Všímavost v psychoterapii:
Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
JAN BENDA
4. Mezinárodní psychoterapeutické sympózium
Brno, 23.-25.5 2013

OBSAH
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
2. Aktuální otázky a témata
• Definování všímavosti
• Měření všímavosti
• Mechanizmy všímavosti – obecný faktor?
• Osobní a transpersonální vývoj
• Návrat ke kořenům
3. Směr budoucího výzkumu?

1. Všímavost v psychoterapii - kontext
• Původně buddhistický termín
• V Buddhově učení slovo všímavost (sati)
označuje klíčovou schopnost, jejíţ rozvíjení 1)
vede k postupnému porozumění tomu, jak
funguje lidská mysl a 2) spolu s dalšími faktory
umoţňuje dosáhnout „probuzení“ a osvobodit
se tak od veškerých strastí pozemského ţivota
• V posledních 20 letech začaly být všímavost a
meditace všímavosti a vhledu vyuţívány řadou
nových psychoterapeutických přístupů nejen v
rámci KBT (viz Benda, 2007).

1. Všímavost v psychoterapii - kontext
• Zpočátku se většina výzkumů týkajících se
všímavosti soustředila na prokazování účinnosti
jednotlivých přístupů
• Poslední 3-4 roky se zájem odborníků
soustřeďuje stále více také na obecnější otázky
týkající se všímavosti

2. Aktuální otázky a témata

Definování všímavosti
• zatím neexistuje všeobecně přijímaná definice
všímavosti, všímavost je chápána různě jako:
1. stav vědomí
2. proces (nekonceptuálního fenomenologického
pozorování)
3. rys osobnosti
4. schopnost (odpovídá abhidhammě)
• k opravdovému pochopení všímavosti je třeba
přímá osobní zkušenost s rozvíjením
všímavosti v intenzivní meditaci !!!

Definování všímavosti
• „uvědomování si přítomných proţitků s
postojem přijetí“ (Germer, Siegel, & Fulton,
2005) - elementární úroveň všímavosti
• „průběţné sledování tří charakteristik
meditačního předmětu (pomíjivosti,
neuspokojivosti a nepřítomnosti trvalého Já),
které probíhá okamţik za okamţikem“
(Grabovac, Lau, Willet, 2011) – plně rozvinutá
všímavost

Rozvoj všímavosti
1. Všímavé zaznamenání
jednotlivého fenoménu
(zvědomění, přijetí, proţití, srov.
bare attention, awareness)
2. Všímavé zaznamenání
opakujícího se vzorce (scénáře)
3. Rozvinutí kontinuální všímavosti
– vhledy do univerzálních
charakteristik fenoménů vědomí
(zpravidla při dlouhodobé
intenzivní meditaci 10-20hod.
denně)
PSYCHO
TERAPIE
----------------
DHAMMA

Definování všímavosti
• Mikulas (2011) upozorňuje, ţe současné
definice všímavosti pouţívané v Západní
psychologii jsou ve skutečnosti definicemi praxe
soustředění (prostá pozornost) + mnohé
přínosy připisované všímavosti vznikají ve
skutečnosti díky rozvinutí schopnosti
soustředění (schopnost soustředění se rozvíjí
paralelně s rozvíjením všímavosti, srov. téţ
Grabovac, Lau, Willett, 2011)
• Uvědomění – obsah (pozornost)
• Všimnutí – proces!!! (všímavost)

Definování všímavosti
• v psychoterapii dochází obvykle k všímavému
zvědomění (mindful awareness) jednotlivých
fenoménů, nikoli však k rozvinutí kontinuální
všímavosti
• všímavé uvědomění v terapii přináší „malý“
(psychoterapeutický) vhled + korektivní
zkušenost, nikoli však transpersonální vhled,
který by vedl k radikální transformaci osobnosti
• bylo by řešením definování více stupňů
rozvoje všímavosti?

