Download to read offline
![40
2 100634 %
k hlavici roštnice tak, že obklopují podélné žebro, rovnoběžné s po
vrchem hlavice roštnice, a vytvářejí meandrovitý kanálek pro průchod vzduchu i v
kataraktu. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. Na připojených výkresech. jsou znázorněny, některé příklady provedení roštnice
podle vynálezu. -
V. obr. 1. jsou naznačėny dvě sousední roštnice jednoho příkladu provedení podle
vynálezu v příčném řezu; v obr. 2 je řez rovinou AA podle obr. 1 tímto provedením; v
obr. 3 je obdobný řez rovinou BBna obr. 4 a 5 je jiný příklad provedení roštnice podle
vynálezu, přičemž na obr. 4 je příčný řez se dvěma sousedními roštnicemi a na obr. 5
řez rovinou Cpodle obr. 4; na obr. 6 až 8 je, opět jiný druh provedení roštnice podle
vynálezu, a to v obr. 6 v příčném řezu, na obr. 7 v řezu rovinou DD a v obr. 8 v pohledu
shora.
v obr. 1 až 3 je naznačen nejednoduššípříklad provedení roštnice
podle vynálezu, u něhož žebra, 1, přilitá ke spodníploše hlavice 2, jsou
prodloužena až k rovině, ohraničující hlavici zespoda, a jejich výška (půdorysná
délka) dosahuje s malou vůlí až k tělesu sousední roštnice
Také žebra 3 na druhé straně tělesa roštnice dosahují téměř roviny dané spodní
plochou hlavice 2 roštnice, obklopují podélné žebro , dosahují svou výškou také téměř k
tělesu roštnice sousední a nad podélným žebrem 4 není žebro dovedeno až k tělesu
vlastní roštnice, ale lícuje s boční plochou hlavice sousední. Z obr. 3 je zřejmé, že i v
kataraktu značné výšky 5 nemůže nastat žádný propad, přičemž z obr. 2 je zřejmé, že
při velmi značných chladicích plochách proudí vzduch vzhledem k úzkému
štěrbinovitému kataraktu tímto kataraktem velikou rychlostí. Tím je splněna podmínka,
že pokud možno blízko ohřívaných ploch mají být umístěny co největší plochy
ochlazované
vzduchem, proudícím co nejrychleji. Je zřejmé, že při tomto uspořá
dání je možno volit katarakty mnohem vyšší v poměru k jejich délce
než obvykle. Zde by se snad mohlo namítat, že obdobného zkrácení
kataraktu se dosáhne i tehdy, jsou-li žebra , přilitá k podélnému žebru , prodloužena bez
přerušení až k hlavici 2 na okraji této hlavice. Rozdíl je však v tom, že v levé polovině
roštnice (podle obrazu 1] jsou značně příznivější poměry pro tok tepla než v polovině
pravé. Tento nedostatek. se roštnicí podle vynálezu odstraňuje nebo alespoň podstatně
zmenšuje. -](https://image.slidesharecdn.com/7iqmj7hmqjqaqoov6blo-signature-2dce32600cb6e6371094026d7739cd8b2d7be16331dfed88a5ccb0c894835758-poli-150525203219-lva1-app6891/85/100634-5-320.jpg)
More Related Content
100634
- 2. DT 662.932 československá socialistickÁ REPUBLIKA Vydáno15. srpna 1961 Vyloženo 15. února 1961 . PATENTNÍ SPIs č. 100634 Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb. Inž. EMANUEL DVOŘÁK, PRAHA Bezpropadová roštnice Přihlášeno 1. srpna 1960 (Pv4832-60) Platnost patentu od 1. srpna 1960 Předmětem vynálezu je bezpropadová roštnice se žebry, příčnými k hlavici roštnice a. vzájemně tak uspořádanými, že v rovinném řezu rovinou rovnoběžnou s povrchem roštnice vytvářejí tato žebra a tělesa dvou sousedních roštnic mezi sebou meandrovitý kanálek pro průchod Vzduchu, a s kataraktem. Na bezpropadových roštnicích je možno spalovat drobnozrnná paliva s podstatně větším měrným výkonem i s větší účinností než na roštnicích normálních. Bezpropadovosti se zpravidla dosahuje kataraktem, to jest mezerou mezi spodní plochou hlavice jedné roštnice a vrchní plochou žebra sousední roštnice, kteréžto žebro je rovnoběžné s povrchem roštnice. Aby se dosáhlo uspokojivé bezpropadovosti, musí vyhovovat poměr výšky kataraktu k jeho délce. To vede k tomu, že se katarakty dělají nízké, vlivem čehož mají jen malou chładící plochu. Ale i za těchto okolností se tok tepla z hlavice k patce roštnice ztěžuje. Naproti tomu je výhodné umístit co největší chladicí
