SlideShare a Scribd company logo
1 of 20
NSWI021 1/1
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/1
Rodina protokolů TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP
verze 3.0
Téma 1: Vznik TCP/IP
Jiří Peterka
NSWI021 1/2
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/2
Rodina protokolů TCP/IP historie TCP/IP
• v roce 1962: vypukla Kubánská krize
• další šok pro USA
• vyústil ve snahu hledat taková řešení, která by se
nedala „odstřelit“ jedním úderem
• decentralizovaná řešení, bez centrální autority
• příklad: Paul Baran, RAND Corporation
• navrhnul decentralizované komunikační
systémy (místo dosud používaných
centralizovaných)
• většina textů o historii TCP/IP (a Internetu) začíná slovy:
• na počátku byl ARPANET …..
• existuje ale ještě starší impuls:
• v říjnu 1957 vypustil Sovětský svaz první Sputnik
• v USA se toho hodně lekli – že je někdo předběhl v technologiích
• následovaly štědré investice do vědy&výzkumu
• r. 1958: založena grantová agentura ARPA (Advanced Research Projects Agency)
• pod ministerstvem obrany (DoD, Department of Defense)
NSWI021 1/3
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/3
Rodina protokolů TCP/IP myšlenka paketového přenosu
• další „produkt“ oné doby: myšlenka paketového přenosu
• dříve: data se přenášela „jako proud“
• či jako dlouhé zprávy (messages), apriorně neomezené délky
• na principu přepojování okruhů, jak bylo zvykem v oblasti telekomunikací
• nový návrh:
• „naporcovat“ data na bloky (pakety) a přenášet je po těchto blocích (paketech)
• výsledkem je přepojování paketů (packet switching)
• autoři konceptu přepojování paketů:
• Paul Baran, Leonard Kleinrock a Donald Davies
• pojem „paket“ a „přepojování paketů“ poprvé použil Donald Davies, v listopadu 1965
• fakticky ale vymyslel jako první Paul Baran
• jako „distributed adaptive message block switching“
paket paket paket
jsou menší a dají se
přenášet
„více distribuovaně“
jako paket se
označuje jakýkoli
blok (např. i dnešní
linkový rámec)
NSWI021 1/4
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/4
Rodina protokolů TCP/IP kde vyzkoušet paketový přenos?
• myšlenka přepojování paketů (paketového přenosu) byla ve své době
velmi revoluční
• například AT&T rezolutně tvrdila, že přepojování paketů nemůže nikdy fungovat!!
• bylo třeba ji někde v praxi vyzkoušet
• optimálně včetně dalších principů (decentralizace, …..)
• 1968:
• agentura ARPA vypisuje výběrové řízení na stavbu experimentální sítě
• velké firmy jako IBM a AT&T se ani nepřihlásily – nevěřily celému konceptu
• zakázku nakonec získala malá firma BBN (Bolt, Beranek & Newman)
• 1969: spuštěn ARPANET
• vybudování a provoz financovala agentura ARPA – proto „ARPANET“
• co bylo nutné udělat? A to hodně rychle?
• navrhnout síťový hardware
• navrhnout síťový software
• hlavně: komunikační protokoly pro paketový přenos
obojí vzniká jako
dočasné řešení
NSWI021 1/5
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/5
Rodina protokolů TCP/IP architektura ARPANETu
• komunikační funkce zajišťovala
specializovaná zařízení: IMP
• Interface Message Procesor
• dnes by jim odpovídal přepínač
(switch)
• „narychlo“ vznikly
specializované protokoly:
• IMP-IMP protokoly
• HOST-IMP a IMP-HOST protokoly
• HOST-HOST protokoly
• předpokládala jen jednu síť (samotný ARPANET)
• ještě není pamatováno na jakékoli propojování sítí (internetworking)
• koncovými uzly byly tehdy běžně dostupné počítače
• střediskové počítače a minipočítače, označované jako HOSTs
(hostitelské počítače)
HOST-to-HOST
HOST-to-IMP IMP-to-HOSTIMP-to-IMP
HOST
HOSTHOST
HOST
IMP
IMPIMP
IMP
HOST
HOST
NSWI021 1/6
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/6
Rodina protokolů TCP/IP protokol NCP
• přenášel: zprávy (messages)
• apriorně neomezené délky, obvykle
„větší“
• které se v IMP rozdělovaly na
jednotlivé pakety
• fakticky: rámce
• NCP: Network Control Program
• jednalo se o jeden konkrétní (i jediný) host-to-host protokol
• dnes bychom jej považovali za transportní protokol
• zprostředkovával vzájemnou komunikaci koncových uzlů (HOSTů)
• fungoval spojovaně
• zajišťoval navazování a rušení spojení, řízení toku
• „nad ním“ fungovaly aplikační programy
• jako FTP, Telnet a RJE (Remote Job Entry)
• „pod ním“ fungovaly síťové/linkové protokoly
• HOST-IMP, IMP-IMP a IMP-HOST,
• které přenášely jednotlivé pakety (z dnešního pohledu spíše: linkové rámce)
NCP
FTP, Telnet, RJE …..
HOST-IMP IMP-IMP IMP-HOST
NCP
F, T, R
H-I-H
zpráva
paket paket paket paket
aplikační data
NSWI021 1/7
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/7
Rodina protokolů TCP/IP potřeba nových protokolů
• princip paketového přenosu se osvědčil
• ARPANET uspěl – ověřil smysluplnost paketového přenosu
• agentura ARPA ale ARPANET nezrušila !!!
• poté, co splnil svůj úkol
• místo toho:
• rozhodla se ponechat ARPANET (širší) akademické obci k rutinnímu používání
• původně: mohlo jej využívat jen několik prestižních univerzit
• které se podílely na vojenském výzkumu
• dokonce: rozšířila jeho dostupnost
• nově: možnost připojení k ARPANETu získaly i další univerzity
• které si v mezidobí začaly budovat (a používat) své vlastní sítě
• dosud zcela oddělené od ARPANETu
• důsledek:
• bylo nutné vyvinout nové protokoly pro rutinní používání ARPANETu
• místo protokolu NCP
• NCP byl pouze dočasným řešením – „narychlo spíchnutým“
ARPANET
bylo nutné umožnit
jejich napojení na
ARPANET
i když „paket“ se
říkalo různým
blokům
(segmentům,
rámcům)
NSWI021 1/8
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/8
Rodina protokolů TCP/IP vznik TCP/IP
• novými protokoly jsou právě protokoly TCP/IP
• původně označované také jako DoD protocols, či DARPA Internet Protocols
