Moje přednáška na konferenci CNZ 2012 (Co po nás zbude) - snažil jsem se v ní vysvětlit některé základní pojmy a vyvrátit některé časté omyly.

1. 
Ujasněme si základní pojmy
Jiří Peterka
4.10.2012
1

2.  dva světy terminologie
• u nás máme dva samostatné světy s vlastní terminologií
• „svět elektronického podpisu“ • „svět archivnictví a spisových
– jeho terminologie vychází ze služeb“
• zákona č. 227/2000 Sb. – jeho terminologie vychází ze
– o elektronickém podpisu, • zákona č. 499/2004 Sb.
• zákona 300/2008 Sb. – o archivnictví a spisové
– o elektronických úkonech službě
• základní pojmy: • základní pojmy:
– dokument v listinné podobě – analogový dokument
– dokument obsažený v datové zprávě – digitální dokument
– datová zpráva
• „společné“ pojmy:
– zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, elektronická
značka, (kvalifikované) časové razítko, ……
2

3.  co je datová zpráva?
• intuitivně:
– (datová) zpráva je něco dočasného, co slouží potřebám
přenosu (odněkud …. někam)
• a nikoli potřebám (dlouhodobého) uchovávání
• zákon č. 227/2000 Sb. původně (do 1.7.2012):
– definuje datovou zprávu jako něco „určeného k přenosu“
• datová zpráva = elektronická data, která lze přenášet prostředky pro
elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích,
používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou
• nově, od 1.7.2012
– definice se mění, nyní (snad) připouští i uchovávání:
• datová zpráva = elektronická data, která lze přenášet prostředky pro
elektronickou komunikaci a uchovávat na technických nosičích dat,
používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou, jakož i
data uložená na technických nosičích ve formě datového souboru
3

4.  kde se vzala datová zpráva?
• právní úprava el. podpisu v členských zemích EU
vychází ze stejné unijní směrnice, kde ale žádná
zmínka o datové zprávě není:
– dle evropské směrnice (1999/93/ES)
• "electronic signature" means data in electronic form which are
attached to or logically associated with other electronic data and
which serve as a method of authentication
– tj. podpis jsou data, která podepisují jiná data
– dle našeho zákona o el. podpisu (227/2000 Sb.)
• elektronickým podpisem [se rozumí] údaje v elektronické podobě,
které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a
které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity
podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě
– tj. podpis jsou data, která podepisují datovou zprávu
4

5.  dokument vs. datová zpráva
• jaký je vztah mezi dokumentem a datovou zprávou?
a) je datová zpráva obálkou, která obsahuje jeden nebo více dokumentů?
b) nebo je datová zpráva totéž co dokument?
• ve prospěch varianty a): • ve prospěch varianty b):
– 22/1 zákona č. 300/2008 Sb. – §19 zákona č. 300/2008 Sb.
• konverzí se rozumí úplné převedení • dokumenty orgánů veřejné moci
– dokumentu v listinné podobě doručované prostřednictvím datové
– do dokumentu obsaženého v schránky,
datová zpráva datové zprávě nebo datovém • úkony prováděné vůči orgánům
souboru veřejné moci prostřednictvím
» dále jen „dokument obsažený datové schránky
v datové zprávě“
• dokumenty fyzických
osob, podnikajících fyzických osob
a právnických osob dodávané
prostřednictvím datové schránky
dokument datová zpráva mají formu datové zprávy
• mají formu datové zprávy
5
a)
b)
=

6.  dokument vs. datová zpráva
• realita (v ISDS): datová zpráva
– datová zpráva je (čistá) obálka
• nemá „tělo“, nemůže obsahovat žádné sdělení, jen metadata
• má vždy stejný formát, který je pevně daný (ZFO)
– dokument je přílohou datové zprávy
• jednotlivé dokumenty se vkládají do datové zprávy
• mohou mít různé formáty (ale jen ty povolené vyhláškou)
– zpoplatněny jsou celé datové zprávy
• dnes 1 zpráva = 11,68 Kč bez DPH
– bez ohledu na jednotlivé dokumenty v příloze
• pohled zákona je opačný:
– zpoplatněno je dodávání jednotlivých dokumentů
• zákon č. 300/2008 Sb., §18a: Za dodání dokumentu podle odstavce 1 náleží
provozovateli informačního systému datových schránek odměna ….
– vyhláška stanovuje povolené formáty datové zprávy
• vyhláška 194/2009 Sb., příloha 3: Přípustné formáty datové zprávy dodávané
do datové schránky: pdf, xml, html/htm, doc/docx, xls/xlsx, ……
6 – ve skutečnosti jde o formáty příloh (vkládaných dokumentů)

7.  problém obálka vs. dokument
• v „listinném“ světě se podepisují dokumenty, nikoli jejich obálky
– ve světě elektronických dokumentů se zatím postupuje spíše opačně
• názor: a je to špatně, způsobuje to zbytečné problémy a komplikace
• příklad
– podání emailem/datovou zprávou s přílohami
• otázka:
– je správné podepsat pouze (samotnou) obálku?
– na co se pak podpis vztahuje?
• technicky: podpis se vztahuje i na přílohy
– otisk (hash) je počítán včetně příloh
• ale co právně?
– co když je dokument vyjmut a pracuje se s ním
samostatně, nezávisle na obálce?
– co když jde o „cizí“ dokument, jehož nejsem
autorem? S jehož obsahem nesouhlasím?
• vyjadřuje potom můj podpis souhlas s tímto dokumentem?
7 • nebo jen souhlas s jeho vložením do obálky a přenesením?

