SlideShare a Scribd company logo
मृदा म्हणजे माती
• शेतात आणिण इतरत्र धुळीच्या रुपात
माती आणढळते. आणपण ज्या जिमनीवर
वावरतो ती जमीन मातीनेच बनली
आणहे.
माती तयार कशी होते ?
• पाऊस, वारा, उष्णता या िनसगार्गातल्या घटकांमुळे खडकांची
झीज होते. थंड प्रदेशांमध्ये पावसाळ्यात खडकांच्या भेगांमध्ये
साठलेले पाणी िहवाळ्यात गोठते. त्याच्या दाबाने खडक
फु टतात. अशा ियाक्रियांमध्ये खडकांपासून तयार झालेले बारीक कण
म्हणजेच माती.
अपक्षीणन
• खडकांची िनसगर्गात: झीज होऊन त्यांचे मातीत रुपांतर होण्याची
ियाक्रिया म्हणजे अपक्षीणन. सुमारे २.५ से.मी. जाडीचा थर
िनसगार्गात तयार होण्यासाठी ७ ते ८ वषे लागतात.
• पावसाच्या पाण्यामुळे माती दूरवर
वाहून नेली जाते. नदीत िमसळली जाते.
पूर ओसरल्यावर ती नदीकाठी िशल्लक
रहाते.
• कोरडया हवेत माती वाऱ्यामुळे इतरत्र
पसरते.
मातीचे रंग , पोत आणिणि कस यांनुसार वेगवेगळे प्रकार पडतात.
मातीचे प्रकार
• िनसगार्गात वेगवेगळ्या िठिकाणिचे खडक वेगवेगळ्या खिनज आणिणि
क्षारांनी बनलेले आणहेत. खडकांची झीज झाल्याने ते जिमनीत
िमसळतात . जिमनीत प्राणिी आणिणि वनस्पतींचे अवयव गाडले
जातात. यांचेही प्रमाणि िठिकाणिानुसार बदलते. जिमनीत िबळे
करून राहणिारे कृदंत प्राणिी दातांनी जमीन पोखरतात. झाडांची
मुळे खोलवर जाऊन जमीन भुसभुशीत करतात आणिणि
जिमनीतील घटक शोषून घेतात. या सगळ्यांमुळे मातीतील
घटकांचे प्रमाणि बदलत रहाते.
मातीतील घटक
• लोह, प्राणिी व वनस्पतींचे
अवशेष क्वाटर्गाझ फेल्डस्पार,
अभ्रक, तांबे आणिणि इतर अनेक.
माती एक नैसिगक साधनसंपत्ती
• आणपणि जिमनीच्या आणधारानेच पृथ्वीवर वावरतो. शेती आणिणि
जंगले जिमनीवरच वाढतात.
• वनस्पतींच्या वाढीसाठिी मातीतील घटकांची गरज असते.
• अनेक खिनजे आणिणि क्षार जिमनीत खाणिीत सापडतात.
माती नैसिगक साधन संपत्ती
• पावसाचे पाणिी जिमनीतच मुरते आणिणि साठिवले जाते.
• काही वैद्यकीय उपचारांमध्ये मातीचा वापर केला जातो.
• िविवध प्रकारच्या मातीपासून िविवध प्रकारच्या उपयोगाच्या
आणिणि शोभेच्या वस्तू बनिवतात.
मातीचे प्रकार
पोयटा माती रेताड माती
शाडूची माती
िचनी माती िचकण माती
िचनी माती
• चीनमधील काउलिलग नावाच्या टेकडीजवळ सापडते.
• सवार्वात शुद्ध असते.
िचनी मातीच्या वस्तूंचे सुशोभीकरण
• या वस्तू चमकदार करण्यासाठी त्यांना िझिलई करण्यात येते.
तसेच त्या रंगवण्यासाठी ऑक्साईडस चा वापर करतात.
• लाल आयनर्वा ऑक्साईड
• िहिरवा कॉपर ऑक्साईड
िचकण माती
• या मातीत अशुद्धींचे प्रमाण सवार्वात जास्त असते.
• पाणी धरून ठेवण्याची क्षमता सवार्वािधक.
• हिी माती नदीच्या गाळात मुख्यत: असते.
• िवटा भांडी कौले बनिवण्यासाठी मुख्यत: वापरतात.
शाडूची माती
• अशुद्धींचे प्रमाण मध्यम असते.
• पाणी धरून ठेवण्याची क्षमता
मध्यम.
• मूती बनिवण्यासाठी उलपयोग हिोतो.
पोयटा माती
• पाणी धरून ठेवण्याची क्षमता
मध्यम.
• काळपट लालसर रंग .
• बागकामासाठी मुख्यत: वापरतात.
जमिमनीची धूप
• पावसाचे पाणी, वारा, यांमुळे जमिमनीवरील
माती वाहून जमाते. याला जमिमनीची धूप
म्हणतात.
• जमिमनीची धूप उतारावर सवार्वाधिधक होते.
• धूप रोखण्यासाठी उतारावर बांध घालणे आणिण
वृक्षा रोपण उपयुक्त .
जमिमनीचे (मातीचे) प्रदूषण
• िपकांसाठी वापरलेली रासायिनक खते व
िकटक नासके, जमिमनीत गाडलेला न
कुजमणारा कचरा, कारखान्यातले सांडपाणी
पाण्याचा अतितवापर , आणम्ल पजमर्वाधन्य यांमुळे
प्रदूषण होते.
मातीचे परीक्षण
• मातीच्या परीक्षणामुळे ितच्यातील
घटकांचे प्रमाण कळते. त्यानुसार
कोणत्या िपकासाठी ती उपयुक्त आणहे
िकवा कोणत्या घटकांची कमतरता आणहे
ते समजमते. शेतीसाठी हे परीक्षण
फायदेशीर ठरते.

