1. Úvod – důvody zvolených publikací
Z doporučené literatury jsem zvolila publikace, které jsou dle mne při práci v Mateřské škole
přínosné. Každá z knih je zcela jiná. Jedna je zaměřená spíše na pedagoga coby odborníka v oblasti
vývoje dětí, na jeho přístup k dětem, roli učitele ve třídě apod. To také vyplývá ze samotného názvu
„Psychologie pro učitelky mateřské školy“. Druhá publikace se zaměřuje na oblast výchovy dětí
rodiči. Nabízí inspiraci, je metodikou jak řešit různé situace, ukazuje rodičům, co děti k životu
nejvíce potřebují a proč. Zaměřuje se na dítě jako také.
Zvolené publikace:
- Psychologie pro učitelky mateřské školy – Václav Mertin, Ilona Gillernová
- Dítě v osobnostním pojetí, Obrat k dítěti jako úkol pro učitele i rodiče-
Zdeněk Helus
Důvodem, proč si myslím, že odborné znalosti v oblasti psychologie jsou tolik pro práci v MŠ
cenné je , že pokud pedagog porozumí dětem, jejich vývoji, individuálním zvláštnostem apod., lépe
se mu budou situace, konflikty aj. řešit. Bude moci děti rozvíjet po všech stránkách jejich osobnosti,
pomoci jim získávat dovednosti, znalosti, poznatky… aniž by narušil jejich přirozený vývoj nebo
způsobil nějaké nepříjemné pocity při pobytu dětí v MŠ. Z pohledu druhého, získají
„nepedagogové“ primární ponětí o oblasti výchovy dětí předškolního věku, co je taky velice
důležité.
Publikace „Psychologie pro učitelky mateřských škol“ je podle mně základní literaturou, kterou
by mněl přečíst každý pedagog a nejen pracující v mateřské škole. Nesouvisí s praxí, coby
vzděláváním dětí, spíše pojednává o přístupu k dítěti jako osobnosti, individualitě. Zastává moderní,
současné principy školského systému. Je metodikou, jednoduchým návodem, jak pracovat s dětmi.
Ukazuje význam procesu výchovy a vzdělávání. Rozdíly ve vnímání dětí a dospělých. Zdůvodňuje
prospěšnost pedagogicko-psychologické diagnostiky. Způsoby jakým by dítě mělo být hodnoceno a
proč. Seznamuje se základními pojmy vážící se k této oblasti (např. validita, reliabilita…). Znovu
opakuje význam rozvoje psychické odolnosti, sociálního a emocionálního vývoje dětí, zdůvodňuje.
Připomíná důležitost individuálního přístupu k dítěti, metody poznávání těchto potřeb dítěte.
Apeluje na interakci dospělého a dítěte. Dotýká se svým výkladem i citlivé oblasti úlohy výživy ve
vývoji osobnosti dítěte předškolního věku. Navazuje na problematiku dnešní společnosti –

