SlideShare a Scribd company logo
Všímavost v psychoterapii:
Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
JAN BENDA
4. Mezinárodní psychoterapeutické sympózium
Brno, 23.-25.5 2013
OBSAH
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
2. Aktuální otázky a témata
• Definování všímavosti
• Měření všímavosti
• Mechanizmy všímavosti – obecný faktor?
• Osobní a transpersonální vývoj
• Návrat ke kořenům
3. Směr budoucího výzkumu?
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
• Původně buddhistický termín
• V Buddhově učení slovo všímavost (sati)
označuje klíčovou schopnost, jejíţ rozvíjení 1)
vede k postupnému porozumění tomu, jak
funguje lidská mysl a 2) spolu s dalšími faktory
umoţňuje dosáhnout „probuzení“ a osvobodit
se tak od veškerých strastí pozemského ţivota
• V posledních 20 letech začaly být všímavost a
meditace všímavosti a vhledu vyuţívány řadou
nových psychoterapeutických přístupů nejen v
rámci KBT (viz Benda, 2007).
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
• Zpočátku se většina výzkumů týkajících se
všímavosti soustředila na prokazování účinnosti
jednotlivých přístupů
• Poslední 3-4 roky se zájem odborníků
soustřeďuje stále více také na obecnější otázky
týkající se všímavosti
2. Aktuální otázky a témata
Definování všímavosti
• zatím neexistuje všeobecně přijímaná definice
všímavosti, všímavost je chápána různě jako:
1. stav vědomí
2. proces (nekonceptuálního fenomenologického
pozorování)
3. rys osobnosti
4. schopnost (odpovídá abhidhammě)
• k opravdovému pochopení všímavosti je třeba
přímá osobní zkušenost s rozvíjením
všímavosti v intenzivní meditaci !!!
Definování všímavosti
• „uvědomování si přítomných proţitků s
postojem přijetí“ (Germer, Siegel, & Fulton,
2005) - elementární úroveň všímavosti
• „průběţné sledování tří charakteristik
meditačního předmětu (pomíjivosti,
neuspokojivosti a nepřítomnosti trvalého Já),
které probíhá okamţik za okamţikem“
(Grabovac, Lau, Willet, 2011) – plně rozvinutá
všímavost
Rozvoj všímavosti
1. Všímavé zaznamenání
jednotlivého fenoménu
(zvědomění, přijetí, proţití, srov.
bare attention, awareness)
2. Všímavé zaznamenání
opakujícího se vzorce (scénáře)
3. Rozvinutí kontinuální všímavosti
– vhledy do univerzálních
charakteristik fenoménů vědomí
(zpravidla při dlouhodobé
intenzivní meditaci 10-20hod.
denně)
PSYCHO
TERAPIE
----------------
DHAMMA
Definování všímavosti
• Mikulas (2011) upozorňuje, ţe současné
definice všímavosti pouţívané v Západní
psychologii jsou ve skutečnosti definicemi praxe
soustředění (prostá pozornost) + mnohé
přínosy připisované všímavosti vznikají ve
skutečnosti díky rozvinutí schopnosti
soustředění (schopnost soustředění se rozvíjí
paralelně s rozvíjením všímavosti, srov. téţ
Grabovac, Lau, Willett, 2011)
• Uvědomění – obsah (pozornost)
• Všimnutí – proces!!! (všímavost)
Definování všímavosti
• v psychoterapii dochází obvykle k všímavému
zvědomění (mindful awareness) jednotlivých
fenoménů, nikoli však k rozvinutí kontinuální
všímavosti
• všímavé uvědomění v terapii přináší „malý“
(psychoterapeutický) vhled + korektivní
zkušenost, nikoli však transpersonální vhled,
který by vedl k radikální transformaci osobnosti
• bylo by řešením definování více stupňů
rozvoje všímavosti?
Měření všímavosti
• Existuje řada sebeposuzujících dotazníků
měřících všímavost (česky např. Ţitník, 2010)
• Grossman (2008) zpochybňuje validitu
existujících dotazníků
• Ve 3 škálách dotazníku KIMS (z celkových 4)
skórovali američtí studenti výš neţ thajští
buddhističtí mniši (Christopher et al., 2009)
