Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševních poruch – výsledky výzkumu

26 views

Published on

Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s celou řadou duševních poruch. Cílem této studie bylo porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu u pacientů s úzkostnými poruchami, s depresivními poruchami, s hraniční poruchou osobnosti, s poruchami příjmu potravy, se závislostí na alkoholu a u zdravých kontrol.
Metoda: Všem pěti klinickým skupinám a zdravým kontrolám byly administrovány škály měřící soucit k sobě a tendenci k prožívání studu. Rozdíly mezi vzorky byly testovány statistickými metodami a posouzeny pomocí Cohenova d.
Výsledky: Všech pět klinických skupin vykazovalo signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká.
Diskuze: Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke zvýšené tendenci k prožívání studu, která pak zapříčiňuje vznik různých psychopatologických symptomů.
Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u pěti různých duševních poruch. Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.

Published in: Health & Medicine
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševních poruch – výsledky výzkumu

  1. 1. Soucit k sobě u 5 duševních poruch 1 X1 2 3 4 5
  2. 2. Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševních poruch – výsledky výzkumu J. BENDA, D. KOŘÍNEK, M. DVOŘÁKOVÁ, P. KADLEČÍK, A. VYHNÁNEK, T. ZÍTKOVÁ PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY POMÁHÁNÍ OSTRAVA, 6.-7. 11. 2018 2 aneb celým názvem
  3. 3. Východiska 3
  4. 4. Mindfulness – rozvíjení vede mj. k:  Zásadní změně chápání vlastního „já“ (anattá, suňňatá)  Redukci dříve automaticky vznikající připoutanosti/odporu k prožívaným pocitům (=akceptace)  Rozvoji laskavosti a soucitu k sobě i k druhým (srov. Barendregt, 2011; Benda, 2011; Grabovac, Lau, Willett, 2011) 4
  5. 5. 5 ? Úzkostné poruchy Depresivní poruchy Poruchy příjmu potravy Hraniční porucha osobnosti Závislost na alkoholu Transdiagnostickýfaktor
  6. 6. 6 stud Úzkostné poruchy Depresivní poruchy Poruchy příjmu potravy Hraniční porucha osobnosti Závislost na alkoholu Transdiagnostickýfaktor srov. např. Karen, 1992; Miller, 1996, & viz též „teorie ontologické závislosti“ - Shonin, Van Gordon, Griffiths, 2016; Van Gordon et al., 2018.
  7. 7. Co je stud? 7  Stud je sebevztažná emoce spojená s pocity nedostatečnosti, méněcennosti či bezcennosti a s touhou někam se skrýt či zatajit vlastní nedostatky.  Jde o “sociální” nebo též “morální” emoci, která vzniká díky srovnávání vlastních činů a prožitků se zvnitřněnými standardy či ideály.  Vznik studu je úzce spojen se zvýšenou sebekritičností.
  8. 8. Stud x vina 8  Rozdíl mezi studem a vinou je v odlišné roli „já“ u obou pocitů.  Stud se týká celého já, toho, „kdo jsem“ – jde o pocit, že já „nejsem dost dobrý“, „jsem k ničemu“, apod.  Vina se týká mnohem artikulovanějšího odsouzení specifického jednání – toho, co jsem ne/udělal (viz Tangney, Dearing, 2003).  Stud je proto mnohem problematičtější, maladaptivní pocit (Cook, 2001; Tangney, Dearing, 2003, srov. též např. Greenberg, 2015).
