SlideShare a Scribd company logo
1 of 29
NSWI021 1/1
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/1
Rodina protokolů TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP
verze 3.0
Téma 3: Architektura TCP/IP
Jiří Peterka
NSWI021 1/2
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/2
Rodina protokolů TCP/IP TCP/IP je síťovou architekturou
• TCP/IP je „rodinou protokolů“ (Protocol Suite)
• ale podle obvyklé terminologie je síťovou architekturou
• neboť zahrnuje:
• představu o počtu vrstev
• představu o tom, co má mít která vrstva na starosti
• konkrétní protokoly
L1
L2
L3
L4
L5
L6
L7 aplikační vrstva
prezentační vrstva
relační vrstva
transportní vrstva
síťová vrstva
linková vrstva
fyzická vrstva
vrstva síťového
rozhraní
síťová vrstva
transportní vrstva
aplikační vrstva
RM ISO/OSI TCP/IP
SMTP, HTTP, FTP, …
TCP, UDP
IP (+ ICMP, ARP, …)
TCP/IP „nepokrývá“
(výjimka: SLIP, PPP)
zahrnuje
i konkrétní
protokoly
NSWI021 1/3
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/3
Rodina protokolů TCP/IP rozdíly TCP/IP vs. RM ISO/OSI
• TCP/IP
• přístup autorů velmi realistický
• ochota přebírat „cizí“ řešení
• např. Ethernet od IEEE
• soustředili se na to, jak „cizí“
řešení využít co nejlépe
• např. jak vkládat IP pakety do
Ethernetových rámců
• „od jednoduššího ke složitějšímu“
• nejprve se navrhne jednoduché
řešení
• realizovatelnost je podmínkou
standardizace
• postupně se rozšiřuje
a zdokonaluje
• pokud je o ně zájem
• pokud je to reálné, použitelné
• RM ISO/OSI:
• přístup autorů odtržený od reality
• nechtěli přebírat jiná řešení
• například Ethernet
• chtěli vymyslet všechno sami
• a to nestíhali, viz absence ISO/OSI
protokolů v referenčním rámci
• „od složitějšího k jednoduššímu“
• autoři nejprve vymysleli co
nejkomplexnější řešení
• a teprve pak přemýšleli nad tím,
zda je realizovatelné
• následně museli slevovat a hledat
implementovatelnou podmnožinu
• vycházeli z představy, že „potřebují
někomu něco prodat“
• proto: preference „bohatých“ služeb
• spojované, spolehlivé
• podpora QoS v TCP/IP vše opačně
NSWI021 1/4
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/4
Rodina protokolů TCP/IP
• decentralizovaný (distribuovaný) charakter
• absence centrálních prvků, které by byly „single point of failure“
• důsledek: i když je část sítě mimo provoz, zbývající části mohou stále fungovat
• robustnost
• schopnost překonat ne zcela ideální podmínky
• schopnost vyrovnat se s výpadky, chybami …..
• projevuje se i v preferenci nespolehlivého a nespojovaného přenosu
• tolerance vůči nedokonalostem
• princip robustnosti (též: Postel’s Law):
• “be conservative in what you do, be liberal in what you accept from others”
• jinými slovy: toleruj chyby na vstupech, ale sám je na výstupech nedělej
• původně formulováno pro TCP (RFC 761)
• později filosofie celého TCP/IP
„základní rysy“ TCP/IP
tolerance
NSWI021 1/5
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/5
Rodina protokolů TCP/IP „základní rysy“ TCP/IP
• důraz na efektivnost
• autoři TCP/IP nemuseli nikomu nic prodávat (myslet na komerční aspekty)
• proto kladli hlavní důraz na efektivnost přenosových mechanismů sítě
• důsledky:
• předpoklad paketového přenosu
• přenosu dat na principu přepojování paketů
• které je efektivnější než přepojování okruhů
• ale které nevychází vstříc multimediálním službám
• paradigma „hloupá síť, chytré uzly“
• přenosová síť má být hloupá – ale maximálně efektivní
• má se maximálně soustředit na svůj hlavní úkol (core business): přenos dat
• nemá se rozptylovat dalšími úkoly (jako je třeba zajištění spolehlivosti)
• konkrétní důsledky:
• preference nespojovaných přenosů
• preference nespolehlivých přenosů
• preference principu best effort (před podporou QoS)
• demokracie / možnost volby: když někdo chce něco jiného, má možnost ……
protokol IP je:
• nespojovaný
• nespolehlivý
• best effort
důsledek ARPANETu a NCP
vlastní rozhodnutí autorů
NSWI021 1/6
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/6
Rodina protokolů TCP/IP preference nespojovaných přenosů
• (hlavní) přenosové služby TCP/IP fungují na nespojovaném principu
• nenavazují spojení, posílají data v dobré víře, že příjemce existuje a bude
ochoten je přijmout
• přenosový protokol síťové vrstvy (protokol IP) je nespojovaný
• výhody:
• je to bezestavové
• nemění se stav odesilatele ani příjemce
• není nutné složitě reagovat na změny
v přenosové infrastruktuře, rušením
a novým navazováním spojení
• vše zajistí adaptivní mechanismy
směrování
• které hledají nejvhodnější trasu pro
každý paket v každém „přestupním“
uzlu (směrovači)
• je to výhodné pro "řídké" přenosy
• přenosy menších objemů dat, hodně
rozložené v čase
• nevýhody:
• není to výhodné pro "intenzivní"
přenosy
• přenosy větších objemů dat
v krátkém časovém intervalu
• různé pakety mohou být
přenášeny různými cestami
• a být doručovány v různém pořadí
• možnost volby:
• vyšší vrstvy si mohou zvolit
spojovaný způsob přenosu
• skrze volbu protokolu TCP
NSWI021 1/7
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/7
Rodina protokolů TCP/IP preference nespolehlivých přenosů
• (hlavní) přenosové služby TCP/IP fungují nespolehlivě
• když se nějaká data při přenosu poškodí nebo ztratí, nepovažují za svou
povinnost postarat se o nápravu
• přenosový protokol síťové vrstvy (protokol IP) funguje nespolehlivě
• výhody:
• nenarušuje to plynulost přenosu
• při nápravě se narušuje opakováním
již uskutečněného přenosu
• plynulost požadují hlavně
multimediální aplikace
• „datovým“ aplikacím je to jedno
• nenese to režii, spojenou se
zajištěním spolehlivosti
• s potvrzováním, s nutností opakování
přenosů, …..
• nevýhoda:
• data se mohou poškodit/ztratit
• související aspekty:
• spolehlivost není absolutní
• ale relativní – má vždy určitou míru
• různé aplikace mohou požadovat
různou míru spolehlivosti
• možnost volby:
• aplikace si mohou zajistit
spolehlivost samy
• na aplikační vrstvě
• aplikace mohou využít protokol TCP
• který funguje spolehlivě
NSWI021 1/8
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/8
Rodina protokolů TCP/IP preference principu best effort
• best effort = všem datům je při přenosu měřeno stejně
• nerozlišuje se, o jaká data jde – a se všemi se nakládá stejně
• když se nedostává zdrojů (přenosové kapacity, ….), jsou všechny přenosy kráceny
stejně
• alternativou k best effort je podpora QoS (Quality of Service)
• výhody:
• nevadí to „počítačovým“ aplikacím
• jako je přenos souborů, email, ….
• přenosové mechanismy (protokoly)
mohou být jednodušší
• příklad: protokol IP
• přenosová infrastruktura (síť) může
být levnější a rychlejší
• důsledky:
• Internet se mohl rozvíjet snáze,
rychleji a levněji
• než kdyby se snažil podporovat
QoS
• nevýhody:
• vadí to multimediálním aplikacím
• přenosu zvuku a obrazu
• možné řešení:
• podporu QoS lze přidat dodatečně
• technická řešení jsou standardizována
• ale je to problematické
• „moc to nefunguje“
• spíše se řeší předimenzováním kapacit
• „přístup hrubou silou“
NSWI021 1/9
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/9
Rodina protokolů TCP/IP důraz na internetworking
• další ze „základních rysů“ TCP/IP
• internetworking = vzájemné propojování sítí (do větších celků, internet-ů)
• bylo to důležité již v době, kdy protokoly TCP/IP vznikaly
• na bázi TCP/IP fungoval zárodečný ARPANET
• ale na něj se chtěly napojovat další sítě, které již existovaly a využívaly různé
technologie (na úrovni fyzické a linkové vrstvy)
• proto:
• autoři TCP/IP měli v zadání: umožnit
snadné napojování takovýchto sítí na
„zárodečný“ ARPANET
• tímto postupem (postupným
„nabalováním“ nakonec vznikl dnešní
Internet
• zvolené řešení: vyšší vrstvy (počínaje
vrstvou síťovou) budou maximálně
nezávislé na nejnižších vrstvách
• fungování vyšších vrstev nebude využívat žádná specifika nižších vrstev
• adresování (na síťové vrstvě a vyšších) bude abstraktní, nezávislé na nižších vrstvách
ARPANET
NSWI021 1/10
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/10
Rodina protokolů TCP/IP důsledky pro architekturu TCP/IP
• důraz na internetworking měl konkrétní důsledky pro TCP/IP
• „nenaplnění“ vrstvy síťového rozhraní
• TCP/IP sám nepokrývá tuto vrstvu
• nedefinuje žádné protokoly, které by měly
být používány na této vrstvě
• a předpokládá, že budou použity „takové
technologie, jaké existují“
• například Ethernet od IEEE
• výjimkou jsou:
• protokol SLIP (Serial Line IP)
• protokol PPP (Point-to-Point Protocol)
• určeny pro dvoubodové spoje
• kde i nasazení Ethernetu je overkill
• koncepce síťové vrstvy
• je „neprůhlednou pokličkou“
• zakrývá specifika nižších vrstev
• je abstraktní
• používá abstraktní (IP) adresy
• které nemají přímé ekvivalenty
v linkových adresách
• od nižších vrstev očekává jen
nezbytné minimum
vrstva síťového
rozhraní
síťová vrstva
transportní vrstva
aplikační vrstva
TCP/IP nepokrývá
výjimka: SLIP, PPP
specifika použité technologie
NSWI021 1/11
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/11
Rodina protokolů TCP/IP důsledek: TCP/IP je úspěšný
• rodina protokolů (síťová architektura) TCP/IP je v praxi velmi úspěšná
• projevuje se to i skrze dva výrazné trendy
• IP over Everything
• slogan, zdůrazňuje že protokol IP
dnes může „běžet“ nad (prakticky)
jakoukoli linkovou technologií
• že byl „portován“ na všechny
dostupné linkové technologie
• že IP pakety lze „balit“ do všech
linkových rámců, buněk atd.
• například (IP pakety lze přenášet po):
• Ethernetu, Token Ringu, ARCnetu
• linkové technologie sítí LAN
• ISDN, xDSL, kabelu/CATV, PLC,
modemovém spojení
• „pevné“ technologie
• GSM, GPRS, EDGE, UMTS, LTE, ….
• „mobilní“ technologie
• Everything over IP
• slogan, zdůrazňuje že (prakticky)
všechny aplikace dokáží fungovat nad
protokolem IP
• že jsou „portovány“ nad protokol IP
• i když původně předpokládaly jiné
prostředí a infrastrukturu
• a protokol IP pro ně není příliš
vhodný
• (nad IP lze provozovat) například:
• přenos hlasu
• technologie VOIP, služby IP telefonie
• přenos obrazu
• technologie IPTV, služby OTT (Over
the Top)
• ………..
NSWI021 1/12
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/12
Rodina protokolů TCP/IP jak se TCP/IP dívá na svět?
• koncepce protokolů TCP/IP vychází z představy, že svět je tvořen
dílčími sítěmi, které jsou mezi sebou (nějak) propojeny
• ve smyslu:
• jednotlivé sítě mají svou „identitu“ (síťovou adresu, resp. síťovou část adresy)
• lze mluvit o příslušnosti uzlů k určité síti
• vždy existuje (alespoň jedna) cesta mezi dvěma sítěmi
• lze mluvit o směrování (hledání cesty mezi sítěmi)
• tato představa odpovídá tzv. katenetovému modelu
• „katenet“ ve smyslu řetězec, posloupnost, …..
• alternativou by mohla být:
• jedna jediná (plochá) síť
• několik samostatných sítí, ale bez vzájemného propojení
síť
síť
síť
síť
síť
síť
síť
síť
síť
síť síť
síť
NSWI021 1/13
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/13
Rodina protokolů TCP/IP úkol síťové vrstvy (obecně)
• připomenutí:
• síťová vrstva přenáší síťové pakety
• jednotlivé pakety přenáší přes mezilehlé uzly až k jejich koncovým příjemcům
• mezi jednotlivými sítěmi, přes směrovače (router-y)
• k tomu musí zajistit: směrování (routing)
• jako volbu/hledání správného směru dalšího přenosu
• pro každý jednotlivý „přeskok“ využívá služeb linkové vrstvy (vrstvy síť. rozhraní)
• a zde použité linkové technologie (např.: Ethernetu, PPP, ATM, ….)
• různé linkové technologie používají různé (linkové) adresy a mohou se výrazně lišit:
• například v maximální velikosti linkového rámce
• mohou fungovat spojovaně/nespojovaně, spolehlivě/nespolehlivě
• mohou pracovat s prioritami či jinými formami QoS
síť
síť síť
síť
síť
síť
síť
síť
NSWI021 1/14
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/14
Rodina protokolů TCP/IP hostitelské počítače a směrovače
• nedoporučuje: tzv. multihomed host
• uzel, který by současně fungoval jako směrovač i jako hostitelský počítač
• dnes se připouští připojení host. počítačů do více sítí kvůli rozkladu zátěže či zálohování
• koncové uzly (host computers,
hostitelské počítače)
• jsou připojené jen k jedné síti
• slouží (pouze) potřebám uživatelů
• jako servery, jako pracovní stanice,
……
• „hostitelské“ proto, že „hostí“ zdroje
• jako jsou aplikace, data, zařízení
• jsou jejich „hostitelem“
• směrovače (routers)
• jsou připojeny do dvou či více sítí
• slouží (pouze) potřebám směrování
• zajišťují „přestup“ z jedné sítě do
druhé
• TCP/IP předpokládá, že existují jen 2 typy uzlů:
síť
síť
síť
síť síť
NSWI021 1/15
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/15
Rodina protokolů TCP/IP koncepce síťové vrstvy TCP/IP
• při vzniku koncepce TCP/IP připadaly v úvahu 2 možnosti:
a) nezakrývat specifika linkových
technologií
• tj. umožnit vyšším vrstvám, aby
využívaly specifické schopnosti
konkrétních linkových technologií
• výhoda:
• např. vyšší efektivnost, ….
• nevýhoda:
• vyšší vrstvy nefungují všude
stejně, musí se přizpůsobovat
b) volit síťovou vrstvu jako
„jednotnou pokličku“
• tj. zakrýt všechna specifika nižších
vrstev, vytvořit jednotné (stejné)
prostředí pro vyšší vrstvy
• výhoda:
• vyšší vrstvy se nemusí
přizpůsobovat/měnit
• nevýhoda:
• nelze využít specifické výhody
konkrétních linkových technologií
• pokud takové existují
vrstva síťového
rozhraní
síťová vrstva
transportní vrstva
aplikační vrstva
specifika použité technologie
NSWI021 1/16
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/16
Rodina protokolů TCP/IP koncepce síťové vrstvy TCP/IP
• nakonec se prosadila varianta b: jednotná poklička
• specifika linkových technologií jsou zakryta, využívá se jen minimum přenosových
