SlideShare a Scribd company logo
1 of 90
Využívání všímavosti
a soucitu se sebou
v psychoterapii (2021)
PhDr. Jan Benda, Ph.D.
1
Požadavky k atestaci
1. 80% účast na seminářích
2. Vypracovat a přednést referát (ve dvojici)
 Přečíst vhodný článek k tématu (doporučení viz antologie textů)
 Připravit ppt prezentaci 15 min. (max.15 slidů!) – klíčové myšlenky
 Prezentovat ji na předem domluveném semináři (viz rozpis referátů)
2
Doporučená literatura 3
I. Úvod
ZÁKLADNÍ POJMY A VÝCHODISKA
4
Co je všímavost (mindfulness)?
Všímavost je schopnost uvědomovat si
procesy probíhající v našem těle a v mysli
v přítomném okamžiku
s postojem smířlivého porozumění a přijetí
(Benda, 2019).
5
Všímavost
(mindfulness)
≠ meditace
univerzální obecný,
účinný faktor jakékoli
psychoterapie
významný hybatel
psychoterapeutické
změny
6
Co je soucit se sebou (self-compassion)?
 emočně pozitivní postoj k sobě v okamžicích, kdy prožíváme
nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký osobní
nedostatek (Neff, 2011).
 umožňuje s porozuměním akceptovat prožívané jevy
 soucit se sebou můžeme považovat za jeden z aspektů
všímavosti
 ne/schopnost soucítit se sebou se obvykle rozvíjí v dětství
(viz naplňování základních potřeb rodiči)
7
vřelost rodičů v dětství schopnost soucítit se sebou schopnost regulace emocí
sebedůvěra
(duševní zdraví)
8
odmítání rodičů v dětství self-coldness, stud
(různé
duševní
poruchy)
9
Kontinuální všímavost v meditaci
 je okamžik za okamžikem probíhající pozorování tří
charakteristik meditačního předmětu (pomíjivosti,
neuspokojivosti a ne-já) (Grabovac, Lau, Willett, 2011)
 vede k dosažení hlubokých vhledů do fungování lidské
mysli a k trvalé transformaci osobnosti
 důležitý je kontext – tzv. osmičlenná stezka (etika! +
psychologie abhidhammy) ≠ McMindfulness!!!
10
Okamžiková všímavost
v psychoterapii
 Cílem psychoterapie není dosáhnout osvícení!
 Všímavost se proto klient učí využívat především v
okamžiku, kdy se u něj objevují nežádoucí symptomy
(např. úzkost, deprese) a/nebo kdy ztrácí kontrolu nad
svým chováním (např. agrese)
 Všímavost a soucit k sobě v psychoterapii pomáhají
transformovat tzv. maladaptivní emoční (kognitivní,
vztahová) schémata (viz rekonsolidace paměti, Benda,
2019, Žvelc, Žvelc, 2021)
11
Tři úrovně všímavosti
1. Tady a teď – soustředění na přítomné vjemy
2. Zvědomování si a akceptování pocitů a nálad
3. Sebepřesažení – neduální vědomí a NeJá
12
Cvičení – zakotvení v těle 13
Cvičení – meditace soustředění 14
Rozvoj soustředění a klidu
(samādhi sikkhā)
 Začínáme meditovat, abychom unikli svým
každodenním trápením…
 Džhāny, pohroužení
 Zisky: Energie, klid
 Nebezpečí: Potlačování bolestivých pocitů,
dlouhodobá snaha uniknout těžkostem (vipassanā
znamená jim naopak čelit)
15
II. Fenomén mindfulness
v západní psychoterapii
HISTORICKÝ EXKURZ
16
První pionýři 17
 Nyanaponika
Siegmund Feniger
1901-1994
 Nyanavimala  Nyanasatta
Anton Gueth
1878-1957
Martin Novosad
1908-1984
 Nyanatiloka
Friedrich Möller
1911-2005
Vipassanā movement, USA 18
 Insight Meditation Society, Barre, 1975
 Spirit Rock Meditation Center, San Francisco, 1990
Joseph Goldstein Jack Kornfield Jack Engler
Tara Brach Sharon Salzberg Pema Chödrön
19
John Welwood Mark Epstein Mirko Frýba
Ron Kurtz David Brazier Paul Gilbert
20
Jon Kabat-Zinn Marsha Linehan Steven Hayes
Mark Williams John D. Teasdale Kristin Neff
21
Na všímavost zaměřené přístupy
 Satiterapie
 MBSR – Mindfulness-based stress reduction
 MBCT – Mindfulness-based cognitive therapy
 ACT – Acceptance and commitment therapy
 DBT – Dialectical Behavior Therapy
 MCIP - Mindfulness- and Compassion-Oriented
Integrative Psychotherapy
 Vznikají mnohé další přístupy…
22
Přístupy rozvíjející soucit
 CFT – Compassion Focused Therapy
 MBCL – Mindfulness-based compassionate living
 MSC - Mindful Self-Compassion
 CCT – Compassion Cultivation Training
 CBCT – Cognitively-Based Compassion Training
 Vznikají mnohé další přístupy…
 + implicitně přístupy jako Pesso Boyden System
Psychomotor, Emotion-Focused Therapy,
Attachment-Based Psychotherapy, aj.
23
Tři způsoby integrování všímavosti do
terapeutické praxe
1. Terapeut sám praktikuje meditaci
2. Psychoterapie poučená všímavostí – terapeut využívá
vlastní meditační vhledy, teorii abhidhammy a/nebo
poznatky výzkumů všímavosti (Alper, Benda, Brazier,
Epstein, Frýba, Hick & Bien, Prendergast, Wellwood,
Žvelc & Žvelc)
3. Psychoterapie založená na všímavosti (MBSR, MBCT,
ACT, DBT…)
(viz Germer, 2005)
24
Kam směřuje všímavost?
Všímavost
(mindfulness)
obecná
psychologie
obecná
psychopatologie
obecná teorie
psychoterapeutické
změny
25
Rozvoj moudrosti (paññā sikkhā)
Meditace všímavosti a vhledu (satipatthána vipassaná)
4 sféry všímavosti:
1. Všímavé uvědomování si smyslových vjemů
2. Všímavé uvědomování si pocitů
3. Všímavé uvědomování si stavů mysli
4. Všímavé uvědomování si typických myšlenek, typických vzorců
(schémat) našeho prožívání a eticko-psychologických
souvislostí
26
Cvičení – meditace všímavosti 27
III. Všímavost
jako obecný faktor
psychoterapeutické změny
ROLE POCITŮ
28
A. Přerušení myšlenkové smyčky
spouštěč pocit
myšlenky,
představy
Vnímání
reality
tady a teď
(5 smyslů)
A.
29
B. Další mechanismy změny
B.1. Uvědomování a vhled
B.2. Přijetí prožívaného pocitu
a) včetně konceptualizace tělesných pocitů v_daném situačním
kontextu = příběh o mně (narativní Já) – viz focusing
b) bez konceptualizace tělesných pocitů
B.3. Změna pohledu na Já
• Změna prožívání sebevztažných pocitů (např. stud, vina)
30
B.1. Uvědomování a vhled
a) Uvědomování si chování, které není v souladu s vytčenými cíli
b) Uvědomování si důsledků chování, které nebylo v souladu s vytčenými cíli
c) Uvědomování si spouštěčů chování, které není v souladu s vytčenými cíli
d) Uvědomování si usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli
e) Uvědomování si důsledků usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli
f) Uvědomování si volby a nového, autonomně motivovaného jednání
g) Uvědomování si důsledků nového, autonomně motivovaného jednání
(Ludwig, Brown, Brewer, 2020)
31
B. Všímavé uvědomění pocitu
spouštěč pocit
myšlenky,
představy
Vnímání
reality
tady a teď
(5 smyslů)
???
Felt sense
(pochopení)
Felt shift
(úleva)
+
Mindful
awareneness
A.
B.
Gendlin,
Beisser,…
32
33
Laskavý svědek
Vysoká míra uvědomování,
akceptace, decentrovaná perspektiva
Odstup
Nízká míra uvědomování,
vysoká vyhýbavost
Splynutí
Nízká míra uvědomování,
vysoká identifikace
Postoj k prožívané zkušenosti (Žvelc, Žvelc, 2021)
Prožívaná
zkušenost
Cvičení – všímavé uvědomování emoční
reakce (pocitů) v těle – B.2.b.
34
Cvičení – jak se cítím? B.2.a.
osamělý – opuštěný – bezprizorní – izolovaný – odsunutý –
neukotvený – napospas – vyděděný – odloučený – odpojený
– odstavený – odříznutý – odcizený – vyloučený –
vynechaný – zavržený – nepovšimnutý - opodál – znuděný –
daleko – přehlížený – ignorovaný – stažený do sebe –
zrazený – ponížený – poraněný – nedoceněný – trýzeň –
muka – zraněný – zanedbávaný – nemilovaný –
nepochopený – pronásledovaný – zneužitý – odhozený –
vyřazený – na šrot – rozbolavělý – umořený – zničený –
znevážený – zmučený – využitý – odstrčený – odmítnutý…
35
B.2.a. Porozumění prožívanému
významu pocitů
Felt sense + felt shift
Eugene Gendlin
36
Šest kroků
focusingu
1. Vyčištění vnitřního
prostoru
2. Prožívání tělesné
skutečnosti
3. Uchopení významu
tělesného pocitu
4. Rezonování, pendlování
5. Dotazování
6. Přijetí
37
B.2.a. Porozumění prožívanému
významu pocitů v mozku
 Zvýšená funkční propojenost mezi ventromediální a
ventrolaterální prefrontální kůrou (VMPFC, VLPFC) a
amygdalou
 Nižší reaktivita amygdaly
 Zvýšená aktivita orbitofrontální kůry (OFC) – kognitivní
přehodnocování
 Zvýšená aktivita dorzální anteriorní cingulární kůry (dACC)
– zřejmě přispívá k vyhasínání MES
(Benda, 2019; Tang, Hölzel, Posner, 2015; Torre, Lieberman,
2018)
38
B.2.b. Akceptace tělesných pocitů v
mozku
 Zvýšená globální funkční konektivita mozkových sítí
 Informační tok koordinuje frontoparietální kontrolní síť (FPCN)
a nikoli defaultní síť (DMN)
 Limbické části defaultní sítě (konkrétně precuneus a zadní
cingulární kůra) jsou deaktivovány
 Interoceptivní okruhy – střední insula se propojuje se salientní
sítí, zadní insula s ventrální somatomotorickou sítí
 Motivační okruhy – striatum se propojuje se salientní sítí místo
DMN
(Dixon, Girn, Christoff, 2020; Messina, Grecucci, Viviani, 2021)
39
B.3. Změna pohledu na Já
Maladaptivní emoční (vztahová) schémata
 paměťové struktury sestávající z kognitivních (jádrová přesvědčení),
afektivních (niterná bolest), motivačních a behaviorálních elementů
(obranné mechanismy), které jsou automaticky, bez našeho vědomí
aktivovány typickým spouštěčem.
 obvykle se vytvářejí v dětství
 jsou uložena v implicitní sémantické paměti
 k jejich změně je třeba iniciovat proces tzv. rekonsolidace paměti.
40
Mezery v rolích, deprivace, trauma
niterná bolest
jádrová
přesvědčení
obranné
mechanismy
maladaptivní
emoční
(vztahové)
schéma
41
Jaký pocit máme,
když uděláme nějakou
chybu?
42
Vina 43
Vina
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy
s_ostatními!“
44
Vina + =
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy
s_ostatními!“
Já 45
Vina + =
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy
s_ostatními!“
Stud, Méněcennost
Já 46
Vina + =
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy
s_ostatními!“
„Já jsem idiot.
Jsem úplně nemožný,
vadný, k ničemu.
Nejraději bych se
neviděl. Nemohu se
s vámi druhými vůbec
srovnávat.“
Já 47
Stud, Méněcennost
Vina
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy
s_ostatními!“
„Já jsem idiot.
Jsem úplně nemožný,
vadný, k ničemu.
Nejraději bych se
neviděl. Nemohu se
s vámi druhými vůbec
srovnávat.“
48
Stud, Méněcennost
JÁ jsem
nedostatečný/á
JÁ jsem OK
JÁ je iluze,
koncept
psychoterapie
soucit se
sebou
riziko
spirituálního
bypassu