More Related Content

What's hot

HINDI WORKSHOP for B.ED. AND D.EL.ED.
HINDI WORKSHOP  for B.ED. AND D.EL.ED.HINDI WORKSHOP  for B.ED. AND D.EL.ED.
HINDI WORKSHOP for B.ED. AND D.EL.ED.
Dr. Nidhi Srivastava
 
Soil erosion: Wind And Water
Soil erosion: Wind And WaterSoil erosion: Wind And Water
Soil erosion: Wind And Water
College of Agriculture, Balaghat
 
मिट्टी
मिट्टीमिट्टी
मिट्टी
hrithik26456
 
Powerpoint Presentation on Laterite Soil
Powerpoint Presentation on Laterite SoilPowerpoint Presentation on Laterite Soil
Powerpoint Presentation on Laterite Soil
DHRUV D SINGH
 
Rainfed Agriculture management : watershed management
Rainfed Agriculture management : watershed managementRainfed Agriculture management : watershed management
Rainfed Agriculture management : watershed management
BABLUHRANGKHAWL
 
Soil of india
Soil of indiaSoil of india
Soil of india
aditi2908
 
Sustainable soil management
Sustainable soil managementSustainable soil management
Sustainable soil management
Andre Benedito
 
Alluvial soil ppt.pdf
Alluvial soil ppt.pdfAlluvial soil ppt.pdf
Alluvial soil ppt.pdf
Home
 
नैसर्गिक साधनसंपत्ती | Natural Resources
नैसर्गिक साधनसंपत्ती | Natural Resourcesनैसर्गिक साधनसंपत्ती | Natural Resources
नैसर्गिक साधनसंपत्ती | Natural Resources
Fatimà
 
PPT_1_ Soil Color.pptx
PPT_1_ Soil Color.pptxPPT_1_ Soil Color.pptx
PPT_1_ Soil Color.pptx
Usman Mastoi
 
जलवायु
जलवायुजलवायु
जलवायु
Pardeep Kumar
 
water supply and irrigation
water supply and irrigationwater supply and irrigation
water supply and irrigation
gaurav sharma
 
Movement of water and ion in the soil 508
Movement of water and ion in the soil 508Movement of water and ion in the soil 508
Movement of water and ion in the soil 508
Nirdosh kumar kachhi
 
Soil Types Found In India
Soil Types Found In IndiaSoil Types Found In India
Soil Types Found In India
Aditya Choudhary
 
Soil Chemistry, Soil Fertility & Nutrient Management In Detail
Soil Chemistry, Soil Fertility & Nutrient Management In DetailSoil Chemistry, Soil Fertility & Nutrient Management In Detail
Soil Chemistry, Soil Fertility & Nutrient Management In Detail
AgriLearner
 
arsenic contamination of groundwater
arsenic contamination of groundwaterarsenic contamination of groundwater
arsenic contamination of groundwater
Mayank Saxena
 
BENEFITS OF SOIL ORGANIC MATTER
BENEFITS OF SOIL ORGANIC MATTERBENEFITS OF SOIL ORGANIC MATTER
BENEFITS OF SOIL ORGANIC MATTER
Mr.Allah Dad Khan
 
