1. Argumentace
Téma, které jsem si pro svou práci zvolila, je důležitost úplné rodiny pro zdravý rozvoj dítěte.
Tato oblast mne velmi zajímá a je mi blízká. I to je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla pro
studium sociální pedagogiky. Mám za to, že se v Česku často mluví o důležitosti rodiny, ale
často vše zůstává jen u slov. Dle mého názoru jsou především úplné rodiny v Česku důležité,
protože jsou základem státu.
Téma práce je prosté, ale výstižné. Snažila jsem se čtenářům přiblížit tuto problematiku blíže
pomocí odborných publikací a zdrojů.
Anotace
Tato práce se zabývá tématem důležitosti rodiny pro rozvoj dítěte a jeho osobnosti.
Vysvětluje základní pojmy- rodina, vývoj rodiny a osobnost dítěte. Zabývá se výší porodnosti
mimo manželství v posledních letech, což dokládá také názornou sumarizační infografikou.
Dále se zabývá vlivem neúplné rodiny na rozvoj dítěte, následky rozvodu a dopad na
psychiku dítěte.
Klíčová slova
Rodina, historie rodiny, dítě, sebepojetí dítěte, psychický rozvoj dítěte, manželství, porodnost,
rozvod.
Důležitost úplné rodiny pro zdravý rozvoj dítěte
Definice rodiny
Pojem rodina je natolik obšírný, že jeho definice není jednoduchá. Matějček (1994)
uvádí, že rodina je nejstarší lidskou společenskou institucí. Nevznikla pouze z přirozeného
pohlavního pudu vedoucího k rozmnožování, ale především proto, aby bylo potomstvo
ochraňováno, učeno, vzděláváno a připravováno na život. V rodinném životě se přirozeně a
účelně uspokojují základní psychické potřeby dítěte. Dalším objevem vědy je skutečnost, že
nejen děti potřebují rodiče, ale také rodiče potřebují děti.
2. Josef Výrost (1998) v knize Aplikovaná sociální psychologie cituje definici J. Langmeiera
a M. Kňourové. Říká, že rodina je „institucionalizovaná biosociální skupina, vytvořená
přinejmenším ze dvou členů odlišného pohlaví, mezi nimiž neexistuje pokrevní pouto, a z
jejich dětí.“
Historie rodiny
Vycházíme-li z jakékoliv definice rodiny, musíme si být vědomi jejich různých
historických modelů. J. Hajnal (1965) rozlišil dva základní historické modely rodiny –
severozápadní a jihovýchodní, které se podle něj stabilizovaly někdy počátkem 16. století.
Pro severozápadní model, kam tehdy patřily i Čechy a větší část Moravy, byly typické
tyto znaky:
• malý počet členů rodiny (v průměru 4 - 5 osob)
• nižší míra pokrevního příbuzenství v rodině
• relativně vysoký věk vstupu do manželství (25 - 26 let)
Jihovýchodní model byl naopak charakteristický těmito znaky: mnohačlennými
rodinami, nižším sňatkovým věkem př. vysokou sňatečností a běžnou záležitostí bylo a je
hodně lidí/párů pod jednou střechou.
Význam rodiny pro dítě
„ Rodina je prostředím, ve kterém se člověk může vyvinout tak, jak by měl.“
Edith Schaefferová
„Během prvního roku života se citové vazby dítěte soustřeďují převážně kolem „mateřské
osoby“ nebo „mateřských osob“, jež jsou v jeho blízkosti. Do dvou let pak v intenzivnějších
formách dál a dál se však jeho citové a společenské vazby budou rozšiřovat, diferencovat, ale
také spojovat, soustřeďovat, integrovat ve větší celky. Dítě dospěje k představě rodiny a
domova.
Zdeněk Matějček
3. Matějček (2000) dále uvádí, že dítě prostřednictvím rodinných vztahů poznává také své
vlastní „já“. Psychologická zkoumání ukázala, že k uvědomění si vlastního „já“ je zapotřebí
ještě třetí osoba, tedy „já“, „ty“ a alespoň ještě „on/ona.“
Pro vytváření tzv. „já“ je rodina nezbytná. Pokud je totiž dítě vychováváno pouze
matkou či pouze otcem, nemá tolik příležitostí poznávat různorodost a mnohotvárnost
mezilidských vztahů.
K tomuto názoru se přiklání E. Schaefferová (1995, s.29), která píše: „Jsem přesvědčena, že je
důležité uvědomit si, že existuje prostředí, které je pro blahobyt lidstva klíčové. Existuje
ekologická rovnováha, která je pro život podstatná. Nemají-li lidé to správně vyvážené
prostředí, ve kterém by mohli růst, jsou nemocní, duševně i intelektuálně strádají.“ Dítě
v plném rodinném prostředí získává jistotu, pocit bezpečí, navazuje vztahy, které jej
obohacují, protože má možnost být v blízkém kontaktu s otcem i matkou.
