1. Petra Matulová (UČO 386127)
Konflikt sociálních skupin
Argumentace
Práce se zabývá vzájemným působením dvou různých sociálních skupin a interakcemi mezi
nimi. Je snahou, na základě vybraných odborných textů, rozebrat příklady rozdílů mezi
určitými typy sociálních skupin a způsoby, jak tyto rozdíly působí na chování jejich členů ve
vzájemné interakci – proto název Konflikt sociálních skupin. Práce byla zpracována v rámci
prvního ročníku studia sociologie.
Anotace
Text se zabývá interakcemi sociálních skupin, kterými jsou většinou různé formy konfliktu
nebo spolupráce. Příkladem je v textu konflikt etnických menšin s „domácí skupinou“, kterou
je bílá střední třída v USA minulého století. Příkladem mísení kultur a v podstatě i
hodnotových systémů je trend v podobě módy závojů, který se nedávno rozmohl
v muslimských zemích.
Klíčová slova
Sociální skupiny, konflikt, rasismus, morální alchymie, móda závojů, Islám
Úvod
Je obecně známým faktem, že člověk je společenskou bytostí. Již od útlého věku je
socializace součástí života každého z nás a příslušnost k sociálním skupinám je podstatnou
částí naší identity. Zygmunt Bauman a Tim May (2011) říkají, že lidská identita je zcela
tvořena prostředím, ve kterém člověk žije a že identifikovat se s různými sociálními
skupinami je stejně důležité jako se vůči nim vymezovat – sociální skupiny formují naše cíle,
hodnoty a preference. Ve společnosti vzniká řada sociálních skupin sdružujících lidi, kteří se
vyznačují určitou charakteristikou a vymezující se vůči těm, kterým chybí, ať už se jedná o
příslušnost ke společenské třídě, náboženství, politické ideologii nebo pouhý společný zájem.

2. Velké a malé sociální skupiny
Ve své knize Myslet Sociologicky se autoři zabývají sociálními skupinami jako jedním
z nejdůležitějších aspektů lidského života. Každý člověk by na otázku své identity
pravděpodobně vyjmenoval několik rolí, z nichž většina by naznačovala členství v té či oné
sociální skupině. Tématem jsou zde malé a velké sociální skupiny a hlavní rozdíly mezi nimi.
Zatímco malé sociální skupiny založené na přímé interakci svých členů mohou být soudržné
samy o sobě, velké sociální skupiny (sociální třída, národ, studenti…) potřebují ke sjednocení
důvod. Jak říkají Bauman a May (2011), nejdříve musí existovat nějací „oni“ vůči kterým
bychom se „my“ mohli vymezit. „(…) Cizí skupina je přesně onou imaginární opozicí, již
k sobě vlastní skupina potřebuje pro svou sebeidentitu, soudržnost, vnitřní solidaritu a
emocionální jistotu.“ (Bauman, May 2011: 44)
Předsudek, diskriminace a převracení hodnot
Z pohledu jedince dělíme sociální skupiny na vnitřní (jichž je součástí) a vnější (jichž není
součástí). V interakci mezi těmito skupinami dochází k několika pozoruhodným věcem. Při
setkání s novou skupinou, lidé zaplňují mezery ve vědomostech předsudkem, který je často
ovlivněn obavami z neznámého. Příchod nové, cizí skupiny také často znamená změny. „To,
čemu se lidé naučili jakožto účinnému způsobu jak zvládnout svůj každodenní život, najednou
ztrácí na spolehlivosti. Lidé potom cítí, že přestávají mít situaci pod kontrolou, a změna se pro
ně stává předmětem nelibosti a odporu.“ (Bauman, May 2011: 46) To často může vést
k různým podobám formální i neformální diskriminace a morální alchymie vůči nové skupině
jak o ní mluví R. K. Merton ve své knize Studie ze Sociologické Teorie. (2000)
Ten jako příklad konfliktu sociálních skupin popisuje situaci v USA v minulém století. Jako
„vlastní sociální skupin“ si bere bílou střední třídu a popisuje vztah této skupiny k etnickým
menšinami žijícími na území USA, konkrétně Židy a Afro-Američany.
V obou případech by se dalo říct, že vlastní skupina se cítila cizí skupinou ohrožena. Afro-
Američané byli bílou střední třídou vnímáni jako „horší“, protože se obecně mělo za to, že
uznávají odlišné hodnoty (a byli tak často viděni jako hrozba pro hodnoty zavedené). To byla
sice částečně pravda, ale názor na cizí skupinu zde byl silně ovlivněn předsudkem, který
podle Thomasova teorému (Merton: 2000) neustále sám sebe posiloval a ospravedlňoval.
Druhá cizí skupina, Židé, byla ale znevažována i přesto, že její členové sdíleli hodnoty
skupiny vlastní. Merton tento jev nazývá morální alchymií. Tu popisuje jako vnímání určitých
vlastností pozitivně u vlastní skupiny a negativně u cizí skupiny. „Je-li hrdina vlastní skupiny,
skromný, hospodárný a střídmý, potom je zlosyn cizí skupiny lakomý skrblík, který by si
nechal pro groš koleno vrtat.“ (Merton 2000: 204) Takovýmto způsobem pak můžeme zcela
spontánně transmutovat jakoukoli vlastnost v závislosti na tom, na kterou skupinu se díváme.

