SlideShare a Scribd company logo
INTEGRATIVNÍ
PSYCHOTERAPIE
POUČENÁ
VŠÍMAVOSTÍ
P H D R . J A N B E N D A , P H . D .
3 4 . Č E S K O - S L O V E N S K Á
P S Y C H O T E R A P E U T I C K Á K O N F E R E N C E
P Ř E R O V, 2 0 2 3
VŠÍMAVOST (MINDFULNESS)
• Všímavost je schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a v mysli
v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a přijetí.
• Všímavost a soucit k sobě mohou být chápány jako univerzální společné faktory
podílející se na psychoterapeutické změně u všech psychoterapeutických přístupů, ať už
o těchto faktorech explicitně mluví či nikoliv (Benda, 2021; Goldberg, 2022; Harrer,
Weiss, 2016).
• Explicitně všímavost využívají v první řadě přístupy tzv. třetí vlny kognitivně-
terapie.
• Existují ale i existenciálně-humanistické (Gold, Zahm, 2018; Wegela, 2014),
psychodynamické (Price, Hooven, 2018; Shepherd, 2020) a integrativní přístupy (Alper,
2016; Žvelc, Žvelc, 2021) explicitně využívající všímavost.
INTEGRATIVNÍ PSYCHOTERAPIE
POUČENÁ VŠÍMAVOSTÍ
• Vychází z prací Mirka Frýby (např. 2008), ale je
výrazně ovlivněna také terapií zaměřenou na
emoce (Greenberg, 2021; Timuľák, Keogh, 2021) a
Pesso Boyden psychomotorickou psychoterapií
(Baylin, Winnette, 2016).
• Je kompatibilní s integrativní psychoterapií
zaměřenou na všímavost a soucit (Žvelc, Žvelc,
2021).
• Integruje poznatky neurověd, psychedelického
výzkumu i tradiční buddhistické psychologie.
• Zaměřuje se na práci s tzv. maladaptivními
schématy (Benda, 2019, 2024).
MALADAPTIVNÍ SCHÉMATA (MS)
• Paměťové struktury sestávající z afektivních, motivačních, kognitivních a behaviorálních
elementů, které jsou automaticky, bez našeho vědomí aktivovány typickým spouštěčem.
Jsou to programy, které nás ovládají často navzdory naší vůli. Podle neurovědců jsou MS
uložená v tzv. implicitní sémantické paměti (Benda, 2019).
• Jsou označována také jako „komplexy“ (Shalit, 2018), „podosobnosti“ (Assagioli, 1993),
„ego stavy“ (Berne, 2012), „vnitřní pracovní modely“ (Bowlby, 2010a, b, c), „systémy
kondenzované zkušenosti“ (Grof, 2021, 2022) apod.
• V současné terminologii jsou tyto programy nově popisovány také jako „raná
maladaptivní schémata“ (Young, Klosko, Weishar, 2003), „emoční schémata“ (Leahy,
2015, 2022), „maladaptivní emoční schémata“ (Greenberg, 2017) nebo „vztahová
schémata“ (Žvelc, Žvelc, 2021).
niterná
emoční bolest
jádrové
přesvědčení
FENOMENOLOGICKÝ MODEL MS
obranný
mechanismus
spouštěč
archaický
ego stav
symptomy
BLACK BOX
niterná
emoční bolest
jádrové
přesvědčení
FENOMENOLOGICKÝ MODEL MS
obranný
mechanismus
spouštěč
archaický
ego stav
symptomy
(viz Benda, 2024)
pocit zoufalé
opuštěnosti
nemohu se
na nikoho
spoléhat
FENOMENOLOGICKÝ MODEL MS (PETR)
nenávist
houbička
ve dřezu
zuřivé dítě
agrese, řev
niterná
emoční bolest
jádrové
přesvědčení
TRANSFORMACE MS
obranný
mechanismus
archaický
ego stav
všímavost a vhled
soucit, přijetí
(korektivní zkušenost)
všímavost a vhled všímavost a vhled
vyhasínání obran
změna pohledu na Já desidentifikace
klid
„Objev století!“
korektivní emoční (vztahová) zkušenost = rekonsolidace paměti
REKONSOLIDACE PAMĚTI
• Změna neuronových spojů v implicitní emoční paměti (Ecker, 2018; Ecker, Vaz,
2022; Lane et al., 2015) – tři fáze:
1. Aktivace maladaptivního emočního (vztahového) schématu v klientově
prožívání tady a teď (znovuprožívání pocitů a stavů mysli)
2. Zprosředkování korektivní emoční (vztahové) zkušenosti (mismatch
experience, prediction error)
3. Verifikace (pozorování markerů změny – výrazně nižší nabuzení, nová
perspektiva)
(srov. Benda, 2019, 2024; Žvelc, Žvelc, 2021)
niterná
emoční
bolest
(viz Benda, 2024)
KOREKTIVNÍ VZTAHOVÁ ZKUŠENOST
JÁDROVÝ POCIT
• Existenciální hrůza
• Osamělost
• Stud
ZÁŽITKOVÝ PROTILÉK (ANTIDOTUM)
• Ochrana, bezpečí (Ochráním Tě)
• Péče, porozumění, sounáležitost,
začlenění, blízkost (Jsem tu s Tebou,
vidím Tě, vnímám Tě, rozumím Ti)
• Bezpodmínečné přijetí, uznání, ocenění,
