1. Vojkůvka Michal, 398909
Interpretace symbolů v básni Stavitelé chrámu
Argumentace
Toto téma jsem si vybral jakožto student literatury. Její přínos shledávám zejména
v předání pochopení hlavního protagonisty českého symbolismu, Otokara Březiny, jehož
báseň Stavitelé chrámu slouží již po generace jako hlavolam každému studentu literatury.
Interpretace symbolů v této básni by mohla posloužit k lepšímu pochopení jak Březinovy
tvorby, tak jeho života.
Anotace
Práce pojednává o básni Stavitelé chrámu s přihlédnutím k životu Otokara Březiny a
promítání jeho částí do tohoto díla. Klade si za cíl rozebrat a vysvětlit symboly v jednotlivých
slokách spolu s jejich filozofickým podkladem. Dále také vysvětluje pojem symbolismus
v širším kontextu.
Klíčová slova: Březina, stavitelé, chrámu, symbolismus, poezie.
Text
Ve své eseji se budu věnovat interpretaci symbolů v básni Stavitelé chrámu Otokara
Březiny. Nejprve si ale musíme definovat pojem symbol a od něj odvozený směr
symbolismus, který byl pro období Březinovy tvorby typický.
Dle Lexikonu teorie literatury a kultury, ze kterého vycházím, je symbol odvozen
z řeckého slova „symbolon, což znamená poznávací znamení. […] Je třeba zdůraznit, že
symbol není rétorická figura, nýbrž označuje reálné předměty nebo jednání, které ve
skutečnosti či ve vyprávěném světě odkazují na něco jiného.“1 Od pojetí symbolu jako
zástupného slova se odvozuje literárněvědný směr, který vznikl v poslední třetině 19. století
a nejvíce se rozvíjel na počátku století dvacátého. Pojem symbolismus nám charakterizuje
Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů: „Symbolismus je výtvarný a literárněvědný směr
[…] který vznikl v opozici vůči smyslově povrchnímu malířskému impresionismu a popisnému
literárnímu naturalismu. […] Symbolismus vycházel z vnitřního světa tvůrců, jejich přání,
snů, vizí a bohaté symbolické tradice uchované s mýtech., bájích, pohádkách i umělé
literatuře. Jeho základním výstavbovým prostředkem v lit. umění se stalo nepřímé
1
NÜNNING, Ansgar: Lexikon teorie literatury a kultury. ed. Jiří Trávníček a Jiří Holý. Brno: Host, 2006., 912
stran, strana 753. ISBN 80-7194-170-4
1

2. Vojkůvka Michal, 398909
pojmenování – symbol […]. Poetika lit.s. se najednou zakládala na racionální kalkulaci a
úsilí vytvořit formálně dokonalou absolutní poezii.“2
Sbírka Stavitelé chrámu je čtvrtou v pořadí. Od předchozích se liší svým zaměřením
na individuální osobnosti, které vyzdvihuje. Nejčastěji zde Březina užívá volného hromadění
obrazů, dlouhé verše bez rýmů, které slučuje do obsáhlých slok. 3 Toto členění, spolu
s nerozluštitelnými metaforami, mohou při čtení působit nemalé obtíže. Co se ale za těmi
symboly skrývá?
„Viděli jsme zástupy nesčíslné. Ponurou majestátností věcí
kráčeli smutni. Cizí byly si naše duše, jak by každá z jiného světa
po tajemném ztroskotání zachránila se na zem.
I snily o svých ztrátách.“
O první sloce básně můžeme říci, že tématem navazuje na první báseň sbírky Duše
staletími bloudící. I zde se totiž mluví o duši, která se ztratila a plyne tokem času. Z těchto
řádků také cítíme smutek a odcizení. Ztroskotání může souviset s nelehkým básníkovým
životem. Z druhého pohledu je nám však patrné, že zástupy nesčíslné reprezentují lidské
bytosti, které ztratily v honbě za něčím neskutečným vše skutečné. V závěru sloky ale vidíme
naději v satisfakci, chlácholící obrazce snění, které jsou popsány dále.
„Snili o městech, jež vládnou nad zeměmi. O rozkoši práce,
slavnostním zvonění kladiv, zkrocení ohně, závratích boje,
signálech jízdy, sladkosti nebezpečenství, hrdosti dávajících, smělosti ruky, jež hází tajemné
sítě nad národy,
a o slovech, jež jako smolné věnce padají na města nepřátelská.“
Snění se přesouvá z přírodní čistoty do více industrializované části majestátnosti.
Když přesycení přírodou uvolnilo místo dalším tužbám, mír a krása harmonie byly vystřídány
touhou po moci, dobrodružství a nebezpečí.
„O pýše orlů na horách osamělých, jejichž vířící křídla
rychlostí letu zdají se nehybně ztuhlá jak z kovu
a stačí zrakům protínajícím soumračný vesmír jak hvězdy.“
2
PAVELKA, Jiří., POSPÍŠIL, Ivo. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown. 294 stran,
strana 202/203. ISBN 80-901604-0-9
3
ČERVENKA, Miroslav. Slovník básnických knih. Praha: Československý spisovatel, 1990. 432 stran. Strana
301. ISBN 80-202-0217-X
2