B.3. Změna pohledu na Já 49
naučená bezmocnost
egostav – zraněné dítě + infantilní rodič
Všímavost
zaměřená na maladaptivní schéma
např. kritika
např. jsem
neschopný
např. stud
např. nutkavá
snaha o výkon
typický spouštěč
jádrové
přesvědčení
niterná bolest
copingový nebo
obranný
mechanismus
50
B.3. Změna pohledu na Já
Základní niterná bolest (core pain)
 Stud, nedostatečnost, méněcennost, křivda = MÉNĚCENNÉ JÁ
 Osamělost, opuštěnost, odcizení, prázdnota, zrada = OPUŠTĚNÉ JÁ
 Existenciální hrůza + omnipotentní vina = ZTRACENÉ JÁ
(srov. Benda, 2019; Timuľák, 2020; Timuľák, Keogh, 2020)
51
Méněcenné Já (stud)
Jádrová přesvědčení, např.:
 Jsem slabý a zranitelný
 Jsem ostuda, hloupý, divný, neschopný, nezajímavý, nudný, bezvýznamný,
bezcenný, vadný, zkažený, ošklivý
 Nikdy se mi nic nepodaří, nic nedokážu, vždy ve všem selžu
 Nevyrovnám se ostatním
 Jsem nepřijatelný, zavrženíhodný
 Nezasloužím si lásku, uznání ani respekt, nezasloužím si být šťastný
 Zasloužím si být trestán
52
Opuštěné Já (osamělost)
Jádrová přesvědčení, např.:
 Jsem nevítaný, nemilovaný, nikam nepatřím
 Nikdo mě nemůže mít rád
 Nikdo mě nemůže pochopit
 Nikdo mě nemůže brát vážně
 Nemohu se na nikoho spoléhat
 Otevírat se druhým nebo cítit a projevovat lásku je nebezpečné
 Každý mě chce jen využít
 Musím být vděčný, pokud se mnou někdo vydrží
 Musím mít krásné tělo/peníze/moc, abych někoho zajímal
 Žádný vztah dlouho nevydrží, nakonec zůstanu sám
 Přijmout pomoc by byla slabost
53
Ztracené Já (existenciální hrůza)
Jádrová přesvědčení, např.:
 Musím být dokonalý/úspěšný, abych si zasloužil lásku
 Nesmím nikoho zklamat (opustit), to by mu ublížilo
 Potřeby druhých jsou důležitější než moje
 Nesmím se nijak prosazovat, je to sobecké
 Nemohu se radovat nebo být šťastný, když druzí trpí
 Musím se o druhé starat
 Nemůžu mít/dělat, co chci
 Nemám právo mít nějaké pocity, mé pocity a potřeby druhé obtěžují
 Neměl bych vůbec existovat
 Nemám právo nikoho kritizovat
 Nikoho nezajímám, nezáleží na mně
 Milovat někoho znamená podřídit se mu
54
Cvičení – co jsem tenkrát potřeboval? 55
Korektivní emoční (vztahová)
zkušenost
Jádrový pocit
 Stud
 Osamělost
 Existenciální hrůza +
omnipotentní vina
Zážitkový protilék (antidotum)
 Bezpodmínečné přijetí, podpora
 Péče, porozumění, sounáležitost,
začlenění, blízkost (Jsem tu s Tebou,
vidím Tě, vnímám Tě, rozumím Ti)
 Ochrana, bezpečí, limity (Ochráním
Tě, je to moje odpovědnost, ne Tvoje,
není to Tvoje vina)
56
SOUCIT
Rekonsolidace paměti
 Změna neuronových spojů v implicitní emoční paměti (Ecker, 2018; Lane et
al., 2015) – tři fáze:
1. Aktivace maladaptivního emočního (vztahového) schématu v klientově
prožívání tady a teď (znovuprožívání pocitů a stavů mysli)
2. Zprosředkování korektivní emoční (vztahové) zkušenosti (mismatch
experience, prediction error)
3. Verifikace (pozorování markerů změny – výrazně nižší nabuzení, nová
perspektiva)
(srov. Benda, 2019; Žvelc, Žvelc, 2021)
57
Není to tvoje vina 58
 Videoukázka z filmu Dobrý Will Hunting
Úzkostné poruchy
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
• Z čeho mají strach?
• Z odmítnutí, zavržení (srov.
separační, anihilační úzkost),
• z toho, že nebudou pro
druhé přijatelní, „dostatečně
dobří“ (= pocity studu,
osamělosti, existenciální
hrůzy).
59
Úzkostné poruchy
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
Druhotné příznaky, např.:
• vyhýbání se určitým situacím
nebo činnostem, které by mohly
vyvolat pocit studu
• nutkavé katastrofické myšlenky,
představy
• podrážděnost
• nespavost, únava
• atd.
vznikají jako reakce na niternou
bolest.
60
Depresivní poruchy
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
• Zacyklené myšlenky
(myšlenkové ruminace)
• jsou spojené s_nemilosrdnou,
nekonstruktivní a
nediferencovanou hyper-
sebekritičností a
sebeobviňováním (navozují
tedy opět pocit studu,
omnipotentní viny).
61
Depresivní poruchy 62
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
Druhotné příznaky, např.:
• pasivita
• ztráta zájmů
• sociální stažení se
• ztráta libida
• nechutenství
• disociace
• atd.
vznikají jako reakce na
niternou bolest.
Poruchy osobnosti (např. HPO) 63
• Nápadné chování spojené
s_udržováním odstupu
a vyhýbáním se blízkosti
ve vztazích, s vyhýbáním
se zodpovědnosti,
s perfekcionismem, předváděním se,
s intrikami, pomluvami, agresí atd.
• jen odvádí pozornost od bolestivého pocitu
nedostatečnosti/studu, resp. strachu z
odmítnutí/zavržení.
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
Poruchy osobnosti (např. HPO) 64
Druhotné příznaky, např.:
• emoční labilita
• impulzivita
• nespolehlivost
• sebestřednost
• nedostatek empatie
• manipulování druhými
• atd.
vznikají jako reakce na niternou bolest.
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
Poruchy příjmu potravy 65
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
• Neustále se zabývají vlastním vzhledem,
touží po_dokonalé postavě, mají strach
z_nadváhy.
• Jako by jejich lidská hodnota a přijetí
druhými záviselo pouze na tom.
• Konceptuální Já splývá s nedokonalým
tělem (a neustálým hodnocením těla je
opět vytvářen pocit studu).
Poruchy příjmu potravy 66
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
Druhotné příznaky, např.:
• hladovění, přejídání, zvracení
• nadměrné tělesné cvičení
• poruchy trávení
• hormonální poruchy
• osteoporóza, bradykardie, kožní
problémy
• atd.
vznikají jako reakce na niternou bolest.
Závislosti 67
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
• Návyková látka nebo aktivita rychle a
bezprostředně navozuje příjemný pocit
uspokojení,
• Nepřináší však naplnění skutečných
potřeb.
• Pouze dočasně přehluší palčivě
nepříjemné pocity odcizenosti, izolace,
resp. studu.
Závislosti 68
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová
Druhotné příznaky, např.:
• nutkavé a nadměrné užívání alkoholu,
nikotinu, marihuany, stimulancií, opiátů,
sedativ nebo jiných drog,
• patologické hráčství, nutkavé
nakupování, závislost na internetu,
práci, pornografii, sexu atd.
vznikají jako reakce na niternou bolest.
Stud u 5
duševních
poruch
69
(Benda, 2019;
Benda et al., 2019)
Soucit k sobě
u 5 duševních
poruch
70
(Benda, 2019;
Benda et al., 2019)
IV. Soucit se sebou
71
Co umožňuje akceptování pocitů?
tzv. 4 ušlechtilé postoje:
1. LASKAVOST (mettá)
2. SOUCIT (karuná)
3. SDÍLENÁ RADOST
(muditá)
4. VYROVNANOST
(upekkhá)
72
https://youtu.be/pyaqwDv1S-s
Pět elementů soucitu
1. rozpoznání utrpení
2. porozumění univerzální přítomnosti strasti v lidské zkušenosti
3. empatie a emoční rezonance s trpící osobou
4. tolerování nepříjemných pocitů, které se v nás objevují, (např.
strach, odpor, hněv) tak, že zůstaneme otevření a akceptující
vůči trpící osobě
5. motivace jednat tak, aby došlo ke zmírnění utrpení
(Strauss et al., 2016)
73
Komponenty soucitu se sebou
 Zvýšená laskavost k sobě
x snížené sebeodsuzování
 Zvýšený pocit sounáležitosti s druhými
x snížený pocit izolace
 Zvýšená všímavost
x přehnané ztotožňování se (vztahování k narativnímu Já“)
(Neff, 2011)
74
Soucit se sebou x Sebelítost
 Sebelítost – pozice oběti, egocentrizmus, obviňování
druhých, sebeodsuzování, snaha ovládat, manipulace,
neschopnost odpoutat se od bolestivé situace,
méněcennost (to není fér, proč se to děje zrovna mě?, za
všechno můžu vždycky já, jsem „největší chudák na
světě“)
 Soucit se sebou – přijetí odpovědnosti, ale i přijetí vlastní
nedokonalosti, pečuje o sebe, dokáže si říci o pomoc
(chybovat je lidské, jako lidé jsme si rovní, nikdo není míň
než někdo jiný)
75
Cvičení - dopis 76
Základní potřeby
 potřeba místa
 potřeba péče a výživy
 potřeba podpory
 potřeba ochrany
 potřeba limitu
77
Albert Pesso
V. Shrnutí
78