• DoD Protocol Suite, DARPA Internet Protocol Suite
• metodou cukru
• zaplatila jejich návrh
• řešila hlavně akademická sféra
• výsledný návrh pochází od skupiny,
kterou vedli Vinton G. Cerf a Robert
Kahn
• zaplatila jejich implementaci
• realizovala opět firma BBN (Bolt,
Beranek & Newman)
• implementováno v Unixu
• zaplatila jejich distribuci
• v rámci BSD Unixu
• který distribuovala Univ. of Berkley
• metodou biče
• v roce 1973/4 první verze nových
protokolů
• v roce 1980 ARPA vyhlásila, že
uživatelé ARPANETu musí přejít na
nové protokoly
• jinak nebudou moci ARPANET dále
používat
• k 1.1.1983 ukončena možnost
používání protokolu NCP
• kdo nepřešel na nové protokoly, již
nemohl dále komunikovat
s ARPANETem
• agentura ARPA podpořila vznik nových protokolů:
NSWI021 1/9
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/9
Rodina protokolů TCP/IP jaké bylo zadání?
• jaké požadavky se uplatnily při návrhu protokolů TCP/IP?
• podpora propojování sítí
• původní ARPANET byl jedinou sítí
• bylo potřeba „napojit na něj“ další
sítě
• které používaly i hodně odlišné sítové
technologie
• požadavek:
• aby propojení sítí vůbec bylo možné
• aby toto propojení bylo jednoduché,
univerzální a efektivní
• aby nebránilo využití žádné konkrétní
síťové technologie
• decentralizovaný charakter
• bez jakékoli centrální autority
• robustnost
• odolnost vůči ne-ideálním podmínkám
• tolerance vůči chybám ostatních
• „ale sám chyby nedělej“
• preference end-to-end
• snaha řešit co nejvíce funkcí až
v koncových uzlech (HOSTech)
• snaha o co nejjednodušší přenosovou
síť – měla by toho dělat co nejméně
• podpora různých druhů
komunikačních služeb (TOS)
• možnost distribuované správy
• síťový management
ARPANET
ARPANET
Internetwork … Internet
nepodařilo se
NSWI021 1/10
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/10
Rodina protokolů TCP/IP potřeba propojování sítí
• cílem je umožnit propojení různých sítí
• síť = odpovídá dnešnímu pojetí sítě
• uzly (HOSTy) propojeny na L2, pomocí přepínačů
• možnost komunikace HOSTů stylem každý s každým
• přenáší se linkové rámce
• ale jde o formu přepojování paketů (packet switching)
• ale:
• různé sítě mohou používat různé přenosové technologie
• mohou se lišit (a v praxi liší):
• ve způsobu adresování (formátu a významu adres)
• ve velikosti přenášeného bloku (rámce)
• latenci, přenosové rychlosti a dalších parametrech
• spolehlivém/nespolehlivém způsobu fungování
• a způsobu zajištění spolehlivosti
• hledání nejvhodnější cesty, způsobu odstraňování chyb
• možných stavech, ve kterých se síť může nacházet
• ……….
IMP
IMP
IMP
HOST
HOST
HOST
HOST
jak se vyrovnat s
těmito odlišnostmi
(při vzájemném
propojování sítí)?
IMP
Interface Message
Processor byl fakticky
přepínač
ARPANET
celý ARPANET
byl jednou sítí
NSWI021 1/11
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/11
Rodina protokolů TCP/IP navržené řešení internetworkingu
• jednotlivé sítě se propojí pomocí bran (gateways)
• pak autoři řešili otázku: jak mají jednotlivé brány pracovat?
a) překládající brány
• HOSTy odesílají „reálné datové
bloky“ používané v dané síti
(rámce)
• brány tyto bloky překládají do
tvaru, se kterým pracuje druhá
síť
• ne vždy je to možné – třeba kvůli
různé max. velikosti bloku !!
b) zapouzdřující brány
• HOSTy generují „abstraktní bloky“, které se
pro přenos vkládají (zapouzdřují) do
„reálných bloků“ (rámců)
• odpovídá to „vrstevnaté“ komunikaci
• takto lze zakrýt specifika jednotlivých sítí a
způsobu jejich fungování
blok blok blok
blok
blok blok blok
blok blokblok
toto řešení autoři zvolili
NSWI021 1/12
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/12
Rodina protokolů TCP/IP první návrh nových protokolů
• jen jeden „přenosový“ protokol:
• TCP (Transmission Control Program)
• který vytváří jednotnou a abstraktní „pokličku“ (vrstvu) nad všemi jednotlivými
sítěmi, zakrývá jejich specifika
• přenáší souvislý proud dat (stream)
• který rozděluje na „abstraktní“ bloky (tzv. segmenty)
• které se vkládají do „reálných“ bloků jednotlivých sítí (paketů, fakticky: rámců)
• zakrývá specifika všech konkrétních sítí
• zajišťuje jednotné adresování
• funguje spolehlivě a spojovaně, stylem best effort, řeší řízení toku
• je implementován všude
• jak v koncových uzlech (HOSTech) , tak i v bránách
paket paket paket paket paket paket
segment segment segment segment segmentTCP
end-to-end komunikace pomocí TCP
ID sítě TCP ID
8 bitů 16 bitů
NSWI021 1/13
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/13
Rodina protokolů TCP/IP TCP verze 1
• vznikla v roce 1973
• publikována 5.5.1974, IEEE Transactions on Communications
• Cerf, Kahn: A Protocol for Packet Network Intercommunication
• RFC 675, Specification of Internet Transmission Control Program, December 1974
• první verze
• jen jeden transportní protokol TCP,
který „dělá všechno“
• žádný protokol UDP
• jen spojovaný a spolehlivý způsob
fungování
• žádný nespolehlivý a nespojovaný
• data k přenosu přijímá jako proud
• není žádný síťový protokol
• není ani klasická síťová vrstva
• propojovacím uzlem je brána
• mezi sítěmi jsou brány (gateways)
• TCP musí být implementován všude
• nejenom v HOSTech, ale také v bránách
• dnešní TCP/IP
• dva transportní protokoly: TCP a UDP
• aplikace si samy vybírají mezi TCP a UDP
• nejenom spolehlivý a spojovaný způsob
fungování
• ale i nespolehlivý a nespojovaný
• data přijímá jako proud nebo po blocích
• síťový protokol IP
• je síťová vrstva
• propojovacím uzlem je (IP) směrovač
• mezi sítěmi směrovače
• TCP se implementuje jen v HOSTech
NSWI021 1/14
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/14
Rodina protokolů TCP/IP od TCP k TCP/IP