Měření všímavosti
• Existuje řada sebeposuzujících dotazníků
měřících všímavost (česky např. Ţitník, 2010)
• Grossman (2008) zpochybňuje validitu
existujících dotazníků
• Ve 3 škálách dotazníku KIMS (z celkových 4)
skórovali američtí studenti výš neţ thajští
buddhističtí mniši (Christopher et al., 2009)
• Studenti pravidelně nestřídmě holdující
alkoholu skórovali v dotazníku FMI významně
výš neţ dlouhodobě meditující (Grossman, Van
Dam, 2011)

Experiencing Scale
(Klein et al., 1969)
úroveň obsah forma
1 Vnější události Neosobní, s odstupem
2 Vnější události, intelektuální sebepopis
Osobnější,
zainteresovaná
3
Osobní reakce na vnější události,
omezený sebepopis
Reaktivní, emocionální
4 Popis pocitů a osobních záţitků
Sebepopisná,
asociativní
5
Problémy se objevují v osobním
proţívání
Zkoumající, elaborující,
hypotetizující
6 Proţívaný význam (felt sense) pocitů Soustředěná na „to“
7
Série vzájemně spojených proţívaných
významů
Vyvíjející se

Client Emotional Productivity Scale – Revised
(Auszra, Herrmann, Greenberg, 2010)
• Škála odlišuje emoční procesy napomáhající
terapeutické změně od procesů, které změně
brání nebo jsou nepodstatné
• Má tři dimenze: emoční aktivace, emoční typ a
způsob zpracování
• Emoce je povaţována za produktivní, je-li
proţívána tady a teď, je tzv. „primární“ (srov. v
abhidhammě pojem vedaná), a klient jí vědomě
zpracovává (7 kritérií – Attending/Not attending,
Symbolization/Not symbolized, Congruence/Incongruence,
Acceptance/Not accepted, Regulation/Overwhelming,
Agency/Victimized, Differentiation/Stuck)

Měření všímavosti: Alternativy?
• Hodnocení všímavosti
klienta v konkrétních
okamţicích v průběhu
terapie školenými
posuzovateli?
• Rozhovor s
expertem?
• Posouzení
konkrétních důsledků
všímavosti (výkonové
testy)?
• Neurovědecké
metody?

Mechanizmy všímavosti
• Jakými způsoby ovlivňuje všímavost konkrétní
psychopatologické symptomy a umoţňuje psychické
zdraví (jakými způsoby mění proţívání klienta a
umoţňuje dovednější zvládání ţivotních situací)?

Mechanizmy všímavosti
• Coffey, Hartman, Fredrickson (2010) popisují 3
mechanizmy:
1. zvýšení regulace emocí - schopnost být v kontaktu s tím, co je
proţíváno bez automatického reagování (srov. téţ např. Chambers,
Gullone, Allen, 2009, Chiesa, Serretti, Jakobsen, 2013)
2. snížení psychické ruminace (nutkavé negativistické
myšlení) – schopnost odlišit smyslovou realitu od virtuální reality
myšlenek, představ
3. snížení lpění - schopnost přijmout vnější i vnitřní skutečnosti, které
nemohu ovlivnit (srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011)

Leslie S. Greenberg

Všímavost – obecný faktor?
Integrativní potenciál všímavosti - nové obecně platné vysvětlení
mechanizmů psychoterapeutické změny?

Mechanizmy všímavosti
!!!
• V psychoterapii není nutné zvyšovat schopnost
všímavosti jako takovou
• Stačí umoţnit klientovi všímavé uvědomění (a
přijetí) konkrétního fenoménu nebo několika
klíčových fenoménů, které do té doby
způsobovaly neţádoucí proţívání a/nebo
chování – zpravidla v rámci stále se opakujícího
scénáře (přerušení vedaná-tanhá, srov. Hájek,
Benda, 2008).

