Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické symptomy

719 views

Published on

Východiska: Emoční vřelost rodičů v dětství bývá dávána do souvislosti s následným rozvinutím schopnosti soucítit se sebou. Naopak nedostatek emoční vřelosti rodičů možná souvisí s pozdějším výskytem některých typických transdiagnostických symptomů jako jsou ostýchavost, internalizovaný stud či potíže v regulaci emocí. Metoda: Pomocí tří dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi emoční vřelostí rodičů v dětství (měřeno pomocí PBI, EMWSS a s-EMBU), soucitem se sebou (SCS-CZ), ostýchavostí (RCBS), pocity internalizovaného studu (ISS) a potížemi v regulaci emocí (DERS-SF-CZ). Výsledky: Šetření 1, 2 i 3 prokázala středně silné korelace mezi emoční vřelostí rodičů a soucitem se sebou (N1=263; PBI, r=0,3; N2=305, EMWSS, r=0,4; N3=440; dotazník s-EMBU, r=0,3; p123 < 0,01). Šetření 1, 2 a 3 dále prokázala následující korelace mezi soucitem se sebou a 1) ostýchavostí (r=-0,44, p < 0,01), 2) internalizovaným studem (r=-0,79, p < 0,01) a 3) potížemi v regulaci emocí (r=-0,72, p < 0,01). Závěry: Tři nezávislá šetření potvrdila souvislost mezi emoční vřelostí rodičů v dětství a soucitem se sebou v dospělosti. Šetření dále ukázala, že soucit se sebou zřejmě významně eliminuje některé typické transdiagnostické symptomy, konkrétně ostýchavost, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí.

