Závěrečný úkol KPI

413 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
413
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol KPI

  1. 1. KPI11 Kurz práce s informacemi Závěrečný úkol na téma: Chyby v sociální percepciLucie ČepcováRuský jazyk a literaturaV Brně, dne 21. prosince 2012
  2. 2. Anotace Následující text pojednává o problematice mezilidské komunikace, konktrétně sezabývá tématem sociální percepce. Vysvětluje hlavní pojmy týkající se mezilidské interakce auvádí, čeho si při sociálním kontaktu lidé na druhých nejčastěji všímají. Následuje výčetnejčastějších druhů zkreslení (chyb) v sociální percepci, kde je to nezbytné, je uveden taképříklad pro objasnění pojmu. Klíčová slova Sociální, percepce, chyby, poznávání, vnímání, komunikace Argumentace výběru tématu Téma chyb v sociální percepci jsem zvolila z důvodu jeho podstatné role v mezilidskékomunikaci. Ač si mnozí myslíme, že jednáme bez předsudků, druhé hodnotíme objektivně asprávně, většinou tomu tak není. Každý jsme „zatíženi“ vlastními postoji a zkušenostmi, kterénás při sociální interakci ovlivňují – naše vnímání je tedy často zkreslené množstvímnerelevantních podnětů. Důležitým krokem k tomu, abychom na druhé nahlíželi skutečněobjektivně, je poznání těchto „chyb“ v sociální percepci, proto jsem se rozhodla psát o tomtotématu. V rámci mého studia ruského jazyka a literatury navštěvuji i mnohé předmětys psychologickou tématikou, a právě v kurzu Sociální psychologie mě téma sociálníhopoznávání velmi zaujalo.
  3. 3. 1 SOCIÁLNÍ PERCEPCE „Teorie sociální percepce zkoumá mechanismy a zákonitosti poznávání druhých lidí“(Jiřincová, 2010, s. 12). Věnuje se otázkám, co se v sociálním styku poznává a vnímá, jak totovnímání probíhá, jak se vytvářejí dojmy o člověku, jak probíhá empatie, interpersonálnípřitažlivost a podobně. A protože to, jak druhé lidi vnímáme, ovlivňuje naše následné chováník nim, sehrává sociální percepce velmi důležitou roli v mezilidské komunikaci (Jiřincová,2010). Pojem sociální percepce můžeme vysvětlit jako proces pozorování, vnímání apoznávání druhých osob (skupin, komunit, ale i například sociálních organizací), které jedoprovázeno vytvářením hodnoticích soudů. Nejedná se tedy jen o pasivní přijímání podnětůze svého okolí, ale o aktivní vytváření vlastního názoru na skutečnosti z vnějšího světa(Urban, 2011). Jakmile jsou lidé ve vzájemném kontaktu, vždy se určitým způsobem vzájemněpoznávají a vnímají – dochází k sociální percepci (Pauknerová, 2006). Každý do procesusociální percepce vkládá svou představivost, své sociální zkušenosti a také zkušenosti jinýchlidí (Urban, 2011). „Do vjemu druhé osoby se promítají osobnostní charakteristikypozorovatele, ale také cíle, které momentálně sleduje, celková interpretace situace, předchozízkušenost, situačně podmíněné postoje a reakce na druhého člověka a jeho projevy, ale i nášaktuální fyzický a psychický stav“ (Jiřincová, 2010, s. 12). Druhé tedy nevnímáme takové, jací opravdu jsou, ale pouze podle přijímanýchinformací, které si sami vybíráme na základě naší osobnosti. Při sociální percepcineregistrujeme pouze projevy chování, ale zapojujeme vyšší poznávací procesy a předchozízkušenosti, pomocí kterých si pak utváříme ucelený obraz o osobnosti člověka. Tímtozpůsobem se pak snažíme porozumět jeho chování. Naše interpretace chování však nejsouvždy zcela správné. Na základě našeho pozorování přiřazujeme člověku určité charakteristiky,a pokud nám v pozorování něco schází, doplníme to podle asociačních pravidel tak, abychomsi vytvořili co nejúplnější obraz dané osobnosti (Jiřincová, 2010).