Osobní a transpersonální vývoj
všímavost -> vhled -> transformace mysli
Vyžádejte si disertaci Jacka Englera
v pdf na psychoterapeut@gmail.com
•DISERTACE:
•Zkoumal v Indii10 subjektů,
které dosáhly nejméně prvního
stupně osvícení (sotapatti).
•Popsal mj. jednotlivá stádia
trvalé transformce osobnosti
meditujících
Jack Engler

Osobní a transpersonální vývoj
SATI
VÝVOJ OSOBNOSTI
(Piaget, Erikson, Kohlberg, Maslow, aj. …)
TRANSPERSONÁLNÍ
DIMENZE
Roberto
Assagioli
Ken
Wilber

Osobní a transpersonální vývoj
SATI
Buddha
Bódhisattva
Arahant
-> SOUCIT (karuná)
-> LASKAVOST (mettá)
MAHÁJÁNA, VADŽRAJÁNA
->MINDFULNESS
(vipassana)
THÉRAVÁDA obvyklé
cíle
psychoterapie

všímavost
meditace
všímavosti
psychoterapeuti
 
klienti
 ???

Návrat ke kořenům
• Všímavost i meditace všímavosti byla v
psychoterapii vytrţena z původního kontextu
bez hlubšího pochopení provázanosti
všímavosti s dalšími elementy, které původní
buddhistická cesta k překonání strasti
obsahuje, mj.:
• Etický trénink (síla sikkhá) + trénink solidarity (brahma
vihára)
• Trénink moudrosti (paňňá-sikkhá), včetně např.
tréninku postupů tzv. moudrého uváţení (jónisó-manasikára),
jasného uvědomění (sampadžaňňa), atd.

Návrat ke kořenům
• V posledních 3-4 letech přibývá publikací, které
se vracejí k původnímu know-how Buddhovy
nauky a upozorňují na další aspekty relevantní
pro psychoterapii, ale i obecné pochopení
mechanizmů všímavosti v širším kontextu
• Meditace (ani všímavost) není všelék, pro
dovedné zvládání ţivota nestačí „jen“ meditovat

Návrat ke kořenům
-> časopis Contemporary Buddhism: Special
Issue on Mindfulness (Volume 12, Issue 1, 2011).
Vyţádejte si pdf na psychoterapeut@gmail.com

Návrat ke kořenům
• Všímavost byla dosud mnohdy zkoumána např.
na subjektech, které meditovaly několik týdnů 8
minut denně…
• Cennější mohou být studie subjektů s
rozsáhlejší praxí (10.000 hodin a více), resp. s
praxí tzv. intenzivní meditace (tzn. několik
týdnů-měsíců meditace á 12-18hod. denně)

Návrat ke kořenům
• Gisela Full et al. (2013) zkoumala v Barmě změny ve
vnímání u 18 subjektů (1 Čech :-), které dosáhly
nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti).
Konstatovala 4 kategorie změn:
1. kvalita vnímání – jasné uvědomování vnímaného +
odlišný postoj k vnímanému
2. subjekty souběţně s vnímáním sledují, jak je vnímání
ovlivňováno momentálními vlivy na straně vnímajícího
subjektu
3. změny v chápání a ne/odlišování subjektu a objektu
4. nekonceptuální vnímání – subjekt i objekty jsou
vnímány jako proud neustálých změn
• Jaký dopad mají tyto změny na prožívání subjektů,
jejich chování, kvalitu života a jak se projevují při
zvládání životních situací?

3. Směr budoucího výzkumu?
Bylo by uţitečné zkoumat:
• rozdíly mezi meditací a psychoterapií
• limity a úskalí vyuţívání meditace v
psychoterapii
• moţnosti nemeditativního rozvíjení všímavosti
v psychoterapii (Frýba, 2008)
• alternativní moţnosti měření všímavosti – např.
hodnocení experty či školenými posuzovateli
(videozáznam terapie a/nebo rozhovor)
• moţnosti vyuţití všímavosti v dalších oblastech
aplikované psychologie – koučování, osobní
rozvoj, leadership, pozitivní psychologie

3. Směr budoucího výzkumu?
Bylo by uţitečné zkoumat:
• pokročilejší úrovně rozvinuté všímavosti,
meditační vhledy a osobnostní změny u
jednotlivých stupňů osvícení (viz Engler, 1983)
• transpersonální dimenzi rozvoje všímavosti
• mozkovou aktivitu a změny při pokročilé
meditaci (aktuálně viz např. čas. Social Cognitive & Affective
Neuroscience - Special Issue on Mindfulness
Neuroscience, 2013, roč. 8, číslo 1)
• kontext všímavosti v původním Buddhově učení
a další související elementy – vhled, moudré
uváţení, etika, rozvíjení laskavosti, soucitu, aj.

