CCE- CBSE Continuous and Comprehensive Evaluation of studentsBabu Appat
Central Board of Secondary Education introduced CCE- continuous and comprehensive evaluation in order to ensure the all round development- scholastic and co-scholastic areas- of our students. Continuous and Comprehensive Evaluation refers to a system of school based assessment that covers all aspects of student’s development. This slides are prepared to enable teachers of various schools learn about it on their own.
To run a school efficiently it is imperative to ask all stakeholders to spell out their problems and ideas.
SMC offers a platform for the participation of
• Parents
• Students
• Teachers
• NGO members/ Retired teachers/People’s representatives to come together and share their ideas and challenges.
CACR has nominated many citizens representatives in the school managing committees of various schools. They have been playing an important role to discuss the challenges such as dropping enrollment in corporation schools, quality of mid-day meal, and cleanliness in schools. They have been playing a constructive role in improving quality of education by conducting regular workshops on computer skills and introducing interactive spoken English program.
CCE- CBSE Continuous and Comprehensive Evaluation of studentsBabu Appat
Central Board of Secondary Education introduced CCE- continuous and comprehensive evaluation in order to ensure the all round development- scholastic and co-scholastic areas- of our students. Continuous and Comprehensive Evaluation refers to a system of school based assessment that covers all aspects of student’s development. This slides are prepared to enable teachers of various schools learn about it on their own.
To run a school efficiently it is imperative to ask all stakeholders to spell out their problems and ideas.
SMC offers a platform for the participation of
• Parents
• Students
• Teachers
• NGO members/ Retired teachers/People’s representatives to come together and share their ideas and challenges.
CACR has nominated many citizens representatives in the school managing committees of various schools. They have been playing an important role to discuss the challenges such as dropping enrollment in corporation schools, quality of mid-day meal, and cleanliness in schools. They have been playing a constructive role in improving quality of education by conducting regular workshops on computer skills and introducing interactive spoken English program.
मनोविज्ञान एवं शिक्षा के क्षेत्र में मूल्यांकन महत्वपूर्ण प्रक्रिया है। बिना मूल्यांकन के शिक्षा तथा मनोविज्ञान ही नहीं अपितु मनुष्य का समग्र जीवन ही व्यर्थ है। मूल्यांकन निरंतर तथा विस्तृत रूप से चलने वाली प्रक्रिया है। जिसमे किसी मापन की उपयोगिता के सम्बन्ध में निर्णय लिया जाता है अथवा मापन का परिणामों को मूल्य प्रदान किया जाता है। मूल्यांकन के अंतर्गत किसी वस्तु, घटना, या व्यक्ति से सम्बंधित किसी पक्ष का मूल्य निर्धारित किया जाता है। अत मूल्यांकन द्वारा परिमाणात्मक तथा गुणात्मक दोनों प्रकार की सूचनाएँ प्राप्त होती हैं।
मूल्यांकन= मापन (परिमाणात्मक सूचना) + मूल्य निर्धारण (गुणात्मक सूचना)
का समापन तब होता है जब आकलन के पश्चात् अधिगम में सुधार हेतु प्रयत्न किये जाते हैं।
Aims, goals and objectives help to influence dreams to work out as expected in any case, albeit interrelated, there are refinements between them. Points identify with the final products yet objectives and goals help accomplish these outcomes. Objectives are unique, while goals are more substantial and cement.
Maharashtra State Council for Educational Research &Technology-MSCERT,Pune has devised a new Evaluation System for stds.I to VIII w.e.f. 2010-2011.This PPT is prepared for explaining the new procedure to the stakeholders.
मनोविज्ञान एवं शिक्षा के क्षेत्र में मूल्यांकन महत्वपूर्ण प्रक्रिया है। बिना मूल्यांकन के शिक्षा तथा मनोविज्ञान ही नहीं अपितु मनुष्य का समग्र जीवन ही व्यर्थ है। मूल्यांकन निरंतर तथा विस्तृत रूप से चलने वाली प्रक्रिया है। जिसमे किसी मापन की उपयोगिता के सम्बन्ध में निर्णय लिया जाता है अथवा मापन का परिणामों को मूल्य प्रदान किया जाता है। मूल्यांकन के अंतर्गत किसी वस्तु, घटना, या व्यक्ति से सम्बंधित किसी पक्ष का मूल्य निर्धारित किया जाता है। अत मूल्यांकन द्वारा परिमाणात्मक तथा गुणात्मक दोनों प्रकार की सूचनाएँ प्राप्त होती हैं।
मूल्यांकन= मापन (परिमाणात्मक सूचना) + मूल्य निर्धारण (गुणात्मक सूचना)
का समापन तब होता है जब आकलन के पश्चात् अधिगम में सुधार हेतु प्रयत्न किये जाते हैं।
Aims, goals and objectives help to influence dreams to work out as expected in any case, albeit interrelated, there are refinements between them. Points identify with the final products yet objectives and goals help accomplish these outcomes. Objectives are unique, while goals are more substantial and cement.
