1. Tohle téma jsem si vybrala, protože mě velice zajímá literatura v Chorvatsku a také proto, že se
během středoškolských i většině vysokoškolských oborů s tematikou chorvatské literatury
nesetkáme, i když má mnohé společné s literaturou naší. Mnou vybrané téma je mi velice blízké,
protože studuji obor chorvatský jazyk a litaraturu. Názvem mé práce je Období baroka v
Chorvatské literatuře, protože právě tohle období je bráno za vrchol chorvatské literatury.
OBDOBÍ BAROKA V CHORVATSKÉ LITERATUŘE
Období baroka je vrcholem tvorby v Dubrovníku, který je centrem literárního rozvoje.
Spisovatelé si navzájem vyměňují zkušenosti a spolupracují. O Chorvatských básnících, kteří tvoří
v 18.stol., říkáme, že to jsou pozdní barokní básníci, mezi literární žánry, které se v tomto období
rozvíjely, patří lyrika, epika a drama. První představitel lyrického barokníhu stylu byl Ivan Bunić
Vučić s milostnými básněmi ve sbírce básní Lenošení. U Buniće Vučiće se projevují i zbytky
petrachismu, zejména v souvislosti s milostnými básněmi. Tradici barokní epiky založil Ivan
Gundulić se svým dílem Osman a následovalo ho ještě několik básníků. Gundulićův Osman je
značně moderní epika vůči kritériím této doby. Zpracovává aktuální časové události a formou
poukazuje náklonnost baroknímu stylu. V oblasti dramatu jsou nejpočetnější tragikomedie. Nejvíce
je píše Gundulić a Palmotić.
Střediskem literární tvorby zůstává ještě i v 17.století Dubrovník, jehož literatura pozvolna
přechází od renesance a humanismu do baroka. Největším literátem toho století je Ivan Gundulić,
proslavený hlavně třemi skladbami: lyrickými meditacemi nad pomíjivostí lidských věcí s názvem
Slzy marnotratného syna, pastýřskou hrou Dubravka, jež alegoricky zachycuje problematiku života
současné společnosti a nedokončeným hrdinským eposem Osmanem. V tomto století se
dubrovnická literatura zcela osamostatnila a žánrově rozšířila, do popředí se dostávají otázky
spojené s bojem jižních Slovanů proti osmanské nadvládě.
V severních krajích Chorvatska pokračovala sporadicky činnost kajkavsky píšících autorů.
Jezuita Juraj Habdelić sepsal dvě knihy svých kázání bystrými postřehy o soudobém životě. Velký
význam má však i dílo autorů nekajkavců, kteří zde tou dobou působili, patří mezi ně bán a
vojevůdce Petar Zrinski, který své politické názory uplatnil nejen v literatuře, ale i v praktické
politice, zejména ve spinknutí proti císaři a doplatil na ně hlavou, stejně jako jeho mladší druh Fran
Krsto Frankopan, jenž ve vězení před popravou dokončil a uspořádal svou jedinou sbírku lyriky.
V 18.století došlo k hospodářskému a politickému úpadku Dubrovnické republiky,což se rovněž
odrazilo v úpadku literární tvorby.
Nejznámější barokní tvůrce, patřící mezi nejvýznamnější chorvatské spisovatele byl Ivan

2. Gundulić, který se narodil 8.1.1589 v Dubrovníku. Byl to dubrovnický barokní lyrik, epik i
dramatik, vrcholný představitel chorvatského literárního baroka. Příslušník starého šlechtického
rodu, vykonával významné funkce ve správě dubrovnické městské republiky. Tvůrce, který přešel
duchovním přerodem, stává se typickým kajícným básníkem, překládá starozákonné žalmy, které
vydává pod názvem Kajícné písně pro krále Davida. Svou mladistvou tvorbu zavrhl pod vlivem
jezuitů jako „plod temna“ .
Jeho prvním významným dílem je alergoricko-moralistická báseň Suze sina razmetoga (Slzy
marnotratného syna) – v tomto díle Gundulić zpracovává typické barokní téma jezuitského řádu,
hlavním motivem je pokání i teocentrismus, popisy pekelného utrpení, jedná se o básnickou úvahu,
která vyslovuje přesvědčení o pomíjivosti pozemského života, božího trestu, vykoupení i smrti.
