2. 10
československá SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA
Vydáno 15. července 1961 Vyloženo 15. ledna 1961
PATENTNÍ SPIS č. 100301
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957
Sb.
Inž. OLDŘICH MALÝ, PRAHA a inž. JOSEF SMETANA, NEBUŠICE zařízení pro
dálkové ovládání
Přihlášeno 20. května 1960 (PV 3284-60) Platnost patentu od 20. května 1960
Vynález se týká zařízení pro dálkové ovládání, s vysílacím potenciometrem, jehož běžec se
nastavuje do polohy odpovídající žádané poloze dálkově ovládaného prvku, a s přijímacím
potenciometrem, jehož běžec je nuceně nastavován do žádané polohy výkonným ústrojím, ovládaným v
závislosti na rozdílu mezi napětím na běžci vysílacího po
tenciometru a napětím na běžci přijímacího potenciometru, přičemž vy- sílací a přijímací
potenciometr jsou spolu paralelně spojeny dálkovým.
vedením.
Můstková zapojení toho druhu jsou všeobecně známá a jejich prin- .
cip je ve schematickém zjednodušení znázorněném na obr. 1 připojených výkresů. Na zdroj 1,
který může být stejnosměrný nebo střídavý, jsou dálkovým vedením 2, 3 zapojeny paralelně dva
potenciometry , 5, Z nichž potenciometr 4 je upraven na vysílací straně zařízení a potenciometr
5 na přijímací straně. Přestavujeli se běžec 6 vysílacího potenciometru , mění se napětí na
tomto běžci a pokud toto napětí není stejné jako napětí na běžci 7 přijímacího potenciometru ,
přenáší se tento rozdíl vedením , 9 na měřicí ústrojí 10. Ústrojí 10 porovnává napětí na obou
běžcích , 7 co do velikosti a smyslu a uvádí v činnost výkonné ústrojí 11, které přestavuje běžec
7 přijímacího potenciometru tak dlouho, až se napětí na běžcích 6 a 7 vyrovnají. Přestavováním
běžce 6 lze proto vyvolat změnu polohy běžce 7 působením výkonného ústrojí 11, které spolu s
běžcem 7 přestavuje také dálkově ovládaný
pryek 15.
-- *** ------ .. ---