schopností, které by měla podporovat každá technologie
• přesto:
• jednu odlišnost nelze / nemá smysl „zakrývat“: velikost linkového rámce
• proto:
• existuje výjimka (z pravidla, že všechna specifika jsou zakryta):
• vyšší vrstvy „vidí“ parametr MTU (Maximum Transmission Unit)
• ten udává, kolik bytů se vejde do „nákladové části“ linkového rámce
• podle něj vyšší vrstvy „porcují“ data k přenosu na menší části – aby se ještě vešly
to linkového rámce, a nedocházelo k tzv. fragmentaci (nutnosti rozdělení na části)
vrstva síťového
rozhraní
síťová vrstva
transportní vrstva
aplikační vrstva
specifika použité
technologie
linkový rámec
síťový paket
hodnota MTU
přesto k fragmentaci může docházet
NSWI021 1/17
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/17
Rodina protokolů TCP/IP koncepce protokolu IP (v4)
• síťová vrstva má jen 1 přenosový protokol: IP (Internet Protocol)
• přenáší bloky označované jako pakety: IP pakety
• funguje:
• nespojovaně
• nenavazuje spojení, díky tomu funguje bezestavově
• nespolehlivě
• nestará se o nápravu, pokud dojde k poškození nebo ztrátě dat
• stylem best effort
• všem datům měří stejně, nepodporuje QoS, nerozlišuje mezi přenášenými daty
• je minimalistický, nabízí jen „holý přenos“
• důsledek paradigmatu: „hloupá síť, chytré uzly“
• a představy, že přenosová část sítě má pouze přenášet data, ale nic jiného
• negarantuje, že:
• data vůbec přenese (důsledek nespolehlivosti)
• data stihne přenést včas (nejpozději za dobu t)
• data bude přenášet pravidelně (se stejným přenosovým zpožděním/latencí)
• data doručí ve správném pořadí (důsledek nespojovaného charakteru)
proto jsou označovány
také jako IP datagramy !!
proto jsou označovány
také jako IP datagramy !!
protokol IP se nehodí pro
multimediální přenosy
NSWI021 1/18
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/18
Rodina protokolů TCP/IP podpora fragmentace
• protokol IP musí mít zabudovánu podporu fragmentace
• možnost rozdělit „příliš velký paket“ na menší části (fragmenty), tak aby se vešly
do linkových rámců
• zahrnuje:
• označení jednotlivých fragmentů
• tak, aby se poznalo, že „patří k sobě“
• identifikaci pořadí / posloupnosti
• aby se vědělo, jak jdou fragmenty „za sebou“ a který z nich je poslední
• minim. velikost paketu, který vždy projde bez fragmentace: IPv4: 576 B, IPv6: 1280 B
• umožňuje:
• nefragmentovat
• odmítnout fragmentaci, pokud by k ní mělo dojít
• fragmentovat pakety přímo u odesilatele
• pokud není respektována hodnota parametru MTU
• fragmentovat pakety „po cestě“
• ve směrovačích, které pracují s cestami s menším MTU
• sestavit z přijatých fragmentů původní (větší) paket
• možnost „poskládat“ fragmenty – pokud došly všechny
IP paket
fragment fragment frag.
rámec rámec rámec
umožňuje jen IPv4
(IPv6 nikoli)
dělá vždy až
koncový příjemce
NSWI021 1/19
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/19
Rodina protokolů TCP/IP další součásti síťové vrstvy TCP/IP
• používá jednotné adresování
• abstraktní IPv4 adresy (32 bitů) – nejsou nijak závislé na linkových (HW) adresách
• jsou logicky dvousložkové:
• mají síťovou část (určuje síť jako celek)
• mají relativní část (určuje relativní adresu uzlu v rámci sítě)
• s tím souvisí i celý systém distribuce IP adres
• centrální přidělovatel (IANA, Internet Assigned Numbers Authority),
• regionální přidělovatelé (RIR, Regional Internet Registries)
• lokální přidělovatelé (LIR, Local Internet Registries)
• dále pravidla pro alokaci (přidělování IP adres „po kvantech“)
• třídy A, B a C (i D a E)
• koncept subnettingu a supernettingu
• koncept privátních IP adres
• mechanismus CIDR (Classless InterDomain Routing)
• dnes také:
• IPv6 adresy (128 bitů), systém distribuce a přidělování
také pravidla
přidělování
IP adres
hostitelským
počítačům
a směrovačům
IANA
RIR RIR RIR
LIR LIR LIR LIR
NSWI021 1/20
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/20
Rodina protokolů TCP/IP další součásti síťové vrstvy TCP/IP
• se síťovou vrstvou úzce souvisí (a patří do ní):
• „pomocné“ protokoly
• např. ICMP (Internet Control Message Protocol)
• „posel špatných zpráv“ – slouží pro sdělování nestandardních situací
• například že konkrétní paket nelze doručit, že neexistuje cesta atd.
• zajišťuje některé další funkce
• například „poučuje“ hostitelské počítače o správném směrování
• slouží utilitám PING a Traceroute
• ARP (Address Resolution Protocol) a RARP (Reverse ARP)
• pro převod mezi síťovými a linkovými adresami, oběma směry
• ale jen tam, kde je k dispozici broadcast na linkové vrstvě
• NAT (Network Address Translation)
• pro překlad IP adres (mezi veřejnými a privátními IP adresami)
• se síťovou vrstvou souvisí i protokoly pro směrování
• RIP (Routing Internet Protocol), OSPF (Open Shortest Path First) ….
• volitelně další mechanismy a protokoly:
• IPSec (IP Security, pro zabezpečené přenosy), Mobile IP (pro podporu mobility)
NSWI021 1/21
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/21
Rodina protokolů TCP/IP koncepce transportní vrstvy TCP/IP
• připomenutí:
• transportní vrstva je první vrstvou, kterou mají koncové uzly „plně ve své moci“
• která je implementována až v koncových uzlech (hostitelských počítačích, H)
• která není implementována ve vnitřních uzlech sítě (směrovačích, R)
• transportní vrstva zajišťuje end-to-end komunikaci
• komunikaci mezi koncovými uzly (hostitelskými počítači)
• proto:
• transportní vrstva je první (a současně poslední) možností,
kdy (kde) změnit způsob fungování přenosových služeb
• reprezentovaných fungováním síťového protokolu IP
• zvolené řešení: jen 2 varianty
• obě „krajní“ (extrémní)
a) „neměnit nic“
• transportní protokol UDP
• nespojovaný a nespolehlivý
• stejně jako protokol IP
• je to velmi jednoduchý protokol
b) „změnit všechno“
• transportní protokol TCP
• spojovaný a spolehlivý
• na rozdíl od protokolu IP
• velmi složitý a komplexní protokol
IP
UDP TCP
IP IP IP IP
R R HH
NSWI021 1/22
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/22
Rodina protokolů TCP/IP transportní protokol UDP
• UDP (User Datagram Protocol)
• je pouze jednoduchou („lehkou“) nadstavbou nad protokolem IP
• funguje stejně jako protokol IP:
• nespojovaně: nenavazuje spojení, data mohou cestovat jinými cestami
• nespolehlivě: nestará se o nápravu poškozených či ztracených dat
• na principu best effort, bez podpory QoS: všem datům měří stejně
• přenáší bloky dat, označované jako UDP datagramy
• „datagramy“ kvůli nespojovanému způsobu fungování
• velikost UDP datagramů:
• volitelná – ale musí se vejít do IP datagramu (max. 216 = 65535 bytů včetně hlavičky)
• max. 65507 bytů dat nákladové části
• +8 bytů UDP hlavička, +20 bytů hlavička IP paketu
• v praxi typicky mnohem menší (dáno konkrétní implementací TCP/IP)
• často max. 8196 bytů
• řeší:
• práci s porty
• rozlišování různých entit v rámci
každého uzlu
• neřeší:
• spolehlivost
• řízení toku (aby odesilatel nezahltil příjemce)
• předcházení zahlcení (aby nedošlo k zahlcení
přenosové části sítě)
data „porcuje“
aplikace, UDP je
dostává už po blocích
NSWI021 1/23
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/23
Rodina protokolů TCP/IP transportní protokol TCP
• TCP (Transmission Control Protocol)
• je velmi složitým protokolem
• je velmi adaptabilní, dokáže se přizpůsobit odlišným podmínkám
• dokáže fungovat stejně dobře v sítích LAN i WAN
• i při diametrálně odlišné latenci / přenosovém zpoždění
• mění způsob fungování protokolu IP
• IP funguje nespojovaně, TCP funguje spojovaně
• IP funguje nespolehlivě, TCP funguje spolehlivě
• přenáší TCP segmenty
• jejich velikost si určuje protokol TCP sám
• řeší řadu věcí, které IP ani UDP neřeší (ani řešit nemusí)
• zajištění spolehlivosti
• používá kontinuální potvrzování, metoda okénka, volba timeoutů, ….
• řízení toku
• skrze metodu okénka
• předcházení zahlcení
• dočasný přechod na jednotlivé potvrzování
vytváří iluzi
bytového proudu
sám si „porcuje“
data z bytového
proudu, dle MTU
• řeší:
• práci s porty
• rozlišování různých entit
v rámci každého uzlu
NSWI021 1/24
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/24
Rodina protokolů TCP/IP vývoj transportní vrstvy
• původně:
• jen 2 „extrémní“ varianty: TCP („všechno“), UDP („nic“)
• později:
• různě „vyladěné“ varianty protokolu TCP
• používají různé postupy/algoritmy/metody při zajištění spolehlivosti, řízení
toku, předcházení zahlcení atd.
• TCP Tahoe, TCP Reno, TCP NewReno, TCP Vegas, …….
• v poslední době:
• snaha zavést jemnější škálu transportních protokolů (než jen 2 „extrémní“)
• protokol SCTP (Stream Control Transmission Protocol)
• funguje spolehlivě (stejně jako TCP)
• funguje spojovaně (ale jinak než TCP)
• přenáší data po blocích (messages), podobně jako UDP
• podporuje více proudů (streams) současně (TCP jen 1 proud/stream)
• podporuje multihoming
• dokáže využít více síťových rozhraní, pokud je uzel má
• předchází zahlcení (podobně jako TCP)
IP
UDP TCPSCTP
definuje RFC 2960 (říjen
2000), nově RFC 4960
NSWI021 1/25
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/25
Rodina protokolů TCP/IP vývoj transportní vrstvy
• škála transportních protokolů se dále rozšiřuje
• protokol DCCP (Datagram Congestion Control Protocol)
• přenáší datagramy (jako UDP)
• data členěná na bloky
• funguje spojovaně (jako TCP)
• čísluje přenášené datagramy
• funguje nespolehlivě (jako UDP)
• ale poskytuje informaci o doručení datagramu (doručen, zahozen, zpožděn ….)
• předchází zahlcení (jako TCP)
• nabízí více algoritmů pro předcházení zahlcení
• podporuje multihoming (jako SCTP)
• podporuje mobilitu
• neřídí tok (jako UDP)
• do budoucna: SCPS-TP
• Space Communications Protocol Standard Transport Protocol
• pro meziplanetární komunikaci, kde je extrémně velké přenosové zpoždění
IP
UDP TCPDCCP SCTP
definuje RFC 4340
(březen 2006)
NSWI021 1/26
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/26
Rodina protokolů TCP/IP aplikace v TCP/IP
• časem dochází k "platformizaci"
aplikací
• přežívají jen některé aplikace
• hlavně WWW a el. pošta
• ostatní ztrácí svou identitu
a „skrývají se“ za jiné aplikace
• jakoby se stávají nadstavbou
nad těmi aplikacemi, které
zůstaly
• původně samostatné aplikace se
přesouvají do role nadstavby na
platformě jiné aplikace
• platformou je WWW,
případně elektronická pošta
• původně malý rozsah aplikací:
• elektronická pošta (SMTP, RFC 822)
• přenos souborů (FTP)
• vzdálené přihlašování (TELNET, rlogin)
• těmto aplikacím dobře vyhovovalo
fungování sítě "na principu maximální
snahy, ale nezaručeného výsledku"
• později se prosadily další aplikace:
• síťové noviny (news, netnews, USENET)
• sdílení souborů (NFS)
• Gopher, WWW (HTML, HTTP, ….)
• on-line komunikace (chat, IRC, ICQ,
messengery, …)
pro všechny tyto „počítačové“ aplikace je způsob fungování TCP/IP (hlavně
princip best effort, bez podpory QoS) stále ještě akceptovatelný - byť ne ideální
NSWI021 1/27
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/27
Rodina protokolů TCP/IP síťová neutralita vs. podpora QoS
• v době vzniku protokolů TCP/IP se nepočítalo s multimediálními
aplikacemi a jejich potřebami
• zajistit/garantovat nízkou latenci a nízký jitter (pravidelnost doručování)
• bylo zvoleno řešení na bázi síťové neutrality
• přenosová síť je „neutrální“ k přenášeným datům, nerozlišuje je a ke všem se
chová stejně
• na principu best effort: nedokáže zajistit rychlost ani pravidelnost doručování dat !!
• výhoda:
• značně to zjednodušilo návrh
přenosových protokolů (IP, UDP,
TCP)
• zlevnilo to implementaci TCP/IP
infrastruktury
• celého Internetu
• nevýhoda:
• vadí to multimediálním aplikacím,
které časem také přešly na TCP/IP
• „Everything over IP“
• i telefonování (VOIP),
videokonference, distribuce R a TV
signálu (IPTV), …….
? ? ????
NSWI021 1/28
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/28
Rodina protokolů TCP/IP dodatečná podpora QoS
• jsou připravena řešení pro dodatečné zavedení podpory QoS
• DiffServ (Differentiated Services): na principu priorit
• jednotlivé bloky dat (pakety) se mohou „hlásit“ k různým úrovním priority
• IntServ (Integrated Services): na principu rezervace a garance
• konkrétní přenosy (spojení) si vyžádají vyhrazení určité přenosové kapacity
• v zásadě: návrat k přepojování okruhů)
• problém:
• tato řešení se v praxi (moc) neosvědčila
• jsou velmi komplikovaná a nákladná, dají se nasadit jen v privátních sítích
• v rámci celého Internetu nelze jejich nasazení očekávat
• jiná řešení:
• techniky jako client buffering
• kompenzuje nepravidelnost doručování, vhodné pro neinteraktivní aplikace
• (v praxi) nejjednodušší řešení:
• předimenzování (navyšování přenosové i další kapacity)
• ale jinak nechat způsob fungování přenosových služeb beze změn !!!!
NSWI021 1/29
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 3/29
Rodina protokolů TCP/IP princip OTT (Over the Top)
• pro poskytování multimediálních služeb (nad TCP/IP) dnes existují dva
různé přístupy
• „privátní“:
• aplikace, poskytující multimediální
služby, je provozována pouze
v privátní části TCP/IP sítě, kde je
pro ni vyhrazena potřebná kapacita
a vytvořeny další podmínky
• takto fungují např. služby IPTV (O2
TV) či UPC Telefon
• dokáží fungovat „garantovaným“
způsobem
• OTT (Over the Top)
• aplikace je provozována „nad“
veřejným Internetem
• v souběhu s dalším provozem ve
veřejném Internetu
• bez jakýchkoli opatření (QoS)
• takto funguje např. YouTube, Hulu,
Netflix, GoogleTV, Skype, …..
• mohou fungovat jen „negarantovaným“
způsobem
Internet ISP
přenos nejde
přes veřejný
Internet
InternetISP ISP
přenos jde
přes veřejný
Internet

