Národní jazyk-útvary

1. Útvary národního jazyka
PhDr. Kateřina Kolářová

2. • Slovní zásoba jazyka = souhrn všech slov daného jazyka
• Slovní zásoba češtiny = souhrn všech slov českého jazyka, je jich cca 1 milion
• Thesaurus = slovník, který se snaží zachytit celou slovní zásobu jazyka, čeština jej nemá
• Slovní zásoba je otevřený systém (též otevřená množina), jelikož stále nová slova vznikají a naopak některá slova
zanikají.
Slovní zásoba se dělí na:
1. jádro = slova, která často používá většina lidí (např. sloveso být, spojka a, …)
2. periferie = slova, která se příliš často nepoužívají; slova, která používají omezené skupiny lidí (např. terminologie, slang,
…)
Individuální slovní zásoba = slovní zásoba 1 člověka
Dělí se na:
1. aktivní = slova, kterým člověk rozumí a běžně je používá, je to asi 3-5 tisíc slov
2. 2. pasivní = slova, kterým člověk rozumí, ale běžně je nepoužívá, je to asi 30 tisíc slov
Český národní jazyk nemá jedinou podobu. Různé potřeby a podmínky mluvčích národního jazyka vedou k jeho
rozrůzněnosti. Jednotlivé útvary národního jazyka nejsou od sebe izolované, vzájemně se překrývají, prolínají.

3. Národní jazyk
• soubor integrovaných výrazových prostředků vymezený
územně, uvnitř diferencovaný funkčně a teritoriálně,
stratifikovaný sociálně.

4. Útvary národního jazyka
1. SPISOVNÝ JAZYK
 spisovná čeština
hovorová čeština
2. NESPISOVNÝ JAZYK
dialekty
intedialekty

5. Útvary národního jazyka –
SPISOVNÁ ČEŠTINA
• obecně srozumitelný, výrazově nejpřesnější, kodifikován po stránce tvarové, grafické a výslovnostní (tvarosloví, skladba, slovní zásoba, ortoepické
normy)
• kodifikované soubory: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, časopis Naše řeč , jazykové koutky Čs. Rozhlasu,
jazykové příručky a učebnice schválené MŠMT
Znaky:
• Celkem pevná gramatická stavba, dosti ustálená slovní zásoba, je naším celonárodním dorozumívacím prostředkem, je na celém území jednotná.
• používá se ve všech oblastech veřejného života.
• Setkáme se s ní v projevech psaných i mluvených - v televizi, rozhlase, knihách, novinách, časopisech, ve škole.
• V mluvených projevech se užívají hovorové prvky (přeju, píšou, houslisti, bez třech žáků...)
Zdroj současných změn:
• Přejímání cizích slov (sponzor, sumnit)
• Rozšiřování významu slov (projekt, myš)
• Snižování užívání (direktivní, pětiletka)
• Návrat ke starým výrazům (starosta, sokol)

6. Útvary národního jazyka –
HOVOROVÁ ČEŠTINA
• => mluvená varianta spisovného češtiny
Znaky:
• Emocionálnost, spontánnost, zdrobněliny
• Odlišné tvary podst.jmen, sloves, číslovek (fotbalisti, zrajou, bez čtyřech učitelek)
• Často užívaná slova a slovní spojení (neříkej, fakt jo, představ si, nejsem dnešní)
• Neologismy (esemeskovat, mejlovat)
• Volnější větná stavba

7. Útvary národního jazyka –
NESPISOVNÝ JAZYK: INTERDIALEKTY
• Interdialekt (obecné nářečí) je nestabilizovaný regionální útvar NJ a nejvyšší vývojové stadium tradičních teritoriálních
dialektů.
• Vzniká v důsledku integračního a nivelizačního (vyrovnávání rozdílů) vývoje místních nářečí (teritoriálních dialektů).
Rozsah jeho územního rozšíření je větší než u dialektů.
1. obecná čeština (nabývá nadregionálního charakteru, stává se celonárodním nespisovným útvarem,
reprezentantkou živé mluvené řeči)=> směs středočeského a ostatních nářečí, hovorové i spisovné češtiny
(von, furt, abychom..)
2. obecná hanáčtina
3. obecná moravská slovenština
4. obecná laština

14. Nářečí - užívají se v mluvené komunikaci jen na určitém území, nauka
o nářečí je dialektologie:
nářečí česká - Dej mouku ze mlejna na vozejk,
nářečí hanácká - Dé móku ze mléna na vozék,
nářečí moravskoslovenská - Daj múku ze mlýna na vozík,
nářečí lašská - Daj muku ze mlyna na vozik.

