2. nízké spotřebě železa ná tepelný výkon 1000 kcalhod.
ČESKOSLOVENSKÁ sociALISTICKÁ REPUBLIKA
Vydáno 15. července1961 vyloženo 15. ledna 1861
PATENTNÍ SPIs č.
100339
Třída 36 c, /02
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
Inž. dr. JAN OBR, MODŘANY otopné těleso pro
ústřední vytápění
Přihlášeno . června 1960 (PV 3681-60] Platnost patentu od . června 1960
Předmětem vynálezu je otopné těleso pro ústřední vytápění, s regulovatelným tepelným výkonem,
obsahující jednu nebo více konvektorových vložek.
K ústřednímu vytápění obytných a kancelářských místností používaná otopná tělesa jsou
sestavována z litinových nebo ocelových článků, které představují největší podíl na spotřebě železa. Tak
např. u litinových radiátorů činí spotřeba železa asi 55 až 70 kg na 1000 kcalhod., u ocelových radiátorů
se snižuje spotřeba železa na 22 až 25 kg na 1000 kcalhod. Tato tradiční otopná tělesa lze však jen se
značnými obtížemi přizpůsobovat zvláštním architektonickým bytovým jednotkám, jmenovitě, jsou-li ve
vytápěné místnosti zaoblené arkýře nebo zasklené balkónové dveře, sloužící zároveň k prosvětlení
místnosti. Výkon otopných těles, jež tvoří s otopnou soustavou jeden vyregulova- . ný celek, nelze
prakticky podle potřeby tepla v místnosti odděleně regulovat. Snáze se již řídí kalorický výkon v
konvektorech, které vykazují asi 21 až 30 kg spotřeby železa na tepelný výkon 1000 kcalhod., avšak
skříň konvektoru je rozměrná, a proto její umístění v místnosti jest stejně obtížné jako u radiátorů.
Uvedené nedostatky odstraňuje
otopné těleso podle vynálezu, vybavené konvektorovou vložkou, s re
gulovatelným výkonem, kterým se dosáhne zlepšeného výkonu při snadné
přizpůsobivosti k architektonické úpravě vytápěných místností při

