Interpretace "Auf der Galerie" (KPI)

294 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
294
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
3
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Interpretace "Auf der Galerie" (KPI)

  1. 1. Interpretace povídky „Auf der Galerie“ od Franze Kafky Franz Kafka, jako pražský německy píšící spisovatel židovského původu, patřík literárně nejvlivnějším spisovatelům 20. století. Jako jeden z nejoceňovanějších autorů jestále populární a to nejen v německém či českém prostředí. V rámci nejen svého studia sečasto setkávám s tvorbou tohoto autora. Jeho osobitý humor se velmi často mísí s tragickýmiukončeními jeho děl, která odráží tehdejší okolí i když trochu přehnaně. V této povídce jeskrytý jiný význam slov, než by se mohlo po prvním čtení zdát. Interpretace tohoto textu jeproto více než na místě.Anotace Franz Kafka je jedním z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů20. století. Mezi jeho tvorbu patří mj. povídky. Povídka „Auf der Galerie“ je součástíKafkovy sbírky „Ein Landarzt“ (česky „Venkovský lékař“) z roku 1918. Tato povídkapojednává o souchotinářské krasojezdkyni, která je poháněná nelítostným šéfem po manéžia o jejích divácích, kteří všemu přihlížejí. Franz Kafka se snaží odhalit protiklady v chováníčlověka. Střetávají se zde dva jevy, tedy nelidské chování a představa krásy a dokonalosti.Tento text pojednává o interpretaci obsahu, použití jazykových prostředků, lexikologii,sémantické motivaci použitých barev, o konotativním a denotačním hledisku apod.Klíčová slova: Franz Kafka, parabola, realita, iluze, cirkus, galerie.
  2. 2. Povídka „Auf der Galerie“ je považována za jednu z nejznámějších Kafkovýchparabol. Jako parabola neobsahuje žádnou ustálenou, jasně definovanou představu, nýbržčtenář si musí utvořit vlastní názor a najít smysl textu. Vznikla někdy mezi 14. prosincem1916 a půlí ledna 1917. Po stránce vizuální se opíráme o fakt, že zmíněná parabola je napsána ve dvou větách,oddělených jediným odstavcem. Obě věty jsou nejen obsahově, ale i zcela stylisticky odlišněkoncipovány. První věta poskytuje hypotézu, v které je sešlá souchotinářská krasojezdkyněpoháněna nelítostným šéfem po manéži. Kdyby se tato hypotéza stala skutečností, možná bynějaký návštěvník našel odvahu veřejně protestovat proti takovému nelidskému chování.Přívětivý šéf ale zachází s touto krásnou dámou jako s nejvzácnějším pokladem. Bez většíobtíže předvádí tato krásná dáma těžké úkony, a tak návštěvník galerie položí svůj obličej nazábradlí. Když zazní závěrečný pochod, propadá se do něj jako do těžkého snu a pláče,přičemž o tom neví. V druhé větě se seznamujeme s reakcí, která nám poodkrývá vlastníobsah. Počáteční hypotéza zde ztrácí na významu a čtenáři je nabídnuto rozzuzlení. Nejednáse o dvě možnosti, jak to probíhá v cirkuse, nýbrž se jedná o střet reality s iluzí. V první větělíčí návštěvník galerie svůj pohled na krasojezdkyni, která vykonává tvrdou práci. Druhýmpohledem je pak postoj návštěvníka, jakožto bezprostředně fascinovaného diváka. FranzKafka se tak snaží odhalit protiklady v chování člověka. Střetávají se zde dva jevy, tedynelidské chování a představa krásy a dokonalosti. Obě věty představují odlišné pohledy, avšak po stránce mluvnické jsou vytvořenyvelmi podobně. Tato parabola je napsána v přítomném času. V první větě je použitpodmiňovací způsob („... im Kreise rundum getrieben würde,“) a způsob oznamovací („dieeigentlich Dampfhämmer1“). V takovém případě se jedná o skutečný pravdivý svět, kterýnechce být spatřen, protože je zdůrazněn jeho protiklad. Reakce návštěvníka galerie je pakpopsána po sobě jdoucími přísudky („eilte hinab“, „stürzte“, „riefe“ a imperativ „Halt“). Tatoreakce se dá chápat jako nutnost aktivního jednání, zásahu proti týrání. V úvodní větě se takésetkáváme s delšími jazykovými útvary, které jsou oddělené čárkou, než ve větě druhé.Použití některých slov jako „unermündlich“ či „monatelang“ evokuje časovou neomezenost.Ve druhé větě se pak nachází nápadná slova jako „Direktor“, „schöne Dame“, „Huldigung“,jakožto pak zveličená slova jako jsou „schön“, „stolz“, „hingebungsvoll“ nebo „geliebt“. Tato1 DWDS-Projekt, Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [online]. 2008-2011 [cit. 2012-01-04].Dostupné z WWW: <http://www.dwds.de>.URL: <www.dwds.de>
