1. Datum odevzdání: 5.1.2013 Radka Chalašová, 383838
Osobnostní faktory osobní pohody
Závěrečný úkol
Kurz práce s informacemi, KPI11
Filozofická fakulta, 2012/2013

2. Argumentace výběru tématu:
Mnou vybrané téma, osobní pohodu (subjective well-being, SWB), jsem si vybrala zejména pro svůj
zájem o něj. Psychologie jako obor se poslední dobou stále více obrací k pozitivní stránce člověka,
k tomu, co je pro něj dobré a co je zdravé. Právě téma osobní pohody, co dělá člověka šťastným a jak
to ovlivňuje jeho život, je v pozitivní psychologii jedním z klíčových.
Nicméně, obecné téma SWB je příliš široké, proto jsem se rozhodla zúžit téma na faktory, které
osobní pohodu ovlivňují. Takových aspektů jsou tři velké skupiny: demografické, makrosociální a
osobnostní. Nakonec jsem téma dále zúžila na osobnostní faktory – pro SWB jsou nejdůležitější a
z hlediska psychologie nejzajímavější.
Osobnostní faktory osobní pohody
Anotace: Text se zabývá jedním z důležitých konceptů pozitivní psychologie, osobní pohodou a
osobnostními faktory, které mají vliv na její úroveň, zejména pak extraverzí a neuroticismem. Dále
popisuje i jiné osobností rysy v souvislosti s konceptem pětifaktorového modelu osobnosti, spojitost
mezi atribučními styly a osobní pohodou. Uvádí také několik studií, ve kterých byly zkoumány
souvislosti mezi osobnostními rysy a SWB.
Klíčová slova: subjective well-being, osobní pohoda, osobnost, big five, atribuční styly
Subjective well-being, česky osobní pohoda, je definována jako kognitivní a emoční hodnocení
vlastního života, kde kognitivní složka znamená, jak daná osoba hodnotí svůj život a spokojenost
s ním jakko celek, emocionální vyjadřuje pocity a nálady spojené se životem a jeho prožíváním.
Zjednodušeně můžeme říci, že čím vyšší je hodnota SWB jedince, tím je jedinec šťastnější.
V minulosti bylo mnohokrát zkoumáno, jaké faktory vlastně ovlivňují SWB. Na základě
Wilsonovy práce z roku 1967 se dříve počítalo s tím, že největší váhu mají aspekty demografické, jako
jsou například věk, příjem, vzdělání a podobně. Wilson tehdy popisoval šťastného člověka jako
zdravého, mladého, vysoce vzdělaného jedince s dobrým příjmem. Později se ale ukázalo, že
demografické faktory mají vliv na SWB maximálně z jedné pětiny, a proto se pozornost přesunula ke
zkoumáních jiných možných aspektů.
Objevil se logický předpoklad, že na SWB může mít nějvětší vliv osobnost člověka. Osobní
pohoda totiž vykazuje značnou stabilitu v čase, stejně jako osobnost jedince se v průběhu života
obvykle nijak radikálně nemění. Pozornost se upínala především na temperamentové vlastnosti,
extraverzi a neuroticismus, které jsou vrozené a geneticky podmíněné. Vliv těchto dvou vlastností na
SWB byla mnohokrát prokázána v mnoha studiích (Kahneman, 2003). Například Costa a McRae
dokázali, že na základě neuroticismus a extraverze se dá predikovat úroveň osobní pohody až na
několik let dopředu. Extraverti a osoby emočně stabilní jsou z dlouhodobého hlediska spokojenější než
introverti a osoby emočně labilní. Je to vysvětlováno odlišným způsobem prožívání, kdy extraverti
mají spíše pozitivní afektivitu, což je tendence prožívat spíše pozitivní emoce, kdežto neurotici spíše
negativní afektivitu, tendenci prožívat spíše negativní emoce.
Z dlouhodobého hlediska jsou extraverze a neuroticismus dokonce lepším prediktorem než
objektiví životní události. V roce 1996 Suh, Diener a Fujita zveřejnili výsledky své dvouleté
longitudinální studie, ve které zkoumali vliv životních události na úroveň SWB. Studie byla provedena
na 115 dobrovolnících, studentech vysoké školy, kteří prošli testy měřícími úroveň SWB a dotazníkem

