Psychologie - Zátěžovéživotní situace a jejich řešení
„Stres je nutný a prospěšný, pomáhá naší adaptaci, jde jen o to, aby nepřekročil jisté meze“
/Schreiber, Charvát, 1985, str. 11/
Psychologie se jako samostatný vědní obor diferencuje v 19. století, avšak její kořeny sahají
až do antického období. Mezi významné myslitele antického světa patřili např. Aristoteles,
Hippokrates, Galenos, ... Psychologie pochází z řeckých slov psyché, což znamená duše, duch či dech
a logia, což se dá vyjádřit jako věda, výzkum a nauka. Je to věda o lidské psychice, jednání a prožívání.
Má důležité postavení mezi vědami přírodními, společenskými a filosofií. Z biologického hlediska je
psychika projevem funkce CNS (centrální nervový systém) člověka, tedy mozku.
Zátěžové situace jsou chápany jako události, které člověka dostávají do stresu. Tento stav
nastává při zvýšené míře stresogenní situace – stresoru, stresorů, které jedinec není schopen
zvládnout. Nadlimitní zátěž zvyšuje vnitřní napětí a narušuje rovnováhu organizmu. Pokud nejsme
schopni zátěž zvládnout, obvyklými projevy nastává stav krize. Mezi nejčastěji se vyskytující a zřejmě i
jediné typy zátěžových situací patří frustrace, deprivace a stres. Frustrace je zapříčiněna tím, že se
nám do cesty postaví překážka různého typu. Tedy dostaneme-li se do neřešitelné situace. Deprivace
znamená strádání něčeho, někoho, … tedy mluvíme o deprivaci senzorické, sociální a citové.
Stres je z psychologického hlediska vnitřním stavem člověka, který je reakcí na zátěž
ohrožující situaci nebo stav očekávání ohrožení. Člověk není tento stav schopen zvládat obranou či
adaptací. Stres dělíme na eustres a distres. Za eustres považujeme rozpoložení, které nás motivuje ke
změně nevyhovujících podmínek(ať už vnějších, či vnitřních) a ustanovení nové homeostázy.
Zažíváme při něm radost z dosažení cíle a příjemné napětí. Za distres považujeme negativní stav,
ztrácíme pocit jistoty, nastává zoufalství a bezmoc.
Mezi nejhlavnější příčiny krize patří například vnější faktory,jimiž mohou být běžné životní
události nebo ohrožující situace,se kterými se náš organismus vyrovnává. Vnitřními konflikty
chápeme adaptaci na vlastní vývoj. Individuálními příčinami mohou být autonehoda, sexuální útok,
vražda, komunitními naopak například zemětřesení, loupež, požár.
Stresová reakce neboli adaptační syndrom zahrnuje tři fáze. První fáze je fáze
poplachová(alarmující), kdy dochází k náhlému narušení vnitřního prostředí organismu, dále může
nastat šok a protišokové reakce či aktivizace adaptačních mechanismů. Druhá fáze se nazývá
rezistentní, kdy se reakce snižuje, jakoby si organismus na stres zvykal, nastává maximální adaptace.
Ve třetí fázi vyčerpání dochází k hroucení adaptačních mechanismů a reakce je tak silná, že může
dojít k selhání organismu. Organismus každého jedince reaguje na různé podněty jiným
mechanismem a jinou intenzitou.
Obrázek č. 1
2.
Kdy, kde ajak dochází ke stresu? To je stěžejní otázka k získání odstupňování stresogenních
situací a vytvoření žebříčku stresorů. Událostem byly přiřazeny bodová ohodnocení a řazení podle síly
stresové reakce. Mezi prvních deset řadíme: smrt manžela či manželky, rozvod, vězení, smrt v rodině,
zranění nebo nemoc, sňatek, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu, onemocnění blízkého rodiny,
těhotenství. Každá osobnost, každý organismus se se stresovými faktory vyrovnává jinak, v jiné míře,
proto je těžké stanovit měřítko pro jejich hodnocení. Vyvarovat se stresu můžeme postupy, které jej
mírní a eliminují. Jsou jimi například vytváření priorit, vyhýbání se stresu, dovednost „vypnout“ nebo
rozšiřování vztahů.
K odbourání zátěžových situací nám také může pomoct coping a resilience. Coping, což ve
volném překladu znamená zvládání zátěže. Můžeme se s ní setkat ve významu zvládací reakce či
mechanismy. Resilience, což můžeme definovat jako odolnost vůči zátěžovým situacím.
Základem zvládání stresové situace každého jedince je reakce zvaná „fight or flight“, tedy
útok a únik, v psychologickém rozmezí se jeví jako například: rigidita neboli ztuhlost-ulpívání na
starých modelech, regrese neboli ústup, krok zpátky primitivním řešením situace, inverze neboli
převrácené chování či sebeobviňování a další. Případem stresové situace je i tzv. panická ataka, kdy
dochází k hyperventilaci, zvýšenému pocení, třesu rukou a celkovému neklidu celého těla. Ke
zvládnutí takového stavu jsou různé metody, mezi které patří například dýchání do trojúhelníku (viz.
obrázek č. 2). Jde o řízené dýchání, kdy sledujeme a ovládáme nádech a výdech. Cílem cvičení je
rozvolnění úzkosti. Lze také zmínit metodu autosugesce, jejímž smyslem je stav vnitřního soustředění
při tělesném uvolnění. Jako je nepsaným pravidlem, že opakování dělá mistra, je třeba se relaxaci ke
snížení stresového napětí věnovat vícekrát, nežli člověk dospěje k úspěšnému řešení. Metod relaxace
je velká řada, záleží na každém jedinci, který způsob zvládnutí stresové situace mu nejvíce vyhovuje.
Je ovšem důležité stres ventilovat a dokázat jej ovládat.
Obrázek č. 2
„Stres je stav organismu, kdy je jeho integrita ohrožena a on musí zapojit všechny svoje schopnosti na
svoji ochranu.“ /H. Coper a M.H. Appley/
3.
Argumentace:
Téma týkající sepsychologie zátěžových situací jsem si vybrala vzhledem k danému období, a tím je
zkouškové. V rámci mého studijního oboru je stres více než žádoucí a zároveň je třeba jej umět
zvládat, proto jsem se chtěla více dozvědět o tomto tématu a tím snad zamezit budoucím ztrátám na
mém psychickém zdraví.
Klíčová slova: psychologie, zátěžové situace, stres, relaxace
Anotace:
Text se zabývá zvládáním zátěžových situací. Soustředí se na vliv stresu a konkrétních stresorů pro
lidský organismus. Popisuje fáze a typy stresových reakcí a jejich řešení.
Použité zdroje:
1. Nekonečný M.: Encyklopedie obecné psychologie, Praha: Academia, 1997, ISBN 80-200-0625-7
(Hodnocení: Kniha je zpracovaná formou věcné encyklopedie, přehledná, vpoužívá odborné
terminologie, kvalita textu je na vysoké úrovni)
2. Špatenková N., a kol.: Krize, psychologický a sociologický fenomén, Praha: Grada, 2004, ISBN 80-
247-0888-4
(Hodnocení: Kniha je obsáhlá po odborné stránce, kvalitně zpracovaná a funkčně uspořádaná)
3. http://psychologie.cz/jak-ovladnout-stres/ (Manuál pro úzkostné poruchy, Fakultní nemocnice Hradec
Králové – Psychiatrická klinika)
(Hodnocení: Webová stránka zpracovaná odborníky, texty jsou podloženy kvalitními a relevantními
zdroji)