More Related Content

What's hot

Fortinet_ProductGuide_NOV2021_R127.pdf
Fortinet_ProductGuide_NOV2021_R127.pdfFortinet_ProductGuide_NOV2021_R127.pdf
Fortinet_ProductGuide_NOV2021_R127.pdfAlonzoJames2
 
Cisco Live! :: Introduction to IOS XR for Enterprises and Service Providers
Cisco Live! :: Introduction to IOS XR for Enterprises and Service ProvidersCisco Live! :: Introduction to IOS XR for Enterprises and Service Providers
Cisco Live! :: Introduction to IOS XR for Enterprises and Service ProvidersBruno Teixeira
 
UCCX vs PCCE vs UCCE
UCCX vs PCCE vs UCCEUCCX vs PCCE vs UCCE
UCCX vs PCCE vs UCCENovelVox
 
Segment Routing Advanced Use Cases - Cisco Live 2016 USA
Segment Routing Advanced Use Cases - Cisco Live 2016 USASegment Routing Advanced Use Cases - Cisco Live 2016 USA
Segment Routing Advanced Use Cases - Cisco Live 2016 USAJose Liste
 
分散型台帳技術Orb DLTの紹介
分散型台帳技術Orb DLTの紹介分散型台帳技術Orb DLTの紹介
分散型台帳技術Orb DLTの紹介Orb, Inc.
 
