Pocity nedostatečnosti se skrývají za mnohými navenek viditelnějšími příznaky, které klienty motivují k nastoupení psychoterapie. "Strach, že nejsem dostatečný/á", ale předpokládá víru v nějaké více či méně stabilní Já s docela konkrétními a trvalými vlastnostmi. Intenzivní praxe meditace všímavosti vede k radikální změně chápání sebe sama. Příspěvek bude diskutovat roli sebepřesažení v procesu psychoterapeutické změny a vliv sebevztažného zpracovávání informací na osobní pohodu a duševní zdraví.
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...Jan Benda
Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s celou řadou duševních poruch. Cílem této studie bylo porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu u pacientů s úzkostnými poruchami, s depresivními poruchami, s hraniční poruchou osobnosti, s poruchami příjmu potravy, se závislostí na alkoholu a u zdravých kontrol.
Metoda: Všem pěti klinickým skupinám a zdravým kontrolám byly administrovány škály měřící soucit k sobě a tendenci k prožívání studu. Rozdíly mezi vzorky byly testovány statistickými metodami a posouzeny pomocí Cohenova d.
Výsledky: Všech pět klinických skupin vykazovalo signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká.
Diskuze: Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke zvýšené tendenci k prožívání studu, která pak zapříčiňuje vznik různých psychopatologických symptomů.
Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u pěti různých duševních poruch. Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.
O documento discute a conceitualização de caso no Transtorno de Personalidade Borderline, explicando que envolve compreender como a pessoa se organiza para interagir com o mundo com base em crenças disfuncionais e fornecer estratégias mais flexíveis e adaptadas à realidade. A terapia cognitivo-comportamental para este transtorno requer uma relação terapêutica mais confrontativa, levando mais tempo de tratamento.
O documento discute o Inventário de Ansiedade (BAI), seu desenvolvimento e aplicação. Ele também cobre o Inventário de Depressão de Beck (BDI) e a Escala de Ideações e Comportamentos Suicidas de Beck (BSI), incluindo seus itens, escores de interpretação e como eles podem ser usados juntos para avaliar riscos de suicídio.
Terapia Cognitivo Comportamental dos Transtornos da PersonalidadeEduardo Moreira
[1] O documento discute a terapia cognitivo-comportamental para transtornos de personalidade. [2] Aborda conceitos de personalidade normal versus patológica e características comuns aos transtornos de personalidade. [3] Também apresenta informações sobre diagnóstico, grupos de transtornos e tratamento para a personalidade paranóide e esquizóide.
A avaliação psicológica é um procedimento obrigatório para a cirurgia bariátrica que auxilia os pacientes a diferenciar fome de vontade de comer e avalia transtornos como depressão e compulsão alimentar. Embora a perda de peso seja rápida, é necessário acompanhamento psicológico pós-operatório para evitar a recuperação do peso e manter hábitos alimentares saudáveis.
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...Jan Benda
Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s celou řadou duševních poruch. Cílem této studie bylo porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu u pacientů s úzkostnými poruchami, s depresivními poruchami, s hraniční poruchou osobnosti, s poruchami příjmu potravy, se závislostí na alkoholu a u zdravých kontrol.
Metoda: Všem pěti klinickým skupinám a zdravým kontrolám byly administrovány škály měřící soucit k sobě a tendenci k prožívání studu. Rozdíly mezi vzorky byly testovány statistickými metodami a posouzeny pomocí Cohenova d.
Výsledky: Všech pět klinických skupin vykazovalo signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká.
Diskuze: Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke zvýšené tendenci k prožívání studu, která pak zapříčiňuje vznik různých psychopatologických symptomů.
Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u pěti různých duševních poruch. Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.
O documento discute a conceitualização de caso no Transtorno de Personalidade Borderline, explicando que envolve compreender como a pessoa se organiza para interagir com o mundo com base em crenças disfuncionais e fornecer estratégias mais flexíveis e adaptadas à realidade. A terapia cognitivo-comportamental para este transtorno requer uma relação terapêutica mais confrontativa, levando mais tempo de tratamento.
O documento discute o Inventário de Ansiedade (BAI), seu desenvolvimento e aplicação. Ele também cobre o Inventário de Depressão de Beck (BDI) e a Escala de Ideações e Comportamentos Suicidas de Beck (BSI), incluindo seus itens, escores de interpretação e como eles podem ser usados juntos para avaliar riscos de suicídio.
Terapia Cognitivo Comportamental dos Transtornos da PersonalidadeEduardo Moreira
[1] O documento discute a terapia cognitivo-comportamental para transtornos de personalidade. [2] Aborda conceitos de personalidade normal versus patológica e características comuns aos transtornos de personalidade. [3] Também apresenta informações sobre diagnóstico, grupos de transtornos e tratamento para a personalidade paranóide e esquizóide.
A avaliação psicológica é um procedimento obrigatório para a cirurgia bariátrica que auxilia os pacientes a diferenciar fome de vontade de comer e avalia transtornos como depressão e compulsão alimentar. Embora a perda de peso seja rápida, é necessário acompanhamento psicológico pós-operatório para evitar a recuperação do peso e manter hábitos alimentares saudáveis.
O documento descreve as Escala Beck, instrumentos para avaliação de depressão, ansiedade e ideação suicida. São indicados para pessoas entre 17-80 anos e devem ser aplicados por profissionais qualificados. O uso combinado de mais de uma escala pode enriquecer o atendimento clínico, fornecendo subsídios para intervenção terapêutica.