15. PŘÍKLAD: HANÁCKÉ NÁŘEČÍ
O doktora
Pan Vémola má bolestě v krko. Proto de k doktorovi.
- Dobré deň, co vás trápi?
-Škrábe mně v krko, boli hlava, ...
- A co zemnica? Máte zemnico???
- Meslim, že nemám žlotó zemnico...
- Jak dlóho máte probléme? A co břoch?
- Čitám, že tak tře dně - a břoch mám take!
- Dám vám patáke - počkéte - mosim chvilo počékat... jeden, dva tře a sedm je deset dňů.
Bodete eště tédeň doma!
- Tož vám teda děkojo. So sice tohé jak limec, ale za tédeň bodo zase jak bék.

16. PŘÍKLAD: NÁŘEČÍ V OSTRAVĚ
• Zdař buch, robki a syncy!
Včerejši večer byl fajny. Enem sem se něnapadně zavrtal do křesla
a už to začlo. Celu dobu sem se fajně bavil. Syce sem podvědomě
posluchal každe slovo a každu změnu v songach oproti mojemu
"překladu", ale tych paru lepši upravenych, aby se vlezly lepši do
pysku, mi až tak něvadilo. Hercy skvěli, scena super, všecko se mi
libilo (aji přestavka, bo ku koňcu už sem to němoh vydržeť, bo sem
se dal doma na odvahu dvě kofoly s rumem).

17. PŘÍKLAD: BRNĚNSKÝ HANTEC
• To máte tak. Vždycky dyž jár valí do finále, čakajó na nás
svátky, vo keréch se hantýruje, že to só pré nébetálňéší
svátky - Vánoce. Je to celkem levinkston, že hafo štatlařů,
ale aji lonťáku má z Vánoc fédry. Porád negómu proč.
Chce to bét hlavně v těžké pohodě a nekřečovat. Já i když
mám za sebó už tři pětky, tak se na ně klepu jako malé
šropál na žvyksnu. Proč ? No to je jasný.

18. Útvary národního jazyka –
NESPISOVNÝ JAZYK: DIALEKTY
• Následkem migrace a vyrovnáváním životních zájmů mezi městským a venkovským
obyvatelstvem dochází ke stírání nářečních rozdílů a odumírání dialektů.
• Tradiční teritoriální dialekt je označení pro nářečí určitého ohraničeného území (teritoria),
přenášené (již několik století) ústní tradicí. Množství různých nářečí souvisí s někdejším
rozdělením území Čech a Moravy na jednotlivá feudální panství, což spolu s poddanstvím,
nevolnictvím, které znemožňovalo mj. libovolné stěhování poddaných, bylo příčinou odlišné
mluvy těchto území (z dnešního pohledu třeba i sousedních obcí).
• Tradiční nářečí dnes pomalu zanikají, v aktivním hovoru se udržují mezi starší generací na
venkově, mladší lidé je užívají jako svou „rodinnou mluvu“ při konverzaci se svými staršími
příbuznými, v hovorech „o věcech denní potřeby“. (Ponecháváme stranou členy různých
folklorních souborů, které se - záslužně - snaží uchovat, a někdy i mezi mladší generací oživit,
znalost místního nářečí.)