• v březnu 1977 byla publikována vylepšená verze TCP
• jako TCP (Transmission Control Program) verze 2
• v srpnu 1977 přichází Jon Postel s kritikou TCP:
• porušuje princip vrstevnatých modelů, řeší dvě různé věci současně:
1. end-to-end komunikaci mezi HOSTy
• takový protokol patří na transportní vrstvu
2. vkládání bloků (segmentů) do linkových rámců, jejich přenos a směrování
• takový protokol patří na síťovou vrstvu
• spíše bychom měli zavést nový síťový protokol a ponechat TCP jen jako transportní
end-to-end protokol
aplikační
TCP
…..
aplikační
TCP
…..
TCP
…..
TCP
….. ….. …..
NSWI021 1/15
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/15
Rodina protokolů TCP/IP
aplikační aplikační
TCP TCP
od TCP k TCP/IP
• v únoru 1978:
• návrh na rozdělení (a přejmenování) TCP, na:
• transportní protokol TCP (Transmission Control Protocol)
• síťový protokol IP (Internetwork Protocol)
pro zdůraznění tohoto kroku
se začalo hovořit o TCP/IP
TCP
TCP
IP
verze 3
verze 2
IP
…..
IP
…..
IP
…..
IP
….. ….. …..
Program
NSWI021 1/16
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/16
Rodina protokolů TCP/IP další důvody pro oddělení TCP a IP
• původní TCP (do verze 2) fungoval pouze spolehlivě a spojovaně
• to nebylo vhodné pro aplikace preferující nespolehlivost
• v podmínkách vyšší chybovosti nelze spolehlivé přenosy vůbec realizovat
• zatímco při nespolehlivém přenosu se přenese „aspoň něco“
• to nebylo vhodné pro multimediální aplikace vyžadující pravidelnost doručování
• zatímco snahy o zajištění spolehlivosti vnáší do přenosu nepravidelnosti
• svými snahami o opakování přenosu
• bylo to proti logice:
• je to „složitý“ způsob fungování, na kterém sice lze dále stavět „jednoduché“
mechanismy - ale není to efektivní
• výhodnější je „jednoduchý“ způsob fungování, na kterém lze dále stavět
„složitější“ mechanismy podle skutečných potřeb
• důsledek:
• přenosové mechanismy na nižších vrstvách by měly být spíše „jednodušší“
• proto je protokol IP nespolehlivý a nespojovaný, best effort
• přenosové mechanismy na vyšších vrstvách již mohou být „složitější“
• proto je protokol TCP spolehlivý a spojovaný (a také best effort)
NSWI021 1/17
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/17
Rodina protokolů TCP/IP síťový model TCP/IP
• TCP/IP vznikal „obráceně“ oproti RM ISO/OSI
• nejprve byly připraveny konkrétní protokoly
• a teprve z nich vyplývala představa o vrstvách
• teprve po rozdělení TCP na TCP/IP se představa o vrstvách ustálila do
dnešní podoby
• „stabilizoval“ se síťový model TCP/IP
• důsledek důrazu na internetwoking (propojování sítí):
• TCP/IP nezasahuje to toho, jak fungují jednotlivé sítě, které propojuje
• proto: „nepokrývá to, co je pod síťovou vrstvou“
• nedefinuje protokoly, spadající do vrstvy síťového rozhraní
vrstva síťového
rozhraní
síťová vrstva
……….
„přenosová“ vrstva
aplikační vrstva
transportní vrstva
aplikační vrstva
NSWI021 1/18
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/18
Rodina protokolů TCP/IP další vývoj: IPv4 a UDP
• připomenutí:
• v únoru 1978 navrženo rozdělení TCP a IP
• v srpnu 1978:
• TCP a IP verze 4
• standard publikován jako dokument IEN
• Internet Experiment Note
• IP původně ještě jako „Internetwork Protocol“
• od roku 1981 (RFC 791) již jako Internet Protocol
• v lednu 1979:
• UDP (User Datagram Protocol)
• jako jednoduchá a lehká nadstavba nad IP
• funguje stejně: nespolehlivě, nespojovaně,
stylem best effort
• autor: David P. Reed z MIT
• standard publikován jako IEN 71
• 28.9.1980 jako RFC 768
• který „vydržel až dodnes“, nemusel být měněn
dodnes používaná verze
TCP
IP
UDP
síťová v.
transportní v.
aplikační protokoly
vrstva
síťového
rozhraní
TCP
IP
aplikační protokoly
vrstva
síťového
rozhraní
transportní v.
síťová v.
„co je k dispozici“
„co je k dispozici“
IP
paketčíslo verze
NSWI021 1/19
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/19
Rodina protokolů TCP/IP existovalo IP verze 5 ???
• připomenutí:
• protokol IP (Internet Protocol) je nespolehlivý a nespojovaný
• jeho nespojovaný charakter nevyhovuje multimediálním aplikacím
• 1979: vzniká návrh spojované
alternativy k protokolu IP
• ST (Internet Stream Protocol)
• měl fungovat na síťové vrstvě
(paralelně k nespojovanému IP)
• měl vycházet vstříc potřebám
přenosu hlasu
• tehdy: packetized voice
(dnes: Voice over IP)
• byl to experimentální protokol
• poprvé definovaný v IEN-119
(Internet Experiment Note, 1979)
• později zdokonalený jako ST-II
(RFC 1190, říjen 1990)
• a jako ST 2+
(RFC 1819, srpen 1995)
• ST se v běžné praxi nepoužíval
• zůstal vždy jen experimentální
• ani nebyl nikdy „komerčně“
implementován
• pro rozlišení ST paketů od IP
datagramů dostal ST číslo verze 5
• ale nikdy nebyl prezentován jako IPv5 !
• nicméně tím zabránil tomu, aby někdy
vzniklo nějaké jiné IPv5
• a nový IP protokol už musel
vzniknout jako IPv6 !!!!!
5 = ST4 = IP
NSWI021 1/20
Rodina protokolů TCP/IP
NSWI045 1/20
Rodina protokolů TCP/IP shrnutí: milníky v historii TCP/IP
• říjen 1972: vzniká IWG
• Internetworking Working Group
• 1979: založeno ICCB
• Internet Configuration Control Board
• září 1984: vznik IAB (místo ICCB)
• Internet Activities Board
• 1984: první implementace DNS
• 1986: vzniká IETF a IRTF
• 1989: vzniká IANA
• 1992: vzniká ISOC
• 1994: založeno konsorcium W3C
• 1995: zveřejněno IPv6
• 18.9.1998: založen ICANN
• 7.4.1969: vydáno RFC 1
• 5.12.1969: ARPANET má 4 uzly
• 1973:
• TCP verze 1
• březen 1977:
• TCP verze 2
• únor 1978:
• návrh na rozdělení TCP a IP
• srpen 1978:
• TCP a IP verze 4
• leden 1979:
• UDP
• září 1981:
• TCP a IPv4 publikovány jako RFC
• RFC 791 (TCP) a 793 (IP)
• 1.1.1983:
• konec NCP v ARPANETu
• nadále už jen pomocí TCP/IP

