Seminář se zaměřil na důležité oblasti akademického působení doktorandů – na stipendijní a grantové příležitosti a na specifický výzkum. Studijní stipendia vám dávají možnosti financovat vysokoškolské aktivity. Víte, která stipendia jsou určena právě vám, doktorandům? Chcete se na podzim ucházet o grant v rámci Fondu rozvoje Masarykovy univerzity? Co je třeba pro jeho získání udělat? A vyznáte se v kategorizaci a nabídce projektů a programů v oblasti specifického výzkumu na MU?
Publikuji a mám zavádět své publikační výsledky do IS MUNI, nebo dokonce do RIV? Mám odvádět do RIVu svůj příspěvek na on-line konferenci? Jak mám
vykazovat článek, který jsem napsal s kolegou z fakulty sociálních studií? Na tyto i mnoho dalších otázek jste dostali odpovědi na prakticky zaměřeném semináři o vykazování výsledků vědy a výzkumu. Po krátkém úvodu o legislativním rámci publikování výsledků vědy a výzkumu v ČR se v praktické části účastníci semináře podrobně seznámili s vykazováním vědeckovýzkumných publikací v IS MUNI a s přenášením těchto výsledků do RIV.
Seminář studentům přiblížil, kde a jak tyto možnosti efektivně hledat, které aspekty při výběru zahraničního pobytu především zvážit a na co si dát pozor. Zmíněny jsou nejrozšířenější programy (Erasmus+, CEEPUS, mezivládní dohody, DAAD, Aktion, Erasmus Mundus, Visegradská stipendia ad.).
Cílem semináře nebylo zahltit studenty podrobnými informacemi o všech výměnných programech, ale spíše poskytnout základní vodítko, jak se v pestré nabídce co nejlépe zorientovat, jak zvolit nejvhodnější program a jak zvládnout administrativu s pobytem spojenou.
Lektorkou byla Mgr. Jana Sobolová z Oddělení vnějších vztahů děkanátu FF.
Doktorandi i mladí akademici hledají možnosti, jak získat finanční prostředky na svoji vědeckou práci, na účast na konferencích, na výjezdy do odborných zahraničních pracovišť. V teoretické části semináře byla představena aktuální nabídka grantových programů a pozornost bude věnována především náležitostem grantových žádostí a nejčastějším nedostatkům.
Podali jste projektovou žádost, schválili vám projekt a vy jste se stali projektovými manažery? Máte na akademickém pracovišti malý výzkumný tým, který vedete? Pak se vám jistě budou hodit znalosti důležitých strategií a kompetencí v projektovém řízení. Lektorka vás na konkrétních příkladech provede životním cyklem projektu dle standartu IPMA. Životní cyklus je složen z předprojektové fáze, kde se definují cíle projektu, grantové žádosti a příležitosti projektu, přes projektovou fázi, kde je cíl projektu realizován (výzkum …) až po poprojektovou fázi, která obsahuje evaluaci a využití zkušeností pro další projekty.
Lektorka: Mgr. Markéta Bočková, projektová manažerka FF MU, vyučující projektového managementu.
Úkol č. 4 – Strategické priority navazoval na zpracování úkolu č. 1 SWOT analýzy. Na základě takto sesbíraných cenných a unikátních informací o stavu vysokého školství v ČR určovaly VŠ strategické priority celé instituce a sestavovaly jejich pořadí v jednotlivých sférách, které kopírují hlavní nebo podpůrné činnosti VŠ (vzdělávací činnost, VaV, třetí role VŠ, financování, řízení, internacionalizace). U každé oblasti si VŠ stanovovaly priority, na něž by se chtěly zaměřit. Každá prioritní oblast byla charakterizována současným stavem a dlouhodobým strategickým cílem, kterého by VŠ chtěla ideálně dosáhnout do roku 2020, resp. 2030.
Doplňkový úkol č. IX - Sumarizace strategií internacionalizaceMŠMT IPN KREDO
Jedná se o devátý doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak odborná studie založená na vyjádření 40 vysokých škol.
Publikuji a mám zavádět své publikační výsledky do IS MUNI, nebo dokonce do RIV? Mám odvádět do RIVu svůj příspěvek na on-line konferenci? Jak mám
vykazovat článek, který jsem napsal s kolegou z fakulty sociálních studií? Na tyto i mnoho dalších otázek jste dostali odpovědi na prakticky zaměřeném semináři o vykazování výsledků vědy a výzkumu. Po krátkém úvodu o legislativním rámci publikování výsledků vědy a výzkumu v ČR se v praktické části účastníci semináře podrobně seznámili s vykazováním vědeckovýzkumných publikací v IS MUNI a s přenášením těchto výsledků do RIV.
Seminář studentům přiblížil, kde a jak tyto možnosti efektivně hledat, které aspekty při výběru zahraničního pobytu především zvážit a na co si dát pozor. Zmíněny jsou nejrozšířenější programy (Erasmus+, CEEPUS, mezivládní dohody, DAAD, Aktion, Erasmus Mundus, Visegradská stipendia ad.).