podpora a láskyplné limity (Je to moje
odpovědnost, ne Tvoje, není to Tvoje
vina)
SOUCIT
TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR)
• TERAPEUT: Kdybyste měl ideální rodiče, když vám bylo pět, trávili byste spoustu času
společně. Ideální rodiče by se velmi zajímali o váš dětský svět, o všechny vaše pocity,
touhy, zájmy… Zkuste si teď představit sebe sama v tom věku. Co vás tehdy zajímalo?
• KLIENT: Měl jsem rád přírodu. Obdivoval jsem různá zvířata, ptáky, brouky…
• TERAPEUT: Aha. Takže ideální rodiče by s vámi rádi chodili třeba do zoo nebo někam
ven, do lesa…
• KLIENT: Býval jsem tehdy rád venku.
TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR)
• TERAPEUT: Ideální rodiče by s vámi tedy moc rádi chodili ven. Hráli by si s vámi. A
všímali by si přírody spolu s vámi. Kdyby vás zaujala třeba veverka v parku, pozorovali
byste ji společně. Možná by vám o té veverce rodiče něco řekli a zajímalo by je, co na ní
zaujalo vás. Zkuste si představit, že je vám pět a zrovna obdivujete čipernou veverku.
Ideální rodiče by se s vámi zastavili. Maminka by si možná sedla na bobek, aby vám
byla fyzicky blíž. Nebo by si vás vzala do náručí, abyste byl trochu výš a lépe viděl.
• KLIENT: (Těžce dýchá).
TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR)
• TERAPEUT: Ideální maminka by se vás ráda dotýkala. Hladila by vás. Mohl byste se s ní i
mazlit. Kdybyste spolu pozorovali veverku, ideální maminka by vám třeba mohla říct:
„Moc ráda s tebou pozoruju zvířátka. Jsem moc ráda s tebou“.
• KLIENT: (Vlhnou mu oči).
• TERAPEUT: V tomhle věku by byli ideální rodiče nebo alespoň jeden z nich téměř pořád
s vámi. Citlivě by vnímali, co všechno se ve vás odehrává. A kdyby vám bylo třeba
smutno, mohl byste se kdykoliv u nich schoulit.
• KLIENT: (Vypadá, že trochu bojuje se svým smutkem).
TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR)
• TERAPEUT: Ideální maminka by vždycky poznala, že je vám smutno. Něžně by vás
objala. Klidně byste se u ní mohl i vyplakat.
• KLIENT: (Začíná vzlykat. Dává si hlavu do dlaní). (A)
• TERAPEUT: Kdybyste jako pětiletý plakal, ideální maminka by vás konejšila ve svém
náručí. Hladila by vás a mohla by říct třeba: „Já vím, jak se teď cítíš. Jsem tady s tebou.
Vždycky tu budu.“ A objímala by vás tak dlouho, jak byste potřeboval. (Po chvíli
podávám Petrovi kapesník).
• KLIENT: (Po další chvíli se začíná pomalu trochu zklidňovat).
TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR)
• TERAPEUT: Zkuste si ještě chvíli představovat, že je vám pět a ideální maminka vás stále
drží v náručí. Ideální tatínek je také u vás. Nikdo nikam nespěchá. Můžete se u ní choulit.
Cítíte teplo jejího těla, tlukot srdce i to, jak dýchá. Něžně vám něco šeptá. Něco jako:
„Jsem tady pro tebe“.
• KLIENT: (Začíná se trochu usmívat).
• TERAPEUT: Cítíte teď ten hřejivý pocit?
• KLIENT: (Přikyvuje a usmívá se). (B)
• TERAPEUT: Zkuste si ten pocit doopravdy užít a uložte si jej v sobě. Popovídáme si až za
chvíli. Tohle jste tenkrát tolik potřeboval. Pocit blízkosti, sounáležitosti, porozumění…
pocit
zklamání
Já jsem OK
FENOMENOLOGICKÝ MODEL AS (PETR)
ochranný
hněv
houbička
ve dřezu
všímavý
dospělý
asertivní
komunikace
(kognitivní
přehodnocení)
soucit,
přijetí
KOREKTIVNÍ VZTAHOVÁ ZKUŠENOST
• Aby se člověk mohl naučit soucítit se sebou samým, potřebuje pocítit, jaké to je, když s
ním v okamžiku, kdy prožívá niternou emoční bolest, soucítí někdo druhý (emoční
vztahová zkušenost)
• Teprve, když zažije takovouto korektivní vztahovou zkušenost, dokáže pak soucitný
postoj zvnitřnit a sám následně zaujímat soucitný postoj k vlastním pocitům niterné
emoční bolesti
• Technika ideálních rodičů (viz Benda, 2019) využívá představu, jaké by to bylo, kdyby s
člověkem někdo soucítil v době, kdy vznikalo vývojové trauma a kdy to člověk nejvíce
potřeboval (dětství)
• Tento imaginativní postup je efektivnější, než zážitek korektivní zkušenosti v dospělosti