大規模DCのネットワークデザイン
大規模DCのネットワークデザイン大規模DCのネットワークデザイン
大規模DCのネットワークデザインMasayuki Kobayashi
 
Linux KVM のコードを追いかけてみよう
Linux KVM のコードを追いかけてみようLinux KVM のコードを追いかけてみよう
Linux KVM のコードを追いかけてみようTsuyoshi OZAWA
 
Quality of-service configuration on cisco nexus
Quality of-service configuration on cisco nexusQuality of-service configuration on cisco nexus
Quality of-service configuration on cisco nexusAADISH BAHATI
 
Lab 6.4.1 InterVLAN routing
Lab 6.4.1 InterVLAN routingLab 6.4.1 InterVLAN routing
Lab 6.4.1 InterVLAN routingMuhd Mu'izuddin
 
Cisco Live! :: Cisco ASR 9000 Architecture :: BRKARC-2003 | Las Vegas 2017
Cisco Live! :: Cisco ASR 9000 Architecture :: BRKARC-2003 | Las Vegas 2017Cisco Live! :: Cisco ASR 9000 Architecture :: BRKARC-2003 | Las Vegas 2017
Cisco Live! :: Cisco ASR 9000 Architecture :: BRKARC-2003 | Las Vegas 2017Bruno Teixeira
 
DS-LiteをFreeBSDで使う
DS-LiteをFreeBSDで使うDS-LiteをFreeBSDで使う
DS-LiteをFreeBSDで使うSatoshi Togawa
 
Lacp Agreement
Lacp AgreementLacp Agreement
Lacp AgreementPLVision
 
Aynchronous Processing in Kamailio Configuration File
Aynchronous Processing in Kamailio Configuration FileAynchronous Processing in Kamailio Configuration File
Aynchronous Processing in Kamailio Configuration FileDaniel-Constantin Mierla
 
バックボーン運用から見るインターネットの実情
バックボーン運用から見るインターネットの実情バックボーン運用から見るインターネットの実情
バックボーン運用から見るインターネットの実情IIJ
 
RFC6241(Network Configuration Protocol (NETCONF))の勉強資料
RFC6241(Network Configuration Protocol (NETCONF))の勉強資料RFC6241(Network Configuration Protocol (NETCONF))の勉強資料
RFC6241(Network Configuration Protocol (NETCONF))の勉強資料Tetsuya Hasegawa
 
ネットワークの自動化・監視の取り組みについて #netopscoding #npstudy
ネットワークの自動化・監視の取り組みについて #netopscoding #npstudyネットワークの自動化・監視の取り組みについて #netopscoding #npstudy
ネットワークの自動化・監視の取り組みについて #netopscoding #npstudyYahoo!デベロッパーネットワーク
 

What's hot (20)

Fortinet_ProductGuide_NOV2021_R127.pdf
Fortinet_ProductGuide_NOV2021_R127.pdfFortinet_ProductGuide_NOV2021_R127.pdf
Fortinet_ProductGuide_NOV2021_R127.pdf
 
Cisco Live! :: Introduction to IOS XR for Enterprises and Service Providers
Cisco Live! :: Introduction to IOS XR for Enterprises and Service ProvidersCisco Live! :: Introduction to IOS XR for Enterprises and Service Providers
Cisco Live! :: Introduction to IOS XR for Enterprises and Service Providers
 
UCCX vs PCCE vs UCCE
UCCX vs PCCE vs UCCEUCCX vs PCCE vs UCCE
UCCX vs PCCE vs UCCE
 
Segment Routing Advanced Use Cases - Cisco Live 2016 USA
Segment Routing Advanced Use Cases - Cisco Live 2016 USASegment Routing Advanced Use Cases - Cisco Live 2016 USA
Segment Routing Advanced Use Cases - Cisco Live 2016 USA
 
Cours eigrp i pv4 et ipv6
Cours eigrp i pv4 et ipv6Cours eigrp i pv4 et ipv6
Cours eigrp i pv4 et ipv6
 
分散型台帳技術Orb DLTの紹介
分散型台帳技術Orb DLTの紹介分散型台帳技術Orb DLTの紹介
分散型台帳技術Orb DLTの紹介
 
大規模DCのネットワークデザイン
大規模DCのネットワークデザイン大規模DCのネットワークデザイン
大規模DCのネットワークデザイン
 
Linux KVM のコードを追いかけてみよう
Linux KVM のコードを追いかけてみようLinux KVM のコードを追いかけてみよう
Linux KVM のコードを追いかけてみよう
 
Quality of-service configuration on cisco nexus
Quality of-service configuration on cisco nexusQuality of-service configuration on cisco nexus
Quality of-service configuration on cisco nexus
 
EVPN & VXLAN for Cloud Builders
EVPN & VXLAN for Cloud BuildersEVPN & VXLAN for Cloud Builders
EVPN & VXLAN for Cloud Builders
 
Lab 6.4.1 InterVLAN routing
Lab 6.4.1 InterVLAN routingLab 6.4.1 InterVLAN routing
Lab 6.4.1 InterVLAN routing
 
Cisco Live! :: Cisco ASR 9000 Architecture :: BRKARC-2003 | Las Vegas 2017
Cisco Live! :: Cisco ASR 9000 Architecture :: BRKARC-2003 | Las Vegas 2017Cisco Live! :: Cisco ASR 9000 Architecture :: BRKARC-2003 | Las Vegas 2017
Cisco Live! :: Cisco ASR 9000 Architecture :: BRKARC-2003 | Las Vegas 2017
 
DS-LiteをFreeBSDで使う
DS-LiteをFreeBSDで使うDS-LiteをFreeBSDで使う
DS-LiteをFreeBSDで使う
 
BWE in Janus
BWE in JanusBWE in Janus
BWE in Janus
 
OSPF Virtual Link
OSPF Virtual LinkOSPF Virtual Link
OSPF Virtual Link
 
Lacp Agreement
Lacp AgreementLacp Agreement
Lacp Agreement
 
Aynchronous Processing in Kamailio Configuration File
Aynchronous Processing in Kamailio Configuration FileAynchronous Processing in Kamailio Configuration File
Aynchronous Processing in Kamailio Configuration File
 
バックボーン運用から見るインターネットの実情
バックボーン運用から見るインターネットの実情バックボーン運用から見るインターネットの実情
バックボーン運用から見るインターネットの実情
 
RFC6241(Network Configuration Protocol (NETCONF))の勉強資料
RFC6241(Network Configuration Protocol (NETCONF))の勉強資料RFC6241(Network Configuration Protocol (NETCONF))の勉強資料
RFC6241(Network Configuration Protocol (NETCONF))の勉強資料
 
ネットワークの自動化・監視の取り組みについて #netopscoding #npstudy
ネットワークの自動化・監視の取り組みについて #netopscoding #npstudyネットワークの自動化・監視の取り組みについて #netopscoding #npstudy
ネットワークの自動化・監視の取り組みについて #netopscoding #npstudy
 

Similar to Rodina protokolů TCP/IP, téma 3: Architektura TCP/IP

Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly
Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly
Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly Jiří Peterka
 
Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IPRodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IPJiří Peterka
 
Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4
Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4
Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4Jiří Peterka
 
O čem je síťová neutralita?
O čem je síťová neutralita?O čem je síťová neutralita?
O čem je síťová neutralita?Jiří Peterka
 
Sítě pro malé a střední podniky 2014
Sítě pro malé a střední podniky 2014Sítě pro malé a střední podniky 2014
Sítě pro malé a střední podniky 2014Vladimír Smitka
 
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrováníPočítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrováníJiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologiePočítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologieJiří Peterka
 
Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6
Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6
Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6Jiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralitaPočítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralitaJiří Peterka
 
Potřebujeme síťovou neutralitu?
Potřebujeme síťovou neutralitu?Potřebujeme síťovou neutralitu?
Potřebujeme síťovou neutralitu?Jiří Peterka
 
Brožura Síťové technologie/ Murrelektronik
Brožura Síťové technologie/ MurrelektronikBrožura Síťové technologie/ Murrelektronik
Brožura Síťové technologie/ MurrelektronikIvana Vrzáková
 
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - IIPočítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - IIJiří Peterka
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIVolf
 
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6Tomáš Holas
 
Avnet - Linux&Power news (Czech)
Avnet - Linux&Power news (Czech)Avnet - Linux&Power news (Czech)
Avnet - Linux&Power news (Czech)Radek Spimr
 

Similar to Rodina protokolů TCP/IP, téma 3: Architektura TCP/IP (20)

Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly
Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly
Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly
 
Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IPRodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IP
 
Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4
Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4
Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4
 
O čem je síťová neutralita?
O čem je síťová neutralita?O čem je síťová neutralita?
O čem je síťová neutralita?
 
Sítě pro malé a střední podniky 2014
Sítě pro malé a střední podniky 2014Sítě pro malé a střední podniky 2014
Sítě pro malé a střední podniky 2014
 
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrováníPočítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
 
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologiePočítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
 
Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6
Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6
Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6
 
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralitaPočítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
 
Potřebujeme síťovou neutralitu?
Potřebujeme síťovou neutralitu?Potřebujeme síťovou neutralitu?
Potřebujeme síťovou neutralitu?
 
