Východiska: Emoční vřelost rodičů v dětství bývá dávána do souvislosti s následným rozvinutím schopnosti soucítit se sebou. Naopak nedostatek emoční vřelosti rodičů možná souvisí s pozdějším výskytem některých typických transdiagnostických symptomů jako jsou ostýchavost, internalizovaný stud či potíže v regulaci emocí. Metoda: Pomocí tří dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi emoční vřelostí rodičů v dětství (měřeno pomocí PBI, EMWSS a s-EMBU), soucitem se sebou (SCS-CZ), ostýchavostí (RCBS), pocity internalizovaného studu (ISS) a potížemi v regulaci emocí (DERS-SF-CZ). Výsledky: Šetření 1, 2 i 3 prokázala středně silné korelace mezi emoční vřelostí rodičů a soucitem se sebou (N1=263; PBI, r=0,3; N2=305, EMWSS, r=0,4; N3=440; dotazník s-EMBU, r=0,3; p123 < 0,01). Šetření 1, 2 a 3 dále prokázala následující korelace mezi soucitem se sebou a 1) ostýchavostí (r=-0,44, p < 0,01), 2) internalizovaným studem (r=-0,79, p < 0,01) a 3) potížemi v regulaci emocí (r=-0,72, p < 0,01). Závěry: Tři nezávislá šetření potvrdila souvislost mezi emoční vřelostí rodičů v dětství a soucitem se sebou v dospělosti. Šetření dále ukázala, že soucit se sebou zřejmě významně eliminuje některé typické transdiagnostické symptomy, konkrétně ostýchavost, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí.

1. Emoční vřelost rodičů,
soucit se sebou
a některé typické transdiagnostické
symptomy
JAN BENDA, ŠÁRKA FALTOVÁ, ELIŠKA DVORSKÁ
24. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČMPS
19. - 21. 5. 2017, VERNÍŘOVICE
1

2. Východiska
2

3. Transdiagnostické symptomy
 Obecně častá komorbidita duševních poruch naznačuje možnou
přítomnost skrytých transdiagnostických faktorů, jež se navenek mohou
manifestovat různě.
 Typické symptomy vyskytující se napříč diagnózami:
 Potíže v regulaci emocí (viz např. Gratz, Roemer, 2004; srov. Greenberg, 2015)
 Pocity méněcennosti, nedostačivosti (=stud), strach z odmítnutí či zavržení
druhými, osamělost, omnipotentní vina (Bradshaw, 2005; Breggin, 2014; Röhr,
2013; Tangney, 2003)
3

4. John BRADSHAW Peter R. BREGGINHeinz-Peter RÖHR June P. TANGNEY
4

5. Christopher K. GERMER Kristin NEFFTim DESMOND Paul GILBERT
5

6. vřelost rodičů v dětství schopnost soucítit se sebou schopnost regulace emocí
sebedůvěra
(duševní zdraví)
6

7. odmítání rodičů v dětství přísnost, přehnaná sebekritičnost
(automatický odmítavý postoj k některým prožitkům)
(různéduševníporuchy)
7
potíževregulaciemocí,ostýchavost,stud

8. Metoda
8

9. Výběr respondentů
 Tři nezávislá online dotazníková
šetření propagovaná prostřednictvím
sítě Facebook.
9

10. Použité nástroje
Proměnná Dotazník Položek Příklad položky
Péče rodičů v
dětství
PBI
(Parker, Tupling, Brown,
1979; Čikošová, Preiss,
2011)
50 „Byla ke mně něžná.“
Pocity vřelosti a
bezpečí
prožívané v
dětství
EMWSS-CZ
(Richter, Gilbert, McEwan,
2009; Dvorská, 2018?)
21 „Cítil/a jsem, že mě druzí
mají rádi takového/takovou,
jaký/á jsem.“
Emoční vřelost
rodičů v dětství
s-EMBU
(Arrindell et al., 1999;
Fryštacká, 2014)
23 „Mezi mnou a mými rodiči
jsem cítil/a něhu a vřelost.“
10

11. Použité nástroje
Proměnná Dotazník Položek Příklad položky
Soucit se sebou SCS-CZ
(Neff, 2003; Benda,
Reichová, 2016)
20 „Když prožívám nějaké
trápení, jsem k sobě
laskavý/á.“
Ostýchavost RCBS
(Cheek, Melchior, 1985;
Stržínková, 2015)
20 „Cítím se napjatý, když jsem
s lidmi, které dobře neznám.“
Internalizovaný
stud
ISS
(Cook, 2001; Hamrová,
2016)
24 „Mám pocit, že nikdy nejsem
dost dobrý/á.”
Potíže v regulaci
emocí
DERS-SF-CZ
(Kaufman et al., 2015;
Benda, 2017)
18 „Mám problém porozumět
tomu, co cítím.”
11