More Related Content

What's hot

Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - IIPočítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - IIJiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikacePočítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikaceJiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 1: Internetworking
Počítačové sítě II, lekce 1: InternetworkingPočítačové sítě II, lekce 1: Internetworking
Počítačové sítě II, lekce 1: InternetworkingJiří Peterka
 
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrováníPočítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrováníJiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSLPočítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSLJiří Peterka
 
Počítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu dat
Počítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu datPočítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu dat
Počítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu datJiří Peterka
 
Sítě pro malé a střední podniky 2014
Sítě pro malé a střední podniky 2014Sítě pro malé a střední podniky 2014
Sítě pro malé a střední podniky 2014Vladimír Smitka
 
Počítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metody
Počítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metodyPočítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metody
Počítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metodyJiří Peterka
 
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6Tomáš Holas
 
Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11
Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11
Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11Martin Cerveny
 
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PONPočítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PONJiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologiePočítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologieJiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN IIPočítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN IIJiří Peterka
 
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralitaPočítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralitaJiří Peterka
 

What's hot (14)

Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - IIPočítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - II
 
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikacePočítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikace
 
Počítačové sítě II, lekce 1: Internetworking
Počítačové sítě II, lekce 1: InternetworkingPočítačové sítě II, lekce 1: Internetworking
Počítačové sítě II, lekce 1: Internetworking
 
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrováníPočítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrování
 
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSLPočítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
 
Počítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu dat
Počítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu datPočítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu dat
Počítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu dat
 
Sítě pro malé a střední podniky 2014
Sítě pro malé a střední podniky 2014Sítě pro malé a střední podniky 2014
Sítě pro malé a střední podniky 2014
 
Počítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metody
Počítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metodyPočítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metody
Počítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metody
 
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
CZNIC: Správa internetu, routing a IPv6
 
Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11
Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11
Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11
 
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PONPočítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PON
 
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologiePočítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologie
 
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN IIPočítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN II
 
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralitaPočítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralita
 

Similar to Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IP

Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IPRodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IPJiří Peterka
 
Internet a sítě 1. (do roku 1994)
Internet a sítě 1. (do roku 1994)Internet a sítě 1. (do roku 1994)
Internet a sítě 1. (do roku 1994)Petr Koubský
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIVolf
 
O čem je síťová neutralita?
O čem je síťová neutralita?O čem je síťová neutralita?
O čem je síťová neutralita?Jiří Peterka
 
Zdeněk Hruška - Archivematica a projekty ve světě
Zdeněk Hruška - Archivematica a projekty ve světěZdeněk Hruška - Archivematica a projekty ve světě
Zdeněk Hruška - Archivematica a projekty ve světěLTP-portal-cz
 

Similar to Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IP (9)

Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IPRodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IP
 
Internet a sítě 1. (do roku 1994)
Internet a sítě 1. (do roku 1994)Internet a sítě 1. (do roku 1994)
Internet a sítě 1. (do roku 1994)
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
O čem je síťová neutralita?
O čem je síťová neutralita?O čem je síťová neutralita?
O čem je síťová neutralita?
 