Vyjde
březen
2024
Děkuji Vám
za pozornost!
Prezentace
ke stažení na
www.jan-benda.com
Diskuse
LITERATURA
• Alper, S. A. (2016). Mindfulness meditation in psychotherapy: An integrated model for
clinicians. New Harbinger Publications.
• Assagioli, R. (1993). Psychosynthesis: A Manual of principles and techniques.
HarperCollins Publishers.
• Baylin, J., & Winnette, P. (2016). Working with traumatic memories to heal adults with
unresolved childhood trauma: Neuroscience, attachment theory and Pesso Boyden
System Psychomotor Psychotherapy. Jessica Kingsley Publishers.
• Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii.
• Benda, J. (2021). Všímavost v programech nezaměřených na její rozvíjení: Metaanalýza
znáhodněných kontrolovaných studií. Psychoterapie, 15(2), 165-176.
• Benda, J. (2024). Všímavost a Já: Od sebeléčení k sebepřesahování. Portál.
• Berne, E. (2012). Transakční analýza v psychoterapii. Emitos.
• Bowlby, J. (2010a). Odloučení: Kritické období raného vztahu mezi matkou a dítětem.
Portál.
• Bowlby, J. (2010b). Vazba: Teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Portál.
• Bowlby, J. (2010c). Ztráta: Smutek a deprese. Portál.
• Ecker, B. (2018). Clinical translation of memory reconsolidation research: Therapeutic
methodology for transformational change by erasing implicit emotional learnings
driving symptom production. International Journal of Neuropsychotherapy, 6( 1), 1– 92.
• Ecker, B., & Vaz, A. (2022). Memory reconsolidation and the crisis of mechanism in
psychotherapy. New Ideas in Psychology, 66, Article 100945.
• Frýba, M. (2008). Psychologie zvládání života: Aplikace metody Abhidhamma. Albert.
• Gold, E. K., & Zahm, S. G. (2018). Buddhist psychology & gestalt therapy integrated:
Psychotherapy for the 21st century. Metta Press.
• Goldberg, S. B. (2022). A common factors perspective on mindfulness-based
interventions. Nature Reviews Psychology, 1(10), 605-619.
• Greenberg, L. S. (2017). Emotion-focused therapy: Revised edition. American
Psychological Association.
• Greenberg, L. S. (2021). Changing emotion with emotion: A practitioner's guide.
American Psychological Association.
• Grof, S. (2021). Realms of the human unconscious: Observations from LSD research.
Souvenir Press.
• Grof, S. (2022). Dobrodružství sebeobjevování. Portál.
• Harrer, M. E., & Weiss, H. (2016). Wirkfaktoren der Achtsamkeit: Wie sie die
Psychotherapie verändern und bereichern. Schattauer.
• Lane, R. D., Lee, R., Nadel, L., & Greenberg, L. (2015). Memory reconsolidation,
emotional arousal, and the process of change in psychotherapy: New insights from
brain science. Behavioral and Brain Sciences, 38, Article e1.
• Leahy, R. L. (2015). Emotional schema therapy. Guilford Press.
• Leahy, R. L. (2022). Emotional Schemas. Cognitive and Behavioral Practice, 29(3), 575-
580.
• Price, C. J., & Hooven, C. (2018). Interoceptive awareness skills for emotion regulation:
Theory and approach of mindful awareness in body-oriented therapy (MABT). Frontiers
in Psychology, 9, Article 798.
• Shalit, E. (2018). Komplexy: Archetypy, které v nás ožívají. Portál.
• Shepherd, G. (2020). “Normally I’d get really agitated, but I just laughed!”: What do
participants reflect upon in a transactional analysis/mindfulness based anger
management programme? British Journal of Guidance & Counselling, 48(4), 537-551.
• Timuľák, L., & Keogh, D. (2021). Transdiagnostic emotion-focused therapy: A clinical
guide for transforming emotional pain. American Psychological Association.
• Wegela, K. K. (2014). Contemplative psychotherapy essentials: Enriching your practice
with Buddhist psychology. W. W. Norton & Company.
• Young, J. E., Klosko, J. S., & Weishaar, M. E. (2003). Schema therapy: A practitioner’s
guide. Guilford Press
• Žvelc, G., & Žvelc, M. (2021). Integrative psychotherapy: A mindfulness-and
compassion-oriented approach. Routledge.