12. Výsledky
12

13. Soubory 1, 2, 3
 Soubor 1: N1=263 (76% ženy, 24% muži, věk 18-68, M=32 let)
 Soubor 2: N2=305 (66% ženy, 34% muži, věk 18-69, M=32 let)
 Soubor 3: N3=447 (68% ženy, 32% muži, věk 18-77, M=39 let)
13

14. -0,43*
-0,31*
-0,22*
N3=440
N1=263
N2=305
14Korelace
PBI-c
EMWSS
s-
EMBU-
ew
RCBS
ISS
DERS-SF
*p<0,01

15. SCS
PBI-c RCBS
ISS
DERS-SF
s-
EMBU-
ew
EMWSS
0,29*
0,30*
-0,44*
-0,72*
N3=440
N1=263
N2=305
15Korelace
-0,79*0,38*
*p<0,01

16. Regresní analýza
soucit se
sebou
ostýchavost
 Soucit se sebou byl v našem
vzorku (N1=263) statisticky
signifikantním prediktorem
ostýchavosti (F(1,
261)=64,193, p<0,001).
 Model vysvětluje přibližně
19,7% rozptylu výsledné
proměnné (R2=0,197)
 Beta=-0,444 (p<0,001).
16

17. Regresní analýza
soucit se
sebou
internal. stud
 Soucit se sebou byl v našem
vzorku (N2=305) statisticky
signifikantním prediktorem
iternalizovaného studu (F(1,
303)= 502,756, p<0,001).
 Model vysvětluje přibližně
62,4% rozptylu výsledné
proměnné (R2=0,624)
 Beta=-0,790 (p<0,001).
17

18. Regresní analýza
soucit se
sebou
regulace
emocí
 Soucit se sebou byl v našem
vzorku (N3=440) statisticky
signifikantním prediktorem
potíží v regulaci emocí (F(1,
438)=458,116, p<0,001).
 Model vysvětluje přibližně
51,1% rozptylu výsledné
proměnné (R2=0,511)
 Beta=-0,715 (p<0,001).
18

19. Rozdíly podle pohlaví
19

20. -0,59*/-0,38*
-0,39*/-0,28*
-0,22*/-0,22*
N3=141/299
N1=64/199
N2=103/202
20Korelace – M/Ž
PBI-c
EMWSS
s-
EMBU-
ew
RCBS
ISS
DERS-SF
*p<0,01

21. SCS
PBI-c RCBS
ISS
DERS-SF
s-
EMBU-
ew
EMWSS
0,30*/0,28*
0,38*/0,26*
-0,40*/-0,46*
-0,72*/-0,72*
N3=141/299
N1=64/199
N2=103/202
21Korelace – M/Ž
-0,80*/-0,78*0,64*/0,25*
*p<0,01

22. Mediační analýza – soubor 2, ženy
soucit se sebou
X - vřelost a
bezpečí v dět.
Y - internalizovaný
stud
e1
e2
N2ž=202
-0,19* (-0,38*)
Soucit se sebou byl sign. mediátorem efektu X na Y (B=-0,187, BCa CI 95% [-0,285; -0,080]).
Nepřímý efekt soucitu se sebou tvořil 49% celkového efektu X na Y - PM= 0,49.
0,18* -1,06*
*p<0,001

23. Mediační analýza – soubor 2, muži
soucit se sebou
X - vřelost a
bezpečí v dět.
Y - internalizovaný
stud
e1
e2
N2m=103
-0,10 (-0,47*)
Soucit se sebou byl sign. mediátorem efektu X na Y (B=-0,455, BCa CI 95% [-0,567; -0,358]).
Nepřímý efekt soucitu se sebou tvořil 78% celkového efektu X na Y - PM= 0,78.
0,38* -0,97*
*p<0,001

24. Závěry
24

25.  Tři nezávislá šetření potvrdila souvislost mezi emoční vřelostí
rodičů v dětství a soucitem se sebou v dospělosti. Korelace
však byly nižší, než jsme očekávali. Na rozvinutí soucitu se
sebou se tedy možná kromě zážitků v dětství poměrně
významně podílejí i další vlivy.
 Je zajímavé, že korelace emoční vřelosti rodičů a proměnných
soucit se sebou, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí
byly v šetření 2 a 3 výraznější u mužů než u žen (srov. např.
Harlow, Harlow, Hansen, 1963).
 Soucit se sebou v každém případě zřejmě významně eliminuje
některé typické transdiagnostické symptomy, konkrétně
ostýchavost, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí.
25

