Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityJan Benda
Řada výzkumů v posledních letech prokázala, že i jen velmi malé rozvinutí schopnosti všímavosti (mindfulness) může významně pomoci v léčbě nejrůznějších duševních poruch. Podle Buddhovy nauky může však meditační rozvíjení všímavosti a vhledu vést ještě mnohem dále - totiž k trvalým a nevratným osobnostním změnám, které dalece přesahují možnosti soudobé psychoterapie. Workshop nastiňuje vývoj vědomí v pokročilé meditaci vipassana. Diskutuje podobnosti a rozdíly psychoterapie a meditační praxe a také vhodnost využití meditace všímavosti a vhledu u různých diagnóz.
Mindfulness: On the interface between psychotherapy and spirituality
In recent years, a lot of research has shown that even a small development of mindfulness can significantly help in the treatment of various mental disorders. According to Buddha's teaching, however, development of mindfulness and insight can go far beyond that. It can cause lasting and irreversible personality changes which by far exceed the possibilities of contemporary psychotherapy. The workshop outlines the development of consciousness in advanced vipassana meditation. It discusses the similarities and differences between psychotherapy and meditation practice and the suitability of the use of mindfulness meditation in different diagnoses.
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapiiJan Benda
Prezentace z výběrového semináře pro studenty psychologie na FF UK v Praze (verze 2021). Předmět představuje studentům všímavost a soucit se sebou jako dva univerzální obecné faktory, které hrají důležitou roli v každé psychoterapii, a které lze rozvíjet i bez využití meditace. Věnuje se mechanismům, jejichž prostřednictvím všímavost a soucit se sebou působí v procesu psychoterapeutické změny. Seznamuje studenty s aktuálními otázkami a trendy týkajícími se využívání všímavosti a soucitu k sobě v psychoterapii a také s různými postupy, díky nimž lze všímavost a soucit k sobě rozvíjet. Obsahuje i praktickou ochutnávku tradičních meditačních postupů.
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Jan Benda
Všímavost bývá spojována především s tzv. třetí vlnou kognitivně-behaviorální terapie. Zkušenosti získané díky meditaci všímavosti a díky studiu buddhistické psychologie však v uplynulých desetiletích integrovali do své terapeutické praxe také stovky humanisticky, dynamicky nebo integrativně zaměřených psychoterapeutů. Příspěvek krátce představí některé autory a přístupy z této oblasti a připomene také nejnovější trendy ve výzkumu všímavosti. Dále se zamyslí nad tím, jak by studium všímavosti mohlo v budoucnu pomoci porozumět etiopatogenezi duševních poruch, procesu psychoterapie a mechanismu psychoterapeutické změny a jak by mohlo přispět k integraci humanistických, psychodynamických a kognitivně-behaviorálních přístupů.
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VASOldřich NAVRÁTIL
Unikátní kognitivně behaviorání model koučinku
„Wellness – Mind – Control“ – „Zdravá kontrola mysli“
pod vedením certifikovaného kouče ing. Oldřicha Navrátila
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityJan Benda
Řada výzkumů v posledních letech prokázala, že i jen velmi malé rozvinutí schopnosti všímavosti (mindfulness) může významně pomoci v léčbě nejrůznějších duševních poruch. Podle Buddhovy nauky může však meditační rozvíjení všímavosti a vhledu vést ještě mnohem dále - totiž k trvalým a nevratným osobnostním změnám, které dalece přesahují možnosti soudobé psychoterapie. Workshop nastiňuje vývoj vědomí v pokročilé meditaci vipassana. Diskutuje podobnosti a rozdíly psychoterapie a meditační praxe a také vhodnost využití meditace všímavosti a vhledu u různých diagnóz.
Mindfulness: On the interface between psychotherapy and spirituality
In recent years, a lot of research has shown that even a small development of mindfulness can significantly help in the treatment of various mental disorders. According to Buddha's teaching, however, development of mindfulness and insight can go far beyond that. It can cause lasting and irreversible personality changes which by far exceed the possibilities of contemporary psychotherapy. The workshop outlines the development of consciousness in advanced vipassana meditation. It discusses the similarities and differences between psychotherapy and meditation practice and the suitability of the use of mindfulness meditation in different diagnoses.
Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapiiJan Benda
Prezentace z výběrového semináře pro studenty psychologie na FF UK v Praze (verze 2021). Předmět představuje studentům všímavost a soucit se sebou jako dva univerzální obecné faktory, které hrají důležitou roli v každé psychoterapii, a které lze rozvíjet i bez využití meditace. Věnuje se mechanismům, jejichž prostřednictvím všímavost a soucit se sebou působí v procesu psychoterapeutické změny. Seznamuje studenty s aktuálními otázkami a trendy týkajícími se využívání všímavosti a soucitu k sobě v psychoterapii a také s různými postupy, díky nimž lze všímavost a soucit k sobě rozvíjet. Obsahuje i praktickou ochutnávku tradičních meditačních postupů.