Cílem semináře nebylo zahltit studenty podrobnými informacemi o všech výměnných programech, ale spíše poskytnout základní vodítko, jak se v pestré nabídce co nejlépe zorientovat, jak zvolit nejvhodnější program a jak zvládnout administrativu s pobytem spojenou.
Lektorkou byla Mgr. Jana Sobolová z Oddělení vnějších vztahů děkanátu FF.
Doktorandi i mladí akademici hledají možnosti, jak získat finanční prostředky na svoji vědeckou práci, na účast na konferencích, na výjezdy do odborných zahraničních pracovišť. V teoretické části semináře byla představena aktuální nabídka grantových programů a pozornost bude věnována především náležitostem grantových žádostí a nejčastějším nedostatkům.
Podali jste projektovou žádost, schválili vám projekt a vy jste se stali projektovými manažery? Máte na akademickém pracovišti malý výzkumný tým, který vedete? Pak se vám jistě budou hodit znalosti důležitých strategií a kompetencí v projektovém řízení. Lektorka vás na konkrétních příkladech provede životním cyklem projektu dle standartu IPMA. Životní cyklus je složen z předprojektové fáze, kde se definují cíle projektu, grantové žádosti a příležitosti projektu, přes projektovou fázi, kde je cíl projektu realizován (výzkum …) až po poprojektovou fázi, která obsahuje evaluaci a využití zkušeností pro další projekty.
Lektorka: Mgr. Markéta Bočková, projektová manažerka FF MU, vyučující projektového managementu.
Úkol č. 4 – Strategické priority navazoval na zpracování úkolu č. 1 SWOT analýzy. Na základě takto sesbíraných cenných a unikátních informací o stavu vysokého školství v ČR určovaly VŠ strategické priority celé instituce a sestavovaly jejich pořadí v jednotlivých sférách, které kopírují hlavní nebo podpůrné činnosti VŠ (vzdělávací činnost, VaV, třetí role VŠ, financování, řízení, internacionalizace). U každé oblasti si VŠ stanovovaly priority, na něž by se chtěly zaměřit. Každá prioritní oblast byla charakterizována současným stavem a dlouhodobým strategickým cílem, kterého by VŠ chtěla ideálně dosáhnout do roku 2020, resp. 2030.
Doplňkový úkol č. IX - Sumarizace strategií internacionalizaceMŠMT IPN KREDO
Jedná se o devátý doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak odborná studie založená na vyjádření 40 vysokých škol.
Citační databáze, vyhledávání plných textů, operátory a zástupné znaky, databáze na MU, Open Acces a další veřejně dostupné zdroje. Tento přehled v prezentaci najdete.
Začínáte v rámci doktorského studia s pedagogickou činností? Chtěli byste získat větší jistotu v učitelování, schopnost dobře komunikovat se studenty, přehled o metodách výuky, postupech, didaktických zásadách a potřebných kompetencích? Chcete se stát designéry vzdělávacího procesu? Zde najdete oporu k dvěma navazujícím seminářům, jejichž součástí bylo také představení zajímavých a pro pedagogickou práci na vysoké škole užitečných metod kritického myšlení.
Začínáte v rámci doktorského studia s pedagogickou činností? Chtěli byste získat větší jistotu v učitelování, schopnost dobře komunikovat se studenty, přehled o metodách výuky, postupech, didaktických zásadách a potřebných kompetencích? Chcete se stát designéry vzdělávacího procesu? Zde najdete prezentaci z jednoho ze dvou navazujících seminářů, jejichž součástí bylo také představení zajímavých a pro pedagogickou práci na vysoké škole užitečných metod kritického myšlení.
Připravujete svůj první vědecký článek v anglickém jazyce? Umíte si poradit s abstraktem? Rádi byste získali lepší kompetence v tom, jak by měl být článek strukturován? Potřebujete vědět, které části odborného textu jsou klíčové pro čtenáře, které pro recenzenty? Chcete se vyvarovat chyb, které se opakovaně v cizojazyčných vědeckých článcích vyskytují? Pak byl právě pro vás určen seminář, který vedl zkušený lektor akademického psaní v angličtině z Centra jazykové přípravy MU PhDr. Robert Helán, Ph.D.
The document discusses the structure and key components of academic research articles in English. It covers the typical sections seen in research articles, including the abstract, introduction, and useful websites for learning about academic writing. The document provides an overview of the main topics and resources for writing research articles in English.
Přednáška se soustředila na přípravu srozumitelného textu, uvedla řadu příkladů nadbytečných slov, či nesprávného používání odborných výrazů. Většina příkladů je v angličtině, která je dnes lingua franca vědeckého publikování. Dále jsme se zabývali spoluprací s překladatelem, přípravou a technickým zpracováním rukopisu pro redakci, častými chybami z pohledu editora. Přiblížili jsme proces posuzování rukopisů, práva a povinnosti oponenta, zdůraznili jsme nutnost korektur i v době počítačové sazby, a rozebíráme příčiny zamítnutí rukopisů v redakci. Nakonec jsme se zmínili o formách nepřijatelného chování ve vědě.
