Jan Benda, profile picture
Uploaded byJan Benda
PPTX, PDF281 views

Buddhistické inspirace pro psychedelickou terapii

Tato přednáška propojuje tři inspirativní oblasti – psychedeliky asistovanou psychoterapii, kontemplativní neurovědu a buddhistickou psychologii – a nabízí originální fenomenologický pohled na lidské vědomí, vznik psychických potíží i možnosti hlubokého uzdravení a transformace. Zaměříme se mimo jiné na to, jak může zkušenost rozpouštění ega podpořit terapeutickou změnu a rozvíjet soucit k sobě i k druhým. Budeme se věnovat výzvám, které psychedelická práce přináší a ukážeme si, jak je lze zpracovat v rámci všímavostí poučené psychoterapie i sekulárně duchovní integrace. Vysvětlíme si, jak mohou tradiční abhidhammické matice pomoci moudře uchopit změněné stavy vědomí a jak můžeme tradiční buddhistické vhledy do našeho prožívání využít při tvorbě moderní metodiky psychedelické terapie. Přednáška je určena psychoterapeutům, psychologům, výzkumníkům a všem, kdo se zajímají o sekulární spiritualitu, kontemplativní přístupy a inovace v oblasti léčby a transformace vědomí. Nabízí inspiraci k rozvoji eticky zakotvené, všímavostí poučené psychedelické integrace a otevírá prostor pro dialog mezi introspektivní moudrostí buddhismu a současnou vědeckou psychologií vědomí.