Brožura Síťové technologie/ Murrelektronik
Brožura Síťové technologie/ MurrelektronikBrožura Síťové technologie/ Murrelektronik
Brožura Síťové technologie/ Murrelektronik
 
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - IIPočítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Proč je NTW stále nezbytný
Proč je NTW stále nezbytnýProč je NTW stále nezbytný
Proč je NTW stále nezbytný
 
Ndk
NdkNdk
Ndk
 
Special-E15-2705
Special-E15-2705Special-E15-2705
Special-E15-2705
 
IPv6
IPv6IPv6
IPv6
 
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
 
Avnet - Linux&Power news (Czech)
Avnet - Linux&Power news (Czech)Avnet - Linux&Power news (Czech)
Avnet - Linux&Power news (Czech)
 
Seminárka
SeminárkaSeminárka
Seminárka
 

More from Jiří Peterka

Letem světem elektronické identifikace
Letem světem elektronické identifikaceLetem světem elektronické identifikace
Letem světem elektronické identifikaceJiří Peterka
 
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování Jiří Peterka
 
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...Jiří Peterka
 
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávnoInternetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávnoJiří Peterka
 
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?Jiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikacePočítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikaceJiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PONPočítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PONJiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSLPočítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSLJiří Peterka
 
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)Jiří Peterka
 
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?Jiří Peterka
 
Co je kybernetická bezpečnost?
Co je kybernetická bezpečnost?Co je kybernetická bezpečnost?
Co je kybernetická bezpečnost?Jiří Peterka
 
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...Jiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN IIPočítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN IIJiří Peterka
 
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...Jiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 2: Internetworking II
Počítačové sítě II, lekce 2: Internetworking IIPočítačové sítě II, lekce 2: Internetworking II
Počítačové sítě II, lekce 2: Internetworking IIJiří Peterka
 
Co bychom měli vědět o elektronických podpisech
Co bychom měli vědět o elektronických podpisechCo bychom měli vědět o elektronických podpisech
Co bychom měli vědět o elektronických podpisechJiří Peterka
 
Historie a současný stav české mobilní telefonie
Historie a současný stav české mobilní telefonieHistorie a současný stav české mobilní telefonie
Historie a současný stav české mobilní telefonieJiří Peterka
 
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IPRodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IPJiří Peterka
 
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správouMožnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správouJiří Peterka
 

More from Jiří Peterka (19)

Letem světem elektronické identifikace
Letem světem elektronické identifikaceLetem světem elektronické identifikace
Letem světem elektronické identifikace
 
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
 
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
 
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávnoInternetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
 
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
 
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikacePočítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
 
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PONPočítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
 
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSLPočítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
 
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
 
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
 
Co je kybernetická bezpečnost?
Co je kybernetická bezpečnost?Co je kybernetická bezpečnost?
Co je kybernetická bezpečnost?
 
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
 
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN IIPočítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
 
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
 
Počítačové sítě II, lekce 2: Internetworking II
Počítačové sítě II, lekce 2: Internetworking IIPočítačové sítě II, lekce 2: Internetworking II
Počítačové sítě II, lekce 2: Internetworking II
 
Co bychom měli vědět o elektronických podpisech
Co bychom měli vědět o elektronických podpisechCo bychom měli vědět o elektronických podpisech
Co bychom měli vědět o elektronických podpisech
 
Historie a současný stav české mobilní telefonie
Historie a současný stav české mobilní telefonieHistorie a současný stav české mobilní telefonie
Historie a současný stav české mobilní telefonie
 
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IPRodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
 
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správouMožnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
 

Recently uploaded

Project Restart 2024: Hana Březinová - Psychologické tipy pro práci s lidmi n...
Project Restart 2024: Hana Březinová - Psychologické tipy pro práci s lidmi n...Project Restart 2024: Hana Březinová - Psychologické tipy pro práci s lidmi n...
Project Restart 2024: Hana Březinová - Psychologické tipy pro práci s lidmi n...Taste
 
Project Restart 2024: Karel Smutný - Specializace patří do 19. století
Project Restart 2024: Karel Smutný - Specializace patří do 19. stoletíProject Restart 2024: Karel Smutný - Specializace patří do 19. století
Project Restart 2024: Karel Smutný - Specializace patří do 19. stoletíTaste
 
Project Restart 2024: Lenka Auerová - Budování holistické organizace
Project Restart 2024: Lenka Auerová - Budování holistické organizaceProject Restart 2024: Lenka Auerová - Budování holistické organizace
Project Restart 2024: Lenka Auerová - Budování holistické organizaceTaste
 
Project Restart 2024: Pavel Minář - Procesy pro lepší projekty
Project Restart 2024: Pavel Minář - Procesy pro lepší projektyProject Restart 2024: Pavel Minář - Procesy pro lepší projekty
Project Restart 2024: Pavel Minář - Procesy pro lepší projektyTaste
 
E-mail Date #2: Jan Krčmář - Retence a RFM: jak pomocí e-mailingu navýšit hod...
E-mail Date #2: Jan Krčmář - Retence a RFM: jak pomocí e-mailingu navýšit hod...E-mail Date #2: Jan Krčmář - Retence a RFM: jak pomocí e-mailingu navýšit hod...
E-mail Date #2: Jan Krčmář - Retence a RFM: jak pomocí e-mailingu navýšit hod...Taste
 
E-mail Date #2: Markéta Kryštůfková - Multikanálová retence: využijte data o ...
E-mail Date #2: Markéta Kryštůfková - Multikanálová retence: využijte data o ...E-mail Date #2: Markéta Kryštůfková - Multikanálová retence: využijte data o ...
E-mail Date #2: Markéta Kryštůfková - Multikanálová retence: využijte data o ...Taste
 
Project Restart 2024: Jiří Langr - Mytologie projektů
Project Restart 2024: Jiří Langr - Mytologie projektůProject Restart 2024: Jiří Langr - Mytologie projektů
Project Restart 2024: Jiří Langr - Mytologie projektůTaste
 
Project Restart 2024: Jan Řezáč - Nahradí AI projektové manažery?
Project Restart 2024: Jan Řezáč - Nahradí AI projektové manažery?Project Restart 2024: Jan Řezáč - Nahradí AI projektové manažery?
Project Restart 2024: Jan Řezáč - Nahradí AI projektové manažery?Taste
 
E-mail Date #2: Kazimír Krysta - CDP jako stavební kámen retence
E-mail Date #2: Kazimír Krysta - CDP jako stavební kámen retenceE-mail Date #2: Kazimír Krysta - CDP jako stavební kámen retence
E-mail Date #2: Kazimír Krysta - CDP jako stavební kámen retenceTaste
 
Project Restart 2024: Martin Vasquez - Inteligence je schopnost reagovat na z...
Project Restart 2024: Martin Vasquez - Inteligence je schopnost reagovat na z...Project Restart 2024: Martin Vasquez - Inteligence je schopnost reagovat na z...
Project Restart 2024: Martin Vasquez - Inteligence je schopnost reagovat na z...Taste
 
E-mail Date #2: Jakub Kalvoda a Barbora Pavlíčková - Jak si udržet skvělé výs...
E-mail Date #2: Jakub Kalvoda a Barbora Pavlíčková - Jak si udržet skvělé výs...E-mail Date #2: Jakub Kalvoda a Barbora Pavlíčková - Jak si udržet skvělé výs...
E-mail Date #2: Jakub Kalvoda a Barbora Pavlíčková - Jak si udržet skvělé výs...Taste
 

Recently uploaded (11)

Project Restart 2024: Hana Březinová - Psychologické tipy pro práci s lidmi n...
Project Restart 2024: Hana Březinová - Psychologické tipy pro práci s lidmi n...Project Restart 2024: Hana Březinová - Psychologické tipy pro práci s lidmi n...
Project Restart 2024: Hana Březinová - Psychologické tipy pro práci s lidmi n...
 
Project Restart 2024: Karel Smutný - Specializace patří do 19. století
Project Restart 2024: Karel Smutný - Specializace patří do 19. stoletíProject Restart 2024: Karel Smutný - Specializace patří do 19. století
Project Restart 2024: Karel Smutný - Specializace patří do 19. století
 
Project Restart 2024: Lenka Auerová - Budování holistické organizace
Project Restart 2024: Lenka Auerová - Budování holistické organizaceProject Restart 2024: Lenka Auerová - Budování holistické organizace
Project Restart 2024: Lenka Auerová - Budování holistické organizace
 
Project Restart 2024: Pavel Minář - Procesy pro lepší projekty
Project Restart 2024: Pavel Minář - Procesy pro lepší projektyProject Restart 2024: Pavel Minář - Procesy pro lepší projekty
Project Restart 2024: Pavel Minář - Procesy pro lepší projekty
 
E-mail Date #2: Jan Krčmář - Retence a RFM: jak pomocí e-mailingu navýšit hod...
E-mail Date #2: Jan Krčmář - Retence a RFM: jak pomocí e-mailingu navýšit hod...E-mail Date #2: Jan Krčmář - Retence a RFM: jak pomocí e-mailingu navýšit hod...
E-mail Date #2: Jan Krčmář - Retence a RFM: jak pomocí e-mailingu navýšit hod...
 
E-mail Date #2: Markéta Kryštůfková - Multikanálová retence: využijte data o ...
E-mail Date #2: Markéta Kryštůfková - Multikanálová retence: využijte data o ...E-mail Date #2: Markéta Kryštůfková - Multikanálová retence: využijte data o ...
E-mail Date #2: Markéta Kryštůfková - Multikanálová retence: využijte data o ...
 
Project Restart 2024: Jiří Langr - Mytologie projektů
Project Restart 2024: Jiří Langr - Mytologie projektůProject Restart 2024: Jiří Langr - Mytologie projektů
Project Restart 2024: Jiří Langr - Mytologie projektů
 
Project Restart 2024: Jan Řezáč - Nahradí AI projektové manažery?
Project Restart 2024: Jan Řezáč - Nahradí AI projektové manažery?Project Restart 2024: Jan Řezáč - Nahradí AI projektové manažery?
Project Restart 2024: Jan Řezáč - Nahradí AI projektové manažery?
 
