Successfully reported this slideshow.

Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu

1

Share

1 of 34
1 of 34

Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu

1

Share

Download to read offline

Všímavost (mindfulness) neboli schopnost uvědomovat si, co se odehrává v naší mysli a v těle v přítomném okamžiku, budí ve světě psychoterapie stále větší zájem. Ukazuje se totiž, že nejde jen o novou módní psychoterapeutickou "techniku" převzatou z tradičního Buddhistického meditačního tréninku, ale spíše o nově definovaný obecný faktor psychoterapeutické změny, který možná pomůže objasnit mechanismus psychoterapeutické změny napříč jednotlivými směry. Zatímco v letech 2000-2010 se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila především na prokazování účinnosti na všímavosti založených přístupů u různých klinických diagnóz (deprese, úzkostné stavy, závislosti, poruchy příjmu potravy, hraniční poruchy osobnosti, psychózy, aj.), případně u specifických skupin (např. onkologičtí pacienti, sportovci, vězni, děti, aj.), v poslední době lze v odborných diskusích pozorovat především zvýšený zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti a současně i jakýsi návrat ke kořenům a snahu o celkově hlubší a širší pochopení postupů tradovaných v původním Buddhově učení. Diskutována jsou především témata: 1) co přesně je všímavost; 2) k čemu rozvíjení všímavosti vede; 3) jaké jsou možnosti měření všímavosti; 4) jakou roli hraje všímavost v mechanismu psychoterapeutické změny; 5) jakými různými způsoby lze všímavost rozvíjet, atd. Příspěvek uvedená témata krátce představí. Nastíní dále, co je třeba aktuálně zkoumat a jak by výsledky takových budoucích výzkumů mohly být prospěšné psychoterapeutům v oblasti teorie i praxe.

Mindfulness in psychotherapy: Current issues and future research directions

There is a growing interest in mindfulness in the world of psychotherapy. It becomes apparent that it is not a mere fashionable psychotherapeutic "technique". Rather it seems to be newly defined common factor of psychotherapeutic change which may help to clarify the mechanism of psychotherapeutic change across particular approaches. Whereas during the 2000-2010 decade most of the research concerning mindfulness had focused primarily on evaluation of the effect of mindfulness-based approaches to various clinical diagnoses or to specific groups, recently the professional discussions have been showing primarily a growing interest in more general questions concerning mindfulness and also some return to the roots and an effort for broader and deeper understanding of the procedures handed down by the teachings of the Buddha. The following topics are mainly discussed: 1) what exactly is mindfulness; 2) what does the cultivation of mindfulness lead to; 3) possibilities of the measurement of mindfulness; 4) role of mindfulness in the mechanism of psychotherapeutic change; 5) what are the various ways of cultivating mindfulness etc. The paper will briefly present these topics.

Všímavost (mindfulness) neboli schopnost uvědomovat si, co se odehrává v naší mysli a v těle v přítomném okamžiku, budí ve světě psychoterapie stále větší zájem. Ukazuje se totiž, že nejde jen o novou módní psychoterapeutickou "techniku" převzatou z tradičního Buddhistického meditačního tréninku, ale spíše o nově definovaný obecný faktor psychoterapeutické změny, který možná pomůže objasnit mechanismus psychoterapeutické změny napříč jednotlivými směry. Zatímco v letech 2000-2010 se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila především na prokazování účinnosti na všímavosti založených přístupů u různých klinických diagnóz (deprese, úzkostné stavy, závislosti, poruchy příjmu potravy, hraniční poruchy osobnosti, psychózy, aj.), případně u specifických skupin (např. onkologičtí pacienti, sportovci, vězni, děti, aj.), v poslední době lze v odborných diskusích pozorovat především zvýšený zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti a současně i jakýsi návrat ke kořenům a snahu o celkově hlubší a širší pochopení postupů tradovaných v původním Buddhově učení. Diskutována jsou především témata: 1) co přesně je všímavost; 2) k čemu rozvíjení všímavosti vede; 3) jaké jsou možnosti měření všímavosti; 4) jakou roli hraje všímavost v mechanismu psychoterapeutické změny; 5) jakými různými způsoby lze všímavost rozvíjet, atd. Příspěvek uvedená témata krátce představí. Nastíní dále, co je třeba aktuálně zkoumat a jak by výsledky takových budoucích výzkumů mohly být prospěšné psychoterapeutům v oblasti teorie i praxe.

