Východiska: Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších autorů vyzdvihly význam akceptace vlastních prožitků pro regulaci emocí, udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody. Nově definovaná schopnost soucítit se sebou přitom zřejmě tuto akceptaci usnadňuje, resp. umožňuje. Metoda: Prostřednictvím dvou dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností pocitů internalizovaného studu. K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy. Výsledky: Šetření 1 (N=471) prokázalo silnou negativní korelaci (r=-0,71; p < 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a potížemi v regulaci emocí. Soucit se sebou byl v našem vzorku 1 statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001).>< 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a přítomností pocitů internalizovaného studu. Soucit se sebou byl v našem vzorku 2 statisticky signifikantním prediktorem pocitů internalizovaného studu (F(1, 213)= 313,429, p<0,001). Model vysvětlil přibližně 59,5 % rozptylu výsledné proměnné. Závěry: Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým předpokladem duševního zdraví a duševní pohody.

1. SOUCIT SE SEBOU,
INTERNALIZOVANÝ STUD
A_REGULACE EMOCÍ
JAN BENDA, KATEŘINA HAMROVÁ
23. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČMPS
20. – 22. 5. 2016, VERNÍŘOVICE

2. VÝCHODISKA I.
• Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších
autorů vyzdvihly význam AKCEPTACE vlastních prožitků pro REGULACI EMOCÍ,
udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody.
• Nově definovaná SCHOPNOST SOUCÍTIT SE SEBOU akceptaci některých
nepříjemných prožitků přitom zřejmě usnadňuje, resp. umožňuje.

3. SOUCIT SE SEBOU - DEFINICE
• emočně pozitivní POSTOJ k sobě* ve chvílích, kdy zažíváme nějaké
trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek
• umožňuje člověku akceptovat někdy nevyhnutelné bolestivé
prožitky a věnovat si v daný okamžik péči, jakou potřebuje
* přesněji řečeno jde o postoj zaujímaný k jednotlivým momentálním prožitkům, tak jak se ve
vědomí objevují okamžik za okamžikem
(viz Neff, 2011)
3

4. VÝCHODISKA II.
• Práce Gershena Kaufmana, Johna Bradshawa, Petera Breggina, Heinz-Petera
Röhra a dalších autorů vyzdvihly význam POCITŮ TOXICKÉHO STUDU
(MÉNĚCENNOSTI) v etiopatogenezi řady duševních poruch.
4

5. POSTOJ K PROŽÍVANÝM FENOMÉNŮM A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ
1. přijetí
2. odmítnutí
volné plynutí
prožívaný
fenomén*
duševní zdraví
toxický stud
obranné
mechanismy
deprese závislostiúzkosti
poruchy
příjmu potravy
psycho-
somatika
poruchy
osobnosti
a další…
soucit se sebou (resp. brahma vihára)
dys/regulace emocí
odpor (tanhá)
* vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada… (srov. Benda, 2016; Hájek, Benda, 2008)
DOI: 10.13140/RG.2.1.5077.4167

6. METODA
• Dvě online dotazníková šetření ověřující teoreticky předpokládané souvislosti
mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností
pocitů internalizovaného studu.
1. únor 2016: 471 respondentů (34% mužů, 66% žen), ve věku 14-77 let
(M=37,5, SD=12,7, viz Benda, 2017?)
2. únor-březen 2016: 215 respondentů (26,5% mužů, 73,5% žen), ve věku 16-69
let (M=35,1, SD=11,6, viz Hamrová, 2016)
• K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační
koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy.

7. POUŽITÉ NÁSTROJE
Proměnná Dotazník Položek Příklad položky
Soucit se sebou SCS-CZ
(Neff, 2003; Benda, Reichová, 2016)
20 „Když prožívám nějaké trápení, jsem
k_sobě laskavý/á.“
Bezpodmínečné
sebepřijetí
USAQ
(Chamberlain, Haaga, 2001; Rolederová, 2014)
20 „Věřím, že za to stojím jednoduše
proto, že jsem lidská bytost.“
Optimismus LOT-R
(Scheier, Carver, Bridges 1994; Miňová, 2011)
6 „Do budoucnosti hledím vždy s
optimismem.“
Internalizovaný
stud
ISS
(Cook, 1994; Hamrová, 2016)
24 „Mám pocit, že nikdy nejsem dost
dobrý/á.”
Potíže v regulaci
emocí
DERS-SF-CZ
(Gratz, Roemer, 2004; Benda, v redakci)
18 „Mám problém porozumět tomu, co
cítím.” 7

8. VÝSLEDKY - KORELACE
KORELACE SOUCITU SE SEBOU S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r
Bezpodmínečné sebepřijetí (USAQ) N1=215 0,71
Optimismus (LOT-R) N1=215 0,56
Internalizovaný stud (ISS) N1=215 -0,77
Potíže v regulaci emocí (DERS-SF-CZ) N2=471 -0,71
8
KORELACE BEZP. SEBEPŘIJETÍ S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r
Optimismus (LOT-R) N1=215 0,52
Internalizovaný stud (ISS) N1=215 -0,70

9. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
soucit se
sebou
regulace
emocí
• Soucit se sebou byl v našem vzorku
(N2=471) statisticky signifikantním
prediktorem potíží v regulaci emocí
(F(1, 469)=463,836, p<0,001).
• Model vysvětluje přibližně 49,7 %
rozptylu výsledné proměnné
(R2=0,497)
• Beta=-0,705 (p<0,001).
9

10. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
soucit se
sebou
internal.
stud
• Soucit se sebou byl v našem vzorku
(N1=215) statisticky signifikantním
prediktorem iternalizovaného studu
(F(1, 213)=313,429, p<0,001).
• Model vysvětluje přibližně 59,5 %
rozptylu výsledné proměnné
(R2=0,595)
• Beta=-0,772 (p<0,001).
10

11. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
sebepřijetí
internal.
stud
• Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v
našem vzorku (N1=215) statisticky
signifikantním prediktorem
iternalizovaného studu (F(1,
213)=198,539, p<0,001).
• Model vysvětluje přibližně 48,2 %
rozptylu výsledné proměnné
(R2=0,482)
• Beta=-0,695 (p<0,001).
11

12. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
soucit se
sebou
optimismus
• Soucit se sebou byl v našem vzorku
(N1=215) statisticky signifikantním
prediktorem iternalizovaného studu
(F(1, 213)=313,429, p<0,001).
• Model vysvětluje přibližně 28,3%
rozptylu výsledné proměnné
(R2=0,595)
• Beta=-0,772 (p<0,001).
12

13. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
sebepřijetí
optimismus
• Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v
našem vzorku (N1=215) statisticky
signifikantním prediktorem
iternalizovaného studu (F(1,
213)=80,036, p<0,001).
• Model vysvětluje přibližně 27,3 %
rozptylu výsledné proměnné
(R2=0,273)
• Beta=0,523 (p<0,001).
13

14. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
• Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity
internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým
předpokladem duševního zdraví a osobní pohody.
• V další fázi výzkumu doporučujeme kolegům porovnat míru soucitu se sebou a
internalizovaného studu u vzorku normálních dospělých osob a u různých
dalších klinických i neklinických vzorků, kde teoreticky předpokládáme rozdíl
(např. vzorek dlouhodobě meditujících, vzorky pacientů trpících úzkostmi,
depresemi, poruchami příjmu potravy, závislostmi, psychosomatickými
potížemi, poruchami osobnosti, aj.)

15. DISKUSE
Prezentace ke stažení:
slideshare.net/janbenda1
DOI: 10.13140/RG.2.1.1537.8805
Kontakty:
psychoterapeut@gmail.com,
k.hamrova@centrum.cz
15

16. LITERATURA
• Beisser, A. (2004). The paradoxical theory of change. International Gestalt Journal, 27(2), 103-108.
• Benda, J. (2016). Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii [Prezentace]. Olomouc, Láska ve 21.
století - 13. celostátní konference ČASP. [online], [Cit. 13.3.2016]. Dostupné z:
http://www.slideshare.net/janbenda1/laskavost-k-sob-a-soucit-se-sebou-v-psychoterapii
• Benda, J. (2017?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a duševní
pohody. Disertační práce. Praha, FF UK v Praze.
• Benda, J. (v redakci). Krátká forma Škály potíží v regulaci emocí: Pilotní studie české verze. E-
psychologie.
• Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS-
CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136.
• Bradshaw, J. (2005). Healing the shame that binds you. Deerfield Beach, Health Communications.
16

17. • Breggin, P. R. (2014). Guilt, shame, and snxiety: Understanding and overcoming negative emotions. New
York, Prometheus Books.
• Burgo, J. (2012). Why do I do that?: Psychological defense mechanisms and the hidden ways they shape
our lives. Chapel Hill, New Rise Press.
• Cook, D. R. (1994). Internalized Shame Scale: Professional manual. Menomonie, Channel Press.
• Freudová, A. (2006). Já a obranné mechanismy. Praha, Portál.
• Gendlin, E. T. (2003). Focusing: Tělesné prožívání jako terapeutický zdroj. Praha, Portál.
• Gratz, K. L., & Roemer, L. (2004). Multidimensional assessment of emotion regulation and dysregulation:
Development, factor structure, and initial validation of the difficulties in emotion regulation scale.
Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 26(1), 41-54.
• Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused therapy: Coaching clients to work through their feelings.
Washington, DC, American Psychological Association.
• Hájek, K.; Benda, J. (2008). Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy.
Psychoterapie, 2 (3-4), 151-160.
17

18. • Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody. Diplomová práce. Praha,
FF UK v Praze.
• Chamberlain, J. M., & Haaga, D. A. F. (2001). Unconditional self-acceptance and psychological health.
Journal of Rational-Emotive & Cognitive-Behavior Therapy, 19, 163-176.
• Kaufman, G. (2004). The psychology of shame: Theory and treatment of shame-based syndromes. New
York, Springer.
• Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and
identity, 2(3), 223-250.
• Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York, Harper Collins.
• Röhr, H. P. (2013). Nedostatečný pocit vlastní hodnoty: Sebedestruktivní vnitřní programy a jejich
překonávání. Praha, Portál.
• Scheier, M. F., Carver, C. S., & Bridges, M. W. (1994). Distinguishing optimism from neuroticism (and trait
anxiety, self-mastery, and self-esteem): A reevaluation of the Life Orientation Test. Journal of personality
and social psychology, 67(6), 1063-1078.
18