- 3. plochy pokud možnoblízko zahřívaného povrchu roštnice (ploch, a to nejvýhodněji v místech rychle proudícího vzduchu, kde součinitel přestupu tepla z roštnice do vzduchu má velkou hodnotu. Takovýmto opatřením se snižuje teplota celé roštnice od její hlavice až k její patce, čímž sé roštnice, stává odolnější a trvanlivější. Snížení teploty celé roštnice umožňuje především roštnice podlevynálezu, u níž jsou příčná žebra prodloužena po obou stranách až
- 5. 40 2 100634 % khlavici roštnice tak, že obklopují podélné žebro, rovnoběžné s po vrchem hlavice roštnice, a vytvářejí meandrovitý kanálek pro průchod vzduchu i v kataraktu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Na připojených výkresech. jsou znázorněny, některé příklady provedení roštnice podle vynálezu. - V. obr. 1. jsou naznačėny dvě sousední roštnice jednoho příkladu provedení podle vynálezu v příčném řezu; v obr. 2 je řez rovinou AA podle obr. 1 tímto provedením; v obr. 3 je obdobný řez rovinou BBna obr. 4 a 5 je jiný příklad provedení roštnice podle vynálezu, přičemž na obr. 4 je příčný řez se dvěma sousedními roštnicemi a na obr. 5 řez rovinou Cpodle obr. 4; na obr. 6 až 8 je, opět jiný druh provedení roštnice podle vynálezu, a to v obr. 6 v příčném řezu, na obr. 7 v řezu rovinou DD a v obr. 8 v pohledu shora. v obr. 1 až 3 je naznačen nejednoduššípříklad provedení roštnice podle vynálezu, u něhož žebra, 1, přilitá ke spodníploše hlavice 2, jsou prodloužena až k rovině, ohraničující hlavici zespoda, a jejich výška (půdorysná délka) dosahuje s malou vůlí až k tělesu sousední roštnice Také žebra 3 na druhé straně tělesa roštnice dosahují téměř roviny dané spodní plochou hlavice 2 roštnice, obklopují podélné žebro , dosahují svou výškou také téměř k tělesu roštnice sousední a nad podélným žebrem 4 není žebro dovedeno až k tělesu vlastní roštnice, ale lícuje s boční plochou hlavice sousední. Z obr. 3 je zřejmé, že i v kataraktu značné výšky 5 nemůže nastat žádný propad, přičemž z obr. 2 je zřejmé, že při velmi značných chladicích plochách proudí vzduch vzhledem k úzkému štěrbinovitému kataraktu tímto kataraktem velikou rychlostí. Tím je splněna podmínka, že pokud možno blízko ohřívaných ploch mají být umístěny co největší plochy ochlazované vzduchem, proudícím co nejrychleji. Je zřejmé, že při tomto uspořá dání je možno volit katarakty mnohem vyšší v poměru k jejich délce než obvykle. Zde by se snad mohlo namítat, že obdobného zkrácení kataraktu se dosáhne i tehdy, jsou-li žebra , přilitá k podélnému žebru , prodloužena bez přerušení až k hlavici 2 na okraji této hlavice. Rozdíl je však v tom, že v levé polovině roštnice (podle obrazu 1] jsou značně příznivější poměry pro tok tepla než v polovině pravé. Tento nedostatek. se roštnicí podle vynálezu odstraňuje nebo alespoň podstatně zmenšuje. -