Embed presentation

Downloaded 26 times
BUDDHISTICKÉ INSPIRACE PRO PSYCHEDELICKOU TERAPII P H D R . J A N B E N D A , P H . D. D I A B A S I S 3 0 . Z Á Ř Í 2 0 2 5
CO NÁS ČEKÁ? • Fenomenologie psychedelické zkušenosti – terapeutická a ontologická integrace • Sekulární spiritualita a sekulární buddhismus • Kognitivní věda, psychedeliky-asistovaná psychoterapie a abhidhammické matice • Eticko-psychologické souvislosti prožívání • Kvality a kompetence poskytovatele psychedeliky asistované psychoterapie • Buddhismus a výzvy psychedelických zkušeností • Aktuální výzvy PAP
YOUTUBE.COM/@JANBENDA
BREAKING NEW
FENOMENOLOGIE PSYCHEDELICKÉ ZKUŠENOSTI • Změny vnímání • Změny v prožívání sebe sama (rozpuštění ega, nesebestředná perspektiva) • Intenzivní emoční zkušenosti • (Znovu)prožití traumatu (helioskop) • Konfrontace s vlastním stínem • Archetypální, mytologické a spirituální zážitky • Mystické a transcendentní zážitky • Psychologické vhledy (sebepoznávání, vhledy do vztahů, minulosti…) • Přijetí a emoční uvolnění • Pocit propojenosti
CÍLE PSYCHOTERAPIE A CÍLE SPIRITUÁLNÍ PRAXE PSYCHOTERAPIE • Eliminace pocitů méněcennosti, naučené bezmocnosti a různých strachů, které nám brání být sami sebou (sebepřijetí) • Sebepoznávání, „zvědomování nevědomého“ • Budování vlastních hranic a schopnosti sebeprosazení • „Přeprogramování“ patologických vzorců chování a prožívání • Řešení vztahových problémů SPIRITUÁLNÍ PRAXE • Poznání nejzazší reality, vhled do procesů, jimiž mysl konstruuje iluzi Já a světa • Sjednocení s Bohem či Absolutnem • Dosažení nepřipoutanosti k Já i ke světu • „Očištění“ mysli od neetické motivace (chtivost, nenávist, zaslepenost) • Rozvinutí univerzální lásky a soucitu (srov. Engler, 1984)
TERAPEUTICKÁ A ONTOLOGICKÁ INTEGRACE TERAPEUTICKÁ INTEGRACE • Proces zaměřený na zpracování psychických problémů či symptomů vyvolaných psychedelickými zážitky. Cílem je postupně začlenit nové vhledy a lekce do každodenní reality tak, aby vedly k větší vnitřní integritě a rovnováze i k pozitivním změnám navenek (ve stylu života, vztazích, práci atd.) ONTOLOGICKÁ INTEGRACE • Týká se oblastí metafyzických, duchovních a filozofických představ o existenci a našem vztahu k ní. Psychedelické zážitky na této úrovni mohou zásadně změnit naše vnímání reality – vytvářet nové „mapy“ světa, reorganizovat osobní významy a vést k novým přesvědčením o povaze reality a našem místě v ní. (viz např. Aixalà, 2022) ►LÉČENÍ ZRANĚNÉHO JÁ ►ROZVÍJENÍ AUTENTICKÉHO JÁ ►ROZVÍJENÍTRANSCENDENTNÍHO JÁ
SEKULÁRNÍ, NATURALISTICKÁ SPIRITUALITA? • V současné vědě dominuje naturalistický či materialistický světonázor podle kterého mysl a vědomí nejsou základem vesmíru, ale jsou relativně nedávným produktem složité evoluce (Letheby, 2021). • Vědecké zkoumání spirituálních zkušeností a praktik však nepředpokládá víru v nadpřirozeno, v Boha nebo nesmrtelnou duši. • Sekulární spiritualita: – nedogmatická forma spirituality, která není vázaná na konkrétní náboženství – zaměřená na osobní zkušenost propojenosti s realitou přesahující ego a jeho cíle – zakotvená v této zkušenosti + zahrnuje kognitivní, emocionální, motivační i behaviorální roviny (viz např. Walach, 2015).
SEKULÁRNÍ BUDDHISMUS? • Každá fáze expanze buddhismu v minulosti přetvářela podobu Buddhova učení – vznikaly nové interpretace a nové formy praxe,. Buddhovo učení reagovalo na místní tradice a kulturu. Stejně tak i dnes na Západě dochází k tvorbě specificky západní podoby buddhismu. • Buddhismus je na Západě stále více chápán jako sekulární cesta zaměřená na rozvoj lidského potenciálu, spíše než jako náboženství slibující posmrtné cíle. • Moderní západní praktikové buddhismu často kombinují a propojují učení různých buddhistických škol a využívají především to, co prakticky napomáhá osvobození mysli od strastí a vede k rozvíjení soucitu. Buddhismus je v tomto pojetí vnímán jako „věda o mysli“ či praktická filozofie, kterou lze testovat v životě (u nás viz např. Frýba, 2008). • Západní autoři kladou důraz na etiku a soucit a zdůrazňují, že pravým cílem dharmy není jen osobní klid mysli, ale také soucitné jednání a péče o druhé. (Batchelor, 2015, 2017; Goldstein, 2002) • S transformací buddhismu na Západě souvisí i nové pojetí buddhistické komunity (laici mají plnohodnotný přístup k dharmě).
BUDDHISMUS A SOUČASNÁ VĚDA KOMPATIBILITA A SPOLEČNÁ TÉMATA
EMPIRICKÁ EPISTEMOLOGIE BUDDHISMU • Buddhovo učení je založené na zkušenosti a empirii, což jej výrazně přibližuje vědeckému přístupu. • Staví individuální prožitou zkušenost a logický úsudek nad jakoukoli tradici nebo dogma. • Za spolehlivé zdroje poznání považuje vnímání a inference, což odpovídá důrazu vědy na pozorování a racionální odvozování. • Za základní vysvětlující princip reality Buddhovo učení považuje kauzalitu (příčinnost). • Tento empiricko-zkušenostní základ dělá Buddhovo učení pozoruhodně kompatibilním se sekulárním, vědeckým pohledem na svět. • Buddhovo učení má díky staletím pozorování lidské mysli také hluboce rozpracovanou psychologii, která se věnuje především pozitivním možnostem rozvoje mysli a změněným stavům vědomí.Tato prastará psychologie může sloužit jako zdroj hypotéz pro současný výzkum.
KONTEMPLATIVNÍ VÝZKUM
KONTEMPLATIVNÍ VÝZKUM • Kontemplativní výzkum v posledních letech velmi intenzivně zkoumá, jak meditace ovlivňuje mozek a nervovou soustavu. • Funkční zobrazování mozku (fMRI) a EEG ukazují u dlouhodobě meditujících např. změny v aktivaci a propojení tzv. defaultní sítě (DMN, viz narativní Já), • Dlouhodobě meditující vykazují v EEG také vyšší míru gamma vln souvisejících s pozorností a soucitem, a dále zvětšení objemu šedé hmoty v oblastech regulace emocí a vnímaní těla. • Spojení tzv. prvního a třetího pohledu, tzn. spojení subjektivních prožitků všímavých meditujících (velmi precizní introspekce) a objektivních dat z brain- scanů – umožňuje vědcům nebývale podrobné porozumění fungování lidské mysli (srov. též neurofenomenologie, např. Lutz et al., 2025).
The Journal of Cognitive Neuroscience - PREPRINT
KOGNITIVNÍ VĚDY A „NE-JÁ“ • Buddhismus proslul svou analýzou plynoucí mysli a zejména svou doktrínou anattá (ne-Já) – tedy myšlenkou, že stálé, neměnné ego je iluze tvořená myslí. Současná kognitivní věda a neurověda v mnohém této perspektivě dávají za pravdu (srov. např. Berkovich-Ohana et al., 2024; Gallagher, et al. 2024). • Výzkumy ukazují, že subjektivní zkušenost „já“ vzniká jako konstrukt distribuovaných mozkových procesů bez centrálního místa řízení (Gazzaniga, 2018; Northoff & Huang, 2017). • Studie tzv. narativního Já naznačují, že levá hemisféra mozku funguje jako „interpretátor“, který automaticky generuje „příběhy o Já“ a tím vytváří iluzi soudržného a trvalého jáství (srov. Qin et al., 2020;Volz & Gazzaniga, 2017).Tento konstruktivistický model je v souladu s buddhistickou introspekcí, která rozlišuje mezi plynoucí zkušeností (viññ na ā ) a konceptuálním Já (attā) – přičemž právě druhý z těchto konstruktů je zdrojem utrpení (viz Benda, 2024). • Buddhistická koncepce ne-Já inspiruje nové modely mysli a stává se partnerem interdisciplinárního dialogu o povaze vědomí.
FENOMENOLOGICKÝ POHLED NA LIDSKÉ VĚDOMÍ A ABHIDHAMMICKÉ MATICE
VŠÍMAVOST
NITERNÁ EMOČNÍ BOLEST
NITERNÁ EMOČNÍ BOLEST
SPLYNUTÍ, ZAPLAVENÍ
ODSTUP
SOUCITNÉ PŘIJETÍ
SANGHA
PSYCHOTERAPIE
ABHIDHAMMICKÉ MATICE • Etická psychologie abhidhammy nabízí velmi podrobný „atlas“ mentálních a tělesných jevů. • Tzv. abhidhammické matice lze přitom charakterizovat jako seznamy nebo katalogy, které studentům abhidhammy umožňují podrobně rozlišovat veškeré fenomény vnitřního i vnějšího světa, kterých je možné si všimnout. • Jasné rozlišování jednotlivých tělesných a mentálních fenoménů, které tvoří naše prožívání, má napomoci k vhledu do podstaty těchto jevů a k dosažení moudrosti a svobody od utrpení. • Příklady matic: 22 řídících schopností mysli, pět skupin lpění, pět překážek meditačního pokroku, deset mentálních nečistot, sedm faktorů probuzení, 89 typů vědomí, 52 mentálních faktorů… • Abhidhammické matice lze využívat při terapeutické i ontologické integraci. (srov. např. Benda & Horák, 2008)
MATICE PODMÍNĚNÉHO VZNIKÁNÍ Nevědomost Formace Vědomí Mysl a tělo Smyslové základny Kontakt Zánik ego stavu Vznik ego stavu Nastávání Lpění Žádost Cítění (+ akce) (+ rozhodování) Řetězec podmíněného vznikání popisuje dvanáct tělesných a mentálních fenoménů, díky nimž v našem prožívání kvůli našemu nedostatečnému vhledu do povahy našich mentálních procesů cyklicky znovu a znovu vzniká iluze Já a s ní související psychické utrpení.
niterná emoční bolest jádrové přesvědčení FENOMENOLOGICKÝ MODEL MS obranný mechanismus spouštěč archaický ego stav symptomy (viz Benda, 2024) - odpor - ulpívání - (11) - hrůza - osamělost - stud (Anatomie komplexu)
niterná emoční bolest jádrové přesvědčení TRANSFORMACE MS obranný mechanismus archaický ego stav všímavost a vhled soucit, přijetí (korektivní zkušenost) všímavost a vhled všímavost a vhled vyhasínání obran změna pohledu na Já dezidentifikace klid
TRANSFORMACE MS všímavost a vhled soucit, přijetí (korektivní zkušenost) všímavost a vhled všímavost a vhled vyhasínání obran změna pohledu na Já dezidentifikace klid
TRANSDIAGNOSTICKÁ TEORIE ZRANĚNÉHO JÁ
TRANSDIAGNOSTICKÁ TEORIE ZRANĚNÉHO JÁ ZRANĚNÉ JÁ • JÁ jsem nedostatečný/á AUTENTICKÉ JÁ • JÁ jsem OK TRANSCENDENTNÍ JÁ • JÁ je iluze, koncept LÉČENÍ (PSYCHOTERAPIE) SPIRITUÁLNÍ PRAXE (SEBEPŘESAHOVÁNÍ) VÝVOJ OSOBNOSTI (SEBEREALIZACE)
KLÍČOVÉ FAKTORY (PSYCHOTERAPEUTICKÉ) ZMĚNY PODLE MIIP 1. Zvýšení všímavosti – vhledy (viz Radakovic et al., 2022) 2. Rozvoj soucitu k sobě – místo vyhýbání se nepříjemným emocím se rozvíjí schopnost emoce akceptovat (viz např. Fauvel et al., 2023; Ruffell et al., 2021) 3. Zpochybnění rigidních patologických jádrových přesvědčení – přehodnocení sebepojetí, nelpění, nepřipoutanost k narativnímu Já (viz Carhart-Harris, Friston, 2019; srov. Mathai et al., 2025) 4. Etické čištění mysli – přehodnocování životních priorit, eliminace obranných mechanismů (srov. Earp, 2018; Streicher et al., 2025). 5. Získání dlouhodobějšího pocitu propojenosti – se sebou, s druhými, s přírodou, se světem (protilék na pocity osamělosti a izolace, viz Forstmann & Sagioglou, 2025; Watts et al., 2017). S P I R I T U A L I TA │ P S Y C H OT E R A P I E
ETICKO- PSYCHOLOGICKÉ SOUVISLOSTI PROŽÍVÁNÍ
ULPÍVÁNÍ
ULPÍVÁNÍ • Připoutanost k majetku a penězům • Přílišná připoutanost k partnerovi, rodině nebo přátelům (závislost) • Lpění na ideálech, představách nebo očekáváních, jak by měl život vypadat • Lpění na minulosti • Ulpívání na hněvu, zášti nebo touze po pomstě • Lpění na představě o sobě samém (ego, identita) • Připoutanost k pocitu moci (strach ze ztráty kontroly)
ŠTĚDROST
MOTIVAČNÍ KOŘENY BLAHODÁRNÉ • štědrost • laskavost • moudrost ZHOUBNÉ •chtivost •nenávist •zaslepenost A B H I D H A M M I C K É M AT I C E
chtivost nenávist zaslepenost lpění na bludných představách pýcha apatie neklid nekonečné pochybování nestydatost výčitky a starosti bezohlednost hazardér uražené Dítě přehnaně svědomité Dítě vyhledávač ujištění naivní idealista blahosklonně shovívavý predátor rozmazlené Dítě odtažitý sebeutěšitel trestající Rodič vzdorovité Dítě STAVY MYSLI MENTÁLNÍ ZNEČIŠTĚNÍ KOŘENY KOŘENY MENTÁLNÍ ZNEČIŠTĚNÍ STAVY MYSLI A B H I D H A M M I C K É M AT I C E
PSYCHOLOGICKÉ DŮSLEDKY NEETICKÉHO JEDNÁNÍ • Ztráta klidu a duševní rovnováhy • Neustálý neklid a nespokojenost • Úzkost, nedůvěřivost, pesimismus, deprese • Vnitřní napětí a chaos • Pocit viny, studu, výčitky • Emoční odpojení, disociace • Narušení schopnosti vytvářet blízké vztahy • Narušení schopnosti vnímat realitu • Zúžení vědomí, neschopnost nadhledu • Rigidita, nepružnost uvažování • Ztráta schopnosti správného úsudku • Zmatek, nerozhodnost
chtivost nenávist zaslepenost lpění na bludných představách pýcha apatie neklid nekonečné pochybování nestydatost výčitky a starosti bezohlednost (viz např. Benda, 2019)
OSOBNOST PRŮVODCE KVALITY A KOMPETENCE POSKYTOVATELE PSYCHEDELIKY ASISTOVANÉ PSYCHOTERAPIE
PSYCHOTHERAPY BEYOND WORDS Therapist’s state of being, beyond technique or verbal intervention, plays a central role in the therapeutic process. (Žvelc, 2025)
