2. ceskoslovenská socialistickÁ REPUBLIKA
Třída 12 10 · Vydáno 15. srpna 1961 Vyloženo 15. února 1961
PATENTNÍ SPIs č.
100557
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
Inž. JAROMÍR LÍSAL, OHRAZENICE U PARDUBIC, a dr. MILAN VRÁNA, PARDUBICE
Způsob izolace pnitroacetofenonu z reakční směsi po oxydaci pnitroethylbenzenu
manganistanem draselným
Přihlášeno 18. ledna 1960 (Pv 343-60) Platnost patentu od 18. ledna 1960
Výtěžek a kvalita pnitroacetofenonu velmi závisí na jeho způsobu izolace z reakční směsi
po skončení oxydace. Reakční směs je poměrně složitá. Obsahuje mimo pnitroacetofenon také
nezreagovaný pnitroethylbenzen, dále pevný kysličník manganičitý a kysličník hořečnatý a
vodný roztok nezreagovaného manganistanu draselného, síranu draselného a draselné soli
kyseliny pnitrobenzoové, která je vedlejším produktem oxydace. Způsobů izolace
pnitroacetofenonu je už navržena celá řada. Doposud nejvýhodnější vypracovali J. Kučera
a L. Fišnerová (. patent . 85738). Podle tohoto postupu se reakční směs při
teplotě 40 — 60° C extrahuje rozpouštědly ze skupiny aromatických uhlovodíků, 10
halogenovaných aromatických uhlovodíků nebo halogenovaných alifatických uhlo
níževroucích alifatických uhlovodíkových frakcí (například benzinu) a vymrazením při 5 až 10° C
se vylučuje čistý krystalický pnitroacetofenon. V matečném roztoku po krystalizaci zůstává
nezreagovaný pnitroethylbenzen, který
podle námi provedených analýz obsahuje 5 — 10% pnitroacetofenonu a který
je možno po odpaření benzinu vracet do následující oxydace. Odpařený benzin je však
pro další krystalizaci znehodnocen, protože obsahuje poměrně dosti benzenu, který
nebyl před krystalizací úplně vydestilován. . . . Námi navržený výrobní postup vyüžívá
poměrně velkého rozdílu tensí par s pnitroacetofenonu a pnitroethylbenzenu. Prostou
vakuovou rektifikací nelze na
: : ::::. . . .3 " . ' . . .: :
vodíků a z jejich zahuštěného roztoku (cca na 15 původního objemu) přidáním . .
5. 2 100557
běžných rektifikačních zařízeních směs rozdělit, protože by nebylo možno vzhle
dem k nízké tensi par pnitroacetofenonu se vyhnout vysokým teplotám ve va
řáku, které způsobují silné ztmavnutí a pravděpodobně i chemickou změnu
produktu.
K rozdělení směsi pnitroacetofenonu a pnitroethylbenzenu navrhujeme použít rektifikace s
přehřátou vodní parou za sníženého tlaku při teplotě ve vařáku maximálně 130 — 140° C, kdy
ještě nedochází k podstatnému tmavnutí produktu. Rektifikaci je možno provádět na kolonách
patrových nebo náplňových kontinuálně i diskontinuálně. Čistota i jakost získaného
pnitroacetofenonu odpovídají požadavkům pro výrobu chloramfenikolu; bod tání je 78,C.
Navržený postup nahrazuje vymrazování krystalického pnitroacetofenonu destilací s vodní
parou a je výhodný zvláště pro výroby, kde není chladicí zařízení. Ve srovnání s . patentem č.
85738 se snižuje počet operácí, protože z vařáku
rektifikačního zařízení vychází hotový produkt, který se upravuje na žádanou
*---------------
formu krystalizací z taveniny nebo šupinkováním. Z hlavy kolony odchází destilát, který
obsahuje pnitroethylbenzen s malým obsahem pnitroacetofenonu, který je možno pouze po
oddělení vody vracet do oxydace. V, tomto případě odpadá recirkulace 5 — 10%
pnitroacetofenonu ve směsi s nitroethylbenzenem, jako je tomu v případě výše uvedeného
patentu. Nový postup dělení je možno provádět kontinuálně, což je předpokladem pro snadnou
automatizaci.
Do reakční směsi, vzniklé oxydací 100 kg pnitroethylbenzenu se napustí 500 litrů benzenu
a po dobu půl hodiny se pokračuje v míchání. Po oddělení směsi kysličníku manganičitého a
hořečnatého a vodné vrstvy se z benzenového extraktu vydestiluje všechen benzen. Získá se
103,5 kg směsi, která obsahuje 76,3% pnitroacetofenonu a 23,6% nezreagovaného
pnitroethylbenzenu. Tato směs se přivádí na nástřikové patro kontinuální rektifikační kolony,
kde se rozdělí na destilát, obsahující čistý, nezreagovaný pnitroethylbenzen, a na destilační
zbytek o bodu tání 78,C, který neobsahuje více než ,5% pnitroethylbenzenu. Rektifikace se
provádí přehřátou vodní parou při teplotě ve vařáku max. 130 - 140° C, za tlaku v koloně 50 —
100 mm .
Způsob izolace, pnitroacetofenonu z reakční směsi po oxydaci pnitroethylbenzenu
manganistanem draselným, vyznačený tím, že po extrakci reakční směsi benzenem a po
vydestilování veškerého benzenu z extraktu se dělí směs pnitroethylbenzenu a
pnitroacetofenonu rektifikací s přehřátou vodní parou za sníženého tlaku. »
Severografia, n. p, závod 03