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumuJan Benda
Všímavost (mindfulness) neboli schopnost uvědomovat si, co se odehrává v naší mysli a v těle v přítomném okamžiku, budí ve světě psychoterapie stále větší zájem. Ukazuje se totiž, že nejde jen o novou módní psychoterapeutickou "techniku" převzatou z tradičního Buddhistického meditačního tréninku, ale spíše o nově definovaný obecný faktor psychoterapeutické změny, který možná pomůže objasnit mechanismus psychoterapeutické změny napříč jednotlivými směry. Zatímco v letech 2000-2010 se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila především na prokazování účinnosti na všímavosti založených přístupů u různých klinických diagnóz (deprese, úzkostné stavy, závislosti, poruchy příjmu potravy, hraniční poruchy osobnosti, psychózy, aj.), případně u specifických skupin (např. onkologičtí pacienti, sportovci, vězni, děti, aj.), v poslední době lze v odborných diskusích pozorovat především zvýšený zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti a současně i jakýsi návrat ke kořenům a snahu o celkově hlubší a širší pochopení postupů tradovaných v původním Buddhově učení. Diskutována jsou především témata: 1) co přesně je všímavost; 2) k čemu rozvíjení všímavosti vede; 3) jaké jsou možnosti měření všímavosti; 4) jakou roli hraje všímavost v mechanismu psychoterapeutické změny; 5) jakými různými způsoby lze všímavost rozvíjet, atd. Příspěvek uvedená témata krátce představí. Nastíní dále, co je třeba aktuálně zkoumat a jak by výsledky takových budoucích výzkumů mohly být prospěšné psychoterapeutům v oblasti teorie i praxe.
Mindfulness in psychotherapy: Current issues and future research directions
There is a growing interest in mindfulness in the world of psychotherapy. It becomes apparent that it is not a mere fashionable psychotherapeutic "technique". Rather it seems to be newly defined common factor of psychotherapeutic change which may help to clarify the mechanism of psychotherapeutic change across particular approaches. Whereas during the 2000-2010 decade most of the research concerning mindfulness had focused primarily on evaluation of the effect of mindfulness-based approaches to various clinical diagnoses or to specific groups, recently the professional discussions have been showing primarily a growing interest in more general questions concerning mindfulness and also some return to the roots and an effort for broader and deeper understanding of the procedures handed down by the teachings of the Buddha. The following topics are mainly discussed: 1) what exactly is mindfulness; 2) what does the cultivation of mindfulness lead to; 3) possibilities of the measurement of mindfulness; 4) role of mindfulness in the mechanism of psychotherapeutic change; 5) what are the various ways of cultivating mindfulness etc. The paper will briefly present these topics.
Palestra que ministrei na Igreja Assembléia de Deus em Campo Grande/Cariacica/ES. O principal objetivo foi trabalhar com os membros da igreja, a necessidade de considerar a saúde mental e o erro de pensar que saúde mental = transtorno mental, problemas mentai, etc.
O documento discute os efeitos psicológicos do trauma na infância, incluindo como experiências traumáticas podem permanecer latentes na mente e afetar o desenvolvimento da criança. O trauma pode levar a dissociação, identificação com o agressor, e compulsão à repetição, onde a criança continua enfrentando o trauma de forma inconsciente. Aborda também como o pensamento abstrato ajuda a integrar experiências de forma mais completa.
The document describes efforts to develop and validate a brief 155-item form of the Multidimensional Personality Questionnaire (MPQ). The MPQ comprehensively assesses personality at the trait and structural levels and maps onto constructs of emotion and temperament with psychobiological underpinnings. The brief form was developed to enhance the MPQ's utility in research by making it less time-consuming. Validation studies found high correlations between brief- and full-form trait scales and consistency in the higher order factor structures, supporting the brief form as a valid tool for investigating personality's biological, psychological, and genetic bases.
O documento discute os fundamentos da teoria psicanalítica de Sigmund Freud, incluindo a importância dos processos inconscientes e das tendências sexuais na psique, e como a interpretação dos sonhos pode revelar desejos reprimidos. O documento também menciona conceitos-chave da psicanálise como id, ego e superego, transferência e sublimação.
O documento discute o conceito de neurose e seus principais tipos. Resumidamente: (1) Neurose refere-se a distúrbios mentais menos graves causados por conflitos psicológicos e recalques inconscientes; (2) Os principais tipos de neurose incluem transtornos fóbicos, ansiosos, histriônicos, obsessivo-compulsivos e estresse pós-traumático.
1) O documento discute vários tópicos relacionados à psicologia aplicada ao direito no contexto da família, incluindo escolha de parceiros, dinâmica conjugal, separação e tipos de família.
2) Aborda funções da família, papéis dos pais e filhos, e como o direito brasileiro tratou histórica e constitucionalmente da família.
3) Discutem-se também novas configurações familiares no Brasil e princípios constitucionais do direito de família.
O documento discute conceitos fundamentais da psicopatologia, incluindo: (1) a diferença entre diagnóstico psiquiátrico e psicanalítico; (2) os desafios em estabelecer diagnósticos precisos devido à complexidade dos fenômenos mentais; (3) a importância de avaliar múltiplos aspectos como consciência, atenção, pensamento, afetividade e vontade no exame psíquico.