SCHOPNOSTI VŠÍMAVÉHO PRŮVODCE 1. Všímavost (schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a v naší mysli v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a přijetí) 2. Precizní a výstižně pojmenovávávání pocitů (viz focusing) 3. Empatické vcítění a (nehodnotící) porozumění 4. Sledování a komentování tělesných a mentálních procesů klienta 5. Konkretizace 6. Sebeodhalování 7. Propojování prezentovaných problémů a témat klienta s prožívanými pocity a nenaplněnými potřebami 8. Rozpoznávání a tolerování pocitů niterné emoční bolesti 9. Rozpoznávání obranných mechanismů a ego stavů 10. Identifikování a verbalizování jádrových přesvědčení 11. Práce s hranicemi a nepřebírání (omnipotentní) odpovědnosti za klienta 12. Používání humoru jako prostředku umožňujícího získání nadhledu a změnu perspektivy
PODOBNÁ ÚSKALÍ INTENZIVNÍ MEDITACE A PSYCHEDELICKÉ ZKUŠENOSTI APENDIX A
TAXONOMIE MEDITAČNÍCH ZKUŠENOSTÍ 1. Kognitivní doména - zklidnění mysli, monitorování myšlenkových procesů, změny v pohledu na svět, rozpad konceptuálních struktur 2. Percepční doména - změny ve smyslovém vnímání 3. Afektivní doména - změny emocí 4. Somatická doména - změny spojené s tělesnými pocity 5. Konativní doména - změny v motivaci a úsilí 6. Doména sebepojetí – změny v pocitu já včetně např. ztráty pocitu kontroly 7. Sociální doména – změny v sociálních vztazích a interakcích (Lindahl, 2017)
INSPIRACE PRO PRÁCI S VÝZVAMI PSYCHEDELICKÝCH ZKUŠENOSTÍ • V buddhistické tradici jsou obtížné zážitky chápány jako potenciálně hodnotné. • Také současný výzkum meditace ukazuje, že ztráta ega, ztráta smyslu, spirituální krize jsou přirozenými součástmi hluboké vnitřní práce. • Lze převzít buddhistické typologie a rámce pro porozumění obtížným stavům. • Lze převzít praktické know-how meditačních učitelů pro integrování obtížných zkušeností. • Buddhistická psychologie zdůrazňuje význam dlouhodobé integrace zkušeností skrze všímavost, etickou reflexi a komunitu. • Kontemplativní praxe se také vyhýbá tlaku na výsledky – klade důraz na trpělivost a zralost. (Palitsky et al., 2024)
AKTUÁLNÍ VÝZVY PSYCHEDELIKY ASISTOVANÉ PSYCHOTERAPIE APENDIX B
AKTUÁLNÍ VÝZVY PAP • Psychedeličtí výzkumníci se vesměs shodují na důležitosti settu a settingu, ale výzkumy se soustředí spíše na účinek samotných psychedelik a téměř ignorují terapeutický rámec (viz Kamilar-Britt et al., 2023). • Bude třeba popsat a ověřit jaké mechanismy vedou k psychoterapeutické změně, definovat konkrétní psychoterapeutické postupy, techniky… • Bude třeba zjistit, jak lze optimálně terapeuticky využívat "okno plasticity" po psychedelické zkušenosti. • PAP by měla více integrovat poznatky z výzkumu psychoterapie i z výzkumu meditace. • Buddhistická psychologie může být inspirací pro rozpoznání klíčových terapeutických faktorů i pro terapeutickou a ontologickou integraci. (srov. též např.Aday et al,. 2024; Nutt et al., 2023)
YOUTUBE.COM/@JANBENDA
Děkuji Vám za pozornost! Prezentace ke stažení na www.jan-benda.com
LITERATURA • Aday, J. S., Horton, D., Fernandes-Osterhold, G., O’Donovan,A., Bradley, E. R., Rosen, R. C., & Woolley, J. D. (2024). Psychedelic-assisted psychotherapy: where is the psychotherapy research?. Psychopharmacology, 241(8), 1517-1526. • Aixalà, M. (2022). Psychedelic integration: Psychotherapy for non-ordinary states of consciousness. Synergetic Press. • Baker, I.A. (2023). Nectar of the Blue Goddess:A Living Tradition of Soma Consumption in West Bengal, India. In E. Dyck, & C. Elcock (Eds.). (2023). Expanding mindscapes: a global history of psychedelics. MIT Press. • Batchelor, S. (2015). After Buddhism: Rethinking the dharma for a secular age.Yale University Press. • Batchelor, S. (2017). Secular Buddhism: Imagining the dharma in an uncertain world.Yale University Press. • Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Portál. • Benda, J. (2024). Všímavost a Já: Od sebeléčení k sebepřesahování. Portál.
• Benda, J., & Horák, M. (2008). Moudrost abhidhammy v psychoterapii: Hojivé balzámy pro duši. Psychoterapie, 2(2), 85-93. • Berkovich-Ohana,A., Brown, K.W., Gallagher, S., Barendregt, H., Bauer, P., Giommi, F., ... & Amaro, A. (2024). Pattern theory of selflessness: How meditation may transform the self- pattern. Mindfulness, 15(8), 2114-2140. • Breeksema, J. J., Niemeijer,A. R., Krediet, E.,Vermetten, E., & Schoevers, R.A. (2020). Psychedelic treatments for psychiatric disorders:A systematic review and thematic synthesis of patient experiences in qualitative studies. CNS drugs, 34(9), 925-946. • Britton,W. B., Lindahl, J. R., Cooper, D. J., Canby, N. K., & Palitsky, R. (2021). Defining and measuring meditation-related adverse effects in mindfulness-based programs. Clinical Psychological Science, 9(6), 1185-1204. • Carhart-Harris, R. L., & Friston, K. J. (2019). REBUS and the anarchic brain: toward a unified model of the brain action of psychedelics. Pharmacological Reviews, 71(3), 316-344. • Crowley, M. (2019). Secret drugs of Buddhism: Psychedelic sacraments and the origins of the Vajrayana. Synergetic Press.
• Demir, U.,Yang,W. F. Z., & Sacchet, M. D. (2025).Advanced concentrative absorption meditation reorganizes functional connectivity gradients of the brain: 7T MRI and phenomenology case study of jhana meditation. Cerebral Cortex, 35(4),Article bhaf079. • Dyck, E., & Elcock, C. (Eds.). (2023). Expanding mindscapes: a global history of psychedelics. MIT Press. • Earp, B. D. (2018). Psychedelic moral enhancement. Royal Institute of Philosophy Supplements, 83, 415-439. • Engler, J. (1984).Therapeutic aims in psychotherapy and meditation: Developmental stages in the representation of self. Journal of Transpersonal Psychology, 16(1), 25–61. • Fauvel, B., Strika-Bruneau, L., & Piolino, P. (2023). Changes in self-rumination and self-compassion mediate the effect of psychedelic experiences on decreases in depression, anxiety, and stress. Psychology of Consciousness:Theory, Research, and Practice, 10(1), 88–102. • Forstmann, M., & Sagioglou, C. (2025). Psychedelics and connectedness to natural and social worlds:An examination of the evidence and a proposed conceptual framework. Current Opinion in Psychology, 62, Article 101992. • Frýba, M. (2008). Psychologie zvládání života. Aplikace metody Abhidhamma.Albert.
• Gallagher, S., Raffone,A., Berkovich-Ohana,A., Barendregt, H. P., Bauer, P. R., Brown, K.W., ... & Vago, D. R. (2024).The self-pattern and Buddhist psychology. Mindfulness, 15(4), 795-803. • Gazzaniga, M. S. (2018). The consciousness instinct: Unraveling the mystery of how the brain makes the mind. Farrar, Straus and Giroux. • Giles, J. (2019). Relevance of the no-self theory in contemporary mindfulness. Current Opinion in Psychology, 28, 298–301. • Giommi, F., Bauer, P. R., Berkovich-Ohana,A., Barendregt, H., Brown, K.W., Gallagher, S., ... &Vago, D. R. (2023).The (In) flexible self: Psychopathology, mindfulness, and neuroscience. International journal of clinical and health psychology: IJCHP, 23(4), 100381. • Girn, M. and Christoff, K., 2018. Expanding the scientific study of self- experience with psychedelics. Journal of Consciousness Studies, 25(11– 12), pp. 131– 154. • Hasler, G. (2025). Higher Self: Psychedelics in Psychotherapy. Sentient Publications. • Hershock, P. D., & Center, E.W. (2024). No Attainment, Nothing to Attain:A Buddhist Reflection on Psychedelics. Journal of Contemplative Studies, Special Issue #1, 52-71. • Holas, P., & Kamińska, J. (2023). Mindfulness meditation and psychedelics: potential synergies and commonalities. Pharmacological Reports, 75(6), 1398-1409.
• Chowdhury,A., Bianciardi, M., Chapdelaine, E., Riaz, O. S.,Timmermann, C., van Lutterveld, R., ... & Sacchet, M. D. (2025). Multimodal neurophenomenology of advanced concentration absorption meditation:An intensively sampled case study of Jhana. NeuroImage, 305,Article 120973. • Kamilar-Britt, P., Gordis, E. B., & Earleywine, M. (2023).The therapeutic alliance in psychedelic- assisted psychotherapy:A novel target for research and interventions. Psychedelic Medicine, 1(4), 262-266. • Leary,T., Metzner, R., & Alpert, R. (1999). Psychedelická zkušenost: Příručka na podkladěTibetské knihy mrtvých. Dveře. • Letheby, C. (2021). Philosophy of psychedelics. Oxford University Press. • Lindahl, J. R., Fisher, N. E., Cooper, D. J., Rosen, R. K., & Britton,W. B. (2017).The varieties of contemplative experience:A mixed-methods study of meditation-related challenges in Western Buddhists. PloS one, 12(5), e0176239. Lutz,A.,Abdoun, O., Dor-Ziderman,Y.,Trautwein, F. M., & Berkovich-Ohana,A. (2025).An overview of neurophenomenological approaches to meditation and their relevance to clinical research. Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging, 10(4), 411-424.
• Mathai, D. S., Roberts, D. E., Nayak, S. M., Sepeda, N. D., Lehrner,A., Johnson, M.W., Lowe, M. X., Jackson, H., & Garcia-Romeu,A. (2025). Shame, guilt and psychedelic experience: Results from a prospective, longitudinal survey of real-world psilocybin use. Journal of Psychoactive Drugs. Advance online publication. https://doi.org/10.1080/02791072.2025.2461997 • Northoff, G., & Huang, Z. (2017). How do the brain's time and space mediate consciousness and self? Trends in Cognitive Sciences, 21(10), 711–724. • Osto, D. (2016). Altered states: Buddhism and psychedelic spirituality in America. Columbia University Press. • Palitsky, R., Canby, N. K.,Van Dam, N.T., Levin-Aspenson, H. F., Kaplan, D. M., Maples-Keller, J., ... & Britton,W. B. (2024). Leveraging meditation research for the study of psychedelic-related adverse effects. International Review of Psychiatry, 36(8), 841-855. • Palitsky, R., Kaplan, D. M., Peacock, C., Zarrabi,A. J., Maples-Keller, J. L., Grant, G. H., ... & Raison, C. L. (2023). Importance of integrating spiritual, existential, religious, and theological components in psychedelic-assisted therapies. JAMA psychiatry, 80(7), 743-749. • Potash, R. M., van Mil, S. D., Estarellas, M., Canales-Johnson,A., & Sacchet, M. D. (2025). Integrated phenomenology and brain connectivity demonstrate changes in nonlinear processing in jhana advanced meditation. Journal of Cognitive Neuroscience, preprint, 1-24.
• Qin, P.,Wang, M., & Northoff, G. (2020). Linking bodily, environmental and mental states in the self —A three-level model based on a meta-analysis. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 115, 77-95. • Radakovic, C., Radakovic, R., Peryer, G., & Geere, J.A. (2022). Psychedelics and mindfulness:A systematic review and meta-analysis. Journal of Psychedelic Studies, 6(2), 137-153. • Ruffell, S. G., Netzband, N.,Tsang,W., Davies, M., Butler, M., Rucker, J. J., ... & Morgan, C. J. (2021). Ceremonial Ayahuasca in Amazonian Retreats—Mental Health and Epigenetic Outcomes From a Six-Month Naturalistic Study. Frontiers in Psychiatry, 12, article: 687615. • Streicher, S., Register, C., Lim, X., Barış, M., Mann, S. P., Cheung, K., ... & Earp, B. D. (2025). Psychedelics as moral bioenhancers: Protocol for a scoping review of ethical arguments for and against. Wellcome Open Research, 10, 3. • Volz, L. J., & Gazzaniga, M. S. (2017). Interaction in isolation: 50 years of insights from split-brain research. Brain, 140(7), 2051-2060. • Walach, H. (2015). Secular spirituality: The Next StepTowards Enlightenment. Springer. • Watts, R., Day, C., Krzanowski, J., Nutt, D., & Carhart-Harris, R. (2017). Patients’ accounts of increased “connectedness” and “acceptance” after psilocybin for treatment-resistant depression. Journal of Humanistic Psychology, 57(5), 520-564.
• Watts, R., Day, C., Krzanowski, J., Nutt, D., & Carhart-Harris, R. (2017). Patients’ accounts of increased “connectedness” and “acceptance” after psilocybin for treatment-resistant depression. Journal of Humanistic Psychology, 57(5), 520-564. • Winter, U., LeVan, P., Borghardt,T. L.,Akin, B.,Wittmann, M., Leyens,Y., & Schmidt, S. (2020). Content- free awareness: EEG-fcMRI correlates of consciousness as such in an expert meditator. Frontiers in psychology, 10,Article 3064. • Yang,W. F., Chowdhury,A., Sparby,T., & Sacchet, M. D. (2025). Deconstructing the self and reshaping perceptions:An intensive whole-brain 7T MRI case study of the stages of insight during advanced investigative insight meditation. NeuroImage, 305, Article 120968. • Žvelc, M. (2025). Psychotherapy BeyondWords. International Journal of Integrative Psychotherapy, 16(2), 1-15.
Diskuse

