2. 10
ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA
Třída 74 b, /08 0 vydáno 15. srpna 1881 vyloženo 15.
ledna 1961
- PATENTNI SPIS č.
100604
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
Ing. FRANZ LAUENROTH a Ing. GERHARD OBENHAUS,
oba BERLÍN (NDR)
Způsob dálkového měření několika měřených hodnot
a zařízení k jeho provádění . .
Přihlášeno . března 1959 (PV 1336-59) Platnost patentu od .
března 1959
Při přenosu měřených hodnot na dálku je známo přenášet měřené hodnoty
přerušovaně, takže jedním přenosným kanálem lze postupně běžně přenášet větší
počet měřených hodnot. U takového způsobu přenosu je proto ukazovací přístroj,
přiřazený jędné určité měřené veličině, od této veličiny oddělen v přestávkách přenoşu.
Aby se dosáhlo
spojité indikace měřené hodnoty, musí být přitom hodnota měřené ve
ličiny udržena na velikosti naposled přenášené tak dlouho, až je ukazovací přístroj opět
spojen s měřenou veličinou. U známých zapojení pro dálkové měření, kde se signál
dálkového měření převádí ve stejnoměrné napětí, úměrné měřené veličině, se udržuje
stejnoměrné na
pětí v přestávkách přenosu tím, že se ke kompensačním stejnosměrným
zesilovačům, přiřazeným ke každému měřicímu místu, zapojí paralelně kondensátory,
které se při přenášení měřené hodnoty nabíjejí a v přestávkách přes zesilovač vybíjejí.
Tato úprava má různé nevýhody. Tak například nelze nabíjecí časovou konstantu
kondensátoru v zařízení na měření frekvence impulsů udržovat tak malou, jak je to

3. možno u intensitního způsobu, naopak musí být časová konstanta tak velká, aby se
kondensátoru nastavilo napětí střední hodnoty, přes kterou se překládá jen zvlnění,
které nemá vliv na indikaci. Zejména pro malé frekvence impulsů vyplývá z toho nutnost
velmi veľké hodnoty kon

5. 2 100604
densátoru a nastavovací doba ukazovacích přístrojů, která již není únosná pro normální
přenosy dálkového měření. Dále nabývá vstupní odpor takového kompensačního
zesilovače vysokých hodnot jen ve vyrovnaném stavu a energii, potřebnou k nastavení
kompensačního zesilovače, musí odebírat ze střádacího kondensátoru. To je další
důvod. k tomu, že tento kondensátor musí mít nadměrně velkou hodnotu. To je tím
kritičtější, čím větší počet hodnot se přenáší, a tedy čím delší přestávky se musí
přemosťovat, neboť kondensátor v době trvání pře
stávky musí stále znovu vyrovnávat kompensační zesilovač při rušivých
vlivech (např. kolísání napájecího napětí. Tím rovněž ztrácí náboj. Jestliže se má chyba
měření, vznikající touto ztrátou náboje, pohybovat v dovolených mezích, je také k tomu
zapotřebí kondensátorů velké kapacity, např. elektrolytických kondensátorů. Při velkém
rozdílu mezi trváním přestávek a dobou přenosu měřené veličiny se může dokonce,
nehledímeli k neúnosně dlouhé době nastavování, stát střádání měřicích hodnot v
tomto zapojení nemožným, jelikož se potřebné, velmi
vysoké kapacity příliš rychle vybíjejí přes vlastní isolační odpory.
Známé zapojení zapisovadla střední hodnoty měřené veličiny, přenášené na dálku
v podobě impulsů, používá k registrování měřených hodnot měřicích zesilovačů v
absorpčním zapojení, jejichž vstupní odpor je, jak známo, ve vyrovnaném stavu
nekonečně velký. Proto byl před takové zařízení zařazován článkový vodič, sestávající
z poměrně malých paralelních kondensátorů a velkých sériových odporů. Odpojováním
a připojováním jednotlivých kondensátorů článkového vodiče
lze jeho časovou konstantu; a charakteristiku přizpůsobit měřené veli- . ·
čině. Při nastavovacím pochodu však nepředstavuje ani absorpční zesilovač nekonečně
velký odpor, takže se i zde vyskytují shora uvedené závady. Kromě toho není s tímto
zařízením možné střádání měřených hodnot, jelikož se vyhodnocuje jen jediná měřená
hodnota s jedinou měřicí frekvencí. •
Při cyklickém přenosu několika dálkově měřených hodnot spočívá však úkol
především v tom, transformovat hodnoty, naměřené zaříze- ním k měření frekvence
impulsů, ve stejnosměrná, co nejlépe vyfiltrovaná napětí, a jednak v tom, aby
stejnosměrné napětí každé jednotlivé hodnoty bylo v době přenosu ostatních hodnot
udržováno na právě dané hodnotě.
Vynález se týká způsobu a zařízení k dálkovému měření několika
měřených hodnot, u kterého jsou uvedené nevýhody odstraněny. Mě
řené hödnoty se přitom impulsověfrekvenčním způsobem přenášejí po sobě