More Related Content

Similar to Integrativní psychoterapie poučená všímavostí

Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
Tomáš Hajzler
 
Gabor Maté: Když to tělo řekne za nás
Gabor Maté: Když to tělo řekne za nás Gabor Maté: Když to tělo řekne za nás
Gabor Maté: Když to tělo řekne za nás
Tomáš Hajzler
 
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Jan Benda
 
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumuVšímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Jan Benda
 
Tomáš Bouda: Pomalé čtení
Tomáš Bouda: Pomalé čtení Tomáš Bouda: Pomalé čtení
Tomáš Bouda: Pomalé čtení
ÚISK FF UK
 
Jak získat hodinu navíc každý den
Jak získat hodinu navíc každý denJak získat hodinu navíc každý den
Jak získat hodinu navíc každý den
Zuzana Jezkova
 
Jak získat hodinu navíc každý den
Jak získat hodinu navíc každý denJak získat hodinu navíc každý den
Jak získat hodinu navíc každý den
Zuzana Jezkova
 
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouO všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
Jan Benda
 
Čtení : fenomén, který nás významně ovlivňuje a kterému stále pořádně nerozumíme
Čtení: fenomén, který nás významně ovlivňuje a kterému stále pořádně nerozumímeČtení: fenomén, který nás významně ovlivňuje a kterému stále pořádně nerozumíme
Čtení : fenomén, který nás významně ovlivňuje a kterému stále pořádně nerozumíme
Tomáš Bouda
 
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapiiVyužívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii
Jan Benda
 
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityMindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Jan Benda
 
2015 07 06 happyweek 126
2015 07 06  happyweek 1262015 07 06  happyweek 126
2015 07 06 happyweek 126Jiří Černák
 
HAPPYWEEK 210 - 2017.03.13.
HAPPYWEEK 210 - 2017.03.13.HAPPYWEEK 210 - 2017.03.13.
HAPPYWEEK 210 - 2017.03.13.
Jiří Černák
 
2015.11.02. happyweek 142
2015.11.02. happyweek 1422015.11.02. happyweek 142
2015.11.02. happyweek 142
Jiří Černák
 
2014.09.08. happyweek 84
2014.09.08. happyweek 842014.09.08. happyweek 84
2014.09.08. happyweek 84
Jiří Černák
 
KPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolKPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolsophiarae
 
Architektura emočních poruch
Architektura emočních poruchArchitektura emočních poruch
Architektura emočních poruch
Jan Benda
 

Similar to Integrativní psychoterapie poučená všímavostí (20)