More Related Content

PDF
Биология 7 класс Запорожец на русском языке
byNgb Djd
 
PPT
Фізичний розвиток дітей
byCEZARUS11
 
PDF
Федієнко В.В. Ми готуємось до школи без проблем (Крок до школи)
byКовпитська ЗОШ
 
PPTX
感覺統合介紹
by宜燁 吳
 
PPTX
北刑城牆石遺構文資價值 （台北刑務所文資護育聯盟提供）
bycivilmediatw
 
PDF
Дж.Родарі "Пригоди Цибуліно"
byAdriana Himinets
 
PPT
Патофізіологія кислотно-основного стану
byVictor Dosenko
 
PPTX
Pathophysiology of the liver 2018 (ukrainian language)
byIvano-Frankivsk National Medical University
 
Биология 7 класс Запорожец на русском языке
byNgb Djd
 
Фізичний розвиток дітей
byCEZARUS11
 
Федієнко В.В. Ми готуємось до школи без проблем (Крок до школи)
byКовпитська ЗОШ
 
感覺統合介紹
by宜燁 吳
 
北刑城牆石遺構文資價值 （台北刑務所文資護育聯盟提供）
bycivilmediatw
 
Дж.Родарі "Пригоди Цибуліно"
byAdriana Himinets
 
Патофізіологія кислотно-основного стану
byVictor Dosenko
 
Pathophysiology of the liver 2018 (ukrainian language)
byIvano-Frankivsk National Medical University
 

What's hot

PDF
《長照2.0》懶人包
byR.O.C.Ministry of Health and Welfare
 
PPTX
行政院簡報 衛福部：長期照顧十年計畫2.0推動成效（懶人包）
byreleaseey
 
PDF
1120210-失智症的診斷與治療.pdf
byKs doctor
 
PPTX
Австралія
byromaskorokhod
 
PPT
Лекція А.І.Таран.Гостре ураження нирок . ХХН.2 (2)-1.ppt
byssuser45c249
 
PPT
Cytology 2016
byAlla Khodorovska
 
PPT
диф. діагностика гепатитів
byVoyevidka_OS
 
《長照2.0》懶人包
byR.O.C.Ministry of Health and Welfare
 
行政院簡報 衛福部：長期照顧十年計畫2.0推動成效（懶人包）
byreleaseey
 
1120210-失智症的診斷與治療.pdf
byKs doctor
 
Австралія
byromaskorokhod
 
Лекція А.І.Таран.Гостре ураження нирок . ХХН.2 (2)-1.ppt
byssuser45c249
 
Cytology 2016
byAlla Khodorovska
 
диф. діагностика гепатитів
byVoyevidka_OS
 

Similar to Buddhistické inspirace pro psychedelickou terapii

PPTX
Integrativní psychoterapie poučená všímavostí
byJan Benda
 
PPTX
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
byJan Benda
 
PPTX
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
byJan Benda
 
PPTX
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii
byJan Benda
 
PPTX
Kartografie změněných stavů vědomí (Jan Benda)
byJan Benda
 
PPTX
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
byJan Benda
 
PDF
Kvetoslav minarik-cesta-k-dokonalosti
byviloo
 
PDF
Kritika transpersonální psychologie z pozice tantrického buddhismu
byDivinorum
 
PPTX
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
byJan Benda
 
PPTX
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
byJan Benda
 
PPTX
Jak všímavost mění vnímání světa: Konstruktivisticko-fenomenologická perspekt...
byJan Benda
 
PDF
Postmoderní myšlení jako možné východisko pro integraci různých terapeutickýc...
byLeoš Zatloukal, Ph.D.
 
