1. Toto téma jsem si vybrala, neboť Sedmikráska je jednou z knih, kterou jsem během
svého studia na oboru český jazyk a literatura četla. Je to novela, kde můžeme najít mnoho
motivů, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale opak je pravdou. Vybrala jsem si dva motivy, kde
chci ukázat propojenost obou motivů, a tedy tak dokázat promyšlenost díla Jaroslava
Durycha. Jako název práce jsem zvolila právě tyto dva rozebírané motivy, název samotného
díla a zahrnula do názvu i jméno autora.
Jedná se o text pojednávající o některých motivech v díle Sedmikráska od Jaroslava
Durycha. Jednou z prvních informací, kterou nám text přináší je, kdo byl Jaroslav Durych a
které motivy pak zejména promítal do svých děl. V první části nás text seznamuje s motivem
setkávání a blíže vysvětluje, proč se tento motiv v díle objevuje. V další části je pak
rozebírána symbolika čísla sedm a na závěr se v textu můžeme dočíst, jaká je spojitost mezi
oběma motivy.
Hodnocení zdrojů:
Internetový zdroj:
Objektivně shrnuje motivy obsažené v díle
Je uvedeno datum publikace článku
Je možné dohledat autora článku
Text je bezchybný po stránce jazykové
Text je situačně nezakotvený, směřuje k nadčasovosti, tedy ho lze pro mou práci
použít
Dílo Jak vykvetla sedmikráska:
Velmi přesně rozebírá motiv setkávání
Autorem rozboru je sám autor díla Sedmikráska, tedy se velmi přesně vyjadřuje k
danému tématu
V knize lze dohledat vydavatele, datum vydání i místo vydání
Text je bezchybný po stránce jazykové
Text je situačně nezakotvený, směřuje k nadčasovosti, tedy ho lze pro mou práci
použít

2. Časopis Tvar :
Jde o uznávaný literární časopis v České republice
Článek velmi zajímavě, s vysvětlením, rozebírá symboliku čísla sedm
Text je bezchybný po stránce jazykové
Informace jsou objektivní, není zde snaha o ovlivnění čtenáře
Text je situačně nezakotvený, směřuje k nadčasovosti, tedy ho lze pro mou práci
použít
Dílo Jaroslav Durych: život, ohlasy, soupis díla a literatury o něm:
Jde o vydanou publikaci, kde text je již redigovaný; lze najít vydavatele, datum vydání
i místo vydání
V textu je rozebírán motiv setkávání a poznání
Text je bezchybný po stránce jazykové
Informace jsou objektivní, není zde snaha o ovlivnění čtenáře
Text je situačně nezakotvený, směřuje k nadčasovosti, tedy ho lze pro mouc práci
použít
Motiv setkávání a motiv čísla sedm v Sedmikrásce Jaroslava Durycha
Jaroslav Durych byl nazýván básníkem baroka. Spojoval smyslové opojení s opojením
duchovním, bázeň s krutostí, neřest s cudností a dívčí krásu s chudobou. Sedmikráska je jedna
z nejkrásnějších knih české literatury, je podobenstvím o dívčím půvabu, čistotě a lásce.1
V díle Sedmikráska dochází celkem sedmkrát k odloučení a setkání milenců. Sedmkrát
se spolu setkají v různých dobách na různých místech, on se vždy do ní znovu zamiluje, nikdy
nepozná, že to jest jedna a táž, a vždy se bojí, aby s ní nezradil tu, kterou miloval předtím a
která přece jest ve všech sedmi podobách jedna a ta samá. Autor sám říká: „Záleželo mi na
tom, aby on ji nepoznal. Z toho důvodu není v celé její knize uvedeno ani její jméno rodné, ani
křestní, ani jakékoliv přízvisko a v žádné další kapitole není naznačena její totožnost s dívkou
v kterékoliv kapitole předcházející. To se vysvětlí až na konci. A nezví-li čtenář jméno dívčino,
pak jméno milencovo už je mu úplně lhostejno. Proto jména tam mají jen dvě osoby vedlejší.
Tímto bylo znemožněno říci to, co by čtenář chtěl v leckteré kapitole ještě vědět, ale na
1
HLOUSKOVÁ, Nikola. Durych Jaroslav: Sedmikráska. Český-jazyk.cz: Studentský underground [online]. 2009
[cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/jaroslav-durych/sedmikraska-2.html