Published in: Health & Medicine
  • Be the first to comment

Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické symptomy

  1. 1. Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické symptomy JAN BENDA, ŠÁRKA FALTOVÁ, ELIŠKA DVORSKÁ 24. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČMPS 19. - 21. 5. 2017, VERNÍŘOVICE 1
  2. 2. Východiska 2
  3. 3. Transdiagnostické symptomy  Obecně častá komorbidita duševních poruch naznačuje možnou přítomnost skrytých transdiagnostických faktorů, jež se navenek mohou manifestovat různě.  Typické symptomy vyskytující se napříč diagnózami:  Potíže v regulaci emocí (viz např. Gratz, Roemer, 2004; srov. Greenberg, 2015)  Pocity méněcennosti, nedostačivosti (=stud), strach z odmítnutí či zavržení druhými, osamělost, omnipotentní vina (Bradshaw, 2005; Breggin, 2014; Röhr, 2013; Tangney, 2003) 3
  4. 4. John BRADSHAW Peter R. BREGGINHeinz-Peter RÖHR June P. TANGNEY 4
  5. 5. Christopher K. GERMER Kristin NEFFTim DESMOND Paul GILBERT 5
  6. 6. vřelost rodičů v dětství schopnost soucítit se sebou schopnost regulace emocí sebedůvěra (duševní zdraví) 6
  7. 7. odmítání rodičů v dětství přísnost, přehnaná sebekritičnost (automatický odmítavý postoj k některým prožitkům) (různéduševníporuchy) 7 potíževregulaciemocí,ostýchavost,stud
  8. 8. Metoda 8
  9. 9. Výběr respondentů  Tři nezávislá online dotazníková šetření propagovaná prostřednictvím sítě Facebook. 9
  10. 10. Použité nástroje Proměnná Dotazník Položek Příklad položky Péče rodičů v dětství PBI (Parker, Tupling, Brown, 1979; Čikošová, Preiss, 2011) 50 „Byla ke mně něžná.“ Pocity vřelosti a bezpečí prožívané v dětství EMWSS-CZ (Richter, Gilbert, McEwan, 2009; Dvorská, 2018?) 21 „Cítil/a jsem, že mě druzí mají rádi takového/takovou, jaký/á jsem.“ Emoční vřelost rodičů v dětství s-EMBU (Arrindell et al., 1999; Fryštacká, 2014) 23 „Mezi mnou a mými rodiči jsem cítil/a něhu a vřelost.“ 10
  11. 11. Použité nástroje Proměnná Dotazník Položek Příklad položky Soucit se sebou SCS-CZ (Neff, 2003; Benda, Reichová, 2016) 20 „Když prožívám nějaké trápení, jsem k sobě laskavý/á.“ Ostýchavost RCBS (Cheek, Melchior, 1985; Stržínková, 2015) 20 „Cítím se napjatý, když jsem s lidmi, které dobře neznám.“ Internalizovaný stud ISS (Cook, 2001; Hamrová, 2016) 24 „Mám pocit, že nikdy nejsem dost dobrý/á.” Potíže v regulaci emocí DERS-SF-CZ (Kaufman et al., 2015; Benda, 2017) 18 „Mám problém porozumět tomu, co cítím.” 11
  12. 12. Výsledky 12
  13. 13. Soubory 1, 2, 3  Soubor 1: N1=263 (76% ženy, 24% muži, věk 18-68, M=32 let)  Soubor 2: N2=305 (66% ženy, 34% muži, věk 18-69, M=32 let)  Soubor 3: N3=447 (68% ženy, 32% muži, věk 18-77, M=39 let) 13
  14. 14. -0,43* -0,31* -0,22* N3=440 N1=263 N2=305 14Korelace PBI-c EMWSS s- EMBU- ew RCBS ISS DERS-SF *p<0,01
  15. 15. SCS PBI-c RCBS ISS DERS-SF s- EMBU- ew EMWSS 0,29* 0,30* -0,44* -0,72* N3=440 N1=263 N2=305 15Korelace -0,79*0,38* *p<0,01
  16. 16. Regresní analýza soucit se sebou ostýchavost  Soucit se sebou byl v našem vzorku (N1=263) statisticky signifikantním prediktorem ostýchavosti (F(1, 261)=64,193, p<0,001).  Model vysvětluje přibližně 19,7% rozptylu výsledné proměnné (R2=0,197)  Beta=-0,444 (p<0,001). 16
  17. 17. Regresní analýza soucit se sebou internal. stud  Soucit se sebou byl v našem vzorku (N2=305) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 303)= 502,756, p<0,001).  Model vysvětluje přibližně 62,4% rozptylu výsledné proměnné (R2=0,624)  Beta=-0,790 (p<0,001). 17
  18. 18. Regresní analýza soucit se sebou regulace emocí  Soucit se sebou byl v našem vzorku (N3=440) statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 438)=458,116, p<0,001).  Model vysvětluje přibližně 51,1% rozptylu výsledné proměnné (R2=0,511)  Beta=-0,715 (p<0,001). 18
  19. 19. Rozdíly podle pohlaví 19
  20. 20. -0,59*/-0,38* -0,39*/-0,28* -0,22*/-0,22* N3=141/299 N1=64/199 N2=103/202 20Korelace – M/Ž PBI-c EMWSS s- EMBU- ew RCBS ISS DERS-SF *p<0,01
  21. 21. SCS PBI-c RCBS ISS DERS-SF s- EMBU- ew EMWSS 0,30*/0,28* 0,38*/0,26* -0,40*/-0,46* -0,72*/-0,72* N3=141/299 N1=64/199 N2=103/202 21Korelace – M/Ž -0,80*/-0,78*0,64*/0,25* *p<0,01
  22. 22. Mediační analýza – soubor 2, ženy soucit se sebou X - vřelost a bezpečí v dět. Y - internalizovaný stud e1 e2 N2ž=202 -0,19* (-0,38*) Soucit se sebou byl sign. mediátorem efektu X na Y (B=-0,187, BCa CI 95% [-0,285; -0,080]). Nepřímý efekt soucitu se sebou tvořil 49% celkového efektu X na Y - PM= 0,49. 0,18* -1,06* *p<0,001
  23. 23. Mediační analýza – soubor 2, muži soucit se sebou X - vřelost a bezpečí v dět. Y - internalizovaný stud e1 e2 N2m=103 -0,10 (-0,47*) Soucit se sebou byl sign. mediátorem efektu X na Y (B=-0,455, BCa CI 95% [-0,567; -0,358]). Nepřímý efekt soucitu se sebou tvořil 78% celkového efektu X na Y - PM= 0,78. 0,38* -0,97* *p<0,001
  24. 24. Závěry 24
