1. Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Katedra germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
Seminární práce
Hugo von Hofmannsthal
Das Märchen der 672. Nacht
Textanalyse
Úvod do studia německé literatury
PhDr. Zdeněk Mareček, Ph.D.
Zdeňka Šanderová
UČO: 415624
22. 12. 2012

2. Úvod
Autor díla Pohádka 672. Nocí (v originálu ,,Das Märchen der 672. Nacht“) Hugo von
Hofmannsthal byl rakouský lyrik, prozaik, dramatik a esejista. Spisovatelskou činnost
odstartoval jiţ v 16 letech, kdy poprvé uveřejnil své básně pod záštitou francouzského
symbolismu. Jeho další tvorba je spjata s dekadentními náladami, tedy pocity marnosti,
prázdnoty a nudy, zklamání a beznaděje jednotlivce. V tomto období psal Hofmannsthal
především dramata.
K jeho nejznámějším dílům patří dramata Kdoţkolivěk (v originálu ,, Jedermann“), Věţ (v
originálu ,, Der Turm“), libreta Elektra, Arabella, a povídky, např. Lucidor.
Na začátku své literární kariéry pouţíval pseudonym Loris a Theophil Morreu. Mezi jeho
známé patřil F. X. Šalda, Karel Toman, Pavel Eisner, dopisoval si téţ s Otakarem Březinou.
Roku 1901 si Hofmannsthal vzal za ţenu ţidovku Gertrudu Schlesingerovou, která byla
dcerou bankéře. Společně ţili v rakouském městě Rodaun, kde vychovávali tři děti. V roce
1929 spáchal jejich prvorozený syn kvůli psychickým problémům sebevraţdu. S tímto
tragickým koncem mladého syna se Hofmannstahl nemohl vyrovnat a umírá dva dny poté na
mrtvici.
Samotné dílo „Pohádka 672. noci“vzniklo na jaře roku 1895. Původně mělo vycházet v
,,Frankfurter Zeitung“, ale kvůli osobním sporům nakonec vyšlo ve vídeňském týdeníku ,,Die
Zeit“.
Jiţ po přečtení prvních řádku Pohádky 672. Nocí je zřejmě, ţe nepůjde o oddechovou
pohádku pro děti na dobrou noc. Ţádný princ usilující o ruku krásné princezny, ţádné dobro
vítězící nad zlem. Příběh pro dospělé s pohádkovými motivy a s myšlenkou. Myšlenkou
k zamyšlení. Proč musel mladý hrdina zemřít tak mlád? Čím se provinil? Pohrdal svým
ţivotem natolik, aby si zaslouţil trest nejvyšší, tedy trest smrti?

3. Analýza z pohledu Naratologie
Vypravěč
Celá pohádka je vyprávěna nezúčastněnou osobou, která nám podává informace jak o
vnitřním světě kupeckého syna, tak o vnějším, tedy o prostředí, ve kterém se zrovna nachází.
Jedná se tedy o vyprávění er-formou. Typ vypravěče je heterodiegetický, neboť se vlastního
děje nezúčastňuje. Popisuje pouze dané skutečnosti, nepřidává své hodnocení, vyprávění je
zcela objektivní. Nesoudí, nekritizuje, nevysvětluje. Nechává na čtenářovi, aby se nad dílem
zamyslel, utvořil si vlastní soud.
Vypravěč vyuţívá tzv. externí zprostředkovanosti. Popisuje zde všechny myšlenky hlavní
postavy, jeho pocity, ţivotní cesty a osudy, ale proč tomu tak je nevysvětluje.
Čas
V tomto díle můţeme sledovat časovou posloupnost ve vyprávění. Hofmannsthal pracuje
s anticipací a evokací minulosti, například kdyţ ve skleníku spatří malé děvčátko s bílými
šatičkami, které mu připomíná nejmladší z jeho sluţebníků. Dále v úplném závěru, kdy
koňská hlava v mladém kupci evokuje obraz z dětství a připomíná mu hlavu chuďase, kterého
spatřil u otce v krámě. V ukázce si můţeme všimnout zvláštních přirovnání, kterých autor
vyuţívá v průřezu celého díla, např. kdyţ sladké, teplé mandle srovnává s ošklivým ubohým
člověkem. ,Die Erinnerung aber, die mit dem Gesicht kam, war nicht so deutlich. Er wußte
nur, daß es aus der Zeit von seinem zwölften Jahre war, aus einer Zeit, mit deren Erinnerung
der Geruch von süßen, warmen, geschälten Mandeln irgendwie verknüpft war.
Und er wußte, daß es das verzerrte Gesicht eines häßlichen armen Menschen war, den er ein
einzigesmal im Laden seines Vaters gesehen hatte.“ 1
Vyvolání vzpomínek je vyuţíváno k dokreslení příběhu. Vzpomínky jsou zde v kontrastu
s narativní současností, často jsou doprovázeny emociálními projevy. Bliţšího popisu je
docíleno přirovnáním.
1
HOFMANNSTHAL, H. Das Maerchen der 672. Nacht.pdf. Literaturdownload.at [online]. 2010. Dostupné z:
http://www.literaturdownload.at/pdf/Hofmannsthal_-_Das_Maerchen_der_672_Nacht.pdf

4. Trvání
Autor si dává velice záleţet na popisování chmurných a tíţivých okamţiků, které hlavního
hrdinu suţují k smrti. V díle je těmto pesimistickým morbidním vylíčením dopřáno značného
prostoru. Tempo popisu melancholických událostí je pomalé, aţ táhlé, čímţ dokresluje
melancholickou atmosféru.
Frekvence
V analyzovaném díle dochází k vylíčení události vţdy pouze jednou. Tato forma frekvence je
označována jako singulativní. Jedná se o nejobvyklejší formu vyprávění. N-opakování
(repetetivní, interativní) se vyuţívá hlavně k zdůraznění důleţité skutečnosti, faktu.