• Studenti pravidelně nestřídmě holdující
alkoholu skórovali v dotazníku FMI významně
výš neţ dlouhodobě meditující (Grossman, Van
Dam, 2011)
Experiencing Scale
(Klein et al., 1969)
úroveň obsah forma
1 Vnější události Neosobní, s odstupem
2 Vnější události, intelektuální sebepopis
Osobnější,
zainteresovaná
3
Osobní reakce na vnější události,
omezený sebepopis
Reaktivní, emocionální
4 Popis pocitů a osobních záţitků
Sebepopisná,
asociativní
5
Problémy se objevují v osobním
proţívání
Zkoumající, elaborující,
hypotetizující
6 Proţívaný význam (felt sense) pocitů Soustředěná na „to“
7
Série vzájemně spojených proţívaných
významů
Vyvíjející se
Client Emotional Productivity Scale – Revised
(Auszra, Herrmann, Greenberg, 2010)
• Škála odlišuje emoční procesy napomáhající
terapeutické změně od procesů, které změně
brání nebo jsou nepodstatné
• Má tři dimenze: emoční aktivace, emoční typ a
způsob zpracování
• Emoce je povaţována za produktivní, je-li
proţívána tady a teď, je tzv. „primární“ (srov. v
abhidhammě pojem vedaná), a klient jí vědomě
zpracovává (7 kritérií – Attending/Not attending,
Symbolization/Not symbolized, Congruence/Incongruence,
Acceptance/Not accepted, Regulation/Overwhelming,
Agency/Victimized, Differentiation/Stuck)
Měření všímavosti: Alternativy?
• Hodnocení všímavosti
klienta v konkrétních
okamţicích v průběhu
terapie školenými
posuzovateli?
• Rozhovor s
expertem?
• Posouzení
konkrétních důsledků
všímavosti (výkonové
testy)?
• Neurovědecké
metody?
Mechanizmy všímavosti
• Jakými způsoby ovlivňuje všímavost konkrétní
psychopatologické symptomy a umoţňuje psychické
zdraví (jakými způsoby mění proţívání klienta a
umoţňuje dovednější zvládání ţivotních situací)?
Mechanizmy všímavosti
• Coffey, Hartman, Fredrickson (2010) popisují 3
mechanizmy:
1. zvýšení regulace emocí - schopnost být v kontaktu s tím, co je
proţíváno bez automatického reagování (srov. téţ např. Chambers,
Gullone, Allen, 2009, Chiesa, Serretti, Jakobsen, 2013)
2. snížení psychické ruminace (nutkavé negativistické
myšlení) – schopnost odlišit smyslovou realitu od virtuální reality
myšlenek, představ
3. snížení lpění - schopnost přijmout vnější i vnitřní skutečnosti, které
nemohu ovlivnit (srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011)
Leslie S. Greenberg
Všímavost – obecný faktor?
Integrativní potenciál všímavosti - nové obecně platné vysvětlení
mechanizmů psychoterapeutické změny?
Mechanizmy všímavosti
!!!
• V psychoterapii není nutné zvyšovat schopnost
všímavosti jako takovou
• Stačí umoţnit klientovi všímavé uvědomění (a
přijetí) konkrétního fenoménu nebo několika
klíčových fenoménů, které do té doby
způsobovaly neţádoucí proţívání a/nebo
chování – zpravidla v rámci stále se opakujícího
scénáře (přerušení vedaná-tanhá, srov. Hájek,
Benda, 2008).
Osobní a transpersonální vývoj
všímavost -> vhled -> transformace mysli
Vyžádejte si disertaci Jacka Englera
v pdf na psychoterapeut@gmail.com
•DISERTACE:
•Zkoumal v Indii10 subjektů,
které dosáhly nejméně prvního
stupně osvícení (sotapatti).
•Popsal mj. jednotlivá stádia
trvalé transformce osobnosti
meditujících
Jack Engler
Osobní a transpersonální vývoj
SATI
VÝVOJ OSOBNOSTI
(Piaget, Erikson, Kohlberg, Maslow, aj. …)
TRANSPERSONÁLNÍ
DIMENZE
Roberto
Assagioli
Ken
Wilber
Osobní a transpersonální vývoj
SATI
Buddha
Bódhisattva
Arahant
-> SOUCIT (karuná)
-> LASKAVOST (mettá)
MAHÁJÁNA, VADŽRAJÁNA
->MINDFULNESS
(vipassana)
THÉRAVÁDA obvyklé
cíle
psychoterapie
všímavost
meditace
všímavosti
psychoterapeuti
 
