1. Úvod do studia
nových médií
Lehký úvod do oboru a do jeho kontextu
Josef Šlerka

2. Co je médium
aneb malá hereze

3. Médium
Médium je tradičně spojené s myšlenkou pohybu. Je tím, co
pohybu vůbec umožňuje a zároveň vymezuje jeho konkrétní
možnosti. Je přitom zcela lhostejno, zda se jedná o fyzický
pohyb zahrnující přemístění předmětu nebo zda máme
namysli pohyb nějaké myšlenky či znaku (takovému pohybu
říkáme sémiosis).
Právě pohyb znaků a myšlenek je ale tím, co nás v případě
analýzy médií obvykle zajímá.
Médium je tedy prostředí, ve kterém se odehrávají konkrétní
akty výměny znaků, přemýšlení nebo sémiosis.

4. Médium
Ze sémiotického pohledu je médium vymezením
možností reprezentace.
Studovat média znamená studovat jejich omezení.

5. Dva mýty techniky
Dva mýty techniky: Prométheus a Faust

6. Filosofie techniky
Nietzsche
Marx
Heidegger
McLuhan

7. Nietzsche
„Fundamental innovations: In place of "moral values,"
purely naturalistic values. Naturalization of morality. In
place of "sociology," a theory of the forms of domination.
In place of "society," the culture complex, as my chief
interest (as a whole or in its parts). In place of
"epistemology," a perspective theory of affects (to which
belongs a hierarchy of the affects; the affects transfigured;
their superior order, their "spirituality"). In place of
"metaphysics," and religion, the theory of eternal
recurrence (this as a means of breeding and
selection).“ (Nietzsche: Will to power)

8. Marx
„Buržoazie nemůže existovat, aniž stále vyvolává převraty ve
výrobních nástrojích, aniž tedy revolucionuje výrobní vztahy, a tím i
všechny společenské vztahy. První podmínkou existence všech
dřívějších průmyslových tříd bylo naproti tomu nezměněné
zachování starého způsobu výroby. Buržoazní epocha se od všech
ostatních epoch odlišuje neustálými převraty ve výrobě, ustavičnými
otřesy všech společenských vztahů, věčnou nejistotou a pohybem.
Všechny pevné, zakořeněné vztahy se svým doprovodem starých
ctihodných představ a názorů se rozkládají, všechny nově utvořené
zastarávají, dřív než mohou zkostnatět. Všechno stavovské a
ustálené valem mizí, všechno posvátné je znesvěcováno a lidé jsou
nakonec donuceni podívat se na své životní postavení, na své
vzájemné vztahy střízlivýma očima.“ (Komunistický manifest)

9. Marx
„První historickým činem je tedy výroba prostředků k
uspokojení těchto potřeb, produkce samotného
materiálního života, a tento historický čin, základní
podmínkou veškerých dějin, je nutno plnit každý den a
každou hodinu, dnes stejně jako před tisíci a tisíci lety,
aby se lidé alespoň udrželi naživu.“

10. Marx
„Druhá věc je, že už sama první uspokojená potřeba,
činnost k jejímu uspokojení a nástroj k jejímu
uspokojení, k němuž se dospělo, vedou k novým
potřebám – a toto vytváření nových potřeb je první
historický čin.“

11. Marx
„Třetím vztahem, který tu hned od začátku vstupuje do
dějinného vývoje, je skutečnost, že lidé, kteří
každodenně znovu vytvářejí svůj vlastní život, začínají
vytvářet nové lidi, začínají se rozmnožovat – vztah
mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi, rodina.“

12. Marx
„Z toho vysvítá, že určitý způsob nebo určitý
průmyslový stupeň je vždy spojen s určitým způsobem
součinnosti čili s určitým společenským stupněm a že
sám tento způsob součinnosti je výrobní silou, že na
množství lidem dostupných výrobních sil závisí stav
společnosti a že tedy dějiny lidstva je nutno studovat a
zpracovat vždy v souvislosti s dějinami průmyslu a
směny.“

13. Heidegger
“Všechno funguje. To je na tom právě to děsivé, že to
funguje a že toto fungování vede opět k dalšímu
fungování a že technika člověka stále více odpoutává
od Země a vykořeňuje ho…. Máme už jen čistě
technické vztahy. To už není žádná Země, na čem
člověk dnes žije. ”Spoléhat s řešením problému na
filosofii je bezvýchodné, protože “filosofie nebude moci
způsobit žádnou bezprostřední změnu nynějšího stavu
světa. To neplatí jen o filosofii, nýbrž o všech pouze
lidských myšlenkách a touhách. Už jenom nějaký bůh
nás může zachránit."

14. Heidegger
“‘Ge-Stell‘ vidí všecko už jen z hlediska, kolik je čeho,
co se dá použít, objednat k tomu a onomu způsobu: a
to, k čemu se to dá použít, je zase jenom předmětem
objednávky, zase dalšího příkazu, dalšíh dotazu, takže
jsou jenom samé takové vztahy.” (Komentář
J.Patočky)

15. McLuhan
1. Co ten výtvor zesiluje nebo zvyšuje, umožňuje nebo
urychluje? Tak se lze ptát na odpadkový koš, malbu,
parní válec nebo zip, stejně jako na Eukleidovy poučky
či fyzikální zákony. Můžeme se ptát na všechna slova
nebo fráze všech jazyků.

16. McLuhan
2. Jestliže se rozšíří nebo vystupňuje aspekt nějaké
situace, zároveň se tím odstraňuje starý stav. Co tento
nový orgán odsune, co díky němu zastarává?

17. McLuhan
3. Jaké opakování nebo oživování dřívějších činností
vstupuje zároveň s novou formou do hry? Jaké starší,
neužívané pozadí se aktualizuje a stává součástí nové
formy?

18. McLuhan
4. Dovedeme-li tuto novou formu na hranici jejích
možností (další komplementární činnost), bude se
snažit zvrátit to, co bylo její původní charakteristikou.
Jaké možnosti zvratu má nová forma?

19. Studia nových médií
pokus o úvod

20. Kontext
obrat od modernity k postmodernitě
intenzivním procesem globalizace
přechodem Západu od industrialismu k
postindrusialismu (informační společnost)
rozpad klasických mocenských struktur a nástup
nového geopolitckého uspořádání
historie kontrakultury a umělecké avantgrady

21. Pragmatická definice
Nová jsou tedy taková média, jejichž omezení nejsou
ještě plně popsána a vyčerpána.

22. Lev Manovich
Language of new media

23. Charakteristika
1. Numerical Representation
2. Modularity
3. Automation
4. Variability
5. Transcoding

24. New media
New textual experiences: new kinds of genreand
textualform, entertainment, pleasure and patterns of
media consumption (computer games, simulations,
special effects cinema).
New ways of representing the world: media which, in
ways that are not always clearly defined, offer new
representational possibilities and experiences
(immersive virtual environments, screen-based
interactive multimedia).

25. New media
New relationships between subjects (users and
consumers) and media technologies: changes in the
use and reception of image and communication media
in everyday life and in the meanings that are invested
in media technologies.

26. New media
New experiences of the relationship between
embodiment, identity and community: shifts in the
personal and social experience of time, space, and
place (on both local and global scales) which have
implications for the ways in which we experience
ourselves and our place in the world.

27. New media
New conceptions of the biological body’s relationship
to technological media: challenges to received
distinctions between the human and the artificial,
nature and technology, body and (media as)
technological prostheses, the real and the virtual.
New patterns of organisation and production: wider
realignments and integrations in media culture,
industry, economy, access, ownership, control and
regulation

28. The End?
... ale kdeže teď to teprve začne