těchto
studentů. Dále popisuje události z české komunity, například zasnoubení dívky Mileny, která
je přezdívaná jako Blběnka, se stejně výstředním mužem Zawynatchem, nebo soudní proces
přítele Milana, který v Kanadě žádá o cizinecký azyl.
Ve druhé linii se vracíme opět do Kostelce. Znovu se setkáváme s Přemou, Harýkem,
Lexou, Benem, Lucií, Marií i Irenou. Vzpomínky však patří především dívce Nadi Jirouškové –
s ní Danny pracuje v Mesršmitce, spolu se pokusí o sabotáž, která je ale ve velmi krátkém
čase odhalena. Naďa je hezká dívka, ale příliš hubená a s velmi světlou pletí. Danny jí nosí
svačiny, zve ji k sobě domů. Naďa žije s myšlenkou, že její otec zemřel kvůli Němcům
v koncentračním táboře, proto ho chce nějakým způsobem pomstít. Dannyho čin – tedy jeho
nepříliš vydařená sabotáž, ji velmi nadchne a velmi ho za to obdivuje. Danny s Naďou přijde o
panictví. Když přestane chodit do práce, zjistí Danny od jejího snoubence, že má Naďa
tuberkulózu a že se tedy do práce už nevrátí. Ve druhém díle pak Naďa krátce po válce
umírá.
2
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1576

3. Děj doplňují různé epizody – pan Skočdopole popisuje boj proti bolševikům, Danny
vzpomíná, jak mu otec vyprávěl, jak bojoval u Zborova.
Kromě Dannyho v románu vystupuje řada epizodních postav: studentky Wendy
McFarlanová, Irena Svensonnová, pak dokonce postava z románu Zdeny Salivarové – Jana
Honzlová. Podobně jako v Miráklu jsou některé románové postavy inspirovány autentickými
osobnostmi (například básník Alan Listen, zpěvačka Suzi Kajetánová, básník Jan Vrchocáb). 3
Román je psán spisovným jazykem, pouze v dialozích Dannyho přátel najdeme
nespisovné výrazy a prvky východočeského nářečí. Škvorecký také hojně užívá anglicizmů
(ze dveří studentského common roomu/ komonrůmu). Zatímco anglické výrazy v promluvě
některých postav, které jazyk příliš neovládají (např. Blběnka mluví šílenou
čechoameričtinou), jsou komoleny a psány jakoby fonetickým přepisem, promluvy
především rodilých mluvčích jsou psány anglicky správně.
Často se opakujícími motivy jsou jazz, motivy lásky a erotiky, životní zkušenosti
amerických studentů, kteří znají pouze demokracii, pronásledování Čechů za německé
okupace a také motivy války.
„Škvoreckého nepatetické nazírání světa koresponduje s linií české literatury
zobrazující společenské mechanismy z perspektivy řadového jedince, v Příběhu inženýra
lidských duší je však postava vypravěče – intelektuála vhodnou záminkou k doplnění
sesbíraných historek a vyprávění úvahovými partiemi (otázky víry a nevíry v Boha, historie,
vztahu jedince a společenského systému, problémy etiky literární tvorby atp.).“ 4
3
Dokoupil, Z., Zelinský, M. Slovník českého románu, Ostrava: Sfinga 1992, str. 235
4
Dokoupil, Z., Zelinský, M. Slovník českého románu, Ostrava: Sfinga 1992, str. 235

4. Literatura:
Dokoupil, Z., Zelinský, M. Slovník českého románu, Ostrava: Sfinga 1992
Publikace, která jak v teorii literatury, tak v literatuře poválečné, patří do sekundární literatury
doporučené vyučujícími
Galík, J. Česká literatura po roce 1945, Olomouc 1991
Galíkova skripta jsou primární studijní materiál do předmětu literatury po r. 1945
[online]. [cit. 2013-01-01]. Dostupné z:
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1576
Podle mého názoru je tento zdroj věrohodný. Tuším, že se jedná o internetovou verzi
tištěné publikace.
Anotace:
Jedná se o krátký referát určený k přednesu publiku, které má o problematice určité povědomí a
slouží k seznámení se s knihou, částečně po stránce literárně teoretické.
Klíčová slova:
Škvorecký, „Příběh inženýra lidských duší“, děj, postavy, Danny Smiřický