klienti
 ???
Návrat ke kořenům
• Všímavost i meditace všímavosti byla v
psychoterapii vytrţena z původního kontextu
bez hlubšího pochopení provázanosti
všímavosti s dalšími elementy, které původní
buddhistická cesta k překonání strasti
obsahuje, mj.:
• Etický trénink (síla sikkhá) + trénink solidarity (brahma
vihára)
• Trénink moudrosti (paňňá-sikkhá), včetně např.
tréninku postupů tzv. moudrého uváţení (jónisó-manasikára),
jasného uvědomění (sampadžaňňa), atd.
Návrat ke kořenům
• V posledních 3-4 letech přibývá publikací, které
se vracejí k původnímu know-how Buddhovy
nauky a upozorňují na další aspekty relevantní
pro psychoterapii, ale i obecné pochopení
mechanizmů všímavosti v širším kontextu
• Meditace (ani všímavost) není všelék, pro
dovedné zvládání ţivota nestačí „jen“ meditovat
Návrat ke kořenům
-> časopis Contemporary Buddhism: Special
Issue on Mindfulness (Volume 12, Issue 1, 2011).
Vyţádejte si pdf na psychoterapeut@gmail.com
Návrat ke kořenům
• Všímavost byla dosud mnohdy zkoumána např.
na subjektech, které meditovaly několik týdnů 8
minut denně…
• Cennější mohou být studie subjektů s
rozsáhlejší praxí (10.000 hodin a více), resp. s
praxí tzv. intenzivní meditace (tzn. několik
týdnů-měsíců meditace á 12-18hod. denně)
Návrat ke kořenům
• Gisela Full et al. (2013) zkoumala v Barmě změny ve
vnímání u 18 subjektů (1 Čech :-), které dosáhly
nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti).
Konstatovala 4 kategorie změn:
1. kvalita vnímání – jasné uvědomování vnímaného +
odlišný postoj k vnímanému
2. subjekty souběţně s vnímáním sledují, jak je vnímání
ovlivňováno momentálními vlivy na straně vnímajícího
subjektu
3. změny v chápání a ne/odlišování subjektu a objektu
4. nekonceptuální vnímání – subjekt i objekty jsou
vnímány jako proud neustálých změn
• Jaký dopad mají tyto změny na prožívání subjektů,
jejich chování, kvalitu života a jak se projevují při
zvládání životních situací?
3. Směr budoucího výzkumu?
Bylo by uţitečné zkoumat:
• rozdíly mezi meditací a psychoterapií
• limity a úskalí vyuţívání meditace v
psychoterapii
• moţnosti nemeditativního rozvíjení všímavosti
v psychoterapii (Frýba, 2008)
• alternativní moţnosti měření všímavosti – např.
hodnocení experty či školenými posuzovateli
(videozáznam terapie a/nebo rozhovor)
• moţnosti vyuţití všímavosti v dalších oblastech
aplikované psychologie – koučování, osobní
rozvoj, leadership, pozitivní psychologie
3. Směr budoucího výzkumu?
Bylo by uţitečné zkoumat:
• pokročilejší úrovně rozvinuté všímavosti,
meditační vhledy a osobnostní změny u
jednotlivých stupňů osvícení (viz Engler, 1983)
• transpersonální dimenzi rozvoje všímavosti
• mozkovou aktivitu a změny při pokročilé
meditaci (aktuálně viz např. čas. Social Cognitive & Affective
Neuroscience - Special Issue on Mindfulness
Neuroscience, 2013, roč. 8, číslo 1)
• kontext všímavosti v původním Buddhově učení
a další související elementy – vhled, moudré
uváţení, etika, rozvíjení laskavosti, soucitu, aj.
SHRNUTÍ
1. Všímavost v psychoterapii - kontext
2. Aktuální otázky
• Definování všímavosti
• Měření všímavosti
• Mechanizmy všímavosti – obecný faktor?
• Osobní vs. transpersonální vývoj
• Návrat ke kořenům?
3. Směr budoucího výzkumu?
Všímavost v psychoterapii
DISKUSE
www.jan-benda.com
Literatura
• AUSZRA, L., HERRMANN, GREENBERG, L. The Client Emotional Productivity
Scale – Revised. Nepublikovaný manuál, 2010.
• BENDA, J. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.Československá
psychologie, 2007, roč. 51, č. 2, s. 129-140.
• COFFEY, K. A., HARTMAN, M. FREDRICKSON, B. L. Deconstructing mindfulness
and constructing mental health: Understanding mindfulness and its mechanisms of
action. Mindfulness. 2010, roč. 1, č. 4, s. 235-253.
• ENGLER, J.: Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model
of Therapeutic-Developmental Change (Dissertation). Chicago: University of
Chicago, 1983.
• FRÝBA, M. Psychologie zvládání ţivota. Boskovice: Albert, 2008.
• FULL, G. E., WALACH, H., TRAUTWEIN, M. Meditation-Induced Changes in
Perception: An Interview Study with Expert Meditators (Sotapannas) in Burma.
Mindfulness. 2013, roč. 4, č. 1, s. 55-63.
• GERMER,C., SIEGEL,R., & FULTON, P. (Eds.) Mindfulness and psychotherapy.
NewYork: Guilford Press, 2005.
• GRABOVAC, A. D., LAU, M. A., WILLETT, B. R. Mechanisms of mindfulness: A
Buddhist psychological model. Mindfulness. 2011, roč. 2, č. 3. s. 154-166.
• GROSSMAN, P. On measuring mindfulness in psychosomatic and psychological
research. Journal of Psychosomatic Research. 2008, roč. 64, č. 4, s. 405-408.
Literatura
• GROSSMAN, P., VAN DAM, N. T. Mindfulness, by another name…: Trials and
tribulations of Sati in Western psychology and Science. Contemporary Buddhism,
2011, roč. 12, č. 1, 219–239.
• HÁJEK, K.; BENDA, J.. Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného
kruhu neurózy. Psychoterapie, 2008, roč. 2, č. 3-4, s. 151-160.
• CHAMBERS, R., GULLONE, E., ALLEN, N. B. Mindful emotion regulation: An
integrative review. Clinical Psychology Review. 2009, roč. 29, č. 6, s. 560-572.
• CHIESA, A., SERRETTI, A., JAKOBSEN, J. Ch. Mindfulness: Top–down or bottom–
up emotion regulation strategy?. Clinical Psychology Review. 2013, roč. 33, č. 1, s.
82-96.
• CHRISTOPHER, M. S., CHRISTOPHER, V. CHAROENSUKC, S. Assessing
‘‘Western’’ Mindfulness Among Thai Theravada Buddhist Monks. Mental Health,
Religion & Culture, 2009, roč. 12, č. 3, s. 303–314.
• KLEIN, M. H.; MATHIEU, P. L.; GENDLIN, E. T.; KIESLER, D. J. (1969). The
Experiencing Scale: Volume I. and II. Madison: Wisconsin Psychiatric Institute,
1969.
• MIKULAS, W. Mindfulness: Significant Common Confusions. Mindfulness 2011, roč.
2, č. 1, s. 1-7.
• ŢITNÍK, J. Všímavost a klinické přístupy zaloţené na jejím rozvíjení. Diplomová
práce, Praha: Univerzita Karlova, 2010.