Mindfulness in psychotherapy: Current issues and future research directions

There is a growing interest in mindfulness in the world of psychotherapy. It becomes apparent that it is not a mere fashionable psychotherapeutic "technique". Rather it seems to be newly defined common factor of psychotherapeutic change which may help to clarify the mechanism of psychotherapeutic change across particular approaches. Whereas during the 2000-2010 decade most of the research concerning mindfulness had focused primarily on evaluation of the effect of mindfulness-based approaches to various clinical diagnoses or to specific groups, recently the professional discussions have been showing primarily a growing interest in more general questions concerning mindfulness and also some return to the roots and an effort for broader and deeper understanding of the procedures handed down by the teachings of the Buddha. The following topics are mainly discussed: 1) what exactly is mindfulness; 2) what does the cultivation of mindfulness lead to; 3) possibilities of the measurement of mindfulness; 4) role of mindfulness in the mechanism of psychotherapeutic change; 5) what are the various ways of cultivating mindfulness etc. The paper will briefly present these topics.

More Related Content

Related Books

Free with a 14 day trial from Scribd

See all

Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu

  1. 1. Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu JAN BENDA 4. Mezinárodní psychoterapeutické sympózium Brno, 23.-25.5 2013
  2. 2. OBSAH 1. Všímavost v psychoterapii - kontext 2. Aktuální otázky a témata • Definování všímavosti • Měření všímavosti • Mechanizmy všímavosti – obecný faktor? • Osobní a transpersonální vývoj • Návrat ke kořenům 3. Směr budoucího výzkumu?
  3. 3. 1. Všímavost v psychoterapii - kontext • Původně buddhistický termín • V Buddhově učení slovo všímavost (sati) označuje klíčovou schopnost, jejíţ rozvíjení 1) vede k postupnému porozumění tomu, jak funguje lidská mysl a 2) spolu s dalšími faktory umoţňuje dosáhnout „probuzení“ a osvobodit se tak od veškerých strastí pozemského ţivota • V posledních 20 letech začaly být všímavost a meditace všímavosti a vhledu vyuţívány řadou nových psychoterapeutických přístupů nejen v rámci KBT (viz Benda, 2007).
  4. 4. 1. Všímavost v psychoterapii - kontext • Zpočátku se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila na prokazování účinnosti jednotlivých přístupů • Poslední 3-4 roky se zájem odborníků soustřeďuje stále více také na obecnější otázky týkající se všímavosti
  5. 5. 2. Aktuální otázky a témata
  6. 6. Definování všímavosti • zatím neexistuje všeobecně přijímaná definice všímavosti, všímavost je chápána různě jako: 1. stav vědomí 2. proces (nekonceptuálního fenomenologického pozorování) 3. rys osobnosti 4. schopnost (odpovídá abhidhammě) • k opravdovému pochopení všímavosti je třeba přímá osobní zkušenost s rozvíjením všímavosti v intenzivní meditaci !!!
  7. 7. Definování všímavosti • „uvědomování si přítomných proţitků s postojem přijetí“ (Germer, Siegel, & Fulton, 2005) - elementární úroveň všímavosti • „průběţné sledování tří charakteristik meditačního předmětu (pomíjivosti, neuspokojivosti a nepřítomnosti trvalého Já), které probíhá okamţik za okamţikem“ (Grabovac, Lau, Willet, 2011) – plně rozvinutá všímavost
  8. 8. Rozvoj všímavosti 1. Všímavé zaznamenání jednotlivého fenoménu (zvědomění, přijetí, proţití, srov. bare attention, awareness) 2. Všímavé zaznamenání opakujícího se vzorce (scénáře) 3. Rozvinutí kontinuální všímavosti – vhledy do univerzálních charakteristik fenoménů vědomí (zpravidla při dlouhodobé intenzivní meditaci 10-20hod. denně) PSYCHO TERAPIE ---------------- DHAMMA
