Soucit k sobě
u 5 duševních poruch
1
X1 2 3 4 5

Nedostatek soucitu k sobě jako
transdiagnostický faktor u pěti různých
duševních poruch – výsledky výzkumu
J. BENDA, D. KOŘÍNEK, M. DVOŘÁKOVÁ, P. KADLEČÍK, A. VYHNÁNEK, T. ZÍTKOVÁ
PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY POMÁHÁNÍ
OSTRAVA, 6.-7. 11. 2018
2
aneb celým názvem

Východiska
3

Mindfulness – rozvíjení vede mj. k:
 Zásadní změně chápání vlastního „já“ (anattá, suňňatá)
 Redukci dříve automaticky vznikající připoutanosti/odporu k
prožívaným pocitům (=akceptace)
 Rozvoji laskavosti a soucitu k sobě i k druhým
(srov. Barendregt, 2011; Benda, 2011; Grabovac, Lau, Willett,
2011)
4

5
?
Úzkostné
poruchy
Depresivní
poruchy
Poruchy
příjmu
potravy
Hraniční
porucha
osobnosti
Závislost na
alkoholu
Transdiagnostickýfaktor

6
stud
Úzkostné
poruchy
Depresivní
poruchy
Poruchy
příjmu
potravy
Hraniční
porucha
osobnosti
Závislost na
alkoholu
Transdiagnostickýfaktor
srov. např. Karen, 1992; Miller, 1996,
& viz též „teorie ontologické závislosti“
- Shonin, Van Gordon, Griffiths, 2016;
Van Gordon et al., 2018.

Co je stud? 7
 Stud je sebevztažná emoce spojená s pocity
nedostatečnosti, méněcennosti či bezcennosti a s
touhou někam se skrýt či zatajit vlastní nedostatky.
 Jde o “sociální” nebo též “morální” emoci, která
vzniká díky srovnávání vlastních činů a prožitků se
zvnitřněnými standardy či ideály.
 Vznik studu je úzce spojen se zvýšenou
sebekritičností.

Stud x vina 8
 Rozdíl mezi studem a vinou je v odlišné roli „já“ u obou
pocitů.
 Stud se týká celého já, toho, „kdo jsem“ – jde o pocit, že já
„nejsem dost dobrý“, „jsem k ničemu“, apod.
 Vina se týká mnohem artikulovanějšího odsouzení
specifického jednání – toho, co jsem ne/udělal (viz Tangney,
Dearing, 2003).
 Stud je proto mnohem problematičtější, maladaptivní pocit
(Cook, 2001; Tangney, Dearing, 2003, srov. též např.
Greenberg, 2015).

Úzkostné poruchy (1)
 Úzkost vychází z plně neuvědomovaných
katastrofických očekávání
 Co by se mohlo stát nejhoršího?
 (Strach z) odsouzení, zavržení, opuštění
 = Jsem nedostatečný/á, zavrženíhodný/á (stud)
9

Depresivní poruchy (2)
 Depresivní ruminace zahrnuje negativní self-
narativ
 „Jsem nemožný/á, nepřijatelný/á.“
 Skryté potřeby přijetí, ocenění, odpuštění nebo
vyrovnání se se ztrátou nejsou naplňovány
 Pocity méněcennosti, ponížení, opuštěnosti (=
stud)
10

Hraniční porucha osobnosti (3)
 3 maladaptivní strategie regulace studu (Schoenleber,
Berenbaum, 2012)
1. Prevence – např. člověk se vyhýbá přijetí
odpovědnosti za úkoly
2. Únik – např. vychloubání se nebo sociální stažení
3. Agrese – např. člověk obrací nenávist k sobě vůči
druhým a reaguje podle toho
 Všechny tyto strategie = nepřímé indikátory studu
11

Poruchy příjmu potravy (4)
 Nespokojenost s vlastním tělem, kritičnost vůči
tělesnému vzhledu, sebeúcta je úzce
propojená s tělesnou váhou / štíhlou postavou
 Snaha získat dokonalé tělo spojená s nadějí, že
tak získám i uznání, respekt, obdiv
 Nikdy to není dostačující (= stud)
12

Závislost na alkoholu (5)
 Alkohol poskytuje bezprostřední úlevu od
nepříjemných pocitů (např. studu)
1. Cítím se špatně (spouštěč)
2. Vypiji nějaký alkohol (chování)
3. Cítím se dobře (odměna) = posílení
 Náhražka, skutečné potřeby nejsou naplněny
(viz Brewer, 2017)
13

Co je nejlepší
ochranou
(nebo protilékem)
vůči studu?
SOUCIT K SOBĚ
14

Co je soucit k sobě? 15
 Soucit k sobě představuje podle Neff (2011b) emočně
pozitivní postoj k sobě samému ve chvílích, kdy
zažíváme nějaké trápení, selhání nebo si
uvědomujeme nějaký svůj nedostatek.
 Je to protipól přehnané sebekritičnosti, sebe-
odmítání či tvrdosti a chladu vůči sobě samému (“self-
coldness”, viz např. Boersma et al., 2015; Gilbert,
2010).