  9. 9. Úzkostné poruchy (1)  Úzkost vychází z plně neuvědomovaných katastrofických očekávání  Co by se mohlo stát nejhoršího?  (Strach z) odsouzení, zavržení, opuštění  = Jsem nedostatečný/á, zavrženíhodný/á (stud) 9
  10. 10. Depresivní poruchy (2)  Depresivní ruminace zahrnuje negativní self- narativ  „Jsem nemožný/á, nepřijatelný/á.“  Skryté potřeby přijetí, ocenění, odpuštění nebo vyrovnání se se ztrátou nejsou naplňovány  Pocity méněcennosti, ponížení, opuštěnosti (= stud) 10
  11. 11. Hraniční porucha osobnosti (3)  3 maladaptivní strategie regulace studu (Schoenleber, Berenbaum, 2012) 1. Prevence – např. člověk se vyhýbá přijetí odpovědnosti za úkoly 2. Únik – např. vychloubání se nebo sociální stažení 3. Agrese – např. člověk obrací nenávist k sobě vůči druhým a reaguje podle toho  Všechny tyto strategie = nepřímé indikátory studu 11
  12. 12. Poruchy příjmu potravy (4)  Nespokojenost s vlastním tělem, kritičnost vůči tělesnému vzhledu, sebeúcta je úzce propojená s tělesnou váhou / štíhlou postavou  Snaha získat dokonalé tělo spojená s nadějí, že tak získám i uznání, respekt, obdiv  Nikdy to není dostačující (= stud) 12
  13. 13. Závislost na alkoholu (5)  Alkohol poskytuje bezprostřední úlevu od nepříjemných pocitů (např. studu) 1. Cítím se špatně (spouštěč) 2. Vypiji nějaký alkohol (chování) 3. Cítím se dobře (odměna) = posílení  Náhražka, skutečné potřeby nejsou naplněny (viz Brewer, 2017) 13
  14. 14. Co je nejlepší ochranou (nebo protilékem) vůči studu? SOUCIT K SOBĚ 14
  15. 15. Co je soucit k sobě? 15  Soucit k sobě představuje podle Neff (2011b) emočně pozitivní postoj k sobě samému ve chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek.  Je to protipól přehnané sebekritičnosti, sebe- odmítání či tvrdosti a chladu vůči sobě samému (“self- coldness”, viz např. Boersma et al., 2015; Gilbert, 2010).
  16. 16. Soucit k sobě x sebelítost 16  Sebelítost – pozice oběti, egocentrizmus, obviňování druhých, sebeodsuzování, snaha ovládat, manipulace, neschopnost odpoutat se od bolestivé situace, méněcennost (to není fér, proč se to děje zrovna mě?, za všechno můžu vždycky já, jsem „největší chudák na světě“)  Soucit k sobě – přijetí odpovědnosti, ale i přijetí vlastní nedokonalosti, pečuje o sebe, dokáže si říci o pomoc (chybovat je lidské, jako lidé jsme si rovní, nikdo není míň než někdo jiný) (Paul, 2012; srov. Horniaková, 2015)
  17. 17. Soucit k sobě 17  Soucit k sobě inspiroval vznik řady nových psychoterapeutických postupů (viz např. Desmond, 2016; Germer, 2009; Gilbert, 2010; Neff, 2011a).  Dosavadní výzkumy potvrzují, že: 1. Soucit k sobě je pravděpodobně důležitým předpokladem duševního zdraví a osobní pohody (Neff, 2011a,b; Trompetter, 2016; Zessin, Dickhäuser, Garbade, 2015) a 2. Nedostatek soucitu k sobě hraje zřejmě důležitou roli v etiopatogenezi duševních poruch (např. Hoge et al., 2013; Krieger et al., 2013; MacBeth, Gumley, 2012, aj.).
  18. 18. POSTOJ K PROŽÍVANÝM FENOMÉNŮM A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ 1. přijetí 2. odmítnutí (+ vztažení k já) volné plynutí prožívaný fenomén* duševní zdraví stud obranné mechanismy deprese závislostiúzkosti poruchy příjmu potravy psycho- somatika poruchy osobnosti a další… soucit k sobě (resp. brahma vihára) dys/regulace emocí odpor (tanhá, resp. self-coldness) * vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada… DOI: 10.13140/RG.2.1.5077.4167 18
  19. 19. Cíl projektu 19  Porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu 1. u vzorku pacientů s úzkostnými poruchami, 2. u vzorku pacientů s depresivními poruchami 3. u vzorku pacientů s hraniční poruchou osobnosti 4. u vzorku pacientů s poruchami příjmu potravy 5. u vzorku pacientů závislých na alkoholu 6. u vzorku „zdravých kontrol“.