  9. 9. Definování všímavosti • Mikulas (2011) upozorňuje, ţe současné definice všímavosti pouţívané v Západní psychologii jsou ve skutečnosti definicemi praxe soustředění (prostá pozornost) + mnohé přínosy připisované všímavosti vznikají ve skutečnosti díky rozvinutí schopnosti soustředění (schopnost soustředění se rozvíjí paralelně s rozvíjením všímavosti, srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011) • Uvědomění – obsah (pozornost) • Všimnutí – proces!!! (všímavost)
  10. 10. Definování všímavosti • v psychoterapii dochází obvykle k všímavému zvědomění (mindful awareness) jednotlivých fenoménů, nikoli však k rozvinutí kontinuální všímavosti • všímavé uvědomění v terapii přináší „malý“ (psychoterapeutický) vhled + korektivní zkušenost, nikoli však transpersonální vhled, který by vedl k radikální transformaci osobnosti • bylo by řešením definování více stupňů rozvoje všímavosti?
  11. 11. Měření všímavosti • Existuje řada sebeposuzujících dotazníků měřících všímavost (česky např. Ţitník, 2010) • Grossman (2008) zpochybňuje validitu existujících dotazníků • Ve 3 škálách dotazníku KIMS (z celkových 4) skórovali američtí studenti výš neţ thajští buddhističtí mniši (Christopher et al., 2009) • Studenti pravidelně nestřídmě holdující alkoholu skórovali v dotazníku FMI významně výš neţ dlouhodobě meditující (Grossman, Van Dam, 2011)
  12. 12. Experiencing Scale (Klein et al., 1969) úroveň obsah forma 1 Vnější události Neosobní, s odstupem 2 Vnější události, intelektuální sebepopis Osobnější, zainteresovaná 3 Osobní reakce na vnější události, omezený sebepopis Reaktivní, emocionální 4 Popis pocitů a osobních záţitků Sebepopisná, asociativní 5 Problémy se objevují v osobním proţívání Zkoumající, elaborující, hypotetizující 6 Proţívaný význam (felt sense) pocitů Soustředěná na „to“ 7 Série vzájemně spojených proţívaných významů Vyvíjející se
  13. 13. Client Emotional Productivity Scale – Revised (Auszra, Herrmann, Greenberg, 2010) • Škála odlišuje emoční procesy napomáhající terapeutické změně od procesů, které změně brání nebo jsou nepodstatné • Má tři dimenze: emoční aktivace, emoční typ a způsob zpracování • Emoce je povaţována za produktivní, je-li proţívána tady a teď, je tzv. „primární“ (srov. v abhidhammě pojem vedaná), a klient jí vědomě zpracovává (7 kritérií – Attending/Not attending, Symbolization/Not symbolized, Congruence/Incongruence, Acceptance/Not accepted, Regulation/Overwhelming, Agency/Victimized, Differentiation/Stuck)
  14. 14. Měření všímavosti: Alternativy? • Hodnocení všímavosti klienta v konkrétních okamţicích v průběhu terapie školenými posuzovateli? • Rozhovor s expertem? • Posouzení konkrétních důsledků všímavosti (výkonové testy)? • Neurovědecké metody?
  15. 15. Mechanizmy všímavosti • Jakými způsoby ovlivňuje všímavost konkrétní psychopatologické symptomy a umoţňuje psychické zdraví (jakými způsoby mění proţívání klienta a umoţňuje dovednější zvládání ţivotních situací)?
  16. 16. Mechanizmy všímavosti • Coffey, Hartman, Fredrickson (2010) popisují 3 mechanizmy: 1. zvýšení regulace emocí - schopnost být v kontaktu s tím, co je proţíváno bez automatického reagování (srov. téţ např. Chambers, Gullone, Allen, 2009, Chiesa, Serretti, Jakobsen, 2013) 2. snížení psychické ruminace (nutkavé negativistické myšlení) – schopnost odlišit smyslovou realitu od virtuální reality myšlenek, představ 3. snížení lpění - schopnost přijmout vnější i vnitřní skutečnosti, které nemohu ovlivnit (srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011)