Soucit k sobě x sebelítost 16
 Sebelítost – pozice oběti, egocentrizmus, obviňování druhých,
sebeodsuzování, snaha ovládat, manipulace, neschopnost
odpoutat se od bolestivé situace, méněcennost (to není fér,
proč se to děje zrovna mě?, za všechno můžu vždycky já, jsem
„největší chudák na světě“)
 Soucit k sobě – přijetí odpovědnosti, ale i přijetí vlastní
nedokonalosti, pečuje o sebe, dokáže si říci o pomoc
(chybovat je lidské, jako lidé jsme si rovní, nikdo není míň než
někdo jiný)
(Paul, 2012; srov. Horniaková, 2015)

Soucit k sobě 17
 Soucit k sobě inspiroval vznik řady nových
psychoterapeutických postupů (viz např. Desmond, 2016;
Germer, 2009; Gilbert, 2010; Neff, 2011a).
 Dosavadní výzkumy potvrzují, že:
1. Soucit k sobě je pravděpodobně důležitým předpokladem
duševního zdraví a osobní pohody (Neff, 2011a,b;
Trompetter, 2016; Zessin, Dickhäuser, Garbade, 2015) a
2. Nedostatek soucitu k sobě hraje zřejmě důležitou roli v
etiopatogenezi duševních poruch (např. Hoge et al., 2013;
Krieger et al., 2013; MacBeth, Gumley, 2012, aj.).

POSTOJ K PROŽÍVANÝM FENOMÉNŮM A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ
1. přijetí
2. odmítnutí
(+ vztažení k já)
volné plynutí
prožívaný
fenomén*
duševní zdraví
stud
obranné
mechanismy
deprese závislostiúzkosti
poruchy příjmu
potravy
psycho-
somatika
poruchy
osobnosti
a další…
soucit k sobě (resp. brahma vihára)
dys/regulace emocí
odpor (tanhá, resp. self-coldness)
* vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada…
DOI: 10.13140/RG.2.1.5077.4167
18

Cíl projektu 19
 Porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k
prožívání studu
1. u vzorku pacientů s úzkostnými poruchami,
2. u vzorku pacientů s depresivními poruchami
3. u vzorku pacientů s hraniční poruchou osobnosti
4. u vzorku pacientů s poruchami příjmu potravy
5. u vzorku pacientů závislých na alkoholu
6. u vzorku „zdravých kontrol“.

Metoda
20

Výběr vzorku úzkostných (1) 21
 KRITÉRIA:
1. Primární diagnóza fobická úzkostná porucha, obsedantně-nutkavá
porucha nebo jiná anxiózní porucha (F40-F42 dle MKN-10).
2. Věk nejméně 18 let.
3. Skór nejméně10 nebo vyšší na škále GAD-7.
 Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní
diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti, poruchu
příjmu potravy, poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek,
organické poškození mozku nebo mentální retardaci.

Výběr vzorku depresivních (2) 22
 KRITÉRIA:
1. Primární diagnóza depresivní fáze nebo periodická depresivní porucha
(F32-F33 dle MKN-10).
2. Věk nejméně 18 let.
3. Skór nejméně10 nebo vyšší na škále PHQ-9.
 Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní
diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti, poruchu
příjmu potravy, poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek,
organické poškození mozku nebo mentální retardaci.

Výběr vzorku HPO(3) 23
 KRITÉRIA:
1. Primární diagnóza emočně nestabilní porucha osobnosti (F60.3 dle MKN-
10).
2. Věk nejméně 18 let.
 Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní
diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu způsobenou
zneužíváním návykových látek, poruchu příjmu potravy, organické
poškození mozku nebo mentální retardaci.

