1. Pavlína
Vodáková,
Marek Šípoš

2.  kořeny v USA:
 Hypoteční krize (2007-…?)
 (2007 – 2008 se přelévá do ostatních částí ekonomiky v USA)
 Velké banky půjčovaly nízkopříjmovým skupinám
 Subprime policy
 Finanční krize (2007/2008 – 2010?)
 Globální charakter
 díky globální provázanosti finančních trhů se důsledky
exportovaly do ostatních zemí světa - konec r. 2008
 Důležité: správně cílené a systematické
uplatňování hospodářské politiky!

3.  Možno chápat ve dvou rovinách:
 1. praktická - přístup státu k ekonomice své země:
 činnost, při níž nositelé hospodářské politiky používají určitých
nástrojů a svěřených pravomocí k ovlivnění ekonomického a
sociálního vývoj, přičemž se snaží docílit určitých ekonomických a
celospolečenských cílů;
 2. teoretická disciplína:
 zaměřena na analýzu probíhajících jevů a následné návrhy
opatření na řešení těchto jevů za pomoci konkrétních nástrojů.
J aké nástroje a za jakým účelem budou použity, rozhoduje
převažující teoretické zázemí, ze kterého vláda, potažmo stát
vychází.

4.  vždy realizována v konkrétních podmínkách té které
země, (odlišnosti):
 odlišnosti jsou dány tradicemi, náboženským vnímáním, sociálním
cítěním, převažujícími zvyklostmi, kulturou, historickým vývojem,
zkušenostmi, vazbami na zahraničí atd.
 společné – složky institucionální soustavy
 jednotlivé prvky soustavy mohou mít v každé zemi jinou
váhu.
 tyto složky tvoří:
Obr. 1: Složky institucionální soustavy.

5.  hospodářský růst rychlejší než v zemích eurozóny při klesající
nezaměstnanosti poháněný především vnější poptávkou,
 deficity financované především z vnějších zdrojů;
 poslední desetiletí - pro zahraniční investory systémově
zajištěny poměrně rozsáhlé investiční pobídky,
 na konci 90. let přispěly i k rychlé makroekonomické stabilizaci po
krátké krizi let 1997–1998
 po r. 2003 – investiční pobídky až příliš rozsáhlé ve vybraných
oblastech zpracovatelského průmyslu
 a hlavně při relativně levné české pracovní síle vedly ke koncentraci
českého průmyslu do několika málo vybraných segmentů, především
do automobilového průmyslu a na něj navazujících výrob,
 krizí zasaženy i sektory bez investičních pobídek, avšak dopad na
automobilový průmysl je typickým asymetrickým vnějším šokem,
který výrazně přispěl ke zhoršení ekonomické situace ČR.

6. Obr. 2: Průmyslová produkce v České republice (meziročně v %) v období 2005-2010.
Zdroj: Data – Český statistický úřad, http://czso.cz, Obrázek: Vlastní konstrukce.
 zaostávaly domácí investice do oblastí, které mají význam
pro dlouhodobý ekonomický růst
 do vzdělání, vědy a výzkumu a celkově do lidských zdrojů,
 nevyužití období rychlého přílivu investic k posílení dlouhodobých
růstových faktorů se jeví jako chybné;
 pokles zaznamenala všechna odvětví, nejvíce průmyslová
produkce;
 negativně ovlivněna od počátku roku 2007 až do zač.r. 2009
▪ (viz. Obr. 2)

7.  V průběhu roku 2009 - výrazné zvyšování produkce, což
vedlo ke kladné hodnotě průmyslové produkce z
počátku roku 2010.
Obr. 2: Průmyslová produkce v České republice (meziročně v %) období 2005-2010. Zdroj: Data – Český statistický úřad,
http://czso.cz, Obrázek: Vlastní konstrukce