E-mail Date #2: Kazimír Krysta - CDP jako stavební kámen retence
E-mail Date #2: Kazimír Krysta - CDP jako stavební kámen retenceE-mail Date #2: Kazimír Krysta - CDP jako stavební kámen retence
E-mail Date #2: Kazimír Krysta - CDP jako stavební kámen retence
 
Project Restart 2024: Martin Vasquez - Inteligence je schopnost reagovat na z...
Project Restart 2024: Martin Vasquez - Inteligence je schopnost reagovat na z...Project Restart 2024: Martin Vasquez - Inteligence je schopnost reagovat na z...
Project Restart 2024: Martin Vasquez - Inteligence je schopnost reagovat na z...
 
E-mail Date #2: Jakub Kalvoda a Barbora Pavlíčková - Jak si udržet skvělé výs...
E-mail Date #2: Jakub Kalvoda a Barbora Pavlíčková - Jak si udržet skvělé výs...E-mail Date #2: Jakub Kalvoda a Barbora Pavlíčková - Jak si udržet skvělé výs...
E-mail Date #2: Jakub Kalvoda a Barbora Pavlíčková - Jak si udržet skvělé výs...
 

Rodina protokolů TCP/IP, téma 3: Architektura TCP/IP

  • 1. NSWI021 1/1 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/1 Rodina protokolů TCP/IP Rodina protokolů TCP/IP verze 3.0 Téma 3: Architektura TCP/IP Jiří Peterka
  • 2. NSWI021 1/2 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/2 Rodina protokolů TCP/IP TCP/IP je síťovou architekturou • TCP/IP je „rodinou protokolů“ (Protocol Suite) • ale podle obvyklé terminologie je síťovou architekturou • neboť zahrnuje: • představu o počtu vrstev • představu o tom, co má mít která vrstva na starosti • konkrétní protokoly L1 L2 L3 L4 L5 L6 L7 aplikační vrstva prezentační vrstva relační vrstva transportní vrstva síťová vrstva linková vrstva fyzická vrstva vrstva síťového rozhraní síťová vrstva transportní vrstva aplikační vrstva RM ISO/OSI TCP/IP SMTP, HTTP, FTP, … TCP, UDP IP (+ ICMP, ARP, …) TCP/IP „nepokrývá“ (výjimka: SLIP, PPP) zahrnuje i konkrétní protokoly
  • 3. NSWI021 1/3 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/3 Rodina protokolů TCP/IP rozdíly TCP/IP vs. RM ISO/OSI • TCP/IP • přístup autorů velmi realistický • ochota přebírat „cizí“ řešení • např. Ethernet od IEEE • soustředili se na to, jak „cizí“ řešení využít co nejlépe • např. jak vkládat IP pakety do Ethernetových rámců • „od jednoduššího ke složitějšímu“ • nejprve se navrhne jednoduché řešení • realizovatelnost je podmínkou standardizace • postupně se rozšiřuje a zdokonaluje • pokud je o ně zájem • pokud je to reálné, použitelné • RM ISO/OSI: • přístup autorů odtržený od reality • nechtěli přebírat jiná řešení • například Ethernet • chtěli vymyslet všechno sami • a to nestíhali, viz absence ISO/OSI protokolů v referenčním rámci • „od složitějšího k jednoduššímu“ • autoři nejprve vymysleli co nejkomplexnější řešení • a teprve pak přemýšleli nad tím, zda je realizovatelné • následně museli slevovat a hledat implementovatelnou podmnožinu • vycházeli z představy, že „potřebují někomu něco prodat“ • proto: preference „bohatých“ služeb • spojované, spolehlivé • podpora QoS v TCP/IP vše opačně
  • 4. NSWI021 1/4 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/4 Rodina protokolů TCP/IP • decentralizovaný (distribuovaný) charakter • absence centrálních prvků, které by byly „single point of failure“ • důsledek: i když je část sítě mimo provoz, zbývající části mohou stále fungovat • robustnost • schopnost překonat ne zcela ideální podmínky • schopnost vyrovnat se s výpadky, chybami ….. • projevuje se i v preferenci nespolehlivého a nespojovaného přenosu • tolerance vůči nedokonalostem • princip robustnosti (též: Postel’s Law): • “be conservative in what you do, be liberal in what you accept from others” • jinými slovy: toleruj chyby na vstupech, ale sám je na výstupech nedělej • původně formulováno pro TCP (RFC 761) • později filosofie celého TCP/IP „základní rysy“ TCP/IP tolerance
  • 5. NSWI021 1/5 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/5 Rodina protokolů TCP/IP „základní rysy“ TCP/IP • důraz na efektivnost • autoři TCP/IP nemuseli nikomu nic prodávat (myslet na komerční aspekty) • proto kladli hlavní důraz na efektivnost přenosových mechanismů sítě • důsledky: • předpoklad paketového přenosu • přenosu dat na principu přepojování paketů • které je efektivnější než přepojování okruhů • ale které nevychází vstříc multimediálním službám • paradigma „hloupá síť, chytré uzly“ • přenosová síť má být hloupá – ale maximálně efektivní • má se maximálně soustředit na svůj hlavní úkol (core business): přenos dat • nemá se rozptylovat dalšími úkoly (jako je třeba zajištění spolehlivosti) • konkrétní důsledky: • preference nespojovaných přenosů • preference nespolehlivých přenosů • preference principu best effort (před podporou QoS) • demokracie / možnost volby: když někdo chce něco jiného, má možnost …… protokol IP je: • nespojovaný • nespolehlivý • best effort důsledek ARPANETu a NCP vlastní rozhodnutí autorů
  • 6. NSWI021 1/6 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/6 Rodina protokolů TCP/IP preference nespojovaných přenosů • (hlavní) přenosové služby TCP/IP fungují na nespojovaném principu • nenavazují spojení, posílají data v dobré víře, že příjemce existuje a bude ochoten je přijmout • přenosový protokol síťové vrstvy (protokol IP) je nespojovaný • výhody: • je to bezestavové • nemění se stav odesilatele ani příjemce • není nutné složitě reagovat na změny v přenosové infrastruktuře, rušením a novým navazováním spojení • vše zajistí adaptivní mechanismy směrování • které hledají nejvhodnější trasu pro každý paket v každém „přestupním“ uzlu (směrovači) • je to výhodné pro "řídké" přenosy • přenosy menších objemů dat, hodně rozložené v čase • nevýhody: • není to výhodné pro "intenzivní" přenosy • přenosy větších objemů dat v krátkém časovém intervalu • různé pakety mohou být přenášeny různými cestami • a být doručovány v různém pořadí • možnost volby: • vyšší vrstvy si mohou zvolit spojovaný způsob přenosu • skrze volbu protokolu TCP
  • 7. NSWI021 1/7 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/7 Rodina protokolů TCP/IP preference nespolehlivých přenosů • (hlavní) přenosové služby TCP/IP fungují nespolehlivě • když se nějaká data při přenosu poškodí nebo ztratí, nepovažují za svou povinnost postarat se o nápravu • přenosový protokol síťové vrstvy (protokol IP) funguje nespolehlivě • výhody: • nenarušuje to plynulost přenosu • při nápravě se narušuje opakováním již uskutečněného přenosu • plynulost požadují hlavně multimediální aplikace • „datovým“ aplikacím je to jedno • nenese to režii, spojenou se zajištěním spolehlivosti • s potvrzováním, s nutností opakování přenosů, ….. • nevýhoda: • data se mohou poškodit/ztratit • související aspekty: • spolehlivost není absolutní • ale relativní – má vždy určitou míru • různé aplikace mohou požadovat různou míru spolehlivosti • možnost volby: • aplikace si mohou zajistit spolehlivost samy • na aplikační vrstvě • aplikace mohou využít protokol TCP • který funguje spolehlivě
  • 8. NSWI021 1/8 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/8 Rodina protokolů TCP/IP preference principu best effort • best effort = všem datům je při přenosu měřeno stejně • nerozlišuje se, o jaká data jde – a se všemi se nakládá stejně • když se nedostává zdrojů (přenosové kapacity, ….), jsou všechny přenosy kráceny stejně • alternativou k best effort je podpora QoS (Quality of Service) • výhody: • nevadí to „počítačovým“ aplikacím • jako je přenos souborů, email, …. • přenosové mechanismy (protokoly) mohou být jednodušší • příklad: protokol IP • přenosová infrastruktura (síť) může být levnější a rychlejší • důsledky: • Internet se mohl rozvíjet snáze, rychleji a levněji • než kdyby se snažil podporovat QoS • nevýhody: • vadí to multimediálním aplikacím • přenosu zvuku a obrazu • možné řešení: • podporu QoS lze přidat dodatečně • technická řešení jsou standardizována • ale je to problematické • „moc to nefunguje“ • spíše se řeší předimenzováním kapacit • „přístup hrubou silou“
  • 9. NSWI021 1/9 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/9 Rodina protokolů TCP/IP důraz na internetworking • další ze „základních rysů“ TCP/IP • internetworking = vzájemné propojování sítí (do větších celků, internet-ů) • bylo to důležité již v době, kdy protokoly TCP/IP vznikaly • na bázi TCP/IP fungoval zárodečný ARPANET • ale na něj se chtěly napojovat další sítě, které již existovaly a využívaly různé technologie (na úrovni fyzické a linkové vrstvy) • proto: • autoři TCP/IP měli v zadání: umožnit snadné napojování takovýchto sítí na „zárodečný“ ARPANET • tímto postupem (postupným „nabalováním“ nakonec vznikl dnešní Internet • zvolené řešení: vyšší vrstvy (počínaje vrstvou síťovou) budou maximálně nezávislé na nejnižších vrstvách • fungování vyšších vrstev nebude využívat žádná specifika nižších vrstev • adresování (na síťové vrstvě a vyšších) bude abstraktní, nezávislé na nižších vrstvách ARPANET
  • 10. NSWI021 1/10 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/10 Rodina protokolů TCP/IP důsledky pro architekturu TCP/IP • důraz na internetworking měl konkrétní důsledky pro TCP/IP • „nenaplnění“ vrstvy síťového rozhraní • TCP/IP sám nepokrývá tuto vrstvu • nedefinuje žádné protokoly, které by měly být používány na této vrstvě • a předpokládá, že budou použity „takové technologie, jaké existují“ • například Ethernet od IEEE • výjimkou jsou: • protokol SLIP (Serial Line IP) • protokol PPP (Point-to-Point Protocol) • určeny pro dvoubodové spoje • kde i nasazení Ethernetu je overkill • koncepce síťové vrstvy • je „neprůhlednou pokličkou“ • zakrývá specifika nižších vrstev • je abstraktní • používá abstraktní (IP) adresy • které nemají přímé ekvivalenty v linkových adresách • od nižších vrstev očekává jen nezbytné minimum vrstva síťového rozhraní síťová vrstva transportní vrstva aplikační vrstva TCP/IP nepokrývá výjimka: SLIP, PPP specifika použité technologie