  20. 20. Metoda 20
  21. 21. Výběr vzorku úzkostných (1) 21  KRITÉRIA: 1. Primární diagnóza fobická úzkostná porucha, obsedantně-nutkavá porucha nebo jiná anxiózní porucha (F40-F42 dle MKN-10). 2. Věk nejméně 18 let. 3. Skór nejméně10 nebo vyšší na škále GAD-7.  Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti, poruchu příjmu potravy, poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek, organické poškození mozku nebo mentální retardaci.
  22. 22. Výběr vzorku depresivních (2) 22  KRITÉRIA: 1. Primární diagnóza depresivní fáze nebo periodická depresivní porucha (F32-F33 dle MKN-10). 2. Věk nejméně 18 let. 3. Skór nejméně10 nebo vyšší na škále PHQ-9.  Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti, poruchu příjmu potravy, poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek, organické poškození mozku nebo mentální retardaci.
  23. 23. Výběr vzorku HPO(3) 23  KRITÉRIA: 1. Primární diagnóza emočně nestabilní porucha osobnosti (F60.3 dle MKN- 10). 2. Věk nejméně 18 let.  Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek, poruchu příjmu potravy, organické poškození mozku nebo mentální retardaci.
  24. 24. Výběr vzorku PPP(4) 24  KRITÉRIA: 1. Primární diagnóza mentální anorexie nebo mentální bulimie (F50.0 or F50.2 dle MKN-10). 2. Věk nejméně 18 let. 3. Skór nejméně 15 nebo vyšší na třech subškálách škály EDI specifických pro poruchy příjmu potravy.  Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti, poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek, organické poškození mozku nebo mentální retardaci.
  25. 25. Výběr vzorku závislých na alkoholu (5) 25  KRITÉRIA: 1. Primární diagnóza závislost na alkoholu (F10.2 dle MKN-10). 2. Věk nejméně 18 let. 3. Skór nejméně 20 nebo vyšší na škále AUDIT.  Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu příjmu potravy, organické poškození mozku nebo mentální retardaci.
  26. 26. Výběr zdravých kontrol (0) 26  KRITÉRIA: 1. Věk nejméně 18 let. 2. Skór ≤ 9 na škále GAD-7. 3. Skór ≤ 9 na škále PHQ-9.  Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud uvedli, že jim někdy v minulosti byla diagnostikována nějaká duševní porucha nebo pokud měli na škálách GAD-7 nebo PHQ-9 skór ≥ 10.