Výběr vzorku PPP(4) 24
 KRITÉRIA:
1. Primární diagnóza mentální anorexie nebo mentální bulimie (F50.0 or
F50.2 dle MKN-10).
2. Věk nejméně 18 let.
3. Skór nejméně 15 nebo vyšší na třech subškálách škály EDI specifických
pro poruchy příjmu potravy.
 Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní
diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti, poruchu
způsobenou zneužíváním návykových látek, organické poškození mozku
nebo mentální retardaci.

Výběr vzorku závislých na alkoholu (5) 25
 KRITÉRIA:
1. Primární diagnóza závislost na alkoholu (F10.2 dle MKN-10).
2. Věk nejméně 18 let.
3. Skór nejméně 20 nebo vyšší na škále AUDIT.
 Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní
diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu příjmu potravy,
organické poškození mozku nebo mentální retardaci.

Výběr zdravých kontrol (0) 26
 KRITÉRIA:
1. Věk nejméně 18 let.
2. Skór ≤ 9 na škále GAD-7.
3. Skór ≤ 9 na škále PHQ-9.
 Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud uvedli, že jim někdy v
minulosti byla diagnostikována nějaká duševní porucha nebo pokud měli
na škálách GAD-7 nebo PHQ-9 skór ≥ 10.

Použité nástroje
 Self-Compassion Scale (SCS-26-CZ, Neff, 2003; česká verze
Benda, Reichová, 2016). V nedávné době byla kritizována
faktorová struktura a validita celkového skóru SCS (Benda,
2018; Muris, Otgaar, Pfattheicher, 2018). Použili jsme proto
pouze subškálu „soucitného reagování na vlastní prožitky“ (13
položek).
 Test of Self-Conscious Affect-3S (TOSCA-3S, Tangney,
Dearing, 2003; česká verze Dvořáková, 2013). Použili jsme
pouze subškálu „tendence k prožívání studu“.
27

Použité nástroje
 Generalized Anxiety Disorder-7 (GAD-7; Kroenke et al.,
2010).
 Patient Health Questionnaire-9 (PHQ-9; Kroenke et al.,
2010).
 Eating Disorder Inventory (EDI; Garner, Olmstead, & Polivy,
1983). Použity byly pouze 3 subškály specifické pro poruchy
příjmu potravy (t.j. nutkání být štíhlý, bulimie a tělesná
nespokojenost).
 The Alcohol Use Disorders Identification Test (AUDIT;
Babor et al., 2001).
28

Statistická analýza
 Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS Statistics,
verze 23.
 Vztah mezi soucitným reagováním na vlastní prožitky a
tendencí k prožívání studu byl u všech vzorků ověřen pomocí
korelační analýzy.
 Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí kvadrát,
jednocestná ANOVA a dvoucestná ANCOVA s Bonferroniho
post-hoc testy.
 Pro posouzení velikosti účinku při porovnávání jednotlivých
vzorků byly vypočteny hodnoty Cohenova d.
29

Výsledky
30

Demografické charakteristiky 31
N věk (SD) muži ženy
vzorek úzkostných 58 41.26 (13.02) 18 40 (69%)
vzorek depresivních 57 43.46 (13.68) 19 38 (66.7%)
vzorek HPO 74 31.55 (8.58) 20 54 (73%)
vzorek PPP 55 26.18 (9.10) 0 55 (100%)
vzorek závislých na alkoholu 55 43.25 (11.64) 34 21 (38,2%)
zdravé kontroly 180 40.55 (8.43) 62 118 (65.6%)

Korelace mezi soucitným reagováním na
vlastní prožitky a tendencí k prožívání studu
vzorek úzkostných -.38**
vzorek depresivních -.25**
vzorek HPO -.46**
vzorek PPP -.33*
vzorek závislých na alkoholu -.01
zdravé kontroly -.27**
*p<0,05
**p<0,01
32

Krabicový graf
soucitného
reagování na
vlastní prožitky
u jednotlivých
vzorků.
33

Krabicový graf
tendence
k_prožívání
studu
u jednotlivých
vzorků.
34

Porovnání vzorků
 Vzorky se signifikantně lišily v rozložení věku (F(5, 473) =
29.747, p < .001) a pohlaví (χ2(5, N = 479) = 90.201, p < .001).
 Pro každou závislou proměnnou (tzn. soucitné reagování na
vlastní prožitky a tendence k prožívání studu) byla proto
vypočtena dvoucestná analýza kovariance (ANCOVA), kde
příslušnost k danému vzorku a pohlaví byly fixními faktory a
věk byl kovariátem. Pro párová srovnání byly pak využity post-
hoc t-testy s Bonferroniho korekcí.
35

