V Budějovicích by chtěl žít každý

1. TRADICE
SOCIOLOGICKÉHO
POHLEDU NA
PROBLEMATIKU
LIDSKÝCH SÍDEL
Jan Sládek, 1.11. 2011

2. Co nás čeká?
 Klasikové oboru a jejich inspirace
 Chicagská škola
 Obrat k politické ekonomii sídel
 Text na příště: Jane Jacobs, bude na www
během dneška

3. Klasikové oboru a jejich inspirace
 F. Engels a Marx, K.
Housing Question, The Condition of the Working
Class in England in 1844), Německá ideologie
 Venkov x města = konflikt
 Proti idealizaci venkovského světa (vykořisťování)
 Antagonismus zrušen v komunistické spol.
 Englels: masy venkovských dělníků proudí do měst kvůli
destrukci zemědělství a vesnického průmyslu, jež je
výsledkem mechanizace, ale i spekulace s půdou (=> Rural
push x Urban pull)
 Dva různé světy, ale spíše za nerovný vztah, daný dominancí
města

4. Klasikové oboru a jejich inspirace
 Max Weber Die Stadt (zejm. pasáž Nature of the city),
1921
 Porovnává různé typy měst
 Znaky města jako IT (tj. v realitě nemají vše)
Hradby, trh, soud, asociace, politická autonomie
Nemožnost ekonomické soběstačnosti
S nástupem modernity (národ, individualismus) úpadek města =>
„ideál“ středověká městská komunita
Na rozdíl od ostatních nepovažoval město za původce kultury,
tím mu byly větší procesy, např. ekonomický, politický charakter
společnosti

5. Klasikové oboru a jejich inspirace
 F. Tönnies, G und G, 1887
 „pospolitost“ a „společnost“, dvě kategorie „čisté sociologie“, podle
převládajícího typu sociálních vazeb
 „ Pospolitostní sociální vazby jsou založeny na emocích, sympatii a
duševní náklonosti. Uchovávány jsou díky tradici a emocionálním
vazbám. Převládají zde rodové, sousedské a přátelské vztahy. Na
druhou stranu, společenské vazby jsou založeny na racionální
výměně, směně, a mají věcnou povahu, jejich podstatou je vědomí
užitečnosti. V prvním typu převládá ekonomie daru, ve druhém
peníze.“
 Problém: následovníci hledají empirický korelát (typ společnosti,
sídla)
E. Durkheim: mechanicá x ogranická solidarita
 FT ale nikde v GG nemluví přímo o protikladu město/vesnice

6. Klasikové oboru a jejich inspirace
 Georg Simmel: Metropolis and Mental Life
 „okrajová přednáška“, rok 1905
 Město = zátěž smyslů => blaseovaný postoj
 Převaha peněžní směny a rolového chování
 Převládá racionální kalkul, viz pojetí času
 Odcizující charakter

7. Chicagská škola
 Univerzita
1892 (resp. 1890), sponzor Rockefeller, scg.: Albion Small
(potkal v Berlíně Simmela)
 Osobnosti
Od r. 1915: Thomas, Park, Mead
 Témata
Pragmatismus (od 1894 Dewey), symb. Inter., (etno)metodologie
 Sociologie města
Imigrace (etnická), růst města (koncentrický model), postoje a
hodnoty obyvatel, sociální desogranizace, asimilace, marginální
člověk, gangy, deliknvece – ekologický model
 Kritika
Přílišný důraz na integraci, výjimečný případ města (vč. modelu),
přecenění vlivu prostředí

8. Chicago
 Historie
90. léta 19. stol: třetí největší (NY, Phil)
Extrémní růst
Migrace z MID WEST a (později) Evropy (okolo
1900, 50 % populace narozen mimo Chicago)
 Město mnoha etnických enkláv
 Human ecology, principem dynamiky města
jsou přirozené procesy (růst, sukcese)
 Město je mozaikou sociálních mikroklimat

14. Chicágská škola
 Louis Wirth: Urbanism As a Way of Life
Kulturní pohled na město
Městský (urban) způsob života
Městské proměnné:
 Velikost – i kvalitativně, Aristoteles
 Hustota – i vztahů
 Heterogenita – povolání, dělba práce
Tavící tyglík

15. Několik poznámek k Witrhovi
 Problémy
Empirické
 Jak měřit hustotu, velikost a heterogenitu? (Kvantitativní x kvalitativní pojetí)
 Jak ohlídat vztahy mezi výše zmíněnými proměnnými?
Teoretické
 Soustředí se spolu s celou CHS na inner cities, problémové čtvrti
 Vliv subkultur (Fischer, 1975)
„Biografické“
 Předválečné – města centrem nacismu => pesimista
 Lidé jsou často v městě spokojeni (Fischer, 1973)
 Příliš evolucionistické (Castells, 1972)
 Výzkumy
Duncan, Ogburn, 1964 – ideální velikost města, critical mass
T.C. Wilson: interpersonal estrangement, tolerance, heterogeneity (occupational -
>? Hodnoty a postoje)
 “the effect of settlement type on estrangement is limited to persons in childrearing stage
of the life-cycle, and to lesser extent to older persons and the non-affluent…”