  • 11. NSWI021 1/11 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/11 Rodina protokolů TCP/IP důsledek: TCP/IP je úspěšný • rodina protokolů (síťová architektura) TCP/IP je v praxi velmi úspěšná • projevuje se to i skrze dva výrazné trendy • IP over Everything • slogan, zdůrazňuje že protokol IP dnes může „běžet“ nad (prakticky) jakoukoli linkovou technologií • že byl „portován“ na všechny dostupné linkové technologie • že IP pakety lze „balit“ do všech linkových rámců, buněk atd. • například (IP pakety lze přenášet po): • Ethernetu, Token Ringu, ARCnetu • linkové technologie sítí LAN • ISDN, xDSL, kabelu/CATV, PLC, modemovém spojení • „pevné“ technologie • GSM, GPRS, EDGE, UMTS, LTE, …. • „mobilní“ technologie • Everything over IP • slogan, zdůrazňuje že (prakticky) všechny aplikace dokáží fungovat nad protokolem IP • že jsou „portovány“ nad protokol IP • i když původně předpokládaly jiné prostředí a infrastrukturu • a protokol IP pro ně není příliš vhodný • (nad IP lze provozovat) například: • přenos hlasu • technologie VOIP, služby IP telefonie • přenos obrazu • technologie IPTV, služby OTT (Over the Top) • ………..
  • 12. NSWI021 1/12 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/12 Rodina protokolů TCP/IP jak se TCP/IP dívá na svět? • koncepce protokolů TCP/IP vychází z představy, že svět je tvořen dílčími sítěmi, které jsou mezi sebou (nějak) propojeny • ve smyslu: • jednotlivé sítě mají svou „identitu“ (síťovou adresu, resp. síťovou část adresy) • lze mluvit o příslušnosti uzlů k určité síti • vždy existuje (alespoň jedna) cesta mezi dvěma sítěmi • lze mluvit o směrování (hledání cesty mezi sítěmi) • tato představa odpovídá tzv. katenetovému modelu • „katenet“ ve smyslu řetězec, posloupnost, ….. • alternativou by mohla být: • jedna jediná (plochá) síť • několik samostatných sítí, ale bez vzájemného propojení síť síť síť síť síť síť síť síť síť síť síť síť
  • 13. NSWI021 1/13 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/13 Rodina protokolů TCP/IP úkol síťové vrstvy (obecně) • připomenutí: • síťová vrstva přenáší síťové pakety • jednotlivé pakety přenáší přes mezilehlé uzly až k jejich koncovým příjemcům • mezi jednotlivými sítěmi, přes směrovače (router-y) • k tomu musí zajistit: směrování (routing) • jako volbu/hledání správného směru dalšího přenosu • pro každý jednotlivý „přeskok“ využívá služeb linkové vrstvy (vrstvy síť. rozhraní) • a zde použité linkové technologie (např.: Ethernetu, PPP, ATM, ….) • různé linkové technologie používají různé (linkové) adresy a mohou se výrazně lišit: • například v maximální velikosti linkového rámce • mohou fungovat spojovaně/nespojovaně, spolehlivě/nespolehlivě • mohou pracovat s prioritami či jinými formami QoS síť síť síť síť síť síť síť síť
  • 14. NSWI021 1/14 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/14 Rodina protokolů TCP/IP hostitelské počítače a směrovače • nedoporučuje: tzv. multihomed host • uzel, který by současně fungoval jako směrovač i jako hostitelský počítač • dnes se připouští připojení host. počítačů do více sítí kvůli rozkladu zátěže či zálohování • koncové uzly (host computers, hostitelské počítače) • jsou připojené jen k jedné síti • slouží (pouze) potřebám uživatelů • jako servery, jako pracovní stanice, …… • „hostitelské“ proto, že „hostí“ zdroje • jako jsou aplikace, data, zařízení • jsou jejich „hostitelem“ • směrovače (routers) • jsou připojeny do dvou či více sítí • slouží (pouze) potřebám směrování • zajišťují „přestup“ z jedné sítě do druhé • TCP/IP předpokládá, že existují jen 2 typy uzlů: síť síť síť síť síť
  • 15. NSWI021 1/15 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/15 Rodina protokolů TCP/IP koncepce síťové vrstvy TCP/IP • při vzniku koncepce TCP/IP připadaly v úvahu 2 možnosti: a) nezakrývat specifika linkových technologií • tj. umožnit vyšším vrstvám, aby využívaly specifické schopnosti konkrétních linkových technologií • výhoda: • např. vyšší efektivnost, …. • nevýhoda: • vyšší vrstvy nefungují všude stejně, musí se přizpůsobovat b) volit síťovou vrstvu jako „jednotnou pokličku“ • tj. zakrýt všechna specifika nižších vrstev, vytvořit jednotné (stejné) prostředí pro vyšší vrstvy • výhoda: • vyšší vrstvy se nemusí přizpůsobovat/měnit • nevýhoda: • nelze využít specifické výhody konkrétních linkových technologií • pokud takové existují vrstva síťového rozhraní síťová vrstva transportní vrstva aplikační vrstva specifika použité technologie
  • 16. NSWI021 1/16 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/16 Rodina protokolů TCP/IP koncepce síťové vrstvy TCP/IP • nakonec se prosadila varianta b: jednotná poklička • specifika linkových technologií jsou zakryta, využívá se jen minimum přenosových schopností, které by měla podporovat každá technologie • přesto: • jednu odlišnost nelze / nemá smysl „zakrývat“: velikost linkového rámce • proto: • existuje výjimka (z pravidla, že všechna specifika jsou zakryta): • vyšší vrstvy „vidí“ parametr MTU (Maximum Transmission Unit) • ten udává, kolik bytů se vejde do „nákladové části“ linkového rámce • podle něj vyšší vrstvy „porcují“ data k přenosu na menší části – aby se ještě vešly to linkového rámce, a nedocházelo k tzv. fragmentaci (nutnosti rozdělení na části) vrstva síťového rozhraní síťová vrstva transportní vrstva aplikační vrstva specifika použité technologie linkový rámec síťový paket hodnota MTU přesto k fragmentaci může docházet
  • 17. NSWI021 1/17 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/17 Rodina protokolů TCP/IP koncepce protokolu IP (v4) • síťová vrstva má jen 1 přenosový protokol: IP (Internet Protocol) • přenáší bloky označované jako pakety: IP pakety • funguje: • nespojovaně • nenavazuje spojení, díky tomu funguje bezestavově • nespolehlivě • nestará se o nápravu, pokud dojde k poškození nebo ztrátě dat • stylem best effort • všem datům měří stejně, nepodporuje QoS, nerozlišuje mezi přenášenými daty • je minimalistický, nabízí jen „holý přenos“ • důsledek paradigmatu: „hloupá síť, chytré uzly“ • a představy, že přenosová část sítě má pouze přenášet data, ale nic jiného • negarantuje, že: • data vůbec přenese (důsledek nespolehlivosti) • data stihne přenést včas (nejpozději za dobu t) • data bude přenášet pravidelně (se stejným přenosovým zpožděním/latencí) • data doručí ve správném pořadí (důsledek nespojovaného charakteru) proto jsou označovány také jako IP datagramy !! proto jsou označovány také jako IP datagramy !! protokol IP se nehodí pro multimediální přenosy
  • 18. NSWI021 1/18 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/18 Rodina protokolů TCP/IP podpora fragmentace • protokol IP musí mít zabudovánu podporu fragmentace • možnost rozdělit „příliš velký paket“ na menší části (fragmenty), tak aby se vešly do linkových rámců • zahrnuje: • označení jednotlivých fragmentů • tak, aby se poznalo, že „patří k sobě“ • identifikaci pořadí / posloupnosti • aby se vědělo, jak jdou fragmenty „za sebou“ a který z nich je poslední • minim. velikost paketu, který vždy projde bez fragmentace: IPv4: 576 B, IPv6: 1280 B • umožňuje: • nefragmentovat • odmítnout fragmentaci, pokud by k ní mělo dojít • fragmentovat pakety přímo u odesilatele • pokud není respektována hodnota parametru MTU • fragmentovat pakety „po cestě“ • ve směrovačích, které pracují s cestami s menším MTU • sestavit z přijatých fragmentů původní (větší) paket • možnost „poskládat“ fragmenty – pokud došly všechny IP paket fragment fragment frag. rámec rámec rámec umožňuje jen IPv4 (IPv6 nikoli) dělá vždy až koncový příjemce
  • 19. NSWI021 1/19 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/19 Rodina protokolů TCP/IP další součásti síťové vrstvy TCP/IP • používá jednotné adresování • abstraktní IPv4 adresy (32 bitů) – nejsou nijak závislé na linkových (HW) adresách • jsou logicky dvousložkové: • mají síťovou část (určuje síť jako celek) • mají relativní část (určuje relativní adresu uzlu v rámci sítě) • s tím souvisí i celý systém distribuce IP adres • centrální přidělovatel (IANA, Internet Assigned Numbers Authority), • regionální přidělovatelé (RIR, Regional Internet Registries) • lokální přidělovatelé (LIR, Local Internet Registries) • dále pravidla pro alokaci (přidělování IP adres „po kvantech“) • třídy A, B a C (i D a E) • koncept subnettingu a supernettingu • koncept privátních IP adres • mechanismus CIDR (Classless InterDomain Routing) • dnes také: • IPv6 adresy (128 bitů), systém distribuce a přidělování také pravidla přidělování IP adres hostitelským počítačům a směrovačům IANA RIR RIR RIR LIR LIR LIR LIR