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k JáJan Benda
Meditační praxe i psychedelické zkušenosti dočasně mění naše vědomí, ale mají také dlouhodobé dopady na naše prožívání a chování. Mohou se nějak doplňovat? Přednáška nejprve porovná oba druhy zkušeností z hlediska fenomenologie i neurofyziologie. Popíše vliv pokročilé meditace všímavosti (mindfulness) na sebepojetí, regulaci emocí a rozvoj laskavosti a soucitu. A objasní také význam rozpuštění Já (mystická smrt) v korektivní transformaci hluboce zakořeněných emočních schémat. Dále se bude zabývat možnostmi vzájemné inspirace ve výzkumu i praxi rozvíjení všímavosti a užívání psychedelik. Zdůrazní důležitost integrace transpersonálních zkušeností a dotkne se také úskalí a rizik transpersonálního vývoje. Připomene, že studium prastaré teorie spojené s meditací všímavosti zřejmě může pomoci porozumět a integrovat psychedelické zkušenosti. A naopak psychedelika mohou meditujícím pomoci překonat obranné mechanismy ega, které v meditační praxi západních meditujících někdy poměrně dlouho přetrvávají.
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?Jan Benda
Příspěvek krátce představí již realizovaná i teprve plánovaná dotazníková šetření jejichž cílem je ve třech etapách výzkumu postupně 1) prověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi chováním rodičů v dětství a mírou soucitu k sobě v dospělosti; 2) porovnat míru soucitu k sobě u vybraných klinických vzorků a u zdravých kontrol; 3) Změřit efekt vybraných terapeutických postupů, programů či intervencí na rozvoj soucitu k sobě u absolventů daného programu. Předpokládáme, že námi postupně realizované studie pomohou porozumět významu soucitu se sebou v udržování duševního zdraví a v etiologii řady duševních poruch. Výsledky by měly zároveň pomoci porozumět mechanismu psychoterapeutické změny u zkoumaných poruch a přinést možnost lépe zacílit a tím i zefektivnit příslušné terapeutické postupy. Příspěvek bude zároveň výzvou kolegům a studentům zapojit se do našeho výzkumného projektu.
O documento descreve as Escala Beck, instrumentos para avaliação de depressão, ansiedade e ideação suicida. São indicados para pessoas entre 17-80 anos e devem ser aplicados por profissionais qualificados. O uso combinado de mais de uma escala pode enriquecer o atendimento clínico, fornecendo subsídios para intervenção terapêutica.
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumuJan Benda
Všímavost (mindfulness) neboli schopnost uvědomovat si, co se odehrává v naší mysli a v těle v přítomném okamžiku, budí ve světě psychoterapie stále větší zájem. Ukazuje se totiž, že nejde jen o novou módní psychoterapeutickou "techniku" převzatou z tradičního Buddhistického meditačního tréninku, ale spíše o nově definovaný obecný faktor psychoterapeutické změny, který možná pomůže objasnit mechanismus psychoterapeutické změny napříč jednotlivými směry. Zatímco v letech 2000-2010 se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila především na prokazování účinnosti na všímavosti založených přístupů u různých klinických diagnóz (deprese, úzkostné stavy, závislosti, poruchy příjmu potravy, hraniční poruchy osobnosti, psychózy, aj.), případně u specifických skupin (např. onkologičtí pacienti, sportovci, vězni, děti, aj.), v poslední době lze v odborných diskusích pozorovat především zvýšený zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti a současně i jakýsi návrat ke kořenům a snahu o celkově hlubší a širší pochopení postupů tradovaných v původním Buddhově učení. Diskutována jsou především témata: 1) co přesně je všímavost; 2) k čemu rozvíjení všímavosti vede; 3) jaké jsou možnosti měření všímavosti; 4) jakou roli hraje všímavost v mechanismu psychoterapeutické změny; 5) jakými různými způsoby lze všímavost rozvíjet, atd. Příspěvek uvedená témata krátce představí. Nastíní dále, co je třeba aktuálně zkoumat a jak by výsledky takových budoucích výzkumů mohly být prospěšné psychoterapeutům v oblasti teorie i praxe.
Mindfulness in psychotherapy: Current issues and future research directions
There is a growing interest in mindfulness in the world of psychotherapy. It becomes apparent that it is not a mere fashionable psychotherapeutic "technique". Rather it seems to be newly defined common factor of psychotherapeutic change which may help to clarify the mechanism of psychotherapeutic change across particular approaches. Whereas during the 2000-2010 decade most of the research concerning mindfulness had focused primarily on evaluation of the effect of mindfulness-based approaches to various clinical diagnoses or to specific groups, recently the professional discussions have been showing primarily a growing interest in more general questions concerning mindfulness and also some return to the roots and an effort for broader and deeper understanding of the procedures handed down by the teachings of the Buddha. The following topics are mainly discussed: 1) what exactly is mindfulness; 2) what does the cultivation of mindfulness lead to; 3) possibilities of the measurement of mindfulness; 4) role of mindfulness in the mechanism of psychotherapeutic change; 5) what are the various ways of cultivating mindfulness etc. The paper will briefly present these topics.