  27. 27. Použité nástroje  Self-Compassion Scale (SCS-26-CZ, Neff, 2003; česká verze Benda, Reichová, 2016). V nedávné době byla kritizována faktorová struktura a validita celkového skóru SCS (Benda, 2018; Muris, Otgaar, Pfattheicher, 2018). Použili jsme proto pouze subškálu „soucitného reagování na vlastní prožitky“ (13 položek).  Test of Self-Conscious Affect-3S (TOSCA-3S, Tangney, Dearing, 2003; česká verze Dvořáková, 2013). Použili jsme pouze subškálu „tendence k prožívání studu“. 27
  28. 28. Použité nástroje  Generalized Anxiety Disorder-7 (GAD-7; Kroenke et al., 2010).  Patient Health Questionnaire-9 (PHQ-9; Kroenke et al., 2010).  Eating Disorder Inventory (EDI; Garner, Olmstead, & Polivy, 1983). Použity byly pouze 3 subškály specifické pro poruchy příjmu potravy (t.j. nutkání být štíhlý, bulimie a tělesná nespokojenost).  The Alcohol Use Disorders Identification Test (AUDIT; Babor et al., 2001). 28
  29. 29. Statistická analýza  Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS Statistics, verze 23.  Vztah mezi soucitným reagováním na vlastní prožitky a tendencí k prožívání studu byl u všech vzorků ověřen pomocí korelační analýzy.  Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí kvadrát, jednocestná ANOVA a dvoucestná ANCOVA s Bonferroniho post-hoc testy.  Pro posouzení velikosti účinku při porovnávání jednotlivých vzorků byly vypočteny hodnoty Cohenova d. 29
  30. 30. Výsledky 30
  31. 31. Demografické charakteristiky 31 N věk (SD) muži ženy vzorek úzkostných 58 41.26 (13.02) 18 40 (69%) vzorek depresivních 57 43.46 (13.68) 19 38 (66.7%) vzorek HPO 74 31.55 (8.58) 20 54 (73%) vzorek PPP 55 26.18 (9.10) 0 55 (100%) vzorek závislých na alkoholu 55 43.25 (11.64) 34 21 (38,2%) zdravé kontroly 180 40.55 (8.43) 62 118 (65.6%)
  32. 32. Korelace mezi soucitným reagováním na vlastní prožitky a tendencí k prožívání studu vzorek úzkostných -.38** vzorek depresivních -.25** vzorek HPO -.46** vzorek PPP -.33* vzorek závislých na alkoholu -.01 zdravé kontroly -.27** *p<0,05 **p<0,01 32
  33. 33. Krabicový graf soucitného reagování na vlastní prožitky u jednotlivých vzorků. 33
  34. 34. Krabicový graf tendence k_prožívání studu u jednotlivých vzorků. 34
  35. 35. Porovnání vzorků  Vzorky se signifikantně lišily v rozložení věku (F(5, 473) = 29.747, p < .001) a pohlaví (χ2(5, N = 479) = 90.201, p < .001).  Pro každou závislou proměnnou (tzn. soucitné reagování na vlastní prožitky a tendence k prožívání studu) byla proto vypočtena dvoucestná analýza kovariance (ANCOVA), kde příslušnost k danému vzorku a pohlaví byly fixními faktory a věk byl kovariátem. Pro párová srovnání byly pak využity post- hoc t-testy s Bonferroniho korekcí. 35
  36. 36. Průměry a standardní odchylky sledovaných proměnných u všech vzorků úzkostní depresivní HPO PPP závislí na alkoholu zdravé kontrol F p η2 SCS-26-CZ-CS 33.78 (7.98) 34.58 (6.42) 28.00 (8.77) 28.36 (7.76) 34.22 (8.24) 43.11 (8.19) 40.659 < .001 .303 TOSCA-3S-S 36.52 (8.90) 34.25 (7.04) 39.32 (9.06) 39.85 (7.26) 32.95 (7.35) 28.26 (8.02) 28.749 < .001 .235 36 Post-hoc testy s Bonferroniho korekcí ukázaly, že všechny klinické vzorky měly signifikantně nižší soucitné reagování na vlastní prožitky a signifikantně vyšší tendenci k prožívání studu než zdravé kontroly (všechna p < .001).