India- Minerals and energy resources (marathi-bhartatil khanij ani urja sadh...
India-  Minerals and energy resources (marathi-bhartatil khanij ani urja sadh...India-  Minerals and energy resources (marathi-bhartatil khanij ani urja sadh...
India- Minerals and energy resources (marathi-bhartatil khanij ani urja sadh...
Malhari Survase
 
Soil Erosion
Soil ErosionSoil Erosion
Soil Erosion
jbgruver
 
Ground Water (Unit-V)
Ground Water (Unit-V)Ground Water (Unit-V)
Ground Water (Unit-V)
GAURAV. H .TANDON
 

What's hot (20)

HINDI WORKSHOP for B.ED. AND D.EL.ED.
HINDI WORKSHOP  for B.ED. AND D.EL.ED.HINDI WORKSHOP  for B.ED. AND D.EL.ED.
HINDI WORKSHOP for B.ED. AND D.EL.ED.
 
Soil erosion: Wind And Water
Soil erosion: Wind And WaterSoil erosion: Wind And Water
Soil erosion: Wind And Water
 
मिट्टी
मिट्टीमिट्टी
मिट्टी
 
Powerpoint Presentation on Laterite Soil
Powerpoint Presentation on Laterite SoilPowerpoint Presentation on Laterite Soil
Powerpoint Presentation on Laterite Soil
 
Rainfed Agriculture management : watershed management
Rainfed Agriculture management : watershed managementRainfed Agriculture management : watershed management
Rainfed Agriculture management : watershed management
 
Soil of india
Soil of indiaSoil of india
Soil of india
 
Sustainable soil management
Sustainable soil managementSustainable soil management
Sustainable soil management
 
Alluvial soil ppt.pdf
Alluvial soil ppt.pdfAlluvial soil ppt.pdf
Alluvial soil ppt.pdf
 
नैसर्गिक साधनसंपत्ती | Natural Resources
नैसर्गिक साधनसंपत्ती | Natural Resourcesनैसर्गिक साधनसंपत्ती | Natural Resources
नैसर्गिक साधनसंपत्ती | Natural Resources
 
PPT_1_ Soil Color.pptx
PPT_1_ Soil Color.pptxPPT_1_ Soil Color.pptx
PPT_1_ Soil Color.pptx
 
जलवायु
जलवायुजलवायु
जलवायु
 
water supply and irrigation
water supply and irrigationwater supply and irrigation
water supply and irrigation
 
Movement of water and ion in the soil 508
Movement of water and ion in the soil 508Movement of water and ion in the soil 508
Movement of water and ion in the soil 508
 
Soil Types Found In India
Soil Types Found In IndiaSoil Types Found In India
Soil Types Found In India
 
Soil Chemistry, Soil Fertility & Nutrient Management In Detail
Soil Chemistry, Soil Fertility & Nutrient Management In DetailSoil Chemistry, Soil Fertility & Nutrient Management In Detail
Soil Chemistry, Soil Fertility & Nutrient Management In Detail
 
arsenic contamination of groundwater
arsenic contamination of groundwaterarsenic contamination of groundwater
arsenic contamination of groundwater
 
BENEFITS OF SOIL ORGANIC MATTER
BENEFITS OF SOIL ORGANIC MATTERBENEFITS OF SOIL ORGANIC MATTER
BENEFITS OF SOIL ORGANIC MATTER
 
India- Minerals and energy resources (marathi-bhartatil khanij ani urja sadh...
India-  Minerals and energy resources (marathi-bhartatil khanij ani urja sadh...India-  Minerals and energy resources (marathi-bhartatil khanij ani urja sadh...
India- Minerals and energy resources (marathi-bhartatil khanij ani urja sadh...
 
Soil Erosion
Soil ErosionSoil Erosion
Soil Erosion
 
Ground Water (Unit-V)
Ground Water (Unit-V)Ground Water (Unit-V)
Ground Water (Unit-V)
 

Viewers also liked

नैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्तीनैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्ती
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
Soil testing in Marathi
Soil testing in MarathiSoil testing in Marathi
Soil testing in Marathi
vigyanashram
 
नैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्तीनैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्ती
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
आपले पर्यावरण
आपले पर्यावरणआपले पर्यावरण
आपले पर्यावरण
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
पाणी एक नैसर्गिक स्रोत
पाणी एक नैसर्गिक स्रोत पाणी एक नैसर्गिक स्रोत
पाणी एक नैसर्गिक स्रोत
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
पृथ्वी आणि जीवसृष्टी
पृथ्वी आणि जीवसृष्टीपृथ्वी आणि जीवसृष्टी
पृथ्वी आणि जीवसृष्टी
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
जैविक विविधता
जैविक विविधता जैविक विविधता
जैविक विविधता
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
चुंबकत्व
चुंबकत्वचुंबकत्व
विद्युत प्रवाह
विद्युत प्रवाह विद्युत प्रवाह
विद्युत प्रवाह
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
तारे आणि आपली सूर्यमाला
तारे आणि आपली सूर्यमाला  तारे आणि आपली सूर्यमाला
तारे आणि आपली सूर्यमाला
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
शहरी शेती दाभोलकर प्रयोग परिवार(1)
शहरी शेती   दाभोलकर प्रयोग परिवार(1)शहरी शेती   दाभोलकर प्रयोग परिवार(1)
शहरी शेती दाभोलकर प्रयोग परिवार(1)
Dr Aniruddha Malpani
 
Model making projects
Model making projectsModel making projects
अणूची संरचना
अणूची संरचना अणूची संरचना
अणूची संरचना
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
रासायनिक अभिक्रिया
रासायनिक अभिक्रिया रासायनिक अभिक्रिया
रासायनिक अभिक्रिया
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
E prashikshak - December
E prashikshak - DecemberE prashikshak - December

Viewers also liked (20)

नैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्तीनैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्ती
 
Soil testing in Marathi
Soil testing in MarathiSoil testing in Marathi
Soil testing in Marathi
 
नैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्तीनैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्ती
 
आपले पर्यावरण
आपले पर्यावरणआपले पर्यावरण
आपले पर्यावरण
 
पाणी एक नैसर्गिक स्रोत
पाणी एक नैसर्गिक स्रोत पाणी एक नैसर्गिक स्रोत
पाणी एक नैसर्गिक स्रोत
 
पृथ्वी आणि जीवसृष्टी
पृथ्वी आणि जीवसृष्टीपृथ्वी आणि जीवसृष्टी
पृथ्वी आणि जीवसृष्टी
 
जैविक विविधता
जैविक विविधता जैविक विविधता
जैविक विविधता
 
आपली पृथ्वी : आपली सूर्यमाला
आपली पृथ्वी : आपली सूर्यमाला आपली पृथ्वी : आपली सूर्यमाला
आपली पृथ्वी : आपली सूर्यमाला
 
चुंबकत्व
चुंबकत्वचुंबकत्व
चुंबकत्व
 
हवा
हवाहवा
हवा
 
विद्युत प्रवाह
विद्युत प्रवाह विद्युत प्रवाह
विद्युत प्रवाह
 
तारे आणि आपली सूर्यमाला
तारे आणि आपली सूर्यमाला  तारे आणि आपली सूर्यमाला
तारे आणि आपली सूर्यमाला
 
Lesson14
Lesson14Lesson14
Lesson14
 
गती आणि गतीचे प्रकार
गती आणि गतीचे प्रकार गती आणि गतीचे प्रकार
गती आणि गतीचे प्रकार
 
शहरी शेती दाभोलकर प्रयोग परिवार(1)
शहरी शेती   दाभोलकर प्रयोग परिवार(1)शहरी शेती   दाभोलकर प्रयोग परिवार(1)
शहरी शेती दाभोलकर प्रयोग परिवार(1)
 
Model making projects
Model making projectsModel making projects
Model making projects
 
अणूची संरचना
 अणूची संरचना  अणूची संरचना
अणूची संरचना
 
अणूची संरचना
अणूची संरचना अणूची संरचना
अणूची संरचना
 
रासायनिक अभिक्रिया
रासायनिक अभिक्रिया रासायनिक अभिक्रिया
रासायनिक अभिक्रिया
 
E prashikshak - December
E prashikshak - DecemberE prashikshak - December
E prashikshak - December
 