„Hrozba“ a maladaptivní emoční
schémata
 Některé pocity (→core pain) není snadné si uvědomit a
akceptovat.
 Jakmile se objeví, automaticky dochází k aktivaci hluboce
zakořeněných nevědomých obranných mechanismů, díky nimž
pak nejsme s těmito pocity vůbec vědomě konfrontováni.
 Pro uvědomění si a přijetí těchto pocitů může být velmi
výhodné nespoléhat jen na meditaci všímavosti, ale využít i
jiné typy meditací nebo vhodné psychoterapeutické postupy
rozvíjející SOUCIT SE SEBOU.
79
MES
přijetí
odmítnutí
(+ vztažení k já)
volné plynutí
prožívaný
fenomén*
duševní zdraví
stud,
osamělost,
panika
obranné
mechanismy
deprese závislosti
úzkosti
poruchy příjmu
potravy
psycho-
somatika
poruchy
osobnosti
a další…
všímavé uvědomění a soucit se sebou (resp. čtyři vznešené postoje)
odpor a ulpívání
80
* vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada…
Postoj k prožívaným fenoménům a duševní zdraví
(Benda, 2019)
Transdiagnostický přístup
k etiologii duševních poruch (Benda, 2019)
 Rozumět vlastním pocitům (potřebám) se učíme v dětství v interakci s
dospělými, kteří v ideálním případě naše potřeby uspokojují a umožňují nám
díky tomu akceptovat pocity jako přechodné a smysluplné signály
 Bez této vřelé a empatické péče sami nemůžeme některé nepříjemné pocity
zvládnout a v takovém případě dojde k vytvoření tzv. maladaptivních emočních
schémat (srov. např. Greenberg, 2015)
 Jsou to neuvědomované automatické reakce, které se objeví vždy, když je
přítomný typický spouštěč, resp. pocit
 Maladaptivní schémata typicky zahrnují skryté pocity panického strachu, studu
či osamělosti = „core pain“ (srov. např. Timulák, 2020)
 Dále zahrnují obranné mechanismy, které člověku umožňují vyhnout se
vědomému prožívání těchto pocitů (core pain), ale následně způsobují vznik
celé řady psychopatologických symptomů napříč jednotlivými diagnózami
(úzkostné poruchy, poruchy nálady, poruchy osobnosti, aj.).
81
Psychoterapeutická změna
 Mindful Awareness + Self-Compassion
= OBECNÉ SPOLEČNÉ FAKTORY PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY
 Všímavé UVĚDOMĚNÍ v kritickém okamžiku umožňuje porozumět
významu pocitu (+ co potřebuji)
 AKCEPTUJÍCÍ POSTOJ k pocitu (viz korektivní zkušenost) na rozdíl
od obranných mechanismů umožňuje volné plynutí prožívání (srov.
Beisser, 1970; srov. též tzv. rekonsolidace paměti (Ecker, Ticic,
Hulley, 2012; Lane et al., 2015)
82
Doporučené dotazníky
 Škála raných vzpomínek na vřelost a bezpečí (EMWSS-CZ)
 Dotazník pěti aspektů všímavosti, krátká verze (FFMQ-15-CZ)
 Sussexsko-Oxfordská škála soucitu k sobě (SOCS-S-CZ)
 Škála nepřipoutanosti k Já (NTS-CZ)
 Škála potíží v regulaci emocí, krátká verze (DERS-SF-CZ)
83
Tuto prezentaci si můžete stáhnout na:
slideshare.net/JanBenda1
+ mrkněte na youtube.com/JanBenda
84
Děkuji Vám
za pozornost!
85
Literatura
 Alper, S. A. (2016). Mindfulness meditation in psychotherapy: An integrated model
for clinicians. New Harbinger Publications.
 Beisser, A. (1970). The paradoxical theory of change. In J. Fagan, & I. L. Shepherd
(Eds.). Gestalt therapy now. Harper & Row.
 Benda, J. (2007). Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.
Československá psychologie, 51(2), 129-140.
 Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii.
Portál.
 Benda, J.; Kořínek, D.; Dvořáková, M.; Kadlečík, P.; Vyhnánek, A.; Zítková, T. (2019).
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševních
poruch – výsledky výzkumu. In: Zdeněk Mlčák (Ed.), Psychologické aspekty
pomáhání: Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Ostravská univerzita.
 Brown, K. W., Creswell, J. D., & Ryan, R. M. (Eds.). (2015). Handbook of Mindfulness:
Theory, Research, and Practice. Guilford Publications.
 Brown, K. W., & Leary, M. R. (Eds.). (2016). The Oxford handbook of hypo-egoic
phenomena. Oxford University Press.
86
 Cornell, A. W. (2015). Síla focusingu: Průvodce k emočnímu sebeuzdravení. Portál.
 Dixon, M. L., Girn, M., & Christoff, K. (2020). Brain Network Organization During
Mindful Acceptance of Emotions. bioRxiv.
https://doi.org/10.1101/2020.03.31.018697
 Ecker, B. (2018). Clinical translation of memory reconsolidation research:
Therapeutic methodology for transformational change by erasing implicit
emotional learnings driving symptom production. International Journal of
Neuropsychotherapy, 6( 1), 1– 92.
 Ecker, B., Ticic, R., & Hulley, L. (2012). Unlocking the emotional brain: Eliminating
symptoms at their roots using memory reconsolidation. Routledge.
 Feldman, C., & Kuyken, W. (2019). Mindfulness: Ancient wisdom meets modern
psychology. Guilford Publications.
 Gendlin, Eugen T. (2003). Focusing: Tělesné prožívání jako terapeutický zdroj. Portál.
 Germer, Ch. K. (2005). Mindfulness. What it is? What does it matter? In: Ch. K.
Germer, R. D. Siegel, & P. R. Fulton (Eds.), Mindfulness and psychotherapy. Guilford
Press.
87
 Germer, Ch. K., Siegel, R. D. (Eds.). (2012). Wisdom and Compassion in
Psychotherapy: Deepening Mindfulness in Clinical Practice. Guilford Press.
 Gilbert, P. (2009). Introducing compassion-focused therapy. Advances in Psychiatric
Treatment, 15(3), 199-208.
 Gilbert, P. (Ed.) (2017). Compassion: Concepts, Research and Applications.
Routledge.
 Grabovac, A. D., Lau, M. A., & Willett, B. R. (2011). Mechanisms of mindfulness: A
Buddhist psychological model. Mindfulness, 2(3), 154-166.
 Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused therapy: Coaching clients to work through
their feelings. American Psychological Association.
 Lane, R. D., Ryan, L., Nadel, L., & Greenberg, L. (2015). Memory reconsolidation,
emotional arousal, and the process of change in psychotherapy: New insights from
brain science. Behavioral and Brain Sciences, 38, e1.
 Lindsay, E. K., & Creswell, J. D. (2017). Mechanisms of mindfulness training: Monitor
and Acceptance Theory (MAT). Clinical Psychology Review, 51, 48-59.
88
 Ludwig, V. U., Brown, K. W., & Brewer, J. A. (2020). Self-Regulation Without Force:
Can Awareness Leverage Reward to Drive Behavior Change? Perspectives on
Psychological Science, 15(6), 1382-1399.
 Messina, I., Grecucci, A., & Viviani, R. (2021). Neurobiological Models of Emotion
Regulation: A Meta-analysis of Neuroimaging Studies of Acceptance as an Emotion
Regulation Strategy. Social Cognitive and Affective Neuroscience.
https://doi.org/10.1093/scan/nsab007
 Neff, K. D. (2011). Self compassion: Stop beating yourself up and leave insecurity
behind. Hodder & Stoughton.
 Ostafin, B. D., Robinson, M. D., & Meier, B. P. (Eds.). (2015). Handbook of
Mindfulness and Self-regulation. Springer.
 Penman, D.; Williams, M. (2014). Všímavost: Jak najít klid v uspěchaném světě. Anag.
 Strauss, C., Taylor, B. L., Gu, J., Kuyken, W., Baer, R., Jones, F., & Cavanagh, K. (2016).
What is compassion and how can we measure it? A review of definitions and
measures. Clinical Psychology Review, 47, 15–27.
 Tang, Y. Y., Hölzel, B. K., & Posner, M. I. (2015). The neuroscience of mindfulness
meditation. Nature Reviews Neuroscience, 16(4), 213-225.
89
 Timuľák, L. (2020). Transformace emoční bolesti v psychoterapii: Terapie zaměřená
na emoce. Portál.
 Timuľák, L., & Keogh, D. (2020). Emotion-focused therapy: A transdiagnostic
formulation. Journal of Contemporary Psychotherapy, 50(1), 1-13.
 Theiner, P., Linhartová, P., & Látalová, A. (2021). Dialektická behaviorální terapie.
Psychoterapie.
 Torre, J. B., & Lieberman, M. D. (2018). Putting feelings into words: Affect labeling as
implicit emotion regulation. Emotion Review, 10(2), 116–124.
 Žvelc, G., & Žvelc, M. (2021). Integrative Psychotherapy: A Mindfulness-and
Compassion-Oriented Approach. Routledge.
90