Kpi logoterapie
Kpi logoterapieKpi logoterapie
Kpi logoterapie
 
KPI Pozorování batolete
KPI Pozorování batoleteKPI Pozorování batolete
KPI Pozorování batolete
 
Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
 
Gabor Maté: Když to tělo řekne za nás
Gabor Maté: Když to tělo řekne za nás Gabor Maté: Když to tělo řekne za nás
Gabor Maté: Když to tělo řekne za nás
 
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
 
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumuVšímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
 
Tomáš Bouda: Pomalé čtení
Tomáš Bouda: Pomalé čtení Tomáš Bouda: Pomalé čtení
Tomáš Bouda: Pomalé čtení
 
Jak získat hodinu navíc každý den
Jak získat hodinu navíc každý denJak získat hodinu navíc každý den
Jak získat hodinu navíc každý den
 
Jak získat hodinu navíc každý den
Jak získat hodinu navíc každý denJak získat hodinu navíc každý den
Jak získat hodinu navíc každý den
 
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouO všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
 
Čtení : fenomén, který nás významně ovlivňuje a kterému stále pořádně nerozumíme
Čtení: fenomén, který nás významně ovlivňuje a kterému stále pořádně nerozumímeČtení: fenomén, který nás významně ovlivňuje a kterému stále pořádně nerozumíme
Čtení : fenomén, který nás významně ovlivňuje a kterému stále pořádně nerozumíme
 
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapiiVyužívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii
 
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityMindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
 
2015 07 06 happyweek 126
2015 07 06  happyweek 1262015 07 06  happyweek 126
2015 07 06 happyweek 126
 
HAPPYWEEK 210 - 2017.03.13.
HAPPYWEEK 210 - 2017.03.13.HAPPYWEEK 210 - 2017.03.13.
HAPPYWEEK 210 - 2017.03.13.
 
2015.11.02. happyweek 142
2015.11.02. happyweek 1422015.11.02. happyweek 142
2015.11.02. happyweek 142
 
Ebook Helen Stanku - kartářka
Ebook Helen Stanku - kartářkaEbook Helen Stanku - kartářka
Ebook Helen Stanku - kartářka
 
2014.09.08. happyweek 84
2014.09.08. happyweek 842014.09.08. happyweek 84
2014.09.08. happyweek 84
 
KPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolKPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukol
 
Architektura emočních poruch
Architektura emočních poruchArchitektura emočních poruch
Architektura emočních poruch
 

More from Jan Benda

Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší mociNeadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Jan Benda
 
Akceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postojeAkceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postoje
Jan Benda
 
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassionChildhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Jan Benda
 
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
Jan Benda
 
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Jan Benda
 
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Jan Benda
 
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Jan Benda
 

More from Jan Benda (7)

Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší mociNeadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
 
Akceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postojeAkceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postoje
 
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassionChildhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
 