3. Zatímco Merton (2000) se zabývá pouze negativními vztahy mezi dvěma skupinami, Bauman
a May (2011) poukazují i na to, že je možná i vzájemně prospěšné soužití sociálních skupin,
například v případě, kdy cizí skupina přináší nějaký prvek, který je užitečný pro domácí
skupinu.
Móda závojů
Móda je obecně vnímána jako jeden ze způsobů, jak vyjádřit příslušnost k vlastní skupině a
zároveň se odlišit od cizích skupin. Móda je součástí prvního dojmu, který na nás neznámá
osoba udělá.
Gökariksel, Secor (2009) ve svém článku zkoumají trend, který se v posledních letech
rozmohl v muslimském světě, konkrétně v Turecku – trend módy závojů. Závoje, kterými se
muslimské ženy zahalují, se pro některé staly spíše módním doplňkem, než vyznáním
příslušnosti k náboženství. Jak píší autoři, „(…) zdá se, že spojovat zahalování, jakožto
někdejší znamení pobožnosti a skromnosti, s nápadnými a ostentativně marnotratnými cykly

4. módy může vest jedině ke kontroverzi. Zatímco móda je notoricky zproštěná veškerého
významu a soudnosti, závoj v kontextu Islámské víry má docela jistě něco znamenat."
(Gökariksel, Secor 2009)
Na tuto kolizi tradice s modernitou, náboženství s módou a hodnot Islámu se západní
spotřebitelskou kulturou bychom se ale mohli dívat jako na soužití, tak jak ho popisují
Bauman a May (2011).
Závěr
Rivalita mezi sociálními skupinami je přirozená, už kvůli rozmanitosti, která se dnes
vyskytuje i v sebevíce homogenních kulturách. Měli bychom se ale jako společnost snažit
dosáhnout stavu, kde se ona rivalita a nepřátelství nebude stavět na předsudku, nebo záměrně
zkreslených informacích. A měli bychom se snažit spolupracovat s cizími skupinami ve
vzájemně prospěšném vztahu.

5. Zdroje a odůvodnění jejich výběru:
BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie.
Brno: Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2011.
- Autoři jsou známí a renomovaní
- Zdroj je objektivní
- Různé aspekty tématu sociálních skupin jsou podrobně vysvětleny
- Kniha se zabývá i souvisejícími tématy, čímž zasazuje téma do kontextu
- Zdroj je redigovaný a recenzovaný
MERTON, Robert King. Studie ze sociologické teorie. Vyd. 1. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2000, 285 s. ISBN 8085850923.
- Autor je známý a renomovaný
- Zdroj je objektivní
- Text se zabývá nadčasovým tématem, kterým je rasismus
- Kniha podává výklad konfliktu sociálních skupin skrze zajímavé příklady
- Zdroj redigovaný a recenzovaný
GÖKARIKSEL, Banu a Anna J SECOR. New transnational geographies of Islamism,
capitalism and subjectivity: the veiling-fashion industry in Turkey. Area. 2009, roč. 41, č. 1, s.
6-18. ISSN 00040894. DOI: 10.1111/j.1475-4762.2008.00849.x. Dostupné z:
http://doi.wiley.com/10.1111/j.1475-4762.2008.00849.x
- Zdroj je důvěryhodný
- Článek se zabývá tématem sociálních skupin ze zajímavého úhlu pohledu – střet a
zároveň mísení kultur
- Téma „módy závojů“ bych hodnotila jako aktuální a originální
- Zdroj je redigovaný a recenzovaný
- Zdroj je aktuální