1. Argumentace
Jako téma závěrečného úkolu jsem si zvolila Středověkou francouzskou dvorskou a
buržoazní literaturu. Vždy mě zajímal středověk a vše, co se kolem něj točilo, proto můj
výběr tématu nebyl náhodný. Protože studuji francouzský jazyk, zajímám se nejen o
jazyk samotný, ale především o historii a kulturu Francie a v neposlední řadě také o
literaturu. Podle mého názoru ve 12. století vznikala velmi zajímavá a dodnes uznávaná
díla, na která by se neměla zapomenout.
Anotace
V následujícím textu je rozpracována tematika francouzské literatury ve 12.
století. Toto období bylo pro literaturu obdobím, ve kterém vznikalo mnoho románů.
Náměty románů byly čerpány z každodenního života lidí. Autoři psali o běžném životě
lidí, ale také o šlechtě, nebo králi a královně. Tak tedy vznikly dva hlavní žánry tohoto
období, kterými jsou dvorská literatura a buržoazní literatura.
Klíčová slova
Literatura, Francie, próza, román, buržoazie, hrdina
Středověká francouzská dvorská a buržoazní
literatura
1.1. Dvorská literatura
12. století přineslo do francouzské literatury nový žánr zvaný dvorská literatura.
Vznik této literatury souvisí s rozšířením území ovládaného králem a šlechtického stavu.
Mění se politické i sociální chování. Zvětšují se města a jejich obyvatelé tvoří silnou
ekonomickou a společenskou vrstvu. Témata literatury jsou věnována šlechtě a odráží
tehdejší život.

2. Ideální hrdina bývá ze šlechtického stavu, je to rytíř – kavalír, který koná službu a
věrnost svému pánu. Literaturu šířili na jihu Francie trubadúři, na severu truvéři.
Tématem dvorské literatury je láska, ve většině případů platonická. Důvodem
platonické lásky je společenská situace, hrdina dvorské literatury obdivuje a miluje
vysoce postavenou dámu, často ženu panovníka, která je pro hrdinu nedostupná. Dvorská
literatura odráží tehdejší poměry společnosti, sňatky a sociální vrstvu, do které patřili
mladí rytíři. Rytíř koná statečné činy ve snaze zalíbit se své milované, aby si zasloužil její
uznání a odměnu. Odměnou za jeho snahu je hluboká vnitřní radost, která mu dodávala
sílu být hodný této lásky. Dvorská kultura a dvorský duch s sebou přináší také nové pojetí
lásky – lásku společensky nepřípustnou a tragickou.
Dvorský duch souvisí s rozvojem znalostí a vědění mimo církev. Vědění už není
jenom v rámci klášterů, ale dostává se k širší veřejnosti, zakládají se první univerzity,
panuje velký zájem o učení. Cílem jednání je služba milované dámě, stále přetrvávají
hrdinské činy, ale cílem je vždy láska. Hrdina slouží dámě často podřízeně, chce se zalíbit
čestnou povahou, koná udatné činy a zásluhy a má vybrané chování.
1.2. Buržoazní literatura
Od 2. poloviny 12. století zaznamenáváme příchod nového literárního žánru
-buržoazní literatury. S všeobecným rozvojem tehdejší Francie a zakládáním nových měst
souvisí růst měšťanské vrstvy, odlišné od šlechty, s vlastními požadavky na literaturu.
Hlavními postavami děl se stávají obyčejní lidé, rolníci, prostí sedláci, nevěrné
ženy, podvedení manželé, hloupí měšťáci, líní mniši a lakotní knězi.
Buržoazní literatura odráží skutečnost tehdejší doby a neidealizuje ji. Svým
zaměřením je satiricko-realistická a vyskytuje se ve verši i próze. Tématicky se nezajímá
o vznešená témata, ale o denní, často krutý život, kde figurují hádky, podvody, krádeže,
pijáctví, nevěrné ženy a nemravnosti. Žena bývá v dílech popisována nelichotivě, někdy i
jako falešnice, s níž je potřeba také jednat. Díla z této doby přináší informace o mravech
středověku, nepsaných zákonech této doby a o každodenním životě. Díla parodují
dvorský román a zaměřují se na život měšťanstva.
Buržoazní duch nemá nic společného s dvorností ani s čistou láskou. V dílech je
popsána někdy až chorobná nenávist k ženám, ženy nemají nic společného s dvorností,
2

3. ani s čistou láskou, naopak popisuje často necudné situace. Dochází k převrácení hodnot
pomocí humoru a ironie.
1.3. Srovnání dvorské a buržoazní literatury
Vznik dvorské literatury souvisí s rozšířením území ovládaného králem a
šlechtou, která začíná zakládat skupinu dvornosti. Tomu napomáhá rozvoj učení mimo
církev. Naopak buržoazní literatura souvisí s rozvojem měst a měšťanstva, které má jiné
požadavky na literaturu než šlechta.
Ideálního hrdinu dvorské literatury reprezentuje rytíř – kavalír konající službu
svému pánu. Rytíř platonicky miluje vysoce postavenou dámu, ženu panovníka, pro
kterou koná statečné činy. Jde o lásku platonickou, společensky nepřípustnou, někdy
tragickou. Díla se zaměřují na život šlechty a rytířů. Naopak v buržoazní literatuře
vystupují v dílech obyčejní lidé, sedláci, měšťáci, mniši, knězi. Její témata se nezajímají
na rozdíl od dvorské literatury o vznešenost, ale o denní a krutý život. Místo lásky díla
popisují nevěrné ženy a nemravnosti. Žena zde není uctívána, ale naopak někdy až
nenáviděna. Některá díla dokonce parodují dvorskou literaturu. Hlavní rozdíl můžeme
tedy určit jako odlišný pohled na ženu.
2. Roman de Renard
2.1. Popis díla
Dílo Le Roman de Renard je rozsáhlé dílo v osmislabičných verších. Cílem díla je
karikaturovat tehdejší feudální svět, dvorskou lásku a rytířské ideály. Děj se odehrává ve
světě zvířecích hrdinů, kteří se chovají jako lidé a reprezentují šlechtický stav. Obyčejný
lid v díle není reprezentován. Zvířecí hrdinové odráží poměry tehdejší feudální
monarchie a jejich vztahů a přináší cenné informace o tehdejším životě. Hlavním hrdinou
je lišák Renard, který bojuje s vlkem Ysengrinem. Lišák Renart je mazaný a lstivý,
zatímco vlk reprezentuje sílu. V bojích s vlkem Ysengrinem většinou Renart vítězí,
prohrává v boji se slabšími. Dílo se skládá z 27 větví a celek obsahuje včetně volných
pokračování asi 100 000 veršů.
3

4. Seznam použité literatury
Bibliografické zdroje
o ŠRÁMEK, J. Přehled dějin francouzské literatury. Brno: Vydavatelství MU,
1997. 232 s. ISBN 80-210-1584-5.
Hodnocení – Jiří Šrámek je odborník ve svém oboru, kniha se zabývá francouzskými
dějinami, přehledné, srozumitelné, kvalitní zdroj informací
Internetové zdroje
o Buržoazní literatura [online]. [cit. 2010-11-22]. Dostupné z:
http://fr.wikipedia.org/wiki/Litt%C3%A9rature_bourgeoise.
Hodnocení – přehledné, srozumitelné, podstatné informace, četnost odkazů, psáno
v původním jazyce
Odborný článek
o HOPKINS, John. Modern language notes: Le roman de Renard. [online]. roč. 30,
č. 6 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2915331?seq=1.
Hodnocení – odbornost, spíše doplňující materiál, text není komerčně zaměřen, zdroj
textu je důvěryhodný, text je odborně kvalitní
4