5. Závěr
Das Märchen der 672. Nacht je dílo s pochmurnou atmosférou a tragickým koncem. Kupecký
syn je dle mého názoru nevyrovnaná osoba s psychickými problémy, která si libuje
v sebetrýznění. Jeho panická hrůza a neustálé myšlenky na smrt ho nakonec dovedou
k záhubě, která přichází jakoby uprostřed nedořešeného příběhu.
Dle mého názoru umírá z důvodu nevděčnosti. Je mladý, zdravý, krásný, celý ţivot před
sebou. Místo toho si však libuje v nejhrůznějších smrtelných představách a tak promarňuje
kaţdičký den. Jeho smrt přichází jako trest.
V analýze toho díla jsem se zaměřila především na roli vypravěče a na vnímání časové
sekvence. Z hlediska časového vnímání jsem se detailně zabývala trváním a frekvencí díla.
V závěru jsem se zamyslela nad hlavní postavou a nastínila moţné důvody jejího zániku.

6. Použitá literatura
Primární literatura
HOFMANNSTHAL, H. Das Maerchen der 672. Nacht.pdf. Literaturdownload.at [online].
2010. Dostupné z: http://www.literaturdownload.at/pdf/Hofmannsthal_-
_Das_Maerchen_der_672_Nacht.pdf
Sekundární literatura
STANZEL, Franz K. Teorie vyprávění. Praha: Odeon / ARS, 1988. 321 s.
RIMMON-KENAN, Shlomith, Poetika vyprávění. Brno: Host, 2001. 176 s. Název originálu:
Narrative Fiction: Contemporary Poetics. Přeloţila Vanda Pickettová.
SCHMIDT, Matthias. Positive Aspekte einer Kritik.: Spuren poetologischer Auswege im
Märchen der 672. Nacht. Matthiasschmidt.at [online]. Dostupné z:
http://www.matthiasschmidt.at/texte/hofmannsthal.pdf
Naratologie. KFS FF UK. Film.ff.cuni.cz [online]. Dostupné z:
http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/teorie/naratologie.pdf

7. 1.) Argumentace
Pro zpracování závěrečného úkolu jsem si vybrala svou první práci, kterou jsem na
vysoké škole napsala. Výběr byl snadný, neboť jsem touto prací trávila předvánoční
období a měla jsem ji tak ţivě v paměti. Při zpracování jsem čerpala z nových
poznatků získaných z Kurzu práce s informacemi.
Jedná se o seminární práci do semináře Einführung in die Literatur. Téma i název
práce byl předem stanovený, tudíţ jsem ho sama nevolila.
2.) Anotace
Seminární práce pojednává o rozboru díla Pohádka 672. Nocí (v originálu ,,Das
Märchen der 672. Nacht“) rakouského autora Huga von Hofmannsthala. Analýza
díla je provedena pomocí literární teorie Naratologie. Úvodem je pár slov o
samotném autoru, jeho tvorbě.
Významněji zpracované je zde role vypravěče a časové zařazení události z pohledu
frekvence a trvání. Dílo obsahuje téţ úryvky z knihy, které podtrhují vliv
Naratologie.
3.) Klíčová slova
Hugo von Hofmannsthal
Naratologie
Pohádka 672. Nocí
Frekvence
Vypravěč
Čas
Trvání
4.) Odborné zdroje textu
STANZEL, Franz K. Teorie vyprávění. Praha: Odeon / ARS, 1988. 321 s.
 Tato odborná monografie nám byla doporučena jako jedna z mnoha od
vedoucího semináře, proto ji povaţuji za důvěryhodnou
 Jedná se o kniţní vydání, coţ pro mě znamená vyšší záruku kvality
 Je zde velice dobře zpracované téma Naratologie, se kterém jsem v textu
pracovala
 Pan Stanzel, autor knihy, je povaţován za vynikajícího literárního teoretika
 Jasnost a přehlednost díla
SCHMIDT, Matthias. Positive Aspekte einer Kritik.: Spuren poetologischer Auswege
im Märchen der 672. Nacht. Matthiasschmidt.at [online]. Dostupné z:
http://www.matthiasschmidt.at/texte/hofmannsthal.pdf
 Erudovaný autor
 Velké mnoţství zdrojů, ze kterých autor čerpal
 Jelikoţ jsem se s popisovanými fakty konfrontovala i v jiných dílech, povaţuji
jej za důvěryhodné
 Krátce a jasně zpracované téma Naratologie

8.  Německy zpracovaný text
Naratologie. KFS FF UK. Film.ff.cuni.cz [online]. Dostupné z:
http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/teorie/naratologie.pdf
 Známý autor, doména
 Výborně zpracovaná citace, ze které jsem následně sama čerpala
 Informace jsou aktuální
 Jelikoţ tento článek byl uveden ve vědecké činnosti, povaţuji ho za
důvěryhodný
 Popsané údaje jsem srovnala s údaji v jiných dílech
Časová osa znázorňující nejdůleţitější díla H. Hofmannsthala