More Related Content

What's hot

Emotional Intelligence
Emotional IntelligenceEmotional Intelligence
Emotional Intelligence
Saad Ahmed
 
Psicopatologia evolutiva fonagy, target
Psicopatologia evolutiva fonagy, targetPsicopatologia evolutiva fonagy, target
Psicopatologia evolutiva fonagy, target
imartini
 
Neuroscienze e psicologia 1
Neuroscienze e psicologia 1Neuroscienze e psicologia 1
Neuroscienze e psicologia 1
imartini
 
Alfio Maggiolini - Psicoterapia della Crisi Evolutiva
Alfio Maggiolini - Psicoterapia della Crisi EvolutivaAlfio Maggiolini - Psicoterapia della Crisi Evolutiva
Alfio Maggiolini - Psicoterapia della Crisi Evolutiva
IstitutoMinotauro
 
EASTERN PERSPECTIVES ON POSITIVE PSYCHOLOGY.pptx
EASTERN PERSPECTIVES ON POSITIVE PSYCHOLOGY.pptxEASTERN PERSPECTIVES ON POSITIVE PSYCHOLOGY.pptx
EASTERN PERSPECTIVES ON POSITIVE PSYCHOLOGY.pptx
SoumyaSao2
 

What's hot (20)

Lo sviluppo emotivo
Lo sviluppo emotivoLo sviluppo emotivo
Lo sviluppo emotivo
 
Mindfulness ed emozioni 2
Mindfulness ed emozioni 2Mindfulness ed emozioni 2
Mindfulness ed emozioni 2
 
Lavorare con le emozioni
Lavorare con le emozioniLavorare con le emozioni
Lavorare con le emozioni
 
Emotional Intelligence
Emotional IntelligenceEmotional Intelligence
Emotional Intelligence
 
Mindfulness, le basi
Mindfulness, le basiMindfulness, le basi
Mindfulness, le basi
 
Psicopatologia evolutiva fonagy, target
Psicopatologia evolutiva fonagy, targetPsicopatologia evolutiva fonagy, target
Psicopatologia evolutiva fonagy, target
 
Non verbális kommunikáció
Non verbális kommunikációNon verbális kommunikáció
Non verbális kommunikáció
 
Neuroscienze e psicologia 1
Neuroscienze e psicologia 1Neuroscienze e psicologia 1
Neuroscienze e psicologia 1
 
Attenzione
AttenzioneAttenzione
Attenzione
 
精神症状の理解とアセスメント⑥
精神症状の理解とアセスメント⑥精神症状の理解とアセスメント⑥
精神症状の理解とアセスメント⑥
 
TEORIA DELL'ATTACCAMENTO
TEORIA DELL'ATTACCAMENTOTEORIA DELL'ATTACCAMENTO
TEORIA DELL'ATTACCAMENTO
 
Lezione12
Lezione12Lezione12
Lezione12
 
Alfio Maggiolini - Psicoterapia della Crisi Evolutiva
Alfio Maggiolini - Psicoterapia della Crisi EvolutivaAlfio Maggiolini - Psicoterapia della Crisi Evolutiva
Alfio Maggiolini - Psicoterapia della Crisi Evolutiva
 