6. přenosovým kanálem od měřicích míst k přijímacímu místu a tam postupně, popřípadě
po zesílení ovládají přiřazená ukazovací zařízení, před nimiž jsou jako filtrační členy
zapojeny článkové, vodiče. Podstata vynálezu spočívá v tom, že se pulsující
stejnosměrná napětí získávají .
z měřicích frekvencí v jediném přijímacím místě, společném pro vše
chna ukazovací zařízení, a z tohoto místa se odděleně vedou v časovém sledu,
odpovídajícím postupnému vysílání měřicích frekvencí, přes jednotlivé článkové vodiče
a zesilovače do indukčních přístrojů. Mezi společným přijímacím místem a jednotlivými
článkovými vodiči, přiřazenými indikačním přístrojům, je zapojen rozdělovací spínač.
Každému z indikačních přístrojů je předřazen článkový vodič, který sestává z filtračního
řetězce a ze střádacího řetězce a mezi nimi leží přepínací kondensátor, který v době
přenosu měřené veličiny je zapojen paralelně k filtrovačnímu řetězci, a v době přestávky
v přenosu je zapojen paralelně ke střádacímu řetězci.
Z toho vyplývá možnostvyměřit první článkový vodič příznivě pro
maximální filtrační účinek při nejkratší době nastavení. Kromě toho

8. 100
- 110
- 100604
následkem rozdělení článkových vodičů nemohou mít na indikaci účinek vlivy, vznikající
při rozkmitávání filtračního řetězce. Druhého článkového vodiče se využije pro střádání
střední hodnoty napětí, získané filtračním řetězcem, a jeho použitím se dosáhne malé,
nastavovací doby při dlouhé době střádání. Kapacity, potřebné u těchto článkových
vodičů, jsou značně menší než u známého zapojení.
Jako příklad provedení vynálezu je na přiloženém výkresu schematicky znázorněno
zapojení, přijímací stanice zařízení pro dálkové měření, u něhož je od měřicích míst
přenášeno jediným sdělovacím kanálem několik měřených hodnot. Dotek k1 přijímacího
relé ER způ
sobuje vybití a nabití kondensátorů C1 a C2. Nabíjecí proudy těchto . . kondensátorů
tečou přes odpor W1 na vstupu prvního článkového vo- diče. Střední stejnosměrná
hodnota těchto nabíjecích proudů, jejíž
velikost je určena napětím U zdroje, kapacitou kondensátorů C1 a C2
a četností uvádění doteku k1 v činnost, je proto přímou mírou impul
sové frekvence, řídící přijímací relé ER. Střední hodnota pulsujícího stejnosměrného
napětí z odporu W1 se nastaví filtračním účinkem prvního článkového vodiče , , , C4 na
kondensátoru . Krátce před ukončením měřicí doby se vstupní část, sloužící pro
získávání pulsujícího stejnosměrného napětí, přepojí rozdělovacím spínačem S na dålší
filtrační řetěz. V tomto příkladu leží první odpor W2 filtračního řetězce před
rozdělovacím spínačem S, takže tento odpor je společný pro všechny měřené hodnoty.
Kondensátor , ležící mezi oběma článkovými vodiči, se podle vynálezu přepíná
přepínacím dotekem k2, takže v době přenosu měřené hodnoty leží paralelně k
filtračnímu řetězci a v době přestávky v přenosu paralelně ke střádacímu článku. Je ho
tedy využíváno dvojnásobně: jednou jako filtračního a jednou jako střádacího článku.
Přepínání se provádí takto: - -
Když se filtrační článek pomocí rozdělovacího spínače S oddělí od vstupní části,
přepne se současně kondensátor C4 pomocí přepínacího doteku k2 od filtračního
článku , , W3 na střádací článek , , W5 a . Kondensátor C6 vybudí podle obdrženého
napětí zesilovač V. Výstupní proud tohoto zesilovače nastaví ukazovací přístroj I, který
se při každém cyklu nastaví na hodnotu, odpovídající došlé frekvenci impulsů.
Předmět patentu
1. Způsob dálkového měření několika měřených hodnot, jež jsou
impulsověfrekvenčním způsobem přenášeny po sobě jedním přenosným kanálem od
měřicích míst k přijímacímu místu a tam postupně po usměrnění a případném zesílení,

9. ovládají přiřazená ukazovací zařízení, před nimiž jsou zapojeny článkové vodiče;
vyznačený tím, že pulsující stejnosměrná napětí se vyrábějí z měřicích frekvencí v
jediném přijímacím místě, společném pro všechna ukazovací zařízení, a z tohoto místa
se odděleně vedou v časovém sledu, odpovídajícím postupnému vysílání měřicích
frekvencí, do jednotlivých článkových
vodičů, v těchto článkových vodičích vytvářejí v době přenosu měřené
hodnoty střední hodnotu pulsujícího stejnosměrného napětí a v přestávce přenosu tuto
hodnotu udržují a dále se vedou do zesilovače a indikačního přístroje.
2. Zařízení pro dálkové měření podle bodu 1, vyznačené tím, že mezi společným
přijímacím místem a jednotlivými článkovými vodiči, přiřazenými indikačním přístrojům,
je zapojen rozdělovací spínač (S). | . Zařízení podle bodu 2 vyznačené tím, že každému
z indikačních

11. 100604
přístrojů je předřazen článkový vodič, který sestává z filtračního řetězce (, , ) a ze
střádacího řetězce (, , , ) a mezi nimi je zapojen přepínací kondensátor (), který v době
přenosu měřené veličiny je zapojen paralelně k filtračnímu řetězci a při pře
stávce v přenosu paralelně ke střádacímu řetězci.
severografia,závod oa