4. 2 100339
Podstatou vynálezu je, že konvektorová vložka je tvořena dutým pláštěm v příčném řezu tvaru
mezikruží a dvěma křížícími se soustavami svislých rovnoběžných vnitřních žeber uvnitř vložky.
Topné prostředí, které je přiváděno do dutého pláště otopného tělesa, sděluje své teplo vzduchu
hlavně vnitřním povrchem dutého válce, vzduch se ohřívá uvnitř válce rychleji než okolní vzduch, čímž
nastává vydatná cirkulace vzduchu a dosahuje se vysokého měrného tepelného výkonu na jednotku
plochy otopného tělesa. Tepelný výkon je značně zvýšen dvěma soustavami svislých rovnoběžných
vnitřních žeber. Známé konvektory, aby dosáhly žádoucího zvýšeného tepelného výkonu žebrovaných
trubek, musí mít pro dosažení cirkulace vzduchu speciální skříň, která je značně rozměrná.
Dosud používaná otopná tělesa, sestavená z litinových nebo ocelových článků, nebo konvektory,
zaujímají značnou půdorysnou plochu, zvláště jde-li o velký tepelný výkon. Otopné těleso podle vynálezu
zaujímá malou půdorysnou plochu a jeli zapotřebí velkého tepelného výkonu, lze při stejné půdorysné
ploše zvětšením vertikální délky otopného tělesa zvýšit tepelný výkon. Zvětšení tepelného výkonu se
dosáhne také tím, že se otopné těleso na své vnější straně opatří jedinou soustavou vzájemně
rovnoběžných svislých žeber. Dále lze nové otoppé těleso přizpůsobit architektonické úpravě vytápěných
místností, neboť lze otopnou plochu zvětšovat jak ve směru vertikálním, tak i horizontálním.
Regulaci tepelného výkonu otopných těles litinových nebo ocelových nelze prakticky podle potřeby
tepla v místnosti provádět. Změnou teploty topného prostředí se ovlivní výkon všech otopných těles,
připojených na otopnou soustavu. Regulace změnou množství přiváděného topného prostředí škrcením
je hrubá a málo účinná. Rovněž regulacę přerušováním přívodu topného prostředí do otopného tělesa je
nevhodná, těleso mnohdy zamrzne a praskne.
Tyto závady nemá otopné těleso podle patentu, kde regulace výkonu se provádí otočnou klapkou,
umístěnou nad úrovní soustavy svislých žeber uvnitř vložky. Touto otočnou klapkou lze snadno regulovat
výkon tělesa a při plném uzavření klapky nehrozí nebezpečí zamrznutí a prasknutí otopného tělesa.
Příklad provedení několika otopných těles podle vynálezu je znázorněn na připojených výkresech, v
nichž obr. 1 představuje svislý osový řez konvektorovou vložkou podle vynálezu, u níž vnější stěna
dutého pláště tvoří současně vnější stěnu otopného tělesa a je směrem nahoru prodloužena, přičemž ve
vzniklém prostoru je umístěna klapka k regulaci tepelného výkonu. V obr. 2 je příčný řez otopným
tělesem, sestaveným ze dvou konvektorových vložek podle obr. 1 s odlišným řešením přívodu a odvodu
otopného média. Obr. 3 představuje pohled na přední a horní stěnu skříně dvouvložkového otopného
tělesa, ve kterém v uzavřeném prostoru mezi oběma vnějšími stěnami konvektorových vložek jest
upravena soustava svislých žeber, rovnoběžných
s vnější čelní stěnou pláště otopného tělesa.Podobnou úpravu žeber
i na vnějších stěnách jednoválcového otopného tělesa hranatého tvaru pláště otopného tělesa
znázorňuje příklad provedení otopného tělesa podle obr. 4. V obr. 3 je znázorněno víko
otopného tělesa, které prostřednictvím vedení vzadu na skříni otopného tělesa může zaujmout
nad otopným tělesem různou výškovou polohu, rovnoběžnou s horní stěnou
otopného tělesa. Obr. 5 představuje provedení tělesa, znázorněného , v obr. 4, u něhož víko je
posouváno pomocí vędení, umístěných v rozích. Obr. 6 a 7. naznačují možnost přizpůsobení
otopných těles podle vynálezu architektonickým zvláštnostem vytápěných místností. V obr. 6 je
otopné těleso umístěno v rohu místnosti, na obr. 7 je uveden pří