  37. 37. Velikost rozdílu mezi klinickými vzorky a zdravými kontrolami (Cohenovo d) 37 SCS-26-CZ-CS TOSCA-3S-S vzorek úzkostných vs. zdravé kontroly 1.15 .98 vzorek depresivních vs. zdravé kontroly 1.16 .79 vzorek HPO vs. zdravé kontroly 1.78 1.29 vzorek PPP vs. zdravé kontroly 1.85 1.52 vzorek závislých na alkoholu vs. zdravé kontroly 1.08 0.61
  38. 38. Závěry 38
  39. 39. Studie prokázala, že: 1. všech pět klinických vzorků mělo signifikantně menší soucit k sobě a signifikantně větší tendenci k prožívání studu než zdravé kontroly. Jak nedostatek soucitu k sobě, tak i tendenci k prožívání studu lze proto považovat za transdiagnostické faktory vyskytující se u všech pěti sledovaných diagnostických kategorií. 2. nedostatek soucitu k sobě a tendence k prožívání studu téměř u všech vzorků významně korelovaly (kromě vzorku závislých na alkoholu). 39
  40. 40. Lze se tedy domnívat, že: 1. nedostatek soucitu k sobě vede ke vzniku pocitů studu vždy, když člověk zažívá něco, co vnímá jako „špatné“ ve srovnání s vlastním jáským ideálem. A protože stud je velmi bolestivý pocit, jsou pak automaticky aktivovány různé obranné nebo copingové mechanismy, které způsobují vznik různých psychopatologických symptomů. Další studium těchto mechanismů by mohlo vést k novému porozumění etiologii mnohých duševních poruch jakož i k novému porozumění mechanismům terapeutické změny u těchto poruch. 2. klienti trpící kteroukoli ze zkoumaných poruch by zřejmě mohli profitovat z terapeutických postupů či intervencí facilitujících rozvíjení soucitu k sobě a/nebo zvládání studu. 40
  41. 41. Inspirace 41
  42. 42. Inspirace 42  S ohledem na nedávnou kritiku Self-Compassion Scale (viz např. Muris, Otgaar, Pfattheicher, 2018) doporučujeme replikovat tuto studii s využitím jiného dotazníku měřícího soucit k sobě, jako např. the Sussex-Oxford Compassion for the Self Scale (SOCS-S; Strauss, Gu, 2018). K měření studu doporučujeme využít the Internalized Shame Scale (ISS; Cook, 2001; Benda, Kadlečík, Dvořáková, in press).
  43. 43. Inspirace 43  Bylo by také žádoucí srovnat poznatky transdiagnostického výzkumu, výzkumu soucitu k sobě a výzkumu studu. Věříme, že tyto doposud poměrně nezávislé výzkumné proudy si mají navzájem hodně co nabídnout.  Totéž pravděpodobně platí i pro terapeutické přístupy zaměřené na rozvíjení soucitu a soucitu k sobě nebo na zvládání studu (Boersma et al., 2015; Desmond, 2016; Germer, 2009; Gilbert, 2010; Jazaieri et al., 2014; Neff, 2011a; Reddy et al., 2013; Schoenleber, Gratz, 2017).
  44. 44. Inspiration 44 Rovněž by mohlo být zajímavé srovnat stávající poznatky týkající se maladaptivního studu a soucitu k sobě s nejnovějšími poznatky neurověd (viz např. Stevens, Woodruff, 2018; Porges, 2011, 2017).
  45. 45. Poděkování  Tento výzkum částečně podpořila Grantová agentura Univerzity Karlovy – výzkumný grant č. 44317.  Rádi bychom poděkovali lékařskému personálu  psychiatrických nemocnic v Červeném Dvoře, v Kosmonosech, v Kroměříži, v Havlíčkově Brodě, v Praze-Bohnicích, a v Opavě,  centra Anabell v Praze, centra terapie a vzdělávání Kaleidoskop v Praze, Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET v Praze, Fokusu Praha, centra pro duševní zdraví Hélio v Praze  psychiatrických oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Ústřední vojenské nemocnice v Praze, Institutu Klinické a Experimentální Medicíny v Praze, Fakultní nemocnice Olomouc, Vojenské nemocnice Olomouc a Oblastní nemocnice Jičín  za laskavou spolupráci.  Zvláště děkujeme prim. MUDr. Jiřímu Dvořáčkovi a prim. MUDr. Adéle Stoklasové. 45
  46. 46. Další info viz → youtube.com/JanBenda 46
  47. 47. Děkuji vám za pozornost! 47 Tuto prezentaci si můžete stáhnout z: www.jan-benda.com Kontakt: psychoterapeut@gmail.com
  48. 48. Literatura 48
  49. 49. 49  Babor, T. F., Higgins-Biddle, J. C., Saunders, J. B., & Monteiro, M. G. (2001). AUDIT: the alcohol use disorders identification test: guidelines for use in primary health care. World Health Organization.  Barendregt, H. (2011). Mindfulness meditation: Deconditioning and changing view. In H. Walach, S. Schmidt, & W. B. Jonas (Eds.), Neuroscience, consciousness and spirituality. Dordrecht: Springer.  Benda, J. (2011). Přínos meditace pro psychoterapeuty: Rozvíjení terapeutových kvalit pozitivně ovlivňujících výsledek psychoterapie. Psychoterapie, 5(1), 14-25.  Benda, J. (2018). Alternative models of the Czech version of the Self-Compassion Scale (SCS-26-CZ). [online]. Retrieved from: https://www.researchgate.net/publication/325908787  Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self- Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136.  Benda, J., Kadlečík, P., Dvořáková, M. (in press). Differences in self-compassion and shame in patients with anxiety disorders, patients with depressive disorders and healthy controls. Československá psychologie.