3. NEO-FFI (pětifaktorový model osobnosti). Dále byly požádáni, aby ze seznamu o 88 položkácj
vybrali své negativní, pozitivní i netruální zážitky za poslední čtyři roky. Po dvou letech byla měření
opakována s tím rozdílem, že u identifikace prožitých událostí učástníci navíc uváděli, před jak
dlouhou dobou se událost stala.
Výsledky této studie ukázaly, že pouze události, které se staly za poslední tři měsíce, měly
signifikantní vliv na momentální úroveň SWB zkoumaných osob. U vzdálenějších životních událostí
nebyla nalezena korelace. Současně byly extraverue a neuroticismus potvrzeny jako silný prediktor
SWB. V podstatě to znamená, že osobní pohody jsou schopny ovlivnit jen události, které se staly
během posledních tří měsíců, potom má úroveň SWB tendenci se vrátit do původního stavu.
Big five a SWB
Protože neuroticismus i extraverze jsou součástí pětifaktorového modelu osobnosti Big five,
zkoumalo se, jestli i další rysy z tohoto modelu mají vliv na SWB.
DeNeveová a Cooper provedli v roce 1998 meta-analýzu 137 různých osobnostních rysů a
jejich vlivu na SWB. Tyto rysy seskupili do pěti faktorů, které odpovídají modelu Big five. Opět se
jako nejsilnější prediktory projevily neuroticismus a extraverze, jako silný prediktor se také ale
ukázala svědomitost. Nejslabší vztah byl nalezen u otevřenosti novým zkušenostem.
DeNeveová a Cooper také předpokládali nepřímý vliv svědomitosti na osobní pohodu.
Svědomití lidé se chovají určitým způsobem, který vede ke spokojenosti – například lépe plánují,
organizují, dodržují rozvrhy, což vede ke zmírnění pracovního stresu či stresu z nesplněných úkolů.
Přívětivost, další z faktorů big five, má přímý i nepřímý vliv. Přívětiví lidé mají pozitivní vztah
k lidem i obecně ke světu. Nepřímý vliv můžeme vidět například v tom, že vlastnosti vysoce
přívětivých lidích jsou sociálně žádoucí, a proto bývají v kolektivu oblíbenější.
atribuční styly
Atribuční styly jsou různé způsoby uvažování a sklony v sebeposuzování a hodnocení reality.
Bylo zjištěno, že k větší spokojenosti vedou konstruktivní atribuční styly, kdeždo nekonstruktivní
styly vedou k negativnímu náhledu na svět i situace, a tak negativně ovlivňují SWB.
Lyubomirsky a Tucker publikovali v roce 1998 výsledky svého výzkumu odlišností ve
vnímání různých životních zkušeností. V tomto výzkumu zjistili, že šťastní a nešťastní lidé přemýšlejí
o různých událostech odlišně. Zatímco šťastní jedinci měli sklony hledat pozitivní prvky i na
negativních událostech, nešťastní viděli negativa i na pozitivních věcech v jejich životech, měli sklony
bagatelizovat úspěchy.
Nicméně otázkou zůstává, jestli pozitivní vnímání světa vede k vyšší úrovní SWB nebo je
tomu naopak. Lyubomirsky a Tucker vyslovili hypotézu, že v tomto případě pravděpodobně dochází
k zacyklení – člověk vnímá nějakou události pozitivně, proto je šťastný, a protože je šťastný, novou
událost vnímá také pozitivně.

4. Zdroje a jejich hodnocení:
DENEVE, Kristina M. a Harris COOPER. The happy personality: A meta-analysis of 137 personality
traits and subjective well-being. Psychological Bulletin. 1998, roč. 124, č. 2, s. 197-229. ISSN 0033-
2909. DOI: 10.1037/0033-2909.124.2.197. Dostupné z:
http://doi.apa.org/getdoi.cfm?doi=10.1037/0033-2909.124.2.197
 primární zdroj k experimentu, který v práci popisuji
 článek vydaný v prestižním psychologickém časopise
 článek v originálním jazyce – obsahuje všechny původní informace, nejde o interpretaci
překladatele
 vysoká citovanost
 poměrně snadno pochopitelný
KAHNEMAN, Daniel a Eds ED DIENER AND NORBERT SCHWARZ. Well-being: the foundations
of hedonic psychology. 1. papercover ed. New York, NY: Russell Sage Foundation, 2003. ISBN 08-
715-4423-7.
 kniha od předních odborníků na dané téma
 monografie
 prinární zdroj v originálním jazyce
 snadná dostupnost
 zpracovává celé téma
LYUBOMIRSKY, Sonja a Kari L. TUCKER. Implications of Individual Differences in Subjective
Happiness for Perceiving, Interpreting, and Thinking About Life Events. Motivation and Emotion. roč.
22, č. 2, s. 155-186. ISSN 01467239. DOI: 10.1023/A:1021396422190. Dostupné z:
http://link.springer.com/10.1023/A:1021396422190
Subjective well-being. [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://positivepsychology.org.uk/pp-
theory/happiness/106-subjective-well-being.html

5.  web zaměřený na pozitivní psychologii
 mnoho kvalitních článků
 články jsou řádně citované, uvádí autora
 uživatelsky přívětivé prostředí
 oficiální britská centrála pozitivní psychologie