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Jan Benda
Všímavost bývá spojována především s tzv. třetí vlnou kognitivně-behaviorální terapie. Zkušenosti získané díky meditaci všímavosti a díky studiu buddhistické psychologie však v uplynulých desetiletích integrovali do své terapeutické praxe také stovky humanisticky, dynamicky nebo integrativně zaměřených psychoterapeutů. Příspěvek krátce představí některé autory a přístupy z této oblasti a připomene také nejnovější trendy ve výzkumu všímavosti. Dále se zamyslí nad tím, jak by studium všímavosti mohlo v budoucnu pomoci porozumět etiopatogenezi duševních poruch, procesu psychoterapie a mechanismu psychoterapeutické změny a jak by mohlo přispět k integraci humanistických, psychodynamických a kognitivně-behaviorálních přístupů.
UNIKATNI KOGNITIVNE BEHAVIORALNI MODEL KOUCINKU PRO VASOldřich NAVRÁTIL
Unikátní kognitivně behaviorání model koučinku
„Wellness – Mind – Control“ – „Zdravá kontrola mysli“
pod vedením certifikovaného kouče ing. Oldřicha Navrátila
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší mociJan Benda
Bezmoc může vést k prožívání smutku a truchlení anebo k pocitům vlastního selhání a viny. Člověk trpící syndromem pomocníka ovšem prožívá vinu zcela neadekvátní. Vinu, která nevzniká v důsledku nějakého reálného pochybení, ale jako následek emoční deprivace nebo traumatické zkušenosti v dětství. Proto je pro něj bezmoc tak tíživá.
Na vzniku pocitů neadekvátní viny se nicméně podílejí dysfunkční jádrová přesvědčení a maladaptivní emoční schémata a ty je těžké ovlivnit jen prostřednictvím kognice. Příspěvek proto popíše, jak lze v psychoterapii iniciovat proces rekonsolidace paměti a zprostředkovat člověku se syndromem pomocníka korektivní emoční zkušenost, která transformuje příslušné maladaptivní emoční schéma a zbaví dotyčného neadekvátních pocitů viny. Pak se takový člověk může smířit s bezmocí a vymanit se z pasti dramatického trojúhelníku Pachatel-Oběť-Zachránce. Příspěvek objasní, že porozumění limitům vlastní moci je důležitou součástí sebepřijetí, chrání nás před vyhořením a je předpokladem úspěšného působení v pomáhajících profesích. Připomene rovněž význam sebezkušenosti v profesi psychoterapeuta.
TRANSCENDENTÁLNÍI MEDITACE JAKO VZDĚLÁVACÍ NÁSTROJ PRO SEBEROZVÍJENÍ - ZLEPŠUJE KVALITU VĚDOMÍ A TÍM CELÉ OSOBNOSTI OSOBNOSTI A ZVYŠUJE SCHOPNOST SEBEREALIZACE
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k JáJan Benda
Meditační praxe i psychedelické zkušenosti dočasně mění naše vědomí, ale mají také dlouhodobé dopady na naše prožívání a chování. Mohou se nějak doplňovat? Přednáška nejprve porovná oba druhy zkušeností z hlediska fenomenologie i neurofyziologie. Popíše vliv pokročilé meditace všímavosti (mindfulness) na sebepojetí, regulaci emocí a rozvoj laskavosti a soucitu. A objasní také význam rozpuštění Já (mystická smrt) v korektivní transformaci hluboce zakořeněných emočních schémat. Dále se bude zabývat možnostmi vzájemné inspirace ve výzkumu i praxi rozvíjení všímavosti a užívání psychedelik. Zdůrazní důležitost integrace transpersonálních zkušeností a dotkne se také úskalí a rizik transpersonálního vývoje. Připomene, že studium prastaré teorie spojené s meditací všímavosti zřejmě může pomoci porozumět a integrovat psychedelické zkušenosti. A naopak psychedelika mohou meditujícím pomoci překonat obranné mechanismy ega, které v meditační praxi západních meditujících někdy poměrně dlouho přetrvávají.
Devět cest, jak přesvědčit šéfa, aby se zamiloval…do PRPavlína Louženská
Určitě to znáte. Něco jste si v PR oddělení vymysleli. Možná jste to dotáhli až před board; možná jste na to dostali i rozpočet. Ale když dojde na lámáním chleba, šéf nikde. Nemá čas psát sloupky, blogy nebo odborné články, brání se mluvit s novináři, a nedej pane Bože, abyste po něm chtěli fotky, videa nebo profil na LinkedIn nebo Facebook. Co dělat, když se zástupcům firmy nechce do PR? Jak uspět v digitálním věku, kdy celý úspěch vaší strategie záleží na komunikačních dovednostech vašeho managementu? Devět strategií obrany, devět podob strachu, devět typů motivace, jak vašeho šéfa pochopit, podporovat a dlouhodobě angažovat do PR aktivit. Protože bez zapojení managementu většina PR strategií skončí zklamáním; a protože bez kvalitní komunikace neexistuje leadership.
Actividad formativa para el profesorado sobre inteligencia emocional
El apoyo de la Comisión Europea para la elaboración de esta publicación no implica la aceptación de sus contenidos, que es responsabilidad exclusiva de los autores. Por tanto, la Comisión no es responsable del uso que pueda hacerse de la información aquí difundida.