3. Vojkůvka Michal, 398909
Dosáhnuvši cíle, přichází pocit naplnění, symbol pyšného orla jako silného a dravého
jednotlivce znázorňuje ideál, tyčí cíl a sny, utváří vrchol společnosti a obraz dokonalosti.
Mohl být Březina i přes svůj životní pesimismus idealistou?
„O tragické žízni hledajících, honbě, která tajemství stíhá
Cestami nesčetných světů, ústících v jediném světě,
zmateně probíhají tisíciletími, číhá na předvěkých pohřebištích
a jako na skoby řeřavé ještě, dokuté právě posledním
úderem kladiv...
Tragická žízeň hledajících, honba a magická dotknutí, která můžeme chápat jako kruh,
který je tvořen při sepnutí rukou, symbolizují zbytečnost lidského snažení. Bloudění je
tvořeno přílišnou fixací na cíl, která zabraňuje komplexnímu poznání, člověk je tedy tak
ztracen ve své touze, že kolem svého cíle pouze krouží, hledá jej a nenalézá, to vše proto, že
přes své zaslepení je neschopen na něj dosáhnout. Takto ztracená duše začíná poznávat
dopady svého jednání, vzniklý chaos jí brání v dalším vývinu a snažíce se udržet bývalé moci,
podléhá utrpení, které sama způsobila.
Téma této básně lze označit za nadčasové. Dnešní čtenář může mít, stejně jako Otokar
Březina ve své době pocit, že se společnost obrací úplně jiným směrem. Život každého z nás
je o plnění vysokých cílů, které si stanovujeme sami nebo jsme před ně postaveni společností.
V době, kdy jsme odkázáni jen sami na sebe a ztrácíme víru v „Nejvyššího“, můžeme ke
konci života propadnout zoufalství z toho, že jsme zklamali jak sami sebe, tak společnost.
Mnohdy nevidíme, že cílů, které jsme si kladli, jsme již dávno dosáhli, a proto bloudíme
v nekonečném kruhu.
3

4. Vojkůvka Michal, 398909
Seznam použité literatury:
1. ZIKA, Josef. Otokar Březina. Praha: Melantrich, 1970. 1. Vydání
- Pomoc při interpretaci a rozboru verše, záběry ze života.
2. PAVELKA, Jiří., POSPÍŠIL, Ivo. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů.
Brno: Georgetown. 294 stran, strana 202/203. ISBN 80-901604-0-9
- Informace k symbolismu jako směru.
3. ČERVENKA, Miroslav. Slovník básnických knih. Praha: Československý
spisovatel, 1990. 432 stran. Strana 301. ISBN 80-202-0217-X
- Odborné informace ke sbírce obsahující danou báseň.
4. NÜNNING, Ansgar: Lexikon teorie literatury a kultury. ed. Jiří Trávníček a
Jiří Holý. Brno: Host, 2006., 912 stran, strana 753. ISBN 80-7194-170-4
- Pomoc při interpretaci.
5. Otokar Březina. In: Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce [online].
1. vyd. Praha: Academia, 1985 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z:
http://www.ceskaliteratura.cz/autori/brezina.htm
- Rozbor Březinova života a díla.
6. KARLÍK, O. Stavitel chrámu. Slovo a slovesnost. 1942, roč. 8, č. 3, 140 - 152.
Dostupné z: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=449
- Pomoc při interpretaci, historický literárněvědný pohled.
4

5. Vojkůvka Michal, 398909
Myšlenková mapa
5