3. druhou stranu se podařilo čtenáře udržeti v téže nejistotě a ve stejném citovém napětí jako
toho milence, což bylo také úmyslem.”
Dle samotného autora někteří kritici takového milence označili za hlupáka, neboť
nebyl schopen poznat svou milou a jiní dokonce řekli, že měl autor o milenci říct, že trpí
chorobnou zapomnětlivostí. Avšak to, že milenec svou dívku nepoznal, nemusí znamenat, že
je hloupý. Často, když potkáme na okamžik nějakou osobu, která nás uvede do citového
vzrušení, si v paměti uchováme dojem, který v nás dotyčná osoba vyvolala, ale její podobu si
přitom často nevybavíme. Navíc problém je také v tom, že nebydlí oba na stejném místě,
proto k jejich setkání dochází vždy po určité době a někde na jiném místě. Také její
zaměstnání i oblečení je vždy jiné. Tudíž to i vypadá, že jde o sedm různých dívek, a tedy
může dojít k sedmeru odloučení, shledání a zamilování se.2 Jak vidíme, neměli bychom
hrdinu označovat za hlupáka, neboť i okolnosti tomu chtějí, aby on dívku nepoznal.
Lze říci, že od samého počátku je toto setkávání a odloučení stylizováno jako pouť,
hledání, jemuž je dán jakýsi vyšší smysl. Hrdina nezná úspěšnost svého počínání, ale přesto se
opakovaně vydává na cestu, přesto ji znovu a znovu podstupuje. Zvolená motivika cesty,
často však bludné, tak v sobě nese řadů symbolických poselství. Je výrazem hrdinovy urputné
snahy dobrat se vyššího poznání. Paradoxem celé této pouti (i když opět symbolickým) je její
završení, neboť na jejím konci se vlivem svého nálezu vrací na její samý začátek, aby zjistil,
že jeho sedmý – vědomý objekt – je stále stejný jako první, ale i druhý, třetí, čtvrtý, pátý,
šestý… Symbolický kruh, který postupuje za nekonečností, věčností, dokonalostí a
naplněním, se uzavírá.3 Tedy bloudění bylo nevyhnutelné, toto několikeré odloučení a setkání
bylo nutné k tomu, aby hrdina došel k poznání,. Toto poznání můžeme spojit s poznáním
absolutna. Pro Durycha je absolutno velmi důležité, hledá ho a často ho sám nepozná (stejně
jako v Sedmikrásce hlavní hrdina nepozná svou milenku). V Sedmikrásce pak milenku
konečně najde a pozná.4 Aby člověk dosáhl poznání, musí vždy překonat nějaké překážky, a
proto musel hrdina absolvovat tuto složitou cestu.
Co se týče čísla sedm, tak již na první pohled je v textu patrné uplatnění tohoto čísla,
které se projevuje nejenom v jeho názvu (zde se pojí samozřejmě i s významovou symbolikou
zvolené květiny), ale i kompoziční uspořádání, jež je rozčleněné do sedmi kapitol –
odpovídajících jednotlivým etapám protagonistova putování a hledání. Jak je známo z
Platónovy kosmologie či hermetických nauk, číslo sedm bývá pokládáno za posvátné číslo,
2
DURYCH, Jaroslav. Jak vykvetla sedmikráska. Praha: Ladislav Kuncíř, 1929, 39 s.
3
MLSOVÁ, Nella. Sedmkrát nalezená, sedmkrát ztracená. Tvar, 1996, roč. 7, č. 5
4
Bedřích Václavek: Poutník absolutna. In: DURYCH, Václav a Jitka UHDEOVÁ. Jaroslav Durych: život,
ohlasy, soupis díla a literatury o něm. 1.vydání. Brno: Atlantis, 2000. ISBN 8071081620.

4. které vyjadřuje vzájemnost principu tělesného a duchovního, kloubí v sobě božskou číslovku
tři a číslovku lidstva čtyři, vyjadřuje tak vztah mezi člověkem a Bohem či je nositelem lidského
života. Sedmička představuje v našem životě naplnění – dospění. Protagonistovo sedmeré
nalezení a zase ztracení tedy není nahodilé, ale zákonitě nutné. K tomu, aby poznal, pochopil,
tedy dospěl, musí tuto cestu absolvovat v přesném číselném vymezení. 5
Jak vidíme, oba motivy byly zvoleny záměrně a v díle dochází k prolínání těchto
motivů. Motiv setkávání, kdy muž nepozná svou milou byl nutný k tomu, aby nakonec dosáhl
poznání, které je promítnuto i do názvu díla, Sedmikráska. Číslo sedm zde má symboliku
naplnění, dospění, kterého člověk dosáhne tím, že dojde k poznání. Poznání je tedy
promítnuto jak do motivu setkávání, tak do motivu čísla sedm.
5
MLSOVÁ, Nella. Sedmkrát nalezená, sedmkrát ztracená. Tvar, 1996, roč. 7, č. 5.