Zaverecny ukol kpi11_capkova

274 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
274
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Zaverecny ukol kpi11_capkova

  1. 1. ZPRÁVA Z VÝZKUMU: PROFESIONALIZACE V RÁMCI SUBKULTURY(Výtah z textu bakalářské práce: ČAPKOVÁ, Klára. Sociologie hudby a hudebních subkultur:Profesionalizace v rámci subkultury. Plzeň, 2011. Bakalářská práce. Západočeská Univerzitav Plzni. Fakulta filozofická. Závěrečný úkol předmětu KPI11, podzim 2012)Odůvodnění výběru tématu:Subkulturní tematika je oblastí v českých sociálních vědách často opomíjenou, a to navzdorynarůstajícímu množství i početnosti subkultur a jejich sílícímu vlivu přesahujícímu jejichrámec. Proces profesionalizace v rámci subkultury dosud probádán není. Předkládaný výzkumtoto téma zpracovává s cílem rozšířit vědění o společnosti, respektive o jedné z jejích kulturněvymezených sub-populací. Jak napovídá název práce, jedná se o stručnou zprávu z výzkumu,který byl součástí vypracování kvalifikační práce.Anotace:Předkládaná výzkumná zpráva referuje o výzkumu provedeném na přelomu let 2010 a 2011mezi členy jedné české hudební subkultury. Představuje stav zkoumání dané problematikynejdříve v anglosaském prostředí a následně i v České republice. Přináší nejen přehledhlavních zjištění výzkumu, ale vyzdvihuje také biografickou metodu sociologie, jakoadekvátní metodologický nástroj pro výzkum subkultur a života v subkulturách. Do českéhokontextu uvádí nové téma: subkulturní profesionalizaci.Klíčová slova: profesionalizace, subkultura, Česká republikaÚvod Tématika subkultur a hudebních subkultur je vlastní zejména anglosaskému prostředí.Autoři Dick Hebdige nebo Ken Gelder (Hebdige 1979; Gelder 2007) významně přispělik rozšíření povědomí o existenci, významech stylu a vizuální reprezentaci subkultur. Jejichpráce lze považovat za milníky teorie a výzkumu alternativní kultury. Po pádu železné oponyse postupně přidávají autoři reflektující vývoj hudby a hudebních subkultur v zemíchbývalého východního bloku (Anonym 2007; Hrabalík 2011) a objevuje se zde snaha okomparaci podoby, struktury, ethosu a sociální pozice daných subkultur v místě zrodu av místech, kam se subkultury rozšířily, a nakolik v novém prostředí pervertovaly. 1
  2. 2. České sociální vědy po roce 1989, pokud vůbec, reflektují subkultury a životv subkulturách zcela minimálně. Země bývalého východního bloku přitom představujíspecifický prostor, v němž se konkrétní podmínky vývoje subkultur v mnoha aspektech lišilya liší od podmínek v západních zemích. Je tedy na místě pokusit se tyto podmínky popsat apodat tak zprávu o specifikách fungování subkultur v Čechách, aby bylo možné tato specifikakomparovat. Fenomén subkulturního profesionála není v západním kontextu nijak ojedinělý.České prostředí ale do devadesátých let neumožňovalo členům subkultur, pohybujícím senavíc v undergroundu, plnou profesionalizaci. Participanti tohoto výzkumu tak představujíprvní generaci, u které lze tento fenomén vysledovat. Cílem práce je pomocí důkladného výkladu sekvence životních událostí získatodpověď na centrální otázku mé práce: Jak se člověk stane profesionálem v subkultuře, jíž ječlenem?Metodologie Biografická metoda sociologie umožňuje zohlednit vývoj v čase a příčiny, které stályv pozadí procesům, jejichž výsledek vidíme u participantů dnes. Retrospektivní přístupzvolený v této práci staví na komparaci biografií členů subkultury a přináší tak „rekonstrukcia interpretaci průběhu života jedince“ (Hendl 2005: 130) výzkumníkem, který hledápodobnosti životních drah, vzorců jednání, zvláštní momenty a