Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
•Download as PPTX, PDF•
2 likes•578 views
Pocity nedostatečnosti se skrývají za mnohými navenek viditelnějšími příznaky, které klienty motivují k nastoupení psychoterapie. "Strach, že nejsem dostatečný/á", ale předpokládá víru v nějaké více či méně stabilní Já s docela konkrétními a trvalými vlastnostmi. Intenzivní praxe meditace všímavosti vede k radikální změně chápání sebe sama. Příspěvek bude diskutovat roli sebepřesažení v procesu psychoterapeutické změny a vliv sebevztažného zpracovávání informací na osobní pohodu a duševní zdraví.
Recommended
Recommended
More Related Content
What's hot
What's hot (20)
Similar to Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Similar to Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení (20)
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
- 1. Může za všechno Já? Mindfulness a sebepřesažení JanBenda-MindfulnessCON2019
- 2. Východiska
- 3. Jak to, že jeden a tentýž člověk se stále stejným psychickým problémem běžně dostává od různých psychologů či psychiatrů různé diagnózy?
- 4. Jak to, že jeden a tentýž psychiatrický lék běžně pomáhá klientům s naprosto různými psychiatrickými diagnózami?
- 5. Jak to, že jeden klient mívá často několik různých psychiatrických diagnóz současně? (komorbidita)
- 6. Je možné, že se současná klasifikace duševních poruch opírá pouze o z hlediska léčby nepodstatné vnější příznaky těchto poruch a nechápe jejich skutečné příčiny?
- 7. Co když existuje nějaká dosud neodhalená univerzální příčina mnoha různých duševních poruch, nějaký společný transdiagnostický faktor, skrytá podstata veškeré psychopatologie (Carragher et al., 2015; Krueger, Eaton, 2015; Lahey, 2017)?
- 8. Pozorování
- 9. Odhalení Na jeden a tentýž fenomén jsem u klientů s mnoha různými duševními poruchami narážel ve své praxi stále znovu a znovu.
- 10. Odhalení Stud (angl. shame) = pocit méněcennosti, nedostatečnosti, pocit spojený se strachem z odmítnutí či zavržení (srov. separační úzkost).
- 11. Odhalení Vznik celé řady navenek pozorovatelných psychopatologických příznaků je podmíněn skrytými maladaptivními sebevztažnými procesy. Tyto procesy probíhají v_myslích klientů s mnoha různými duševními poruchami.
- 13. Když uděláme nějakou chybu...
- 14. Když uděláme nějakou chybu... „Byla to chyba! Je třeba se z ní poučit a zkusit napravit vztahy s_ostatními!“ Vina +
- 15. Když uděláme nějakou chybu... „Byla to chyba! Je třeba se z ní poučit a zkusit napravit vztahy s_ostatními!“ JáVina +
- 16. Když uděláme nějakou chybu... „Byla to chyba! Je třeba se z ní poučit a zkusit napravit vztahy s_ostatními!“ Já „Já jsem idiot. Jsem úplně nemožný, vadný, méněcenný. Nemohu se s druhými vůbec srovnávat.“ = StudVina +
- 17. Když se nám něco podaří...
- 18. Když se nám něco podaří... „To se podařilo. Jde mi to. Tuto novou dovednost mohu tedy nyní sdílet s_druhými.“ Hrdost +
- 19. Když se nám něco podaří... „To se podařilo. Jde mi to. Tuto novou dovednost mohu tedy nyní sdílet s_druhými.“ JáHrdost +
- 20. Když se nám něco podaří... „To se podařilo. Jde mi to. Tuto novou dovednost mohu tedy nyní sdílet s_druhými.“ Já „Já jsem borec. Jsem lepší než druzí. Jsem hodnotnější. Ostatní jsou proti mně nuly.“ = PýchaHrdost +
- 21. Stud i pýcha jsou skrytou příčinou mnoha psychopatologických příznaků.
- 22. Vznik studu i pýchy předpokládá víru v_nějaké víceméně stabilní Já s docela konkrétními a trvalými vlastnostmi.
- 23. Odhalení 1. Klienti s mnoha různými duševními poruchami neopodstatněně věří v_existenci nějakého svého stabilního Já.
- 24. Odhalení 2. Mnoho času věnují hodnocení tohoto domnělého Já (domnívají se, že toto Já má nějaké víceméně trvalé či neměnné vlastnosti – srov. Moore et al., 2017).