  • 20. NSWI021 1/20 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/20 Rodina protokolů TCP/IP další součásti síťové vrstvy TCP/IP • se síťovou vrstvou úzce souvisí (a patří do ní): • „pomocné“ protokoly • např. ICMP (Internet Control Message Protocol) • „posel špatných zpráv“ – slouží pro sdělování nestandardních situací • například že konkrétní paket nelze doručit, že neexistuje cesta atd. • zajišťuje některé další funkce • například „poučuje“ hostitelské počítače o správném směrování • slouží utilitám PING a Traceroute • ARP (Address Resolution Protocol) a RARP (Reverse ARP) • pro převod mezi síťovými a linkovými adresami, oběma směry • ale jen tam, kde je k dispozici broadcast na linkové vrstvě • NAT (Network Address Translation) • pro překlad IP adres (mezi veřejnými a privátními IP adresami) • se síťovou vrstvou souvisí i protokoly pro směrování • RIP (Routing Internet Protocol), OSPF (Open Shortest Path First) …. • volitelně další mechanismy a protokoly: • IPSec (IP Security, pro zabezpečené přenosy), Mobile IP (pro podporu mobility)
  • 21. NSWI021 1/21 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/21 Rodina protokolů TCP/IP koncepce transportní vrstvy TCP/IP • připomenutí: • transportní vrstva je první vrstvou, kterou mají koncové uzly „plně ve své moci“ • která je implementována až v koncových uzlech (hostitelských počítačích, H) • která není implementována ve vnitřních uzlech sítě (směrovačích, R) • transportní vrstva zajišťuje end-to-end komunikaci • komunikaci mezi koncovými uzly (hostitelskými počítači) • proto: • transportní vrstva je první (a současně poslední) možností, kdy (kde) změnit způsob fungování přenosových služeb • reprezentovaných fungováním síťového protokolu IP • zvolené řešení: jen 2 varianty • obě „krajní“ (extrémní) a) „neměnit nic“ • transportní protokol UDP • nespojovaný a nespolehlivý • stejně jako protokol IP • je to velmi jednoduchý protokol b) „změnit všechno“ • transportní protokol TCP • spojovaný a spolehlivý • na rozdíl od protokolu IP • velmi složitý a komplexní protokol IP UDP TCP IP IP IP IP R R HH
  • 22. NSWI021 1/22 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/22 Rodina protokolů TCP/IP transportní protokol UDP • UDP (User Datagram Protocol) • je pouze jednoduchou („lehkou“) nadstavbou nad protokolem IP • funguje stejně jako protokol IP: • nespojovaně: nenavazuje spojení, data mohou cestovat jinými cestami • nespolehlivě: nestará se o nápravu poškozených či ztracených dat • na principu best effort, bez podpory QoS: všem datům měří stejně • přenáší bloky dat, označované jako UDP datagramy • „datagramy“ kvůli nespojovanému způsobu fungování • velikost UDP datagramů: • volitelná – ale musí se vejít do IP datagramu (max. 216 = 65535 bytů včetně hlavičky) • max. 65507 bytů dat nákladové části • +8 bytů UDP hlavička, +20 bytů hlavička IP paketu • v praxi typicky mnohem menší (dáno konkrétní implementací TCP/IP) • často max. 8196 bytů • řeší: • práci s porty • rozlišování různých entit v rámci každého uzlu • neřeší: • spolehlivost • řízení toku (aby odesilatel nezahltil příjemce) • předcházení zahlcení (aby nedošlo k zahlcení přenosové části sítě) data „porcuje“ aplikace, UDP je dostává už po blocích
  • 23. NSWI021 1/23 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/23 Rodina protokolů TCP/IP transportní protokol TCP • TCP (Transmission Control Protocol) • je velmi složitým protokolem • je velmi adaptabilní, dokáže se přizpůsobit odlišným podmínkám • dokáže fungovat stejně dobře v sítích LAN i WAN • i při diametrálně odlišné latenci / přenosovém zpoždění • mění způsob fungování protokolu IP • IP funguje nespojovaně, TCP funguje spojovaně • IP funguje nespolehlivě, TCP funguje spolehlivě • přenáší TCP segmenty • jejich velikost si určuje protokol TCP sám • řeší řadu věcí, které IP ani UDP neřeší (ani řešit nemusí) • zajištění spolehlivosti • používá kontinuální potvrzování, metoda okénka, volba timeoutů, …. • řízení toku • skrze metodu okénka • předcházení zahlcení • dočasný přechod na jednotlivé potvrzování vytváří iluzi bytového proudu sám si „porcuje“ data z bytového proudu, dle MTU • řeší: • práci s porty • rozlišování různých entit v rámci každého uzlu
  • 24. NSWI021 1/24 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/24 Rodina protokolů TCP/IP vývoj transportní vrstvy • původně: • jen 2 „extrémní“ varianty: TCP („všechno“), UDP („nic“) • později: • různě „vyladěné“ varianty protokolu TCP • používají různé postupy/algoritmy/metody při zajištění spolehlivosti, řízení toku, předcházení zahlcení atd. • TCP Tahoe, TCP Reno, TCP NewReno, TCP Vegas, ……. • v poslední době: • snaha zavést jemnější škálu transportních protokolů (než jen 2 „extrémní“) • protokol SCTP (Stream Control Transmission Protocol) • funguje spolehlivě (stejně jako TCP) • funguje spojovaně (ale jinak než TCP) • přenáší data po blocích (messages), podobně jako UDP • podporuje více proudů (streams) současně (TCP jen 1 proud/stream) • podporuje multihoming • dokáže využít více síťových rozhraní, pokud je uzel má • předchází zahlcení (podobně jako TCP) IP UDP TCPSCTP definuje RFC 2960 (říjen 2000), nově RFC 4960
  • 25. NSWI021 1/25 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/25 Rodina protokolů TCP/IP vývoj transportní vrstvy • škála transportních protokolů se dále rozšiřuje • protokol DCCP (Datagram Congestion Control Protocol) • přenáší datagramy (jako UDP) • data členěná na bloky • funguje spojovaně (jako TCP) • čísluje přenášené datagramy • funguje nespolehlivě (jako UDP) • ale poskytuje informaci o doručení datagramu (doručen, zahozen, zpožděn ….) • předchází zahlcení (jako TCP) • nabízí více algoritmů pro předcházení zahlcení • podporuje multihoming (jako SCTP) • podporuje mobilitu • neřídí tok (jako UDP) • do budoucna: SCPS-TP • Space Communications Protocol Standard Transport Protocol • pro meziplanetární komunikaci, kde je extrémně velké přenosové zpoždění IP UDP TCPDCCP SCTP definuje RFC 4340 (březen 2006)
  • 26. NSWI021 1/26 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/26 Rodina protokolů TCP/IP aplikace v TCP/IP • časem dochází k "platformizaci" aplikací • přežívají jen některé aplikace • hlavně WWW a el. pošta • ostatní ztrácí svou identitu a „skrývají se“ za jiné aplikace • jakoby se stávají nadstavbou nad těmi aplikacemi, které zůstaly • původně samostatné aplikace se přesouvají do role nadstavby na platformě jiné aplikace • platformou je WWW, případně elektronická pošta • původně malý rozsah aplikací: • elektronická pošta (SMTP, RFC 822) • přenos souborů (FTP) • vzdálené přihlašování (TELNET, rlogin) • těmto aplikacím dobře vyhovovalo fungování sítě "na principu maximální snahy, ale nezaručeného výsledku" • později se prosadily další aplikace: • síťové noviny (news, netnews, USENET) • sdílení souborů (NFS) • Gopher, WWW (HTML, HTTP, ….) • on-line komunikace (chat, IRC, ICQ, messengery, …) pro všechny tyto „počítačové“ aplikace je způsob fungování TCP/IP (hlavně princip best effort, bez podpory QoS) stále ještě akceptovatelný - byť ne ideální
  • 27. NSWI021 1/27 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/27 Rodina protokolů TCP/IP síťová neutralita vs. podpora QoS • v době vzniku protokolů TCP/IP se nepočítalo s multimediálními aplikacemi a jejich potřebami • zajistit/garantovat nízkou latenci a nízký jitter (pravidelnost doručování) • bylo zvoleno řešení na bázi síťové neutrality • přenosová síť je „neutrální“ k přenášeným datům, nerozlišuje je a ke všem se chová stejně • na principu best effort: nedokáže zajistit rychlost ani pravidelnost doručování dat !! • výhoda: • značně to zjednodušilo návrh přenosových protokolů (IP, UDP, TCP) • zlevnilo to implementaci TCP/IP infrastruktury • celého Internetu • nevýhoda: • vadí to multimediálním aplikacím, které časem také přešly na TCP/IP • „Everything over IP“ • i telefonování (VOIP), videokonference, distribuce R a TV signálu (IPTV), ……. ? ? ????
  • 28. NSWI021 1/28 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/28 Rodina protokolů TCP/IP dodatečná podpora QoS • jsou připravena řešení pro dodatečné zavedení podpory QoS • DiffServ (Differentiated Services): na principu priorit • jednotlivé bloky dat (pakety) se mohou „hlásit“ k různým úrovním priority • IntServ (Integrated Services): na principu rezervace a garance • konkrétní přenosy (spojení) si vyžádají vyhrazení určité přenosové kapacity • v zásadě: návrat k přepojování okruhů) • problém: • tato řešení se v praxi (moc) neosvědčila • jsou velmi komplikovaná a nákladná, dají se nasadit jen v privátních sítích • v rámci celého Internetu nelze jejich nasazení očekávat • jiná řešení: • techniky jako client buffering • kompenzuje nepravidelnost doručování, vhodné pro neinteraktivní aplikace • (v praxi) nejjednodušší řešení: • předimenzování (navyšování přenosové i další kapacity) • ale jinak nechat způsob fungování přenosových služeb beze změn !!!!
  • 29. NSWI021 1/29 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 3/29 Rodina protokolů TCP/IP princip OTT (Over the Top) • pro poskytování multimediálních služeb (nad TCP/IP) dnes existují dva různé přístupy • „privátní“: • aplikace, poskytující multimediální služby, je provozována pouze v privátní části TCP/IP sítě, kde je pro ni vyhrazena potřebná kapacita a vytvořeny další podmínky • takto fungují např. služby IPTV (O2 TV) či UPC Telefon • dokáží fungovat „garantovaným“ způsobem • OTT (Over the Top) • aplikace je provozována „nad“ veřejným Internetem • v souběhu s dalším provozem ve veřejném Internetu • bez jakýchkoli opatření (QoS) • takto funguje např. YouTube, Hulu, Netflix, GoogleTV, Skype, ….. • mohou fungovat jen „negarantovaným“ způsobem Internet ISP přenos nejde přes veřejný Internet InternetISP ISP přenos jde přes veřejný Internet

Editor's Notes

  1. že je to jen preference, nikoli povinnost – a kdo to chce jinak, má možnost