4. Nevýhodou tohoto známého zapojení je to, že nelze dosáhnout dostatečně jemného a přesně
kontrolovatelného, jakož i přehledného nastavení běžce přijímacího potenciometru, takže se uvedená
známá zapojení nehodí zvláště pro ty případy, kdy běžec přijímacího potenciometru má být nastavitelný
do velkého počtu přesně odlíšených poloh, např. při dekadickém dělení. V takových případech je nutné
rozčlenit polohy, do nichž má být běžec přijímacího potenciometru nastavitelný, na ně
. kolik dílčích skupin, např. vždy po deseti, a upravit vysílací zařízení
tak, aby nastavilo přijímací zařízení nejprve hrubě, to jest do oblasti, která odpovídá celé dílčí skupině
konečných poloh, a pak teprve pro
vedlo jemné nastavení přijímacího zařízení na konečnou polohu v rámci
zvolené dílčí skupiny. Pak ovšem již nelze vystačít s jednoduchým zapojením, znázorněným na obr. 1, a
je nutné volit zařízení elektricky i mechanicky složitější, nákladnější a méně spolehlivé. Používá se např.
zařízení, kde je pro každou skupinu konečných poloh použito samostatného můstkového zapojení se
samostatným měřicím a výkonným ústrojím, přičemž výstupní hřídele jednotlivých výkonných ústrojí
nejsou spojeny s ovládaným zařízením přímo, ale pomocí diferenciálního soukolí. U těchto zařízení je
tedy nutné použít pro každou skupinu poloh prakticky téhož vybavení, jakého je zapotřebí pro jednoduché
můstkové zapojení podle obr. 1, a navíc je zapotřebí uvedeného diferenciálního soukolí.
Podle vynálezu je tato nevýhoda odstraněna tím, že přijímací potenciometr je odbočkami rozdělen na
několik dílčích úseků, z nichž každý je jednotlivě zapojovatelný do dálkového vedení paralelně s
vysílacím potenciometrem.
Na obr. 2 je znázorněn příklad provedení vynálezu, přičemž pro tytéž prvky je použito týchž
vztahových značek jako na obr. 1. Podle vynálezu je přijímací potenciometr 5 rozdělen odbočkami 12a,
12b na tři úseky , , , z nichž každý je jednotlivě zapojovatelný do dálkového vedení 2, 3 paralelně s
vysílacím potenciometrem . U znázorněného provedení jsou pro zapojování dílčích úseků , , do
dálkového vedení 2, 3 upraveny rozpojovací kontakty 13a, 13b, 13c, zapojęné do série ve společném
pomocném vedení 14, které je do dálkového vedení 2, 3 zapojeno paralelně k vysílacímu potenciometru ,
přičemž z jednotlivých úseků pomocného vedení 14, ležících mezi rozpojovacími kontakty 13a, 13b, 13c,
jsou vyvedena pomocná dálková vedení 14a, 14b k jednotlivým odbočkám 12a, 12b přijímacího
potenciometru .
Popsané zařízení pracuje takto: Stojíli běžec 7 přijímacího poten
ciometru 5 např. v úseku , jak je znázorněno na obr. 2, a máli se
dálkově přestavit doprostřed úseku , nastaví se běžec 6 na vysílací
straně dálkového ovládacího zařízení doprostřed potenciometru 4 a ote
vře se rozpojovací kontakt 13b, čímž se do dálkového vedení 2, 3 zapojí úsek 5b přijímacího
potenciometru 5 paralelně k vysílacímu potencio
metru , kdežto úseky , přijímacího potenciometru 5 jsou přemos
těny zapnutými kontakty 13a, 13b. Vzhledem k tomu je napětí na běžci , který se dotýká úseku ,
přemostěného zapnutým, kontaktem 13c, nutně odlišné od napětí na běžci , i kdyby běžec 6 stál ve své
nejnižší poloze. Měřicí ústrojí. 10 dá proto výkonnému ústrojí 11 popud k tomu, aby uvedlo běžec 7 do
pohybu směrem nahoru, to jest do polohy, ve které by se jeho napětí vyrovnalo napětí na běžci 6
vysílacího potenciometru 4 co do velikosti a smyslu. Dokud se běžec . pohybuje po úseku přijímaçího

5. potenciómetru , nemůže tohoto napětí dosáhnout,
takže přejde přes celý úsek směrem nahorų, a vstoupí do úseku ,
kde je výkonným ústrojím 11 dále posunut tak vysoko, až jeho poloha