  25. 25.  Tři nezávislá šetření potvrdila souvislost mezi emoční vřelostí rodičů v dětství a soucitem se sebou v dospělosti. Korelace však byly nižší, než jsme očekávali. Na rozvinutí soucitu se sebou se tedy možná kromě zážitků v dětství poměrně významně podílejí i další vlivy.  Je zajímavé, že korelace emoční vřelosti rodičů a proměnných soucit se sebou, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí byly v šetření 2 a 3 výraznější u mužů než u žen (srov. např. Harlow, Harlow, Hansen, 1963).  Soucit se sebou v každém případě zřejmě významně eliminuje některé typické transdiagnostické symptomy, konkrétně ostýchavost, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí. 25
  26. 26. Připravujeme výzkum:  „Význam soucitu se sebou v udržování duševního zdraví a v etiologii úzkostných a depresivních poruch“ (grant č. 44317 GA UK)  Cíl: Porovnat míru prožívaného studu a míru soucítění se sebou u vzorku pacientů s úzkostnými poruchami, u vzorku pacientů s depresivními poruchami a u kontrolního vzorku „zdravých dospělých“. 26
  27. 27. Diskuse Prezentace ke stažení: slideshare.net/janbenda1 Kontakt: psychoterapeut@gmail.com 27
  28. 28. Literatura 28
  29. 29.  Arrindell, W. A., Sanavio, E., Aguilar, G., Sica, C., Hatzichristou, C., Eisemann, M., ... & Kállai, J. (1999). The development of a short form of the EMBU: Its appraisal with students in Greece, Guatemala, Hungary and Italy. Personality and Individual Differences, 27(4), 613-628.  Benda, J. (2017). Krátká forma Škály potíží v regulaci emocí: Pilotní studie české verze. E-psychologie, 11(1), 1-15.  Benda, J. (2018?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a osobní pohody. Disertační práce. Praha: FF UK v Praze.  Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120- 136.  Bradshaw, J. (2005). Healing the shame that binds you. Deerfield Beach: Health Communications.  Breggin, P. R. (2014). Guilt, shame, and anxiety: Understanding and overcoming negative emotions. New York: Prometheus Books. 29
  30. 30.  Cook, D. R. (2001). Internalized shame scale: Technical manual. North Towanda: Multi-Health Systems.  Čikošová, E., & Preiss, M. (2011). Parental Bonding Instrument. Otrokovice: Propsyco.  Desmond, T. (2016). Self-compassion in psychotherapy: Mindfulness-based practices for healing and transformation. New York: W. W. Norton & Company.  Dvorská, E. (2018?). Rané vzpomínky na vřelost a bezpečí, soucit se sebou a tendence k prožívání studu. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.  Faltová, Š. (2016). Attachment a jeho odraz v rozvoji sebesoucitu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.  Fryštacká, K. (2014). Souvislost regulace emocí s onemocněním štítné žlázy. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 30
  31. 31.  Germer, C. K. (2009). The mindful path to self-compassion: Freeing yourself from destructive thoughts and emotions. New York: Guilford Press.  Gilbert, P. (2010). The compassionate mind: A new approach to life's challenges. Oakland: New Harbinger Publications.  Gratz, K. L., & Roemer, L. (2004). Multidimensional assessment of emotion regulation and dysregulation: Development, factor structure, and initial validation of the difficulties in emotion regulation scale. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 26(1), 41-54.  Greenberg, L. S. (2015). Emotion-Focused Therapy: Coaching clients to work through their feelings. Washington: American Psychological Association.  Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody. Diplomová práce. Praha: FF UK v Praze. 31
  32. 32.  Harlow, H. F., Harlow, M. K., & Hansen, E. W. (1963). The maternal affectional system of rhesus monkeys. In H. Rheingold (ed.) Maternal behavior in mammals, New York: John Wiley and Sons, 254-281.  Cheek, J.M., & Melchior, L.A. (1985). Measuring the Three Components of Shyness. In M.H. Davis & S.L. Franzoi (Co-chairs), Emotion, Personality, and Personal Well-Being II. Symposium conducted at the annual convention of the American Psychological Association, Los Angeles.  Kaufman, E. A., Xia, M., Fosco, G., Yaptangco, M., Skidmore, C. R., & Crowell, S. E. (2015). The Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS- SF): Validation and Replication in Adolescent and Adult Samples. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 1-13.  Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and Identity, 2(3), 223-250.  Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York: Harper Collins. 32
  33. 33.  Parker, G., Tupling, H., & Brown, L. B. (1979). A parental bonding instrument. British Journal of Medical Psychology, 52(1), 1-10.  Richter, A., Gilbert, P., & McEwan, K. (2009). Development of an early memories of warmth and safeness scale and its relationship to psychopathology. Psychology and Psychotherapy: Theory, Research and Practice, 82(2), 171-184.  Röhr, H. P. (2013). Nedostatečný pocit vlastní hodnoty: Sebedestruktivní vnitřní programy a jejich překonávání. Praha: Portál.  Stržínková, K. (2015). Sociální úzkostnost mladých dospělých a její souvislost s vnímanou partnerskou spokojeností jejich rodičů. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.  Tangney, J. P., & Dearing, R. L. (2003). Shame and guilt. New York: Guilford Press. 33

×