- 6. V obr. 4a 5 je naznačeno jiné provedení roštnice podle vynálezu. Toto provedení roštnice má pravá (podle obr. 4) příčná žebra 1 prodloužena směrem vzhůru tak, že sahají až asi do poloviny výšky hlavice a některá z těchto příčných žeber 1 mají navíc ještě přility nálitky , sahající téměř až k vrcholu hlavice 2 roštnice. Vzdálenosti těchto nálitků jsou takové, aby pohyb paliva, nacházejícího se právě mezi hlavicemi, byl buď úplně zamezen, nebo alespoň podstatně zmírněn, což je podporováno i tím, že tyto nálitky mají podle příkladu provedení svou půdorysnou délku (v půdorysu se tyto nálitky jeví jako obdélník, jehož větší strana je uvažovaná půdorysná délka) větší než poloviční vzdálenost mezi . osovými rovinami dvou sousedních roštnic, kteréžto roviny procházejí středem hlavic. U tohoto provedení roštnic je zřejmé, že chladicí plocha se prodloužením pravých příčných žeber 1 o málitky 7 značně zvětšuje, což je ještě zesilováno zmírněním pohybu paliva mezi hlavicemi roštnic po případě mezi těmito hlavicemi roštnic : se nacházejícího popela nebo keramického zrnitého materiálu, což sa- . mozřejmě velmi zmírňuje tok tepla · z vrstvy paliva do roštnice. Levá příčná žebra 3 jsou stejná jako u předchozího provedení. V obr. 6 až 8 je uveden ještě další příklad provedeníroštnice podle vynálezu, kde pravá strana roštnice je provedenastejná jako
- 8. 110 - 100634 u předchozíhoprovedení a levá strana roštnice se liší od předchozích provedení tím, že některá příčná žebra 3 jsou také opatřena málitky , jejichž půdorysná délka je také větší než vzdálenost dvou osových rovin sousedních roštnic. Jelikož málitky , 8 jsou přility jednak k příslušným hlavicím 2 a jednak k příčným žebrům 1, 3, je o odvod tepla u tohoto provedení roštnice postaráno velmi vydatně. V důsledku toho se nemohou tyto nálitky tak zahřívąt, aby byly ohroženy opalem. Z uvedeného vyplývá, že roštnice podle vynálezu může mít velmi značnou výšku kataraktu,aniž by mohlo nastat nebezpečí propadu. paliva, po případě popela nebo keramické zrnité hmoty, a že se pod statně zvětšují chladicí plochy blízko ploch ohřívaných, a to nejen v důsledku zvýšení kataraktu, ale i prodloužením žeber 1 nad katarakt a velmi se zmírňuje ohřívání nálitků , 8 zamezujících nebo alespoň podstatně omezujících pohyb ipaliva a jiného materiálu, nacházejícího se mezi hlavicemi roštnic. Je te dy zaručeno, že roštnice podle vynálezu budou podstatně chladnější než dosud známá provedení bezpropadových roštnic a že bude možné při jejich výrobě se obejíti bez deficitních materiálů, hlavně chromu, což je , zvláště důležité. Předmě patentu , 1. Bezpropadová roštnice se žebi r po obou stranách tělesa roštnice, . příčnými k její hlavici a vzájemně tak uspořádanými, že v rovinném řezu rovinou rovnoběžnou s povrchu m roštnice vytvářejí tato žebra a tělesa dvou sousedních roštnic mez, sebou meandrovitý kanálek pro průchod vzduchu, a s kataraktem, vyzn, čená tím, že příčná žebra 1, 3). po obou stranách tělesa roštnice jsou prodloužena až k hlavici (2) roštnice tak, že obklopují podélné žebl ) (4) a vytvářejí meandrovitý kanálek pro průchod vzduchu i v katart ktu. . . 2. Bezpropadová roštnice podle bodu 1 vyznačená tím, že žebra (1) po jedné straně tělesa roštni e sahají do poloviny výšky hlavice (2) roštnice. . - 3. Bezpropadová roštnice podle bodu 2 vyznačená tím, že po jedné, po případě po obou stranách roštnice jsou k příčným žebrům (1, po případě též ) přility nálitky (7, 8) sahající až k vrcholu hlavice (2) roštnice, jejichž půdorysná délka je větší než polovina vzdálenosti dvou osových rovin sousedních roštnic. severografia, I. 03