- 25. Odhalení 3. Mnoho času věnují přemýšlení o tom, jak je globálně vnímají a hodnotí druzí (srov. Moore et al., 2017).
- 26. Odhalení 4. V myšlenkách si tito klienti vytvářejí nejrůznější „příběhy“ o tomto domnělém Já, navozují si tak pocity studu a pak se těmto pocitům brání prostřednictvím nejrůznějších obranných mechanismů.
- 27. Odhalení 5. Tak vzniká celá řada nejrůznějších příznaků duševních poruch. Tyto druhotné příznaky však odvádějí pozornost od maladaptivních pocitů studu, které jsou ve skutečnosti příčinou oněch druhotných potíží (srov. Benda, 2019).
- 28. 1. přijetí 2. odmítnutí a vztažení k Já volné plynutí prožívaný fenomén* duševní zdraví stud obranné mechanismy deprese poruchy příjmu potravy úzkosti poruchy osobnosti závislosti psycho- somatika a další… soucit se sebou (resp. 4 vznešené postoje) maladaptivní emoční schémaodpor a ulpívání * vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada… Podle Benda, 2019
- 29. Úzkostné poruchy Imagecopyright©2019KristýnaDrozdová • Z čeho mají strach? • Z odmítnutí, zavržení (srov. separační, anihilační úzkost), • z toho, že nebudou pro druhé přijatelní, „dostatečně dobří“ (= pocit studu, viz Benda, 2019; Lewis, 1988).
- 30. Úzkostné poruchy Imagecopyright©2019KristýnaDrozdová Druhotné příznaky, např.: • vyhýbání se určitým situacím nebo činnostem, které by mohly vyvolat pocit studu • nutkavé katastrofické myšlenky, představy • podrážděnost • nespavost, únava • atd. vznikají jako reakce na stud.
- 31. Depresivní poruchy Imagecopyright©2019KristýnaDrozdová • Zacyklené myšlenky (myšlenkové ruminace) • jsou spojené s_nemilosrdnou, nekonstruktivní a nediferencovanou hyper- sebekritičností a sebeobviňováním (navozují tedy opět pocit studu, viz Benda, 2019).
- 32. Depresivní poruchy Imagecopyright©2019KristýnaDrozdová Druhotné příznaky, např.: • pasivita • ztráta zájmů • sociální stažení se • ztráta libida • nechutenství • disociace • atd. vznikají jako reakce na stud.
- 33. Poruchy osobnosti (např. HPO) • Nápadné chování spojené s_udržováním odstupu a vyhýbáním se blízkosti ve vztazích, • s vyhýbáním se zodpovědnosti, • s perfekcionismem, předváděním se, • s intrikami, pomluvami, agresí atd. • jen odvádí pozornost od bolestivého pocitu nedostatečnosti/studu, viz Benda, 2019).
- 34. Poruchy osobnosti (např. HPO) Druhotné příznaky, např.: • emoční labilita • impulzivita • nespolehlivost • sebestřednost • nedostatek empatie • manipulování druhými • atd. vznikají jako reakce na stud.
- 35. Poruchy příjmu potravy Imagecopyright©2019KristýnaDrozdová • Neustále se zabývají vlastním vzhledem, touží po_dokonalé postavě, mají strach z_nadváhy. • Jako by jejich lidská hodnota a přijetí druhými záviselo pouze na tom. • Konceptuální Já splývá s nedokonalým tělem (a neustálým hodnocením těla je opět vytvářen pocit studu, viz Benda, 2019).
- 36. Poruchy příjmu potravy Imagecopyright©2019KristýnaDrozdová Druhotné příznaky, např.: • hladovění, přejídání, zvracení • nadměrné tělesné cvičení • poruchy trávení • hormonální poruchy • osteoporóza, bradykardie, kožní problémy • atd. vznikají jako reakce na stud.
- 37. Závislosti Imagecopyright©2019KristýnaDrozdová • Návyková látka nebo aktivita rychle a bezprostředně navozuje příjemný pocit uspokojení, • Nepřináší však naplnění skutečných potřeb. • Pouze dočasně přehluší palčivě nepříjemné pocity odcizenosti, izolace, resp. studu (viz Benda, 2019).