2. bilingvní rodiny, v této souvislosti i výuku cizích jazyků v mateřské škole, rozvoje čtenářských
dovedností… Nevyhýbá se ani problematice integrace dětí se zdravotním postižením – ukazuje
podmínky, přístupy, kdy, jak a proč. Shrnuje význam primární pedagogiky, předškolních zařízení
pro úspěšný vstup dítěte do základní školy. Poukazuje na roli pedagoga v oblasti jeho dalšího
rozvoje. Ponouká k jeho vzdělávání, získávání aktuálních informací, důležitosti jeho neustálého
rozvoje. Zdůrazňuje principy duševní hygieny v této oblasti. Jako základ považují autoři znalost
vývoje psychologie- zejména oblast předškolního věku (3-6 let, z důvodu pochopení, rozvoji
kompetencí dětí apod.
Druhá kniha ,,Dítě v osobnostním pojetí, Obrat k dítěti jako úkol pro učitele i rodiče“. Äutor-
Zdeněk Helus, čerpá informace z dějin dítěte, z reformní pedagogiky a psychologických bádání.
Mluví o současném dětství o tradičné rodině, rozebírá dětství medializované. Popisuje pozitivní a
negativní význam a vlyv médií. Rozebíra i aktuální otázku: konzumní dětství. Autor píše o
neblahých dopadech nátlaku reklamy a konzumního životního stylu. Autor mluví taky o identitě
jako takové, ale i v souvislosti s různými obdobými života dítěte. Mluví o tom jak téma identity
úzce souvisí s tématem vzniku a vývoje já. A pokud jsi vychovatelé neuvědomují přirozeně
pozitivní smysl tohoto životního zlomu a vynucují si poslušnost trestáním, vzniká vážne nebezpečí,
že jeden z důležitých impulzů osobnostního vývoje bude už v tomto časném stádiu vážne narušen.
Autor se dotýka taky tématu prohřešků školy v přístupech učitelů k žákům. Zmiňuje tlak na dobré
známky. Opakované neúspěchy, zejména ty, v nichž je žák utvrzován častým negativním
známkovaním, vytvářejí v mnoha případech syndrom naučené bezmocnosti, resp. neúspešné
osobnosti. Taky vystupňované úsilí o školní znáky odvádí od skutečného poznávacího zájmu a jasné
orientace na vzdělání. Jednosmerné působení učitele může dětem bránit v tom, aby plně rozvinuly a
kultivovaly činnosti jako dotazování, vyjadřování vlastních zkušeností a podnětů, diskutování o
otevřených otázkach, nabídky jiných možných řešení... Není tolerance vůči odchylkám,
individuálním zvláštnostem.
Současný svět je pro děti předškolního věku lákavý, nabízí jim cenné a významné podněty. Autoří
mluví o tom, že televize a počítač jsou pro děti lákavejší jako tištěná média, protože mluvená
(psaná) řeč je náročnější (zejména bez podpory obrázků). Autoři vidí pozitivum v tom, že když děti
v některých oblastech nemají dostatek možností reálních skušeností, protože odpovídajíci zážitky
jim v běžném životě nejsou umožněny a pak média plní v tomto směru významnou pozitivní funkci.
Pozitivum vidí také v tom, že média poskytují radost, potěšení, uvolnění i odpočinek. Na druhé
straně médiám vytýkají určitou jednostrannost a fakt, že vedou dítě k pasívnímu konzumu. Děti,
které sledují televizi často dlouhé hodiny, nedostatečně rozvíjejí své pohybové, manuální a sociální

3. dovednosti. Autoři zmiňují i rámcový vzdělávací program, ve kterém jsou taky uvedeny informace
jak efektivně pracovat s médiami, jaký je jejich pozitivní a negativní vliv. Zdůrazňují důležitost
toho, aby rodiče měli možnost získat dostatek informací o působení médií či audiovizuálních děl
obecně. Na konec rodičům a pedagogům poskytují několik rad jak umocnit příznivý vliv médii na
děti předškolního věku a jejich vývoj.
Anotace
Autor rozebírá medializované dětství. Popisuje význam médií od televize po počítač z obou konců.
Pozitivní význam vidí v propojenosti světa, množství informací, v komunikaci bez omezení
vdáleností. Negativní význam je, že média, zejména svou nabýdkou nejrůznějších zábav- včetně
těch výstředních, mohou navozovat závislosti způsobující, že to, co spostredkovávají oslabuje
vnímavost pro to, co lze nazvat životem z první ruky a co je zřejmě základem způsobilosti obstát
před člověkem tváří vtvář. Autor mluví o narušení pozornosti dětí u komerčně úspěšných pořadech,
které jsou založeny na dramatických dějových zvratech. Je-li dítě ustavičným konzumentem
takových pořadů, nutně docházi ke ztrátě způsobilosti koncentrovat se na události, které tento
,,dramatický chvat“ postrádají, třeba na poklidné vyprávění, výuku ve škole nebo na dlouhodobou
zájmovou činností. A že pod vlyvem médií docházi k narušení hodnoty autentických osobních
zážitků.

4. Klíčové slová
literatura, psychologie, autoř, publikace, děti, vlyv, pedagogika
Použitá literatura:
Psychologie pro učitelky mateřské školy, Mertin, V., Gillernová, Praha : Portál, 2003
– kvalitní literatura
– renomovaní autoři
– dostupnost
– přínos
– materiál k oboru
Dítě v osobnostním pojetí, Dětství medializované- Zdeněk Helus
– aktuální téma
– odbornost
– renomovaný autoř
– přehlednost
– zajímavost
web: najmama.sk
– aktuálnost
– obsáhlost
– bohatý archiv
– rozmanitost
– možnost vyhledávání kvalitních informací