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
 
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
 
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
 
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
 

Integrativní psychoterapie poučená všímavostí

  • 1. INTEGRATIVNÍ PSYCHOTERAPIE POUČENÁ VŠÍMAVOSTÍ P H D R . J A N B E N D A , P H . D . 3 4 . Č E S K O - S L O V E N S K Á P S Y C H O T E R A P E U T I C K Á K O N F E R E N C E P Ř E R O V, 2 0 2 3
  • 2. VŠÍMAVOST (MINDFULNESS) • Všímavost je schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a v mysli v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a přijetí. • Všímavost a soucit k sobě mohou být chápány jako univerzální společné faktory podílející se na psychoterapeutické změně u všech psychoterapeutických přístupů, ať už o těchto faktorech explicitně mluví či nikoliv (Benda, 2021; Goldberg, 2022; Harrer, Weiss, 2016). • Explicitně všímavost využívají v první řadě přístupy tzv. třetí vlny kognitivně- terapie. • Existují ale i existenciálně-humanistické (Gold, Zahm, 2018; Wegela, 2014), psychodynamické (Price, Hooven, 2018; Shepherd, 2020) a integrativní přístupy (Alper, 2016; Žvelc, Žvelc, 2021) explicitně využívající všímavost.
  • 3. INTEGRATIVNÍ PSYCHOTERAPIE POUČENÁ VŠÍMAVOSTÍ • Vychází z prací Mirka Frýby (např. 2008), ale je výrazně ovlivněna také terapií zaměřenou na emoce (Greenberg, 2021; Timuľák, Keogh, 2021) a Pesso Boyden psychomotorickou psychoterapií (Baylin, Winnette, 2016). • Je kompatibilní s integrativní psychoterapií zaměřenou na všímavost a soucit (Žvelc, Žvelc, 2021). • Integruje poznatky neurověd, psychedelického výzkumu i tradiční buddhistické psychologie. • Zaměřuje se na práci s tzv. maladaptivními schématy (Benda, 2019, 2024).
  • 4. MALADAPTIVNÍ SCHÉMATA (MS) • Paměťové struktury sestávající z afektivních, motivačních, kognitivních a behaviorálních elementů, které jsou automaticky, bez našeho vědomí aktivovány typickým spouštěčem. Jsou to programy, které nás ovládají často navzdory naší vůli. Podle neurovědců jsou MS uložená v tzv. implicitní sémantické paměti (Benda, 2019). • Jsou označována také jako „komplexy“ (Shalit, 2018), „podosobnosti“ (Assagioli, 1993), „ego stavy“ (Berne, 2012), „vnitřní pracovní modely“ (Bowlby, 2010a, b, c), „systémy kondenzované zkušenosti“ (Grof, 2021, 2022) apod. • V současné terminologii jsou tyto programy nově popisovány také jako „raná maladaptivní schémata“ (Young, Klosko, Weishar, 2003), „emoční schémata“ (Leahy, 2015, 2022), „maladaptivní emoční schémata“ (Greenberg, 2017) nebo „vztahová schémata“ (Žvelc, Žvelc, 2021).
  • 5. niterná emoční bolest jádrové přesvědčení FENOMENOLOGICKÝ MODEL MS obranný mechanismus spouštěč archaický ego stav symptomy BLACK BOX
  • 6. niterná emoční bolest jádrové přesvědčení FENOMENOLOGICKÝ MODEL MS obranný mechanismus spouštěč archaický ego stav symptomy (viz Benda, 2024)
  • 7. pocit zoufalé opuštěnosti nemohu se na nikoho spoléhat FENOMENOLOGICKÝ MODEL MS (PETR) nenávist houbička ve dřezu zuřivé dítě agrese, řev
  • 8. niterná emoční bolest jádrové přesvědčení TRANSFORMACE MS obranný mechanismus archaický ego stav všímavost a vhled soucit, přijetí (korektivní zkušenost) všímavost a vhled všímavost a vhled vyhasínání obran změna pohledu na Já desidentifikace klid
  • 9. „Objev století!“ korektivní emoční (vztahová) zkušenost = rekonsolidace paměti
  • 10. REKONSOLIDACE PAMĚTI • Změna neuronových spojů v implicitní emoční paměti (Ecker, 2018; Ecker, Vaz, 2022; Lane et al., 2015) – tři fáze: 1. Aktivace maladaptivního emočního (vztahového) schématu v klientově prožívání tady a teď (znovuprožívání pocitů a stavů mysli) 2. Zprosředkování korektivní emoční (vztahové) zkušenosti (mismatch experience, prediction error) 3. Verifikace (pozorování markerů změny – výrazně nižší nabuzení, nová perspektiva) (srov. Benda, 2019, 2024; Žvelc, Žvelc, 2021)