Zdeněk Hruška - Archivematica a projekty ve světě
Zdeněk Hruška - Archivematica a projekty ve světěZdeněk Hruška - Archivematica a projekty ve světě
Zdeněk Hruška - Archivematica a projekty ve světě
 
Ndk
NdkNdk
Ndk
 
Nebojte se archlinuxu
Nebojte se archlinuxuNebojte se archlinuxu
Nebojte se archlinuxu
 
Seminárka
SeminárkaSeminárka
Seminárka
 
Campus Core - Juniper Evoluce
Campus Core - Juniper EvoluceCampus Core - Juniper Evoluce
Campus Core - Juniper Evoluce
 

More from Jiří Peterka

Letem světem elektronické identifikace
Letem světem elektronické identifikaceLetem světem elektronické identifikace
Letem světem elektronické identifikaceJiří Peterka
 
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování Jiří Peterka
 
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...Jiří Peterka
 
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávnoInternetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávnoJiří Peterka
 
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?Jiří Peterka
 
Potřebujeme síťovou neutralitu?
Potřebujeme síťovou neutralitu?Potřebujeme síťovou neutralitu?
Potřebujeme síťovou neutralitu?Jiří Peterka
 
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)Jiří Peterka
 
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?Jiří Peterka
 
Co je kybernetická bezpečnost?
Co je kybernetická bezpečnost?Co je kybernetická bezpečnost?
Co je kybernetická bezpečnost?Jiří Peterka
 
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...Jiří Peterka
 
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...Jiří Peterka
 
Co bychom měli vědět o elektronických podpisech
Co bychom měli vědět o elektronických podpisechCo bychom měli vědět o elektronických podpisech
Co bychom měli vědět o elektronických podpisechJiří Peterka
 
Historie a současný stav české mobilní telefonie
Historie a současný stav české mobilní telefonieHistorie a současný stav české mobilní telefonie
Historie a současný stav české mobilní telefonieJiří Peterka
 
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správouMožnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správouJiří Peterka
 

More from Jiří Peterka (14)

Letem světem elektronické identifikace
Letem světem elektronické identifikaceLetem světem elektronické identifikace
Letem světem elektronické identifikace
 
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování
 
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
Jaké byly hlavní milníky čtvrtstoletí Internetu v ČR? Jak Internet vypadal kd...
 
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávnoInternetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
Internetová archeologie: jak Internet vypadal kdysi dávno
 
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?
 
Potřebujeme síťovou neutralitu?
Potřebujeme síťovou neutralitu?Potřebujeme síťovou neutralitu?
Potřebujeme síťovou neutralitu?
 
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)
 
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?
 
Co je kybernetická bezpečnost?
Co je kybernetická bezpečnost?Co je kybernetická bezpečnost?
Co je kybernetická bezpečnost?
 
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...
 
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...
 
Co bychom měli vědět o elektronických podpisech
Co bychom měli vědět o elektronických podpisechCo bychom měli vědět o elektronických podpisech
Co bychom měli vědět o elektronických podpisech
 
Historie a současný stav české mobilní telefonie
Historie a současný stav české mobilní telefonieHistorie a současný stav české mobilní telefonie
Historie a současný stav české mobilní telefonie
 
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správouMožnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
 

Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IP

  • 1. NSWI021 1/1 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/1 Rodina protokolů TCP/IP Rodina protokolů TCP/IP verze 3.0 Téma 1: Vznik TCP/IP Jiří Peterka
  • 2. NSWI021 1/2 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/2 Rodina protokolů TCP/IP historie TCP/IP • v roce 1962: vypukla Kubánská krize • další šok pro USA • vyústil ve snahu hledat taková řešení, která by se nedala „odstřelit“ jedním úderem • decentralizovaná řešení, bez centrální autority • příklad: Paul Baran, RAND Corporation • navrhnul decentralizované komunikační systémy (místo dosud používaných centralizovaných) • většina textů o historii TCP/IP (a Internetu) začíná slovy: • na počátku byl ARPANET ….. • existuje ale ještě starší impuls: • v říjnu 1957 vypustil Sovětský svaz první Sputnik • v USA se toho hodně lekli – že je někdo předběhl v technologiích • následovaly štědré investice do vědy&výzkumu • r. 1958: založena grantová agentura ARPA (Advanced Research Projects Agency) • pod ministerstvem obrany (DoD, Department of Defense)
  • 3. NSWI021 1/3 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/3 Rodina protokolů TCP/IP myšlenka paketového přenosu • další „produkt“ oné doby: myšlenka paketového přenosu • dříve: data se přenášela „jako proud“ • či jako dlouhé zprávy (messages), apriorně neomezené délky • na principu přepojování okruhů, jak bylo zvykem v oblasti telekomunikací • nový návrh: • „naporcovat“ data na bloky (pakety) a přenášet je po těchto blocích (paketech) • výsledkem je přepojování paketů (packet switching) • autoři konceptu přepojování paketů: • Paul Baran, Leonard Kleinrock a Donald Davies • pojem „paket“ a „přepojování paketů“ poprvé použil Donald Davies, v listopadu 1965 • fakticky ale vymyslel jako první Paul Baran • jako „distributed adaptive message block switching“ paket paket paket jsou menší a dají se přenášet „více distribuovaně“ jako paket se označuje jakýkoli blok (např. i dnešní linkový rámec)
  • 4. NSWI021 1/4 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/4 Rodina protokolů TCP/IP kde vyzkoušet paketový přenos? • myšlenka přepojování paketů (paketového přenosu) byla ve své době velmi revoluční • například AT&T rezolutně tvrdila, že přepojování paketů nemůže nikdy fungovat!! • bylo třeba ji někde v praxi vyzkoušet • optimálně včetně dalších principů (decentralizace, …..) • 1968: • agentura ARPA vypisuje výběrové řízení na stavbu experimentální sítě • velké firmy jako IBM a AT&T se ani nepřihlásily – nevěřily celému konceptu • zakázku nakonec získala malá firma BBN (Bolt, Beranek & Newman) • 1969: spuštěn ARPANET • vybudování a provoz financovala agentura ARPA – proto „ARPANET“ • co bylo nutné udělat? A to hodně rychle? • navrhnout síťový hardware • navrhnout síťový software • hlavně: komunikační protokoly pro paketový přenos obojí vzniká jako dočasné řešení
  • 5. NSWI021 1/5 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/5 Rodina protokolů TCP/IP architektura ARPANETu • komunikační funkce zajišťovala specializovaná zařízení: IMP • Interface Message Procesor • dnes by jim odpovídal přepínač (switch) • „narychlo“ vznikly specializované protokoly: • IMP-IMP protokoly • HOST-IMP a IMP-HOST protokoly • HOST-HOST protokoly • předpokládala jen jednu síť (samotný ARPANET) • ještě není pamatováno na jakékoli propojování sítí (internetworking) • koncovými uzly byly tehdy běžně dostupné počítače • střediskové počítače a minipočítače, označované jako HOSTs (hostitelské počítače) HOST-to-HOST HOST-to-IMP IMP-to-HOSTIMP-to-IMP HOST HOSTHOST HOST IMP IMPIMP IMP HOST HOST
  • 6. NSWI021 1/6 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/6 Rodina protokolů TCP/IP protokol NCP • přenášel: zprávy (messages) • apriorně neomezené délky, obvykle „větší“ • které se v IMP rozdělovaly na jednotlivé pakety • fakticky: rámce • NCP: Network Control Program • jednalo se o jeden konkrétní (i jediný) host-to-host protokol • dnes bychom jej považovali za transportní protokol • zprostředkovával vzájemnou komunikaci koncových uzlů (HOSTů) • fungoval spojovaně • zajišťoval navazování a rušení spojení, řízení toku • „nad ním“ fungovaly aplikační programy • jako FTP, Telnet a RJE (Remote Job Entry) • „pod ním“ fungovaly síťové/linkové protokoly • HOST-IMP, IMP-IMP a IMP-HOST, • které přenášely jednotlivé pakety (z dnešního pohledu spíše: linkové rámce) NCP FTP, Telnet, RJE ….. HOST-IMP IMP-IMP IMP-HOST NCP F, T, R H-I-H zpráva paket paket paket paket aplikační data
  • 7. NSWI021 1/7 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/7 Rodina protokolů TCP/IP potřeba nových protokolů • princip paketového přenosu se osvědčil • ARPANET uspěl – ověřil smysluplnost paketového přenosu • agentura ARPA ale ARPANET nezrušila !!! • poté, co splnil svůj úkol • místo toho: • rozhodla se ponechat ARPANET (širší) akademické obci k rutinnímu používání • původně: mohlo jej využívat jen několik prestižních univerzit • které se podílely na vojenském výzkumu • dokonce: rozšířila jeho dostupnost • nově: možnost připojení k ARPANETu získaly i další univerzity • které si v mezidobí začaly budovat (a používat) své vlastní sítě • dosud zcela oddělené od ARPANETu • důsledek: • bylo nutné vyvinout nové protokoly pro rutinní používání ARPANETu • místo protokolu NCP • NCP byl pouze dočasným řešením – „narychlo spíchnutým“ ARPANET bylo nutné umožnit jejich napojení na ARPANET i když „paket“ se říkalo různým blokům (segmentům, rámcům)