More Related Content

What's hot

พุทธวิธีในการสอน(ศึกษาวิจัยจากพระไตรปิฎก)
พุทธวิธีในการสอน(ศึกษาวิจัยจากพระไตรปิฎก)พุทธวิธีในการสอน(ศึกษาวิจัยจากพระไตรปิฎก)
พุทธวิธีในการสอน(ศึกษาวิจัยจากพระไตรปิฎก)
niralai
 
MacroL12.2019-2020
MacroL12.2019-2020MacroL12.2019-2020
MacroL12.2019-2020
hicheel2020
 
2. орлого-хбг
2. орлого-хбг2. орлого-хбг
2. орлого-хбгMunkh Orgil
 
น้ำซาวข้าวๆ610
น้ำซาวข้าวๆ610น้ำซาวข้าวๆ610
น้ำซาวข้าวๆ610Supichaya Tamaneewan
 
Ottolenghi Simple: A Cookbook
Ottolenghi Simple: A CookbookOttolenghi Simple: A Cookbook
Ottolenghi Simple: A Cookbook
Sauer and Sons
 
ทัศนคติกับพฤติกรรมผู้บริโภค1
ทัศนคติกับพฤติกรรมผู้บริโภค1ทัศนคติกับพฤติกรรมผู้บริโภค1
ทัศนคติกับพฤติกรรมผู้บริโภค1Sarawut Messi Single
 
Personalità jung
Personalità jungPersonalità jung
Personalità jungimartini
 
จิตวิทยาการเรียนรู้1
จิตวิทยาการเรียนรู้1จิตวิทยาการเรียนรู้1
จิตวิทยาการเรียนรู้1
สรสิช ขันตรีมิตร
 
La comunicazione
La comunicazioneLa comunicazione
La comunicazione
Ada Moscarella
 

What's hot (9)

พุทธวิธีในการสอน(ศึกษาวิจัยจากพระไตรปิฎก)
พุทธวิธีในการสอน(ศึกษาวิจัยจากพระไตรปิฎก)พุทธวิธีในการสอน(ศึกษาวิจัยจากพระไตรปิฎก)
พุทธวิธีในการสอน(ศึกษาวิจัยจากพระไตรปิฎก)
 
MacroL12.2019-2020
MacroL12.2019-2020MacroL12.2019-2020
MacroL12.2019-2020
 
2. орлого-хбг
2. орлого-хбг2. орлого-хбг
2. орлого-хбг
 
น้ำซาวข้าวๆ610
น้ำซาวข้าวๆ610น้ำซาวข้าวๆ610
น้ำซาวข้าวๆ610
 
Ottolenghi Simple: A Cookbook
Ottolenghi Simple: A CookbookOttolenghi Simple: A Cookbook
Ottolenghi Simple: A Cookbook
 
ทัศนคติกับพฤติกรรมผู้บริโภค1
ทัศนคติกับพฤติกรรมผู้บริโภค1ทัศนคติกับพฤติกรรมผู้บริโภค1
ทัศนคติกับพฤติกรรมผู้บริโภค1
 
Personalità jung
Personalità jungPersonalità jung
Personalità jung
 
จิตวิทยาการเรียนรู้1
จิตวิทยาการเรียนรู้1จิตวิทยาการเรียนรู้1
จิตวิทยาการเรียนรู้1
 
La comunicazione
La comunicazioneLa comunicazione
La comunicazione
 

Similar to Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu

O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouO všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
Jan Benda
 