  17. 17. Leslie S. Greenberg
  18. 18. Všímavost – obecný faktor? Integrativní potenciál všímavosti - nové obecně platné vysvětlení mechanizmů psychoterapeutické změny?
  19. 19. Mechanizmy všímavosti !!! • V psychoterapii není nutné zvyšovat schopnost všímavosti jako takovou • Stačí umoţnit klientovi všímavé uvědomění (a přijetí) konkrétního fenoménu nebo několika klíčových fenoménů, které do té doby způsobovaly neţádoucí proţívání a/nebo chování – zpravidla v rámci stále se opakujícího scénáře (přerušení vedaná-tanhá, srov. Hájek, Benda, 2008).
  20. 20. Osobní a transpersonální vývoj všímavost -> vhled -> transformace mysli Vyžádejte si disertaci Jacka Englera v pdf na psychoterapeut@gmail.com •DISERTACE: •Zkoumal v Indii10 subjektů, které dosáhly nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti). •Popsal mj. jednotlivá stádia trvalé transformce osobnosti meditujících Jack Engler
  21. 21. Osobní a transpersonální vývoj SATI VÝVOJ OSOBNOSTI (Piaget, Erikson, Kohlberg, Maslow, aj. …) TRANSPERSONÁLNÍ DIMENZE Roberto Assagioli Ken Wilber
  22. 22. Osobní a transpersonální vývoj SATI Buddha Bódhisattva Arahant -> SOUCIT (karuná) -> LASKAVOST (mettá) MAHÁJÁNA, VADŽRAJÁNA ->MINDFULNESS (vipassana) THÉRAVÁDA obvyklé cíle psychoterapie
  23. 23. všímavost meditace všímavosti psychoterapeuti   klienti  ???
  24. 24. Návrat ke kořenům • Všímavost i meditace všímavosti byla v psychoterapii vytrţena z původního kontextu bez hlubšího pochopení provázanosti všímavosti s dalšími elementy, které původní buddhistická cesta k překonání strasti obsahuje, mj.: • Etický trénink (síla sikkhá) + trénink solidarity (brahma vihára) • Trénink moudrosti (paňňá-sikkhá), včetně např. tréninku postupů tzv. moudrého uváţení (jónisó-manasikára), jasného uvědomění (sampadžaňňa), atd.
  25. 25. Návrat ke kořenům • V posledních 3-4 letech přibývá publikací, které se vracejí k původnímu know-how Buddhovy nauky a upozorňují na další aspekty relevantní pro psychoterapii, ale i obecné pochopení mechanizmů všímavosti v širším kontextu • Meditace (ani všímavost) není všelék, pro dovedné zvládání ţivota nestačí „jen“ meditovat
  26. 26. Návrat ke kořenům -> časopis Contemporary Buddhism: Special Issue on Mindfulness (Volume 12, Issue 1, 2011). Vyţádejte si pdf na psychoterapeut@gmail.com
  27. 27. Návrat ke kořenům • Všímavost byla dosud mnohdy zkoumána např. na subjektech, které meditovaly několik týdnů 8 minut denně… • Cennější mohou být studie subjektů s rozsáhlejší praxí (10.000 hodin a více), resp. s praxí tzv. intenzivní meditace (tzn. několik týdnů-měsíců meditace á 12-18hod. denně)
  28. 28. Návrat ke kořenům • Gisela Full et al. (2013) zkoumala v Barmě změny ve vnímání u 18 subjektů (1 Čech :-), které dosáhly nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti). Konstatovala 4 kategorie změn: 1. kvalita vnímání – jasné uvědomování vnímaného + odlišný postoj k vnímanému 2. subjekty souběţně s vnímáním sledují, jak je vnímání ovlivňováno momentálními vlivy na straně vnímajícího subjektu 3. změny v chápání a ne/odlišování subjektu a objektu 4. nekonceptuální vnímání – subjekt i objekty jsou vnímány jako proud neustálých změn • Jaký dopad mají tyto změny na prožívání subjektů, jejich chování, kvalitu života a jak se projevují při zvládání životních situací?
  29. 29. 3. Směr budoucího výzkumu? Bylo by uţitečné zkoumat: • rozdíly mezi meditací a psychoterapií • limity a úskalí vyuţívání meditace v psychoterapii • moţnosti nemeditativního rozvíjení všímavosti v psychoterapii (Frýba, 2008) • alternativní moţnosti měření všímavosti – např. hodnocení experty či školenými posuzovateli (videozáznam terapie a/nebo rozhovor) • moţnosti vyuţití všímavosti v dalších oblastech aplikované psychologie – koučování, osobní rozvoj, leadership, pozitivní psychologie