Průměry a standardní odchylky sledovaných
proměnných u všech vzorků
úzkostní depresivní HPO PPP
závislí na
alkoholu
zdravé
kontrol
F p η2
SCS-26-CZ-CS
33.78
(7.98)
34.58
(6.42)
28.00
(8.77)
28.36
(7.76)
34.22
(8.24)
43.11
(8.19)
40.659 < .001 .303
TOSCA-3S-S
36.52
(8.90)
34.25
(7.04)
39.32
(9.06)
39.85
(7.26)
32.95
(7.35)
28.26
(8.02)
28.749 < .001 .235
36
Post-hoc testy s Bonferroniho korekcí ukázaly, že všechny klinické
vzorky měly signifikantně nižší soucitné reagování na vlastní prožitky
a signifikantně vyšší tendenci k prožívání studu než zdravé kontroly
(všechna p < .001).

Velikost rozdílu mezi klinickými vzorky a
zdravými kontrolami (Cohenovo d)
37
SCS-26-CZ-CS TOSCA-3S-S
vzorek úzkostných vs. zdravé kontroly 1.15 .98
vzorek depresivních vs. zdravé kontroly 1.16 .79
vzorek HPO vs. zdravé kontroly 1.78 1.29
vzorek PPP vs. zdravé kontroly 1.85 1.52
vzorek závislých na alkoholu vs. zdravé kontroly 1.08 0.61

Závěry
38

Studie prokázala, že:
1. všech pět klinických vzorků mělo signifikantně menší
soucit k sobě a signifikantně větší tendenci k
prožívání studu než zdravé kontroly. Jak nedostatek
soucitu k sobě, tak i tendenci k prožívání studu lze
proto považovat za transdiagnostické faktory
vyskytující se u všech pěti sledovaných
diagnostických kategorií.
2. nedostatek soucitu k sobě a tendence k prožívání
studu téměř u všech vzorků významně korelovaly
(kromě vzorku závislých na alkoholu).
39

Lze se tedy domnívat, že:
1. nedostatek soucitu k sobě vede ke vzniku pocitů studu vždy, když
člověk zažívá něco, co vnímá jako „špatné“ ve srovnání s vlastním
jáským ideálem. A protože stud je velmi bolestivý pocit, jsou pak
automaticky aktivovány různé obranné nebo copingové
mechanismy, které způsobují vznik různých psychopatologických
symptomů. Další studium těchto mechanismů by mohlo vést k
novému porozumění etiologii mnohých duševních poruch jakož
i k novému porozumění mechanismům terapeutické změny u
těchto poruch.
2. klienti trpící kteroukoli ze zkoumaných poruch by zřejmě mohli
profitovat z terapeutických postupů či intervencí facilitujících
rozvíjení soucitu k sobě a/nebo zvládání studu.
40

Inspirace
41

Inspirace 42
 S ohledem na nedávnou kritiku Self-Compassion
Scale (viz např. Muris, Otgaar, Pfattheicher, 2018)
doporučujeme replikovat tuto studii s využitím jiného
dotazníku měřícího soucit k sobě, jako např. the
Sussex-Oxford Compassion for the Self Scale
(SOCS-S; Strauss, Gu, 2018). K měření studu
doporučujeme využít the Internalized Shame Scale
(ISS; Cook, 2001; Benda, Kadlečík, Dvořáková, in
press).

Inspirace 43
 Bylo by také žádoucí srovnat poznatky
transdiagnostického výzkumu, výzkumu soucitu k sobě a
výzkumu studu. Věříme, že tyto doposud poměrně
nezávislé výzkumné proudy si mají navzájem hodně co
nabídnout.
 Totéž pravděpodobně platí i pro terapeutické přístupy
zaměřené na rozvíjení soucitu a soucitu k sobě nebo na
zvládání studu (Boersma et al., 2015; Desmond, 2016;
Germer, 2009; Gilbert, 2010; Jazaieri et al., 2014; Neff,
2011a; Reddy et al., 2013; Schoenleber, Gratz, 2017).

Inspiration 44
Rovněž by mohlo být
zajímavé srovnat
stávající poznatky
týkající se
maladaptivního studu a
soucitu k sobě s
nejnovějšími poznatky
neurověd (viz např.
Stevens, Woodruff,
2018; Porges, 2011,
2017).