Teoria general-emotional-intelligence-Teachersmasalmagro
Teoria general-emotional-intelligence-profesores-english
El apoyo de la Comisión Europea para la elaboración de esta publicación no implica la aceptación de sus contenidos, que es responsabilidad exclusiva de los autores. Por tanto, la Comisión no es responsable del uso que pueda hacerse de la información aquí difundida.
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší mociJan Benda
Bezmoc může vést k prožívání smutku a truchlení anebo k pocitům vlastního selhání a viny. Člověk trpící syndromem pomocníka ovšem prožívá vinu zcela neadekvátní. Vinu, která nevzniká v důsledku nějakého reálného pochybení, ale jako následek emoční deprivace nebo traumatické zkušenosti v dětství. Proto je pro něj bezmoc tak tíživá.
Na vzniku pocitů neadekvátní viny se nicméně podílejí dysfunkční jádrová přesvědčení a maladaptivní emoční schémata a ty je těžké ovlivnit jen prostřednictvím kognice. Příspěvek proto popíše, jak lze v psychoterapii iniciovat proces rekonsolidace paměti a zprostředkovat člověku se syndromem pomocníka korektivní emoční zkušenost, která transformuje příslušné maladaptivní emoční schéma a zbaví dotyčného neadekvátních pocitů viny. Pak se takový člověk může smířit s bezmocí a vymanit se z pasti dramatického trojúhelníku Pachatel-Oběť-Zachránce. Příspěvek objasní, že porozumění limitům vlastní moci je důležitou součástí sebepřijetí, chrání nás před vyhořením a je předpokladem úspěšného působení v pomáhajících profesích. Připomene rovněž význam sebezkušenosti v profesi psychoterapeuta.
TRANSCENDENTÁLNÍI MEDITACE JAKO VZDĚLÁVACÍ NÁSTROJ PRO SEBEROZVÍJENÍ - ZLEPŠUJE KVALITU VĚDOMÍ A TÍM CELÉ OSOBNOSTI OSOBNOSTI A ZVYŠUJE SCHOPNOST SEBEREALIZACE
Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k JáJan Benda
Meditační praxe i psychedelické zkušenosti dočasně mění naše vědomí, ale mají také dlouhodobé dopady na naše prožívání a chování. Mohou se nějak doplňovat? Přednáška nejprve porovná oba druhy zkušeností z hlediska fenomenologie i neurofyziologie. Popíše vliv pokročilé meditace všímavosti (mindfulness) na sebepojetí, regulaci emocí a rozvoj laskavosti a soucitu. A objasní také význam rozpuštění Já (mystická smrt) v korektivní transformaci hluboce zakořeněných emočních schémat. Dále se bude zabývat možnostmi vzájemné inspirace ve výzkumu i praxi rozvíjení všímavosti a užívání psychedelik. Zdůrazní důležitost integrace transpersonálních zkušeností a dotkne se také úskalí a rizik transpersonálního vývoje. Připomene, že studium prastaré teorie spojené s meditací všímavosti zřejmě může pomoci porozumět a integrovat psychedelické zkušenosti. A naopak psychedelika mohou meditujícím pomoci překonat obranné mechanismy ega, které v meditační praxi západních meditujících někdy poměrně dlouho přetrvávají.
Devět cest, jak přesvědčit šéfa, aby se zamiloval…do PRPavlína Louženská
Určitě to znáte. Něco jste si v PR oddělení vymysleli. Možná jste to dotáhli až před board; možná jste na to dostali i rozpočet. Ale když dojde na lámáním chleba, šéf nikde. Nemá čas psát sloupky, blogy nebo odborné články, brání se mluvit s novináři, a nedej pane Bože, abyste po něm chtěli fotky, videa nebo profil na LinkedIn nebo Facebook. Co dělat, když se zástupcům firmy nechce do PR? Jak uspět v digitálním věku, kdy celý úspěch vaší strategie záleží na komunikačních dovednostech vašeho managementu? Devět strategií obrany, devět podob strachu, devět typů motivace, jak vašeho šéfa pochopit, podporovat a dlouhodobě angažovat do PR aktivit. Protože bez zapojení managementu většina PR strategií skončí zklamáním; a protože bez kvalitní komunikace neexistuje leadership.
Actividad formativa para el profesorado sobre inteligencia emocional
El apoyo de la Comisión Europea para la elaboración de esta publicación no implica la aceptación de sus contenidos, que es responsabilidad exclusiva de los autores. Por tanto, la Comisión no es responsable del uso que pueda hacerse de la información aquí difundida.
Teoria general-emotional-intelligence-Teachersmasalmagro
Teoria general-emotional-intelligence-profesores-english
El apoyo de la Comisión Europea para la elaboración de esta publicación no implica la aceptación de sus contenidos, que es responsabilidad exclusiva de los autores. Por tanto, la Comisión no es responsable del uso que pueda hacerse de la información aquí difundida.
Teoria generale-intelligenza emozionale-professorimasalmagro
Teoria generale-intelligenza emozionale-professori
El apoyo de la Comisión Europea para la elaboración de esta publicación no implica la aceptación de sus contenidos, que es responsabilidad exclusiva de los autores. Por tanto, la Comisión no es responsable del uso que pueda hacerse de la información aquí difundida.