26. Připravujeme výzkum:
 „Význam soucitu se sebou v udržování duševního
zdraví a v etiologii úzkostných a depresivních
poruch“ (grant č. 44317 GA UK)
 Cíl: Porovnat míru prožívaného studu a míru
soucítění se sebou u vzorku pacientů s
úzkostnými poruchami, u vzorku pacientů s
depresivními poruchami a u kontrolního vzorku
„zdravých dospělých“.
26

27. Diskuse
Prezentace ke stažení:
slideshare.net/janbenda1
Kontakt:
psychoterapeut@gmail.com
27

28. Literatura
28

29.  Arrindell, W. A., Sanavio, E., Aguilar, G., Sica, C., Hatzichristou, C., Eisemann,
M., ... & Kállai, J. (1999). The development of a short form of the EMBU: Its
appraisal with students in Greece, Guatemala, Hungary and Italy.
Personality and Individual Differences, 27(4), 613-628.
 Benda, J. (2017). Krátká forma Škály potíží v regulaci emocí: Pilotní studie
české verze. E-psychologie, 11(1), 1-15.
 Benda, J. (2018?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování
duševního zdraví a osobní pohody. Disertační práce. Praha: FF UK v Praze.
 Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze
Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-
136.
 Bradshaw, J. (2005). Healing the shame that binds you. Deerfield Beach:
Health Communications.
 Breggin, P. R. (2014). Guilt, shame, and anxiety: Understanding and
overcoming negative emotions. New York: Prometheus Books.
29

30.  Cook, D. R. (2001). Internalized shame scale: Technical manual. North
Towanda: Multi-Health Systems.
 Čikošová, E., & Preiss, M. (2011). Parental Bonding Instrument. Otrokovice:
Propsyco.
 Desmond, T. (2016). Self-compassion in psychotherapy: Mindfulness-based
practices for healing and transformation. New York: W. W. Norton &
Company.
 Dvorská, E. (2018?). Rané vzpomínky na vřelost a bezpečí, soucit se sebou a
tendence k prožívání studu. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita
Palackého v Olomouci.
 Faltová, Š. (2016). Attachment a jeho odraz v rozvoji sebesoucitu.
Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.
 Fryštacká, K. (2014). Souvislost regulace emocí s onemocněním štítné žlázy.
Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
30

31.  Germer, C. K. (2009). The mindful path to self-compassion: Freeing yourself
from destructive thoughts and emotions. New York: Guilford Press.
 Gilbert, P. (2010). The compassionate mind: A new approach to life's
challenges. Oakland: New Harbinger Publications.
 Gratz, K. L., & Roemer, L. (2004). Multidimensional assessment of emotion
regulation and dysregulation: Development, factor structure, and initial
validation of the difficulties in emotion regulation scale. Journal of
Psychopathology and Behavioral Assessment, 26(1), 41-54.
 Greenberg, L. S. (2015). Emotion-Focused Therapy: Coaching clients to
work through their feelings. Washington: American Psychological
Association.
 Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní
pohody. Diplomová práce. Praha: FF UK v Praze.
31

32.  Harlow, H. F., Harlow, M. K., & Hansen, E. W. (1963). The maternal
affectional system of rhesus monkeys. In H. Rheingold (ed.) Maternal
behavior in mammals, New York: John Wiley and Sons, 254-281.
 Cheek, J.M., & Melchior, L.A. (1985). Measuring the Three Components of
Shyness. In M.H. Davis & S.L. Franzoi (Co-chairs), Emotion, Personality, and
Personal Well-Being II. Symposium conducted at the annual convention of
the American Psychological Association, Los Angeles.
 Kaufman, E. A., Xia, M., Fosco, G., Yaptangco, M., Skidmore, C. R., & Crowell,
S. E. (2015). The Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS-
SF): Validation and Replication in Adolescent and Adult Samples. Journal of
Psychopathology and Behavioral Assessment, 1-13.
 Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure
self-compassion. Self and Identity, 2(3), 223-250.
 Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being kind to
yourself. New York: Harper Collins.
32

33.  Parker, G., Tupling, H., & Brown, L. B. (1979). A parental bonding
instrument. British Journal of Medical Psychology, 52(1), 1-10.
 Richter, A., Gilbert, P., & McEwan, K. (2009). Development of an early
memories of warmth and safeness scale and its relationship to
psychopathology. Psychology and Psychotherapy: Theory, Research and
Practice, 82(2), 171-184.
 Röhr, H. P. (2013). Nedostatečný pocit vlastní hodnoty: Sebedestruktivní
vnitřní programy a jejich překonávání. Praha: Portál.
 Stržínková, K. (2015). Sociální úzkostnost mladých dospělých a její
souvislost s vnímanou partnerskou spokojeností jejich rodičů. Diplomová
práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
 Tangney, J. P., & Dearing, R. L. (2003). Shame and guilt. New York: Guilford
Press.
33