2. Obsah
• Scientometrie – IF
• Predátorské časopisy
• Jak najít časopis
• Přehled a typologie databází
• Jak hledat v databázích
• Analýza výsledků
3. Scientometrie
• Různé způsoby jak měřit „kvalitu“ vědeckých výsledků.
• Prakticky jsou důležité tři:
– H-index: počet článků s alespoň n citacemi (když mám h-index 5, mám pět článků,
které mají 5 a víc citací). Vždy je fixovaný na databázi, může být časově ohraničený
(za posledních pět let třeba) a někdy se do něj počítají „všechny“ citace
– Celkový počet citací autora / článku
– Impakt faktor – vztahuje se k časopisu: (kolikrát byly články z předešlých dvou let
citovány) / (celkový počet článků v časopise)
– Klíčový je IF od ISI
– Z praktických důvodů se dělí na Q1..Q4 (návaznost na RIV)
– Má klíčový vliv na peníze a někde i na kvalifikační růst (vždycky se na to u habilitace
dívají… )
5. Pozor pozor
• THEORY AND RESEARCH IN SOCIAL EDUCATION (IF 0)
• HUMAN NATURE-AN INTERDISCIPLINARY BIOSOCIAL PERSPECTIVE (IF 1,602)
• Ne všechny IF jsou IF od TR (WoS)
• Ne všechny indexace mají hodnotu ( Caspur, DOAJ, Expanded Academic ASAP,
Genamics Journal Seek, Hinari, Index Copernicus, Open J Gate, Primo Central, Pro
Quest, SCOLOAR, SIIC databases, Summon by Serial Solutions, Ulrich's
International Periodical Directory, MedLine, PubMed, EMBASE, SCOPUS, EBSCO
Publishing's Electronic Databases, SCIRUS,….) ale i Scibd, Issue, Instagram
• Ale pozor – mohou mít vliv na čtenost.
6. Predátorské časopisy
• Reálný význam mají jen časopisy v databázích:
– WoS
– SCOPUS
– ERIH / ERIH+
– Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR (už moc
ne…)
• Existují časopisy, které tam jsou, ale …
https://predatoryjournals.com/journals/ (když tam není, je slušná
šance, že je vše ok,…)
• Musíme číst: http://metodikahodnoceni.blogspot.com/
7. Jak najít časopis
• Z analýzy výsledků přehledové studie (píší tam všichni, kdo se tématu věnují)
• Pokud jsme dobří, tak z:
https://jcr.incites.thomsonreuters.com/JCRJournalHomeAction.action
• Podle toho, že vím, že mi to tam vezmou,…
• …
• Je vždy dobré zvažovat indexaci (kde časopis je a nevěřit slibům, ale
kontrolovat) a predátorství (viz předchozí slide)
• Je dobré zvažovat poměr cena / výkon / čas publikování (např. empirické
studie do dobrých časopisů se vždy dělají týmově a zaberou cca 1000 hodin
práce,…)
8. Přehled databází
• Web of Science (WoS)
• Scopus
• EBSCO, SpringerLink, ProQuest, Taylor&Francis, Science Direct
• ERIC
• Google Scholar
• (https://ezdroje.muni.cz/prehled/abecedne.php?lang=cs a
https://katedry.ped.muni.cz/knihovna/e-zdroje/databaze)
9. Když nikdo nemá přístup
• Je fajn napsat autorovi článku
• ResearchGate, Academia.edu,…
• Library Genesis
• SciHub
10. Jak hledat (SCOPUS, WoS a tak)
• Musí se umět říci klíčová slova (když je nevíme, snažíme se opisovat)
(OR či AND)
• Je fajn hledat věci, co spolu souvisejí
• Dobrým zdrojem jsou reference v základních článcích
• Je vhodné odfiltrovat věci co nechceme (NOT)
• Je vhodné filtrovat časově
• Někdy se hodí filtrovat oborově
11. Jak hledat (SCOPUS, WoS a tak)
• Některé databáze umí i proximální operátory (EBSCO):
– (tornado OR hurricane OR earthquake) N5 psychology // nezáleží na pořadí
– (soccer OR football) W5 (team OR players) // záleží na pořadí slov
• Pokud je tezaurus je to na začátku hodně praktické
• Lze filtrovat kde se hledá
• Lze filtrovat i obor, autora, (stupeň vzdělávání), zemi,…
• Při ukládání je třeba dát pozor na trvalý odkaz, ale lze si dělat i listy
• Užitečné je i vědět, podle čeho se řadí výsledky
17. Analýza výsledků
• Z analýzy výsledků se dají vyčíst i další věci, jako je oborové
zastoupení nebo vývoj publikačních strategií v čase.
• Jde o rychlou a poměrně praktickou činnost, která dává pohled na
široký kontext.
• Typ na závěr: Podobné články v Google Scholar