Rafael Bisquera definisce il trattamento emozionale come l’abilità di trattare le emozioni in modo appropriato. Ciò implica essere consapevoli della relazione tra emozioni – che provi -, cognizione – che pensi -, e comportamento – ciò che fai-; di avere una buona soluzione per affrontare strategie; capacità di generare emozioni positive, ecc.
Gross (1999, p 275) definisce la regulazione come l’ abilità la giusta quantità di rabbia in un contesto e in modo appropriato.
INTRODUZIONE. TRATTAMENTO EMOZIONALE
GESTIRE LE TUE EMOZIONI
1. Percezione del corpo. Respirazione....
2. Controllo dello stress
3. Controllo della rabbia
4. Infographies
20 modi per vivere senza ansia
50 metodi per rilassarsi
Rafael Bisquera defines emotional handling as the ability to handle emotions appropriately. It implies becoming aware of the relationship between emotion -you feel-, cognition- you think- and behavior- you do-; to have good facing strategies; capacity to self-generate positive emotions, etc.
Gross (1999, p 275) defines regulation as the ability to express the right amount of anger in a context-appropriate way.
INTRODUCTION. EMOTIONAL HANDLING
MANAGE YOUR EMOTIONS
1. Body Perception. Breathing
2. Stress Control…
3. Anger Control
4. Infographies …
20 keys to living without anxiety
50 relaxing methods
Rafael Bisquera en su blog define la regulación emocional como la capacidad para manejar las emociones de forma apropiada. Supone tomar conciencia de la relación entre emoción –sientes-, cognición –piensas- y comportamiento –haces-; tener buenas estrategias de afrontamiento; capacidad para autogenerarse emociones positivas, etc.
Gross (1999, p 275) define la regulación como la habilidad de expresar la cantidad justa de ira de la manera apropiada al contexto.
INTRODUCCIÓN. REGULACIÓN EMOCIONAL
REGULAR TUS EMOCIONES ..
1. Percepción corporal. Respiración.…
2. Control del estrés…
3. Control de la irritación.
4. Infografías…
20 claves para vivir sin ansiedad,
50 formas para relajarse…………
Emotions contain information; in order to understand other people’s feelings, we have to start by learning to understand ourselves, our needs and desires, what things, people and situations make us feel particular emotions, what thoughts generate those emotions, how they affect us and what consequences and reactions they trigger. This ability makes it possible to answer questions such as: Why do I feel happy? How will my friend feel if I tell them that? What will happen if I say that to a certain person?
If we understand and identify our own feelings, it will be easier for us to connect with our fellow people’s feelings.
¿How is this ability used? Empathising, which means, putting ourselves in another person’s place and being aware of their feelings, their reasons and personal implications, that is, we have to “put ourselves in someone else’s shoes”.
INTRODUCTION. EMOTIONAL UNDERSTANDING
VERBAL COMMUNICATION…
1.P.A.C
2. Active listening
3. Empathy
4. Elevator pitch
5. Large group presentations. Rubrics.
Este documento presenta información sobre el proyecto MuseTeam, un proyecto ERASMUS+ que busca incluir la inteligencia emocional en el aprendizaje por proyectos para mejorar la inclusión social. Incluye secciones sobre comunicación verbal efectiva, los estados del yo en el análisis transaccional, y cuestionarios para evaluar las habilidades de comunicación. El objetivo general es desarrollar habilidades socioemocionales como la empatía, la escucha activa y la expresión de sentimientos a través del diálogo y trabajo
Cos'è la comprensione emotiva? Le emozioni contengono informazioni; per capire i sentimenti degli altri, dobbiamo iniziare imparando a capire noi stessi, i nostri bisogni e desideri, quali cose, persone e situazioni ci fanno sentire emozioni particolari, quali pensieri generano quelle emozioni, come ci influenzano e quali conseguenze e reazioni scatenano. Questa capacità rende possibile rispondere a domande come: Perché mi sento felice? Come si sentirà il mio amico se glielo dico? Cosa succederebbe se lo dicessi a una certa persona?
Se capiamo e identifichiamo i nostri sentimenti, sarà più facile per noi connetterci con i sentimenti dei nostri simili. Come si usa questa abilità? Empatia, che significa, mettendo noi stessi al posto di un'altra persona ed essendo consapevoli dei loro sentimenti, delle loro ragioni e delle implicazioni personali, cioè, dobbiamo “mettere noi stessi nei panni di qualcun altro”.
INTRODUZIONE. COMPRENSIONE EMOTIVA…
COMUNICAZIONE VERBALE…
1.P.A.N
2. ascolto attivo
3. Empatia
4. Elevator pitch
5. Presentazioni di gruppi ampi. Rubriche.
Facilitazione o assimilazione emozionalemasalmagro
La facilitazione emozionale è il processo con il quale miglioriamo il nostro modo di rispondere ad uno stimolo, aumentando le possibilità di successo, grazie allo stato emozionale dominante in quel momento.