Připravujete svůj první vědecký článek v anglickém jazyce? Umíte si poradit s abstraktem? Rádi byste získali lepší kompetence v tom, jak by měl být článek strukturován? Potřebujete vědět, které části odborného textu jsou klíčové pro čtenáře, které pro recenzenty? Chcete se vyvarovat chyb, které se opakovaně v cizojazyčných vědeckých článcích vyskytují? Pak byl právě pro vás určen seminář, který vedl zkušený lektor akademického psaní v angličtině z Centra jazykové přípravy MU PhDr. Robert Helán, Ph.D.
Podpůrná prezentace k lekci o psaní odborného textu. Najdete v ní rady od definování tématu a volby názvu přes správu poznámek, efektivní čtení a shromážďování odborné literatury, zvládnutí správného členění textu až po motivaci.
Vědecky psát a publikovat je i není věda. Prakticky zaměřený seminář vám ukáže cestu k vědeckému textu a zaměří se na důležité aspekty psaní a publikování – jak srozumitelný text postavit, jak se vyvarovat nesprávného používání odborných výrazů v angličtině, jak spolupracovat s redakcí při publikování textu, jak se vyhnout chybám z pohledu editora. Získáte také vhled do procesu posuzování rukopisů a dozvíte se, jaké příčiny vedou k zamítnutí rukopisů v redakcích.
Naučíte se formátovat tabulku pro tisk, vytvářet grafy, provádět jednoduché výpočty i konstruovat ty složitější. Získáte základní přehled o dostupných vzorcích a vybrané vzorce si prakticky vyzkoušíte. Představeny budou některé triky pro usnadnění práce s daty.
eminář představil nástroj myšlenkové mapy, ukázal možnosti jejich využití a princip tvorby. Zaměřili jsme se především na využití map pro účely studia, tedy pro jeho organizaci a plánování (např. při učení či přípravě seminární či diplomové práce).
Seminář si pro vás připravil Mgr. Michal Černý, metodik projektu INTERES a spoluautor knihy Myšlenkové mapy pro studenty.
Seminář byl určen pro doktorandy a začínající akademické pracovníky, kteří v rámci své pedagogické činnosti píší posudky na kvalifikační práce. Cílem semináře bylo naučit se korektně a objektivně posuzovat odbornou práci podle daných kritérií (kritériím porozumět) a posouzení zpracovat do požadovaného výstupu ve formě posudku. Zaměříme se také na správné „posudkové“ pojmosloví. Účastníci semináře budou mj. prostřednictvím metody práce s chybou využívat pro simulované hodnocení konkrétní ukázky odevzdaných studentských odborných prací.
Myslíte si, že při studiu na MU vystačíte pouze s informacemi vyhledanými v Googlu a Wikipedii? Mýlíte se! Při psaní svých odborných prací byste měli samozřejmě pracovat s kvalitními zdroji. Právě takové zdroje jsme vám na semináři představili.
Myslíte si, že při studiu na MU vystačíte pouze s informacemi vyhledanými v Googlu a Wikipedii? Mýlíte se! Při psaní svých odborných prací byste měli samozřejmě pracovat s kvalitními zdroji. Nevíte o jaké zdroje se jedná a už vůbec ne jak s nimi pracovat? Tento rozsáhlejší materiál vám vše podstatné objasní.
Obsah semináře:
Jak organizovat každodenní záležitosti
5 kroků pro zvládnutí úkolů
Nástroje na vedení osobního systému
Tipy a triky pro osobní produktivitu.
Začínáte v rámci doktorského studia učit? Zajímá vás, jak didakticky koncipovat hodiny? Chcete získat větší vhled do toho, jak by měla probíhat optimální komunikace se studenty? Potřebujete mít přehled o metodách výuky vhodných pro vysokoškolské prostředí? Rádi byste se dozvěděli více o motivaci a hodnocení studentů? Vše najdete v prezentaci ze semináře, jehož součástí bylo také krátké představení metod kritického myšlení využitelných ve vysokoškolské pedagogice.
Začínáte v rámci doktorského studia učit? Zajímá vás, jak didakticky koncipovat hodiny? Chcete získat větší vhled do toho, jak by měla probíhat optimální komunikace se studenty? Potřebujete mít přehled o metodách výuky vhodných pro vysokoškolské prostředí? Rádi byste se dozvěděli více o motivaci a hodnocení studentů? Vše najdete v prezentaci ze semináře, jehož součástí bylo také krátké představení metod kritického myšlení využitelných ve vysokoškolské pedagogice.
Citační databáze, vyhledávání plných textů, operátory a zástupné znaky, databáze na MU, Open Acces a další veřejně dostupné zdroje. Tento přehled v prezentaci najdete.
Začínáte v rámci doktorského studia s pedagogickou činností? Chtěli byste získat větší jistotu v učitelování, schopnost dobře komunikovat se studenty, přehled o metodách výuky, postupech, didaktických zásadách a potřebných kompetencích? Chcete se stát designéry vzdělávacího procesu? Zde najdete oporu k dvěma navazujícím seminářům, jejichž součástí bylo také představení zajímavých a pro pedagogickou práci na vysoké škole užitečných metod kritického myšlení.