8.  souvisí s programovými opatřeními vydávanými
regionálními úřady na podporu aktivní politiky zaměstnanosti
 příspěvky na každého zaměstnance dané firmy, která prochází v tomto
období krizí spojenou s nízkou poptávkou po výrobcích a s tím i
s potřebou snižovat celkové náklady firmy,
 zaměstnanci se zvýšila I sazba pro výpočet podpor v případě účasti v
rekvalifikačních kursech, z původních 60 % předchozí čisté mzdy na 85
%.
 tzv. „šrotovné“ (německé)
 podpořilo českou výrobu – export
 návrh se inspiroval na Slovensku a ve Španělsku
▪ příspěvek v různých výších
 návrh v ČR neprošel
▪ (30 tisíc Kč na pořízení nového automobilu do hodnoty 500 tisíc Kč, pokud původní
majitel odevzdá k ekologické likvidaci auto starší deseti let.)

9.  je vedoucí, řídí vše…
 nástroje ke zlepšení situace na trhu práce se jeví jako kladné
pouze v regionech, kde je průmyslová výroba a hospodářství není
postaveno na zemědělství či tradičních odvětvích,
 procesem ekonomické krize a jejích dopadů bohužel ztrácí na významu,
kvůli nízké poptávce.
 v takových regionech pak vzniká nouze o práci a zvyšuje se
nezaměstnanost
 příklady důvodů vysoké nezaměstnanosti:
 struktura pracovních příležitostí před ekonomickou transformací,
▪ silně vázána na odvětví textilního a sklářského průmyslu a zemědělství, v obou
těchto odvětvích došlo během transformace k výraznému snížení počtu pracovních
míst;
 nízká nebo žádná kvalifikace potřebná pro uplatnění na trhu práce;
▪ u pracovníků propuštěných z textilní, sklářské výroby a zemědělství (sezónnost!!!),
▪ konkurence z Asie!

10. Míra
Počet
Čtvrtletí nezaměst-
uchazečů
nanosti
1. čtvrtletí
5,6 336 297
2008
2. čtvrtletí
5 297 880
2008
3. čtvrtletí
5,3 314 558
2008
4. čtvrtletí
6 352 250
2008
1. čtvrtletí
7,7 448 912
2009
2. čtvrtletí
8 463 555
2009
3. čtvrtletí
8,6 500 812
2009
4. čtvrtletí
9,2 539 136
2009
1. čtvrtletí
9,7 572 824
2010
2. čtvrtletí
8,5 500 500
2010
Obr. 3: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry nezaměstnanosti na konci
jednotlivých čtvrtletí 2008 – 2010. 3. čtvrtletí
8,5 500 481
Zdroj: Počet uchazečů a volných pracovních míst, MPSV ČR, 2008 - 2010, vlastní výpočty 2010

11.  rozsáhlý pobídkový systém pro investory,
 spočíval v dotacích na nově vytvořená pracovní místa,
 v dotacích na rekvalifikace, v daňových prázdninách a také v možnostech získat
levně zainvestovaný pozemek pro výstavbu výrobních hal.;
 dotace na výstavbu průmyslových zón,
 z analýzy přílivu přímých zahraničních investic do jednotlivých okresů ČR
vyplývá, že tyto směřovaly především do oblastí s vyšší mírou nezaměstnanosti;
 Bohužel:
 v průběhu krize byly často více zasaženy starší výrobní kapacity a ty již ve
strukturálně postižených oblastech většinou v období let 2008 - 2010 nebyly
v činnosti, neboť byly uzavřeny dříve.
 Tyto starší výrobní kapacity lokalizované i mimo zaostalé oblasti v krizi
nevydržely a byly nuceny uvolňovat pracovníky v daleko větším rozsahu.
▪ Nicméně na snižování regionálních rozdílů měl vliv i plošný charakter globální ekonomické krize.
▪ Krugman – pravidelnost v organizaci prostoru zákonitá
– logický výsledek kombinované snahy jednotlivců o maximální užitek.