Poděkování
 Tento výzkum částečně podpořila Grantová agentura Univerzity Karlovy –
výzkumný grant č. 44317.
 Rádi bychom poděkovali lékařskému personálu
 psychiatrických nemocnic v Červeném Dvoře, v Kosmonosech, v Kroměříži, v
Havlíčkově Brodě, v Praze-Bohnicích, a v Opavě,
 centra Anabell v Praze, centra terapie a vzdělávání Kaleidoskop v Praze,
Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET v Praze, Fokusu Praha, centra
pro duševní zdraví Hélio v Praze
 psychiatrických oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Ústřední vojenské
nemocnice v Praze, Institutu Klinické a Experimentální Medicíny v Praze, Fakultní
nemocnice Olomouc, Vojenské nemocnice Olomouc a Oblastní nemocnice Jičín
 za laskavou spolupráci.
 Zvláště děkujeme prim. MUDr. Jiřímu Dvořáčkovi a prim. MUDr. Adéle
Stoklasové.
45

Další info
viz → youtube.com/JanBenda
46

Děkuji vám
za pozornost!
47
Tuto prezentaci si můžete stáhnout z:
www.jan-benda.com
Kontakt:
psychoterapeut@gmail.com

Literatura
48

49
 Babor, T. F., Higgins-Biddle, J. C., Saunders, J. B., & Monteiro, M. G. (2001). AUDIT:
the alcohol use disorders identification test: guidelines for use in primary health
care. World Health Organization.
 Barendregt, H. (2011). Mindfulness meditation: Deconditioning and changing view.
In H. Walach, S. Schmidt, & W. B. Jonas (Eds.), Neuroscience, consciousness and
spirituality. Dordrecht: Springer.
 Benda, J. (2011). Přínos meditace pro psychoterapeuty: Rozvíjení terapeutových
kvalit pozitivně ovlivňujících výsledek psychoterapie. Psychoterapie, 5(1), 14-25.
 Benda, J. (2018). Alternative models of the Czech version of the Self-Compassion
Scale (SCS-26-CZ). [online]. Retrieved from:
https://www.researchgate.net/publication/325908787
 Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-
Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136.
 Benda, J., Kadlečík, P., Dvořáková, M. (in press). Differences in self-compassion and
shame in patients with anxiety disorders, patients with depressive disorders and
healthy controls. Československá psychologie.

50
 Boersma, K., Håkanson, A., Salomonsson, E., & Johansson, I. (2015). Compassion
focused therapy to counteract shame, self-criticism and isolation. A replicated
single case experimental study for individuals with social anxiety. Journal of
Contemporary Psychotherapy, 45(2), 89-98.
 Brewer, J. (2017). The craving mind: from cigarettes to smartphones to love? Why
we get hooked and how we can break bad habits. New Haven: Yale University Press.
 Cook, D. R. (2001). Internalized Shame Scale: Technical manual. North Tonawanda:
Multi-Health Systems.
 Desmond, T. (2016). Self-compassion in psychotherapy: Mindfulness-based
practices for healing and transformation. New York: W. W. Norton & Company.
 Dvořáková, P. (2013). Tendence k prožívání studu a tendence k prožívání viny jako
moderátory vztahu mezi interpersonální závislostí a vyhledáváním sociální opory:
Diplomová práce. Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
 Garner, D. M., Olmstead, M. P., & Polivy, J. (1983). Development and validation of a
multidimensional eating disorder inventory for anorexia nervosa and bulimia.
International Journal of Eating Disorders, 2(2), 15-34.

51
 Germer, C. K. (2009). The mindful path to self-compassion: Freeing yourself from
destructive thoughts and emotions. New York: Guilford Press.
 Gilbert, P. (2010). The compassionate mind: A new approach to life's challenges.
Oakland: New Harbinger Publications.
 Grabovac, A. D., Lau, M. A., & Willett, B. R. (2011). Mechanisms of mindfulness: A
Buddhist psychological model. Mindfulness, 2(3), 154-166.
 Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused Therapy: Coaching Clients to Work
Through Their Feelings. Washington, DC, American Psychological Association.
 Hoge, E. A., Hölzel, B. K., Marques, L., Metcalf, C. A., Brach, N., Lazar, S. W., & Simon,
N. M. (2013). Mindfulness and self-compassion in generalized anxiety disorder:
Examining predictors of disability. Evidence-Based Complementary and Alternative
Medicine, 2013.
 Horniaková, K. (2015). Preklad a predbežná psychometrická analýza škály Self-
Compassion Scale: Bakalárska práca. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave.
 Jazaieri, H., McGonigal, K., Jinpa, T., Doty, J. R., Gross, J. J., & Goldin, P. R. (2014). A
randomized controlled trial of compassion cultivation training: Effects on
mindfulness, affect, and emotion regulation. Motivation and Emotion, 38(1), 23-35.