Palestra que ministrei na Igreja Assembléia de Deus em Campo Grande/Cariacica/ES. O principal objetivo foi trabalhar com os membros da igreja, a necessidade de considerar a saúde mental e o erro de pensar que saúde mental = transtorno mental, problemas mentai, etc.
O documento discute os efeitos psicológicos do trauma na infância, incluindo como experiências traumáticas podem permanecer latentes na mente e afetar o desenvolvimento da criança. O trauma pode levar a dissociação, identificação com o agressor, e compulsão à repetição, onde a criança continua enfrentando o trauma de forma inconsciente. Aborda também como o pensamento abstrato ajuda a integrar experiências de forma mais completa.
The document describes efforts to develop and validate a brief 155-item form of the Multidimensional Personality Questionnaire (MPQ). The MPQ comprehensively assesses personality at the trait and structural levels and maps onto constructs of emotion and temperament with psychobiological underpinnings. The brief form was developed to enhance the MPQ's utility in research by making it less time-consuming. Validation studies found high correlations between brief- and full-form trait scales and consistency in the higher order factor structures, supporting the brief form as a valid tool for investigating personality's biological, psychological, and genetic bases.
O documento discute os fundamentos da teoria psicanalítica de Sigmund Freud, incluindo a importância dos processos inconscientes e das tendências sexuais na psique, e como a interpretação dos sonhos pode revelar desejos reprimidos. O documento também menciona conceitos-chave da psicanálise como id, ego e superego, transferência e sublimação.
O documento discute o conceito de neurose e seus principais tipos. Resumidamente: (1) Neurose refere-se a distúrbios mentais menos graves causados por conflitos psicológicos e recalques inconscientes; (2) Os principais tipos de neurose incluem transtornos fóbicos, ansiosos, histriônicos, obsessivo-compulsivos e estresse pós-traumático.
1) O documento discute vários tópicos relacionados à psicologia aplicada ao direito no contexto da família, incluindo escolha de parceiros, dinâmica conjugal, separação e tipos de família.
2) Aborda funções da família, papéis dos pais e filhos, e como o direito brasileiro tratou histórica e constitucionalmente da família.
3) Discutem-se também novas configurações familiares no Brasil e princípios constitucionais do direito de família.
O documento discute conceitos fundamentais da psicopatologia, incluindo: (1) a diferença entre diagnóstico psiquiátrico e psicanalítico; (2) os desafios em estabelecer diagnósticos precisos devido à complexidade dos fenômenos mentais; (3) a importância de avaliar múltiplos aspectos como consciência, atenção, pensamento, afetividade e vontade no exame psíquico.
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k JáJan Benda
Meditační praxe i psychedelické zkušenosti dočasně mění naše vědomí, ale mají také dlouhodobé dopady na naše prožívání a chování. Mohou se nějak doplňovat? Přednáška nejprve porovná oba druhy zkušeností z hlediska fenomenologie i neurofyziologie. Popíše vliv pokročilé meditace všímavosti (mindfulness) na sebepojetí, regulaci emocí a rozvoj laskavosti a soucitu. A objasní také význam rozpuštění Já (mystická smrt) v korektivní transformaci hluboce zakořeněných emočních schémat. Dále se bude zabývat možnostmi vzájemné inspirace ve výzkumu i praxi rozvíjení všímavosti a užívání psychedelik. Zdůrazní důležitost integrace transpersonálních zkušeností a dotkne se také úskalí a rizik transpersonálního vývoje. Připomene, že studium prastaré teorie spojené s meditací všímavosti zřejmě může pomoci porozumět a integrovat psychedelické zkušenosti. A naopak psychedelika mohou meditujícím pomoci překonat obranné mechanismy ega, které v meditační praxi západních meditujících někdy poměrně dlouho přetrvávají.
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?Jan Benda
Příspěvek krátce představí již realizovaná i teprve plánovaná dotazníková šetření jejichž cílem je ve třech etapách výzkumu postupně 1) prověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi chováním rodičů v dětství a mírou soucitu k sobě v dospělosti; 2) porovnat míru soucitu k sobě u vybraných klinických vzorků a u zdravých kontrol; 3) Změřit efekt vybraných terapeutických postupů, programů či intervencí na rozvoj soucitu k sobě u absolventů daného programu. Předpokládáme, že námi postupně realizované studie pomohou porozumět významu soucitu se sebou v udržování duševního zdraví a v etiologii řady duševních poruch. Výsledky by měly zároveň pomoci porozumět mechanismu psychoterapeutické změny u zkoumaných poruch a přinést možnost lépe zacílit a tím i zefektivnit příslušné terapeutické postupy. Příspěvek bude zároveň výzvou kolegům a studentům zapojit se do našeho výzkumného projektu.
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouJan Benda
Prezentace z Psychoterapeutických dnů InPsy 2015 představuje zájemcům fenomén všímavosti v západní psychoterapii a věnuje se dále aktuálním trendům v této oblasti, mj. vzrůstajícímu zájmu psychologů o rozvíjení osobní moudrosti a soucitu k sobě. Zmiňuje se také o neurovědeckých výzkumech a inspiruje k vlastní praxi meditace všímavosti a vhledu - vipassaná.
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší mociJan Benda
Bezmoc může vést k prožívání smutku a truchlení anebo k pocitům vlastního selhání a viny. Člověk trpící syndromem pomocníka ovšem prožívá vinu zcela neadekvátní. Vinu, která nevzniká v důsledku nějakého reálného pochybení, ale jako následek emoční deprivace nebo traumatické zkušenosti v dětství. Proto je pro něj bezmoc tak tíživá.