INTRODUZIONE.FACILITAZIONE EMOZIONALE
1. Leggi riguardanti l'apprendimento di una persona adulta……
2. Stili di apprendimento degli adulti
ACCETTA LE TUE EMOZIONI
1. Conoscenza di te stesso
2. Autostima…
3. Motivazione
4. Dal CV al C. Vitale..
Emotional facilitation is the process by which we improve our style of response to a stimulus, increasing the chances of success against the demands of the same, thanks to the dominant emotional state at that time.
INTRODUCTIÓN. EMOTIONAL FACILITACIÓN
1.Laws of learning in an adult person
2. Adults learning styles…
ACCEPT YOUR EMOTIONS .
1. Knowledge of yourself…
2. Self-esteem
3. Motivation
4. From the CV to the C.Vital.
Este documento trata sobre la inteligencia emocional y su inclusión en el aprendizaje mediante proyectos para mejorar la inclusión social. Explica conceptos como la facilitación emocional, el uso de las emociones, los estilos de aprendizaje de adultos y la importancia del autoconocimiento. Incluye varias actividades para que los lectores se conozcan mejor a sí mismos, identifiquen sus fortalezas y debilidades, y reconozcan las influencias en su vida.
La percezione emozionale ha a che fare con i sentimenti e come li utilizziamo come filtro per le diverse esperienze che viviamo. Attraverso i sentimenti, dunque, ognuno interpreta diversamente il linguaggio verbale e non, l’arte, la musica ecc.
INTRODUZIONE. PERCEZIONE EMOZIONALE
COMUNICAZIONE NON VERBALE
1. Kinesia
2. Prossemica
3. Paralinguistica..
4. Altri aspetti di interelazione
This document discusses non-verbal communication and emotional perception. It covers four main areas of non-verbal communication: kinesics (body language), proxemics (personal space), paralinguistics (vocal tones), and other complementary aspects like clothing. Within kinesics, it examines facial expressions, body posture, gestures, and the meanings they can convey during interactions like job interviews. Regarding proxemics, it outlines the four zones of interpersonal distance (intimate, personal, social, public) based on distance from another person. The document emphasizes that non-verbal signals actively communicate our feelings and attitudes even when we may not be aware of them.
La percepción emocional tiene que ver con los sentimientos y con cómo pasamos por ese filtro las experiencias que vamos viviendo, de forma que adquieren un significado u otro para nosotros, aunque se refiere a uno mismo, pero lo interpretamos en los otros, a través del lenguaje, no verbal, en obras de arte, música, etc.
INTRODUCCIÓN. PERCEPCIÓN EMOCIONAL
COMUNICACIÓN NO VERBAL
1. Kinesia
2. Proxémica. Territorio y Personal
3. Paralingüística
4. Otros aspectos de interrelación
1. EMOČNÍ
INTELIGENCE
2018-1-ES01-KA204-050530
(2019)
Kurz pro pedagogy
CEPA VILLAVERDE
FPA MERCE RODOREDA
EUROFORM RFS
LUDOR ENGINEERING
The support of the European Commission for the preparation of this publication does not imply acceptance of its contents, which is the sole
responsibility of the authors.
Therefore, the Commission is not responsible for the use that may be made of the information disclosed here.
Czech
2. CO JSOU EMOCE?
Adaptační psychologický proces,
jehož účelem je podněcovat a
koordinovat zbylé psychologické
procesy, pokud určité stavy či situace
vyžadují rychlou a efektivní odpověď
s ohledem na změny v okolí.
Funkce emocí:
Adaptační: usnadňují vhodné chování.
Společenská: interpersonální vztahy.
Motivační: podporují vědomé chování.
3. DEFINICE
EMOČNÍ INTELIGENCE
je schopnost…
- adekvátně vnímat, hodnotit
- a vyjadřovat emoce
- umožnit přístup k pocitům a/nebo
vytvářet pocity, jež usnadňují myšlení
- chápat emoce a znalost emocí a
- zvládat emoce
u sebe samého i u ostatních, podporovat emoční a intelektuální růst (Mayer &
Salovey, 1997).
4. ROZVOJ EMOČNÍ INTELIGENCE
Štír, který se chtěl dostat na druhou stranu řeky, řekl žábě:
“Převez mě na zádech.”
“Převézt tě na zádech,” odpověděla žába, “v žádném případě.”
“Znám tě. Pokud tě vezmu na záda, bodneš mě a zabiješ mě.”
“Nebuď hloupá,” odvětil štír, “nechápeš, že, pokud tě bodnu,
klesneš ke dnu a já, který neumí plavat, se utopím také?”
Obě zvířata pokračovala v hovoru, až nakonec štír žábu přesvědčil. Ta si jej vzala na svá
kluzká záda, na která se přichytil, a vydali se na druhý břeh. Když byli uprostřed té velké řeky,
kde se tvoří víry, zničehonic štír žábu bodnul. Ta pocítila, jak jí smrtelný jed pronikal do těla a,
zatímco se začala topit, křikla na štíra:
“Proč jsi to udělal? Nedává to smysl…”
“Nemohu si pomoci,” odpověděl štír, než zmizel ve vodách řeky, “taková je moje povaha.”