Začínáte v rámci doktorského studia s pedagogickou činností? Chtěli byste získat větší jistotu v učitelování, schopnost dobře komunikovat se studenty, přehled o metodách výuky, postupech, didaktických zásadách a potřebných kompetencích? Chcete se stát designéry vzdělávacího procesu? Zde najdete prezentaci z jednoho ze dvou navazujících seminářů, jejichž součástí bylo také představení zajímavých a pro pedagogickou práci na vysoké škole užitečných metod kritického myšlení.
Připravujete svůj první vědecký článek v anglickém jazyce? Umíte si poradit s abstraktem? Rádi byste získali lepší kompetence v tom, jak by měl být článek strukturován? Potřebujete vědět, které části odborného textu jsou klíčové pro čtenáře, které pro recenzenty? Chcete se vyvarovat chyb, které se opakovaně v cizojazyčných vědeckých článcích vyskytují? Pak byl právě pro vás určen seminář, který vedl zkušený lektor akademického psaní v angličtině z Centra jazykové přípravy MU PhDr. Robert Helán, Ph.D.
The document discusses the structure and key components of academic research articles in English. It covers the typical sections seen in research articles, including the abstract, introduction, and useful websites for learning about academic writing. The document provides an overview of the main topics and resources for writing research articles in English.
Přednáška se soustředila na přípravu srozumitelného textu, uvedla řadu příkladů nadbytečných slov, či nesprávného používání odborných výrazů. Většina příkladů je v angličtině, která je dnes lingua franca vědeckého publikování. Dále jsme se zabývali spoluprací s překladatelem, přípravou a technickým zpracováním rukopisu pro redakci, častými chybami z pohledu editora. Přiblížili jsme proces posuzování rukopisů, práva a povinnosti oponenta, zdůraznili jsme nutnost korektur i v době počítačové sazby, a rozebíráme příčiny zamítnutí rukopisů v redakci. Nakonec jsme se zmínili o formách nepřijatelného chování ve vědě.
Připravujete svůj první vědecký článek v anglickém jazyce? Umíte si poradit s abstraktem? Rádi byste získali lepší kompetence v tom, jak by měl být článek strukturován? Potřebujete vědět, které části odborného textu jsou klíčové pro čtenáře, které pro recenzenty? Chcete se vyvarovat chyb, které se opakovaně v cizojazyčných vědeckých článcích vyskytují? Pak byl právě pro vás určen seminář, který vedl zkušený lektor akademického psaní v angličtině z Centra jazykové přípravy MU PhDr. Robert Helán, Ph.D.
Podpůrná prezentace k lekci o psaní odborného textu. Najdete v ní rady od definování tématu a volby názvu přes správu poznámek, efektivní čtení a shromážďování odborné literatury, zvládnutí správného členění textu až po motivaci.
Vědecky psát a publikovat je i není věda. Prakticky zaměřený seminář vám ukáže cestu k vědeckému textu a zaměří se na důležité aspekty psaní a publikování – jak srozumitelný text postavit, jak se vyvarovat nesprávného používání odborných výrazů v angličtině, jak spolupracovat s redakcí při publikování textu, jak se vyhnout chybám z pohledu editora. Získáte také vhled do procesu posuzování rukopisů a dozvíte se, jaké příčiny vedou k zamítnutí rukopisů v redakcích.
Naučíte se formátovat tabulku pro tisk, vytvářet grafy, provádět jednoduché výpočty i konstruovat ty složitější. Získáte základní přehled o dostupných vzorcích a vybrané vzorce si prakticky vyzkoušíte. Představeny budou některé triky pro usnadnění práce s daty.
eminář představil nástroj myšlenkové mapy, ukázal možnosti jejich využití a princip tvorby. Zaměřili jsme se především na využití map pro účely studia, tedy pro jeho organizaci a plánování (např. při učení či přípravě seminární či diplomové práce).
Seminář si pro vás připravil Mgr. Michal Černý, metodik projektu INTERES a spoluautor knihy Myšlenkové mapy pro studenty.
Seminář byl určen pro doktorandy a začínající akademické pracovníky, kteří v rámci své pedagogické činnosti píší posudky na kvalifikační práce. Cílem semináře bylo naučit se korektně a objektivně posuzovat odbornou práci podle daných kritérií (kritériím porozumět) a posouzení zpracovat do požadovaného výstupu ve formě posudku. Zaměříme se také na správné „posudkové“ pojmosloví. Účastníci semináře budou mj. prostřednictvím metody práce s chybou využívat pro simulované hodnocení konkrétní ukázky odevzdaných studentských odborných prací.
Myslíte si, že při studiu na MU vystačíte pouze s informacemi vyhledanými v Googlu a Wikipedii? Mýlíte se! Při psaní svých odborných prací byste měli samozřejmě pracovat s kvalitními zdroji. Právě takové zdroje jsme vám na semináři představili.
Myslíte si, že při studiu na MU vystačíte pouze s informacemi vyhledanými v Googlu a Wikipedii? Mýlíte se! Při psaní svých odborných prací byste měli samozřejmě pracovat s kvalitními zdroji. Nevíte o jaké zdroje se jedná a už vůbec ne jak s nimi pracovat? Tento rozsáhlejší materiál vám vše podstatné objasní.