PPTX
Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii
byJan Benda
 
PDF
Akceptace a vznešené postoje
byJan Benda
 
PPT
Tm stres management
byAlena Citterbergova
 
PDF
Pavel Rican: Psychologie nabozenstvi
byDaniel Szabó
 
PDF
2015 07 06 happyweek 126
byJiří Černák
 
PPT
2013.11.18. happyweek 44
byJiří Černák
 
PDF
Bridges-konference EBTA
byLeoš Zatloukal, Ph.D.
 
PDF
2014.09.08. happyweek 84
byJiří Černák
 
Integrativní psychoterapie poučená všímavostí
byJan Benda
 
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
byJan Benda
 
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
byJan Benda
 
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii
byJan Benda
 
Kartografie změněných stavů vědomí (Jan Benda)
byJan Benda
 
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
byJan Benda
 
Kvetoslav minarik-cesta-k-dokonalosti
byviloo
 
Kritika transpersonální psychologie z pozice tantrického buddhismu
byDivinorum
 
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
byJan Benda
 
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
byJan Benda
 
Jak všímavost mění vnímání světa: Konstruktivisticko-fenomenologická perspekt...
byJan Benda
 
Postmoderní myšlení jako možné východisko pro integraci různých terapeutickýc...
byLeoš Zatloukal, Ph.D.
 
Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii
byJan Benda
 
Akceptace a vznešené postoje
byJan Benda
 
Tm stres management
byAlena Citterbergova
 
Pavel Rican: Psychologie nabozenstvi
byDaniel Szabó
 
2015 07 06 happyweek 126
byJiří Černák
 
2013.11.18. happyweek 44
byJiří Černák
 
Bridges-konference EBTA
byLeoš Zatloukal, Ph.D.
 
2014.09.08. happyweek 84
byJiří Černák
 

More from Jan Benda

PPTX
Fenomenologie maladaptivních schémat
byJan Benda
 
PPTX
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
byJan Benda
 
PPTX
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
byJan Benda
 
PPTX
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
byJan Benda
 
PPTX
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
byJan Benda
 
PPTX
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
byJan Benda
 
PPTX
Architektura emočních poruch
byJan Benda
 
PPTX
Všímavost, regulace emocí a psychoterapie
byJan Benda
 
PPTX
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
byJan Benda
 
PDF
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
byJan Benda
 
PPTX
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
byJan Benda
 
PPTX
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
byJan Benda
 
Fenomenologie maladaptivních schémat
byJan Benda
 
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
byJan Benda
 
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
byJan Benda
 
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
byJan Benda
 
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
byJan Benda
 
Je soucit se sebou obecným faktorem terapeutické změny?
byJan Benda
 
Architektura emočních poruch
byJan Benda
 
Všímavost, regulace emocí a psychoterapie
byJan Benda
 
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
byJan Benda
 
Childhood, toxic shame, toxic guilt and self-compassion
byJan Benda
 
Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické sy...
byJan Benda
 
Self compassion and shame-proneness in five different mental disorders: Compa...
byJan Benda
 