Na vzniku pocitů neadekvátní viny se nicméně podílejí dysfunkční jádrová přesvědčení a maladaptivní emoční schémata a ty je těžké ovlivnit jen prostřednictvím kognice. Příspěvek proto popíše, jak lze v psychoterapii iniciovat proces rekonsolidace paměti a zprostředkovat člověku se syndromem pomocníka korektivní emoční zkušenost, která transformuje příslušné maladaptivní emoční schéma a zbaví dotyčného neadekvátních pocitů viny. Pak se takový člověk může smířit s bezmocí a vymanit se z pasti dramatického trojúhelníku Pachatel-Oběť-Zachránce. Příspěvek objasní, že porozumění limitům vlastní moci je důležitou součástí sebepřijetí, chrání nás před vyhořením a je předpokladem úspěšného působení v pomáhajících profesích. Připomene rovněž význam sebezkušenosti v profesi psychoterapeuta.
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VASOldřich NAVRÁTIL
Unikátní kognitivně behaviorání model koučinku
„Wellness – Mind – Control“ – „Zdravá kontrola mysli“
pod vedením certifikovaného kouče ing. Oldřicha Navrátila
Komplexní přístup k lidskému potenciálu za pomoci vědy a technologií.
Jak změnit svoje myšlení, činnosti a dovednosti, aby jsme dosahovali udržitelné výkonnosti nejenom ve sportu. Je na čase si vzít svoji energii, sebevědomí a vyrovnanost zpět. Optimalizujeme naše tělo, prostředí a vztahy díky technologiím. Neurověda a biohacking v praxi. Tvořeno světovými špičkami a ověřeno českými olympioniky a elitními sportovci. Např.Veronika Vítková, Martin Fuksa, Josef Šural, Lukáš Pokorný, Tomáš Portyk.
život podle pěti elementů, byznys podle pěti elementů, domov podle pěti elementů, životní rovnováha, jak řídit své emoce, energie dní v týdnu od 2.11., video kurzy Akademie štěstí
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapiiJan Benda
Prezentace z výběrového semináře pro studenty psychologie na FF UK v Praze (verze 2021). Předmět představuje studentům všímavost a soucit se sebou jako dva univerzální obecné faktory, které hrají důležitou roli v každé psychoterapii, a které lze rozvíjet i bez využití meditace. Věnuje se mechanismům, jejichž prostřednictvím všímavost a soucit se sebou působí v procesu psychoterapeutické změny. Seznamuje studenty s aktuálními otázkami a trendy týkajícími se využívání všímavosti a soucitu k sobě v psychoterapii a také s různými postupy, díky nimž lze všímavost a soucit k sobě rozvíjet. Obsahuje i praktickou ochutnávku tradičních meditačních postupů.
Všímavost a soucit k sobě mohou být chápány jako univerzální společné faktory podílející se na psychoterapeutické změně u všech psychoterapeutických přístupů, ať už o těchto faktorech explicitně mluví či nikoliv. Výzkumy všímavosti každopádně pomáhají porozumět mechanismům psychoterapeutické změny a nabízejí pragmatický, fenomenologický pohled na duševní poruchy. Přednáška představí originální fenomenologický model maladaptivních schémat, který propojuje poznatky třetí vlny kognitivně-behaviorální terapie s poznatky humanistických a psychodynamických směrů. Vysvětlí, jak souvisí negativní jádrová přesvědčení, pocity niterné emoční bolesti (angl. core pain), ego-obranné mechanismy, archaické ego stavy a navenek zjevné symptomy duševních poruch. Na kazuistickém příkladu z praxe pak ilustruje možnost zprostředkování korektivní emoční zkušenosti a iniciování tzv. rekonsolidace paměti klienta. Přednáška snad také přispěje k nalézání společného konsenzu mezi všemi současnými psychoterapeutickými přístupy. Zdůrazní význam terapeutického vztahu a soucitu terapeuta ke klientovi i k sobě samému.
Nedílnou součástí všímavosti je akceptování všech jevů v našem těle i mysli. Když rozvíjíme všímavost, eliminujeme tedy postupně přirozený odpor ke všemu nepříjemnému, ale i přirozenou tendenci ulpívat na všem příjemném. A to je výzva, v níž nám pomáhají laskavost, soucit, radost z radosti druhých i vyrovnanost. Prezentace představuje tyto čtyři vznešené postoje a vysvětluje mimo jiné, že laskavost není soucit a vyrovnanost není lhostejnost nebo pýcha. Ukazuje tak cestu ke skutečnému sebepřijetí.
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassionJan Benda
Background and objectives: Feelings of toxic shame and guilt are common symptoms of many mental disorders. Both these feelings arise from self-referential processing and it is supposed that they 1) result from maladaptive emotional schemas developed during childhood in interaction with parents and 2) are connected with lack of self-compassion. The aim of this study was to determine the correlations between these variables in two nonclinical samples.
Methods: Two questionnaire surveys were conducted to investigate connections between 1) parental emotional warmth in childhood or attachment in adulthood, 2) shame-proneness or omnipotence guilt and 3) self-compassion.