Il mio cuore fa crack - Aiutare i bambini a superare il lutto
Il mio cuore fa crack - Aiutare i bambini a superare il luttoIl mio cuore fa crack - Aiutare i bambini a superare il lutto
Il mio cuore fa crack - Aiutare i bambini a superare il lutto
 
Presentazione mbsr
Presentazione mbsrPresentazione mbsr
Presentazione mbsr
 
感覺統合介紹
感覺統合介紹感覺統合介紹
感覺統合介紹
 
Salute mentale giu
Salute mentale giuSalute mentale giu
Salute mentale giu
 
EASTERN PERSPECTIVES ON POSITIVE PSYCHOLOGY.pptx
EASTERN PERSPECTIVES ON POSITIVE PSYCHOLOGY.pptxEASTERN PERSPECTIVES ON POSITIVE PSYCHOLOGY.pptx
EASTERN PERSPECTIVES ON POSITIVE PSYCHOLOGY.pptx
 
Come gestire le emozioni
Come gestire le emozioniCome gestire le emozioni
Come gestire le emozioni
 
Mindfulness for Mental Health Professionals
Mindfulness for Mental Health ProfessionalsMindfulness for Mental Health Professionals
Mindfulness for Mental Health Professionals
 

Similar to Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii

Workshop B Sebevedení A Cesta K Vizi Emanuel Byrtus
Workshop B   Sebevedení A Cesta K Vizi   Emanuel ByrtusWorkshop B   Sebevedení A Cesta K Vizi   Emanuel Byrtus
Workshop B Sebevedení A Cesta K Vizi Emanuel Byrtus
TUESDAY Business Network
 

Similar to Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii (20)

Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k JáMindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
 
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityMindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
 
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouO všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
 
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
 
Modul12
Modul12Modul12
Modul12
 
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
 
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VAS
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VASUNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VAS
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VAS
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Integrativní psychoterapie poučená všímavostí
Integrativní psychoterapie poučená všímavostíIntegrativní psychoterapie poučená všímavostí
Integrativní psychoterapie poučená všímavostí
 
Modul12 (1)
Modul12 (1)Modul12 (1)
Modul12 (1)
 
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
 
Workshop B Sebevedení A Cesta K Vizi Emanuel Byrtus
Workshop B   Sebevedení A Cesta K Vizi   Emanuel ByrtusWorkshop B   Sebevedení A Cesta K Vizi   Emanuel Byrtus
Workshop B Sebevedení A Cesta K Vizi Emanuel Byrtus
 
Emoční inteligence
Emoční inteligenceEmoční inteligence
Emoční inteligence
 
Mentální koučink a biohacking v praxi
Mentální koučink a biohacking v praxiMentální koučink a biohacking v praxi
Mentální koučink a biohacking v praxi
 
Ffvikbb14 kognitivni psychologie skripta petr filo
Ffvikbb14 kognitivni psychologie skripta petr filoFfvikbb14 kognitivni psychologie skripta petr filo
Ffvikbb14 kognitivni psychologie skripta petr filo
 
Emoční inteligence-MUSETEAM
Emoční inteligence-MUSETEAMEmoční inteligence-MUSETEAM
Emoční inteligence-MUSETEAM
 
MAGICKÉ INSPIRAČNÍ SLOVNÍ MANTRY
MAGICKÉ INSPIRAČNÍ SLOVNÍ MANTRYMAGICKÉ INSPIRAČNÍ SLOVNÍ MANTRY
MAGICKÉ INSPIRAČNÍ SLOVNÍ MANTRY
 
Tm stres management
Tm stres managementTm stres management
Tm stres management
 
Kpi logoterapie
Kpi logoterapieKpi logoterapie
Kpi logoterapie
 
Biohacking a mentální koučing - Miroslav Nečas, Biohacking meetup Paralelná p...
Biohacking a mentální koučing - Miroslav Nečas, Biohacking meetup Paralelná p...Biohacking a mentální koučing - Miroslav Nečas, Biohacking meetup Paralelná p...
Biohacking a mentální koučing - Miroslav Nečas, Biohacking meetup Paralelná p...
 

Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii

  • 1. Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii (2021) PhDr. Jan Benda, Ph.D. 1
  • 2. Požadavky k atestaci 1. 80% účast na seminářích 2. Vypracovat a přednést referát (ve dvojici)  Přečíst vhodný článek k tématu (doporučení viz antologie textů)  Připravit ppt prezentaci 15 min. (max.15 slidů!) – klíčové myšlenky  Prezentovat ji na předem domluveném semináři (viz rozpis referátů) 2
  • 4. I. Úvod ZÁKLADNÍ POJMY A VÝCHODISKA 4
  • 5. Co je všímavost (mindfulness)? Všímavost je schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a v mysli v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a přijetí (Benda, 2019). 5
  • 6. Všímavost (mindfulness) ≠ meditace univerzální obecný, účinný faktor jakékoli psychoterapie významný hybatel psychoterapeutické změny 6
  • 7. Co je soucit se sebou (self-compassion)?  emočně pozitivní postoj k sobě v okamžicích, kdy prožíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký osobní nedostatek (Neff, 2011).  umožňuje s porozuměním akceptovat prožívané jevy  soucit se sebou můžeme považovat za jeden z aspektů všímavosti  ne/schopnost soucítit se sebou se obvykle rozvíjí v dětství (viz naplňování základních potřeb rodiči) 7
  • 8. vřelost rodičů v dětství schopnost soucítit se sebou schopnost regulace emocí sebedůvěra (duševní zdraví) 8
  • 9. odmítání rodičů v dětství self-coldness, stud (různé duševní poruchy) 9
  • 10. Kontinuální všímavost v meditaci  je okamžik za okamžikem probíhající pozorování tří charakteristik meditačního předmětu (pomíjivosti, neuspokojivosti a ne-já) (Grabovac, Lau, Willett, 2011)  vede k dosažení hlubokých vhledů do fungování lidské mysli a k trvalé transformaci osobnosti  důležitý je kontext – tzv. osmičlenná stezka (etika! + psychologie abhidhammy) ≠ McMindfulness!!! 10
  • 11. Okamžiková všímavost v psychoterapii  Cílem psychoterapie není dosáhnout osvícení!  Všímavost se proto klient učí využívat především v okamžiku, kdy se u něj objevují nežádoucí symptomy (např. úzkost, deprese) a/nebo kdy ztrácí kontrolu nad svým chováním (např. agrese)  Všímavost a soucit k sobě v psychoterapii pomáhají transformovat tzv. maladaptivní emoční (kognitivní, vztahová) schémata (viz rekonsolidace paměti, Benda, 2019, Žvelc, Žvelc, 2021) 11
  • 12. Tři úrovně všímavosti 1. Tady a teď – soustředění na přítomné vjemy 2. Zvědomování si a akceptování pocitů a nálad 3. Sebepřesažení – neduální vědomí a NeJá 12
  • 14. Cvičení – meditace soustředění 14
  • 15. Rozvoj soustředění a klidu (samādhi sikkhā)  Začínáme meditovat, abychom unikli svým každodenním trápením…  Džhāny, pohroužení  Zisky: Energie, klid  Nebezpečí: Potlačování bolestivých pocitů, dlouhodobá snaha uniknout těžkostem (vipassanā znamená jim naopak čelit) 15
  • 16. II. Fenomén mindfulness v západní psychoterapii HISTORICKÝ EXKURZ 16
  • 17. První pionýři 17  Nyanaponika Siegmund Feniger 1901-1994  Nyanavimala  Nyanasatta Anton Gueth 1878-1957 Martin Novosad 1908-1984  Nyanatiloka Friedrich Möller 1911-2005
  • 18. Vipassanā movement, USA 18  Insight Meditation Society, Barre, 1975  Spirit Rock Meditation Center, San Francisco, 1990
  • 19. Joseph Goldstein Jack Kornfield Jack Engler Tara Brach Sharon Salzberg Pema Chödrön 19
  • 20. John Welwood Mark Epstein Mirko Frýba Ron Kurtz David Brazier Paul Gilbert 20
  • 21. Jon Kabat-Zinn Marsha Linehan Steven Hayes Mark Williams John D. Teasdale Kristin Neff 21
  • 22. Na všímavost zaměřené přístupy  Satiterapie  MBSR – Mindfulness-based stress reduction  MBCT – Mindfulness-based cognitive therapy  ACT – Acceptance and commitment therapy  DBT – Dialectical Behavior Therapy  MCIP - Mindfulness- and Compassion-Oriented Integrative Psychotherapy  Vznikají mnohé další přístupy… 22
  • 23. Přístupy rozvíjející soucit  CFT – Compassion Focused Therapy  MBCL – Mindfulness-based compassionate living  MSC - Mindful Self-Compassion  CCT – Compassion Cultivation Training  CBCT – Cognitively-Based Compassion Training  Vznikají mnohé další přístupy…  + implicitně přístupy jako Pesso Boyden System Psychomotor, Emotion-Focused Therapy, Attachment-Based Psychotherapy, aj. 23
  • 24. Tři způsoby integrování všímavosti do terapeutické praxe 1. Terapeut sám praktikuje meditaci 2. Psychoterapie poučená všímavostí – terapeut využívá vlastní meditační vhledy, teorii abhidhammy a/nebo poznatky výzkumů všímavosti (Alper, Benda, Brazier, Epstein, Frýba, Hick & Bien, Prendergast, Wellwood, Žvelc & Žvelc) 3. Psychoterapie založená na všímavosti (MBSR, MBCT, ACT, DBT…) (viz Germer, 2005) 24
  • 26. Rozvoj moudrosti (paññā sikkhā) Meditace všímavosti a vhledu (satipatthána vipassaná) 4 sféry všímavosti: 1. Všímavé uvědomování si smyslových vjemů 2. Všímavé uvědomování si pocitů 3. Všímavé uvědomování si stavů mysli 4. Všímavé uvědomování si typických myšlenek, typických vzorců (schémat) našeho prožívání a eticko-psychologických souvislostí 26
  • 27. Cvičení – meditace všímavosti 27
  • 28. III. Všímavost jako obecný faktor psychoterapeutické změny ROLE POCITŮ 28
  • 29. A. Přerušení myšlenkové smyčky spouštěč pocit myšlenky, představy Vnímání reality tady a teď (5 smyslů) A. 29
  • 30. B. Další mechanismy změny B.1. Uvědomování a vhled B.2. Přijetí prožívaného pocitu a) včetně konceptualizace tělesných pocitů v_daném situačním kontextu = příběh o mně (narativní Já) – viz focusing b) bez konceptualizace tělesných pocitů B.3. Změna pohledu na Já • Změna prožívání sebevztažných pocitů (např. stud, vina) 30
  • 31. B.1. Uvědomování a vhled a) Uvědomování si chování, které není v souladu s vytčenými cíli b) Uvědomování si důsledků chování, které nebylo v souladu s vytčenými cíli c) Uvědomování si spouštěčů chování, které není v souladu s vytčenými cíli d) Uvědomování si usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli e) Uvědomování si důsledků usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli f) Uvědomování si volby a nového, autonomně motivovaného jednání g) Uvědomování si důsledků nového, autonomně motivovaného jednání (Ludwig, Brown, Brewer, 2020) 31
  • 32. B. Všímavé uvědomění pocitu spouštěč pocit myšlenky, představy Vnímání reality tady a teď (5 smyslů) ??? Felt sense (pochopení) Felt shift (úleva) + Mindful awareneness A. B. Gendlin, Beisser,… 32
  • 33. 33 Laskavý svědek Vysoká míra uvědomování, akceptace, decentrovaná perspektiva Odstup Nízká míra uvědomování, vysoká vyhýbavost Splynutí Nízká míra uvědomování, vysoká identifikace Postoj k prožívané zkušenosti (Žvelc, Žvelc, 2021) Prožívaná zkušenost
  • 34. Cvičení – všímavé uvědomování emoční reakce (pocitů) v těle – B.2.b. 34
  • 35. Cvičení – jak se cítím? B.2.a. osamělý – opuštěný – bezprizorní – izolovaný – odsunutý – neukotvený – napospas – vyděděný – odloučený – odpojený – odstavený – odříznutý – odcizený – vyloučený – vynechaný – zavržený – nepovšimnutý - opodál – znuděný – daleko – přehlížený – ignorovaný – stažený do sebe – zrazený – ponížený – poraněný – nedoceněný – trýzeň – muka – zraněný – zanedbávaný – nemilovaný – nepochopený – pronásledovaný – zneužitý – odhozený – vyřazený – na šrot – rozbolavělý – umořený – zničený – znevážený – zmučený – využitý – odstrčený – odmítnutý… 35
  • 36. B.2.a. Porozumění prožívanému významu pocitů Felt sense + felt shift Eugene Gendlin 36
  • 37. Šest kroků focusingu 1. Vyčištění vnitřního prostoru 2. Prožívání tělesné skutečnosti 3. Uchopení významu tělesného pocitu 4. Rezonování, pendlování 5. Dotazování 6. Přijetí 37
  • 38. B.2.a. Porozumění prožívanému významu pocitů v mozku  Zvýšená funkční propojenost mezi ventromediální a ventrolaterální prefrontální kůrou (VMPFC, VLPFC) a amygdalou  Nižší reaktivita amygdaly  Zvýšená aktivita orbitofrontální kůry (OFC) – kognitivní přehodnocování  Zvýšená aktivita dorzální anteriorní cingulární kůry (dACC) – zřejmě přispívá k vyhasínání MES (Benda, 2019; Tang, Hölzel, Posner, 2015; Torre, Lieberman, 2018) 38
  • 39. B.2.b. Akceptace tělesných pocitů v mozku  Zvýšená globální funkční konektivita mozkových sítí  Informační tok koordinuje frontoparietální kontrolní síť (FPCN) a nikoli defaultní síť (DMN)  Limbické části defaultní sítě (konkrétně precuneus a zadní cingulární kůra) jsou deaktivovány  Interoceptivní okruhy – střední insula se propojuje se salientní sítí, zadní insula s ventrální somatomotorickou sítí  Motivační okruhy – striatum se propojuje se salientní sítí místo DMN (Dixon, Girn, Christoff, 2020; Messina, Grecucci, Viviani, 2021) 39