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k JáMindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
Jan Benda
 
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Jan Benda
 
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Jan Benda
 
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Jan Benda
 
Význam teoretického rámce při výzkumu psychoterapie z postmoderní perspektivy
Význam teoretického rámce při výzkumu psychoterapie z postmoderní perspektivyVýznam teoretického rámce při výzkumu psychoterapie z postmoderní perspektivy
Význam teoretického rámce při výzkumu psychoterapie z postmoderní perspektivy
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityMindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Jan Benda
 
KPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolKPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolsophiarae
 
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VAS
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VASUNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VAS
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VAS
Oldřich NAVRÁTIL
 
Online kurs hypnoterapie hmi
Online kurs hypnoterapie hmiOnline kurs hypnoterapie hmi
Online kurs hypnoterapie hmi
Andrea Scheansová
 
Několik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapii
Několik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapiiNěkolik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapii
Několik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapii
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Mentální koučink a biohacking v praxi
Mentální koučink a biohacking v praxiMentální koučink a biohacking v praxi
Mentální koučink a biohacking v praxi
Mindthebody
 
Hypnoza
HypnozaHypnoza
Myšlení
MyšleníMyšlení
Myšlení
CEINVE
 
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emociSoucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Jan Benda
 

Similar to Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu (20)

O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouO všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
 
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k JáMindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
 
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
 
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
 
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
 
Význam teoretického rámce při výzkumu psychoterapie z postmoderní perspektivy
Význam teoretického rámce při výzkumu psychoterapie z postmoderní perspektivyVýznam teoretického rámce při výzkumu psychoterapie z postmoderní perspektivy
Význam teoretického rámce při výzkumu psychoterapie z postmoderní perspektivy
 
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityMindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
 
KPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolKPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukol
 
Závěrečný ůkol+13
Závěrečný ůkol+13Závěrečný ůkol+13
Závěrečný ůkol+13
 
ůKol+13
ůKol+13ůKol+13
ůKol+13
 
Kpi logoterapie
Kpi logoterapieKpi logoterapie
Kpi logoterapie
 
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VAS
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VASUNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VAS
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VAS
 
Emoční inteligence
Emoční inteligenceEmoční inteligence
Emoční inteligence
 
Online kurs hypnoterapie hmi
Online kurs hypnoterapie hmiOnline kurs hypnoterapie hmi
Online kurs hypnoterapie hmi
 
Několik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapii
Několik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapiiNěkolik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapii
Několik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapii
 
Modul12
Modul12Modul12
Modul12
 
Mentální koučink a biohacking v praxi
Mentální koučink a biohacking v praxiMentální koučink a biohacking v praxi
Mentální koučink a biohacking v praxi
 
Hypnoza
HypnozaHypnoza
Hypnoza
 
Myšlení
MyšleníMyšlení
Myšlení
 
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emociSoucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
 

More from Jan Benda

Integrativní psychoterapie poučená všímavostí
Integrativní psychoterapie poučená všímavostíIntegrativní psychoterapie poučená všímavostí
Integrativní psychoterapie poučená všímavostí
Jan Benda
 
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší mociNeadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Jan Benda
 
Všímavost, regulace emocí a psychoterapie
Všímavost, regulace emocí a psychoterapieVšímavost, regulace emocí a psychoterapie
Všímavost, regulace emocí a psychoterapie
Jan Benda
 
Akceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postojeAkceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postoje
Jan Benda
 
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassionChildhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Jan Benda
 
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Jan Benda
 
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
Jan Benda
 
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Jan Benda
 

More from Jan Benda (8)

Integrativní psychoterapie poučená všímavostí
Integrativní psychoterapie poučená všímavostíIntegrativní psychoterapie poučená všímavostí
Integrativní psychoterapie poučená všímavostí
 
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší mociNeadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
 
Všímavost, regulace emocí a psychoterapie
Všímavost, regulace emocí a psychoterapieVšímavost, regulace emocí a psychoterapie
Všímavost, regulace emocí a psychoterapie
 
Akceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postojeAkceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postoje
 
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassionChildhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
 