Obsah semináře:
Jak organizovat každodenní záležitosti
5 kroků pro zvládnutí úkolů
Nástroje na vedení osobního systému
Tipy a triky pro osobní produktivitu.
Začínáte v rámci doktorského studia učit? Zajímá vás, jak didakticky koncipovat hodiny? Chcete získat větší vhled do toho, jak by měla probíhat optimální komunikace se studenty? Potřebujete mít přehled o metodách výuky vhodných pro vysokoškolské prostředí? Rádi byste se dozvěděli více o motivaci a hodnocení studentů? Vše najdete v prezentaci ze semináře, jehož součástí bylo také krátké představení metod kritického myšlení využitelných ve vysokoškolské pedagogice.
Začínáte v rámci doktorského studia učit? Zajímá vás, jak didakticky koncipovat hodiny? Chcete získat větší vhled do toho, jak by měla probíhat optimální komunikace se studenty? Potřebujete mít přehled o metodách výuky vhodných pro vysokoškolské prostředí? Rádi byste se dozvěděli více o motivaci a hodnocení studentů? Vše najdete v prezentaci ze semináře, jehož součástí bylo také krátké představení metod kritického myšlení využitelných ve vysokoškolské pedagogice.
V prezentaci se seznámíte se zaměřením a s podmínkami veřejné soutěže, se strukturou návrhu projektu (přihláškou) a se způsobem a kritérii hodnocení. Dále získáte informace, které Vám pomohou při vyplnění návrhu projektu a jeho odeslání do veřejné soutěže.
Prezentace k programu ZÉTA na podporu spolupráce akademické sféry a podniků prostřednictvím zapojení mladé výzkumné generace. Videozáznam najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=U4blb8x30kI&feature=youtu.be
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – InternacionalizaceMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti internacionalizace VŠ. Podává kritický pohled na současný stav internacionalizace vysokých škol v České republice a směřuje k zobecňujícím doporučením pro ministerstvo i jednotlivé školy.
Dlouhodobá podpora absolventů – přínos pro alma materMŠMT IPN KREDO
Prezentace se zaměřuje na představení kariérního centra a sociální poradny UHK, které nabízejí poradenství a individuální podporu v oblasti koučování a mentoringu.
Jak se orientovat a zapojit do projektů programu HORIZONT 2020KnihovnaUTB
HORIZONT 2020 - podpora vědy, výzkumu a inovací v letech 2014 – 2020. Pokrývá celý výzkumný a inovační cyklus v návaznosti na 7. rámcový program a Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) - Evropský inovační a technologický institut (EIT). Rozpočet: 77,028 mld. €.
Projekt „Kritické myšlení v evropském vyšším vzdělávání - CRITHINKEDU“ vznikl v rámci programu Erasmus+ a je financován Evropskou komisí. Tento projekt vychází ze zkušeností evropskýchvysokoškolských institucí, obchodníchorganizací, nevládních organizací a jejich snahy o zlepšení kvality výuky na vysokých školách i v různých odvětvích, které se setkávají s potřebou podporovat rozvoj kritického myšlení v souladu se sociálními výzvami a potřebamitrhu práce.
CRITHINKEDU vytvoří příležitost prohloubit dialog mezi relevantními aktéry ve společném fóru univerzit a průmyslu, a to s trvalým úsilím o sjednocenívýstupů učení s reálnými světovými výzvami. Projekt též umožní implementovat studijní a vyučovací model kritického myšlení na nadnárodní úrovni v kurzech různých partnerů. Konsorcium bude fungovat jako síť pro podporu kritického myšlení ve vzdělávání po celé Evropě. Tato internacionalizace osnov kritického myšlení si klade za cíl vytvářet akademické prostřední, které podporuje různé potřeby zahraničních studentů způsobené kulturní diverzitou.
Prezentace z informačního semináře pro uchazeče o podporu k 4. veřejné soutěži programu DELTA, která je vyhlášena ve spolupráci s německým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum (BMBF). Hosté se na něm seznámili s vizí a s cíli programu, s jeho zaměřením a s dalšími skutečnostmi, zejm. se způsobem, jak podat úspěšný návrh projektu do veřejné soutěže, kdo je způsobilým uchazečem, se složením řešitelského týmu nebo způsobem hodnocení návrhu projektu apod.
Úvodní díl metodik IPN KVALITA stručně představuje cíle, východiska a návaznosti projektu, vytyčuje základní rámec přístupů, metod a nástrojů pro řídicí aj. procesy, který projekt přejímal a respektoval. Úvod k metodikám také poskytl prostor pro základní definice pojmu „kvalita“, problematiku tvorby a využívání standardů, systém řízení. Zároveň obsahuje přílohu „Přehledně o projektu“, která poskytuje v koncentrované formě základní informace o IPN KVALITA.
Similar to Grantové a stipendijní příležitosti doktorandů (20)
Obrázek za tisíce slov: efektivní vizuální komunikace (nejen) pomocí grafůÚstřední knihovna FF MU
Podpůrná prezentace k lekci informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU Obrázek za tisíce slov: efektivní vizuální komunikace (nejen) pomocí grafů.
Podpůrná prezentace k lekci informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU na téma odborných online zdrojů. Zahrnuje převážně licencované elektronické informační zdroje pro MU, ale i odborné volně dostupné zdroje.