mezníky. Participanti jsou zachyceni v průběhu delšího časového období kvůli nutnostiporozumět jejich roli v rámci subkultury, v níž se pohybují. Právě zohlednění specifiksubkultury bylo základním předpokladem pro navržení adekvátního výzkumného designu.Shrnutí hlavních zjištění Všichni participanti si našli takový způsob obživy, který je z části i jejich koníčkem.V svém zaměstnání se nemusejí nikomu příliš přizpůsobovat, podnikají, živí se pouštěnímdesek dle vlastního výběru nebo spojili svou práci s produkcí subkultury. Charakteristikoujejich povolání je kombinování více různých činností, prací nebo zaměstnání. Nutnostkombinovat zdroje obživy můžeme v českém prostředí přičíst na vrub velikosti sledovanésubkultury, která na rozdíl od situace v zahraničí nenabízí tolik příležitostí se v rámci níjednoduše uživit. Pracovní příležitosti uvnitř subkultury a přístup k nim pak závisí na délceaktivního působení v subkultuře a na síti vztahů nejen mezi přáteli, ale především na tzv.dlouhých vazbách na ostatní členy subkultury, které vznikají po mnoho let „nabalováním“kontaktů z jiných měst nebo zemí (Granovetter 1973). Dominantní zdroj příjmu jednohoz participantů leží zcela mimo rámec subkultury, ostatní diverzifikují finanční zdroje 2
  3. 3. z činností zaměřených na ostatní členy subkultury nebo její sympatizanty. Přesto, že jekombinace zdrojů příjmu při působení na české scéně nevyhnutelná, participanti ji i přesčasovou náročnost a značné pracovní nasazení vítají. Přináší s sebou totiž relativnínezávislost, možnost odmítnout zakázku, určit si sám pracovní dobu a v neposlední řaděpřináší i satisfakci, protože čím více činností jedinec v subkultuře zajišťuje, tím platnějšímčlenem se stává v očích ostatních členů. Navzdory faktu, že se v souhře událostí vedoucíchparticipanty k profesionalizaci v subkultuře objevují i náznaky diskriminace na trhu prácekvůli vizáži nebo četným tetováním, participanti by svá současná zaměstnání, díky nimž sesetkávají s ostatními členy subkultury, neměnili. K profesionalizaci dospěl každý z participantů odlišným způsobem. Jedinou společnoucharakteristikou procesu profesionalizace jsou dvě po sobě jdoucí tranzice, první, v nížparticipanti popisují začátky svého působení na scéně a způsob, kterým se sem dostali; a oněkolik let později druhá tranzice, která jim zajistila širokou škálu možností jak se v rámcisubkultury profesionálně uplatnit.Závěr Profesionálem v rámci subkultury se nikdo nestane ze dne na den, některým se topodaří za velmi krátkou dobu, jiní se profesionály ve své subkultuře nikdy nestanou. Výzkumukázal nutnost zasadit vždy životní dráhy do širších souvislostí nejen sledované subkultury,ale i do souvislostí společenských a politických. Pád socialistického režimu spolu sespolečenskými změnami let devadesátých patří k zásadním událostem, které daly vzniknoutprostředí, v němž se členové subkultur nejenže nemuseli nadále potýkat s pronásledováním,ale které doslova otevřelo dveře možnostem jejich subkulturní profesionalizace. Objevila setak první generace lidí, pro něž se subkultura stala nad rámec soukromí a volného času izdrojem obživy a pracovního uplatnění.Literatura:Anonym. Kytary a řev aneb co bylo za zdí. Punk rock a hardcore v Československu předrokem 1989. Brno: vlastním nákladem, 2007. ISBN neuvedeno.ČAPKOVÁ, Klára. Sociologie hudby a hudebních subkultur: Profesionalizace v rámcisubkultury. Plzeň, 2011. Bakalářská práce. Západočeská Univerzita v Plzni. Fakultafilozofická.GELDER, Ken. Subcultures: Cultural Histories and Social Practice. London: Routlege,2007. ISBN 0-415-37951-2. 3