Buddhistické inspirace pro psychedelickou terapii

  • 1.
    BUDDHISTICKÉ INSPIRACE PRO PSYCHEDELICKOU TERAPII P HD R . J A N B E N D A , P H . D. D I A B A S I S 3 0 . Z Á Ř Í 2 0 2 5
  • 2.
    CO NÁS ČEKÁ? •Fenomenologie psychedelické zkušenosti – terapeutická a ontologická integrace • Sekulární spiritualita a sekulární buddhismus • Kognitivní věda, psychedeliky-asistovaná psychoterapie a abhidhammické matice • Eticko-psychologické souvislosti prožívání • Kvality a kompetence poskytovatele psychedeliky asistované psychoterapie • Buddhismus a výzvy psychedelických zkušeností • Aktuální výzvy PAP
  • 3.
  • 4.
  • 6.
    FENOMENOLOGIE PSYCHEDELICKÉ ZKUŠENOSTI • Změnyvnímání • Změny v prožívání sebe sama (rozpuštění ega, nesebestředná perspektiva) • Intenzivní emoční zkušenosti • (Znovu)prožití traumatu (helioskop) • Konfrontace s vlastním stínem • Archetypální, mytologické a spirituální zážitky • Mystické a transcendentní zážitky • Psychologické vhledy (sebepoznávání, vhledy do vztahů, minulosti…) • Přijetí a emoční uvolnění • Pocit propojenosti
  • 8.
    CÍLE PSYCHOTERAPIE A CÍLESPIRITUÁLNÍ PRAXE PSYCHOTERAPIE • Eliminace pocitů méněcennosti, naučené bezmocnosti a různých strachů, které nám brání být sami sebou (sebepřijetí) • Sebepoznávání, „zvědomování nevědomého“ • Budování vlastních hranic a schopnosti sebeprosazení • „Přeprogramování“ patologických vzorců chování a prožívání • Řešení vztahových problémů SPIRITUÁLNÍ PRAXE • Poznání nejzazší reality, vhled do procesů, jimiž mysl konstruuje iluzi Já a světa • Sjednocení s Bohem či Absolutnem • Dosažení nepřipoutanosti k Já i ke světu • „Očištění“ mysli od neetické motivace (chtivost, nenávist, zaslepenost) • Rozvinutí univerzální lásky a soucitu (srov. Engler, 1984)
  • 9.
    TERAPEUTICKÁ A ONTOLOGICKÁINTEGRACE TERAPEUTICKÁ INTEGRACE • Proces zaměřený na zpracování psychických problémů či symptomů vyvolaných psychedelickými zážitky. Cílem je postupně začlenit nové vhledy a lekce do každodenní reality tak, aby vedly k větší vnitřní integritě a rovnováze i k pozitivním změnám navenek (ve stylu života, vztazích, práci atd.) ONTOLOGICKÁ INTEGRACE • Týká se oblastí metafyzických, duchovních a filozofických představ o existenci a našem vztahu k ní. Psychedelické zážitky na této úrovni mohou zásadně změnit naše vnímání reality – vytvářet nové „mapy“ světa, reorganizovat osobní významy a vést k novým přesvědčením o povaze reality a našem místě v ní. (viz např. Aixalà, 2022) ►LÉČENÍ ZRANĚNÉHO JÁ ►ROZVÍJENÍ AUTENTICKÉHO JÁ ►ROZVÍJENÍTRANSCENDENTNÍHO JÁ
  • 11.
    SEKULÁRNÍ, NATURALISTICKÁ SPIRITUALITA? • Vsoučasné vědě dominuje naturalistický či materialistický světonázor podle kterého mysl a vědomí nejsou základem vesmíru, ale jsou relativně nedávným produktem složité evoluce (Letheby, 2021). • Vědecké zkoumání spirituálních zkušeností a praktik však nepředpokládá víru v nadpřirozeno, v Boha nebo nesmrtelnou duši. • Sekulární spiritualita: – nedogmatická forma spirituality, která není vázaná na konkrétní náboženství – zaměřená na osobní zkušenost propojenosti s realitou přesahující ego a jeho cíle – zakotvená v této zkušenosti + zahrnuje kognitivní, emocionální, motivační i behaviorální roviny (viz např. Walach, 2015).
  • 12.
    SEKULÁRNÍ BUDDHISMUS? • Každáfáze expanze buddhismu v minulosti přetvářela podobu Buddhova učení – vznikaly nové interpretace a nové formy praxe,. Buddhovo učení reagovalo na místní tradice a kulturu. Stejně tak i dnes na Západě dochází k tvorbě specificky západní podoby buddhismu. • Buddhismus je na Západě stále více chápán jako sekulární cesta zaměřená na rozvoj lidského potenciálu, spíše než jako náboženství slibující posmrtné cíle. • Moderní západní praktikové buddhismu často kombinují a propojují učení různých buddhistických škol a využívají především to, co prakticky napomáhá osvobození mysli od strastí a vede k rozvíjení soucitu. Buddhismus je v tomto pojetí vnímán jako „věda o mysli“ či praktická filozofie, kterou lze testovat v životě (u nás viz např. Frýba, 2008). • Západní autoři kladou důraz na etiku a soucit a zdůrazňují, že pravým cílem dharmy není jen osobní klid mysli, ale také soucitné jednání a péče o druhé. (Batchelor, 2015, 2017; Goldstein, 2002) • S transformací buddhismu na Západě souvisí i nové pojetí buddhistické komunity (laici mají plnohodnotný přístup k dharmě).
  • 13.
  • 15.
    EMPIRICKÁ EPISTEMOLOGIE BUDDHISMU • Buddhovoučení je založené na zkušenosti a empirii, což jej výrazně přibližuje vědeckému přístupu. • Staví individuální prožitou zkušenost a logický úsudek nad jakoukoli tradici nebo dogma. • Za spolehlivé zdroje poznání považuje vnímání a inference, což odpovídá důrazu vědy na pozorování a racionální odvozování. • Za základní vysvětlující princip reality Buddhovo učení považuje kauzalitu (příčinnost). • Tento empiricko-zkušenostní základ dělá Buddhovo učení pozoruhodně kompatibilním se sekulárním, vědeckým pohledem na svět. • Buddhovo učení má díky staletím pozorování lidské mysli také hluboce rozpracovanou psychologii, která se věnuje především pozitivním možnostem rozvoje mysli a změněným stavům vědomí.Tato prastará psychologie může sloužit jako zdroj hypotéz pro současný výzkum.
  • 16.
  • 17.
    KONTEMPLATIVNÍ VÝZKUM • Kontemplativnívýzkum v posledních letech velmi intenzivně zkoumá, jak meditace ovlivňuje mozek a nervovou soustavu. • Funkční zobrazování mozku (fMRI) a EEG ukazují u dlouhodobě meditujících např. změny v aktivaci a propojení tzv. defaultní sítě (DMN, viz narativní Já), • Dlouhodobě meditující vykazují v EEG také vyšší míru gamma vln souvisejících s pozorností a soucitem, a dále zvětšení objemu šedé hmoty v oblastech regulace emocí a vnímaní těla. • Spojení tzv. prvního a třetího pohledu, tzn. spojení subjektivních prožitků všímavých meditujících (velmi precizní introspekce) a objektivních dat z brain- scanů – umožňuje vědcům nebývale podrobné porozumění fungování lidské mysli (srov. též neurofenomenologie, např. Lutz et al., 2025).
  • 20.
    The Journal ofCognitive Neuroscience - PREPRINT
  • 24.
    KOGNITIVNÍ VĚDY A„NE-JÁ“ • Buddhismus proslul svou analýzou plynoucí mysli a zejména svou doktrínou anattá (ne-Já) – tedy myšlenkou, že stálé, neměnné ego je iluze tvořená myslí. Současná kognitivní věda a neurověda v mnohém této perspektivě dávají za pravdu (srov. např. Berkovich-Ohana et al., 2024; Gallagher, et al. 2024). • Výzkumy ukazují, že subjektivní zkušenost „já“ vzniká jako konstrukt distribuovaných mozkových procesů bez centrálního místa řízení (Gazzaniga, 2018; Northoff & Huang, 2017). • Studie tzv. narativního Já naznačují, že levá hemisféra mozku funguje jako „interpretátor“, který automaticky generuje „příběhy o Já“ a tím vytváří iluzi soudržného a trvalého jáství (srov. Qin et al., 2020;Volz & Gazzaniga, 2017).Tento konstruktivistický model je v souladu s buddhistickou introspekcí, která rozlišuje mezi plynoucí zkušeností (viññ na ā ) a konceptuálním Já (attā) – přičemž právě druhý z těchto konstruktů je zdrojem utrpení (viz Benda, 2024). • Buddhistická koncepce ne-Já inspiruje nové modely mysli a stává se partnerem interdisciplinárního dialogu o povaze vědomí.
  • 25.
  • 26.
  • 27.
  • 28.
  • 29.
  • 30.
  • 31.
  • 32.
  • 33.
  • 34.
    ABHIDHAMMICKÉ MATICE • Etickápsychologie abhidhammy nabízí velmi podrobný „atlas“ mentálních a tělesných jevů. • Tzv. abhidhammické matice lze přitom charakterizovat jako seznamy nebo katalogy, které studentům abhidhammy umožňují podrobně rozlišovat veškeré fenomény vnitřního i vnějšího světa, kterých je možné si všimnout. • Jasné rozlišování jednotlivých tělesných a mentálních fenoménů, které tvoří naše prožívání, má napomoci k vhledu do podstaty těchto jevů a k dosažení moudrosti a svobody od utrpení. • Příklady matic: 22 řídících schopností mysli, pět skupin lpění, pět překážek meditačního pokroku, deset mentálních nečistot, sedm faktorů probuzení, 89 typů vědomí, 52 mentálních faktorů… • Abhidhammické matice lze využívat při terapeutické i ontologické integraci. (srov. např. Benda & Horák, 2008)
  • 35.
    MATICE PODMÍNĚNÉHO VZNIKÁNÍ NevědomostFormace Vědomí Mysl a tělo Smyslové základny Kontakt Zánik ego stavu Vznik ego stavu Nastávání Lpění Žádost Cítění (+ akce) (+ rozhodování) Řetězec podmíněného vznikání popisuje dvanáct tělesných a mentálních fenoménů, díky nimž v našem prožívání kvůli našemu nedostatečnému vhledu do povahy našich mentálních procesů cyklicky znovu a znovu vzniká iluze Já a s ní související psychické utrpení.