Results: In sample 1 (N1 = 302) weak to mild correlations were found between parental emotional warmth, omnipotence guilt and self-compassion. In sample 2 (N2 = 263) weak to moderate correlations were found between avoidance or anxiety, shame-proneness and self-compassion.
Discussion: We hypothesize, on the one hand, that deprivation of basic needs in childhood as well as the child's efforts to fill the holes in the roles, leads to lack of self-compassion and toxic shame and toxic guilt-proneness in adulthood. And these transdiagnostic factors seem to cause many symptoms of mental disorders. The corrective experience with the image of “ideal parents”, on the other hand, probably induces memory reconsolidation, changes the relevant emotional schemas, encourages the development of self-compassion and, as a consequence, many symptoms disappear.
Conclusions: Two independent surveys confirmed links between 1) parental emotional warmth in childhood or attachment in adulthood, 2) shame-proneness or omnipotence guilt and 3) self-compassion.
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...Jan Benda
Background and objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of mental disorders. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion and shame-proneness in samples of patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, borderline personality disorder, alcohol-addiction and in healthy controls.
Methods: All five clinical groups and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Differences in self-compassion and shame-proneness were analyzed and effect sizes were calculated.
Results: All five clinical groups were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in self-compassion and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were all large.
Discussion: We hypothesize, that the lack of self-compassion leads to increased shame-proneness, which causes various psychopathological symptoms. The lack of self-compassion may therefore be important underlying factor causing many different mental problems.
Conclusion: The lack of self-compassion and shame-proneness proved to be TRANSDIAGNOSTIC FACTORS in five different mental disorders. We assume, that clients suffering from all these disorders may benefit from treatments or particular interventions that facilitate the development of self-compassion or shame management.
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Jan Benda
Všímavost bývá spojována především s tzv. třetí vlnou kognitivně-behaviorální terapie. Zkušenosti získané díky meditaci všímavosti a díky studiu buddhistické psychologie však v uplynulých desetiletích integrovali do své terapeutické praxe také stovky humanisticky, dynamicky nebo integrativně zaměřených psychoterapeutů. Příspěvek krátce představí některé autory a přístupy z této oblasti a připomene také nejnovější trendy ve výzkumu všímavosti. Dále se zamyslí nad tím, jak by studium všímavosti mohlo v budoucnu pomoci porozumět etiopatogenezi duševních poruch, procesu psychoterapie a mechanismu psychoterapeutické změny a jak by mohlo přispět k integraci humanistických, psychodynamických a kognitivně-behaviorálních přístupů.
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...Jan Benda
Východiska: Emoční vřelost rodičů v dětství bývá dávána do souvislosti s následným rozvinutím schopnosti soucítit se sebou. Naopak nedostatek emoční vřelosti rodičů možná souvisí s pozdějším výskytem některých typických transdiagnostických symptomů jako jsou ostýchavost, internalizovaný stud či potíže v regulaci emocí. Metoda: Pomocí tří dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi emoční vřelostí rodičů v dětství (měřeno pomocí PBI, EMWSS a s-EMBU), soucitem se sebou (SCS-CZ), ostýchavostí (RCBS), pocity internalizovaného studu (ISS) a potížemi v regulaci emocí (DERS-SF-CZ). Výsledky: Šetření 1, 2 i 3 prokázala středně silné korelace mezi emoční vřelostí rodičů a soucitem se sebou (N1=263; PBI, r=0,3; N2=305, EMWSS, r=0,4; N3=440; dotazník s-EMBU, r=0,3; p123 < 0,01). Šetření 1, 2 a 3 dále prokázala následující korelace mezi soucitem se sebou a 1) ostýchavostí (r=-0,44, p < 0,01), 2) internalizovaným studem (r=-0,79, p < 0,01) a 3) potížemi v regulaci emocí (r=-0,72, p < 0,01). Závěry: Tři nezávislá šetření potvrdila souvislost mezi emoční vřelostí rodičů v dětství a soucitem se sebou v dospělosti. Šetření dále ukázala, že soucit se sebou zřejmě významně eliminuje některé typické transdiagnostické symptomy, konkrétně ostýchavost, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí.
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emociJan Benda
Východiska:
Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších autorů vyzdvihly význam akceptace vlastních prožitků pro regulaci emocí, udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody. Nově definovaná schopnost soucítit se sebou přitom zřejmě tuto akceptaci usnadňuje, resp. umožňuje.
Metoda:
Prostřednictvím dvou dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností pocitů internalizovaného studu. K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy.
Výsledky:
Šetření 1 (N=471) prokázalo silnou negativní korelaci (r=-0,71; p < 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a potížemi v regulaci emocí. Soucit se sebou byl v našem vzorku 1 statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001).>< 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a přítomností pocitů internalizovaného studu. Soucit se sebou byl v našem vzorku 2 statisticky signifikantním prediktorem pocitů internalizovaného studu (F(1, 213)= 313,429, p<0,001). Model vysvětlil přibližně 59,5 % rozptylu výsledné proměnné.
Závěry:
Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým předpokladem duševního zdraví a duševní pohody.
Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapiiJan Benda
Schopnost zaujmout k sobě samému emočně pozitivní postoj ve chvílích, kdy zažíváme trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek, je důležitým aspektem regulace emocí a zároveň i předpokladem duševního zdraví a duševní pohody. Takový postoj, označovaný jako soucit se sebou (angl. self-compassion), je zřejmě i významným elementem psychoterapeutické změny.