16. Chicágská škola: Gansova kritika
 H. Gans: Suburbanism as a way of life
 Suburbanization – suburbs
Lokální kontext (USA, FR, ČR)
Lewittown
 FHA
 „White Flight – Negro Removal“
 Redlining
 Blockbusting

17. Chicágská škola: Gansova
kritika
 Koncept folk-society
Dewey, Reiss: folk-urban continuum
 Urban x suburban
 Life-cycle
 Trapped in the city/downtown

18. Obrat k politické ekonomii sídel
 New Urban Sociology
Není „škola“ spíše pohled – politická ekonomie ->
marxismus
Obdoba ekonomické geografie
H. Lefebvre, A. Touraine, L. Althusser: Právo na
město
Město – produkt kapitalistického systému (směnná,
užitná hodnota; abstraktní prostor: není k obývání, je
k vytěžení, homogenizace společnosti))
Urban problems – projev systémové krize => městská
revoluce => městská společnost (role sociálních hnutí
orientovaných na spotřebu prostoru)
Insiprace Lefebvrem: D. Harvey – „Second circuit of
capital“
NUS tematizuje jevy jako spekulace, turismus,
plánování

19. Manuel Castells
 Obrat k sociologii města – existuje sociologie města?
 Role ideologie, kritika H. Lefebvra
 La Question urbaine, 1972
Althusserovský strukturalismus
Město jako prostor třídního boje x „skautský přístup“
Město jako nejen systém produkce, ale také kolektivní
spotřeby a přístupu k ní
Dependent urbanisation
1975: doslov, sebekritika, proti dělení na města a venkov
 City and the Grassroots, 1982, role sociálních hnutí ve
vývoji měst, případové studie, potřeba komparace

20. Stěžejní díla a myšlenky - Castells
 Y a-t-il sociologie urbaine (1968)
Neexistuje město jako nezávislá proměnná
určit pozici města v sociální struktuře a jeho historickou úlohu
 La question urbaine (1972)
Pokus operacionalizaci marxistických stanovisek (Althusserova
formalizace)
Spor o urbanizaci a modernizaci
 i když nerozvinuté země dosáhnou stejného procenta populace žijící ve
městech, stále jsou v porovnání s rozvinutými zeměmi málo industrializované .
(viz nadurbanizace)
Proti Lefebvrovi: městská ideologie
Diskontinuita sídel: dělení prostoru na vesnický a městský nemá
v kapitalismu smysl, tak jako mělo dřív, když bylo hlavní ekonomickou
aktivitou zemědělství
Existující rozdíly jsou sekundární povahy, jejich hlavním zdrojem je pro
kapitalismus typický nerovnoměrný rozvoj (uneven development)

21. Stěžejní díla a myšlenky - Castells
 The City and the Grassroots (1983)
Organizované akce občanů zaměřené na zlepšení životních
podmínek ve městě -> vztah mezi sociální změnou a formou
sídla
Individuální (turismus) x kolektivní spotřeba (doprava)
Case studies (Madrid)
Boje o řešení urban problems nelze ztotožňovat s třídním bojem
 Informational City (1989)
Proti koncepru post-industrializace (Bell, Touranie)
Služby 1) nejsou homogenní kategorií; 2) jsou bytostně závislé
na průmyslu; 3) ne vždy znamenají kvalifikovanou práci
Space of places x flows : outsourcing; body přístupu do sítě (srv.
Luhmann – nerovnosti v síti)

22. Stěžejní díla a myšlenky - Castells
 Informational mode of development
Způsob rozvoje x výrobní způsob (kap. X stát.; třídy);
i.e. množství nadbytku x distribuce
Informace = způsob rozvoje, kapitalismus = způsob
distribuce => post-industriální společnost není
koncem kapitalismu (vč. hodnot a institucí)
Nové prostorové formy vznikají v interakci VZ a ZR
(=> x tradiční scg. města)
 Dual city:
• Nerovnost se vyhrocuje tím, že míst v průmyslu ubývá (nebo
jsou stěhována jinam), ale nejsou nahrazována jinými, ke
kterým by měli lidé s nižší kvalifikací přístup => neformální
služby (často ilegální), pokrývá potřeby „nových obyvatel
CBD“: non-stop, jednorázovost, flexibilita

23. Harvey Molotch a Mark Gottdiener
 Molotch, Logan: City as a growth machine
Na růstu města mají zájem všichni, jen nikdo
nechce nést náklady
Protesty středních tříd jsou spíše protesty z
luxusu za luxus (zejmna environmentální)
 Mark Gottdiener
Sociální produkce prostoru
Kontingence lokálního a globálního
Lokální sítě růstu

24. Human Ecology

30. Dual City – Castells / Kasarda
 Souvislost vývoje trhu práce (deindustrializace) a
prostorové segregace/koexistence
 NYC, LA: neformální ekonomika; kriminální ekonomika;
nárůst „volné“ pracovní síly
 Skupiny žijí stejný prostor, ale na míle vzdálený životní
styl; leč – vzájemná závislost
 Faktory:
Deindustrializace => volná nekvalifikovaná PS
Rozvoj služeb a hi-tech sektoru – potřebují levný servis
„nové manufaktury“ – sweatshopy – imigranti / ženy
Nové, neformální, služby

31. New York – dual city (Castells, 1989, IC)

32. Díky za pozornost!
Jan.sladek@ff.cuni.cz