1. Čtyry doby v prvotní komunikační strategii
od Jaroslavy Janáčkové
Argumentace
Práce slouží ke studiu české literatury. Dopodrobna je rozebrána povídka jedné z českých autorek, a
to Boženy Němcové. Tímto se nám román víc přiblíží, i bez toho, abychom museli číst celou studii
Jaroslavy Janáčkové. V názvu se objevuje přesný název studie s přidáním jména její autorky. Studuji
obor český jazyk a literatura, proto jsem si vybrala téma v oblasti této literatury.
Anotace
Tato práce je rozborem Janáčkové studie. Janáčková analyzuje Čtyry doby, seznamuje nás s událostmi
autorčina života, které souvisí se vznikem povídky. Píše o problémech v jejím manželství s Josefem
Němcem, o jejím vztahu k J. V. Fričovi, o jiných zajímavostech a okolností jejího psaní.
Klíčová slova
Jaroslava Janáčková, Božena Němcová, Čtyry doby, J. V. Frič
Studie od Jaroslavy Janáčkové je rozdělená do pěti částí: úvod bez titulu, dále Literární skupina?,
Situace autorky a její vztah k adresátovi Čtyr dob, Jak napravit svět láskou, jak lásku osvobodit a
nakonec „Máchizující“ Němcová.
Povídku Čtyry doby Božena Němcová napsala v roce 1855, ve stejném roce vyšel její slavný román
Babička. Povídka má několikrát potvrzeno autorství. Je vepsaná do sborníku vydaného českými
ctitelkami z úcty k J. V. Fričovi. Čtyry doby se končí autorčiným podpisem i s věnováním. Na rozdíl od
ostatních příspěvků, které byly většinou překlady úryvků od známých autorů, Němcová napsala
výtvor vlastní. Je to próza literárně exkluzivní a myšlenkově opovážlivá. Frič o díle řekl, že tím
Němcová vyjádřila o sobě něco, co na veřejnost nepatří. Přesto byl díky tomu, označen za inspirátora
duší nepokořených a vzpurných mezi ženami.
Dílo se chápalo jako autobiografické, ale jenom donedávna. To, co je napsáno v této povídce,
vykládalo se jako manželství Boženy Němcové, především svatba a svatební noc, které byly nemile
popsány. Manželství bylo mezi lidmi chápáno jako nešťastné už od začátku. Však tohle jsou jen
zjednodušené představy o ní jako ženě i jako spisovatelce. Existují přece různé jiné podoby lásky
v autorčiných prózách. Kdo by tyhle podoby zkoumal, získal by mnohem barvitější i mnohoznačnější
vhled do autorčina manželského života a tedy nepřímo i do motivické a významové stavby díla.
Význam literární přisoudil Čtyrem dobám až Felix Vodička.
Obdiv Boženy Němcové k Fričovi trval krátce, ale byl o to významnější. Byl o generaci mladší, než ona
a znala ho z gymnaziálních let. Nejvíc jí uchvátil až svými literárními iniciativami z let 1854-1857.
Právě, když se Němcová rozhodla živit rodinu psaním, začala se vytvářet Fričova skupina, do které
následně vstoupila. Našla tady solidaritu a umělecký program slovanského romantismu a dokonce se
tady seznámila i se svým posledním milencem, medikem Hanušem Jurenkou. Nebyla to jenom parta
po bohémsky žijících politických vězňů, studentů v nouzi s literárními ambicemi a tří žen odlišujících

2. se od norem. Patřili sem lidé různých talentů či zaměření. Družina se rozpadla někdy v letech 1855-
1856. Poté někteří z členů dostudovali, odešli z Prahy a nastoupili do praktických profesí.
V květnu roku 1855 vyšla její Babička v šesti sešitech a vynesla autorku na vrchol uznání. Poté psala
jednu povídku za druhou, každá byla jiná, ale přesto psána jejím stylem. Nespokojený manžel jí
začátkem dubna začal překážet jak v psaní, tak i v kontaktech se skupinou, zvláště s Hanušem.
Praha, do které se přestěhovali, byla malá a všude se dalo narazit na samé pomluvy. I pomluvy o
Boženě Němcové. Před těmito spisovatelka unikala na všelijaké výlety, například na Kokořínsko, do
dějiště Máchových Cikánů nebo díky velkorysé finanční podpoře hraběte Hanuše Kolovrata
Krakovského na Slovensko. V tom čase ji přicházely dopisy od manžela s výčitkami a otázkami, co má
dát jíst dětem. Několika mužům na Slovensku nabídla svou spolupráci, ale všichni ji odbili. Chápala to
jako nedostatek důvěry v českou spisovatelku a ambiciózní ženu.
Po návratu ze Slovenska žila v těsném temném bytě a neporozumění mezi ní a manželem jen
přibývalo. Rozchod však nepřipadal v úvahu. Spíš se mu jako mužovi politicky perzekvovanému
snažila pomáhat.
Dále Janáčková srovnává Čtyry doby s pohádkou Němcové Viktorka, ve které hrdinka prožívá krásný
sen o lásce po boku milovaného manžela. Ten se však nechce o ni dělit s vrbou, a tím hrdinku zabije.
Čtyry doby nejsou osobní zpovědí autorky, ale smělou projekcí odvahy k lásce jako osvobodivé síly,
sdružující ženy a muže. V díle utíká raněná žena od manžela temnou cestou na horu. Je sama, nejistá
a vydaná napospas pochybnostem o smyslu života a své cesty. Viktorka z pohádky je naivní a
důvěřivá, proti tomu hrdinka v povídce zažívá konflikt se světem. Touhle prózou se autorka hlásí
otevřeně k romantismu.
Božena Němcová se svým manželem vstoupili mezi prvními do Českomoravského bratrstva,
zaměřeného k humanizaci světa. Přicházely k ní utopické představy přímo od F. M. Klácela. Tyhle
představy vzývaly lásku ve smyslu solidarity.
Němcová v mnoha svých textech ukazovala, jak lze láskou napravovat svět. Avšak, jak lze lásku
osvobozovat si dovolila až v jejích Čtyrech dobách. V prvním momentě připomínají soukromý dopis,
ale jsou poznat hlavně jako dílo umělecké. Mají titul, rámcové členění, chybí podpis na konci.
V povídce najdeme čtyři proměny hlavní postavy. Na začátku jí chápeme jako mladinké děvče, dál se
vyvíjí jako děvče, pak nevěsta až se nakonec změní ve vyspělou ženu. Přímá řeč je nejdřív minimální,
zaznívá jen na konci dob jako nějaký výkřik. Velkou plochu zabírá monolog postavy až v době
poslední. Tato doba je o prozření hrdinky.
Němcová se tímhle dílem dostala také do dějin básnické prózy, nejenom epického vypravování. Patří
mezi dědice a pokračovatele Máchovy. J. V. Frič a V. Č. Bendl spojovali kladné vyznění rozporných
situací s fenoménem slovanství. V tomhle díle je patrné, jak tento jev navazoval také na dobové
utopie.

3. Zdroje:
JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Čtyry doby v prvotní komunikační strategii. In: táž, Božena Němcová. Příběhy-
situace- obrazy. Praha: Academia. 2007, s. 178-193. ISBN 978-80-200-1574-7.
- Tato práce je rozborem právě tohohle díla od Jaroslavy Janáčkové
Jiné zdroje jsem nepoužila.