  • 40. B.3. Změna pohledu na Já Maladaptivní emoční (vztahová) schémata  paměťové struktury sestávající z kognitivních (jádrová přesvědčení), afektivních (niterná bolest), motivačních a behaviorálních elementů (obranné mechanismy), které jsou automaticky, bez našeho vědomí aktivovány typickým spouštěčem.  obvykle se vytvářejí v dětství  jsou uložena v implicitní sémantické paměti  k jejich změně je třeba iniciovat proces tzv. rekonsolidace paměti. 40
  • 41. Mezery v rolích, deprivace, trauma niterná bolest jádrová přesvědčení obranné mechanismy maladaptivní emoční (vztahové) schéma 41
  • 42. Jaký pocit máme, když uděláme nějakou chybu? 42
  • 44. Vina „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ 44
  • 45. Vina + = „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ Já 45
  • 46. Vina + = „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ Stud, Méněcennost Já 46
  • 47. Vina + = „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ „Já jsem idiot. Jsem úplně nemožný, vadný, k ničemu. Nejraději bych se neviděl. Nemohu se s vámi druhými vůbec srovnávat.“ Já 47 Stud, Méněcennost
  • 48. Vina „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ „Já jsem idiot. Jsem úplně nemožný, vadný, k ničemu. Nejraději bych se neviděl. Nemohu se s vámi druhými vůbec srovnávat.“ 48 Stud, Méněcennost
  • 49. JÁ jsem nedostatečný/á JÁ jsem OK JÁ je iluze, koncept psychoterapie soucit se sebou riziko spirituálního bypassu  B.3. Změna pohledu na Já 49
  • 50. naučená bezmocnost egostav – zraněné dítě + infantilní rodič Všímavost zaměřená na maladaptivní schéma např. kritika např. jsem neschopný např. stud např. nutkavá snaha o výkon typický spouštěč jádrové přesvědčení niterná bolest copingový nebo obranný mechanismus 50
  • 51. B.3. Změna pohledu na Já Základní niterná bolest (core pain)  Stud, nedostatečnost, méněcennost, křivda = MÉNĚCENNÉ JÁ  Osamělost, opuštěnost, odcizení, prázdnota, zrada = OPUŠTĚNÉ JÁ  Existenciální hrůza + omnipotentní vina = ZTRACENÉ JÁ (srov. Benda, 2019; Timuľák, 2020; Timuľák, Keogh, 2020) 51
  • 52. Méněcenné Já (stud) Jádrová přesvědčení, např.:  Jsem slabý a zranitelný  Jsem ostuda, hloupý, divný, neschopný, nezajímavý, nudný, bezvýznamný, bezcenný, vadný, zkažený, ošklivý  Nikdy se mi nic nepodaří, nic nedokážu, vždy ve všem selžu  Nevyrovnám se ostatním  Jsem nepřijatelný, zavrženíhodný  Nezasloužím si lásku, uznání ani respekt, nezasloužím si být šťastný  Zasloužím si být trestán 52
  • 53. Opuštěné Já (osamělost) Jádrová přesvědčení, např.:  Jsem nevítaný, nemilovaný, nikam nepatřím  Nikdo mě nemůže mít rád  Nikdo mě nemůže pochopit  Nikdo mě nemůže brát vážně  Nemohu se na nikoho spoléhat  Otevírat se druhým nebo cítit a projevovat lásku je nebezpečné  Každý mě chce jen využít  Musím být vděčný, pokud se mnou někdo vydrží  Musím mít krásné tělo/peníze/moc, abych někoho zajímal  Žádný vztah dlouho nevydrží, nakonec zůstanu sám  Přijmout pomoc by byla slabost 53
  • 54. Ztracené Já (existenciální hrůza) Jádrová přesvědčení, např.:  Musím být dokonalý/úspěšný, abych si zasloužil lásku  Nesmím nikoho zklamat (opustit), to by mu ublížilo  Potřeby druhých jsou důležitější než moje  Nesmím se nijak prosazovat, je to sobecké  Nemohu se radovat nebo být šťastný, když druzí trpí  Musím se o druhé starat  Nemůžu mít/dělat, co chci  Nemám právo mít nějaké pocity, mé pocity a potřeby druhé obtěžují  Neměl bych vůbec existovat  Nemám právo nikoho kritizovat  Nikoho nezajímám, nezáleží na mně  Milovat někoho znamená podřídit se mu 54
  • 55. Cvičení – co jsem tenkrát potřeboval? 55
  • 56. Korektivní emoční (vztahová) zkušenost Jádrový pocit  Stud  Osamělost  Existenciální hrůza + omnipotentní vina Zážitkový protilék (antidotum)  Bezpodmínečné přijetí, podpora  Péče, porozumění, sounáležitost, začlenění, blízkost (Jsem tu s Tebou, vidím Tě, vnímám Tě, rozumím Ti)  Ochrana, bezpečí, limity (Ochráním Tě, je to moje odpovědnost, ne Tvoje, není to Tvoje vina) 56 SOUCIT
  • 57. Rekonsolidace paměti  Změna neuronových spojů v implicitní emoční paměti (Ecker, 2018; Lane et al., 2015) – tři fáze: 1. Aktivace maladaptivního emočního (vztahového) schématu v klientově prožívání tady a teď (znovuprožívání pocitů a stavů mysli) 2. Zprosředkování korektivní emoční (vztahové) zkušenosti (mismatch experience, prediction error) 3. Verifikace (pozorování markerů změny – výrazně nižší nabuzení, nová perspektiva) (srov. Benda, 2019; Žvelc, Žvelc, 2021) 57
  • 58. Není to tvoje vina 58  Videoukázka z filmu Dobrý Will Hunting
  • 59. Úzkostné poruchy Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová • Z čeho mají strach? • Z odmítnutí, zavržení (srov. separační, anihilační úzkost), • z toho, že nebudou pro druhé přijatelní, „dostatečně dobří“ (= pocity studu, osamělosti, existenciální hrůzy). 59
  • 60. Úzkostné poruchy Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová Druhotné příznaky, např.: • vyhýbání se určitým situacím nebo činnostem, které by mohly vyvolat pocit studu • nutkavé katastrofické myšlenky, představy • podrážděnost • nespavost, únava • atd. vznikají jako reakce na niternou bolest. 60
  • 61. Depresivní poruchy Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová • Zacyklené myšlenky (myšlenkové ruminace) • jsou spojené s_nemilosrdnou, nekonstruktivní a nediferencovanou hyper- sebekritičností a sebeobviňováním (navozují tedy opět pocit studu, omnipotentní viny). 61
  • 62. Depresivní poruchy 62 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová Druhotné příznaky, např.: • pasivita • ztráta zájmů • sociální stažení se • ztráta libida • nechutenství • disociace • atd. vznikají jako reakce na niternou bolest.
  • 63. Poruchy osobnosti (např. HPO) 63 • Nápadné chování spojené s_udržováním odstupu a vyhýbáním se blízkosti ve vztazích, s vyhýbáním se zodpovědnosti, s perfekcionismem, předváděním se, s intrikami, pomluvami, agresí atd. • jen odvádí pozornost od bolestivého pocitu nedostatečnosti/studu, resp. strachu z odmítnutí/zavržení. Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová
  • 64. Poruchy osobnosti (např. HPO) 64 Druhotné příznaky, např.: • emoční labilita • impulzivita • nespolehlivost • sebestřednost • nedostatek empatie • manipulování druhými • atd. vznikají jako reakce na niternou bolest. Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová
  • 65. Poruchy příjmu potravy 65 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová • Neustále se zabývají vlastním vzhledem, touží po_dokonalé postavě, mají strach z_nadváhy. • Jako by jejich lidská hodnota a přijetí druhými záviselo pouze na tom. • Konceptuální Já splývá s nedokonalým tělem (a neustálým hodnocením těla je opět vytvářen pocit studu).
  • 66. Poruchy příjmu potravy 66 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová Druhotné příznaky, např.: • hladovění, přejídání, zvracení • nadměrné tělesné cvičení • poruchy trávení • hormonální poruchy • osteoporóza, bradykardie, kožní problémy • atd. vznikají jako reakce na niternou bolest.
  • 67. Závislosti 67 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová • Návyková látka nebo aktivita rychle a bezprostředně navozuje příjemný pocit uspokojení, • Nepřináší však naplnění skutečných potřeb. • Pouze dočasně přehluší palčivě nepříjemné pocity odcizenosti, izolace, resp. studu.
  • 68. Závislosti 68 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová Druhotné příznaky, např.: • nutkavé a nadměrné užívání alkoholu, nikotinu, marihuany, stimulancií, opiátů, sedativ nebo jiných drog, • patologické hráčství, nutkavé nakupování, závislost na internetu, práci, pornografii, sexu atd. vznikají jako reakce na niternou bolest.
  • 69. Stud u 5 duševních poruch 69 (Benda, 2019; Benda et al., 2019)
  • 70. Soucit k sobě u 5 duševních poruch 70 (Benda, 2019; Benda et al., 2019)
  • 71. IV. Soucit se sebou 71
  • 72. Co umožňuje akceptování pocitů? tzv. 4 ušlechtilé postoje: 1. LASKAVOST (mettá) 2. SOUCIT (karuná) 3. SDÍLENÁ RADOST (muditá) 4. VYROVNANOST (upekkhá) 72 https://youtu.be/pyaqwDv1S-s
  • 73. Pět elementů soucitu 1. rozpoznání utrpení 2. porozumění univerzální přítomnosti strasti v lidské zkušenosti 3. empatie a emoční rezonance s trpící osobou 4. tolerování nepříjemných pocitů, které se v nás objevují, (např. strach, odpor, hněv) tak, že zůstaneme otevření a akceptující vůči trpící osobě 5. motivace jednat tak, aby došlo ke zmírnění utrpení (Strauss et al., 2016) 73