52
 Karen, R. (1992). Shame. The Atlantic Monthly, 269(2), 40-70.
 Krieger, T., Altenstein, D., Baettig, I., Doerig, N., & Holtforth, M. G. (2013). Self-
compassion in depression: Associations with depressive symptoms, rumination, and
avoidance in depressed outpatients. Behavior Therapy, 44(3), 501-513.
 Kroenke, K., Spitzer, R. L., Williams, J. B., & Löwe, B. (2010). The Patient Health
Questionnaire somatic, anxiety, and depressive symptom scales: a systematic
review. General Hospital Psychiatry, 32(4), 345-359.
 MacBeth, A., & Gumley, A. (2012). Exploring compassion: A meta-analysis of the
association between self-compassion and psychopathology. Clinical Psychology
Review, 32(6), 545-552.
 Miller, S. B. (1996). Shame in context. New York: Routledge.
 Muris, P., Otgaar, H., & Pfattheicher, S. (2018). Stripping the forest from the rotten
trees: Compassionate self-responding is a way of coping, but reduced
uncompassionate self-responding mainly reflects psychopathology. Mindfulness, 1-
4.
 Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-
compassion. Self and Identity 2(3), 223–250.

53 Neff, K. D. (2011a). Self‐compassion, self‐esteem, and well‐being. Social and
Personality Psychology Compass, 5(1), 1-12.
 Neff, K. D. (2011b). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself.
New York: Harper Collins.
 Paul, M. (2012). Self-pity or self-compassion. [online]. Retrieved from:
http://www.huffingtonpost.com/margaret-paul-phd/having-
selfpity_b_1097973.html
 Porges, S. W. (2011). The polyvagal theory: Neurophysiological foundations of
emotions, attachment, communication, and self-regulation. New York: W. W.
Norton & Company.
 Porges, S. W. (2017). Clinical insights from the polyvagal theory: The transformative
power of feeling safe. New York: W. W. Norton & Company.
 Reddy, S. D., Negi, L. T., Dodson-Lavelle, B., Ozawa-de Silva, B., Pace, T. W., Cole, S.
P., ... & Craighead, L. W. (2013). Cognitive-Based Compassion Training: a promising
prevention strategy for at-risk adolescents. Journal of Child and Family Studies,
22(2), 219-230.
 Shonin, E., Van Gordon, W., & Griffiths, M. D. (2016). Ontological addiction:
classification, etiology, and treatment. Mindfulness, 7(3), 660-671.

54
 Schoenleber, M., & Berenbaum, H. (2012). Shame regulation in personality
pathology. Journal of Abnormal Psychology, 121(2), 433-446.
 Schoenleber, M., & Gratz, K. L. (2018). Self-Acceptance Group Therapy: A
Transdiagnostic, Cognitive-Behavioral Treatment for Shame. Cognitive and
Behavioral Practice, 25(1), 75-86.
 Strauss, C. & Gu, J. (2018). Assessment of compassion for self and others:
Conceptualisation and development of new measures (Presentation). International
Conference on Mindfulness, 10.-13. 7., Amsterdam.
 Tangney, J. P., & Dearing, R. L. (2003). Shame and guilt. New York: Guilford Press.
 Trompetter, H. R., Kleine, E., & Bohlmeijer, E. T. (2016). Why does positive mental
health buffer against psychopathology? An exploratory study on self-compassion
as a resilience mechanism and adaptive emotion regulation strategy. Cognitive
Therapy and Research, 1-10.
 Van Gordon, W., Shonin, E., Diouri, S., Garcia-Campayo, J., Kotera, Y., & Griffiths, M.
D. (2018). Ontological addiction theory: Attachment to me, mine, and I. Journal of
Behavioral Addictions, 1-5.
 Zessin, U., Dickhäuser, O., & Garbade, S. (2015). The relationship between
self‐compassion and well‐being: A meta‐analysis. Applied Psychology: Health and
Well‐Being, 7(3), 340-364.

Jak citovat tuto prezentaci?
 Benda, J., Kadlečík, P., Kořínek, D., Dvořáková, M., Vyhnánek, A., & Zítková,
T. (2018). Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti
různých duševních poruch – výsledky výzkumu (Prezentace) [online].
Psychologické aspekty pomáhání. Ostrava, 6.-7. 11. [cit. 7.11.2018].
Dostupné z https://www.slideshare.net/janbenda1
55