Maharashtra State Council for Educational Research &Technology-MSCERT,Pune has devised a new Evaluation System for stds.I to VIII w.e.f. 2010-2011.This PPT is prepared for explaining the new procedure to the stakeholders.
Why are 21st Century Skills so important?
Fundamental change in the socio-economic field
Global citizenship
The growth of a knowledge society
Knowledge-Economy
The digital age
The changing nature of work
Knowledge-based workers
How to Develop 21 st century skills through Education?
Useful pedagogical designs
Pedagogical strategies to integrate 21st-century skills into
teaching-learning practice.
Mindful assessment
Meaningful Feedback
Mindful Integration of Envirnmental litracy into the day-toda'ys teaching-lea...Dr. Mahesh Koltame
The National Policy on Education (NPE, 1986) proposed the National Curriculum Framework as a means of evolving a national system of education, recommending a core component derived from the vision of national development enshrined in the Constitution. In this policy Protection of the Environment is included as core component of the national curriculum.
Unfortunately curriculum integration is not transformed into pedagogical integration.
Most of our people believe they know more about the environment than they actually do.
This presentation covers following sub-topics:
Fundamental Change in Education
Concept of digital pedagogy
Three models of digital learning
Interaction Time
Issues of online Teaching
learning
Online learning and teaching methods
Design interactive learning experiences or activates
Empathy is a key “E” in e
learning
How to engage students in the online and offline or blended model?
This presentation covers following sub topics
What is constructivism?
Major beliefs of constructivism
Constructivist approaches to teaching
Useful pedagogical Models and designs.
Three models of online/ digital learning
Online collaborative learning Model
Interactive teaching
learning model
Design interactive learning experiences or activities for knowledge construction
Empathy is a key “E” in e
learning
How to engage students in the online and offline or blended model?
2. प्रस्तावना
आपल्या भारताची जी परंपरागत शिक्षण प्रणाली आहे ती रटण्यावर
म्हणजेच पाठांतरावर जोर देते . पाठांतरावर सगळ्यात जास्त जोर देत
असते.आपल्या भारतात सगळ्यात जास्त मुलांच्या परीक्षेत परीक्षेतील मार्ाांवर
आधाररत मूल्यांर्न र्
े ले जाते. परंतु हे मूल्यांर्न आणण आर्लनच बरोबर
पद्धत नव्हती. र्ारण ववद्यार्थयाांच्या मार्ाांच्या आधारावर आपण ववद्यार्थयाांच्या
सगळ्या पैलूंचे मूल्यांर्न नाही र्रू िर्त.तर आर्लन र्रण्यासाठी बरोबर
पद्धत म्हणजे परीक्षा प्रणालीमध्ये सुधारणा र्रण्यासाठी र्ी, र्ोणत्या प्रर्ारे
ववद्यार्थयाांची परीक्षा घ्यायची.र्ारण त्याच्या सगळ्या पैलूंचा मुल्यांर्न र्रू
िर्तो. सगळ्या पैलूंचे मूल्यांर्न र्रू िर्तो
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 2
3. परीक्षा प्रणाली सुधाररत सुधारण्यासाठी तीन प्रणाली तीन प्रणालींवर फोर्स र्
े ले
आहे.
1. ववर्ल्प आधाररत क्र
े डिट प्रणाली.
2. सतत व व्यापर् मूल्यांर्न.
3. खुली पुस्तर् चाचणी.
यावर भर दिलेला आहे.आपण खुली पुस्तक चाचणी मध्ये सुधारणा
करण्यासाठी जे आपल्यासमोर सुधारणा ववकल्प येतात तर ते आहेत खुली
पुस्तक चाचणी. आणण आपल्या क
ें द्रीय बोर्ड शिक्षा मध्ये 2014. नववी ते
िहावीपयंत खुली पुस्तक चाचणी.कारण ववद्यार्थयांच्या सगळ्या पैलूूंचे मूल्याूंकन
करू िकतात.आपल्याला माहीतच आहे की, आज आपल्या भारतात कोरोना
सूंक्रमणाला बघता खुली पुस्तक चाचणीचूं महत्व वाढत असल्याचूं दिसत
होतूं . कारण ववद्यार्थयांचे ऑनलाईन क्लास घेत होते, तसेच त्याूंची परीक्षा
सुद्धा ऑनलाइन घेतली जात होती. त्याूंची परीक्षा यादृष्टीने घेतली जाते
कारण ववद्यार्थयांच्या सवांगीण ववकास व्हावा.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 3
4. खुली पुस्तक चाचणी म्हणजे काय
?
ववद्यार्थयांना परीक्षा कालावधीत पुस्तक
े सोबत
ठेवणे आणण त्याचा उपयोग करण्याचे पूणड स्वातूंत्र्य
राहतूं . त्यालाच आपण खुली चाचणी असूं म्हणतो.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 4
5. खुली पुस्तक परीक्षा-प्रकार
िोन प्रकारच्या खुल्या पुस्तक
े परीक्षा आहेत:
1)प्रततबूंधधत
खुल्या पुस्तकाूंच्या प्रततबूंधधत या प्रकारात,ववद्यार्थी मुदद्रत िस्तऐवज जसे
कक logarithmic table,dictionary नेण्याची परवानगी दिली जाऊ
िकते,परूंतु कोणतेही हस्तशलणखत सामग्री ककूं वा मुदद्रत िस्तऐवज जयाूंना
पूवडमान्यता नाही.परूंतु ववद्यार्थयाडनी आणलेल्या हस्तशलणखत सामग्री ककूं वा
मुदद्रत िस्तऐवजावरील मार्जंनवर कोणतेही शलखाण नसल्याची खात्री
करणे आवश्यक आहे.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 5
6. 2) अप्रततबंधधत/मुक्त प्रर्ार
अप्रततबूंधधत प्रकारात, ववद्यार्थी परीक्षेत काय आणू
िकतात यावर कोणतेही बूंधन नाहीत. प्रश्नाूंचा मसुिा
अिा प्रकारे तयार क
े ला जातो की उत्तरे कोणत्याही
पाठ्यस्तकामध्ये, हँर्आउट्समध्ये ककूं वा वगड
नोट्समध्ये प्रश्न असतील. या स्वरूपाच्या परीक्षेला
अभ्यास, चौकट, लक्षात ठेवता येत नाही.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 6
7. Online किी घेतली जाते.
ओपन बुक परीक्षेचा एक मागड म्हणजे ऑनलाइन
परीक्षा. ववद्यार्थयांना ऑनलाईन पेपर सूंच पाठवले
जातात. ते ववद्यापीठाच्या ववशिष्ट पोटडलवर लॉग
इन करून परीक्षा िेतात. या परीक्षेिरम्यान
ववद्यार्थयांना पाठ्यपुस्तक
े , नोट्स इत्यािीूंचीही मित
घेता येईल. वेळ मयाडिा सूंपल्याबरोबर पोटडलमधून
स्वयूंचशलतपणे लॉग आउट करता येते.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 7
8. ववद्यार्थी ववद्यापीठाच्या आवारामध्ये बसून परीक्षा िेतात.
त्याूंना पेपर आणण उत्तरपत्रत्रका दिल्या जातात. परीक्षा
िेताना ववद्यार्थी त्याूंच्या पाठ्यपुस्तक आणण इतर
मान्यताप्राप्त सादहत्याची मित घेऊ िकतात.
Offline किी घेतली जाते
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 8
9. खुली पुस्तक चाचणी किी
घेतली जाते
परीक्षा घेताना पुस्तक खुली ठेवून प्रश्नाूंची उत्तरे शलहणे.
खरूं तर, खुल्या पुस्तक
े चाचण्या सोप्या चाचण्या नाहीत.
आपल्याला आवश्यक असेल तेव्हा मादहती किी िोधावी आणण
खूपच जास्त िबाव असताना आपण पुस्तक
े उघर्ा मादहती िोधा
हे खूप कठीण असते. खुल्या पुस्तकाूंच्या पररक्षेसाठी अभ्यास
करताना आपल्याला पुस्तकाूंव्यततररक्त प्रश्न ववचारले जातात.
जेणेकरून आपण आपल्या मनाने उत्तरे शलहू िकतो.आणखी
महत्त्वाचे म्हणजे आपले मेंिू कसे वापरायचे हे आपल्याला
शिकवण्यासाठी प्रश्न तयार क
े ले जातात. खुली पुस्तक चाचणीसाठी
वेळ दिला जातो त्या वेळातच पररक्षा घेतली जाते. परीक्षेमध्ये
ववद्यार्थयांना जलि व अचूक उत्तर कसूं िोधता येईल यासाठी
कोणती पुस्तक
े योग्य ठरतील याची मादहती असायला हवी.
अततिय कठीण प्रश्न काढले जातात. जेणेकरून पुस्तकाूंत
सहजरीत्या उत्तर शमळणार नाही. वेळ कमी आणण प्रश्न जास्त
अिा प्रकारची पररक्षा घेतली जाते. पुस्तकाूंतील एखाद्या
मुद्द्यावरून प्रश्न तयार क
े ले जातात.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 9
10. खुली पुस्तक परीक्षा-फायिे
१.परीक्षेिी सूंबूंधधत ताण कमी करते.
२.ऍर्प्लक
े िन-आधाररत शिक्षण वाढवते.
३.ववद्यार्थयांना वगाडत लक्ष िेण्यास प्रोत्सादहत करते.
४.प्रत्येकाला वाजवी सूंधी िेते.
5.एखाद्या ववषयाच्या ववस्तृत वाचनाला प्रोत्साहन िेते.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 10
11. खुली पुस्तक परीक्षा-तोटे
समानतेची खात्री नाही.सवड ववद्यार्थयांनी परीक्षेसाठी समान तयारी क
े ली
आहे की नाही हे ठरवणे कठीण आहे.
तसेच, काही पुस्तक
े खूप महाग आहेत आणण ग्रूंर्थालयात मयाडदित
सूंख्येत पुस्तक
े आहेत.
वेळ घेणारेकाहीवेळा ववद्यार्थयांना काही ववषय िोधण्यात खूप वेळ
लागतो. तसेच, ते स्वतःच्या ज्ञानाने आणण कौिल्याने उत्तर िेण्याऐवजी
पुस्तक
े िोधतात.
ही परीक्षा ववद्यार्थयाडना ववचार करण्यापासून र्थाूंबवते.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 11
12. मुल्याूंकन
मुल्याूंकन हे शिकणार्याच्या क्षमताूंचे मूल्याूंकन करणे, कायडक्षमतेचे
ववश्लेषण करणे, प्रत्येक ववद्यार्थयाडला योग्य अशभप्राय प्रिान करणे आणण
त्याूंना प्रगती करण्यास मित करण्याचा एक पद्धतिीर मागड
आहे.•यिस्वी शिक्षणासाठी अध्यापनातील उच्च-गुणवत्तेचे मूल्याूंकन
आवश्यक आहे.•मूल्याूंकनाला अध्यापन आणण शिकण्याच्या प्रकक्रयेिी
एकत्रत्रत करणे आवश्यक आहे.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 12
13. ओपन-बुक मूल्याूंकन
हे एका परीक्षेला सूंिशभडत करते जे ववद्यार्थयांना त्याूंची पुस्तक
े ककूं वा नोटबुक
परीक्षेसाठी आणण्यासाठी आणण प्रश्नाूंची उत्तरे िेताना त्याूंच्या पुस्तकाूंचा
सल्ला घेण्यासाठी सूंिशभडत करते.
ओपन बुक असेसमेंट पाठ्यपुस्तकातील तर्थये लक्षात ठेवण्याऐवजी समस्या
सोर्वणे आणण गूंभीर ववचार कौिल्याची चाचणी घेते.
या प्रकारच्या मूल्याूंकनाचे मुख्य उद्िेि म्हणजे रटून लक्षात ठेवण्याचे ओझे
कमी करणे आणण िूर करणे आणण ववद्यार्थयांना मादहती किी घ्यावी आणण
ती ववचारपूवडक, सखोल पद्धतीने किी लागू करावी हे शिकवणे हा आहे.
या प्रकारच्या मूल्याूंकनाचे मुख्य उद्िेि म्हणजे रटून लक्षात ठेवण्याचे ओझे
कमी करणे आणण िूर करणे आणण ववद्यार्थयांना मादहती किी घ्यावी आणण
ती ववचारपूवडक, सखोल पद्धतीने किी लागू करावी हे शिकवणे हा आहे.
त्यामुळे, हे स्पष्ट होते की खुल्या पुस्तकाच्या मूल्याूंकनाचा मुख्य उद्िेि हा
आहे की ववद्यार्थयांना सवड तर्थये आणण तपिील लक्षात ठेवण्यासाठी ओझे
वाटण्याची गरज नाही.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 13
14. तनष्कषड
खुल्या पुस्तकाूंच्या परीक्षाूंचे मूळ शिक्षक आणण ववद्यार्थी या
ववद्यार्थयांसाठी शिक्षण िब्िाचा खरा अर्थड प्रस्र्थावपत होऊ िकतो. हे खरे आहे
की पुस्तकाूंच्या प्रश्नाूंची लढाई शिकाऊ ववद्यार्थी आणण शिक्षकाूंना वेळोवेळी
मेहनत घ्यावी. पण बिल अपररहायड असतील.
8/1/2022 DR. MAHESH KOLTAME CC-BY 14