  50. 50. 50  Boersma, K., Håkanson, A., Salomonsson, E., & Johansson, I. (2015). Compassion focused therapy to counteract shame, self-criticism and isolation. A replicated single case experimental study for individuals with social anxiety. Journal of Contemporary Psychotherapy, 45(2), 89-98.  Brewer, J. (2017). The craving mind: from cigarettes to smartphones to love? Why we get hooked and how we can break bad habits. New Haven: Yale University Press.  Cook, D. R. (2001). Internalized Shame Scale: Technical manual. North Tonawanda: Multi-Health Systems.  Desmond, T. (2016). Self-compassion in psychotherapy: Mindfulness-based practices for healing and transformation. New York: W. W. Norton & Company.  Dvořáková, P. (2013). Tendence k prožívání studu a tendence k prožívání viny jako moderátory vztahu mezi interpersonální závislostí a vyhledáváním sociální opory: Diplomová práce. Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.  Garner, D. M., Olmstead, M. P., & Polivy, J. (1983). Development and validation of a multidimensional eating disorder inventory for anorexia nervosa and bulimia. International Journal of Eating Disorders, 2(2), 15-34.
  51. 51. 51  Germer, C. K. (2009). The mindful path to self-compassion: Freeing yourself from destructive thoughts and emotions. New York: Guilford Press.  Gilbert, P. (2010). The compassionate mind: A new approach to life's challenges. Oakland: New Harbinger Publications.  Grabovac, A. D., Lau, M. A., & Willett, B. R. (2011). Mechanisms of mindfulness: A Buddhist psychological model. Mindfulness, 2(3), 154-166.  Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused Therapy: Coaching Clients to Work Through Their Feelings. Washington, DC, American Psychological Association.  Hoge, E. A., Hölzel, B. K., Marques, L., Metcalf, C. A., Brach, N., Lazar, S. W., & Simon, N. M. (2013). Mindfulness and self-compassion in generalized anxiety disorder: Examining predictors of disability. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2013.  Horniaková, K. (2015). Preklad a predbežná psychometrická analýza škály Self- Compassion Scale: Bakalárska práca. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave.  Jazaieri, H., McGonigal, K., Jinpa, T., Doty, J. R., Gross, J. J., & Goldin, P. R. (2014). A randomized controlled trial of compassion cultivation training: Effects on mindfulness, affect, and emotion regulation. Motivation and Emotion, 38(1), 23-35.