  30. 30. 3. Směr budoucího výzkumu? Bylo by uţitečné zkoumat: • pokročilejší úrovně rozvinuté všímavosti, meditační vhledy a osobnostní změny u jednotlivých stupňů osvícení (viz Engler, 1983) • transpersonální dimenzi rozvoje všímavosti • mozkovou aktivitu a změny při pokročilé meditaci (aktuálně viz např. čas. Social Cognitive & Affective Neuroscience - Special Issue on Mindfulness Neuroscience, 2013, roč. 8, číslo 1) • kontext všímavosti v původním Buddhově učení a další související elementy – vhled, moudré uváţení, etika, rozvíjení laskavosti, soucitu, aj.
  31. 31. SHRNUTÍ 1. Všímavost v psychoterapii - kontext 2. Aktuální otázky • Definování všímavosti • Měření všímavosti • Mechanizmy všímavosti – obecný faktor? • Osobní vs. transpersonální vývoj • Návrat ke kořenům? 3. Směr budoucího výzkumu?
  32. 32. Všímavost v psychoterapii DISKUSE www.jan-benda.com
  33. 33. Literatura • AUSZRA, L., HERRMANN, GREENBERG, L. The Client Emotional Productivity Scale – Revised. Nepublikovaný manuál, 2010. • BENDA, J. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.Československá psychologie, 2007, roč. 51, č. 2, s. 129-140. • COFFEY, K. A., HARTMAN, M. FREDRICKSON, B. L. Deconstructing mindfulness and constructing mental health: Understanding mindfulness and its mechanisms of action. Mindfulness. 2010, roč. 1, č. 4, s. 235-253. • ENGLER, J.: Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model of Therapeutic-Developmental Change (Dissertation). Chicago: University of Chicago, 1983. • FRÝBA, M. Psychologie zvládání ţivota. Boskovice: Albert, 2008. • FULL, G. E., WALACH, H., TRAUTWEIN, M. Meditation-Induced Changes in Perception: An Interview Study with Expert Meditators (Sotapannas) in Burma. Mindfulness. 2013, roč. 4, č. 1, s. 55-63. • GERMER,C., SIEGEL,R., & FULTON, P. (Eds.) Mindfulness and psychotherapy. NewYork: Guilford Press, 2005. • GRABOVAC, A. D., LAU, M. A., WILLETT, B. R. Mechanisms of mindfulness: A Buddhist psychological model. Mindfulness. 2011, roč. 2, č. 3. s. 154-166. • GROSSMAN, P. On measuring mindfulness in psychosomatic and psychological research. Journal of Psychosomatic Research. 2008, roč. 64, č. 4, s. 405-408.
  34. 34. Literatura • GROSSMAN, P., VAN DAM, N. T. Mindfulness, by another name…: Trials and tribulations of Sati in Western psychology and Science. Contemporary Buddhism, 2011, roč. 12, č. 1, 219–239. • HÁJEK, K.; BENDA, J.. Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy. Psychoterapie, 2008, roč. 2, č. 3-4, s. 151-160. • CHAMBERS, R., GULLONE, E., ALLEN, N. B. Mindful emotion regulation: An integrative review. Clinical Psychology Review. 2009, roč. 29, č. 6, s. 560-572. • CHIESA, A., SERRETTI, A., JAKOBSEN, J. Ch. Mindfulness: Top–down or bottom– up emotion regulation strategy?. Clinical Psychology Review. 2013, roč. 33, č. 1, s. 82-96. • CHRISTOPHER, M. S., CHRISTOPHER, V. CHAROENSUKC, S. Assessing ‘‘Western’’ Mindfulness Among Thai Theravada Buddhist Monks. Mental Health, Religion & Culture, 2009, roč. 12, č. 3, s. 303–314. • KLEIN, M. H.; MATHIEU, P. L.; GENDLIN, E. T.; KIESLER, D. J. (1969). The Experiencing Scale: Volume I. and II. Madison: Wisconsin Psychiatric Institute, 1969. • MIKULAS, W. Mindfulness: Significant Common Confusions. Mindfulness 2011, roč. 2, č. 1, s. 1-7. • ŢITNÍK, J. Všímavost a klinické přístupy zaloţené na jejím rozvíjení. Diplomová práce, Praha: Univerzita Karlova, 2010.

×