7. -- : ---, -- - - - . -------------------------------:-per--- . , - - - - 3
100
110
120
130
3 100301
v úseku 5b mezi svorkami 12b a 12a bude odpovídat poloze běžce 6 na vysílacím potenciometru .
Teprve v této poloze se běžec 7 zastaví. Zcela obdobně lze provést přesunutí běžce , např. z úseku 5a
až do úseku a podobně. -
Hrubé a jemné nastavení lze provádět buď postupně, nebo současně, to je tak, že se běžec 6
nastaví do žádané polohy a současně se rozpojí příslušný rozpojovací kontakt 13a, 13b nebo 13c.
Omezovací odpory 18 a 19 zabraňují zkratům, k nimž by. docházelo při současném zapnutí
všech tři kontaktů 13a, 13b, 13c. Kromě toho lze však těchto odporů využít také k tomu, aby
napětí na úsecích , , byla přibližně úměrná hodnotě odporů těchto úseků, čímž lze dosáhnout
přibližně konstantní regulační strmosti celého zařízení. Další výhodou vynálezu je to, že je
možné upravit odbočky 12a, 12b stavitelně, čímž lze pohodlně měnit převod zapojení mezi
vysílací a přijímací větví můstkového zapojení podle charakteristiky ovládaného prvku 15.
Vhodnou volbou charakteristiky vysílacího potenciometru 4 lze dosáhnout toho, aby jeho dělicí
poměr odpovídal střednímu dělicímu poměru úseků , , .
Ve znázorněném příkladu je vysílací potenciometr 4 plynule stavi
telný. Zařízení podle vynálezu lze však obměnit také tak, že se vysílací
potenciometr upraví jako stupňovitě stavitelný, to jest tak, že jeho běžec může zaujmout jen určitý počet
přesně odlišených poloh.
Výhodou dálkového ovládacího zařízení podle vynálezu je kromě výhod již shora uvedených to, že
se při poměrně malém počtu pomocných dálkových spojovacích vedení dosáhne jednoduchého,
rychlého, spolehJivého a přehledného nastavování běžce přijímacího potenciometru. Lzeli jednoduchým
zařízením podle obr. 1 nastavovat běžec 7 přijímacího potenciometru a s ním i ovládaný prvek 15, např.
do deseti různých poloh, lze připojením dvou pomocných dálkových vedení 14a, 14b, znázorněných na
obr. 2, nastavovat ovládaný prvek 15 se stejnou spolehlivostí do třiceti různých poloh a při použití devíti
pomocných dálkových vedení se možnost přesného nastavování ovládaného prvku 15 zvýší na sto poloh.
Ani pak není však pro zařízení pocile vynálezu zapotřebí více než jednoho měřicího ústrojí a jednoho
výkonného ústrojí s jediným servomotorem, přičemž mechanické spřažení ovládaného prvku 15 s
výkonným ústrojím 11 lze provést přímo, bez použití diferenciálního soukolí.
Předmět patentu
1. Zařízení pro dálkové ovládání, s vysílacím potenciometrem, jehož běžec se naştavuje do polohy
odpovídající žádané poloze dálkově ovládaného prvku, a s přijímacím potenciometrem, jehož běžec je
nuceně nastavován do žádané polohy výkonným ústrojím, ovládaným v závislosti na rozdílu mezi
napětím na běžci vysílacího potenciometru a napětím na běžci přijímacího potenciometru, přičemž
vysílací a přijímací potenciometr jsou spolu paralelně spojeny dálkovým vedením, vyznačené tím, že
přijímací potenciometr (5) je odbočkami (12a, 12b) rozdělen na několik úseků (, , ), z nichž každý je do
dálkového
vedení (2, 3) jednotlivě zapojovatelný paralelně k vysílacímu potencio

8. metru (4).
2. Zařízení podle bodu 1 vyznačené tím, že pro zapojování dílčích úseků (5a, , ) přijímacího
potenciometru (5) do dálkového vedení
2, 3] jsou upraveny rozpojovací kontakty (13a, 13b, 13c] zapojené do
série ve společném pomocném vedení (14), které je do dálkového ve

10. 140
4 100301
dení (2, 3zapojeno paralelně s vysílacím potenciometrem , přičemž z jednotlivých úseků pomocného
vedení (14), ležících mezi rozpojovacími kontakty (13a, 13b, 13c), jsou vyvedena pomocná dálková
vedení (14a, 14b) k odbočkám (12a, 12b) přijímacího potenciometru (5).
3. Zařízení podle bodů 1 a 2 vyznačené tím, že odbočky (12a, 12b] přijímacího
potenciometru (5] jsou přestavitelné.
4. Zařízení podle bodů 1 až 3 vyznačené tím, že do série s paralelně zapojeným vysílacím
potenciometrem (4, pomocným vedením (14) a přijímacím potenciometrem (5) jsou k dosažení
konstantní regulační strmosti zapojeny omezovací odpory (18, 19.
5. Zařízení podle bodů 1 až 4 vyznačené tím, že dělicí poměr vysílacího potenciometru (4) odpovídá
průměrnému dělicímu poměru jednotlivých dílčích úseků (5a, , ) přijímacího potenciometru (5), popřípadě
charakteristice dálkově ovládaného prvku (15).
Severografia, , n. p, závod 03
----- 4 ---- - - ---- ----------- - - - - - - - - - - ------ - - - - ------ -

12. ----- ---- ----------------- - - -- - - - - - -
--- -- ---------- - - - - - - - -------
Příloha k patentnímu spisu č. 100301