SHRNUTÍ
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
2. Aktuální otázky
• Definování všímavosti
• Měření všímavosti
• Mechanizmy všímavosti – obecný faktor?
• Osobní vs. transpersonální vývoj
• Návrat ke kořenům?
3. Směr budoucího výzkumu?

Všímavost v psychoterapii
DISKUSE
www.jan-benda.com

Literatura
• AUSZRA, L., HERRMANN, GREENBERG, L. The Client Emotional Productivity
Scale – Revised. Nepublikovaný manuál, 2010.
• BENDA, J. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.Československá
psychologie, 2007, roč. 51, č. 2, s. 129-140.
• COFFEY, K. A., HARTMAN, M. FREDRICKSON, B. L. Deconstructing mindfulness
and constructing mental health: Understanding mindfulness and its mechanisms of
action. Mindfulness. 2010, roč. 1, č. 4, s. 235-253.
• ENGLER, J.: Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model
of Therapeutic-Developmental Change (Dissertation). Chicago: University of
Chicago, 1983.
• FRÝBA, M. Psychologie zvládání ţivota. Boskovice: Albert, 2008.
• FULL, G. E., WALACH, H., TRAUTWEIN, M. Meditation-Induced Changes in
Perception: An Interview Study with Expert Meditators (Sotapannas) in Burma.
Mindfulness. 2013, roč. 4, č. 1, s. 55-63.
• GERMER,C., SIEGEL,R., & FULTON, P. (Eds.) Mindfulness and psychotherapy.
NewYork: Guilford Press, 2005.
• GRABOVAC, A. D., LAU, M. A., WILLETT, B. R. Mechanisms of mindfulness: A
Buddhist psychological model. Mindfulness. 2011, roč. 2, č. 3. s. 154-166.
• GROSSMAN, P. On measuring mindfulness in psychosomatic and psychological
research. Journal of Psychosomatic Research. 2008, roč. 64, č. 4, s. 405-408.

Literatura
• GROSSMAN, P., VAN DAM, N. T. Mindfulness, by another name…: Trials and
tribulations of Sati in Western psychology and Science. Contemporary Buddhism,
2011, roč. 12, č. 1, 219–239.
• HÁJEK, K.; BENDA, J.. Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného
kruhu neurózy. Psychoterapie, 2008, roč. 2, č. 3-4, s. 151-160.
• CHAMBERS, R., GULLONE, E., ALLEN, N. B. Mindful emotion regulation: An
integrative review. Clinical Psychology Review. 2009, roč. 29, č. 6, s. 560-572.
• CHIESA, A., SERRETTI, A., JAKOBSEN, J. Ch. Mindfulness: Top–down or bottom–
up emotion regulation strategy?. Clinical Psychology Review. 2013, roč. 33, č. 1, s.
82-96.
• CHRISTOPHER, M. S., CHRISTOPHER, V. CHAROENSUKC, S. Assessing
‘‘Western’’ Mindfulness Among Thai Theravada Buddhist Monks. Mental Health,
Religion & Culture, 2009, roč. 12, č. 3, s. 303–314.
• KLEIN, M. H.; MATHIEU, P. L.; GENDLIN, E. T.; KIESLER, D. J. (1969). The
Experiencing Scale: Volume I. and II. Madison: Wisconsin Psychiatric Institute,
1969.
• MIKULAS, W. Mindfulness: Significant Common Confusions. Mindfulness 2011, roč.
2, č. 1, s. 1-7.
• ŢITNÍK, J. Všímavost a klinické přístupy zaloţené na jejím rozvíjení. Diplomová
práce, Praha: Univerzita Karlova, 2010.