  • 36.
    niterná emoční bolest jádrové přesvědčení FENOMENOLOGICKÝ MODELMS obranný mechanismus spouštěč archaický ego stav symptomy (viz Benda, 2024) - odpor - ulpívání - (11) - hrůza - osamělost - stud (Anatomie komplexu)
  • 37.
    niterná emoční bolest jádrové přesvědčení TRANSFORMACE MS obranný mechanismus archaický egostav všímavost a vhled soucit, přijetí (korektivní zkušenost) všímavost a vhled všímavost a vhled vyhasínání obran změna pohledu na Já dezidentifikace klid
  • 38.
    TRANSFORMACE MS všímavost avhled soucit, přijetí (korektivní zkušenost) všímavost a vhled všímavost a vhled vyhasínání obran změna pohledu na Já dezidentifikace klid
  • 39.
  • 40.
    TRANSDIAGNOSTICKÁ TEORIE ZRANĚNÉHOJÁ ZRANĚNÉ JÁ • JÁ jsem nedostatečný/á AUTENTICKÉ JÁ • JÁ jsem OK TRANSCENDENTNÍ JÁ • JÁ je iluze, koncept LÉČENÍ (PSYCHOTERAPIE) SPIRITUÁLNÍ PRAXE (SEBEPŘESAHOVÁNÍ) VÝVOJ OSOBNOSTI (SEBEREALIZACE)
  • 41.
    KLÍČOVÉ FAKTORY (PSYCHOTERAPEUTICKÉ) ZMĚNY PODLEMIIP 1. Zvýšení všímavosti – vhledy (viz Radakovic et al., 2022) 2. Rozvoj soucitu k sobě – místo vyhýbání se nepříjemným emocím se rozvíjí schopnost emoce akceptovat (viz např. Fauvel et al., 2023; Ruffell et al., 2021) 3. Zpochybnění rigidních patologických jádrových přesvědčení – přehodnocení sebepojetí, nelpění, nepřipoutanost k narativnímu Já (viz Carhart-Harris, Friston, 2019; srov. Mathai et al., 2025) 4. Etické čištění mysli – přehodnocování životních priorit, eliminace obranných mechanismů (srov. Earp, 2018; Streicher et al., 2025). 5. Získání dlouhodobějšího pocitu propojenosti – se sebou, s druhými, s přírodou, se světem (protilék na pocity osamělosti a izolace, viz Forstmann & Sagioglou, 2025; Watts et al., 2017). S P I R I T U A L I TA │ P S Y C H OT E R A P I E
  • 42.
  • 43.
  • 44.
    ULPÍVÁNÍ • Připoutanost kmajetku a penězům • Přílišná připoutanost k partnerovi, rodině nebo přátelům (závislost) • Lpění na ideálech, představách nebo očekáváních, jak by měl život vypadat • Lpění na minulosti • Ulpívání na hněvu, zášti nebo touze po pomstě • Lpění na představě o sobě samém (ego, identita) • Připoutanost k pocitu moci (strach ze ztráty kontroly)
  • 45.
  • 46.
    MOTIVAČNÍ KOŘENY BLAHODÁRNÉ • štědrost •laskavost • moudrost ZHOUBNÉ •chtivost •nenávist •zaslepenost A B H I D H A M M I C K É M AT I C E
  • 47.
    chtivost nenávist zaslepenost lpění na bludnýchpředstavách pýcha apatie neklid nekonečné pochybování nestydatost výčitky a starosti bezohlednost hazardér uražené Dítě přehnaně svědomité Dítě vyhledávač ujištění naivní idealista blahosklonně shovívavý predátor rozmazlené Dítě odtažitý sebeutěšitel trestající Rodič vzdorovité Dítě STAVY MYSLI MENTÁLNÍ ZNEČIŠTĚNÍ KOŘENY KOŘENY MENTÁLNÍ ZNEČIŠTĚNÍ STAVY MYSLI A B H I D H A M M I C K É M AT I C E
  • 48.
    PSYCHOLOGICKÉ DŮSLEDKY NEETICKÉHO JEDNÁNÍ •Ztráta klidu a duševní rovnováhy • Neustálý neklid a nespokojenost • Úzkost, nedůvěřivost, pesimismus, deprese • Vnitřní napětí a chaos • Pocit viny, studu, výčitky • Emoční odpojení, disociace • Narušení schopnosti vytvářet blízké vztahy • Narušení schopnosti vnímat realitu • Zúžení vědomí, neschopnost nadhledu • Rigidita, nepružnost uvažování • Ztráta schopnosti správného úsudku • Zmatek, nerozhodnost
  • 49.
    chtivost nenávist zaslepenost lpění na bludnýchpředstavách pýcha apatie neklid nekonečné pochybování nestydatost výčitky a starosti bezohlednost (viz např. Benda, 2019)
  • 51.
  • 52.
    PSYCHOTHERAPY BEYOND WORDS Therapist’s stateof being, beyond technique or verbal intervention, plays a central role in the therapeutic process. (Žvelc, 2025)
  • 53.
    SCHOPNOSTI VŠÍMAVÉHO PRŮVODCE 1.Všímavost (schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a v naší mysli v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a přijetí) 2. Precizní a výstižně pojmenovávávání pocitů (viz focusing) 3. Empatické vcítění a (nehodnotící) porozumění 4. Sledování a komentování tělesných a mentálních procesů klienta 5. Konkretizace 6. Sebeodhalování 7. Propojování prezentovaných problémů a témat klienta s prožívanými pocity a nenaplněnými potřebami 8. Rozpoznávání a tolerování pocitů niterné emoční bolesti 9. Rozpoznávání obranných mechanismů a ego stavů 10. Identifikování a verbalizování jádrových přesvědčení 11. Práce s hranicemi a nepřebírání (omnipotentní) odpovědnosti za klienta 12. Používání humoru jako prostředku umožňujícího získání nadhledu a změnu perspektivy
  • 54.
  • 55.
    TAXONOMIE MEDITAČNÍCH ZKUŠENOSTÍ 1. Kognitivnídoména - zklidnění mysli, monitorování myšlenkových procesů, změny v pohledu na svět, rozpad konceptuálních struktur 2. Percepční doména - změny ve smyslovém vnímání 3. Afektivní doména - změny emocí 4. Somatická doména - změny spojené s tělesnými pocity 5. Konativní doména - změny v motivaci a úsilí 6. Doména sebepojetí – změny v pocitu já včetně např. ztráty pocitu kontroly 7. Sociální doména – změny v sociálních vztazích a interakcích (Lindahl, 2017)
  • 56.
    INSPIRACE PRO PRÁCIS VÝZVAMI PSYCHEDELICKÝCH ZKUŠENOSTÍ • V buddhistické tradici jsou obtížné zážitky chápány jako potenciálně hodnotné. • Také současný výzkum meditace ukazuje, že ztráta ega, ztráta smyslu, spirituální krize jsou přirozenými součástmi hluboké vnitřní práce. • Lze převzít buddhistické typologie a rámce pro porozumění obtížným stavům. • Lze převzít praktické know-how meditačních učitelů pro integrování obtížných zkušeností. • Buddhistická psychologie zdůrazňuje význam dlouhodobé integrace zkušeností skrze všímavost, etickou reflexi a komunitu. • Kontemplativní praxe se také vyhýbá tlaku na výsledky – klade důraz na trpělivost a zralost. (Palitsky et al., 2024)
  • 57.
  • 58.
    AKTUÁLNÍ VÝZVY PAP •Psychedeličtí výzkumníci se vesměs shodují na důležitosti settu a settingu, ale výzkumy se soustředí spíše na účinek samotných psychedelik a téměř ignorují terapeutický rámec (viz Kamilar-Britt et al., 2023). • Bude třeba popsat a ověřit jaké mechanismy vedou k psychoterapeutické změně, definovat konkrétní psychoterapeutické postupy, techniky… • Bude třeba zjistit, jak lze optimálně terapeuticky využívat "okno plasticity" po psychedelické zkušenosti. • PAP by měla více integrovat poznatky z výzkumu psychoterapie i z výzkumu meditace. • Buddhistická psychologie může být inspirací pro rozpoznání klíčových terapeutických faktorů i pro terapeutickou a ontologickou integraci. (srov. též např.Aday et al,. 2024; Nutt et al., 2023)
  • 63.
  • 64.
    Děkuji Vám za pozornost! Prezentace kestažení na www.jan-benda.com
  • 65.
    LITERATURA • Aday, J.S., Horton, D., Fernandes-Osterhold, G., O’Donovan,A., Bradley, E. R., Rosen, R. C., & Woolley, J. D. (2024). Psychedelic-assisted psychotherapy: where is the psychotherapy research?. Psychopharmacology, 241(8), 1517-1526. • Aixalà, M. (2022). Psychedelic integration: Psychotherapy for non-ordinary states of consciousness. Synergetic Press. • Baker, I.A. (2023). Nectar of the Blue Goddess:A Living Tradition of Soma Consumption in West Bengal, India. In E. Dyck, & C. Elcock (Eds.). (2023). Expanding mindscapes: a global history of psychedelics. MIT Press. • Batchelor, S. (2015). After Buddhism: Rethinking the dharma for a secular age.Yale University Press. • Batchelor, S. (2017). Secular Buddhism: Imagining the dharma in an uncertain world.Yale University Press. • Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Portál. • Benda, J. (2024). Všímavost a Já: Od sebeléčení k sebepřesahování. Portál.
  • 66.
    • Benda, J.,& Horák, M. (2008). Moudrost abhidhammy v psychoterapii: Hojivé balzámy pro duši. Psychoterapie, 2(2), 85-93. • Berkovich-Ohana,A., Brown, K.W., Gallagher, S., Barendregt, H., Bauer, P., Giommi, F., ... & Amaro, A. (2024). Pattern theory of selflessness: How meditation may transform the self- pattern. Mindfulness, 15(8), 2114-2140. • Breeksema, J. J., Niemeijer,A. R., Krediet, E.,Vermetten, E., & Schoevers, R.A. (2020). Psychedelic treatments for psychiatric disorders:A systematic review and thematic synthesis of patient experiences in qualitative studies. CNS drugs, 34(9), 925-946. • Britton,W. B., Lindahl, J. R., Cooper, D. J., Canby, N. K., & Palitsky, R. (2021). Defining and measuring meditation-related adverse effects in mindfulness-based programs. Clinical Psychological Science, 9(6), 1185-1204. • Carhart-Harris, R. L., & Friston, K. J. (2019). REBUS and the anarchic brain: toward a unified model of the brain action of psychedelics. Pharmacological Reviews, 71(3), 316-344. • Crowley, M. (2019). Secret drugs of Buddhism: Psychedelic sacraments and the origins of the Vajrayana. Synergetic Press.