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
 
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
 
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
 

Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu

  • 1. Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu JAN BENDA 4. Mezinárodní psychoterapeutické sympózium Brno, 23.-25.5 2013
  • 2. OBSAH 1. Všímavost v psychoterapii - kontext 2. Aktuální otázky a témata • Definování všímavosti • Měření všímavosti • Mechanizmy všímavosti – obecný faktor? • Osobní a transpersonální vývoj • Návrat ke kořenům 3. Směr budoucího výzkumu?
  • 3. 1. Všímavost v psychoterapii - kontext • Původně buddhistický termín • V Buddhově učení slovo všímavost (sati) označuje klíčovou schopnost, jejíţ rozvíjení 1) vede k postupnému porozumění tomu, jak funguje lidská mysl a 2) spolu s dalšími faktory umoţňuje dosáhnout „probuzení“ a osvobodit se tak od veškerých strastí pozemského ţivota • V posledních 20 letech začaly být všímavost a meditace všímavosti a vhledu vyuţívány řadou nových psychoterapeutických přístupů nejen v rámci KBT (viz Benda, 2007).
  • 4. 1. Všímavost v psychoterapii - kontext • Zpočátku se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila na prokazování účinnosti jednotlivých přístupů • Poslední 3-4 roky se zájem odborníků soustřeďuje stále více také na obecnější otázky týkající se všímavosti
  • 6. Definování všímavosti • zatím neexistuje všeobecně přijímaná definice všímavosti, všímavost je chápána různě jako: 1. stav vědomí 2. proces (nekonceptuálního fenomenologického pozorování) 3. rys osobnosti 4. schopnost (odpovídá abhidhammě) • k opravdovému pochopení všímavosti je třeba přímá osobní zkušenost s rozvíjením všímavosti v intenzivní meditaci !!!
  • 7. Definování všímavosti • „uvědomování si přítomných proţitků s postojem přijetí“ (Germer, Siegel, & Fulton, 2005) - elementární úroveň všímavosti • „průběţné sledování tří charakteristik meditačního předmětu (pomíjivosti, neuspokojivosti a nepřítomnosti trvalého Já), které probíhá okamţik za okamţikem“ (Grabovac, Lau, Willet, 2011) – plně rozvinutá všímavost
  • 8. Rozvoj všímavosti 1. Všímavé zaznamenání jednotlivého fenoménu (zvědomění, přijetí, proţití, srov. bare attention, awareness) 2. Všímavé zaznamenání opakujícího se vzorce (scénáře) 3. Rozvinutí kontinuální všímavosti – vhledy do univerzálních charakteristik fenoménů vědomí (zpravidla při dlouhodobé intenzivní meditaci 10-20hod. denně) PSYCHO TERAPIE ---------------- DHAMMA
  • 9. Definování všímavosti • Mikulas (2011) upozorňuje, ţe současné definice všímavosti pouţívané v Západní psychologii jsou ve skutečnosti definicemi praxe soustředění (prostá pozornost) + mnohé přínosy připisované všímavosti vznikají ve skutečnosti díky rozvinutí schopnosti soustředění (schopnost soustředění se rozvíjí paralelně s rozvíjením všímavosti, srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011) • Uvědomění – obsah (pozornost) • Všimnutí – proces!!! (všímavost)
  • 10. Definování všímavosti • v psychoterapii dochází obvykle k všímavému zvědomění (mindful awareness) jednotlivých fenoménů, nikoli však k rozvinutí kontinuální všímavosti • všímavé uvědomění v terapii přináší „malý“ (psychoterapeutický) vhled + korektivní zkušenost, nikoli však transpersonální vhled, který by vedl k radikální transformaci osobnosti • bylo by řešením definování více stupňů rozvoje všímavosti?
  • 11. Měření všímavosti • Existuje řada sebeposuzujících dotazníků měřících všímavost (česky např. Ţitník, 2010) • Grossman (2008) zpochybňuje validitu existujících dotazníků • Ve 3 škálách dotazníku KIMS (z celkových 4) skórovali američtí studenti výš neţ thajští buddhističtí mniši (Christopher et al., 2009) • Studenti pravidelně nestřídmě holdující alkoholu skórovali v dotazníku FMI významně výš neţ dlouhodobě meditující (Grossman, Van Dam, 2011)
  • 12. Experiencing Scale (Klein et al., 1969) úroveň obsah forma 1 Vnější události Neosobní, s odstupem 2 Vnější události, intelektuální sebepopis Osobnější, zainteresovaná 3 Osobní reakce na vnější události, omezený sebepopis Reaktivní, emocionální 4 Popis pocitů a osobních záţitků Sebepopisná, asociativní 5 Problémy se objevují v osobním proţívání Zkoumající, elaborující, hypotetizující 6 Proţívaný význam (felt sense) pocitů Soustředěná na „to“ 7 Série vzájemně spojených proţívaných významů Vyvíjející se
