Susanna, also called Susanna and the Elders, is a narrative included in the Book of Daniel by the Catholic Church, Oriental Orthodox Churches and Eastern Orthodox Churches.

2. KAPITOLA 1
1 V Babylóně žil muž jménem Joacim:
2 Vzal si manželku, která se jmenovala
Susanna, dcera Chelciaova, velmi krásná
žena, která se bála Hospodina.
3 Její rodiče byli také spravedliví a učili
svou dceru podle Mojžíšova zákona.
4 Joacim byl pak veliký bohatý muž a měl
krásnou zahradu spojenou s jeho domem, a
uchýlili se k němu Židé; protože byl
čestnější než všichni ostatní.
5 Téhož roku byli dva ze starců lidu
jmenováni soudci, jak o tom mluvil
Hospodin, že zla přišla z Babylóna od
starověkých soudců, kteří podle všeho vládli
lidu.
6 Tito drželi mnoho v domě Joacimově, a
přicházeli k nim všickni, kteříž měli zákon.
7 Když pak lidé v poledne odešli, Susanna
šla do zahrady svého manžela, aby se prošla.
8 Ti dva starší ji viděli, jak vchází každý
den a chodí; takže jejich chtíč k ní vzplanul.
9 A převrátili svou mysl a odvrátili oči, aby
nehleděli k nebi a nevzpomínali na
spravedlivé soudy.
10 A i když byli oba zraněni její láskou,
nikdo se neodvážil dát druhému najevo svůj
zármutek.
11 Nebo se styděli prohlásit svou
žádostivost, že toužili mít s ní co činit.
12 Přesto den za dnem pilně sledovali, aby ji
viděli.
13 I řekl jeden druhému: Pojďme nyní domů,
neboť je čas večeře.
14 Když tedy vyšli, oddělili se od sebe, a
když se zase vrátili, přišli na totéž místo. a
potom se jeden druhého zeptali na příčinu,
uznali svůj chtíč: pak si oba společně určili
čas, kdy ji mohou najít samotnou.
15 A vypadlo, když hlídali vhodný čas,
vešla jako předtím jen se dvěma děvečkami
a chtěla se umýt v zahradě, protože bylo
horko.
16 A nebylo tam žádného těla kromě dvou
starších, kteří se skryli a hlídali ji.
17 Řekla pak svým děvečkám: Přineste mi
olej a mycí koule a zavřete dveře zahrady,
abych se mohl umýt.
18 Učinili, jak jim přikázala, a zavřeli dveře
zahrady a vyšli tajnými dveřmi, aby přinesli
věci, které jim přikázala; ale starší neviděli,
protože byli skryti.
19 Když pak služebné vyšly, dva starší
vstali, běželi k ní a řekli:
20 Hle, vrata zahrady jsou zavřená, aby nás
nikdo neviděl, a my jsme do tebe
zamilovaní; proto s námi souhlas a lež s
námi.
21 Nechceš-li, vydáme proti tobě svědectví,
že byl s tebou mládenec, a proto jsi propustil
děvky své od sebe.
22 Susanna vzdychla a řekla: Jsem sužovaná
ze všech stran, neboť když to udělám, je to
pro mě smrt, a pokud to neudělám, tvým
rukám neuniknu.
23 Lépe je mi padnout do tvých rukou a
nedělat to, než hřešit před Hospodinem.
24 Na to Susanna zvolala mocným hlasem,
a ti dva starší křičeli proti ní.
25 Pak ten běžel a otevřel dveře do zahrady.
26 Když tedy služebníci domu uslyšeli křik
v zahradě, vběhli dovnitř tajnými dveřmi,
aby viděli, co se s ní stalo.
27 Když však starší oznámili svou věc,
služebníci se velmi zastyděli, protože o
Zuzaně nebylo nikdy takové hlášení.
28 A stalo se následujícího dne, když se lid
shromáždil k jejímu manželu Joacimovi,
přišli dva starší také plní škodolibé fantazie
proti Susanně, aby ji usmrtili;
29 A řekl před lidem: Pošli pro Zuzanu,
dceru Chelcias, manželku Joacimovu. A tak
poslali.
30 Přišla tedy se svým otcem a matkou,
svými dětmi a všemi svými příbuznými.
31 Susanna byla velmi jemná žena a krásná
na pohled.
32 A tito bezbožní muži přikázali odkrýt její
tvář (neboť byla zakryta), aby byli naplněni
její krásou.
33 Proto její přátelé a všichni, kdo ji viděli,
plakali.

