Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.
SOUCIT SE SEBOU,
INTERNALIZOVANÝ STUD
A_REGULACE EMOCÍ
JAN BENDA, KATEŘINA HAMROVÁ
23. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SEKCE PSYCHOL...
VÝCHODISKA I.
• Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších
autorů vyzdvihly význam AKCEPTACE v...
SOUCIT SE SEBOU - DEFINICE
• emočně pozitivní POSTOJ k sobě* ve chvílích, kdy zažíváme nějaké
trápení, selhání nebo si uvě...
VÝCHODISKA II.
• Práce Gershena Kaufmana, Johna Bradshawa, Petera Breggina, Heinz-Petera
Röhra a dalších autorů vyzdvihly ...
POSTOJ K PROŽÍVANÝM FENOMÉNŮM A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ
1. přijetí
2. odmítnutí
volné plynutí
prožívaný
fenomén*
duševní zdraví
tox...
METODA
• Dvě online dotazníková šetření ověřující teoreticky předpokládané souvislosti
mezi schopností soucítit se sebou, ...
POUŽITÉ NÁSTROJE
Proměnná Dotazník Položek Příklad položky
Soucit se sebou SCS-CZ
(Neff, 2003; Benda, Reichová, 2016)
20 „...
VÝSLEDKY - KORELACE
KORELACE SOUCITU SE SEBOU S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r
Bezpodmínečné sebepřijetí ...
VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
soucit se
sebou
regulace
emocí
• Soucit se sebou byl v našem vzorku
(N2=471) statisticky signi...
VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
soucit se
sebou
internal.
stud
• Soucit se sebou byl v našem vzorku
(N1=215) statisticky signi...
VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
sebepřijetí
internal.
stud
• Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v
našem vzorku (N1=215) statistick...
VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
soucit se
sebou
optimismus
• Soucit se sebou byl v našem vzorku
(N1=215) statisticky signifika...
VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
sebepřijetí
optimismus
• Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v
našem vzorku (N1=215) statisticky
si...
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
• Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity
internalizovaného studu i potíže v regu...
DISKUSE
Prezentace ke stažení:
slideshare.net/janbenda1
DOI: 10.13140/RG.2.1.1537.8805
Kontakty:
psychoterapeut@gmail.com,...
LITERATURA
• Beisser, A. (2004). The paradoxical theory of change. International Gestalt Journal, 27(2), 103-108.
• Benda,...
• Breggin, P. R. (2014). Guilt, shame, and snxiety: Understanding and overcoming negative emotions. New
York, Prometheus B...
• Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody. Diplomová práce. Praha,
FF UK v Praze.
• C...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci

900 views

Published on

Východiska:
Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších autorů vyzdvihly význam akceptace vlastních prožitků pro regulaci emocí, udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody. Nově definovaná schopnost soucítit se sebou přitom zřejmě tuto akceptaci usnadňuje, resp. umožňuje.
Metoda:
Prostřednictvím dvou dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností pocitů internalizovaného studu. K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy.
Výsledky:
Šetření 1 (N=471) prokázalo silnou negativní korelaci (r=-0,71; p < 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a potížemi v regulaci emocí. Soucit se sebou byl v našem vzorku 1 statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001).>< 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a přítomností pocitů internalizovaného studu. Soucit se sebou byl v našem vzorku 2 statisticky signifikantním prediktorem pocitů internalizovaného studu (F(1, 213)= 313,429, p<0,001). Model vysvětlil přibližně 59,5 % rozptylu výsledné proměnné.
Závěry:
Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým předpokladem duševního zdraví a duševní pohody.