Slajdy k přednášce z Kurzu informačního vzdělávání.
Seminář studentům přiblíží, kde a jak tyto možnosti efektivně hledat, které aspekty při výběru zahraničního pobytu především zvážit a na co si dát pozor.
Slajdy k přednášce z Kurzu informačního vzdělávání.
Ať už píšete práci seminární, bakalářskou nebo magisterskou, je nutné důsledně uvádět všechny zdroje, které jste použili. Podíváme se, jaké prvky by citace měla obsahovat a jak citaci vytvořit podle u nás nejpoužívanější citační normy ČSN ISO 690, a to pro tradiční i méně obvyklé zdroje informací.
Slajdy k přednášce z Kurzu informačního vzdělávání.
Ať už píšete práci seminární, bakalářskou nebo magisterskou, je nutné důsledně uvést všechny zdroje, které jste použili. Podíváme se, jaké prvky by citace měla obsahovat a jak citaci vytvořit podle citační normy APA, kterou na FF využívají především psychologové a pedagogové.
Slajdy k přednášce z Kurzu informačního vzdělávání.
Čeká vás psaní seminární, ale především bakalářské práce? Máme pro vás několik osvědčených rad: základem je vybrat si správné téma, poté si důkladně rozvrhnout a strukturovat průběh tvorby odborného textu, dodržovat jednotný styl vyjadřování, nepodcenit strukturu textu a nezanedbat formální úpravy. Stále je to málo informací k tomu, abyste odborné psaní zvládli? Tak přijďte na seminář, kde se vše potřebné dozvíte a kde získáte odpovědi na otázky, které vás v souvislosti s tvorbou seminární, ale hlavně bakalářské práce napadají.
Slajdy k přednášce z Kurzu informačního vzdělávání.
Vyhledali jste k tématu příliš mnoho textů a nevíte, kde začít? Tušíte, že by vaše čtení šlo zefektivnit a tím z dokumentu vytěžit více? Pokud jste si odpověděli na otázky kladně, je seminář určen právě pro vás.
Nejprve se budeme zabývat strukturou odborného textu a jak k němu přistupovat, abyste zjistili, zda obsahuje užitečné informace. Hlavní náplní semináře bude seznámení s různými metodami efektivního čtení a v jakých situacích je použít. Na závěr se zaměříme na kritické čtení a způsoby posouzení, zda je text důvěryhodný či nikoliv.
2. FINANČNÍ PODPORA V ROCE 2014/2015
• Studijní stipendia
• Fond rozvoje Masarykovy univerzity
• Specifický výzkum
3. STUDIJNÍ STIPENDIA
• Stipendijní podpora mobilit
• Stipendium na podporu publikační činnosti
• http://www.phil.muni.cz/wff/home/studium/doktorske/poplatky-a-stipendia
• Kontaktní osoba: Mgr. Jiří Žoudlík
• jiri.zoudlik@phil.muni.cz
• tel:. 549 49 7534
4. STIPENDIJNÍ PODPORA MOBILIT
• Studenti doktorského programu v prezenční i kombinované formě
• Podpora aktivní účasti na zahraničních konferencích, krátkodobé studijní pobyty na
partnerských institucích v zahraničí
• Žádost o přiznání stipendia
• Výše stipendia
• Příspěvek na dopravu, ubytování, konferenční poplatek
• Možnosti dofinancování výjezdu z katedry či specifického výzkumu
• Závěrečná zpráva
5. STIPENDIUM NA PODPORU PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI
• Pro studenty prezenční i kombinované formy studia všech stupňů na
FF MU
• texty a prezentace v odborných časopisech, monografiích, na
vědeckých konferencích a v konferenčních sbornících
• žádosti podané na Studijní oddělení FF MU (Mgr. Jiří Žoudlík)
• do 31. října 2014
6. FOND ROZVOJE MU PRO ROK 2015
a) Podpora pedagogické práce akademických
pracovníků a profilace a inovace studijních
programů/oborů na úrovni předmětů/kurzů
b) Tvůrčí práce studentů směřující k inovaci
vzdělávací činnosti
7. SPECIFIKACE TEMATICKÉHO OKRUHU A
• Posilování výuky v angličtině a jiných cizích jazycích, posilování praktických aspektů ve vzdělávání
• Projektově orientované výuky
• Vzdělávání v oblasti testování a výukových metod
• Posilování jazykových kompetencí akademických pracovníků
• Zvyšování kompetencí studentů doktorského studia pro výuku i vědeckou práci
• Rozvoj aktivit pro talentované studenty
• Inovace předmětů - správné akademické psaní, témata dle potřebnosti fakulty/HS
• Řešitel = akademický pracovník
• Spoluřešitel = zaměstnanec MU, student x externí pracovník