12.  Ekonomický prostor =prostorové uspořádání ekonomických
aktivit
 Prostor, který je vymezen určitými mantinely, kde vládne politická moc…
 Pole působnosti, kde jsou uplatňovány nástroje hospodářské politiky…
 E.: „makroekonomie (kroky vlády, ČNB, institucionální prostředí, daně,
nezaměstnanost, cenová hladina,...)“
 Ekonomická prostorovost
 E.: „mikroekonomie (dopad předchozího na jednotlivé firmy, spotřebitele;
jak se na příklad zvýšení vládních výdajů na politiku zaměstnanosti projeví
na schopnosti 40letého elektrikáře sehnat práci nebo když vláda zvýší
minimální mzdu, zda se budou nezaměstnaní rozhodovat jestli začnou
pracovat. Pakliže se zvýší přímé daně - odvody za zaměstnance - budou
muset firmy propouštět lidi, protože pro ně budou drazí, nebo raději zvednou
ceny své produkce, aby kompenzovali nárůst nákladů? )
 Makroekonomie + mikroekonomie + území,
 v kterém je daná hospodářská politiky uplatňována.

13.  Společnost existuje a rozvíjí se v konkrétních sociálně
ekonomických vztazích, v čase a územně prostorových
souvislostech.
 Územní prostor je základnou pro hospodářskou činnost a
existenci společnosti v postavení všeobecného existenčního
prostředku a předmětu.
 O výsledku vypovídají prostorové a ne pouze makroekonomické
ukazatele.

14.  CLOKE, P., CRANG, P., GOODWIN, M., (2005): Introducing Human Geographies. 2nd ed. London: HodderArnold,
653 s. ISBN 978-0-340-88276-4
 DUBSKÁ, D. (2009): Český průmysl v době nastupující recese. Statistika: ekonomicko-statistický časopis, roč. 46, č.
5, s. 423-445. ISSN 0322-788X
 DVOŘÁK, L. (2009): Analýza stavu a vývoje trhu práce v Libereckém kraji za rok 2008. Liberec: Koordinační úřad
práce v Liberci.
 HAMPL, M. (2003): Diferenciace a zvraty regionálního vývoje Karlovarska: unikátní případ nebo obecný vzor?
Geografie-Sborník České geografické společnosti, 108, str. 173-190.
 HYNEK, A. (2009): Prostorovosti: místa, krajiny, regiony. Acta Geographica Universitatis Comenianae, No. 53, pp.
75-90.
 KLIKOVÁ, CH., KOTLÁN, I. (2003): Hospodářská politika. 1. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání SOKRATES, s.r.o., 275
s. ISBN 80-86572-04-8.
 LAUKO, V., KRIŽAN, F., GURŇÁK, D. (2009): Časovo-priestorové aspekty nezamestnanosti na Slovensku v procese
ekonomickej transformácie a krízy. In: Klímová V. (ed.): XII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách.
Masarykova univerzita, Brno, s. 58-65. ISBN 978-80-210-4883-6
 Prostorová ekonomika – svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Vysoká škola ekonomická v Praze a ÚRS Praha,
s.r.o.. Praha, 2007. Dostupné z: <http://www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/DownloadFile/4964.aspx> .
 ŠERÝ, O. (2010): Dopady globální ekonomické krize na průmysl v J ihomoravském kraji. Ph.D. Workshop, IGN ASCR
v.v.i., Ostrava.
 ŠÍPOŠ, M. (2011): Analýza úspěchů hospodářské politiky při snižování následků americké hypoteční krize na českou
ekonomiku. Diplomová práce. EF Katedra podnikové ekonomiky Technické univerzity v Liberci. Liberec, 100 s.
 TOUŠEK V., NOVÁK, V. (2011): Trh práce v České republice v období současné ekonomické krize. Univerzita
Palackého v Olomouci.
 VODÁKOVÁ, P. (2009): Zlepšování politiky zaměstnanosti v Libereckém kraji pomocí programů financovaných z
ESF. Diplomová práce, archiv Katedry geografie FPHP Technické univerzity v Liberci.
 ZHANG, Wei B. (2005): Economic growth theory: capital, knowledge, and economic structures. 1st ed. Hampshire: