Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.
LASKAVOST K SOBĚ
A SOUCIT SE SEBOU
V PSYCHOTERAPII
JAN BENDA
LÁSKA VE 21. STOLETÍ - 13. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE ČASP
11.-13....
MINDFULNESS = AWARENESS + ACCEPTANCE
2
LASKAVOST &
SOUCIT K SOBĚ
„OBJEV“
č. 1
~ Tejaniya, S. U. (2014). Awareness Alone Is Not Enough. Larkspur, Wisdom Streams F...
Christopher K. GERMER Kristin NEFFTim DESMOND Paul GILBERT
4
OBSAH
1. Soucítění se sebou – definice, příbuzné pojmy
2. Transdiagnostické souvislosti
3. Výzkum soucitu se sebou v ČR (v...
1. DEFINICE
6
SOUCIT SE SEBOU – DEFINICE
• emočně pozitivní POSTOJ k sobě ve chvílích, kdy zažíváme nějaké
trápení, selhání nebo si uvěd...
SOUCIT SE SEBOU – 3 SLOŽKY
1. laskavost k sobě – vřelost k sobě, péče o sebe, snaha tišit prožívanou
bolest
2. lidská soun...
SOUCIT SE SEBOU X SEBELÍTOST
• Sebelítost – pozice oběti, egocentrizmus, obviňování druhých,
sebeodsuzování, snaha ovládat...
SOUCIT SE SEBOU – PŘÍBUZNÉ POJMY
• „bezpodmínečné pozitivní přijetí“ (Rogers, 2015; srov. Patterson, Joseph,
2006)
• „bezp...
SOUCIT SE SEBOU – VYMEZENÍ
• buddhistická psychologie nevěří v existenci nějakého neměnného
já
• popisuje vědomí jako proc...
SOUCIT SE SEBOU – VYMEZENÍ
• „sebeúcta“ se často opírá o nejrůznější jedincem dosažené výsledky a sociální
srovnávání
• so...
SOUCIT SE SEBOU & REGULACE EMOCÍ
• díky soucitu k sobě se člověk nevyhýbá bolestivým či znepokojivým pocitům, ale ani na n...
?
Y
X
2. TRANSDIAGNOSTICKÉ
SOUVISLOSTI
14
?
potíže
v_regulaci
emocí
15
REGULACE EMOCÍ
• Klíčovou roli hrají:
1. Schopnost uvědomovat si své prožitky
2. Schopnost rozumět jim (chápat jejich konk...
vřelost rodičů v dětství schopnost soucítit se sebou schopnost regulace emocí
(duševní zdraví)
17
odmítání rodičů v dětství neschopnost soucítit se sebou
(automatický odmítavý postoj k některým prožitkům)
potíževregulaci...
3. VÝZKUM SOUCITU SE SEBOU V ČR
+ NASTÍNĚNÍ NOVÉ TEORIE ETIOLOGIE NĚKT. DUŠ. PORUCH A PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY
19
1. ETAPA VÝZKUMU (JIŽ PROBĚHLA)
1. listopad – prosinec 2014: 5368 respondentů (30% mužů, 70%
žen), ve věku 14-81 let (M=33...
soucit
se_sebou
všímavost
sebeúcta &
sebepřijetí
životní
spokojenost
neklinický
narcismus
úzkostnost
& deprese
regulace
em...
POUŽITÉ NÁSTROJE (4 z 10)
Proměnná Dotazník Položek Příklad položky
Soucit se sebou SCS-CZ
(Benda, Reichová, v tisku)
20 „...
VYBRANÉ VÝSLEDKY - KORELACE
KORELACE SOUCITU SE SEBOU S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r
Všímavost (MQ) N1=...
VYBRANÉ VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
soucit se
sebou
příznaky
deprese
• Soucit se sebou byl v našem vzorku
(N2=415) statist...
VYBRANÉ VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
soucit se
sebou
úzkostnost
• Soucit se sebou byl v našem vzorku
(N2=415) statisticky s...
VYBRANÉ VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
soucit se
sebou
regulace
emocí
• Soucit se sebou byl v našem vzorku
(N3=471) statistic...
VYBRANÉ VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA
vřelost
rodičů
soucit se
sebou
• Vřelost rodičů v dětství byla v našem
vzorku (N3=471)...
„OBJEV“
č. 2
?
28
„OBJEV“
č. 2
SHAME
& GUILT
29
pocit nedostačivosti
= nejsem dost dobrej
existenciální strach
z odsouzení,
zavržení
pocit s...
„OBJEV“
č. 2
SHAME
& GUILT
30
Brené BROWN Peter R. BREGGINJohn BRADSHAW Heinz-Peter RÖHR
31
zvnitřněné pocity nedostatečnosti
(shame & guilt)
odmítání rodičů v dětství
různéduševníporuchy
32
NOVÝ TRANSDIAGNOSTICKÝ PŘÍSTUP
K ETIOLOGII DUŠEVNÍCH PORUCH
• V dětství zvnitřnělé pocity neadekvátního, „toxického“ studu...
NOVÁ TEORIE PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY
• Všímavézaznamenání (mindful awareness) pocitů neadekvátní
méněcennosti a viny spoje...
NOVÁ TEORIE PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY
Mnohé duševní poruchy vycházejí
z_neadekvátních pocitů studu a viny
Duševní zdraví je...
2. ETAPA VÝZKUMU (PROBÍHÁ)
Jsou prověřovány souvislosti soucitu se sebou s citovou vazbou a
s_pocity internalizovaného stu...
4. ROZVÍJENÍ SOUCITU SE SEBOU
37
DALAI LAMADilgo KHYENTSE
TRADIČNÍ
BUDDHISTICKÉ
POSTUPY
38
MAHASI Sayadaw
Christopher K. GERMER Kristin NEFFTim DESMOND Paul GILBERT
39
TŘI PŘEDPOKLADY SOUCITU
1. Porozumění skutečnosti, že daná osoba trpí
2. Porozumění skutečnosti, že daná osoba chce být šť...
TECHNIKA KROCENÍ DÉMONŮ V NÁS
(viz též Benda, 2010; Hájek, 1998)
41
TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PBSP)
42
Albert PESSO
• Využívá schéma 5ti základních vývojových potřeb, které v
dětství byly/n...
LÉČENÍ „VNITŘNÍHO DÍTĚTE“
43
Ladislav DVOŘÁK
• Tělesné, emoční, kreativní a spirituální potřeby
• Vyživující, ochraňující ...
EMOTION-FOCUSED THERAPY
44
Leslie GREENBERG
• K tomu, aby člověk mohl trvale změnit své chování v
kritických situacích, se...
SOUCIT SE SEBOU – UNIVERZÁLNÍ LÉK?
45
SOUCIT SE SEBOU – PREVENCE VYHOŘENÍ
Rozvíjení soucitu se sebou pomáhá:
• Přiznat si vlastní potřeby a přijmout za ně odpov...
SHRNUTÍ
1. Soucítění se sebou – definice, příbuzné pojmy
2. Transdiagnostické souvislosti
3. Výzkum soucitu se sebou v ČR ...
DISKUSE
Prezentace ke stažení:
slideshare.net/janbenda1
DOI: 10.13140/RG.2.1.1649.1286
Kontakt:
psychoterapeut@gmail.com
48
LITERATURA
• Allione, T. (2012). Pečuj o své démony. Praha, Maitrea.
• Arrindell, W. A., Sanavio, E., Aguilar, G., Sica, C...
• Benda, J. (2017?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a duševní
pohody. Disertační...
• Deci, E. L., & Ryan, R. M. (1995). Human autonomy: The basis for true self-esteem. In M. H. Kernis (Ed.),
Efficacy, agen...
• Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused Therapy: Coaching Clients to Work Through Their Feelings.
Washington, DC, Ameri...
• Maslow, A. H. (2014). O psychologii bytí. Praha, Portál.
• Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being k...
• Roubal, J., & Řiháček, T. (2014). Therapists' in-session experiences with depressive clients: A grounded
theory. Psychot...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii

889 views

Published on

Schopnost zaujmout k sobě samému emočně pozitivní postoj ve chvílích, kdy zažíváme trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek, je důležitým aspektem regulace emocí a zároveň i předpokladem duševního zdraví a duševní pohody. Takový postoj, označovaný jako soucit se sebou (angl. self-compassion), je zřejmě i významným elementem psychoterapeutické změny.
Příspěvek představí koncept soucitu se sebou, který se vedle všímavosti (angl. mindfulness) stal v posledních letech jedním z dalších elementů tradiční buddhistické psychologie, vzbuzujících zájem západních odborníků. Porovná tento u nás nový koncept s příbuznými psychologickými pojmy. Nastíní předpokládaný vliv nedostatku soucitu se sebou v etiopatogenezi některých psychických poruch a zmíní možnosti, jak tento postoj k sobě rozvíjet. Uvede i výzkumné aktivity týkající se soucitu se sebou, jež aktuálně probíhají v České republice.

Published in: Healthcare
  • Be the first to comment

Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii

  1. 1. LASKAVOST K SOBĚ A SOUCIT SE SEBOU V PSYCHOTERAPII JAN BENDA LÁSKA VE 21. STOLETÍ - 13. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE ČASP 11.-13.3. 2016, OLOMOUC
  2. 2. MINDFULNESS = AWARENESS + ACCEPTANCE 2
  3. 3. LASKAVOST & SOUCIT K SOBĚ „OBJEV“ č. 1 ~ Tejaniya, S. U. (2014). Awareness Alone Is Not Enough. Larkspur, Wisdom Streams Foundation. ~ Van Dam, N. T., Sheppard, S. C., Forsyth, J. P., Earleywine, M. (2011): Self-compassion is a better predictor than mindfulness of symptom severity and quality of life in mixed anxiety and depression. Journal of anxiety disorders 25 (1), 123-130. 3
  4. 4. Christopher K. GERMER Kristin NEFFTim DESMOND Paul GILBERT 4
  5. 5. OBSAH 1. Soucítění se sebou – definice, příbuzné pojmy 2. Transdiagnostické souvislosti 3. Výzkum soucitu se sebou v ČR (vč. teorie etiologie duš. por. a pst. změny) 4. Rozvíjení soucitu se sebou 5
  6. 6. 1. DEFINICE 6
  7. 7. SOUCIT SE SEBOU – DEFINICE • emočně pozitivní POSTOJ k sobě ve chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek • opak nemilosrdné sebekritiky (srov. Horniaková, 2015) • umožňuje člověku, aby smířlivě přijal vlastní chyby a potíže a věnoval si v daný okamžik péči, jakou potřebuje (Neff, 2011) 7
  8. 8. SOUCIT SE SEBOU – 3 SLOŽKY 1. laskavost k sobě – vřelost k sobě, péče o sebe, snaha tišit prožívanou bolest 2. lidská sounáležitost (angl. common humanity) – umožňuje vnímat vlastní zkušenosti jako něco obecně lidského, co někdy prožívá každý 3. všímavost – schopnost uvědomovat si se zájmem a otevřeností vlastní vjemy, myšlenky, pocity a nálady takové, jaké jsou, beze snahy je potlačit nebo se jim vyhnout (Neff, 2011) 8
  9. 9. SOUCIT SE SEBOU X SEBELÍTOST • Sebelítost – pozice oběti, egocentrizmus, obviňování druhých, sebeodsuzování, snaha ovládat, manipulace, neschopnost odpoutat se od bolestivé situace, méněcennost (to není fér, proč se to děje zrovna mě?, za všechno můžu vždycky já, jsem „největší chudák na světě“) • Soucit se sebou – přijetí odpovědnosti, ale i přijetí vlastní nedokonalosti, pečuje o sebe, dokáže si říci o pomoc (chybovat je lidské, jako lidé jsme si rovní, nikdo není míň než někdo jiný) (Paul, 2012; srov. Horniaková, 2015) 9
  10. 10. SOUCIT SE SEBOU – PŘÍBUZNÉ POJMY • „bezpodmínečné pozitivní přijetí“ (Rogers, 2015; srov. Patterson, Joseph, 2006) • „bezpodmínečnému sebepřijetí“ (Ellis, 1973; srov. Chamberlain, Haaga, 2001) • „B-kognice“ (Maslow, 2014) • „vnímaná osobní účinnost“ (Bandura, 1977) • „sebeúcta“ (Rosenberg, 1965) • „opravdová sebeúcta“ (Deci, Ryan, 1995) 10
  11. 11. SOUCIT SE SEBOU – VYMEZENÍ • buddhistická psychologie nevěří v existenci nějakého neměnného já • popisuje vědomí jako proces neustálých změn • soucítění se sebou je proto třeba chápat jako postoj zaujímaný k jednotlivým momentálním prožitkům, tak jak se ve vědomí objevují okamžik za okamžikem 11
  12. 12. SOUCIT SE SEBOU – VYMEZENÍ • „sebeúcta“ se často opírá o nejrůznější jedincem dosažené výsledky a sociální srovnávání • soucítění se sebou nijak nesouvisí s jakýmkoli hodnocením či porovnáváním se s druhými • je proto ideálním „PROTILÉKEM“ přehnané sebekritičnosti, resp. pocitů studu, selhání, méněcennosti či nedostatečnosti. • na rozdíl od sebeúcty soucítění se sebou také nekoreluje s narcismem a není spojeno s ego-obrannými mechanismy (Burgo, 2012; Freudová, 2006). 12
  13. 13. SOUCIT SE SEBOU & REGULACE EMOCÍ • díky soucitu k sobě se člověk nevyhýbá bolestivým či znepokojivým pocitům, ale ani na nich neulpívá (ruminace) • uvědomuje si je a prožívá je s porozuměním a s vědomím, že podobné zkušenosti patří k lidskému životu a někdy je zažívají všichni lidé • v důsledku zaujetí takovéhoto POSTOJE (srov. AKCEPTACE) dochází v mysli ke změně (srov. Beisser, 2004) • negativní emoce je vystřídána pozitivnějším stavem mysli, který pak již umožňuje jasnější a moudřejší uvážení dané situace a také její zvládnutí přiměřeným a efektivním způsobem (Neff, 2011; srov. Germer, 2009) 13
  14. 14. ? Y X 2. TRANSDIAGNOSTICKÉ SOUVISLOSTI 14
  15. 15. ? potíže v_regulaci emocí 15
  16. 16. REGULACE EMOCÍ • Klíčovou roli hrají: 1. Schopnost uvědomovat si své prožitky 2. Schopnost rozumět jim (chápat jejich konkrétní smysl ~awareness) 3. Schopnost akceptovat je takové, jaké jsou (self-compassion → acceptance) (srov. např. Gendlin, 2003; Gratz, Roemer, 2004; Greenberg, 2015) 16
  17. 17. vřelost rodičů v dětství schopnost soucítit se sebou schopnost regulace emocí (duševní zdraví) 17
  18. 18. odmítání rodičů v dětství neschopnost soucítit se sebou (automatický odmítavý postoj k některým prožitkům) potíževregulaciemocí (různéduševníporuchy) 18 pocitytoxickéhostudu,nedostačivosti,omnipotentníviny
  19. 19. 3. VÝZKUM SOUCITU SE SEBOU V ČR + NASTÍNĚNÍ NOVÉ TEORIE ETIOLOGIE NĚKT. DUŠ. PORUCH A PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY 19
  20. 20. 1. ETAPA VÝZKUMU (JIŽ PROBĚHLA) 1. listopad – prosinec 2014: 5368 respondentů (30% mužů, 70% žen), ve věku 14-81 let (M=33,8, SD=11,6) X. březen – duben 2015: 58 studentů FF MU v Brně (test-retest) 2. květen – červen 2015: 415 respondentů (30% mužů, 70% žen), ve věku 15-72 let (M=28, SD=10,2) 3. únor 2016: 471 respondentů (34% mužů, 66% žen), ve věku 14- 77 let (M=37,5, SD=12,7) (Benda, 2017?; Reichová, 2016; Benda, Reichová, v tisku) 20
  21. 21. soucit se_sebou všímavost sebeúcta & sebepřijetí životní spokojenost neklinický narcismus úzkostnost & deprese regulace emocí citová vazba 21
  22. 22. POUŽITÉ NÁSTROJE (4 z 10) Proměnná Dotazník Položek Příklad položky Soucit se sebou SCS-CZ (Benda, Reichová, v tisku) 20 „Když prožívám nějaké trápení, jsem k sobě laskavý/á.“ Neklinický narcismus ŠINN (Bartoš, 2010) 17 „Průměrní lidé jsou nudní a nezajímaví, a proto je nevyhledávám.“ Citová vazba v dětství s-EMBU (Arrindell et al., 1999) 23 „Mezi mnou a mými rodiči jsem cítil/a něhu a vřelost.“ Regulace emocí DERS-SF-CZ (Benda, v redakci) 18 „Mám problém porozumět tomu, co cítím.” 22
  23. 23. VYBRANÉ VÝSLEDKY - KORELACE KORELACE SOUCITU SE SEBOU S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r Všímavost (MQ) N1=5368 0,64 Sebeúcta (RSES) N1=5368 0,73 Sebepřijetí (UPSRS) N2=415 0,59 Životní spokojenost (SWLS) N1=5368 0,52 Narcismus (ŠINN) N1=5368 -0,32 Úzkostnost (STAI X-2) N2=415 -0,68 Příznaky deprese (BDI-II) N2=415 -0,65 Potíže v regulaci emocí (DERS-SF-CZ) N3=471 -0,71 Emoční vřelost rodičů v dětství (s-EMBU) N3=471 0,27 Odmítání rodičů v dětství (s-EMBU) N3=471 -0,19 (Benda, 2017?; Benda, Reichová, v tisku) 23
  24. 24. VYBRANÉ VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA soucit se sebou příznaky deprese • Soucit se sebou byl v našem vzorku (N2=415) statisticky signifikantním prediktorem příznaků deprese (F(1, 413)=296,45, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 41,8 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,418) • Beta=-0,646 (p<0,001). (Reichová, 2016) 24
  25. 25. VYBRANÉ VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA soucit se sebou úzkostnost • Soucit se sebou byl v našem vzorku (N2=415) statisticky signifikantním prediktorem úzkostnosti (F(1, 413)=354,262, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 46,2 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,462) • Beta=-0,680 (p<0,001). (Reichová, 2016) 25
  26. 26. VYBRANÉ VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA soucit se sebou regulace emocí • Soucit se sebou byl v našem vzorku (N3=471) statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 49,7 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,497) • Beta=-0,705 (p<0,001). (Benda, 2017?) 26
  27. 27. VYBRANÉ VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA vřelost rodičů soucit se sebou • Vřelost rodičů v dětství byla v našem vzorku (N3=471) statisticky signifikantním prediktorem soucitu se sebou (F(1, 462)=36,614, p<0,001). • Model ovšem vysvětluje jen cca 7,3 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,073) • Beta=0,271 (p<0,001). (Benda, 2017?) 27
  28. 28. „OBJEV“ č. 2 ? 28
  29. 29. „OBJEV“ č. 2 SHAME & GUILT 29 pocit nedostačivosti = nejsem dost dobrej existenciální strach z odsouzení, zavržení pocit selhání a viny
  30. 30. „OBJEV“ č. 2 SHAME & GUILT 30
  31. 31. Brené BROWN Peter R. BREGGINJohn BRADSHAW Heinz-Peter RÖHR 31
  32. 32. zvnitřněné pocity nedostatečnosti (shame & guilt) odmítání rodičů v dětství různéduševníporuchy 32
  33. 33. NOVÝ TRANSDIAGNOSTICKÝ PŘÍSTUP K ETIOLOGII DUŠEVNÍCH PORUCH • V dětství zvnitřnělé pocity neadekvátního, „toxického“ studu (méněcennosti, nedostačivosti) a neadekvátní, „omnipotentní“ viny (O'Connor et al., 1997) jsou v typických každodenních situacích zřejmě automaticky a často neuvědomovaně znovu a znovu aktivovány a prostřednictvím ego-obranných mechanismů (Burgo, 2012; Freudová, 2006) pak vedou ke vzniku celé řady psychopatologických symptomů napříč jednotlivými diagnózami (úzkostné poruchy, poruchy nálady, poruchy osobnosti, aj.). 33
  34. 34. NOVÁ TEORIE PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY • Všímavézaznamenání (mindful awareness) pocitů neadekvátní méněcennosti a viny spojené s chápajícím a soucitným postojem vůči těmto pocitům (self-compassion → acceptance) zřejmě způsobuje v daném okamžiku zánik těchto pocitů (srov. Beisser, 2004). Díky tomu pak nejsou aktivovány ego-obranné mechanismy a nevznikají další sekundární symptomy duševních poruch. • Self-Compassion je zřejmě protilékem neadekv. pocitů studu a viny • Mindful Awareness + Self-Compassion jsou zřejmě UNIVERZÁLNÍMI FAKTORY PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY 34
  35. 35. NOVÁ TEORIE PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY Mnohé duševní poruchy vycházejí z_neadekvátních pocitů studu a viny Duševní zdraví je udržováno mj. díky soucítění se sebou 35
  36. 36. 2. ETAPA VÝZKUMU (PROBÍHÁ) Jsou prověřovány souvislosti soucitu se sebou s citovou vazbou a s_pocity internalizovaného studu… 36 Kateřina HAMROVÁ 2016 TY? Šárka FALTOVÁ 2016 Jana NEUBAUEROVÁ 2017?
  37. 37. 4. ROZVÍJENÍ SOUCITU SE SEBOU 37
  38. 38. DALAI LAMADilgo KHYENTSE TRADIČNÍ BUDDHISTICKÉ POSTUPY 38 MAHASI Sayadaw
  39. 39. Christopher K. GERMER Kristin NEFFTim DESMOND Paul GILBERT 39
  40. 40. TŘI PŘEDPOKLADY SOUCITU 1. Porozumění skutečnosti, že daná osoba trpí 2. Porozumění skutečnosti, že daná osoba chce být šťastná a snaží se o to (jakkoli nedovedně) 3. Porozumění skutečnosti, že jsme na tom v podstatě podobně a to nás spojuje (Desmond, 2016) 40
  41. 41. TECHNIKA KROCENÍ DÉMONŮ V NÁS (viz též Benda, 2010; Hájek, 1998) 41
  42. 42. TECHNIKA IDEÁLNÍCH RODIČŮ (PBSP) 42 Albert PESSO • Využívá schéma 5ti základních vývojových potřeb, které v dětství byly/nebyly dostatečně nasyceny: • potřeba místa • potřeba péče a výživy • potřeba podpory • potřeba ochrany • potřeba limitu • Zprostředkovává korektivní zkušenost „v minulosti“ (více např. Jencius, Duba, 2003)
  43. 43. LÉČENÍ „VNITŘNÍHO DÍTĚTE“ 43 Ladislav DVOŘÁK • Tělesné, emoční, kreativní a spirituální potřeby • Vyživující, ochraňující a kritický rodič • Nová výchova já-nemluvněte, já-batolete, předškolního já, školního já, dospívajícího já • Znovuobjevování pocitů, práce s traumatem • Uvolnění hravosti, kreativity i spirituality (Bradshaw, 1990; Capacchione, 1991; Whitfield, 2006).
  44. 44. EMOTION-FOCUSED THERAPY 44 Leslie GREENBERG • K tomu, aby člověk mohl trvale změnit své chování v kritických situacích, se nejprve potřebuje začít jinak CÍTIT. • Změna prožívání = jádro psychoterapeutické změny. • Uvědomění, vyjádření, regulace, reflexe, transformace • Terapeut zprostředkovává klientovi korektivní zkušenost.
  45. 45. SOUCIT SE SEBOU – UNIVERZÁLNÍ LÉK? 45
  46. 46. SOUCIT SE SEBOU – PREVENCE VYHOŘENÍ Rozvíjení soucitu se sebou pomáhá: • Přiznat si vlastní potřeby a přijmout za ně odpovědnost • Znát hranice vlastních možností • Dovolit si odpočívat, užívat si, radovat se • Pochopit, že prioritní péče o vlastní pohodu = nejlepší služba druhým (Desmond, 2016; srov. též např. Christopher, Maris, 2010; Ringenbach, 2009; Roubal, Řiháček, 2014; Shapiro et al., 2005) 46
  47. 47. SHRNUTÍ 1. Soucítění se sebou – definice, příbuzné pojmy 2. Transdiagnostické souvislosti 3. Výzkum soucitu se sebou v ČR (vč. teorie etiologie duš. por. a pst. změny) 4. Rozvíjení soucitu se sebou 47
  48. 48. DISKUSE Prezentace ke stažení: slideshare.net/janbenda1 DOI: 10.13140/RG.2.1.1649.1286 Kontakt: psychoterapeut@gmail.com 48
  49. 49. LITERATURA • Allione, T. (2012). Pečuj o své démony. Praha, Maitrea. • Arrindell, W. A., Sanavio, E., Aguilar, G., Sica, C., Hatzichristou, C., Eisemann, M., ... & Kállai, J. (1999). The development of a short form of the EMBU: Its appraisal with students in Greece, Guatemala, Hungary and Italy. Personality and Individual Differences, 27(4), 613-628. • Bandura, A. (1977). Self-efficacy: toward a unifying theory of behavioral change. Psychological review, 84(2), 191. • Bartoš, F. (2010): Škála měřící intenzitu neklinického narcismu: konstrukce a zjištění. Sociologický časopis 46 (1), 101-124. • Beisser, A. (2004). The paradoxical theory of change. International Gestalt Journal, 27(2), 103-108. • Benda, J. (2010). Dokážete se smířit se svými démony? Psychologie dnes, 16 (3), 48-52. 49
  50. 50. • Benda, J. (2017?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a duševní pohody. Disertační práce. Praha, FF UK v Praze. • Benda, J. (v redakci). Krátká forma Škály potíží v regulaci emocí: Pilotní studie české verze. E- psychologie. • Benda, J., & Reichová, A. (v tisku). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie. • Bradshaw, J. (2005). Healing the Shame that Binds You. Deerfield Beach, Health Communications. • Bradshaw, J. (1990). Návrat domů. Bratislava, Gardenia Publishers. • Breggin, P. R. (2014). Guilt, Shame, and Anxiety: Understanding and Overcoming Negative Emotions. New York, Prometheus Books. • Brown, B. (2007). I Thought It Was Just Me (but it isn't). New York, Gotham Books. • Burgo, J. (2012). Why Do I Do That?: Psychological Defense Mechanisms and the Hidden Ways They Shape Our Lives. Chapel Hill, New Rise Press. • Capacchione, L. (1991). Recovery of Your Inner Child: The Highly Acclaimed Method for Liberating Your Inner Self. New York, Simon and Schuster. • Dalajlama (2003). Otevřené srdce: Učení o soucítění v denním životě. Praha, Pragma. 50
  51. 51. • Deci, E. L., & Ryan, R. M. (1995). Human autonomy: The basis for true self-esteem. In M. H. Kernis (Ed.), Efficacy, agency, and self-esteem (pp. 31–49). New York, Plenum. • Desmond, T. (2016). Self-compassion in psychotherapy: Mindfulness-based practices for healing and transformation. New York, W. W. Norton & Company. • Ellis, A. (1973). Humanistic psychotherapy: The rational-emotive approach. New York, Julian Press. • Faltová, Š. (2016). Attachment a jeho odraz v rozvoji sebesoucitu. Diplomová práce. Brno, Masarykova univerzita. • Freudová, A. (2006). Já a obranné mechanismy. Praha, Portál. • Gendlin, E. T. (2003). Focusing: Tělesné prožívání jako terapeutický zdroj. Praha, Portál. • Germer, C. K. (2009). The mindful path to self-compassion: Freeing yourself from destructive thoughts and emotions. New York, Guilford Press. • Gilbert, P. (2010). The compassionate mind: A new approach to life's challenges. Oakland, New Harbinger Publications. • Gratz, K. L., & Roemer, L. (2004). Multidimensional assessment of emotion regulation and dysregulation: Development, factor structure, and initial validation of the difficulties in emotion regulation scale. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 26(1), 41-54. 51
  52. 52. • Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused Therapy: Coaching Clients to Work Through Their Feelings. Washington, DC, American Psychological Association. • Hájek, K. (1998). Satiterapie a krocení démonů. Konfrontace, časopis pro psychoterapii 9(4), 25-32. • Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody. Diplomová práce. Praha, FF UK v Praze. • Horniaková, K. (2015): Preklad a predbežná psychometrická analýza škály Self-Compassion Scale: Bakalárska práca. Bratislava, Univerzita Komenského v Bratislave. • Chamberlain, J. M., & Haaga, D. A. F. (2001). Unconditional self-acceptance and psychological health. Journal of Rational-Emotive & Cognitive-Behavior Therapy, 19, 163-176. • Christopher, J. C., & Maris, J. A. (2010). Integrating mindfulness as self-care into counselling and psychotherapy training. Counselling and Psychotherapy Research, 10(2), 114-125. • Jencius, M., Duba, J. D. (2003). Searching for the Ideal Parents: An Interview with Al Pesso and Diane Boyden. Family Journal: Counseling and Therapy for Couples and Families, 11(1), 89-97. • Khyentse, D. (2007). The heart of compassion: The thirty-seven verses on the practice of a Bodhisattva. Boston, Shambhala. • Mahasi, S. (1985). Brahmavihara Dhamma. Rangoon, Buddha Sasana Nuggaha Organization. 52
  53. 53. • Maslow, A. H. (2014). O psychologii bytí. Praha, Portál. • Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York, Harper Collins. • O'Connor, L. E., Berry, J. W., Weiss, J., Bush, M., & Sampson, H. (1997). Interpersonal guilt: The development of a new measure. Journal of clinical psychology, 53(1), 73-89. • Patterson, T. G., & Joseph, S. (2006). Development of a measure of unconditional positive selfregard. Psychology and Psychotherapy: Theory, Research and Practice, 79, 557–570. • Paul, M. (2012). Self-Pity or Self-Compassion. [online], [Cit. 23.2.2016]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/margaret-paul-phd/having-selfpity_b_1097973.html • Reichová, A. (2016). Ověření konvergentní a diskriminační validity české verze dotazníku Self- Compassion Scale. Diplomová práce. Praha, FF UK v Praze. • Ringenbach, R. T. (2009). A comparison between counselors who practice meditation and those who do not on compassion fatigue, compassion satisfaction, burnout and self-compassion. Doctoral dissertation. Akron, University of Akron. • Rogers, C. R. (2015). Být sám sebou: Terapeutův pohled na psychoterapii. Praha, Portál. • Röhr, H. P. (2013). Nedostatečný pocit vlastní hodnoty: Sebedestruktivní vnitřní programy a jejich překonávání. Praha, Portál. • Rosenberg, M. (1965). Society and the adolescent self-image. Princeton, Princeton University Press. 53
  54. 54. • Roubal, J., & Řiháček, T. (2014). Therapists' in-session experiences with depressive clients: A grounded theory. Psychotherapy Research, 1-14. • Ryan, R. M., & Brown, K. W. (2003). Why we don't need self-esteem: On fundamental needs, contingent love, and mindfulness: Comment. Psychological Inquiry, 14, 71-76. • Shapiro, S. L., Astin, J. A., Bishop, S. R., & Cordova, M. (2005). Mindfulness-based stress reduction for health care professionals: results from a randomized trial. International Journal of Stress Management, 12(2), 164-176. • Tejaniya, S. U. (2014). Awareness Alone Is Not Enough. Larkspur, Wisdom Streams Foundation. • Tracy, J. L., Robins, R. W., & Tangney, J. P. (Eds.). (2007). The self-conscious emotions: Theory and research. Guilford Press. • Van Dam, N. T., Sheppard, S. C., Forsyth, J. P., & Earleywine, M. (2011): Self-compassion is a better predictor than mindfulness of symptom severity and quality of life in mixed anxiety and depression. Journal of anxiety disorders 25 (1), 123-130. • Whitfield, C. L. (2006). Healing the Child Within: Discovery and Recovery for Adult Children of Dysfunctional Families. Deerfield Beach, Health Communications. 54

×