3. 34 Potom povstali dva starší uprostřed lidu a
položili ruce na její hlavu.
35 A ona s pláčem pohlédla k nebi, neboť
její srdce doufalo v Hospodina.
36 A starší řekli: Když jsme šli sami po
zahradě, vešla tato žena se dvěma
děvečkami, zavřela dveře zahrady a poslala
děvčata pryč.
37 Tu k ní přistoupil mladý muž, který tam
byl ukryt, a lehl si s ní.
38 Potom jsme my, kteří jsme stáli v rohu
zahrady, viděli tu špatnost, běželi jsme k
nim.
39 A když jsme je uviděli pohromadě, muže,
kterého jsme nemohli držet, neboť byl
silnější než my, otevřel dveře a vyskočil.
40 Když jsme vzali tuto ženu, zeptali jsme
se, kdo je ten mládenec, ale ona nám to
neřekla: o těchto věcech svědčíme.
41 Shromáždění jim uvěřilo jako starším a
soudcům lidu a odsoudili ji k smrti.
42 Susanna zvolala mocným hlasem a řekla:
Ó věčný Bože, který znáš tajemství a znáš
všechny věci dříve, než jsou.
43 Víš, že proti mně křivě svědčili, a hle,
musím zemřít; zatímco jsem nikdy neudělal
takové věci, jaké proti mně tito muži
zlomyslně vymysleli.
44 A Hospodin slyšel její hlas.
45 Když tedy byla vedena k smrti, vzbudil
Hospodin svatého ducha mladého mladíka,
který se jmenoval Daniel:
46 Kdo křičel mocným hlasem, já jsem čistý
od krve této ženy.
47 Všechen lid je obrátil k němu a řekl: Co
znamenají tato slova, která jsi mluvil?
48 A on stál uprostřed nich a řekl: Jste tak
blázni, synové Izraele, že jste bez zkoumání
a poznání pravdy odsoudili dceru Izraelskou?
49 Vraťte se zase na místo soudu, neboť
proti ní křivě svědčili.
50 Pročež všecken lid zase spěšně se obrátil
a starší mu řekli: Pojď, posaď se mezi nás a
ukaž nám to, poněvadž Bůh ti dal čest
staršího.
51 Tedy řekl jim Daniel: Odložte tyto dva
jeden od druhého, a já je prozkoumám.
52 Když je tedy oddělil jeden od druhého,
zavolal jednoho z nich a řekl mu: Ó ty, který
jsi zestárnul v ničemnosti, nyní vyšly najevo
tvé hříchy, kterých jsi se dříve dopustil.
53 Nebo jsi vynesl falešný soud a odsoudil
jsi nevinné a propustil jsi vinné na svobodě;
i když Pán říká: Nevinného a spravedlivého
nezabiješ.
54 Nyní tedy, jestliže jsi ji viděl, řekni mi:
Pod jakým stromem jsi je viděl scházet se?
Kdo odpověděl: Pod stromem mastixu.
55 I řekl Daniel: Dobře; lhal jsi proti své
vlastní hlavě; neboť již nyní anděl Boží
přijal rozsudek Boží, aby tě rozpoltil.
56 Odložil ho tedy, přikázal, aby přivedl
druhého, a řekl jemu: Ó semene Chanaanské,
a ne Judské, krása tě oklamala a chtíč
převrátil srdce tvé.
57 Tak jste naložili s dcerami Izraelskými, a
ony pro strach přišly s vámi, ale dcera
Judova nechtěla snést nešlechetnost vaši.
58 Nyní mi tedy pověz: Pod jakým stromem
jsi je shromáždil? Kdo odpověděl: Pod
cesmínou.
59 Tedy řekl jemu Daniel: Dobře; lhal jsi i
proti své hlavě, neboť anděl Boží čeká s
mečem, aby tě rozsekal vedví, aby tě
zahubil.
60 Na to celé shromáždění křičelo mocným
hlasem a chválilo Boha, který zachraňuje ty,
kdo v něho doufají.
61 A povstali proti těm dvěma starším,
protože je Daniel jejich vlastními ústy
usvědčil z křivého svědectví:
62 A podle zákona Mojžíšova jim učinili tak,
jak zlomyslně zamýšleli učiniti bližnímu
svému, a usmrtili je. Tak byla nevinná krev
zachráněna téhož dne.
63 Proto Chelcias a jeho žena chválili Boha
za svou dceru Zuzanu, s Joakimem, jejím
manželem, a se všemi příbuznými, protože
se na ní nenašla žádná nepoctivost.
64 Od toho dne měl Daniel v očích lidu
velkou pověst.