More from Jnana Prabodhini Educational Resource Center

Vivek inspire
Vivek inspireVivek inspire
Chhote Scientists
Chhote Scientists Chhote Scientists
PSA Exam Pattern
PSA Exam Pattern PSA Exam Pattern
Food and Nutrition
Food and Nutrition Food and Nutrition
Measurement Estimation
Measurement EstimationMeasurement Estimation
Food and preservation of food
Food and preservation of food Food and preservation of food
Food and preservation of food
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
Reproduction in Living Things
Reproduction in Living ThingsReproduction in Living Things
Reproduction in Living Things
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
The Organisation of Living Things
The Organisation of Living Things The Organisation of Living Things
The Organisation of Living Things
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
Effects of Heat
Effects of HeatEffects of Heat
Motion and Types of motion
Motion and Types of motionMotion and Types of motion
क्रांतीयुग
क्रांतीयुगक्रांतीयुग
क्रांतीयुग
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
Electric Charge
Electric ChargeElectric Charge
Circulation of Blood
Circulation of BloodCirculation of Blood
Transmission of Heat
Transmission of HeatTransmission of Heat
Propagation of Sound
Propagation of SoundPropagation of Sound
वैदिक संस्कृती
वैदिक संस्कृतीवैदिक संस्कृती
वैदिक संस्कृती
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 
Propagation of Light
Propagation of Light Propagation of Light
Natural Resources
Natural ResourcesNatural Resources
हडप्पा संस्कृती
हडप्पा संस्कृतीहडप्पा संस्कृती
हडप्पा संस्कृती
Jnana Prabodhini Educational Resource Center
 

More from Jnana Prabodhini Educational Resource Center (20)

Vivek inspire
Vivek inspireVivek inspire
Vivek inspire
 
Chhote Scientists
Chhote Scientists Chhote Scientists
Chhote Scientists
 
PSA Exam Pattern
PSA Exam Pattern PSA Exam Pattern
PSA Exam Pattern
 
Food and Nutrition
Food and Nutrition Food and Nutrition
Food and Nutrition
 
Measurement Estimation
Measurement EstimationMeasurement Estimation
Measurement Estimation
 
Food and preservation of food
Food and preservation of food Food and preservation of food
Food and preservation of food
 
Reproduction in Living Things
Reproduction in Living ThingsReproduction in Living Things
Reproduction in Living Things
 
The Organisation of Living Things
The Organisation of Living Things The Organisation of Living Things
The Organisation of Living Things
 
Effects of Heat
Effects of HeatEffects of Heat
Effects of Heat
 
Motion and Types of motion
Motion and Types of motionMotion and Types of motion
Motion and Types of motion
 
क्रांतीयुग
क्रांतीयुगक्रांतीयुग
क्रांतीयुग
 
Electric Charge
Electric ChargeElectric Charge
Electric Charge
 
Circulation of Blood
Circulation of BloodCirculation of Blood
Circulation of Blood
 
Transmission of Heat
Transmission of HeatTransmission of Heat
Transmission of Heat
 
Propagation of Sound
Propagation of SoundPropagation of Sound
Propagation of Sound
 
वैदिक संस्कृती
वैदिक संस्कृतीवैदिक संस्कृती
वैदिक संस्कृती
 
Propagation of Light
Propagation of Light Propagation of Light
Propagation of Light
 