  4. 4. 1.1 Čeho si všímáme na druhých? Dle Jiřincové (2010) si při interpersonálním kontaktu všímáme na druhé osoběpředevším těchto faktorů (podle Jiřincová, 2010): Fyzický vzhled Vůně a pachy Verbální i neverbální projev Sociální postavení Podobnosti a odlišnosti s námi Vnější znaky člověka (vzhled, mluva, chování apod.) jsou pro nás velkým zdrojeminformací, nemusí však vždy korespondovat se skutečnými hodnotami člověka (Jiřincová,2010).2 CHYBY V SOCIÁLNÍ PERCEPCI2.1 Kauzální atribuce V průběhu sociální percepce si lidé vzájemně připisují pravděpodobné příčiny jednání,často nevědomě. Druhé osobě bývají připisovány příčiny jednání, které by ve stejné situacipředpokládal pozorovatel sám u sebe, nebo které zná z předchozí zkušenosti (Jiřincová,2010).
  5. 5. 2.2 Sklon uvažovat o druhém člověku kontrastním způsobem Pokud si o druhém člověku vytváříme negativní obraz, sami sebe často vnímáme vevelmi pozitivním světle a naopak, pokud si o někom utváříme velice pozitivní mínění,míváme tendenci sami sebe podceňovat či podhodnocovat (Jiřincová, 2010).2.3 Haló efekt Projevuje se tím, že na druhém člověku nás zaujme určitý rys (jeden i více), podlekterého pak hodnotíme celou osobnost (zejména charakter a morálku). Tento znak zastiňujeostatní vlastnosti a zabarví všechny ostatní charakteristiky. Upoutat nás mohou častonepodstatné vlastnosti jako např. díra na ponožce, tetování a podobně (Jiřincová, 2010).2.4 Efekt prvního dojmu Rysy, které registrujeme jako první, mají větší vliv na utváření celkového obrazu odaném člověku, než vlastnosti, které vnímáme později. První dojmy utvářejí výchozí rámecpro vnímání pro interpretaci druhého člověka. Proto další rysy, kterých si všímáme později, akteré odporují tomuto rámci, bývají ignorovány či redukovány. Je-li nám např. někdonesympatický (většinou na základě prvního dojmu), stále na něm budeme hledat chyby adobré vlastnosti budeme přehlížet (Jiřincová, 2010).2.5 Předsudky Předsudky jsou takové závěry, které jsou považovány za pravdivé bez jakýchkolidůkazů. Vznikají často na základě předchozí negativní zkušenosti a značně snižují našivnímavost vůči projevům druhých lidí. Jsme-li vůči někomu zatíženi předsudkem, přehlížímei jeho obecně pozitivní projevy a chování (například úsměv bereme jako falešnou hru.Předsudky o druhých lidech vychází z hodnot, víry a očekávání pozorovatele (Jiřincová,2010).2.6 Deformace prostředím Prostředí, ve kterém se nacházíme, na nás působí a ovlivňuje naše chování. Lékař sev prostředí své ordinace a v bílém plášti bude chovat jinak, než když půjde odpoledne v civilunakupovat do samoobsluhy (Jiřincová, 2010).
  6. 6. 3 SEZNAM ZDROJŮ 1. JIŘINCOVÁ, Božena. Efektivní komunikace pro manažery. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, 138 s. Vedení lidí v praxi. ISBN 978-802-4717-081. 2. PAUKNEROVÁ, Daniela. Psychologie pro ekonomy a manažery. 2., přeprac. a aktual. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 256 s. ISBN 80-247-1706-9. 3. URBAN, Lukáš. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4735-627. - Monografie od zkušených autorů - Vydané nakladatelstvím Grada - Knihy jsou aktuální - Informace jsou přehledně tříděny - Přejaté informace jsou řádně citovány 4. NEUSAR, Aleš. Jaké zdroje informací používáme při usuzování o příčinách vlastního chování. E-psychologie Českomoravská psychologická Společnost. 2009, 3., 2. ISSN 1802-8853. Dostupné z: http://e-psycholog.eu/pdf/neusar.pdf - Časopis vydávaný Českomoravskou psychologickou společností - U každého článku je uveden jeho autor - Přejaté informace jsou řádně citovány - Články podléhají kontrole ze strany vydavatelství - Každý článek je možné dohledat a zjistit, kdy byl publikován 5. PETERKOVÁ, Michaela. Psychologie [online]. 2009 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.psychoweb.cz/ - Je uveden autor - Autor má titul PhDr. - Na stránkách je uveden seznam zdrojů, ze kterých autorka čerpá - Podle poskytnutých údajů je možné si dohledat, že se autorka zabývá psychologickými službami

×