6. 110
3 100339
klad umístění otopného tělesa do výklenku ve zdi. V obr. 8 je otopné těleso opatřeno přívodem
čerstvého vzduchu z venku. .
Otopné těleso pro ústřední vytápění podle obr. 1 je vytvořeno dvěma koncentrickými válci,
jež tvoří vnější a vnitřní stěnu dutého pláště 1. Dutý plášť je opatřen na svém horním konci
vstupním hrdlem 2 pro přívod otopného média a na spodním konci výstupním hrdlem 3 pro
odvod otopného média. Vnitřní stěna dutého pláště je opatřena jednou nebo dvěma soustavami
křížících se svislých, rovnoběžných žeber . Vnější plášť je ve směru nahoru prodloužen nad
rovinu žeber a v prostoru vzniklém nad žebry je umístěna otočná regulační klapka .
Na obr. 2 je znázorněn příčný řez otopným tělesem se dvěma konvektorovými vložkami z dutých
plášťů 1, uvnitř opatřených soustavami křížících se žeber . Dutý plášť jedné vložky je opatřen vstupním
hrdlem 2, dutý plášť druhé vložky je opatřen výstupním hrdlem 3 pro otopné médium. Duté pláště 1 jsou
navzájem spojeny trubkou .
Na obr. 3 otopné těleso v axonometrickém pohledu sestává ze dvou otopných vložek, opatřených
vstupním hrdlem 2 a výstupním hrdlem 3 na jedné straně jedné vložky, přičemž obě vložky jsou spolu
navzájem propojeny obdobně jako u předchozího provedení trubkou .
sebou spojeny soustavou svislých žeber , rovnoběžných vnější čelní stěnou pláště. Na otopném tělese je
posuvně uloženo víko , posuvné nahoru a dolů ve vedení v zadní části otopného tělesa. Šipkami je
naznačen jak tok otopného média, tak proudění vzduchu.
Na obr. 4 je pohled na otopné těleso, sestávající z jedné otopné vložky 1, opatřené na vnější stěně
dutého pláště soustavou svislýc žeber fi, jež dávají otopnému tělesu tvar hranolu.
Na obr. 5 je znázorněn pohled na otopné těleso podle obr. 4, které je opatřeno posuvným
víkem . Víko 7 je vedeno v rozích skříně otopného tělesa.
Obr. 6 znázorňuje umístění otopného tělesa podle obr. 5 v rohu místnosti mezi okny. Na obrázku je
vyznačeno přívodní a zpětné potrubí otopného média. Šipkami je naznačen tok média.
Na obr. 7 je znázorněno umístění otopného tělesa do výklenku ve zdi u arkýře. Šipkami je naznačen
směr proudění vzduchu.
Obr. 8 znázorňuje svislý řez místností, kde jest umístěno otopné těleso tak, že do spodní jeho části
konvektorové vložky je přiváděn čerstvý venkovní vzduch. Šipkami je označeno proudění jak vzduchu
cirkulačního, tak i venkovního, otopným tělesem. Odvod zkaženého vzduchu z místnosti není zakreslen.
Otopné prostředí vstupuje do otopného tělesa obr. 1 vstupním hrdlem 2 a po ochlazení vystupuje
výstupním hrdlem . Vzduch uvnitř vložky 4 se ohřívá rychleji než v okolí, tím nastává proudění vzduchu
Uvnitř vložek jsou soustavy svislých žeber . jsou mezi .
vnitřní žebrovanou vložkou 4 směrem vzhůru tak, jak je naznačeno
šipkami (obr. 3 až ).
Regulace intensity proudění a tím i regulace tepelného výkonu konvektorové vložky se provádí buď
otočnou klapkou 5 (obr. 1), nebo
posuvným víkem 7 (obr. 3 a 5). Jeli zapotřebí většího výkonu, pro

7. který jeden článek otopného tělesa nestačí, pak se spojují články podle potřeby výkonu vedle sebe (obr.
2 a 3), nebo še prodlouží vlastní článek (obr. 6 a 7). ·
Prodloužené články se zvlášť dobře hodí k vytápění těch místností, kde otopné těleso je umístěno v
rohu mezi okny (obr. ) nebo v rohu
mezi arkýřem a oknem (obr. ).
Otopného článku lze také dobře použít jako větracího systému, když se těleso článku propojí s
venkovním ovzduším (obr. ).

9. 140
150
4 100339
Předmět patentu
1. Otopné těleso pro ústřední vytápění, s regulovatelným tepelným výkonem, obsahující
jednu nebo více konvektorových vložek, vyznačené tím, že konvektorová vložka je tvořena
dutým pláštěm (1) v příčném řezu tvaru mezikruží a dvěma křížícími se soustavami svislých
rovnoběžných vnitřních žeber (4) uvnitř této vložky. - .
2. Otopné těleso podle bodu 1 vyznačené tím, že jedna, popř. více konvektorových vložek je
opatřeno na své vnější straně jedinou soustavou vzájemně rovnoběžných, svislých vnějších žeber (6),
přičemž víko otopného tělesa, tvořící regulaci tepelného výkonu, je posuvné ve svislém směru.
. Qtopné těleso podle bodu 1 vyznačené tím, že vnější stěna dutého pláště (1) vložky je v horní části
protažena nad úroveň soustav svislých žeber (4) uvnitř vložky a v takto vzniklém prostoru je umístěna
otočná klapka (5).
severografia, n. p. závod 03

13. Příloha k patentnímu spisu Čís.100339