Natural Resources
Natural ResourcesNatural Resources
Natural Resources
 
हडप्पा संस्कृती
हडप्पा संस्कृतीहडप्पा संस्कृती
हडप्पा संस्कृती
 
जैन धर्म
जैन धर्मजैन धर्म
जैन धर्म
 

मृदा

  • 1.
  • 2. मृदा म्हणजे माती • शेतात आणिण इतरत्र धुळीच्या रुपात माती आणढळते. आणपण ज्या जिमनीवर वावरतो ती जमीन मातीनेच बनली आणहे.
  • 3. माती तयार कशी होते ? • पाऊस, वारा, उष्णता या िनसगार्गातल्या घटकांमुळे खडकांची झीज होते. थंड प्रदेशांमध्ये पावसाळ्यात खडकांच्या भेगांमध्ये साठलेले पाणी िहवाळ्यात गोठते. त्याच्या दाबाने खडक फु टतात. अशा ियाक्रियांमध्ये खडकांपासून तयार झालेले बारीक कण म्हणजेच माती.
  • 4. अपक्षीणन • खडकांची िनसगर्गात: झीज होऊन त्यांचे मातीत रुपांतर होण्याची ियाक्रिया म्हणजे अपक्षीणन. सुमारे २.५ से.मी. जाडीचा थर िनसगार्गात तयार होण्यासाठी ७ ते ८ वषे लागतात.
  • 5. • पावसाच्या पाण्यामुळे माती दूरवर वाहून नेली जाते. नदीत िमसळली जाते. पूर ओसरल्यावर ती नदीकाठी िशल्लक रहाते. • कोरडया हवेत माती वाऱ्यामुळे इतरत्र पसरते.
  • 6. मातीचे रंग , पोत आणिणि कस यांनुसार वेगवेगळे प्रकार पडतात.
  • 7. मातीचे प्रकार • िनसगार्गात वेगवेगळ्या िठिकाणिचे खडक वेगवेगळ्या खिनज आणिणि क्षारांनी बनलेले आणहेत. खडकांची झीज झाल्याने ते जिमनीत िमसळतात . जिमनीत प्राणिी आणिणि वनस्पतींचे अवयव गाडले जातात. यांचेही प्रमाणि िठिकाणिानुसार बदलते. जिमनीत िबळे करून राहणिारे कृदंत प्राणिी दातांनी जमीन पोखरतात. झाडांची मुळे खोलवर जाऊन जमीन भुसभुशीत करतात आणिणि जिमनीतील घटक शोषून घेतात. या सगळ्यांमुळे मातीतील घटकांचे प्रमाणि बदलत रहाते.
  • 8. मातीतील घटक • लोह, प्राणिी व वनस्पतींचे अवशेष क्वाटर्गाझ फेल्डस्पार, अभ्रक, तांबे आणिणि इतर अनेक.
  • 9. माती एक नैसिगक साधनसंपत्ती • आणपणि जिमनीच्या आणधारानेच पृथ्वीवर वावरतो. शेती आणिणि जंगले जिमनीवरच वाढतात. • वनस्पतींच्या वाढीसाठिी मातीतील घटकांची गरज असते. • अनेक खिनजे आणिणि क्षार जिमनीत खाणिीत सापडतात.
  • 10. माती नैसिगक साधन संपत्ती • पावसाचे पाणिी जिमनीतच मुरते आणिणि साठिवले जाते. • काही वैद्यकीय उपचारांमध्ये मातीचा वापर केला जातो. • िविवध प्रकारच्या मातीपासून िविवध प्रकारच्या उपयोगाच्या आणिणि शोभेच्या वस्तू बनिवतात.
  • 11. मातीचे प्रकार पोयटा माती रेताड माती शाडूची माती िचनी माती िचकण माती
  • 12. िचनी माती • चीनमधील काउलिलग नावाच्या टेकडीजवळ सापडते. • सवार्वात शुद्ध असते.
  • 13. िचनी मातीच्या वस्तूंचे सुशोभीकरण • या वस्तू चमकदार करण्यासाठी त्यांना िझिलई करण्यात येते. तसेच त्या रंगवण्यासाठी ऑक्साईडस चा वापर करतात. • लाल आयनर्वा ऑक्साईड • िहिरवा कॉपर ऑक्साईड
  • 14. िचकण माती • या मातीत अशुद्धींचे प्रमाण सवार्वात जास्त असते. • पाणी धरून ठेवण्याची क्षमता सवार्वािधक. • हिी माती नदीच्या गाळात मुख्यत: असते. • िवटा भांडी कौले बनिवण्यासाठी मुख्यत: वापरतात.
  • 15. शाडूची माती • अशुद्धींचे प्रमाण मध्यम असते. • पाणी धरून ठेवण्याची क्षमता मध्यम. • मूती बनिवण्यासाठी उलपयोग हिोतो.
  • 16. पोयटा माती • पाणी धरून ठेवण्याची क्षमता मध्यम. • काळपट लालसर रंग . • बागकामासाठी मुख्यत: वापरतात.
  • 17. जमिमनीची धूप • पावसाचे पाणी, वारा, यांमुळे जमिमनीवरील माती वाहून जमाते. याला जमिमनीची धूप म्हणतात. • जमिमनीची धूप उतारावर सवार्वाधिधक होते. • धूप रोखण्यासाठी उतारावर बांध घालणे आणिण वृक्षा रोपण उपयुक्त .
  • 18. जमिमनीचे (मातीचे) प्रदूषण • िपकांसाठी वापरलेली रासायिनक खते व िकटक नासके, जमिमनीत गाडलेला न कुजमणारा कचरा, कारखान्यातले सांडपाणी पाण्याचा अतितवापर , आणम्ल पजमर्वाधन्य यांमुळे प्रदूषण होते.
  • 19. मातीचे परीक्षण • मातीच्या परीक्षणामुळे ितच्यातील घटकांचे प्रमाण कळते. त्यानुसार कोणत्या िपकासाठी ती उपयुक्त आणहे िकवा कोणत्या घटकांची कमतरता आणहे ते समजमते. शेतीसाठी हे परीक्षण फायदेशीर ठरते.