  • 12. KOREKTIVNÍ VZTAHOVÁ ZKUŠENOST JÁDROVÝ POCIT • Existenciální hrůza • Osamělost • Stud ZÁŽITKOVÝ PROTILÉK (ANTIDOTUM) • Ochrana, bezpečí (Ochráním Tě) • Péče, porozumění, sounáležitost, začlenění, blízkost (Jsem tu s Tebou, vidím Tě, vnímám Tě, rozumím Ti) • Bezpodmínečné přijetí, uznání, ocenění, podpora a láskyplné limity (Je to moje odpovědnost, ne Tvoje, není to Tvoje vina) SOUCIT
  • 13. TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR) • TERAPEUT: Kdybyste měl ideální rodiče, když vám bylo pět, trávili byste spoustu času společně. Ideální rodiče by se velmi zajímali o váš dětský svět, o všechny vaše pocity, touhy, zájmy… Zkuste si teď představit sebe sama v tom věku. Co vás tehdy zajímalo? • KLIENT: Měl jsem rád přírodu. Obdivoval jsem různá zvířata, ptáky, brouky… • TERAPEUT: Aha. Takže ideální rodiče by s vámi rádi chodili třeba do zoo nebo někam ven, do lesa… • KLIENT: Býval jsem tehdy rád venku.
  • 14. TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR) • TERAPEUT: Ideální rodiče by s vámi tedy moc rádi chodili ven. Hráli by si s vámi. A všímali by si přírody spolu s vámi. Kdyby vás zaujala třeba veverka v parku, pozorovali byste ji společně. Možná by vám o té veverce rodiče něco řekli a zajímalo by je, co na ní zaujalo vás. Zkuste si představit, že je vám pět a zrovna obdivujete čipernou veverku. Ideální rodiče by se s vámi zastavili. Maminka by si možná sedla na bobek, aby vám byla fyzicky blíž. Nebo by si vás vzala do náručí, abyste byl trochu výš a lépe viděl. • KLIENT: (Těžce dýchá).
  • 15. TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR) • TERAPEUT: Ideální maminka by se vás ráda dotýkala. Hladila by vás. Mohl byste se s ní i mazlit. Kdybyste spolu pozorovali veverku, ideální maminka by vám třeba mohla říct: „Moc ráda s tebou pozoruju zvířátka. Jsem moc ráda s tebou“. • KLIENT: (Vlhnou mu oči). • TERAPEUT: V tomhle věku by byli ideální rodiče nebo alespoň jeden z nich téměř pořád s vámi. Citlivě by vnímali, co všechno se ve vás odehrává. A kdyby vám bylo třeba smutno, mohl byste se kdykoliv u nich schoulit. • KLIENT: (Vypadá, že trochu bojuje se svým smutkem).
  • 16. TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR) • TERAPEUT: Ideální maminka by vždycky poznala, že je vám smutno. Něžně by vás objala. Klidně byste se u ní mohl i vyplakat. • KLIENT: (Začíná vzlykat. Dává si hlavu do dlaní). (A) • TERAPEUT: Kdybyste jako pětiletý plakal, ideální maminka by vás konejšila ve svém náručí. Hladila by vás a mohla by říct třeba: „Já vím, jak se teď cítíš. Jsem tady s tebou. Vždycky tu budu.“ A objímala by vás tak dlouho, jak byste potřeboval. (Po chvíli podávám Petrovi kapesník). • KLIENT: (Po další chvíli se začíná pomalu trochu zklidňovat).
  • 17. TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PETR) • TERAPEUT: Zkuste si ještě chvíli představovat, že je vám pět a ideální maminka vás stále drží v náručí. Ideální tatínek je také u vás. Nikdo nikam nespěchá. Můžete se u ní choulit. Cítíte teplo jejího těla, tlukot srdce i to, jak dýchá. Něžně vám něco šeptá. Něco jako: „Jsem tady pro tebe“. • KLIENT: (Začíná se trochu usmívat). • TERAPEUT: Cítíte teď ten hřejivý pocit? • KLIENT: (Přikyvuje a usmívá se). (B) • TERAPEUT: Zkuste si ten pocit doopravdy užít a uložte si jej v sobě. Popovídáme si až za chvíli. Tohle jste tenkrát tolik potřeboval. Pocit blízkosti, sounáležitosti, porozumění…
  • 18. pocit zklamání Já jsem OK FENOMENOLOGICKÝ MODEL AS (PETR) ochranný hněv houbička ve dřezu všímavý dospělý asertivní komunikace (kognitivní přehodnocení) soucit, přijetí
  • 19. KOREKTIVNÍ VZTAHOVÁ ZKUŠENOST • Aby se člověk mohl naučit soucítit se sebou samým, potřebuje pocítit, jaké to je, když s ním v okamžiku, kdy prožívá niternou emoční bolest, soucítí někdo druhý (emoční vztahová zkušenost) • Teprve, když zažije takovouto korektivní vztahovou zkušenost, dokáže pak soucitný postoj zvnitřnit a sám následně zaujímat soucitný postoj k vlastním pocitům niterné emoční bolesti • Technika ideálních rodičů (viz Benda, 2019) využívá představu, jaké by to bylo, kdyby s člověkem někdo soucítil v době, kdy vznikalo vývojové trauma a kdy to člověk nejvíce potřeboval (dětství) • Tento imaginativní postup je efektivnější, než zážitek korektivní zkušenosti v dospělosti