  • 8. NSWI021 1/8 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/8 Rodina protokolů TCP/IP vznik TCP/IP • novými protokoly jsou právě protokoly TCP/IP • původně označované také jako DoD protocols, či DARPA Internet Protocols • DoD Protocol Suite, DARPA Internet Protocol Suite • metodou cukru • zaplatila jejich návrh • řešila hlavně akademická sféra • výsledný návrh pochází od skupiny, kterou vedli Vinton G. Cerf a Robert Kahn • zaplatila jejich implementaci • realizovala opět firma BBN (Bolt, Beranek & Newman) • implementováno v Unixu • zaplatila jejich distribuci • v rámci BSD Unixu • který distribuovala Univ. of Berkley • metodou biče • v roce 1973/4 první verze nových protokolů • v roce 1980 ARPA vyhlásila, že uživatelé ARPANETu musí přejít na nové protokoly • jinak nebudou moci ARPANET dále používat • k 1.1.1983 ukončena možnost používání protokolu NCP • kdo nepřešel na nové protokoly, již nemohl dále komunikovat s ARPANETem • agentura ARPA podpořila vznik nových protokolů:
  • 9. NSWI021 1/9 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/9 Rodina protokolů TCP/IP jaké bylo zadání? • jaké požadavky se uplatnily při návrhu protokolů TCP/IP? • podpora propojování sítí • původní ARPANET byl jedinou sítí • bylo potřeba „napojit na něj“ další sítě • které používaly i hodně odlišné sítové technologie • požadavek: • aby propojení sítí vůbec bylo možné • aby toto propojení bylo jednoduché, univerzální a efektivní • aby nebránilo využití žádné konkrétní síťové technologie • decentralizovaný charakter • bez jakékoli centrální autority • robustnost • odolnost vůči ne-ideálním podmínkám • tolerance vůči chybám ostatních • „ale sám chyby nedělej“ • preference end-to-end • snaha řešit co nejvíce funkcí až v koncových uzlech (HOSTech) • snaha o co nejjednodušší přenosovou síť – měla by toho dělat co nejméně • podpora různých druhů komunikačních služeb (TOS) • možnost distribuované správy • síťový management ARPANET ARPANET Internetwork … Internet nepodařilo se
  • 10. NSWI021 1/10 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/10 Rodina protokolů TCP/IP potřeba propojování sítí • cílem je umožnit propojení různých sítí • síť = odpovídá dnešnímu pojetí sítě • uzly (HOSTy) propojeny na L2, pomocí přepínačů • možnost komunikace HOSTů stylem každý s každým • přenáší se linkové rámce • ale jde o formu přepojování paketů (packet switching) • ale: • různé sítě mohou používat různé přenosové technologie • mohou se lišit (a v praxi liší): • ve způsobu adresování (formátu a významu adres) • ve velikosti přenášeného bloku (rámce) • latenci, přenosové rychlosti a dalších parametrech • spolehlivém/nespolehlivém způsobu fungování • a způsobu zajištění spolehlivosti • hledání nejvhodnější cesty, způsobu odstraňování chyb • možných stavech, ve kterých se síť může nacházet • ………. IMP IMP IMP HOST HOST HOST HOST jak se vyrovnat s těmito odlišnostmi (při vzájemném propojování sítí)? IMP Interface Message Processor byl fakticky přepínač ARPANET celý ARPANET byl jednou sítí
  • 11. NSWI021 1/11 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/11 Rodina protokolů TCP/IP navržené řešení internetworkingu • jednotlivé sítě se propojí pomocí bran (gateways) • pak autoři řešili otázku: jak mají jednotlivé brány pracovat? a) překládající brány • HOSTy odesílají „reálné datové bloky“ používané v dané síti (rámce) • brány tyto bloky překládají do tvaru, se kterým pracuje druhá síť • ne vždy je to možné – třeba kvůli různé max. velikosti bloku !! b) zapouzdřující brány • HOSTy generují „abstraktní bloky“, které se pro přenos vkládají (zapouzdřují) do „reálných bloků“ (rámců) • odpovídá to „vrstevnaté“ komunikaci • takto lze zakrýt specifika jednotlivých sítí a způsobu jejich fungování blok blok blok blok blok blok blok blok blokblok toto řešení autoři zvolili
  • 12. NSWI021 1/12 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/12 Rodina protokolů TCP/IP první návrh nových protokolů • jen jeden „přenosový“ protokol: • TCP (Transmission Control Program) • který vytváří jednotnou a abstraktní „pokličku“ (vrstvu) nad všemi jednotlivými sítěmi, zakrývá jejich specifika • přenáší souvislý proud dat (stream) • který rozděluje na „abstraktní“ bloky (tzv. segmenty) • které se vkládají do „reálných“ bloků jednotlivých sítí (paketů, fakticky: rámců) • zakrývá specifika všech konkrétních sítí • zajišťuje jednotné adresování • funguje spolehlivě a spojovaně, stylem best effort, řeší řízení toku • je implementován všude • jak v koncových uzlech (HOSTech) , tak i v bránách paket paket paket paket paket paket segment segment segment segment segmentTCP end-to-end komunikace pomocí TCP ID sítě TCP ID 8 bitů 16 bitů
  • 13. NSWI021 1/13 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/13 Rodina protokolů TCP/IP TCP verze 1 • vznikla v roce 1973 • publikována 5.5.1974, IEEE Transactions on Communications • Cerf, Kahn: A Protocol for Packet Network Intercommunication • RFC 675, Specification of Internet Transmission Control Program, December 1974 • první verze • jen jeden transportní protokol TCP, který „dělá všechno“ • žádný protokol UDP • jen spojovaný a spolehlivý způsob fungování • žádný nespolehlivý a nespojovaný • data k přenosu přijímá jako proud • není žádný síťový protokol • není ani klasická síťová vrstva • propojovacím uzlem je brána • mezi sítěmi jsou brány (gateways) • TCP musí být implementován všude • nejenom v HOSTech, ale také v bránách • dnešní TCP/IP • dva transportní protokoly: TCP a UDP • aplikace si samy vybírají mezi TCP a UDP • nejenom spolehlivý a spojovaný způsob fungování • ale i nespolehlivý a nespojovaný • data přijímá jako proud nebo po blocích • síťový protokol IP • je síťová vrstva • propojovacím uzlem je (IP) směrovač • mezi sítěmi směrovače • TCP se implementuje jen v HOSTech