  • 67.
    • Demir, U.,Yang,W.F. Z., & Sacchet, M. D. (2025).Advanced concentrative absorption meditation reorganizes functional connectivity gradients of the brain: 7T MRI and phenomenology case study of jhana meditation. Cerebral Cortex, 35(4),Article bhaf079. • Dyck, E., & Elcock, C. (Eds.). (2023). Expanding mindscapes: a global history of psychedelics. MIT Press. • Earp, B. D. (2018). Psychedelic moral enhancement. Royal Institute of Philosophy Supplements, 83, 415-439. • Engler, J. (1984).Therapeutic aims in psychotherapy and meditation: Developmental stages in the representation of self. Journal of Transpersonal Psychology, 16(1), 25–61. • Fauvel, B., Strika-Bruneau, L., & Piolino, P. (2023). Changes in self-rumination and self-compassion mediate the effect of psychedelic experiences on decreases in depression, anxiety, and stress. Psychology of Consciousness:Theory, Research, and Practice, 10(1), 88–102. • Forstmann, M., & Sagioglou, C. (2025). Psychedelics and connectedness to natural and social worlds:An examination of the evidence and a proposed conceptual framework. Current Opinion in Psychology, 62, Article 101992. • Frýba, M. (2008). Psychologie zvládání života. Aplikace metody Abhidhamma.Albert.
  • 68.
    • Gallagher, S.,Raffone,A., Berkovich-Ohana,A., Barendregt, H. P., Bauer, P. R., Brown, K.W., ... & Vago, D. R. (2024).The self-pattern and Buddhist psychology. Mindfulness, 15(4), 795-803. • Gazzaniga, M. S. (2018). The consciousness instinct: Unraveling the mystery of how the brain makes the mind. Farrar, Straus and Giroux. • Giles, J. (2019). Relevance of the no-self theory in contemporary mindfulness. Current Opinion in Psychology, 28, 298–301. • Giommi, F., Bauer, P. R., Berkovich-Ohana,A., Barendregt, H., Brown, K.W., Gallagher, S., ... &Vago, D. R. (2023).The (In) flexible self: Psychopathology, mindfulness, and neuroscience. International journal of clinical and health psychology: IJCHP, 23(4), 100381. • Girn, M. and Christoff, K., 2018. Expanding the scientific study of self- experience with psychedelics. Journal of Consciousness Studies, 25(11– 12), pp. 131– 154. • Hasler, G. (2025). Higher Self: Psychedelics in Psychotherapy. Sentient Publications. • Hershock, P. D., & Center, E.W. (2024). No Attainment, Nothing to Attain:A Buddhist Reflection on Psychedelics. Journal of Contemplative Studies, Special Issue #1, 52-71. • Holas, P., & Kamińska, J. (2023). Mindfulness meditation and psychedelics: potential synergies and commonalities. Pharmacological Reports, 75(6), 1398-1409.
  • 69.
    • Chowdhury,A., Bianciardi,M., Chapdelaine, E., Riaz, O. S.,Timmermann, C., van Lutterveld, R., ... & Sacchet, M. D. (2025). Multimodal neurophenomenology of advanced concentration absorption meditation:An intensively sampled case study of Jhana. NeuroImage, 305,Article 120973. • Kamilar-Britt, P., Gordis, E. B., & Earleywine, M. (2023).The therapeutic alliance in psychedelic- assisted psychotherapy:A novel target for research and interventions. Psychedelic Medicine, 1(4), 262-266. • Leary,T., Metzner, R., & Alpert, R. (1999). Psychedelická zkušenost: Příručka na podkladěTibetské knihy mrtvých. Dveře. • Letheby, C. (2021). Philosophy of psychedelics. Oxford University Press. • Lindahl, J. R., Fisher, N. E., Cooper, D. J., Rosen, R. K., & Britton,W. B. (2017).The varieties of contemplative experience:A mixed-methods study of meditation-related challenges in Western Buddhists. PloS one, 12(5), e0176239. Lutz,A.,Abdoun, O., Dor-Ziderman,Y.,Trautwein, F. M., & Berkovich-Ohana,A. (2025).An overview of neurophenomenological approaches to meditation and their relevance to clinical research. Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging, 10(4), 411-424.
  • 70.
    • Mathai, D.S., Roberts, D. E., Nayak, S. M., Sepeda, N. D., Lehrner,A., Johnson, M.W., Lowe, M. X., Jackson, H., & Garcia-Romeu,A. (2025). Shame, guilt and psychedelic experience: Results from a prospective, longitudinal survey of real-world psilocybin use. Journal of Psychoactive Drugs. Advance online publication. https://doi.org/10.1080/02791072.2025.2461997 • Northoff, G., & Huang, Z. (2017). How do the brain's time and space mediate consciousness and self? Trends in Cognitive Sciences, 21(10), 711–724. • Osto, D. (2016). Altered states: Buddhism and psychedelic spirituality in America. Columbia University Press. • Palitsky, R., Canby, N. K.,Van Dam, N.T., Levin-Aspenson, H. F., Kaplan, D. M., Maples-Keller, J., ... & Britton,W. B. (2024). Leveraging meditation research for the study of psychedelic-related adverse effects. International Review of Psychiatry, 36(8), 841-855. • Palitsky, R., Kaplan, D. M., Peacock, C., Zarrabi,A. J., Maples-Keller, J. L., Grant, G. H., ... & Raison, C. L. (2023). Importance of integrating spiritual, existential, religious, and theological components in psychedelic-assisted therapies. JAMA psychiatry, 80(7), 743-749. • Potash, R. M., van Mil, S. D., Estarellas, M., Canales-Johnson,A., & Sacchet, M. D. (2025). Integrated phenomenology and brain connectivity demonstrate changes in nonlinear processing in jhana advanced meditation. Journal of Cognitive Neuroscience, preprint, 1-24.
  • 71.
    • Qin, P.,Wang,M., & Northoff, G. (2020). Linking bodily, environmental and mental states in the self —A three-level model based on a meta-analysis. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 115, 77-95. • Radakovic, C., Radakovic, R., Peryer, G., & Geere, J.A. (2022). Psychedelics and mindfulness:A systematic review and meta-analysis. Journal of Psychedelic Studies, 6(2), 137-153. • Ruffell, S. G., Netzband, N.,Tsang,W., Davies, M., Butler, M., Rucker, J. J., ... & Morgan, C. J. (2021). Ceremonial Ayahuasca in Amazonian Retreats—Mental Health and Epigenetic Outcomes From a Six-Month Naturalistic Study. Frontiers in Psychiatry, 12, article: 687615. • Streicher, S., Register, C., Lim, X., Barış, M., Mann, S. P., Cheung, K., ... & Earp, B. D. (2025). Psychedelics as moral bioenhancers: Protocol for a scoping review of ethical arguments for and against. Wellcome Open Research, 10, 3. • Volz, L. J., & Gazzaniga, M. S. (2017). Interaction in isolation: 50 years of insights from split-brain research. Brain, 140(7), 2051-2060. • Walach, H. (2015). Secular spirituality: The Next StepTowards Enlightenment. Springer. • Watts, R., Day, C., Krzanowski, J., Nutt, D., & Carhart-Harris, R. (2017). Patients’ accounts of increased “connectedness” and “acceptance” after psilocybin for treatment-resistant depression. Journal of Humanistic Psychology, 57(5), 520-564.
  • 72.
    • Watts, R.,Day, C., Krzanowski, J., Nutt, D., & Carhart-Harris, R. (2017). Patients’ accounts of increased “connectedness” and “acceptance” after psilocybin for treatment-resistant depression. Journal of Humanistic Psychology, 57(5), 520-564. • Winter, U., LeVan, P., Borghardt,T. L.,Akin, B.,Wittmann, M., Leyens,Y., & Schmidt, S. (2020). Content- free awareness: EEG-fcMRI correlates of consciousness as such in an expert meditator. Frontiers in psychology, 10,Article 3064. • Yang,W. F., Chowdhury,A., Sparby,T., & Sacchet, M. D. (2025). Deconstructing the self and reshaping perceptions:An intensive whole-brain 7T MRI case study of the stages of insight during advanced investigative insight meditation. NeuroImage, 305, Article 120968. • Žvelc, M. (2025). Psychotherapy BeyondWords. International Journal of Integrative Psychotherapy, 16(2), 1-15.
  • 73.

Editor's Notes

  • #4 Novela přináší možnost využít psilocybin k léčebným účelům v rámci klinického výzkumu. Je to krok, který otevírá bránu do úplně nové éry v psychiatrii i psychoterapii…
  • #41 Jsou to buddhistické koncepty…
  • #52 Jared R. Lindahl z Brownovy univerzity nedávno navrhl taxonomii 59 meditačních zkušeností roztříděných do sedmi domén.
  • #55 Jared R. Lindahl z Brownovy univerzity nedávno navrhl taxonomii 59 meditačních zkušeností roztříděných do sedmi domén.