  • 21.
  • 22. Děkuji Vám za pozornost! Prezentace ke stažení na www.jan-benda.com
  • 24. LITERATURA • Alper, S. A. (2016). Mindfulness meditation in psychotherapy: An integrated model for clinicians. New Harbinger Publications. • Assagioli, R. (1993). Psychosynthesis: A Manual of principles and techniques. HarperCollins Publishers. • Baylin, J., & Winnette, P. (2016). Working with traumatic memories to heal adults with unresolved childhood trauma: Neuroscience, attachment theory and Pesso Boyden System Psychomotor Psychotherapy. Jessica Kingsley Publishers. • Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. • Benda, J. (2021). Všímavost v programech nezaměřených na její rozvíjení: Metaanalýza znáhodněných kontrolovaných studií. Psychoterapie, 15(2), 165-176. • Benda, J. (2024). Všímavost a Já: Od sebeléčení k sebepřesahování. Portál. • Berne, E. (2012). Transakční analýza v psychoterapii. Emitos. • Bowlby, J. (2010a). Odloučení: Kritické období raného vztahu mezi matkou a dítětem. Portál. • Bowlby, J. (2010b). Vazba: Teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Portál.
  • 25. • Bowlby, J. (2010c). Ztráta: Smutek a deprese. Portál. • Ecker, B. (2018). Clinical translation of memory reconsolidation research: Therapeutic methodology for transformational change by erasing implicit emotional learnings driving symptom production. International Journal of Neuropsychotherapy, 6( 1), 1– 92. • Ecker, B., & Vaz, A. (2022). Memory reconsolidation and the crisis of mechanism in psychotherapy. New Ideas in Psychology, 66, Article 100945. • Frýba, M. (2008). Psychologie zvládání života: Aplikace metody Abhidhamma. Albert. • Gold, E. K., & Zahm, S. G. (2018). Buddhist psychology & gestalt therapy integrated: Psychotherapy for the 21st century. Metta Press. • Goldberg, S. B. (2022). A common factors perspective on mindfulness-based interventions. Nature Reviews Psychology, 1(10), 605-619. • Greenberg, L. S. (2017). Emotion-focused therapy: Revised edition. American Psychological Association. • Greenberg, L. S. (2021). Changing emotion with emotion: A practitioner's guide. American Psychological Association. • Grof, S. (2021). Realms of the human unconscious: Observations from LSD research. Souvenir Press. • Grof, S. (2022). Dobrodružství sebeobjevování. Portál.
  • 26. • Harrer, M. E., & Weiss, H. (2016). Wirkfaktoren der Achtsamkeit: Wie sie die Psychotherapie verändern und bereichern. Schattauer. • Lane, R. D., Lee, R., Nadel, L., & Greenberg, L. (2015). Memory reconsolidation, emotional arousal, and the process of change in psychotherapy: New insights from brain science. Behavioral and Brain Sciences, 38, Article e1. • Leahy, R. L. (2015). Emotional schema therapy. Guilford Press. • Leahy, R. L. (2022). Emotional Schemas. Cognitive and Behavioral Practice, 29(3), 575- 580. • Price, C. J., & Hooven, C. (2018). Interoceptive awareness skills for emotion regulation: Theory and approach of mindful awareness in body-oriented therapy (MABT). Frontiers in Psychology, 9, Article 798. • Shalit, E. (2018). Komplexy: Archetypy, které v nás ožívají. Portál. • Shepherd, G. (2020). “Normally I’d get really agitated, but I just laughed!”: What do participants reflect upon in a transactional analysis/mindfulness based anger management programme? British Journal of Guidance & Counselling, 48(4), 537-551. • Timuľák, L., & Keogh, D. (2021). Transdiagnostic emotion-focused therapy: A clinical guide for transforming emotional pain. American Psychological Association.
  • 27. • Wegela, K. K. (2014). Contemplative psychotherapy essentials: Enriching your practice with Buddhist psychology. W. W. Norton & Company. • Young, J. E., Klosko, J. S., & Weishaar, M. E. (2003). Schema therapy: A practitioner’s guide. Guilford Press • Žvelc, G., & Žvelc, M. (2021). Integrative psychotherapy: A mindfulness-and compassion-oriented approach. Routledge.