  • 14. NSWI021 1/14 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/14 Rodina protokolů TCP/IP od TCP k TCP/IP • v březnu 1977 byla publikována vylepšená verze TCP • jako TCP (Transmission Control Program) verze 2 • v srpnu 1977 přichází Jon Postel s kritikou TCP: • porušuje princip vrstevnatých modelů, řeší dvě různé věci současně: 1. end-to-end komunikaci mezi HOSTy • takový protokol patří na transportní vrstvu 2. vkládání bloků (segmentů) do linkových rámců, jejich přenos a směrování • takový protokol patří na síťovou vrstvu • spíše bychom měli zavést nový síťový protokol a ponechat TCP jen jako transportní end-to-end protokol aplikační TCP ….. aplikační TCP ….. TCP ….. TCP ….. ….. …..
  • 15. NSWI021 1/15 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/15 Rodina protokolů TCP/IP aplikační aplikační TCP TCP od TCP k TCP/IP • v únoru 1978: • návrh na rozdělení (a přejmenování) TCP, na: • transportní protokol TCP (Transmission Control Protocol) • síťový protokol IP (Internetwork Protocol) pro zdůraznění tohoto kroku se začalo hovořit o TCP/IP TCP TCP IP verze 3 verze 2 IP ….. IP ….. IP ….. IP ….. ….. ….. Program
  • 16. NSWI021 1/16 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/16 Rodina protokolů TCP/IP další důvody pro oddělení TCP a IP • původní TCP (do verze 2) fungoval pouze spolehlivě a spojovaně • to nebylo vhodné pro aplikace preferující nespolehlivost • v podmínkách vyšší chybovosti nelze spolehlivé přenosy vůbec realizovat • zatímco při nespolehlivém přenosu se přenese „aspoň něco“ • to nebylo vhodné pro multimediální aplikace vyžadující pravidelnost doručování • zatímco snahy o zajištění spolehlivosti vnáší do přenosu nepravidelnosti • svými snahami o opakování přenosu • bylo to proti logice: • je to „složitý“ způsob fungování, na kterém sice lze dále stavět „jednoduché“ mechanismy - ale není to efektivní • výhodnější je „jednoduchý“ způsob fungování, na kterém lze dále stavět „složitější“ mechanismy podle skutečných potřeb • důsledek: • přenosové mechanismy na nižších vrstvách by měly být spíše „jednodušší“ • proto je protokol IP nespolehlivý a nespojovaný, best effort • přenosové mechanismy na vyšších vrstvách již mohou být „složitější“ • proto je protokol TCP spolehlivý a spojovaný (a také best effort)
  • 17. NSWI021 1/17 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/17 Rodina protokolů TCP/IP síťový model TCP/IP • TCP/IP vznikal „obráceně“ oproti RM ISO/OSI • nejprve byly připraveny konkrétní protokoly • a teprve z nich vyplývala představa o vrstvách • teprve po rozdělení TCP na TCP/IP se představa o vrstvách ustálila do dnešní podoby • „stabilizoval“ se síťový model TCP/IP • důsledek důrazu na internetwoking (propojování sítí): • TCP/IP nezasahuje to toho, jak fungují jednotlivé sítě, které propojuje • proto: „nepokrývá to, co je pod síťovou vrstvou“ • nedefinuje protokoly, spadající do vrstvy síťového rozhraní vrstva síťového rozhraní síťová vrstva ………. „přenosová“ vrstva aplikační vrstva transportní vrstva aplikační vrstva
  • 18. NSWI021 1/18 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/18 Rodina protokolů TCP/IP další vývoj: IPv4 a UDP • připomenutí: • v únoru 1978 navrženo rozdělení TCP a IP • v srpnu 1978: • TCP a IP verze 4 • standard publikován jako dokument IEN • Internet Experiment Note • IP původně ještě jako „Internetwork Protocol“ • od roku 1981 (RFC 791) již jako Internet Protocol • v lednu 1979: • UDP (User Datagram Protocol) • jako jednoduchá a lehká nadstavba nad IP • funguje stejně: nespolehlivě, nespojovaně, stylem best effort • autor: David P. Reed z MIT • standard publikován jako IEN 71 • 28.9.1980 jako RFC 768 • který „vydržel až dodnes“, nemusel být měněn dodnes používaná verze TCP IP UDP síťová v. transportní v. aplikační protokoly vrstva síťového rozhraní TCP IP aplikační protokoly vrstva síťového rozhraní transportní v. síťová v. „co je k dispozici“ „co je k dispozici“ IP paketčíslo verze
  • 19. NSWI021 1/19 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/19 Rodina protokolů TCP/IP existovalo IP verze 5 ??? • připomenutí: • protokol IP (Internet Protocol) je nespolehlivý a nespojovaný • jeho nespojovaný charakter nevyhovuje multimediálním aplikacím • 1979: vzniká návrh spojované alternativy k protokolu IP • ST (Internet Stream Protocol) • měl fungovat na síťové vrstvě (paralelně k nespojovanému IP) • měl vycházet vstříc potřebám přenosu hlasu • tehdy: packetized voice (dnes: Voice over IP) • byl to experimentální protokol • poprvé definovaný v IEN-119 (Internet Experiment Note, 1979) • později zdokonalený jako ST-II (RFC 1190, říjen 1990) • a jako ST 2+ (RFC 1819, srpen 1995) • ST se v běžné praxi nepoužíval • zůstal vždy jen experimentální • ani nebyl nikdy „komerčně“ implementován • pro rozlišení ST paketů od IP datagramů dostal ST číslo verze 5 • ale nikdy nebyl prezentován jako IPv5 ! • nicméně tím zabránil tomu, aby někdy vzniklo nějaké jiné IPv5 • a nový IP protokol už musel vzniknout jako IPv6 !!!!! 5 = ST4 = IP
  • 20. NSWI021 1/20 Rodina protokolů TCP/IP NSWI045 1/20 Rodina protokolů TCP/IP shrnutí: milníky v historii TCP/IP • říjen 1972: vzniká IWG • Internetworking Working Group • 1979: založeno ICCB • Internet Configuration Control Board • září 1984: vznik IAB (místo ICCB) • Internet Activities Board • 1984: první implementace DNS • 1986: vzniká IETF a IRTF • 1989: vzniká IANA • 1992: vzniká ISOC • 1994: založeno konsorcium W3C • 1995: zveřejněno IPv6 • 18.9.1998: založen ICANN • 7.4.1969: vydáno RFC 1 • 5.12.1969: ARPANET má 4 uzly • 1973: • TCP verze 1 • březen 1977: • TCP verze 2 • únor 1978: • návrh na rozdělení TCP a IP • srpen 1978: • TCP a IP verze 4 • leden 1979: • UDP • září 1981: • TCP a IPv4 publikovány jako RFC • RFC 791 (TCP) a 793 (IP) • 1.1.1983: • konec NCP v ARPANETu • nadále už jen pomocí TCP/IP

Editor's Notes

  1. pozor: jako paket se obecně označuje cokoli, jakýkoli blok
  2. AEN: Another Eight Bit Number
  3. pozor na to, že když se tady říká paket, jde obecně o „blok dat“, může to být na různých úrovních (segment, rámec)