  3. 3. věta je napsána podmiňovacím („..., als wäre sie seine über alles geliebte Enkelin,...“),převážně však oznamovacím způsobem. Vypravěče identifikujeme jako „auktoriálního“. Název této povídky vznikl o něco později než text samotný, až koncem února 1917.Jedná se o ne zcela jednoznačný název, jelikož slovo „galerie 2“ nese mnoho významů.V konkrétním vztahu k této parabole uvádíme, že se jedná o galerii, kde se shromažďujepublikum, aby zhlédlo představení v cirkuse. Avšak galerie může znamenat i podzemníchodbu. V takovém případě tento význam není zcela relevantní, ale pokud chce autor opětzdůraznit protikladný význam pohledu na představení, smíme zmínit, že se opět střetávámes iluzí a realitou. Zhlédnutí představení z vyvýšeného prostoru podtrhuje dokonalou iluzikrásy, člověk má určitý nadhled. Zároveň se může (nebo by snad měl) cítit jako v podzemnígalerii, kde nepanuje již žádná krásná iluze, nýbrž realita, kde ztrácí nadhled a smí vidětpravou podstatu věci. Jinými slovy uvádíme, že na první dojem je jasným denotačním znakemgalerie, která je chápána jako koncentrace všech diváků. Po konotativní stránce se však můžejednat o centrum, kde se střetávají protikladné postoje k dění v manéži. I když druhá část působí oproti části první již pozitivněji, stále však může divák zjistit,že něco není v pořádku. „Salto mortale“ evokuje totiž velmi nebezpečný úkon. Na konci musíbýt krasojezdkyně podpírána šéfem, otevřená náruč může být ale také považována za znakrezignace. Tomu by odpovídalo i dřívější zmínění červené a bílé barvy, které podtrhujízvolání „Stát!“ a které asociují s dopravní značkou „Stop“. Při hlubším zaměření se nasémantickou motivaci použitých barev pak uvádíme, že Franz Kafka popsal krasojezdkynimimo jiné jako bílou a červenou. Dříve jsme asociovali tyto barvy s výzvou „Stát!“, avšak inadále se nám nabízí spekulace o povaze těchto barev. Tvář krasojezdkyně mohla zbělet kvůlinejistotě a úzkosti z nebezpečné pouti, na kterou není s to odhodlat se. Důvodem se zdá býttaké tak očekávané znamení bičem, na které nemá odvahu. Až po složitém výkonu, kdy ji sámšéf líbá na obě tváře, přijímá ovace publika, se jí vrací barva do tváří. Zde vzniká asociaces barvou červenou. Při čtení této paraboly se nabízí podobenství artistického světa s naší společností do témíry, že každý se snaží prosadit své zájmy i za cenu neakceptování problémů lidí jiných. Ikdyž se vznik povídky datuje k první světové válce, povídka se zdá být nadčasová. Stále nenímnoho lidí, kteří jsou vždy připraveni pomoci ostatním.2 Slovník cizích slov. (2000). Mgr. Erika Vavřincová, et al. Praha : OTTOVO nakladatelství, s.r.o. s. 232. ISBN 80-7181-376-1.
  4. 4. Seznam použité literatury:1. KAFKA, Franz. Ein Landarzt : Kleine Erzählungen: Auf der Galerie. 1. vydání. Praha: Vitalis Verlag Prag, 1999, s. 27-28. ISBN 80-85938-45-6. - Primární literatura k interpretovanému textu.2. KAFKA, Franz. Auf der Galerie. KITLER, Wolf et al. Drucke zu Lebzeiten. Frankfurt/Main: Fischer Taschenbuch Verlag, s. 322. URL:<https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2011/NJI_04/um/4123485/2404813/864590 /Kafka_-_Auf_der_Galerie_-_ApparatI.jpg?studium=586203> - K originálnímu textu jsou zde připsány možné varianty. - Jsou zde popsány korektury samotného Kafky (zajímavé z hlediska etymologie slov) - Poznámky ke vzniku textu. - Spolupráce několika uznávaných autorů. - Kvalitní z hlediska výkladu záměrů Kafky a tudíž lepší porozumění.3. BINDER KAFKA. H.B. Der Schaffensprozeß: Rotpeters Ahnen : Ein Bericht für eine Akademie. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 1983, s. 271-303. - Podobenství v použitých motivech (zvířata, satira). - Relevantní z hlediska stejné lingvistické disciplíny.4. DWDS-Projekt, Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften. 2008-2011 [cit. 2012-12-19]. URL: <www.dwds.de> - Přes 1,8 miliardy korpusových příspěvků - Věrohodné údaje o autorovi - Lexiko-graficky přezkoušené příspěvky - Vyhledávání také v etymologickém slovníku - Vyhledávání také v renomovaném časopisu ZEIT & ZEIT5. RIZZANTE, Massimo. Člověk a jeho strašidlo: Franz Kafka. Barbora Antonová. 2005, č. 4, s. 14-16. - Článek je úvahou o neskutečných světech vytvořených v literárních dílech. - Srovnání s několika dalšími významnými autory. - Poznatky ze života Franze Kafky. - Úvod do motivace psaní F. Kafky - Relevantní z hlediska pochopení některých vnitřních pocitů autora6. Www.franzkafka.de: Was sie schon immer über Kafka wissen wollten. In: DR. STACH, Reiner. [online]. Frankfurt am Main: S. Fischer Verlag GmbH, 2005 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.franzkafka.de/franzkafka/was_sie_schon_immer_ueber_kafka_wissen_wollte n/ - Zajímavosti ze života Franze Kafky. - Zajímavosti z díla Franze Kafky. - Zajímavé otázky, které si kladou skoro všichni čtenáři. - Odkazy na důležitou literaturu. - Novinky o Franzi Kafkovi.

×