  • 74. Komponenty soucitu se sebou  Zvýšená laskavost k sobě x snížené sebeodsuzování  Zvýšený pocit sounáležitosti s druhými x snížený pocit izolace  Zvýšená všímavost x přehnané ztotožňování se (vztahování k narativnímu Já“) (Neff, 2011) 74
  • 75. Soucit se sebou x Sebelítost  Sebelítost – pozice oběti, egocentrizmus, obviňování druhých, sebeodsuzování, snaha ovládat, manipulace, neschopnost odpoutat se od bolestivé situace, méněcennost (to není fér, proč se to děje zrovna mě?, za všechno můžu vždycky já, jsem „největší chudák na světě“)  Soucit se sebou – přijetí odpovědnosti, ale i přijetí vlastní nedokonalosti, pečuje o sebe, dokáže si říci o pomoc (chybovat je lidské, jako lidé jsme si rovní, nikdo není míň než někdo jiný) 75
  • 77. Základní potřeby  potřeba místa  potřeba péče a výživy  potřeba podpory  potřeba ochrany  potřeba limitu 77 Albert Pesso
  • 79. „Hrozba“ a maladaptivní emoční schémata  Některé pocity (→core pain) není snadné si uvědomit a akceptovat.  Jakmile se objeví, automaticky dochází k aktivaci hluboce zakořeněných nevědomých obranných mechanismů, díky nimž pak nejsme s těmito pocity vůbec vědomě konfrontováni.  Pro uvědomění si a přijetí těchto pocitů může být velmi výhodné nespoléhat jen na meditaci všímavosti, ale využít i jiné typy meditací nebo vhodné psychoterapeutické postupy rozvíjející SOUCIT SE SEBOU. 79
  • 80. MES přijetí odmítnutí (+ vztažení k já) volné plynutí prožívaný fenomén* duševní zdraví stud, osamělost, panika obranné mechanismy deprese závislosti úzkosti poruchy příjmu potravy psycho- somatika poruchy osobnosti a další… všímavé uvědomění a soucit se sebou (resp. čtyři vznešené postoje) odpor a ulpívání 80 * vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada… Postoj k prožívaným fenoménům a duševní zdraví (Benda, 2019)
  • 81. Transdiagnostický přístup k etiologii duševních poruch (Benda, 2019)  Rozumět vlastním pocitům (potřebám) se učíme v dětství v interakci s dospělými, kteří v ideálním případě naše potřeby uspokojují a umožňují nám díky tomu akceptovat pocity jako přechodné a smysluplné signály  Bez této vřelé a empatické péče sami nemůžeme některé nepříjemné pocity zvládnout a v takovém případě dojde k vytvoření tzv. maladaptivních emočních schémat (srov. např. Greenberg, 2015)  Jsou to neuvědomované automatické reakce, které se objeví vždy, když je přítomný typický spouštěč, resp. pocit  Maladaptivní schémata typicky zahrnují skryté pocity panického strachu, studu či osamělosti = „core pain“ (srov. např. Timulák, 2020)  Dále zahrnují obranné mechanismy, které člověku umožňují vyhnout se vědomému prožívání těchto pocitů (core pain), ale následně způsobují vznik celé řady psychopatologických symptomů napříč jednotlivými diagnózami (úzkostné poruchy, poruchy nálady, poruchy osobnosti, aj.). 81
  • 82. Psychoterapeutická změna  Mindful Awareness + Self-Compassion = OBECNÉ SPOLEČNÉ FAKTORY PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY  Všímavé UVĚDOMĚNÍ v kritickém okamžiku umožňuje porozumět významu pocitu (+ co potřebuji)  AKCEPTUJÍCÍ POSTOJ k pocitu (viz korektivní zkušenost) na rozdíl od obranných mechanismů umožňuje volné plynutí prožívání (srov. Beisser, 1970; srov. též tzv. rekonsolidace paměti (Ecker, Ticic, Hulley, 2012; Lane et al., 2015) 82
  • 83. Doporučené dotazníky  Škála raných vzpomínek na vřelost a bezpečí (EMWSS-CZ)  Dotazník pěti aspektů všímavosti, krátká verze (FFMQ-15-CZ)  Sussexsko-Oxfordská škála soucitu k sobě (SOCS-S-CZ)  Škála nepřipoutanosti k Já (NTS-CZ)  Škála potíží v regulaci emocí, krátká verze (DERS-SF-CZ) 83
  • 84. Tuto prezentaci si můžete stáhnout na: slideshare.net/JanBenda1 + mrkněte na youtube.com/JanBenda 84
  • 86. Literatura  Alper, S. A. (2016). Mindfulness meditation in psychotherapy: An integrated model for clinicians. New Harbinger Publications.  Beisser, A. (1970). The paradoxical theory of change. In J. Fagan, & I. L. Shepherd (Eds.). Gestalt therapy now. Harper & Row.  Benda, J. (2007). Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi. Československá psychologie, 51(2), 129-140.  Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Portál.  Benda, J.; Kořínek, D.; Dvořáková, M.; Kadlečík, P.; Vyhnánek, A.; Zítková, T. (2019). Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševních poruch – výsledky výzkumu. In: Zdeněk Mlčák (Ed.), Psychologické aspekty pomáhání: Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Ostravská univerzita.  Brown, K. W., Creswell, J. D., & Ryan, R. M. (Eds.). (2015). Handbook of Mindfulness: Theory, Research, and Practice. Guilford Publications.  Brown, K. W., & Leary, M. R. (Eds.). (2016). The Oxford handbook of hypo-egoic phenomena. Oxford University Press. 86
  • 87.  Cornell, A. W. (2015). Síla focusingu: Průvodce k emočnímu sebeuzdravení. Portál.  Dixon, M. L., Girn, M., & Christoff, K. (2020). Brain Network Organization During Mindful Acceptance of Emotions. bioRxiv. https://doi.org/10.1101/2020.03.31.018697  Ecker, B. (2018). Clinical translation of memory reconsolidation research: Therapeutic methodology for transformational change by erasing implicit emotional learnings driving symptom production. International Journal of Neuropsychotherapy, 6( 1), 1– 92.  Ecker, B., Ticic, R., & Hulley, L. (2012). Unlocking the emotional brain: Eliminating symptoms at their roots using memory reconsolidation. Routledge.  Feldman, C., & Kuyken, W. (2019). Mindfulness: Ancient wisdom meets modern psychology. Guilford Publications.  Gendlin, Eugen T. (2003). Focusing: Tělesné prožívání jako terapeutický zdroj. Portál.  Germer, Ch. K. (2005). Mindfulness. What it is? What does it matter? In: Ch. K. Germer, R. D. Siegel, & P. R. Fulton (Eds.), Mindfulness and psychotherapy. Guilford Press. 87
  • 88.  Germer, Ch. K., Siegel, R. D. (Eds.). (2012). Wisdom and Compassion in Psychotherapy: Deepening Mindfulness in Clinical Practice. Guilford Press.  Gilbert, P. (2009). Introducing compassion-focused therapy. Advances in Psychiatric Treatment, 15(3), 199-208.  Gilbert, P. (Ed.) (2017). Compassion: Concepts, Research and Applications. Routledge.  Grabovac, A. D., Lau, M. A., & Willett, B. R. (2011). Mechanisms of mindfulness: A Buddhist psychological model. Mindfulness, 2(3), 154-166.  Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused therapy: Coaching clients to work through their feelings. American Psychological Association.  Lane, R. D., Ryan, L., Nadel, L., & Greenberg, L. (2015). Memory reconsolidation, emotional arousal, and the process of change in psychotherapy: New insights from brain science. Behavioral and Brain Sciences, 38, e1.  Lindsay, E. K., & Creswell, J. D. (2017). Mechanisms of mindfulness training: Monitor and Acceptance Theory (MAT). Clinical Psychology Review, 51, 48-59. 88
  • 89.  Ludwig, V. U., Brown, K. W., & Brewer, J. A. (2020). Self-Regulation Without Force: Can Awareness Leverage Reward to Drive Behavior Change? Perspectives on Psychological Science, 15(6), 1382-1399.  Messina, I., Grecucci, A., & Viviani, R. (2021). Neurobiological Models of Emotion Regulation: A Meta-analysis of Neuroimaging Studies of Acceptance as an Emotion Regulation Strategy. Social Cognitive and Affective Neuroscience. https://doi.org/10.1093/scan/nsab007  Neff, K. D. (2011). Self compassion: Stop beating yourself up and leave insecurity behind. Hodder & Stoughton.  Ostafin, B. D., Robinson, M. D., & Meier, B. P. (Eds.). (2015). Handbook of Mindfulness and Self-regulation. Springer.  Penman, D.; Williams, M. (2014). Všímavost: Jak najít klid v uspěchaném světě. Anag.  Strauss, C., Taylor, B. L., Gu, J., Kuyken, W., Baer, R., Jones, F., & Cavanagh, K. (2016). What is compassion and how can we measure it? A review of definitions and measures. Clinical Psychology Review, 47, 15–27.  Tang, Y. Y., Hölzel, B. K., & Posner, M. I. (2015). The neuroscience of mindfulness meditation. Nature Reviews Neuroscience, 16(4), 213-225. 89
  • 90.  Timuľák, L. (2020). Transformace emoční bolesti v psychoterapii: Terapie zaměřená na emoce. Portál.  Timuľák, L., & Keogh, D. (2020). Emotion-focused therapy: A transdiagnostic formulation. Journal of Contemporary Psychotherapy, 50(1), 1-13.  Theiner, P., Linhartová, P., & Látalová, A. (2021). Dialektická behaviorální terapie. Psychoterapie.  Torre, J. B., & Lieberman, M. D. (2018). Putting feelings into words: Affect labeling as implicit emotion regulation. Emotion Review, 10(2), 116–124.  Žvelc, G., & Žvelc, M. (2021). Integrative Psychotherapy: A Mindfulness-and Compassion-Oriented Approach. Routledge. 90