19. Poloútvary národního jazyka
Poloútvar:
• ✔ forma, jež netvoří ucelený jazykový systém (= nestrukturní)
• ✔ specifické lexikální a frazeologické prostředky
• ✔ v jiných rovinách využívá prvků spisovného jazyka, interdialektů a dialektů
• ✔ profesní mluva, slang, argot = sociolekty
1. PROFESNÍ SMLUVA
2. ARGOT
3. SLANG

20. Poloútvar národního jazyka –
PROFESNÍ MLUVA
• Představuje zvláštní soubor vyjadřovacích prostředků určité skupiny zaměstnanců
Důvody užití:
• Jednoznačnost
• výrazová úspornost
• potřeba pojmové diferenciace
Profesionalizmy v současné době:
✔ pronikají do spisovného jazyka a obohacují terminologii oborů
✔ pronikají do publicistiky pronikají do obecného úzu
odtrhují se od regionálního základu, a tak posilují integrující tendence
Profesní mluva vzniká mezi příslušníky určitého zaměstnání, kteří ve snaze o jazykovou hospodárnost, ekonomičnost si
vytvářejí zkrácená pojmenování reálií své profese (častá je univerbizace, tvoření jednoslovných pojmenování z
víceslovných). Profesionalismy jsou mnohdy nespisovnými ekvivalenty odborných názvů (termínů).

21. PROFESNÍ MLUVA
• Svou profesní mluvu mají např. horníci, železničáři, nejrůznější řemeslníci,
zdravotníci
příklady z lékařského prostředí:
pacoš - pacient, žluťas - dítě s novorozeneckou žloutenkou, oxík - pulsní
oxymetr, jipka - Jednotka intenzivní péče, reska - resuscitační oddělení, uspávač
- anesteziolog, slepák, apenďour - slepé střevo, císařák, kajzr - císařský řez,
studená klinika - márnice).

22. Poloútvar národního jazyka - SLANG
• Představuje mluvu zájmových skupin. Ty se snaží určitým způsobem se
vymezit, zdůraznit svou individualitu a sounáležitost, humorizovat skutečnost.
Typické znaky slangu:
• pojmenovací postup na základě podobnosti
• zkracování slov, univerbizace
• užití zvukových prostředků (intonace, tempo, dynamika řeči apod.)
• synonymické řady
• Např. zájmová mluva myslivecká = zvláštní případ slangu: - stabilizovaná -
územně rozšířená - závazná pro myslivecká prostředí

23. SLANG
• sportovní slang - špílmachr, bedna, kanár, housle, háček,
• školní slang - anglina, čeják, potítko, baňa,
• vojenský slang - bažant, kombajn, rajóny,
• železničářský slang - šíbr, platon, pufr.

24. URČETE VÝZNAM SLOV
• ajznboňák
• ajťák
• bobule
• chechtáky
• gorila
• jesle
• kalit
• železničář
• člověk zabývající se informačními
technologiemi
• doping
• peníze
• bodyguard (osobní strážce)
• podstrčení míče mezi nohama spoluhráče
• bouřlivě slavit

25. URČETE VÝZNAM SLOV
• per huba
• pivní mozol
• roštěnka
• tlačenka
• troll
• zidanovka
• ústní dohoda
• objemné mužské břicho
• pěkná dívka
• protekce
• provokatér v internetových diskuzích
• klička s otočkou o 360 stupňů s míčem

26. Poloútvar národního jazyka - ARGOT
• Je mluva společensky izolovaných skupin občanů původně ze sociálního podsvětí (tzv.
deklasované vrstvy)
• Cílem argotu je jednak vymezit se proti jazykovým konvencím, jednak zašifrovat mluvu, aby její
obsah zůstal širší veřejnosti utajen.
• „staré“ argoty: argot zlodějů, žebráků, prostitutek a pasáků
• v dnešní době např.: ve vězeních, v prostředí hazardních her, překupníků a poživatelů drog
• místní argoty: - pražská galérka /krochna (pistole), puma (soudce), bahno (pivo) aj./ - brněnská
plotna /bims (chléb), pekle (boty), lochna (díra) aj./
• dodnes např.: jít do pytle, dávat bacha, prachy, fízl, být v chládku atd.

27. Příklady mluvy „pražské galérky“ mezi světovými válkami:
ARGOT
stříkačka – pistole káča – kasa,
trezor vybílit – vykrást raky – hodinky
 krochna – pistole lochna – vězení
zahnout kramle – utéct prachy – peníze