  52. 52. 52  Karen, R. (1992). Shame. The Atlantic Monthly, 269(2), 40-70.  Krieger, T., Altenstein, D., Baettig, I., Doerig, N., & Holtforth, M. G. (2013). Self- compassion in depression: Associations with depressive symptoms, rumination, and avoidance in depressed outpatients. Behavior Therapy, 44(3), 501-513.  Kroenke, K., Spitzer, R. L., Williams, J. B., & Löwe, B. (2010). The Patient Health Questionnaire somatic, anxiety, and depressive symptom scales: a systematic review. General Hospital Psychiatry, 32(4), 345-359.  MacBeth, A., & Gumley, A. (2012). Exploring compassion: A meta-analysis of the association between self-compassion and psychopathology. Clinical Psychology Review, 32(6), 545-552.  Miller, S. B. (1996). Shame in context. New York: Routledge.  Muris, P., Otgaar, H., & Pfattheicher, S. (2018). Stripping the forest from the rotten trees: Compassionate self-responding is a way of coping, but reduced uncompassionate self-responding mainly reflects psychopathology. Mindfulness, 1- 4.  Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self- compassion. Self and Identity 2(3), 223–250.
  53. 53. 53 Neff, K. D. (2011a). Self‐compassion, self‐esteem, and well‐being. Social and Personality Psychology Compass, 5(1), 1-12.  Neff, K. D. (2011b). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York: Harper Collins.  Paul, M. (2012). Self-pity or self-compassion. [online]. Retrieved from: http://www.huffingtonpost.com/margaret-paul-phd/having- selfpity_b_1097973.html  Porges, S. W. (2011). The polyvagal theory: Neurophysiological foundations of emotions, attachment, communication, and self-regulation. New York: W. W. Norton & Company.  Porges, S. W. (2017). Clinical insights from the polyvagal theory: The transformative power of feeling safe. New York: W. W. Norton & Company.  Reddy, S. D., Negi, L. T., Dodson-Lavelle, B., Ozawa-de Silva, B., Pace, T. W., Cole, S. P., ... & Craighead, L. W. (2013). Cognitive-Based Compassion Training: a promising prevention strategy for at-risk adolescents. Journal of Child and Family Studies, 22(2), 219-230.  Shonin, E., Van Gordon, W., & Griffiths, M. D. (2016). Ontological addiction: classification, etiology, and treatment. Mindfulness, 7(3), 660-671.
  54. 54. 54  Schoenleber, M., & Berenbaum, H. (2012). Shame regulation in personality pathology. Journal of Abnormal Psychology, 121(2), 433-446.  Schoenleber, M., & Gratz, K. L. (2018). Self-Acceptance Group Therapy: A Transdiagnostic, Cognitive-Behavioral Treatment for Shame. Cognitive and Behavioral Practice, 25(1), 75-86.  Strauss, C. & Gu, J. (2018). Assessment of compassion for self and others: Conceptualisation and development of new measures (Presentation). International Conference on Mindfulness, 10.-13. 7., Amsterdam.  Tangney, J. P., & Dearing, R. L. (2003). Shame and guilt. New York: Guilford Press.  Trompetter, H. R., Kleine, E., & Bohlmeijer, E. T. (2016). Why does positive mental health buffer against psychopathology? An exploratory study on self-compassion as a resilience mechanism and adaptive emotion regulation strategy. Cognitive Therapy and Research, 1-10.  Van Gordon, W., Shonin, E., Diouri, S., Garcia-Campayo, J., Kotera, Y., & Griffiths, M. D. (2018). Ontological addiction theory: Attachment to me, mine, and I. Journal of Behavioral Addictions, 1-5.  Zessin, U., Dickhäuser, O., & Garbade, S. (2015). The relationship between self‐compassion and well‐being: A meta‐analysis. Applied Psychology: Health and Well‐Being, 7(3), 340-364.
  55. 55. Jak citovat tuto prezentaci?  Benda, J., Kadlečík, P., Kořínek, D., Dvořáková, M., Vyhnánek, A., & Zítková, T. (2018). Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševních poruch – výsledky výzkumu (Prezentace) [online]. Psychologické aspekty pomáhání. Ostrava, 6.-7. 11. [cit. 7.11.2018]. Dostupné z https://www.slideshare.net/janbenda1 55

×