Published in: Health & Medicine
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci

  1. 1. SOUCIT SE SEBOU, INTERNALIZOVANÝ STUD A_REGULACE EMOCÍ JAN BENDA, KATEŘINA HAMROVÁ 23. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČMPS 20. – 22. 5. 2016, VERNÍŘOVICE
  2. 2. VÝCHODISKA I. • Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších autorů vyzdvihly význam AKCEPTACE vlastních prožitků pro REGULACI EMOCÍ, udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody. • Nově definovaná SCHOPNOST SOUCÍTIT SE SEBOU akceptaci některých nepříjemných prožitků přitom zřejmě usnadňuje, resp. umožňuje.
  3. 3. SOUCIT SE SEBOU - DEFINICE • emočně pozitivní POSTOJ k sobě* ve chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek • umožňuje člověku akceptovat někdy nevyhnutelné bolestivé prožitky a věnovat si v daný okamžik péči, jakou potřebuje * přesněji řečeno jde o postoj zaujímaný k jednotlivým momentálním prožitkům, tak jak se ve vědomí objevují okamžik za okamžikem (viz Neff, 2011) 3
  4. 4. VÝCHODISKA II. • Práce Gershena Kaufmana, Johna Bradshawa, Petera Breggina, Heinz-Petera Röhra a dalších autorů vyzdvihly význam POCITŮ TOXICKÉHO STUDU (MÉNĚCENNOSTI) v etiopatogenezi řady duševních poruch. 4
  5. 5. POSTOJ K PROŽÍVANÝM FENOMÉNŮM A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ 1. přijetí 2. odmítnutí volné plynutí prožívaný fenomén* duševní zdraví toxický stud obranné mechanismy deprese závislostiúzkosti poruchy příjmu potravy psycho- somatika poruchy osobnosti a další… soucit se sebou (resp. brahma vihára) dys/regulace emocí odpor (tanhá) * vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada… (srov. Benda, 2016; Hájek, Benda, 2008) DOI: 10.13140/RG.2.1.5077.4167
  6. 6. METODA • Dvě online dotazníková šetření ověřující teoreticky předpokládané souvislosti mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností pocitů internalizovaného studu. 1. únor 2016: 471 respondentů (34% mužů, 66% žen), ve věku 14-77 let (M=37,5, SD=12,7, viz Benda, 2017?) 2. únor-březen 2016: 215 respondentů (26,5% mužů, 73,5% žen), ve věku 16-69 let (M=35,1, SD=11,6, viz Hamrová, 2016) • K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy.
  7. 7. POUŽITÉ NÁSTROJE Proměnná Dotazník Položek Příklad položky Soucit se sebou SCS-CZ (Neff, 2003; Benda, Reichová, 2016) 20 „Když prožívám nějaké trápení, jsem k_sobě laskavý/á.“ Bezpodmínečné sebepřijetí USAQ (Chamberlain, Haaga, 2001; Rolederová, 2014) 20 „Věřím, že za to stojím jednoduše proto, že jsem lidská bytost.“ Optimismus LOT-R (Scheier, Carver, Bridges 1994; Miňová, 2011) 6 „Do budoucnosti hledím vždy s optimismem.“ Internalizovaný stud ISS (Cook, 1994; Hamrová, 2016) 24 „Mám pocit, že nikdy nejsem dost dobrý/á.” Potíže v regulaci emocí DERS-SF-CZ (Gratz, Roemer, 2004; Benda, v redakci) 18 „Mám problém porozumět tomu, co cítím.” 7
  8. 8. VÝSLEDKY - KORELACE KORELACE SOUCITU SE SEBOU S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r Bezpodmínečné sebepřijetí (USAQ) N1=215 0,71 Optimismus (LOT-R) N1=215 0,56 Internalizovaný stud (ISS) N1=215 -0,77 Potíže v regulaci emocí (DERS-SF-CZ) N2=471 -0,71 8 KORELACE BEZP. SEBEPŘIJETÍ S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r Optimismus (LOT-R) N1=215 0,52 Internalizovaný stud (ISS) N1=215 -0,70
  9. 9. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA soucit se sebou regulace emocí • Soucit se sebou byl v našem vzorku (N2=471) statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 49,7 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,497) • Beta=-0,705 (p<0,001). 9
  10. 10. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA soucit se sebou internal. stud • Soucit se sebou byl v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=313,429, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 59,5 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,595) • Beta=-0,772 (p<0,001). 10
  11. 11. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA sebepřijetí internal. stud • Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=198,539, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 48,2 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,482) • Beta=-0,695 (p<0,001). 11