• Souhlasné písemné stanovisko od garanta progamu
8. SPECIFIKACE TEMATICKÉHO OKRUHU B
• Realizace studentských projektů a aktivit, jejichž výstupy vedou k inovaci programů
• Téma dle aktuální potřebnosti fakulty/součásti/HS
• Řešitel = student MU, akademický či odborný pracovník
• Odborný garant u studentských projektů
9. FINANČNÍ RÁMEC
• Neinvestiční charakter financí, min. 50 tis. Kč, max. 100 tis. Kč
• Celková alokace 13.000.000 Kč
• Studentské projekty – maximálně 20% z celkové alokace, tedy 2.600.000 Kč
• Rozpočet projektu dle závazné struktury:
osobní náklady X ostatní náklady
• Období řešení projektů je 1. 1. 2015 – 31. 12. 2015
• Lhůta pro předložení návrhu – 1.10. - 15. 11. 2014
10. NÁLEŽITOSTI NÁVRHU PROJEKTU
• Anotace (max. 500 znaků)
• Charakteristika projektu (max. 3000 znaků)
• Rozpočet projektu
• Zdůvodnění účelu finančních prostředků (max. 4000 znaků)
• Jmenný seznam spoluřešitelů
• Souhlas garanta*
11. KONTAKT
Koordinátor pro FF MU
PhDr. Taťána Spáčilová
spacilov@phil.muni.cz
Tel.: 549 49 1591
12. KONTROLA A HODNOCENÍ NÁVRHŮ
1) Kontrola na úrovni fakulty/HS
2) Hodnocení na úrovni fakulty/HS
3) Kontrola na OPR RMU
4) Hodnocení na úrovni členů hodnotící komise
5) Finální výběr
• Kritéria hodnocení
• Výsledky hodnocení na http://projekty.rect.muni.cz,
nejpozději 19. 12. 2014
13. UKONČOVÁNÍ PROJEKTŮ
• Závěrečná zpráva po výsledcích projektu do 31. 1. 2016 v ISEP
• Finanční vypořádání prostředků – vratka
• Projekty v rámci FRMU jsou součástí Institucionálního rozvojového
plánu MU pro rok 2015
• Vyhodnocení projektů bude nedílnou součástí Výroční zprávy o
činnosti MU za rok 2015
14. GRANTOVÉ PROJEKTY SPECIFICKÉHO VÝZKUMU
• Podpora výzkumu studentů při uskutečňovaných akreditovaných doktorských nebo
magisterských studijních programů
• Důležité dokumenty:
• 1) Usnesení vlády ČR ze dne 17. srpna 2009 č. 1021
• 2) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
• 3) Pravidla pro poskytování účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum –
pokyny MŠMT
• 4) K pravidlům pro poskytování podpory – pokyny MŠMT
15. KATEGORIE
• A - Podpora grantových projektů specifického výzkumu v oborech lékařství,
zdravotnictví, přírodovědy, informatiky, humanitních věd, společenských věd,
sportovních věd, práva a ekonomie
• B - Podpora projektů specifického výzkumu zaměřených na organizaci studentských
vědeckých konferencí
• C - Program rektora – podpora vynikajících diplomových prací
• D - Program rektora – podpora tvorby studentských časopisů zaměřených na
vzdělávání, vědu a akademické dění
• Soutěž je vyhlašována každoročně, výjimka C a D.
• Realizační období od 1. ledna do 31. prosince
16. ŘEŠITELSKÝ TÝM
• Řešitel projektu:
• 1) student zapsaný na MU v doktorském studijním programu
• 2) akademický pracovník
• Další členové:
• Studenti zapsaní na MU v doktorských nebo magisterských studijních programech,
další akademici
• V kategorii A musí studenti tvořit nejméně polovinu členů řešitelské týmu
17. DŮLEŽITÉ TERMÍNY
• Soutěžní lhůta 17.9. 2014 – 31.10.2014
• Interní lhůta 20. 10. 2014
• Hodnotící lhůta 1.11. 2014 – 23.12.2014
• Lhůta pro oznámení schválení projektu do 31. 12. 2014
• Realizace projektu 1.1. 2015 – 31.12. 2015
• Lhůta pro podávání závěrečných zpráv do 31. 1. 2016
• Lhůta pro závěrečné oponentní řízení do 31. 3. 2016
18. KATEGORIE A
• Přihláška = projektový návrh v ISEP, vytištěný a podepsaný návrh řešitelem
• Evidenční záznam z ISEP – podpis řešitel, vedoucí pracoviště, (tajemník, děkan)
• Návod
• Náležitosti – anotace, výstupy, charakteristika, plánovaná účast na odborných akcích,
odborné výsledky, celkový počet studentů v týmu, celkový počet akademiků
• Požadavek na výši podpory, finanční rozpočet
• Je-li řešitel student, písemný souhlas školitele a jeho písemné vyjádření k projektu
• Finanční podpora na 1 projekt činí maximálně 3 mil. Kč, podíl osobních nákladů
na studenty musí činit více jak 60% z celkových osobních nákladů.
• Počet studentů zapojených do projektu musí být více než 50 % z celkového počtu.