Příspěvek představí koncept soucitu se sebou, který se vedle všímavosti (angl. mindfulness) stal v posledních letech jedním z dalších elementů tradiční buddhistické psychologie, vzbuzujících zájem západních odborníků. Porovná tento u nás nový koncept s příbuznými psychologickými pojmy. Nastíní předpokládaný vliv nedostatku soucitu se sebou v etiopatogenezi některých psychických poruch a zmíní možnosti, jak tento postoj k sobě rozvíjet. Uvede i výzkumné aktivity týkající se soucitu se sebou, jež aktuálně probíhají v České republice.
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityJan Benda
Řada výzkumů v posledních letech prokázala, že i jen velmi malé rozvinutí schopnosti všímavosti (mindfulness) může významně pomoci v léčbě nejrůznějších duševních poruch. Podle Buddhovy nauky může však meditační rozvíjení všímavosti a vhledu vést ještě mnohem dále - totiž k trvalým a nevratným osobnostním změnám, které dalece přesahují možnosti soudobé psychoterapie. Workshop nastiňuje vývoj vědomí v pokročilé meditaci vipassana. Diskutuje podobnosti a rozdíly psychoterapie a meditační praxe a také vhodnost využití meditace všímavosti a vhledu u různých diagnóz.
Mindfulness: On the interface between psychotherapy and spirituality
In recent years, a lot of research has shown that even a small development of mindfulness can significantly help in the treatment of various mental disorders. According to Buddha's teaching, however, development of mindfulness and insight can go far beyond that. It can cause lasting and irreversible personality changes which by far exceed the possibilities of contemporary psychotherapy. The workshop outlines the development of consciousness in advanced vipassana meditation. It discusses the similarities and differences between psychotherapy and meditation practice and the suitability of the use of mindfulness meditation in different diagnoses.
3. Jak to, že jeden a tentýž člověk se
stále stejným psychickým
problémem běžně dostává od
různých psychologů či psychiatrů
různé diagnózy?
4. Jak to, že jeden a tentýž
psychiatrický lék běžně pomáhá
klientům s naprosto různými
psychiatrickými diagnózami?
5. Jak to, že jeden klient mívá často
několik různých psychiatrických
diagnóz současně? (komorbidita)
6. Je možné, že se současná
klasifikace duševních poruch opírá
pouze o z hlediska léčby
nepodstatné vnější příznaky těchto
poruch a nechápe jejich skutečné
příčiny?
7. Co když existuje nějaká dosud
neodhalená univerzální příčina mnoha
různých duševních poruch, nějaký
společný transdiagnostický faktor,
skrytá podstata veškeré
psychopatologie (Carragher et al., 2015; Krueger,
Eaton, 2015; Lahey, 2017)?
9. Odhalení
Na jeden a tentýž fenomén jsem u klientů s
mnoha různými duševními poruchami
narážel ve své praxi stále znovu a znovu.
10. Odhalení
Stud (angl. shame) = pocit méněcennosti,
nedostatečnosti, pocit spojený se strachem z
odmítnutí či zavržení (srov. separační
úzkost).
11. Odhalení
Vznik celé řady navenek pozorovatelných
psychopatologických příznaků je podmíněn
skrytými maladaptivními sebevztažnými
procesy. Tyto procesy probíhají v_myslích
klientů s mnoha různými duševními
poruchami.
14. Když uděláme nějakou chybu...
„Byla to chyba!
Je třeba se z ní poučit a
zkusit napravit vztahy
s_ostatními!“
Vina +
15. Když uděláme nějakou chybu...
„Byla to chyba!
Je třeba se z ní poučit a
zkusit napravit vztahy
s_ostatními!“
JáVina +
16. Když uděláme nějakou chybu...
„Byla to chyba!
Je třeba se z ní poučit a
zkusit napravit vztahy
s_ostatními!“
Já „Já jsem idiot.
Jsem úplně nemožný,
vadný, méněcenný.
Nemohu se
s druhými vůbec
srovnávat.“
= StudVina +
18. Když se nám něco podaří...
„To se podařilo.
Jde mi to. Tuto novou
dovednost mohu tedy
nyní sdílet s_druhými.“
Hrdost +
19. Když se nám něco podaří...
„To se podařilo.
Jde mi to. Tuto novou
dovednost mohu tedy
nyní sdílet s_druhými.“
JáHrdost +
20. Když se nám něco podaří...
„To se podařilo.
Jde mi to. Tuto novou
dovednost mohu tedy
nyní sdílet s_druhými.“
Já
„Já jsem borec.
Jsem lepší než druzí.
Jsem hodnotnější. Ostatní
jsou proti mně nuly.“
= PýchaHrdost +
21. Stud i pýcha jsou skrytou
příčinou mnoha
psychopatologických
příznaků.
22. Vznik studu i pýchy
předpokládá víru v_nějaké
víceméně stabilní Já s docela
konkrétními a trvalými
vlastnostmi.
23. Odhalení
1. Klienti s mnoha různými duševními
poruchami neopodstatněně věří v_existenci
nějakého svého stabilního Já.
24. Odhalení
2. Mnoho času věnují hodnocení tohoto
domnělého Já (domnívají se, že toto Já má
nějaké víceméně trvalé či neměnné
vlastnosti – srov. Moore et al., 2017).