  12. 12. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA soucit se sebou optimismus • Soucit se sebou byl v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=313,429, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 28,3% rozptylu výsledné proměnné (R2=0,595) • Beta=-0,772 (p<0,001). 12
  13. 13. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA sebepřijetí optimismus • Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=80,036, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 27,3 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,273) • Beta=0,523 (p<0,001). 13
  14. 14. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ • Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým předpokladem duševního zdraví a osobní pohody. • V další fázi výzkumu doporučujeme kolegům porovnat míru soucitu se sebou a internalizovaného studu u vzorku normálních dospělých osob a u různých dalších klinických i neklinických vzorků, kde teoreticky předpokládáme rozdíl (např. vzorek dlouhodobě meditujících, vzorky pacientů trpících úzkostmi, depresemi, poruchami příjmu potravy, závislostmi, psychosomatickými potížemi, poruchami osobnosti, aj.)
  15. 15. DISKUSE Prezentace ke stažení: slideshare.net/janbenda1 DOI: 10.13140/RG.2.1.1537.8805 Kontakty: psychoterapeut@gmail.com, k.hamrova@centrum.cz 15
  16. 16. LITERATURA • Beisser, A. (2004). The paradoxical theory of change. International Gestalt Journal, 27(2), 103-108. • Benda, J. (2016). Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii [Prezentace]. Olomouc, Láska ve 21. století - 13. celostátní konference ČASP. [online], [Cit. 13.3.2016]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janbenda1/laskavost-k-sob-a-soucit-se-sebou-v-psychoterapii • Benda, J. (2017?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a duševní pohody. Disertační práce. Praha, FF UK v Praze. • Benda, J. (v redakci). Krátká forma Škály potíží v regulaci emocí: Pilotní studie české verze. E- psychologie. • Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS- CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136. • Bradshaw, J. (2005). Healing the shame that binds you. Deerfield Beach, Health Communications. 16
  17. 17. • Breggin, P. R. (2014). Guilt, shame, and snxiety: Understanding and overcoming negative emotions. New York, Prometheus Books. • Burgo, J. (2012). Why do I do that?: Psychological defense mechanisms and the hidden ways they shape our lives. Chapel Hill, New Rise Press. • Cook, D. R. (1994). Internalized Shame Scale: Professional manual. Menomonie, Channel Press. • Freudová, A. (2006). Já a obranné mechanismy. Praha, Portál. • Gendlin, E. T. (2003). Focusing: Tělesné prožívání jako terapeutický zdroj. Praha, Portál. • Gratz, K. L., & Roemer, L. (2004). Multidimensional assessment of emotion regulation and dysregulation: Development, factor structure, and initial validation of the difficulties in emotion regulation scale. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 26(1), 41-54. • Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused therapy: Coaching clients to work through their feelings. Washington, DC, American Psychological Association. • Hájek, K.; Benda, J. (2008). Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy. Psychoterapie, 2 (3-4), 151-160. 17
  18. 18. • Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody. Diplomová práce. Praha, FF UK v Praze. • Chamberlain, J. M., & Haaga, D. A. F. (2001). Unconditional self-acceptance and psychological health. Journal of Rational-Emotive & Cognitive-Behavior Therapy, 19, 163-176. • Kaufman, G. (2004). The psychology of shame: Theory and treatment of shame-based syndromes. New York, Springer. • Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and identity, 2(3), 223-250. • Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York, Harper Collins. • Röhr, H. P. (2013). Nedostatečný pocit vlastní hodnoty: Sebedestruktivní vnitřní programy a jejich překonávání. Praha, Portál. • Scheier, M. F., Carver, C. S., & Bridges, M. W. (1994). Distinguishing optimism from neuroticism (and trait anxiety, self-mastery, and self-esteem): A reevaluation of the Life Orientation Test. Journal of personality and social psychology, 67(6), 1063-1078. 18

×