  4. 4. GRANOVETTER, Mark. The Strength of Weak Ties. American Journal of Sociology, 1973,78(6), 1360-1380. ISSN 0002-9602.HEBDIGE, Dick. Subculture. The Meaning of Style. London: Routlege, 1979. ISBN 0-415-03949-5.HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. ISBN 978-80-262-0219-6.HRABALIK, Petr. 2011. První punkové v Československu (první polovina 80. Let). In:Články – Bigbít – Česká televize [online]. 2011. [cit. 15. 4. 2011]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/clanky/157-prvni-punkove-v-ceskoslovensku-prvni-polovina-80-let/Hodnocení použitých zdrojů (v pěti bodech):ANONYM. Kytary a řev aneb co bylo za zdí. Punk rock a hardcore v Československu předrokem 1989. Brno: vlastním nákladem, 2007. ISBN neuvedeno.  Jedná se o ojedinělý knižní počin na dané téma.  Autor prokazuje velice dobrou znalost prostředí, o němž píše.  Kniha přehledně popisuje situaci subkultury před rokem 1989.  Kniha uvádí do společenského klimatu a ukazuje vztah subkultury a majoritní předlistopadové společnosti.  Skupiny, o nichž se autor zmiňuje, jsou v mnoha případech aktivní dodnes a ovlivňují tak směřování zkoumané subkultury.GELDER, Ken. Subcultures: Cultural Histories and Social Practice. London: Routlege,2007. ISBN 0-415-37951-2.  Stěžejní současné dílo v oblasti výzkumu subkultur.  Vysoká citovanost.  Autor je renomovaným vědcem ve svém oboru.  Kniha přináší kvalifikovaný návod, jak rozumět subkulturám a jak je zkoumat.  Ukazuje na svébytnost kultur menších společenských celků a jejich specifika ve srovnání s majoritní společností.GRANOVETTER, Mark. The Strength of Weak Ties. American Journal of Sociology, 1973,78(6), 1360-1380. ISSN 0002-9602.  Klasická sociologická studie.  Vysoká citovanost  Autor poukázal na existenci vícero druhů sociálních vazeb a objasnil mechanismy jejich fungování. 4
  5. 5.  Jeho koncept je i po téměř 40 letech stále platný a přínosný pro rozumění sociálním procesům.  Mechanismy fungování vazeb, o nichž článek pojednává jsou identické i v prostředí subkultury.HEBDIGE, Dick. Subculture. The Meaning of Style. London: Routlege, 1979. ISBN 0-415-03949-5.  Stěžejní dílo počátků výzkumu subkultur.  Nejcitovanější kniha oboru.  Autor velice dobře zná prostředí subkultur.  Vyzdvihuje význam stylu, vizáže a způsobu oblékání, jež jsou hlavními prvky odlišení se od majoritní společnosti.  Kniha popisuje historický vývoj, posloupnost a dobové postavení subkultur.HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. ISBN 978-80-262-0219-6.  Základní metodologická příručka kvalitativního výzkumníka/výzkumnice.  Autor přehledně zpracovává jednotlivé výzkumné metody.  Biografická metoda sociologie je v knize srozumitelně a dobře představena  Kniha přináší návod, jak vybranou metodu použít ve výzkumu  Autor poskytuje potřebné informace praktického charakteru.HRABALIK, Petr. 2011. První punkové v Československu (první polovina 80. Let). In:Články – Bigbít – Česká televize [online]. 2011. [cit. 15. 4. 2011]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/clanky/157-prvni-punkove-v-ceskoslovensku-prvni-polovina-80-let/  Ojedinělý zdroj informací o každodennosti členů punkové subkultury  Autor je dobře obeznámen s prostředím, o němž píše.  V článku je popsán mechanismus distribuce pro subkulturu stěžejních statků.  Článek objasňuje překážky tomuto mechanismu kladené a z něho vyplývající sankce.  Autor popisuje momenty, kdy se nový životní styl objevuje na veřejnosti včetně reakcí vládnoucí garnitury a uvádí tak čtenáře do dobového kontextu postavení subkultury. 5
  6. 6. Grafické znázornění myšlenkové mapy k výzkumu: 6

×