25. Odhalení
3. Mnoho času věnují přemýšlení o tom, jak
je globálně vnímají a hodnotí druzí (srov.
Moore et al., 2017).
26. Odhalení
4. V myšlenkách si tito klienti vytvářejí
nejrůznější „příběhy“ o tomto domnělém Já,
navozují si tak pocity studu a pak se těmto
pocitům brání prostřednictvím nejrůznějších
obranných mechanismů.
27. Odhalení
5. Tak vzniká celá řada nejrůznějších
příznaků duševních poruch. Tyto druhotné
příznaky však odvádějí pozornost od
maladaptivních pocitů studu, které jsou ve
skutečnosti příčinou oněch druhotných
potíží (srov. Benda, 2019).
28. 1. přijetí
2. odmítnutí
a vztažení k Já
volné plynutí
prožívaný
fenomén*
duševní zdraví
stud
obranné
mechanismy
deprese
poruchy příjmu
potravy
úzkosti
poruchy
osobnosti
závislosti
psycho-
somatika
a další…
soucit se sebou (resp. 4 vznešené postoje)
maladaptivní emoční schémaodpor a ulpívání
* vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada…
Podle Benda, 2019
33. Poruchy osobnosti (např. HPO)
• Nápadné chování spojené s_udržováním
odstupu a vyhýbáním se blízkosti ve
vztazích,
• s vyhýbáním se zodpovědnosti,
• s perfekcionismem, předváděním se,
• s intrikami, pomluvami, agresí atd.
• jen odvádí pozornost od bolestivého
pocitu nedostatečnosti/studu, viz Benda,
2019).
34. Poruchy osobnosti (např. HPO)
Druhotné příznaky, např.:
• emoční labilita
• impulzivita
• nespolehlivost
• sebestřednost
• nedostatek empatie
• manipulování druhými
• atd.
vznikají jako reakce na stud.
42. A. Vznešené postoje
eliminují maladaptivní postoje:
• hyperkritičnost, resp. nenávist k sobě samým
• emoční chlad, resp. hrubost, krutost k sobě samým
• cynismus, povýšenost, pohrdání sebou samým
43. A jsme-li schopni zaujímat
takové postoje ke všemu, co
prožíváme, přestaneme pak
vytvářet a prožívat pocit studu.
A.
49. Pokud prokoukneme (vhled), že
žádné stabilní, neměnné Já ve
skutečnosti neexistuje,
přestaneme pak své zkušenosti
vztahovat k_představě takového
Já.
B.
51. Mechanismus psychoterapeutické změny
Rozvíjení všímavosti tedy:
1. vede k rozvoji vznešených postojů, které
umožňují nepotlačovat, ale akceptovat
všechny prožívané fenomény
2. umožňuje ověřit si vlastní zkušeností, že
žádné stabilní, neměnné Já neexistuje
52. Mechanismus psychoterapeutické změny
A protože pak díky všímavosti a vhledu člověk
neprožívá stud,
1. nepotřebuje již k_potlačení studu používat
ani žádné obranné mechanismy.
2. a nevytváří ani žádné další druhotné příznaky
duševních poruch.
54. Aby psychoterapeuti porozuměli 1) etiologii duševních
poruch a 2) mechanismům změny, díky nimž lze
příznaky duševních poruch odstranit a rozvíjet
duševní zdraví a osobní pohodu klientů, měli by sami
rozvíjet vlastní všímavost (viz Benda, 2011).
55. Teprve vlastní prožité vhledy (srov. též bufo alvarius) a
rozvinutí vznešených postojů včetně soucitu k sobě i k
druhým, jim totiž umožní opravdu efektivně klientům
zprostředkovávat korektivní zkušenosti, které pak mění
maladaptivní emoční schémata uložená v_implicitní
paměti klientů (viz Benda, 2019).
59. Literatura
• Benda, J. (2011). Přínos meditace pro psychoterapeuty: Rozvíjení
terapeutových kvalit pozitivně ovlivňujících výsledek psychoterapie.
Psychoterapie, 5(1), 14-25.
• Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v
psychoterapii. Praha: Portál.
• Carragher, N., Krueger, R. F., Eaton, N. R., & Slade, T. (2015). Disorders
without borders: current and future directions in the meta-structure of
mental disorders. Social psychiatry and psychiatric epidemiology, 50(3),
339-350.
• Krueger, R. F., & Eaton, N. R. (2015). Transdiagnostic factors of mental
disorders. World Psychiatry, 14(1), 27-29.
60. Literatura
• Lahey, B. B., Krueger, R. F., Rathouz, P. J., Waldman, I. D., & Zald, D. H.
(2017). Validity and utility of the general factor of psychopathology.
World Psychiatry, 16(2), 142-144.
• Lewis, H. B. (1988). The role of shame in symptom formation. In M.
Clynes, & J. Panksepp (Eds.). Emotions and psychopathology. Boston:
Springer.
• Moore, K. E., Christian, M. A., Boren, E. A., & Tangney, J. P. (2017). A
Clinical Psychological Perspective on Hyper- and Hypo-egoicism:
Symptoms, Treatment, and Therapist Characteristics. In K. W. Brown, M. R.
Leary (Eds). The Oxford handbook of hypo-egoic phenomena. New York:
Oxford University Press.