Emoční inteligence je nezbytná pro úspěšnou cestu po řece života.
5. PŘEHLED TEORETICKÝCH MODELŮ
dle Saloveye a Mayera (1994).
Antické Řecko. Moudrý a rozumný člověk: odmítá veškerý typ pocitů a
emocí.
Klíčový milník: evropské romantické hnutí, konec 18. století. Intuitivní
myšlení.
Humanistické hnutí v psychologii. Seberealizace, cítit se spokojen sám
se sebou, emoční růst.
Téměř nikdo nebere v potaz roli emocí v tomto procesu.
Klíčem, který umožňuje pochopit zanedbávání emocí, je názor, jež je považoval za cosi neslučitelného s jasným a účinným myšlením (rozpor
rozum-emoce).
E. I.: popsána jako inteligence, kteou může rozvíjet každý z nás (dokonce i ti, kteří nedosahují dobrých výsledků v měření tradiční formy
inteligence).
6. Salovey y Mayer. Model DOVEDNOSTI, zacílený na
identifikaci a uspořádání speficikých dovedností
nutných k adaptativnímu porozumění a zažití emocí.
Emoce jako nástroj k řešení problémů a adaptaci na
prostředí.
Goleman. SMÍŠENÉ modely zahrnují
osobnostní rysy, socioemoční dovednosti,
motivační aspekty a různé kognitivní
schopnosti.
Přehled teoretických modelů pokrač.
7. MODEL DOVEDNOSTI. Salovey y Mayer
DEFINICE: schopnost rozpoznat emoce a pocity vlastní i cizí, rozlišit
jedny od druhých a použít tuto informaci jako vodítko pro chování a
konání.
Přirovnávají emoční Iinteligenci s obecnou inteligencí: obě vyžadují
schopnost zpracovat informace a přizpůsobit se na stále se měnící
prostředí.
Dle toho modelu - EI = emoce + poznání. Je to integrace emocí a
rozumu, jež nám umožňuje používat naše emoce pro efektivnější
uvažování a inteligentnější přemýšlení o našem emočním životě.
8. SOUČASNÁ KONCEPCE EMOCÍ
Psychologický proces, z nějž odvozujeme informace o nás samotných
i o vztazích k vnějšímu prostředí.
Hněv: sděluje význam vztahů mezi dvěma osobami.
Pýcha: ukazuje postoj osoby k jejímu osobnímu úspěchu.
JE ZAPOTŘEBÍ… EMOČNÍ INTELIGENCE: schopnost vnímat, hodnotit
a vyjadřovat emoce s přesností, schopnost přistoupit k emocím či
vyvolat emoce, jež usnadní uvažování; habilidad para acceder y/o
generar sentimientos que faciliten el pensamiento; dovednost chápat
emoce, znalost emocí, schopnost zvládat emoce
vlastní i cizí a podporovat emoční i intelektuální růst. (Mayer & Salovey,
1997).
9. DOVEDNOSTI EMOČNÍ INTELIGENCE.
Salovey a Mayer.
Vnímaní, hodnocení a vyjadřování
emocí.
Emoční facilitace.
Chápání a uvažování.
Kontrola y zvládaní emocí.
10. DOVEDNOSTI EMOČNÍ INTELIGENCE.
Salovey a Mayer.
CHÁPANÍ, HODNOCENÍ A VYJADŘOVÁNÍ
Rozpoznat, věnovat pozornost a dešifrovat emoční zprávy zatímco jsou
vysílány pomocí výrazů obličeje, tónu hlasu a tělesných pohybů.
Například, žáci používají tuto schopnost denodenně, když usměrňují své
chování ve třídě v návaznosti na přísný pohled učitele.
Stejně tak učitelé používají tuto dovednost, když pozurují obličeje svých
žáků a vnímají, jestli jsou znudění, nebo chápou výklad.
Na vyšší úrovni jsou učitelé s rozvinutými schopnostmi emočního vnímání
schopni vnímat a chápat náladu žactva a když se žáka zeptají:
“Petře, děje se ti něco? Připadáš mi nesvůj.” jsou schopni rozpoznat rozdíl
mezi tím, co asi cítí či nad čím přemýšlí, a tím, co skutečně říká.
Od brzkého věku se děti učí chápat výrazy tváří dospělých a vhodně
reagovat.
Pokud zapojíme děti do programů na zlepšení vyjadřování, chápání a
zvládání emoci, budou mit vyšší EI.
11. VNÍMÁNÍ, HODNOCENÍ A
VYJADŘOVÁNÍ EMOCÍ
Schopnost…
Rozpoznat vlastní emoce.
Rozpoznat emoce druhých lidí, v umění, designu…
pomocí jazyka, zvuku …
Vyjádřit správně naše pocity a s nimi spojené potřeby.
Rozeznat mezi upřímnými a neupřímnými emočními
projevy.
12. DOVEDNOSTI EMOČNÍ INTELIGENCE.
Salovey a Mayer.
Vnímání, hodnocení a vyjadřování
emocí.
Emoční facilitace.
Chápání a uvažování.