19. HODNOCENÍ KATEGORIE A
• Dvoukolové oponentní řízení
• 1. kolo – komise jmenovaná děkanem z odborníků
• Kritéria – odborná kvalifikovanost školitele; tematická návaznost na výzkum,
dlouhodobost záměru, odborná úroveň výsledků, přiměřenost rozpočtu, realizační
tým, míra koordinace návrhů
• Rozhodnutí – projekty postupující do 2. kola do finančního limitu
– projekty postupující do 2. kola nad finanční limit
– projekty zamítnuté
• 2. kolo – hodnotí komise MU na základě předložení posudku nezávislého oponenta
20. KATEGORIE B
• Náležitosti – anotace, odborná charakteristika konference,
termín, cílová skupina, organizace, celkový počet studentů a
akademiků v řešitelském týmu
• Finanční rozpočet, celková požadovaná výše podpory
• Možnost spolupráce fakult – řešitel = akademický pracovník
• Finanční limit
21. HODNOCENÍ KATEGORIE B
• Hodnocení stejné jako v kategorii A
• Kritéria pro hodnocení:
a) Návaznost odborné tématiky konference na výzkum
b) Zabezpečení odborné úrovně
c) Organizační zabezpečení
d) Charakter cílové skupiny
e) Dopad akce z hlediska reprezentace MU
f) Předpokládaná efektivity využití finančních prostředků
22. PODSTATNÉ X NEPODSTATNÉ ZMĚNY
• Podstatné změny - ohlašovány řešitelem se souhlasem děkana, rozhoduje prorektor
a) přesun finančních prostředků mezi projekty
b) změna řešitele
c) předčasné ukončení projektu
• Nepodstatné změny v kompetenci fakulty – přesun mezi položkami rozpočtu až do
výše 30 % - nutná konzultace s EO
souhlas proděkana
23. UKONČENÍ PROJEKTŮ
ZÁVĚREČNÉ OPONENTNÍ ŘÍZENÍ
• Závěrečná zpráva pro oponentní řízení (zpráva v ISEP)
• Oponentní řízení dvoukolové
• 1. kolo – komise fakulty vyhodnotí výsledky projektu, může si vyžádat posudek
externího oponenta, součástí hodnocení veřejný seminář na fakultě – řešitel
představí výsledky
• 2. kolo – komise MU
24. KATEGORIE C
• Návrh projektu v ISEP, podepsaný návrh řešitel předá na OV RMU
• Může podat student, jehož bakalářská práce hodnocena A (vedoucí i oponent) a
A z obhajoby, byla-li součástí předchozího úspěšně ukončeného studia. Pokud NE,
může podat student patřící mezi 15% nejlepších studentů programu (podle
průměru)
• Náležitosti – anotace, odborná charakteristika projektu – popis řešené
problematiky, současný stav, cíle projektu, časový harmonogram; výstupy, dosažené
odborné výsledky
• V případě účasti na odborné akci popis uvedení příspěvku
• Požadavek na výši podpory (1. 1. - 30. 6. a 1. 7. – 31. 12.) , finanční rozpočet
• Odborný garant
25. HODNOCENÍ KATEGORIE C
• Komise MU
• Kritéria:
a) odborná úroveň bakalářské práce
b) odborná úroveň předkládaných výsledků
c) nadstandardní úroveň plánovaných výstupů
d) přiměřenost rozpočtu
e) odborná úroveň vedoucího
Návrhy posouzeny nezávislým oponentem
26. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ KATEGORIE C
• Průběžné oponentní řízení (1. července – 15. srpna)
• Dílčí zpráva – přehled čerpání a dosažené výsledky
• Závěrečné oponentní řízení (1. ledna – 31. března)
• Veřejný seminář - komise MU
27. KATEGORIE D
• Anotace – celkové zaměření časopisu
• Vymezení odborného nebo vzdělávacího zaměření časopisu
• Zaměření na akademický život obecně a na MU
• Popisy rubrik, fakultní přesah
• Cílová skupina
• Typ časopisu, rozsah, obrazové přílohy – podíl, počet čísel v jednom roce
• Udržitelnost
• Dosažené dosavadní výsledky
• Požadavek na výši podpory, finanční rozpočet
28. HODNOCENÍ KATEGORIE D
• Vstupní oponentní řízení – dva oponenti – členové Ediční rady MU
• Hodnotící komise – Ediční rada MU
• Přijatý projekt – Garant stanovený Ediční radou –odborná konzultační činnost,
posudek pro závěrečné oponentní řízení
• Závěrečné oponentní řízení – garant projektu a nezávislý oponent
• Závěrečná zpráva v ISEP
• Veřejný seminář před Ediční radou
29. FINANČNÍ PODPORA (C, D)
• Kategorie C (max. 60 tis. Kč) – odměna řešiteli max. 18 tis. Kč
• Odborný garant – odměna ve výši 10%
• Kategorie D (max. 80 tis. Kč) – odměna řešiteli max. 15 tis. Kč
• Podpora formou stipendia
30. KONTAKTY
Ing. Bc. Markéta Jurášová (A, B)
Oddělení výzkumu a vývoje FF MU
jurasova@phil.muni.cz
Tel.: 549 49 1506
Ing. Soňa Váleková (C, D)
Odbor výzkumu RMU
valekova@rect.muni.cz
Tel.: 549 49 3633
31. MGR. VERONIKA KRAJÍČKOVÁ
Děkuji za pozornost! Odd. VaV – FF MU
krajickova@phil.muni.cz
tel.: 549 49 6847