1. KGE TUL - Prostorovost 2011
Prostorová konstrukce sociální reality - na příkladu konceptu území
prostor, moc, význam (?)

2. Rovina první: společnost a její prostorové rozložení
- pozornost k strukturaci/ stratifikaci projevující se nejenom ve smyslu sociálním, ale také
ve smyslu prostorovém
- Georg Simmel (1855) "formální sociologie", Robert Park (1926) "prostorová sociologie "
"sociální teorie" hledající cestu k řešení problémů odrážejících běžnou každodenní realitu
- výsledky "prostorového obratu" procházejícím celým spektrem společenskovědních
disciplin na přelomu 19. a 20. století ve snaze pojmenovat a konkretizovat rozložení a
významnost, segregaci a izolaci prostorového rozložení na základě sociální příslušnosti v
různé úrovni z pohledu měřítka
- víra v kauzalitu lokalizace odrážející sociální nerovnosti vedla ke snaze vytvářet
optimální sídelní mix intergrující znevýhodněné soc. skupiny do majoritní společnosti
- kritika přichází především směrem k zůženému chápání společnosti a prostoru jako
zafixovaných kategoriích jež jsou sledována z hlediska četnosti, rozmístění (spatial
physics)... směrem k procesům jejich vzniku, utváření jejich významů a jejich dopady na
realitu

3. Druhá rovina: sociálně-prostorová konstrukce společnosti
- do kurzu se dostávají otázky spojené s
možnostmi a vlivem jednotlivých aktérů (CURS),
stejně jako otázky týkající se vlivu samotného
místa (Tuan, Relph)
- radikální přístupy v rámci geografie otevírají
problematiku nerovnoměrných životních šancí a
kontextualizují ji v rámci distribuce moci
především v politické a kolektivní rovině spíše
nežli v rovině individuální
- výsledkem je kruh končící sociální a
prostorovou exkluzí určitých skupin obyvatelstva,
podmíněnou jejich sníženou sociální mobilitou, v
anglo-americké odborné literatuře je označován
jako „spatial mismatch“

4. - kritika sociálně konstruktivistického pojetí společnosti a prostoru přichází z důvodu
kontroly jeho diskurzu z pozice hegemonie nejvlivnějších vrstev (intelektuálové,
akademici, politici, podnikatelé)

5. Rovina třetí: Thirdspace (E. Soja; 1996)
- procesní pojetí prostoru umožňujícího vznik a existenci rozdílností při jejich vzájemně
často protichůdných významech nemajících dichotomickou, nýbrž komplementární
podstatu
- formy a uspořádání se mění z kategorií zachycených v arborescentní struktuře do formy
performativně se projevujících rhizomů
„Whereas white western scholars wrote about race and space, made black and white
relational and understood black identities as a resistance to racism, bell hooks argues for
African-American women that „We must deny to oppressive other...we must determine how
we will be“. To make this point, she argues is choosing marginality as the position from
which to speak. She is not speaking as someone forced in to a marginal position by her
races and gender. She is inverting our idea of what it is to be marginal, and at the same
time she is redefining what it is to be black and woman.“
Yernings, 1990 in Cloke, Crang, Goodwin, 2005; 29

6. Nick Entrikin (1991, 1994) rozlišuje tři hlavní roviny, proč se HG věnují studiu lokální
úrovně:
1)„empirical significance of place“
pohled směřující k zachycení různorodosti ekonomických, sociálních, přírodních a
kulturních kontextů

7. 2)„normative significance of place“
pohled směřující k zachycení různorodosti projevující se v rezistenci vůči globalní
homogenizaci, projevující se v rozličných komunitních formách specifické sociální
organizace

8. 3)„epistemological significance of place“
pohled směřující k porozumění lokálnímu vědění/ poznání a jeho dopadů na re/produkci
geografického vědění/ poznání

9. Tomáš VÁGAI
Katedra geografie , Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
Technická univerzita v Liberci
Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita v Brně
kontakt: Voroněžská 1329/13, Liberec 1, 460 01, Česká republika
tel.: +420 485 352 236
e-mail: tomas.vagai@tul.cz