Kontrola a zvládání emocí.
13. DOVEDNOST EMOČNÍ INTELIGENCE.
Salovey a Mayer.
EMOČNÍ FACILITACE
Kognitivní systém přijímá emoce v podobě:
- rozeznaných pocitů (“cítím se šťastně”)
- poznatků (jako když si osoba, která se cítí šťastně, říká “jsem dobrý”).
Tímto způsobem emoce ovlivňují a mění naše poznatky a stavájí se čímsi
pozitivním nebo negativním, v závislosti na kvalitu dané emoce.
Emoce nutí kognitivní systém k tomu, aby vnímal věci z různých perspektiv, aby
střídal skeptický či pesimistický názor na svět s názorem optimistickým, a jako
následek tohoto přemýšlel o problémech hlouběji a kreativněji.
Například, někteří žáci potřebují ke koncentraci na studium pozitivní náladu, jiní
napětí či stres, které jim umožní lépe látku pochopit a zapamatovat. Učitelé
také během své práce tuto dovednost využívají, například pokud upřednostňují
opravovat závěrečné písemky v momentě, kdy je jejich emocionální stav klidný,
a jsou tak ke studentům objektivnější.
14. EMOCE A FACILITACE MYŠLENÍ
Emoce facilitují myšlení tím, že obrací pozornost k
důležité informaci.
Facilitují také vytváření úsudku a vzpomínek spojených s
emocemi.
Emoční variace mění perspektivu a podporují
mnohonásobné úhly pohledu.
Různé emoční stavy napomájí specifickým přístupům k
řešení problémů. Radost např. facilituje induktivní
výkonnost.
15. DOVEDOSTI EMOČNÍ INTELIGENCE.
Salovey a Mayer.
Vnímání, hodnocení a vyjadřování
emocí.
Emoční facilitace.
Chápání a uvažování.
Kontrola a zvládání emocí.
16. DOVEDNOSTI EMOČNÍ INTELIGENCE.
Salovey a Mayer.
CHÁPÁNÍ A Y UVAŽOVÁNÍ
Když jsou již emoce rozeznány a zařazeny (schopnost 2), dochází k
jejich pochopení (jejich významy, jak se kombinují, jak se mění).
Osoba, která má tuto schopnost, má jednodušší přístup k chápání a
uvažování o sobě samém i o interpersonálních vztazích.
Zkušenost specifických emocí (např. radost, hněv, strach atd.) se řídí
pravidly. Například: chápeme, že HNĚV se objeví, pokud je něco nebo
někdo nespravedlivý; po STRACHU často přichází uvolnění; skleslost
nebo sklíčenost nás mohou odcizit od ostaních.
Součástí je i předvídání a restrospektiva, jež umožňují poznat příčiny
nálad a emocí a možné následky našeho konání.
17. DOVEDNOSTI EMOČNÍ INTELIGENCE.
Salovey a Mayer.
- Chápání emoci nám umožňuje znalost toho, jak kombinací různých emocí vznikají
sekundární emoce.
- Primární emoce: všeobecné. Strach, hněv, smutek, odpor, radost, překvapení.
- Sekundární emoce: vznikají na základě “získaných stimulů” jejich významu pro
danou osobu, což vede k existenci výrazných rodzdílů mezi jednotlivci.
Úzkost, nenávist, láska, žárlivost.
- Schopnost interpretovat význam komplexních emocí, vzniklých např. během specifické
situace (jako je lítost po pocitu viny a výčitek pro něco, co jsme řekli spolužákovi a
čehož nyní litujeme).
- Obsahuje schopnost rozeznat přechod z jedněch emočních stavů do jiných.
Studenti používají tuto dovednost, např. když se snaží vcítit do
spolužáka, který prochazí špatným obdobím a kterému nabízejí pomoc.
Učitelé s rozvinutým chápaním emočního stylu a způsobu chování svých
žáků jsou schopni poznat, kteří studenti se nacházejí v tíživé situaci
mimo školní lavice, a mohou jim nabídnout pomoc, nebo kteří studenti
přijímají lépe kritiku a berou ji jako výzvu, nebo jsou schopni poznat, kdy
je vhodné utnout vtip či žert.
18. POCHOPENÍ A ANALÝZA EMOCÍ.
ZNALOST EMOCÍ.
Schopnost…
Pojmenovat emoce a rozeznat vztahy mezi slovem a pravým
výzynamem emoce.
Chápat vztahy mezi emocemi a situacemi, ve kterých vznikají.
Chápat složité emoce a/nebo simultánní pocity lásky a nenávisti.
Rozpoznat přechody z jedněch emocionálních stavů do druhých.
19. DOVEDNOSTI EMOČNÍ INTELIGENCE.
Salovey a Mayer.
Vnímání, hodnocení a vyjadřování
emocí.
Emoční facilitace.
Chápání a uvažování.
Kontrola a zvládaní emocí.
20. DOVEDNOSTI EMOČNÍ INTELIGENCE
Salovey y Mayer.
KONTROLA A ZVLÁDANÍ EMOCÍ
Vlastních i u jiných.
NEJKOMPLEXNĚJŠÍ dovednost vyšší úrovně je výsledkem integrace těch předchozích.
Vědomá konrola emocí napomáhá emočnímu a intelektuálnímu růstu.
Schopnost být otevřen pocitům, jak pozitivním, tak negativním, a uvažovat o nich za
účelem odmítnutí nebo využítí informace, kterou nesou, v závislosti na její užitečnost.
Obsahuje navíc i schopnost zvládat emoce vlastní i druhých, zmírňovat negativní emoce a
zesilovat ty pozitivní.
Když např. začíná období písemek a nervozita studentů začíná stoupat, každý z nich
používá rozdílné strategie interpersonální regulace, aby zvládl toto období, aniž by stres
negativně ovlivnil jeho výkon (např. mluvit s ostaními a říct jim, že se cítí nervózní,
požádat spolužáky o pomoc, relativizovat důležitost dané písemky, poslouchat hudbu,
sportovat).
Na straně učitelů je kontrola emocí nutná a velmi doporučitelná.
21. Intrapersonální a interpersonální svět.
Na intrapersonální úrovni (sebepoznání) existuje několik strategií, které mohou
učitelé použít pro zmírnění následků syndromu vyhoření:
- pomoc společnosti
- pobavit se o pracovních problémech se spolupracovníky
- věnovat čas příjemným zájmovým aktivitám
- poslouchat hudbu
- mít koníčky
- sportovat
- relativizovat každodenní školní problémy
- přijímat nevyhnutelné problémy s humorem
Na interpersonální úrovni (vztahové) bychom je měli používat denně.
*Se studenty: vědet kdy povzbudit studenty a motivovat je na určitou
metu.
*S rodiči: vědět kdy použít konstruktivní kritiku ve spojitosti se špatnými
výsledky jejich dětí.
*Se spolupracovníky: interpersonální dovednosti a pozitivní vztahy s
ohledem na pracovní pohodu.
22. ZVLÁDÁNÍ EMOCÍ
Schopnost…
Být otevřený jak pozitivním, tak negativním emočním
stavům.
Přemýšlet o emocích a rozpoznat užitečnost informací,
které nesou.
Sledovat reflexivně emoce naše i druhých a poznat
jejich vliv.
Zvládat emoce naše i druhých, aniž bychom je
přeceňovali či nedoceňovali.
23. SMÍŠENÉ MODELY. Goleman.
Vydal knihu “Emoční inteligence”, 1995
Zahrnují osobnostní rysy.
Goleman (1996) zmiňuje všechny aspekty
(osobnostní rysy, socioemoční aspekty, motivační
aspekty a různé kognitivní dovednosti), které
umožňují vytvořít celkový model toho, jak člověk
funguje ve světě. Prohlašuje dokonce, že celek
atributů, které tvoří emoční inteligenci, odráží
charakter dané osoby.
24. NEUROLOGICKÉ ZÁKLADY EMOČNÍ
INTELIGENCE
Amygdala (primitivní orgán v limbickém systému) a její
napojení na šedou kůru mozkovou (rozhodování) tvoří
jádro emoční intligence.
Spojení amygdala-šedá kůra mozková je centrum
kontaktu emocí a uvažování.
25. Levý čelní lalok: zmírňuje nejvíce zneklidňující
emoce pocházející z limbického systému.
Emoce jako hněv nebo úzkost snižují
schopnost čelního laloku udržovat pracovní
paměť.
To vysvětluje častou zkušenost nebýt
schopen myslet rozumně, když jsme pod
vlivem silné emoce, kterou nemůžeme
kontrolovat.
NEUROLOGICKÉ ZÁKLADY EMOČNÍ
INTELIGENCE. pokrac.
26. Poškození amygdaly a kůry: problémy při
porozumění emočních signálů.
Zhoršená schopnost čelit efektivním způsobem
nárokům společnosti i prostředí.
Emoce jsou nezbytnou součástí jiné schopnosti,
která je potřebná pro rozumné fungování v
každodenním životě.
NEUROLOGICKÉ ZÁKLADY
EMOČNÍ INTELIGENCE. pokrac.
27. VĚDOMÉ JEDNÁNÍ
Dělá (behaviorální úroveň):
sportuje, je příjemný k ostatním.
Myslí a cítí (kognitivní úroveň):
optimistický přístup k životu.
Touží (motivační úroveň):
rozpoznává a udržuje mety, které jej
motivují.
28. VÍCE EI
EMOČNÍ INTELIGENCE
méně…
úzkosti a deprese
konzumace drog a interpersonálních konfliktů
problémů se sebedůvěrou
lepší…
výsledky ve škole
osobní a intimní vztahy
společenské vztahy
psychologická rovnováha
29. Plasticita mozku je tak obrovská, že jedinec
může změnit modely chování dokonce i ve stáří,
a vždy je tak správný čas pro rozvoj emoční
inteligence.
Myslíme si, že úspěch v životě závísí na intelektu, že
sociální dovednosti se naučíme sami od sebe, ale… JE
TŘEBA JE TRÉNOVAT.
Zvládání intrapersonálních a
interpresonálních emocí je nezbytné pro
úspěšný život.