Rodiče jsou nositelé symbolického „zákona“, základních pravidel. Jsou na to dva, aby
dítěti vymezili hranice, aby mu ukázali smysl života, aby mu byli příkladem.(Grizivatz 2002,
s.84)
Výchova dítěte v neúplné rodině
Britský pediatr a psychoanalytik Donald Woods Winnicott (1960) tvrdí, že pokud
matka neplní svou roli dobře nebo dokonce zcela chybí v rodině, je dítě vystaveno nebezpečí
v podobě depresí nebo delikventního chování. Tímto způsobem dítě kompenzuje absenci
matky. Také nepřítomnost otce v rodině je obtížná pro rozvoj dítěte, jak podotýká Grivatz
(2002). Otec představuje „zákon“ a autoritu. Kde ji má jinak dítě nalézt, když postrádá
tatínka?
Často se v dnešní době setkáváme se svobodnými matkami, které to nemají ve
společnosti jednoduché. Výzkumy (ČSÚ, 2012) ukazují, že již téměř 40 procent všech
narozených dětí se rodí mimo oficiální manželství. V roce 2009 se narodilo 118,3 tisíce dětí, z
nich ale 46 tisíc (38,8 procent) matkám, které nemohly z různých důvodů vyplnit kolonku
vdaná. V roce 2011 toto číslo vzrostlo na 41,8% a převýšilo tak i počet prvorozenců v
manželství (53,1%).
4. V tomto případě dítě ani nemá často možnost poznat svého otce, avšak ne méně
četnými jsou v posledních letech rozvody, které způsobují nejen rozpad manželství dvou lidí,
nýbrž také odloučení dítěte od jednoho z rodičů.
Když rodiče ukončí své manželství, děti tuto skutečnost nesou velice bolestivě. Sal
Severe (2007) i Matějček (2006) uvádí ve svých knihách příklady dětí, jež si prošly rozvodem
rodičů a popisují dopad a projevy této frustrující zkušenosti. Shodně popisují, jak velmi
inteligentní děti se ve školním prospěchu rapidně zhoršily, protože škola již pro ně přestala
být tím nejdůležitějším na světě, prožívaly úzkost, stres, kterým procházely spolu se svými
rodiči, mnohé se uzavřely do sebe a nedávaly najevo své pocity, aby snad situaci ještě víc
nevyhrotily.
Přestože dítě po rozvodu má možnost udržovat kontakt s oběma svými rodiči, strádá.
Psychicky i duševně. Projevy jeho strádání se mohou lišit, jedno však mají společné - bolest.
Dětem se může při rozvodu zhroutit celý svět a bez odborné pomoci si některé z nich nesou
tyto prožitky dál, což může to vést k tomu, že nebudou chtít ze strachu vstoupit do manželství.
Seznam použitých zdrojů:
MATĚJČEK, Z. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. 1. vydání. Praha: Portál 1994. ISBN
80-85282-83-6
MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha: Portál 2000.
5. ISBN 80-7178-486-9
MATĚJČEK, Z.; DYTRYCH, Z. Krizové situace v rodině očima dítěte. Praha GRANADA
PUBLISHING 2006, ISBN 80-247-0870-1
SALADIN-GRIZIVATZ, C. Rodičovská autorita. Praha: Portál,2002.
ISBN 80-7178-676-4
SEVERE, S. Co dělat, aby se vaše děti správně chovaly. Praha: Portál 2007.
ISBN 978-80-7367-324-6
SCHAEFFEROVÁ, E. Co je rodina? Praha, Návrat domů, 1995.
ISBN 80-85495-41-4
VANÍČKOVÁ, E. Stres dítěte v rozvodové a porozvodové situaci [online]. [cit. 2012-12-20].
Dostupné
z WWW:
<http://www.iustin.cz/art.asp?art=21>
VÝROST, J. Aplikovaná sociální psychologie. 1. vydání. Praha: Portál 1998. ISBN 80-7178-
269-6
Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z WWW:
http://www.czso.cz
Hodnocení zdrojů:
1x odborná monografie:
MATĚJČEK, Z. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. 1. vydání. Praha: Portál 1994.
ISBN 80-85282-83-6
• autor je uznávaný ve svém oboru jako odborník
• napsal řadu knih zabývající se rodinou a její problematikou
• tématem rodiny a psychologií dítěte se zabývá již řadu let
• autor odkazuje ve svém díle na další odborníky a věrohodné zdroje
• dílo je velmi přínosné, zajímavé a věrohodné
6. 1x odborný článek (tištěný nebo elktronický):
VANÍČKOVÁ, E. Stres dítěte v rozvodové a porozvodové situaci [online]. [cit. 2012-12-
20]. Dostupné
z WWW:
<http://www.iustin.cz/art.asp?art=21>
• Tato stránka je podporována národní knihovnou Čr, která archivuje všechny články
• Portál garantuje kvalitu a věrohodnost obsahu
• Portál je pravidelně aktualizován
• Článek je přesný, spolehlivý a bezchybný, co se týče pravopisu
• Autorka je odbornicí v oblasti sociální pediatrie a preventivního lékařství
1x webová stránka (sídlo) nebo příspěvek na webovém sídle:
Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z WWW:
http://www.czso.cz
• Stránka je pravidelně aktualizována
• Splňuje svůj cíl- tvorba statistik v rámci ČR
• Zdroj textu je objektivní a věrohodný
• Stránka je přehledná
• Informace jsou aktuální a pravdivá