Dalším významným dílem je alegorická pastýřská hra Dubravka, kterou Gundulić věnoval
své milé při přiležitosti svadby, jedná se o veršované melodrama, ve kterém jsou obsaženy silně
vlastenecké a morálně-didaktické motivy, obsahem je milostný příběh, který se odehrává v
idylickém prostředí utopického města Dubravy (Dubrovník), inspiroval se dubrovnickým zvykem,
že v den svátku sv. Blažeje se uzavíral sňatek mezi nejkrásnějším chlapcem a nejkrásnějším
děvčetem. Tenhle příběh vypráví o lásce pastýře a děvčete, pastýřská hra, která oslavuje Dubrovník,
jeho svobodu, lásku, mládí a krásy.
Jeho nejznámější dílo je romantický hrdinský epos Osman, které je přeloženo do několika
jazyků, nebylo dokončené, jedná se o epopej o dvaceti zpěvech, z kterých se čtrnáctý a patnáctý
nedochoval a je možné, že ani nebyly napsané – v 19.století tyto zpěvy byly doplněny I.
Mažuranićem.
Podmět pro napsání tohoto díla byly pro Gunduliće dvě skutečné události z jeho doby –
vítězství Poláků nad Turkami v bitvě u Chotimi 1621 a svrhnutí i zavraždění mladého sultána
Osmana.
Dílo obsahuje vlastenecké motivy s tím, že je tu současně přítomna hrdost na Dubrovník a jeho
nezávislost – autor projevuje svou víru v budoucnost slovanů, hlavní postavou je sultán Osman,
kterou díky jeho aroganci čeká potupná smrt a zatracení, které je popsané v dvacátém zpěvu. Boj
vykresluje černobíle jako souboj dobra a zla. Jedná se o epos plným víry v slovanskou sílu,
v osvobození od Turků, ve vítězství a spravedlnosti ve svobodu. Nejzajímavější na celém díle je ta
skutečnost, že se prolíná hlavní epická linka (historická porážka Osmanů v boji proti Polsko-
litevskému soustátí, následná vzpoura janičářů a poprava mladého sultána) s lyrickým popisem
krajin, kterými hrdinové eposu projíždějí i s epickým tématem křesťansko-mytologiským.
Osman sloužil jako inspirace, která měla sloužit jako příklad psaní „takto se má psát.

3. Anotace + klíčová slova
Období baroka v chorvatské literatuře
Období baroka je vrcholem tvorby v Dubrovníku, spisovatelé si vyměňují zkušenosti a spolupracují.
Básnící 18.století jsou označování jako pozdní barokní básníci. První představitel lyrického
barokního stylu byl Ivan Bunić Vučić. Tradici barokní epiky založil Ivan Gundulić se svým dílem
Osman, je brán i za největšího literáta 17.století, díky jeho třem proslaveným skladbám.
Do popředí se dostávají otázky spojené s bojem jižních Slovanů proti osmanské nadvládě.
V 18.století došlo k hospodářskému a politickému úpadku Dubrovnické republiky, což se odrazilo
i v úpadku literární tvorby.
Klíčová slova: baroko, literatura, barokní literatura, Chorvatsko, chorvatská literatura, období, doba,
literární tvorba
POUŽITÁ LITERATURA:
Koráb korálový : tisíc let charvátské poezie v díle stovky básníků. Vyd. 1. V Praze : Fori Prague,
2007. 750 s ISBN 9788023995947
Tuhle publikaci jsem si vybrala proto, abych co nejlépe pochopila jednotlivé barokní autory v rámci
poezie, má velkou výhodu v tom, že je psána v českém jazyce,což mi v mé četbě velmi pomohlo.
NOVAK, Slobodan Prosperov. Povijest hrvatske književnosti. Svezak I., Raspeta domovina. Split :
Marjan tisak, 2004. 285 s (Dalmatinska biblioteka) ISBN 9532142088
Kniha nejlépe popisuje období baroka, má dostatečné množství informací, spousty ukázek autorů,
úryvků, vybrala jsem si ji, protože je velice dobře propracovaná.
GUNDULIĆ, Ivan Franjin. Izabrana dela. Vinkovci : Riječ, 1998. 207 s (Biblioteka Croatica ; 2.
kolo, knj. 38.) ISBN 9536537540
Tuhle publikaci jsem si vybrala, abych se dozvěděla co nejvíce údajů o autorovi, jeho tvorbě,
přečetla jsem si jeho tvorbu v originále, tahle kniha má nejlépe propracovanou tvorbu i životopis
autora z námi dostupných zdrojů.
Hrvatskijezik: Barok u Hrvatskoj književnosti. Dostupné z: http://hrvatskijezik.forumotion.com/t53-
barok-u-hrvatskoj-knjizevnosti
Tuhle stránku jsem si vybrala, abych získala co nejvíce informací o dané problematice, na téhle
stránce najdu vždy vše, co potřebuji, je přehledná, spolehlivé informace.