  • 13. Client Emotional Productivity Scale – Revised (Auszra, Herrmann, Greenberg, 2010) • Škála odlišuje emoční procesy napomáhající terapeutické změně od procesů, které změně brání nebo jsou nepodstatné • Má tři dimenze: emoční aktivace, emoční typ a způsob zpracování • Emoce je povaţována za produktivní, je-li proţívána tady a teď, je tzv. „primární“ (srov. v abhidhammě pojem vedaná), a klient jí vědomě zpracovává (7 kritérií – Attending/Not attending, Symbolization/Not symbolized, Congruence/Incongruence, Acceptance/Not accepted, Regulation/Overwhelming, Agency/Victimized, Differentiation/Stuck)
  • 14. Měření všímavosti: Alternativy? • Hodnocení všímavosti klienta v konkrétních okamţicích v průběhu terapie školenými posuzovateli? • Rozhovor s expertem? • Posouzení konkrétních důsledků všímavosti (výkonové testy)? • Neurovědecké metody?
  • 15. Mechanizmy všímavosti • Jakými způsoby ovlivňuje všímavost konkrétní psychopatologické symptomy a umoţňuje psychické zdraví (jakými způsoby mění proţívání klienta a umoţňuje dovednější zvládání ţivotních situací)?
  • 16. Mechanizmy všímavosti • Coffey, Hartman, Fredrickson (2010) popisují 3 mechanizmy: 1. zvýšení regulace emocí - schopnost být v kontaktu s tím, co je proţíváno bez automatického reagování (srov. téţ např. Chambers, Gullone, Allen, 2009, Chiesa, Serretti, Jakobsen, 2013) 2. snížení psychické ruminace (nutkavé negativistické myšlení) – schopnost odlišit smyslovou realitu od virtuální reality myšlenek, představ 3. snížení lpění - schopnost přijmout vnější i vnitřní skutečnosti, které nemohu ovlivnit (srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011)
  • 18. Všímavost – obecný faktor? Integrativní potenciál všímavosti - nové obecně platné vysvětlení mechanizmů psychoterapeutické změny?
  • 19. Mechanizmy všímavosti !!! • V psychoterapii není nutné zvyšovat schopnost všímavosti jako takovou • Stačí umoţnit klientovi všímavé uvědomění (a přijetí) konkrétního fenoménu nebo několika klíčových fenoménů, které do té doby způsobovaly neţádoucí proţívání a/nebo chování – zpravidla v rámci stále se opakujícího scénáře (přerušení vedaná-tanhá, srov. Hájek, Benda, 2008).
  • 20. Osobní a transpersonální vývoj všímavost -> vhled -> transformace mysli Vyžádejte si disertaci Jacka Englera v pdf na psychoterapeut@gmail.com •DISERTACE: •Zkoumal v Indii10 subjektů, které dosáhly nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti). •Popsal mj. jednotlivá stádia trvalé transformce osobnosti meditujících Jack Engler
  • 21. Osobní a transpersonální vývoj SATI VÝVOJ OSOBNOSTI (Piaget, Erikson, Kohlberg, Maslow, aj. …) TRANSPERSONÁLNÍ DIMENZE Roberto Assagioli Ken Wilber
  • 22. Osobní a transpersonální vývoj SATI Buddha Bódhisattva Arahant -> SOUCIT (karuná) -> LASKAVOST (mettá) MAHÁJÁNA, VADŽRAJÁNA ->MINDFULNESS (vipassana) THÉRAVÁDA obvyklé cíle psychoterapie
  • 24. Návrat ke kořenům • Všímavost i meditace všímavosti byla v psychoterapii vytrţena z původního kontextu bez hlubšího pochopení provázanosti všímavosti s dalšími elementy, které původní buddhistická cesta k překonání strasti obsahuje, mj.: • Etický trénink (síla sikkhá) + trénink solidarity (brahma vihára) • Trénink moudrosti (paňňá-sikkhá), včetně např. tréninku postupů tzv. moudrého uváţení (jónisó-manasikára), jasného uvědomění (sampadžaňňa), atd.
  • 25. Návrat ke kořenům • V posledních 3-4 letech přibývá publikací, které se vracejí k původnímu know-how Buddhovy nauky a upozorňují na další aspekty relevantní pro psychoterapii, ale i obecné pochopení mechanizmů všímavosti v širším kontextu • Meditace (ani všímavost) není všelék, pro dovedné zvládání ţivota nestačí „jen“ meditovat
  • 26. Návrat ke kořenům -> časopis Contemporary Buddhism: Special Issue on Mindfulness (Volume 12, Issue 1, 2011). Vyţádejte si pdf na psychoterapeut@gmail.com
  • 27. Návrat ke kořenům • Všímavost byla dosud mnohdy zkoumána např. na subjektech, které meditovaly několik týdnů 8 minut denně… • Cennější mohou být studie subjektů s rozsáhlejší praxí (10.000 hodin a více), resp. s praxí tzv. intenzivní meditace (tzn. několik týdnů-měsíců meditace á 12-18hod. denně)