8.  identifikace, autentizace, autorizace
• identifikace:
– určení/sdělení, kým jsem, za koho se vydávám
• lze řešit například zadáním uživatelského jména
• autentizace:
– prokázání, že jsem skutečně tím, za koho se vydávám
• v nejjednodušším případě: pomocí hesla (prokazuji jeho znalost),
lépe pomocí jednorázového hesla (OTP), pomocí autentizačního
certifikátu, ……
• autorizace:
– získání souhlasu / oprávnění k určitému úkonu, kroku,
přístupu apod.
• někdo souhlas/oprávnění uděluje, podle určitých pravidel, ….
• validace:
– ověření / prokázání / důkaz, že něco je pravdivé / platné
8 • například ověření platnosti elektronického podpisu či značky, ….

9.  co je autorizace datové zprávy?
• ve skutečnosti nejde o autorizaci
9 – spíše o validaci a případnou re-validaci, skrze přidání časového razítka

10.  co zaručuje zaručený podpis?
• pojem „zaručený elektronický podpis“ je špatným překladem z
anglického „advanced electronic signature“ (AdES)
– zavedeného v direktivě 1999/93/ES, ze které by měl vycházet náš zákon
o elektronickém podpisu (č. 227/2000 Sb.)
• problém:
– zaručený el. podpis vůbec
nezaručuje, komu podpis patří
• mohl jej vytvořit kdokoli
– zaručený el. podpis zaručuje
pouze to, že podepsaný dokument
se od podepsání nezměnil
• že nebyla porušena jeho integrita příklad: zaručený elektronický podpis
literární postavy Josefa Švejka
• důsledek:
– v tuzemské legislativě byl (donedávna) na mnoha místech požadován pouze
zaručený elektronický podpis, místo „silnějšího“ (uznávaného) podpisu
• náprava:
10 – až novela zákona č. 227/2000 Sb. k 1.7.2012 prošla tyto výskyty a opravila je

11.  bezpečné prostředky a nepopiratelnost
• „právně závazný“ (na úrovni vlastnoručního podpisu) je v ČR
uznávaný elektronický podpis:
– jako zaručený podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu od
akreditované CA, ……..
• pozor: není zde požadavek na použití tzv. bezpečného prostředku
– například čipové karty
• ale: nepopiratelnost je v našem právním řádu vázána právě na
použití bezpečného prostředku:
– zákon č. 227/2000 Sb., § 3/2: Použití zaručeného elektronického podpisu
založeného na kvalifikovaném certifikátu a vytvořeného pomocí prostředku
pro bezpečné vytváření podpisu umožňuje ověřit, že datovou zprávu
podepsala osoba uvedená na tomto kvalifikovaném certifikátu.
• otázka:
– znamená to, že je možné popřít uznávaný elektronický podpis
• vyhnout se jeho nepopiratelnosti?
– to by mohlo mít (zcela zásadní) právní důsledky !!!
11

12.  největší problém: nejednoznačnost
• v ČR „oficiálně“ existují dva různé – a vzájemně protichůdné -
přístupy k tomu, jak je třeba zajistit „dlouhověkost“ elektronických
dokumentů
– možnost ověřit jejich autenticitu a platnost jejich podpisu
a) průběžně není nutné dělat nic b) o dokumenty a jejich
– a stačí jen určité jednorázové kroky podpisy je nutné se aktivně
„na začátku“ a průběžně starat
– opora v zákoně: – včas přidávat další časová
• zákon č. 499/2004 Sb., §69a/5: razítka
Neprokáže-li se opak, dokument v
– opora v technických
digitální podobě se považuje za
pravý, byl-li podepsán uznávaným
standardech
elektronickým podpisem …. a • a zdravém rozumu
následně za doby platnosti • dnes i ve fungování
uznávaného elektronického podpisu datových schránek
… opatřen kvalifikovaným časovým – viz funkce „autorizace“
razítkem – názor: opora i v nařízení
Komise č. 2011/130/ES
12

13.  co je potřeba pro dlouhověkost?
• co musíme udělat, abychom zajistili „dlouhověkost“
našich elektronických dokumentů?
1. zajistit, aby nám je někdo nevyměnil za jiné
• hrozba tzv. kolizních dokumentů (které jsou jiné, ale mají stejný el.
podpis)
– lze čelit opakovaným podepisováním či přidáváním časových razítek
» protože to je fakticky uzavře do trezoru (zajistí jejich integritu)
• dnes reálně existují kolizní dokumenty k těm, které jsou podepsány s
využitím hashovací funkce MD5
2. zajistit, aby kdykoli později byly k dispozici všechny
informace, potřebné k ověření platnosti podpisů
• lze řešit tak, že vše potřebné se shromáždí ještě v době, kdy je to
dostupné, a „přibalí“ k samotnému dokumentu a jeho podpisu
– o tom je koncept podpisů LTV (Long Term Validation)
» XAdES-LTV, CAdES-LTV, PAdES-LTV, referenční formáty dle
Rozhodnutí komise 2011/130/ES
13
3. zajistit, aby se dokumenty vůbec daly ještě přečíst …..

14.  děkuji za pozornost
Jiří Peterka
http://jiri.peterka.cz
http://www.earchiv.cz
http://www.bajecnysvet.cz
14