- 38. Závislosti Imagecopyright©2019KristýnaDrozdová Druhotné příznaky, např.: • nutkavé a nadměrné užívání alkoholu, nikotinu, marihuany, stimulancií, opiátů, sedativ nebo jiných drog, • patologické hráčství, nutkavé nakupování, závislost na internetu, práci, pornografii, sexu atd. vznikají jako reakce na stud.
- 39. Stud = transdiagnostický faktor přítomný u celé řady duševních poruch.
- 40. Co s tím má společného všímavost?
- 41. A. Vznešené postoje Všímavost = uvědomování + přijetí
- 42. A. Vznešené postoje eliminují maladaptivní postoje: • hyperkritičnost, resp. nenávist k sobě samým • emoční chlad, resp. hrubost, krutost k sobě samým • cynismus, povýšenost, pohrdání sebou samým
- 43. A jsme-li schopni zaujímat takové postoje ke všemu, co prožíváme, přestaneme pak vytvářet a prožívat pocit studu. A.
- 45. B.
- 46. B.
- 47. B.
- 49. Pokud prokoukneme (vhled), že žádné stabilní, neměnné Já ve skutečnosti neexistuje, přestaneme pak své zkušenosti vztahovat k_představě takového Já. B.
- 50. A přestaneme vytvářet a prožívat i pocit studu. B.
- 51. Mechanismus psychoterapeutické změny Rozvíjení všímavosti tedy: 1. vede k rozvoji vznešených postojů, které umožňují nepotlačovat, ale akceptovat všechny prožívané fenomény 2. umožňuje ověřit si vlastní zkušeností, že žádné stabilní, neměnné Já neexistuje
- 52. Mechanismus psychoterapeutické změny A protože pak díky všímavosti a vhledu člověk neprožívá stud, 1. nepotřebuje již k_potlačení studu používat ani žádné obranné mechanismy. 2. a nevytváří ani žádné další druhotné příznaky duševních poruch.
- 53. Závěry
- 54. Aby psychoterapeuti porozuměli 1) etiologii duševních poruch a 2) mechanismům změny, díky nimž lze příznaky duševních poruch odstranit a rozvíjet duševní zdraví a osobní pohodu klientů, měli by sami rozvíjet vlastní všímavost (viz Benda, 2011).
- 55. Teprve vlastní prožité vhledy (srov. též bufo alvarius) a rozvinutí vznešených postojů včetně soucitu k sobě i k druhým, jim totiž umožní opravdu efektivně klientům zprostředkovávat korektivní zkušenosti, které pak mění maladaptivní emoční schémata uložená v_implicitní paměti klientů (viz Benda, 2019).
- 57. Výzkum Ne-Já Mindful Wisdom & Compassion Lab www.mindfulness.cz
- 58. Děkuji Vám za pozornost! A Kristýně Drozdové mnohokrát děkuji za_ilustrace.
- 59. Literatura • Benda, J. (2011). Přínos meditace pro psychoterapeuty: Rozvíjení terapeutových kvalit pozitivně ovlivňujících výsledek psychoterapie. Psychoterapie, 5(1), 14-25. • Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Praha: Portál. • Carragher, N., Krueger, R. F., Eaton, N. R., & Slade, T. (2015). Disorders without borders: current and future directions in the meta-structure of mental disorders. Social psychiatry and psychiatric epidemiology, 50(3), 339-350. • Krueger, R. F., & Eaton, N. R. (2015). Transdiagnostic factors of mental disorders. World Psychiatry, 14(1), 27-29.
- 60. Literatura • Lahey, B. B., Krueger, R. F., Rathouz, P. J., Waldman, I. D., & Zald, D. H. (2017). Validity and utility of the general factor of psychopathology. World Psychiatry, 16(2), 142-144. • Lewis, H. B. (1988). The role of shame in symptom formation. In M. Clynes, & J. Panksepp (Eds.). Emotions and psychopathology. Boston: Springer. • Moore, K. E., Christian, M. A., Boren, E. A., & Tangney, J. P. (2017). A Clinical Psychological Perspective on Hyper- and Hypo-egoicism: Symptoms, Treatment, and Therapist Characteristics. In K. W. Brown, M. R. Leary (Eds). The Oxford handbook of hypo-egoic phenomena. New York: Oxford University Press.