  • 28. Návrat ke kořenům • Gisela Full et al. (2013) zkoumala v Barmě změny ve vnímání u 18 subjektů (1 Čech :-), které dosáhly nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti). Konstatovala 4 kategorie změn: 1. kvalita vnímání – jasné uvědomování vnímaného + odlišný postoj k vnímanému 2. subjekty souběţně s vnímáním sledují, jak je vnímání ovlivňováno momentálními vlivy na straně vnímajícího subjektu 3. změny v chápání a ne/odlišování subjektu a objektu 4. nekonceptuální vnímání – subjekt i objekty jsou vnímány jako proud neustálých změn • Jaký dopad mají tyto změny na prožívání subjektů, jejich chování, kvalitu života a jak se projevují při zvládání životních situací?
  • 29. 3. Směr budoucího výzkumu? Bylo by uţitečné zkoumat: • rozdíly mezi meditací a psychoterapií • limity a úskalí vyuţívání meditace v psychoterapii • moţnosti nemeditativního rozvíjení všímavosti v psychoterapii (Frýba, 2008) • alternativní moţnosti měření všímavosti – např. hodnocení experty či školenými posuzovateli (videozáznam terapie a/nebo rozhovor) • moţnosti vyuţití všímavosti v dalších oblastech aplikované psychologie – koučování, osobní rozvoj, leadership, pozitivní psychologie
  • 30. 3. Směr budoucího výzkumu? Bylo by uţitečné zkoumat: • pokročilejší úrovně rozvinuté všímavosti, meditační vhledy a osobnostní změny u jednotlivých stupňů osvícení (viz Engler, 1983) • transpersonální dimenzi rozvoje všímavosti • mozkovou aktivitu a změny při pokročilé meditaci (aktuálně viz např. čas. Social Cognitive & Affective Neuroscience - Special Issue on Mindfulness Neuroscience, 2013, roč. 8, číslo 1) • kontext všímavosti v původním Buddhově učení a další související elementy – vhled, moudré uváţení, etika, rozvíjení laskavosti, soucitu, aj.
  • 31. SHRNUTÍ 1. Všímavost v psychoterapii - kontext 2. Aktuální otázky • Definování všímavosti • Měření všímavosti • Mechanizmy všímavosti – obecný faktor? • Osobní vs. transpersonální vývoj • Návrat ke kořenům? 3. Směr budoucího výzkumu?
  • 33. Literatura • AUSZRA, L., HERRMANN, GREENBERG, L. The Client Emotional Productivity Scale – Revised. Nepublikovaný manuál, 2010. • BENDA, J. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.Československá psychologie, 2007, roč. 51, č. 2, s. 129-140. • COFFEY, K. A., HARTMAN, M. FREDRICKSON, B. L. Deconstructing mindfulness and constructing mental health: Understanding mindfulness and its mechanisms of action. Mindfulness. 2010, roč. 1, č. 4, s. 235-253. • ENGLER, J.: Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model of Therapeutic-Developmental Change (Dissertation). Chicago: University of Chicago, 1983. • FRÝBA, M. Psychologie zvládání ţivota. Boskovice: Albert, 2008. • FULL, G. E., WALACH, H., TRAUTWEIN, M. Meditation-Induced Changes in Perception: An Interview Study with Expert Meditators (Sotapannas) in Burma. Mindfulness. 2013, roč. 4, č. 1, s. 55-63. • GERMER,C., SIEGEL,R., & FULTON, P. (Eds.) Mindfulness and psychotherapy. NewYork: Guilford Press, 2005. • GRABOVAC, A. D., LAU, M. A., WILLETT, B. R. Mechanisms of mindfulness: A Buddhist psychological model. Mindfulness. 2011, roč. 2, č. 3. s. 154-166. • GROSSMAN, P. On measuring mindfulness in psychosomatic and psychological research. Journal of Psychosomatic Research. 2008, roč. 64, č. 4, s. 405-408.
  • 34. Literatura • GROSSMAN, P., VAN DAM, N. T. Mindfulness, by another name…: Trials and tribulations of Sati in Western psychology and Science. Contemporary Buddhism, 2011, roč. 12, č. 1, 219–239. • HÁJEK, K.; BENDA, J.. Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy. Psychoterapie, 2008, roč. 2, č. 3-4, s. 151-160. • CHAMBERS, R., GULLONE, E., ALLEN, N. B. Mindful emotion regulation: An integrative review. Clinical Psychology Review. 2009, roč. 29, č. 6, s. 560-572. • CHIESA, A., SERRETTI, A., JAKOBSEN, J. Ch. Mindfulness: Top–down or bottom– up emotion regulation strategy?. Clinical Psychology Review. 2013, roč. 33, č. 1, s. 82-96. • CHRISTOPHER, M. S., CHRISTOPHER, V. CHAROENSUKC, S. Assessing ‘‘Western’’ Mindfulness Among Thai Theravada Buddhist Monks. Mental Health, Religion & Culture, 2009, roč. 12, č. 3, s. 303–314. • KLEIN, M. H.; MATHIEU, P. L.; GENDLIN, E. T.; KIESLER, D. J. (1969). The Experiencing Scale: Volume I. and II. Madison: Wisconsin Psychiatric Institute, 1969. • MIKULAS, W. Mindfulness: Significant Common Confusions. Mindfulness 2011, roč. 2, č. 1, s. 1-7. • ŢITNÍK, J. Všímavost a klinické přístupy zaloţené na jejím rozvíjení. Diplomová práce, Praha: Univerzita Karlova, 2010.